Periodikum ALTO Viewer

1

Strana

2

NÁRODNÍ LISTY

3

25. dubna 1900.

4

Číslo 113.

5 article

bylo útočeno, aby objektivnost jeho brána byla v pochybnost a tím úřadník ten na vyšších ml- stech byl denuncován. Doufám pouze, že bude povinností pana místodržitele, aby jakožto nej- vyšší správce zemský napadeného úřadníka vzal do ochrany. Pro mne z útoků pana dra. Funka však jedna okolnost padá na váhu. V značném počtu vyšších presidiálních úřadníků máme my Čechové jednoho a ejhle, jak tento jediný pre- sidialista pány Němce píchá do očí! A jak veliký vliv tento jediný náš presidialista dovede vyko nati, o tom nejlepšího svědectví podává historie známých výnosů Kindingrových. Jeť povědomo že po zrušení jazykových nařízení dne 17. října 1899 tak zv. vysvětlivky Kindingrovy nejostřej se nás dotýkaly těmi odstavci, které se vo pů- vodním textu Kindingrově ani nenalezaly, nýbrž jejichž původcem bylo presidium vrchního soudu zemského. Vytýká-li nám pan dr. Funke, že jsmez jazyková nařízení prodali svoje hlasy pro uher- ské vyrovnání, mýli se naprosto. Běželo li tu komu o nějaký »čachr«, pak jsme to nebyli my, nýbrž vláda. »In der Noth frisst der Teufe Fliegen!« říkáte vy Němci.

Funk Čecho Němec Kindingrový Kindingrův doktor Funke

6 article

Na slova ta vzhledem k uherskému vyrov nání lze učiniti as tuto variaci: »in der Noth lassen selbst österreichische Regierungen Gerech- tigkeit walten.« Jestliže nám v celé té uply- nulé čtyřleté kampani lze něco vytýkati, jestto malý zřetel, který jsme měli k pravdě těchto slov, jest to přílišná míra důvěřivosti, kterou jsme nikoli ve spravedlnost, nýbrž v soudnose a prozíravost kruhů vídeňských chovali. Nuž, důvěra naše byla mrzco zklamána. Nechť pá- nové však nezapomínají, že uherské vyrovnání ještě pod střechou není. Zákon přikazovací, bankovní statut, colní svazek opírají se toliko o vratký § 14., celní svazek má kromě toho šibeniční termín poměrně velmi krátký, kvota pak vůbec ani 8 14. neni a nemůže být vyří- zena. Nuž, nemějte starosti, u Filipi se shle- dáme a splatíme vše mincí dvojnásobnou. At jen se nám, jako včera učinil též po dr. Funke. nevyhrožuje absolutismem, který, jak mnoz praví, bude prý povždy německým! Nuž my ten absolutism, byť i byl německý, přečkáme jiná jest však otázka, přečká-li jej Rakousko Což máte za to, že r. 1861 upušténo od abso- lutismu z lásky k svobodě, neb dokonce z lásky k nám? Což se kdo domnívá, že jen proto ve Vidni rozpakují se sáhnouti opět k absolu- tismu, poněvadž jsou do ústavních svobod za- milováni? Bůh uchovej. R. 1861 padl abso- lutismus u Magenty a Solferina, způsobily jej milliarda dluhů, prázdné kasy a žádaný úvěr.

Regierungen Gero Filipi Funke Solferina Rakousko

7 article

Dnes absolutism narazí na překážky ty v míře daleko zvětšené: 3 milliardy dluhů, rozpočet s deficitem, kasy prázdné a neurovnaný poměn k Uhersku. Jen to, pánové, zkuste, uvidíme, jak dlouho proti nám německým absolutismem dovedete vládnouti. Nechť se strany vídeňských vládl v oboru jazykovém proti nám podnikne se jednostranně cokoli, na zákonném právu jednostranné násile nemůže změniti pranic. My se zákonného práva toho neslevili dosud ani vlas. Nutno se vším důrazem veřejně konstatovat, že strana naše trvala a trvá na zásadách zákonného práva jazykového, jak vysloveny jsou v kabinetním listu z r. 1848 a jak částečně doznaly výrazu v Badenových výnosech, tedy na zásadě parity obou jazyků a povinné dvojjazyčnosti úřadníků.

Badenův Uhersko

8 article

Jest pravda, Gautschovy výnosy se od' těchto zásad odchýlily a spočívají na zásadě reciproční, čilí jednojazyčné. Však strana na še nikdy žádným officíálním proje- vem na stanovisko Gautechových ordonane! nepřistoupiřa. (Souhlas.) To, pánové, budiž zřejmě vysloveno a kon- statováno vůči těm, kdož hodlají nám imputo- vati, že jsme se s prineipem jednojazyčným již spřátelili. Nikdy, pánové, nikdy ! (Hlučný souhlas.) My, dokud jsme měli příležitost jazykové svě postuláty v tomto slavném sněmu i také na říšské radě veřejným způsobem konstruovati hájiti, vždy jsme stáli na zásadě platného práva, na zásadě úplné parity obou jazyků a povinné dvojjazyčnosti úřadnikův. Pravda, průběhem po- sledních deseti let učiněny od zásad těch úchylky. Stalo se to však zástupci strany staročeské v le- tech osmdesátých — stačí připomenouti jméno dra. Šolce, který byl navrhovatelem dotyčné předlohy — leč naše strana v tom okamžiku, jakmile ujala se otěži politického vedení, dala výraz svému přesvědčení, že nelze jazykovou otázku v Čechách řešiti způsobem jiným, nežli přesným šetřením práva zákonného. Stala-li by se někdy konfigurace poměrů, v které bychom s Němci za cenu podstatných ústupků politi- ckých mohli se dohovořiti o nějaké jiné formuli, než o zákonné formuli dvojjazyčnosti, snad by se o věci dalo mluviti, leč vždy jenom jakožto o prostředku ku smíru politickému, nikoli však ku samostatnému isolovanému řešení pouzea jedině sporů jazykových. V prvních dobách zá- pasu našeho stal se podobný pokus dvakrát.

Gautschův Šolc Němec Čechy Gautechový ordonane

9 article

Stalo se to, jak pověděno již včera, fundamen tálkami z r. 1871, stalo se do dále známým návrhem posl. Seidla r. 1861. Pánové, o fanda- mentálkách, o ovzduší, ve kterém vznikly podmínkách politických, na něž zásada jedno- jazyčnosti v nich byla vázána, nepotřebuji s zmiňovati, toť věc známá. Dovolte však, abych osvěžil vaši paměť, pokud se týká r. 1861. Tehda v této slavné sněmovně posl. Seidl podal krátký návrh zákona, jenž jest skutečně čá- stečným přijetím zásady jednojazyčnosti. Leč, pánové, v jakém milieu, v jakých asi poměrech, v jakých myšlénkových sférách pohybovalo se tenkráte jednání tohoto slav. sněmu ? Stačí, jestliže vám z protokolů o jednání sněmu z roku 1861 uvedu toto faktum: Ve schůzi třetíi chopil se slova tehdejší kardinál arcibiskup, podávaje odůvodněný návrh, vrcholící v tom, aby sl. sněm vyslal do Vídně depulaci s uctivou prosbou k Nejjasnějšímu trůnu, aby J. V. ráčil se dát korunovati za krále tohoto království. (Slyštel) Tento návrh byl jednomyslně a s nadšením přijat, ba ještě více: přikročeno hnedi k volbě deputace. Pánové, konstatuji, že tehda ve sněmu zástupcové českého lidu byli v menšině; byl tu šlechta většinou německá, byli tu dále Němci, takže zástupcové lidu českého tvořili vlastně menšinu. Nuže, z této české menšiny byli do deputace zvoleni poslanci: Palacký, Rieger Brauner 48 a 40 hlasy, ze šlechticů pak zvo- leni hrabě Thun-Hohenstein, kníže Auersperga hrabě Sternberg. A kdo že byli zvoleni za sku- pinu německou? Za skupinu německou zvoleni- šlechtic Stark, šlechtie Haas a pan Ehrlich.

Seidl Němec Palacká Rieger Brauner Thun Hohenstein Auersperg Sternberg Stark Haas Ehrlich Vídeň

10 article

A víte, kdo byl tento pan Ehrlich? Pan Ehrlieh byl tehda purkmistrem města Liberce. (Slyšte slyšte!) To bylo, pánové, ovzduší, ve kterém bylo lze o myšlénce, obsažené v návrhu tehdej- šího poslance Seidla, jednati. Dnes však, pánové, se nedáme ze své zá konné base ničím vytlačiti, dnes je nám tato basis tím, čím byla Anteovi matka země. Proto. pánové, přijměte již přodem ujištění, že bez poctivého politického smíru se svého právníh podkladu neustoupíme ani o píd. (Výborně !) Nepotřebuji snad věcnými důvody bllže vy- kládati, jakou pohromu by pro nás znamenalo kdybychom ve stadiu zuřivého politického boje tak neb onak, trpně nebo s vlastním svým svo- lením spolupůsobili k nějakému řešení otázky jazykové na základě principu jednojazyčnosti.

Ehrlich Ehrlieh Seidl Ante Liberec slyšet slyšet

11 article

Nejen, že bychom tím dali ve psí onen pevný legální podklad, ještě celou řadu jiných pohrom a zhoubných následků věc by měla v zápětí. První spočívala by v tom, že bychom def- nilivně protrhli pásmo jazykového práva vížící de lege Čechy s Moravou a Slezskem. Druhá okolnost záleží v tom, že na základě principu jednojazyčnosti k nějakému provedení skutečné rovnoprávnosti za dnešních poměrů politických, za dnešní struktury správní z technických dů vodů vůbec ani dojíti nemůže. Dokud jest každý úřadník ve všech svých vztazích a stycích sta- vovských závislým od dobré vůle, od uznání, od kritiky svého představeného při centrálách a třetích stolicích, dokud celá agenda osobní. kasovní atd. závisí od ústředních orgánů, dotud jest po mém pevném přesvědčení provedení sku- tečné rovnoprávnosti na základě reciprocity na prosto vyloučeno, a každá domněnka, že by snad dotyčná formule přece dala se nalézti, jest holým klamem. Formule jednojazyčnosti za dnešních poměrů sráží a srážeti musí český živel v této jeho vlasti na stupeň národa inferiorního (Souhlas.)

Morava Slezsko vížící jít lege Čechy

12 article

Leč formule jednojazyčnosti v dnešním stadiu boje byla by počátkem faktického dělen země. O té věci mohou arci býti různé názory podle mého soudu jest jedním ze zbylých ústavo právních, které dosud tvoří jednotu tohoto krá- lovství, jednotnost práva jazykového. Jestli tuto jednotu protrhnete, jestli v tomto směru jednot země přijde na zmar, není pochybnosti, že chuo poroste při jídle. Podaří-li se království české rozděliti na tři jazyková pásma, po případě, jak svého času ventilováno bylo v návrhu sekčního chefa Stummera, na pět pásem, není pochyb nosti o tem, že horečka parcelační půjde dál. že se nezastaví jen u pošty, u zemského finaně ního ředitelství, u místodržitelství, nýbrž že smě- řovati bude k utvoření zvláštní uzavřené ně mecké provincie, k stvoření skutečné jakés Germaniae irredentae. (Souhlas.) Další moment, jenž musí uveden býti do popředí, záleží v tom, že jednojazyčnou for- mulí vlastního cíle, který srovnání a řešení otázky jazykové má na zřeteli, naprosto nebude dosa ženo. Což myslíte, že formulace jednojazyčnosti, obsažená v starém návrhu posl. dra Russa a přesněji vyjádřená osnovou posl.. Přerscha a Ulbricha povede skutečně k zastavení dneš- ního boje? Právě naopak! Následek její bude vyhlazovaci zápas proti našim menšinám. Ni koliv tedy klid, nýbrž nový další, zuřivý zápas mělo by takové jazykové »smířeníe ro v zápětí.

Russo Přersch Ulbrich Stummer

13 article

Marné tedy naděje, velectění pánové Dokud nynější proces nebude vyzrálý, dokud nenastane psychologický moment, abychom se s vámi poctivě politicky mohli vyrovnati, ne- bude možno o jazykovém míru zvlášť na zásadě jednojazyčnosti ani mluviti. (Posl. dr. Podlipný: To by bylo etapou proti nám, oni by si odpočinuli a po- stupovali by pak dále !) Pan dr. Funke reagoval včera na po- známky dra. Pacáka, vztahující se k tak zv. německému »strýčkovi«. (Hlas: »berlínskému«l Strejčkovská tato kontroverse nadchla dokonce p. dra. Funka k uštěpačné poznámce, že by- chom si podobného »strýčka« také přáli, jen kdyby onenostrýček o nás vůbec stál. Nuž, pánové, láska se nedá nutiti, v politice roz- hoduje zájem. My pánům s druhé strany dotčeného strýčka přejeme a nedivíme se pranic, dívají-li se zvláště nyní upjatými zraky na Sprévu, kde za nedlouho bude těch strýčků několik pohromadě. Pan dr. Funke však touto strejčkovskou disputaci dotknul se bezděky vlastního jádra celého problému našeho. Proto se o věci zmíním blíž. Ze slov dra. Funka ne- přímo vysvítá ona hloubka a dalekosáhlý dosah otázky naší jazykové. Slyšíme občas, že od- straněním jazykového sporu docílíme uzdravení poměrů. Přiznávám se k názoru opačnému Vidím v jazykovém sporu jen zevnější stránku hlubokého zápasu politického. Že politický zápas zračí se po výtce v oboru jazykovém. jest pochopitelno.

Posl doktor Podlipná Funke Pacák Hlas Funk Spréva

14 article

Nuž, není pochyby, v poměrecho jiných kdyby Rakousko bylo státem národně isolo- vaným, nebylo by snad nesnadno cestou sporů ústavních v době nedlouhé dodělati se rovno váhy a snesitelného modu vivendi. Však tak se věci nemají. Náš polítický zápas kompli kován jest nebezpečně ideou velkoněmeckou Tím se stává, že boj náš není otázkou česk země, ba že není ani otázkou jen rakouskou, nýbrž že vyšinuje se do horizontu otázky středo evropské. (Tak jest.!) Pravíteli, pánové, že. Prah leži mezi Berlinem a Vídní, neza- pomínejte, že Praha leži take mezi Paříží a Petrohradem. (Vý borně !) Kdyby té okolnosti nebylo, pak snad již dávno byli bychom se mohli shodnouti, na- lézajíce se, abych tak řekl, na nějakém isolo- vaném politicko-národním ostrově, ve kterém by vzájemnou dynamikou sil konečně k docílen politicko-národní rovnováhy přijíti se musilo. Pro nás jsou cíle zápanů našich dány Zpružiny zápasů těch kotví hluboce v při- rozené potřebě, kterou nelze než buď ukojiti, neb dotyčné národní těleso zničiti, Rakouský stát před staletími vznikl tím, že k dědičným zemím habsburským přičleněny byly dva samo- statné státy, stát český a uherský. Co se dělo se státem uherským, víte, jak se věci vyvinuly se státem českým, je rovněž známo. V průběhu tří století sraženi jsme byli na niveau podma něného plemene. Zdrceni jsme však nebyli. Zá- stala v nás jiskra života a jiskra ta vzplanula při zásvitu konstituční doby v mohutný plamen.

Rakousko Praha Berlín Vídeň Paříž Petrohrad

15 article

My se probudili, nabyli vědomí své síly, a tím okamžikem, panové, vznikla u nás potřeba abychom v tomto soustáti žíti mohli vlastním životem politickým. (Tak jest i) Tato potřeba proudí z nejvnitřnějšíel hlubin každého národa. Jako včely přirozeným zákonem nutkány žijí v rojích, tak lidstv sráží se do skupenství národních. Mezi skupi- nami národů na kůře zemské žijícínli, nastáví pak řada kolisí, z nichž rodí se boj. Boj ten je nutnou konsekvencí, pokračováním a analogi věčného, v přírodě se jevícího boje o život. K jakým tento zápas vésti může koncům Jenom ke dvěma. Buď sraživší se soupeřové nemuhouce druh druha zničiti, naleznou formu pro společné spolužití, formu vzájemné rovno- váhy anebo jeden šlápne opatkem na krk druhého. Tertium non datur, jiného východiště není. Nuž, průběhem doby se ukázalo, že nás v Rakousku rozdrtiti nemůžete, ukázalo se, že máme sil s dostatek, abychom odporem svým celé soustátí přivedli do rozkladu (Tak jestil) že máme dosti síly, abychom provedli důkaz, že, dokud česká otázka způsobem spravedlivým nebude vyřízena, tento stát do klidu, do zdra- vého hospodářského, sociálního rozvoje, ku trvalým podmínkám velmocenského postavení dostati se nemůže. (Výborně! Výborně!) A v tomto vědomí své síly appellujeme na stát, řkouce »Konej vůči nám svoji povinnost !«.

Rakousko

16 article

My dobře víme, čim tento stát pro ná jest, ale my rovněž jsme si toho vědomi, co my pro tento stát znamenáme. Často se říká, že národ náš jest s Rakouskem srostlý pevně jako plž se svou skořepinou. Do jisté míry jest to pravda, ale jenom potud, pokud ona skoře- pina tvoří pro nás skutečnou ochranu a vhodný útulek. (Tak jest!) Jakmile však skořepinu stane se pro nás vězením, jakmile místo ochrany dostane se nám křivdy, hospodářského vyssávání a pohany plemene podmaněného, pak ona sko- řepina stává se velmi děravou a pozbývá pro nás ceny. (Výborně ! Potlesk.) Pevně věřím, kdyby nebylo komplikac s myšlénkou velkoněmeckou, že bychom v rámei Rakouska ochranného a uspokojivého bytn mohli dosíci, aniž by krajanům německým v nejmenším bylo ublíženo. Pohledte jen na Švý- carsko. A pohleďte na Belgii, kdež etnografick poměry jsou jaksi našim podobny. Dlouholetý boj vlámského národa, národa to poměrne malého, skončil uzavřením zdravého jazyko- vého i politického smíru. Mám zde v rukou číslo úřadního listu »Moniteur Belge« z 15. května 1898, v kterém otisknut jest zákon zavádějící jakous paritu mezi frančinou a ja- zykem vlámským. Téhož roku zvláštním de- kretem vládním zavedena byla u všech úřadů belgických obligatorní oboujazyčnost úřadníků.

Moniteur Belge Rakousko Belgie

17 article

Mohl-li mír býti dosažen v Belgii, kde prot malému národu vlámskému stojí živel francouz- ský, který co do kulturni výše živlu německému zajisté v ničem nezadá, proč by téhož cíle ne- mohlo býti dosaženo u nás? Příčina leží, jak praveno, v komplika problému našeho s ideou velkoněmeckou. Jsem toho dalek vám věc tu zazlívati. Jeť zjevem zcela přirozeným. Nejmocnější ideou novověkou jest idea národnostní, srážející národy ve správní politické celky. Idea ta celému XIX. stoleti dal signaturu. Znovuzřízená říše německá vyvinuje přirozenou rozpínavost i přitažlivost. Nejeví-li se dnes ještě věc la způsobem officiálním, jest to pochopitelné. Za to tím mocněji vlní dotyčné proudy v lidu samotném. Každému jest přec zjevno, že události roků 1870—1871 nezname- nají konečný závěrek v dějinách národa něme- ckého. Rozpomeňte se jen na rozvlnění idey velkoněmecké r. 1848 u příležitosti frankfurt- ského parlamentu. Z dnešního stadia může s další vývoj věcí bráti dvojím směrem. Bu

Belgie

18 article

Rakousko ještě v čas se vzpamatuje, ještě v čas vrátí se ku své vlastní úloze a zbuduje si uspokojením národů slovanských pevnou baštu proti přílivu moře velkoněmeckého, aby mohlo v okamžiku nebezpečí státi na pevných nohou — anebo octne se na šikmé ploše, po které řítiti se bude postupně níže a níže. Stanicemi na této šikmé ploše bude zřízení uzavřeného území, vyčistění jeho od živlu českého, druhou stanicí se stane státní němčina a třetí pak do- žadovahé již inartikulování hospodářského svazku rakousko-německého do formy ústavní. Jakou cestou půjdou věci dále, zahalen ovšem v temnotách budoucnostil. Však nenasta- ne-li v Rakousku energický obrat, není nikterak vyloučeno, že vyplní se proroctví, jež učini známý politik německý, řka: »Vývoj novověkéh sloučeného Německa měl první stanici u Král. Hradce, druhou ve Versaillu, třetí pak a posledn bude ve Vídni . . . .« Že my, vidouce toto nebezpečí, bránímes zuby nehty, leží ovšem na jevu. Bráníme se, vě douce, že jednáme nejen v zájmu vlastním, ný brž v životním zájmu Rakouska samého. Až dosud sklízeli jsme jen nevděk.

Král Rakousko Německo Hradec Vídeň

19 article

Víme, že čekají nás těžké doby. Předtuch událostí šumí nám kolem hlav. Důvěřivost, pří- lišná důvěřivost, kterou mnozí z nás posledn dobou chovali, jak praveno, ne ku spravedl- nosti vídeňských kruhů, nýbrže k jejich soud- nosti a prozíravosti, důvěřivost ta šeredně byla sklamána. V několika snad dnech důvěřivost ona dozná bolestného fiaska. V takovém kritickém okamžiku jest prvn povinností neztráceti mysli; druhou povinnost zapříti všechny osobní chuti a nechuti, (Vý borně !) třetí povinnosti předstoupiti před národ a vyznati se otevřeně: ztratili jsme, bohužel čtyři léta, však síla naše podlomena není. Hlavu vzhůru, lide český! Na palubu všichni synové národa, v jichž srdeích nevyhasly odhodlanost a sebezapření. Semkneme opět své šiky, tu a tam trhliny vykazující, vyvrzme ze svých duší cha- bost a choulivou bázeň a pak — jmenem Páně do boje, do boje, z něhož hrozi mnohé útrapy, který však nikterak nebude beznadějným, neboť přes šestimillionový národ, jenž se zanícením pro svá bojuje práva, přes šestimillionový národ, který obývá ve středu Evropy nejdůležitější strategickou posici, výspu mezi mořem Germánstva a Slovanstva, přes tento národ ani Rakousko ve vlastním zájmu, ba ani Evropa v zájmu své rovnováhy trvale k dennímu pořádku přejít nemůže. (Výborněl potlesk.) A jestliže přejde, jestliže psáno ie v knize osudu, že drahá naše

Evropa Rakousko

20 article

výspa státi se má Thermopylami, paks slibme vespolek: Raději snesme mužně, s pev ným odhodláním osud Lakedemonských. raději národně vykrvácejme, než abychom v této své vlasti za hrst stuchlé rýže lízali důtky svýeh příštích podmanitelů! Taková musí býti naše odpověď do Vídně! (Výborně ! potlesk, řečníku se gratuluje.) Posl. dr. Eppinger: Je otázkou, zdali rozvinutí jazykové otázky, zvlaště té její části, jež usnesením zemského sněmu nemůže býti vyřízena, je na tomto místě účelné. Ovšem, dalekosáhlé otázky, hlavní sou- čásť smíru, aspoň theoreticky myslitelného, nemohou býti vyjmuty z veřejné diskusse. Naopak musejí vniknouti v mysli všech, a má za nimi jíti proudění lidové. Dosavadní cesty jsou však tak vyšlapané, že obyvalelstvo jednání příslušnému mnoho pozornosti nevěnuje. (Souhlas u Němců.) Situace do nedávna byla taková: obě strany byly po zrušení Gautschových nařízení se staven věcí, aspoň na papíře existujícím a s trvajicím práv ním řádem nespokojeny. Čechové pohřešovali vnitřní úřadní češtinu, jim Gautschovými výnosy aspot jistou měrou přiznanou a opět se ji doža- dovali. Také Němci nebyli spokojeni, neboť zruše- ním nařizení Gautschových byly re aktivovány výnosy Stremayerovy, jež

Thermopyly Posl doktor Eppinger Němec Gautschův Čecho Stremayerův Vídeň

21 article

Němci opomenuli potírati jako právně neplatné a o jejichž odstranění usilují nyní ja ko dříve. Nyní úřaduje se u všech úřadů v Čechách stejnotvárně, homogenně, utrakvisticky. Ve vnitřním vzájemném jednání úřadů panuje výlučně němčina Posl. dr. Schücker; Úřaduje se také po česku Posl. dr. Eppinger: Tento utrakvismus mě dříve mnoho do sebe. Tlakem doby mnozí od něho odstoupili. Utrakvismus, vedoucí k obligátnímu za vedení vyučování v obou zemských řečech na všech středních školách, je čírou utopil. My chceme národnostní ohraničení okresů, po něvadž je nejlépe, když se isolují dvě strany, které se nesnášejí. Počátek se stal rozdělením zemské školní rady, zemědělské rady, zemského hasičského svazu a lékařské komory; všechny tyto rozdělené korporace dobře fungují v sekcfch národnostně roz- dělených. (Hlučný souhlas u Němců.) Řečník poukazuje na zřízení okr. soudu v Te- plicích a krajského soudu v Trutnově, jemuž se Če- chové opfrali, nechtějíce výlučně národnostní ohra ničení a poukazujíce na to, že by takto se porušila jednota země, jež je — prázdným heslem a která hrála úlobu od 14. do 16. stol. zvláště v naší vlasti Řečník poukazuje pak na inkorporační zákony Karla IV., Jiřího z Poděbrad atd. a praví, že Čechové jednotu a nedilnost země vztahují na jednotnost ve- řejné správy a právní péče. Tento výklad neobstojí neboť Čechy nejsou nedělitelny a k různým účelům děleny byly. Čechové rozumějí jednotě a nedílnosti jen po stránce národnostní a jazykové. Skutečného, z potřeby dovozeného důvodu pro úplně stejnou, jednotnou správa v Čechách není Obyvatelstvo není tak promíseno, aby se od úřad- nictva musila žádati znalost obou řeči.

Němec Posl doktor Schücker Eppinger Karel Iva Jiří Čecho Čechy Trutnov Poděbrady zemský hasičský svaz a lékařský komora

22 article

Snaha po uzavřeném německém územť byl vámi potírána. V novější době myslilo se, že je zde podnět, aby se uznalo, co na věci je správného Předčasně uveřejněný vládní operát byl co do prak- lického obsahu přeceněn. Operát ten mů význam jen tím, že provádí důkaz, kterak jsou dobř možny národnostně ohraníčené Čechy a že smíšené okresy lze tak provésti, že smíšených krajů je co nejméně. Utrakvismus praktické potřebě neodpovídá; jazykovým rozdllům vyhověti mus každá rozumná správa; musí hleděti k tomu, aby jednací a úřadní řeč úřadů se co nejvíce kryla s ob covací řečí obyvatelstva. Čechové nechtějí, aby správa se podřídila sťavu věci, nýbrž naopak. (Souhlas u Němců.) Chtějí udržeti fikci, že Čechy nejsou tak smíšeny, jako byly, ani tak nesmíšeny, jako v jejich smyslu byly, ale mohly by se takovými státi a proto úřadování musí býli utra- kvistické. To je neudržílelno. Názory, že ve jmenu království některá jazyková práva nemohou pomi nouti, nemá právního podkladu, neboť nositeli práv mohou býti jen lidé, jimž mohou býti uloženy prá vům odpovídající povinnosti, aby se mohli doroz- uměti a dosíci právní ochrany. Země sama není no- sitelkou práv; jazyková práva nejsou služebnosti půdy. Rozumná správa přizpůsobí se stavu věci; n tomto stanovisku stojíme my. Rovnoprávnost ne- vyžaduje utrakvismu. Rakousko je složeno z celé řady národů; proto potřebuje sjednocujícího dorozumívacího prostředku. tím může býti jedině němčina a tomu musí se nči- niti zadost. Proč se před tímto faktem uzavírati? Zde příklad podali pouze sociální demokraté.

Čecho Němec Čechy Rakousko

23 article

Říšská rada příští rozhodne, je-li v Rakousku třeba zprostředkovací řeči a která to bude. Němei chtějí pouze chrániti své uzavřené území proti zne- užívání utrakvismu a provokačnímu vpádu agitátorů Tam v poslední době dostala se celá řada úřadníků němčiny téměř úplně neznalých, čímž trpí veřejnt správa a soudnictví. Národnostní ohraničení je ne- zbytně nutno, aby se zjistilo, které okresy jsou ryze české, ryze německé a které smíšené. Němci žádají zákonnou záruku, že vnucovaným učením se druh řeči jejich jazykově územi a jejich národní vývoj nebudou dotčeny Inatituce překladáren nebo tlumočníků ukážes beztoho v praxi potřebnou. Odvolávání se na dekrety dvorní kanceláře, na výnosy a podobné zákonné do- klady je bezúčelno: zájmy obyvatelstva a jeho po- třeby jsou činitelem nejzávažnějším. Obyvatelstve rozřeší si časem otázku jazykovou lehce a snadno Nesmíme stále v otázce smíru uváděti důvody pro a contra, nýbrž pátrati po myšlénkách nových

Němec Rakousko

24 article

Přikázati návrh dra. Pacáka komísi, znamenalo by jen budovati mlýn, který sice klape, ale nemele Proto nezazlívejte nám, budeme-li proti němu hlaso- vati již ve formálním ohledu. (Pochvala a potlesk u Němeů.) Posl. hr. Buquoy praví, že nemůže potlačiti politování, že ve sněmovně zahnízdil se zvyk, že při prvém čistě formálním čtení návrhu probírají se v rozsáhlých debatách nejen jeho zásady, nýbrži podrobnosti. Strana řečníkova zaujímá dosud stano visko, že návrh může se v prvém čtení zamítnouti jen tehdy, považuje-li se vůbec nepřijatelným a dal šího jednání nedůstojným. Možno-li o návrhu jed- nati, nemá se a limine zamítati. Návrh dra. Pacáka sestává ze dvou částí, z nichž prvá vyzývá vládu, by se postarala, aby se u úřado šetřilo zákonné rovnoprávnosti. Že se domníváme. že o návrhu takovém lze rokovati, rozumí se samo sebou, protože“ rovnoprávnost jest jedním odstavcem našeho programu, neboť jsme přesvědčení, že naše

Pacák Posl Buquoy

25 article

Rakousko v protivě k jiným čistě národním státům jejichž středu se nalezů, obstáti může jen jako stát, který objímá řadu stejně oprávněných národů. (Souhlas u českých a velkostatkářských poslanců.) Pohledneme-li však na spociální případ, o který se jedná, totiž o rovnoprávnost u zeměpanských úřadů, blíže, nemůžeme dospětí přece k jinému ná- hledu, nežli že na konci 19. nebo vlastně na po- čátku 20. století jest přímo nemožným, by se kulturně tak velice vyvinutému národu, jakým jest český, který kromě toho má v zemi ještě většínu odpírala rovnoprávnost jeho řeči, neb se mu o dní mala. (Souhlas u českých a velkostatkářských poslanců.) Mluví-li se o vyvýšenosti neb méněcennosti ná roda v ohledu kulturním, dlužno říci, že specifick národní kultura neexistuje. Naše kuitura jest kře sťanská oproti pohanské ve starověku. O čistě ná rodní kultuře nemůže tudíž nikdy a nikde býti řeči Každý kulturní národ učí se od druhého a nepo- pírám, že i Češi učili se od svých německých sou- sedů, avšak vy Němci učili jste se opět od Angli čanů. Francouzů a Italů. Každý národ, který v ohledu kulturním něco v koná, jest plně cenným kulturním ná- rodem. V prvé části Pacákova návrhu jedná se o pro vedení rovnoprávnosti, tudíž o zásadu, která dle na- šeho náhledu musí býti zachována. Rokovati lze jen o formě, a chceme tudíž jednati o tom, jak má se rovno právnost provésti ve skutečnosti. A nejsprávnější formou zdá se mi býti utrakvismus u slátních úřadníků, protože mají se v každém ohledu vykázati vědomostmi, jež vyža- duií potřeby lidu, protože vycházíme ze zásady, že

Čech Němec Francouz Italos Pacákův Rakousko

26 article

na státním úřadníku může se žádati, by svému úkolu dostál v každém místě, by mohl býti přesazen na jiné a také v něm vyvinul zdárnou činnost. (Sou- hlas u velkostatkářských a českých poslanců.) Jestliže za dnešních, neobyčejně abnormnálních poměrů jiná forma provedení rovnoprávnosti má vésti k cíli, jestliže zástupci obou národů shodnou se na jiné formě a jiném způsobu, ovšem se tomu neopřeme. Přutřásati v nynějším okamžiku otázku kompe- tence buď sněmu neb říšské rady pro návrh tento, jest naprosto předčasno, neboť nejedná se dosud o schválení zákona, nýbrž jen o projev náhledu sněmu v konkretní otázce, ku kterému jes kona na základě § 19. al. 2. zemského zřízení oprávněn.

27 article

Detaily úpravy otázky jazykové u zeměpanských úřadů nepatří do zákona, nýbrž vydati se mají c- stou nařizovací. O první části návrhu lze jednati proto budeme pro ni hlasovati. O druhé části návrhu, ve kterém se žádá, aby nynější stav, způsobený po vydání ministerského na- řízení ze dne 14. října 1899, byl odstraněn, nechei, ačkoli jest věcí velice choutostivou, pomičst ačkoli se musím obávati, že na obou stranách můž způsobiti velké rozechvění a roztrpčení Jde o to, zmírniti vzrušení, které povstalo roz- vinem jazykové otázky. Pováží-li se, že jazyková na- řízení Badenova i Gautschova byla vydána týmž způsobem, jako jazykové výnosy pro jiné země, na příklad pro Halič, nesmíme se diviti, že zru- šení oněch nařízení vzbudilo mocné rozčřlení a bolestné pocity občanstva. Poslanec Stein: A vydání jazykových nařízení nikoli ? Poslanec hr. Buqnoy (pokračuje): Jazyková nařízení jsou dnes tlakoměrem, dle něhož se může usuzovati, vládne-li se v Rakousku na základě rovno- právnosti. Řečník nechce se zabývati tajnými výnosy. poslancem drem. Pacákem vzpomenutými, poně- vadž jednoduše nechápe, že vláda, která měla stááti na stanovisku rovnoprávnosti, je vydala, nebo, když již byly vydány, je hned opětnezrušila. Proto naši poslanci se postavili proti vládě b.

Badenův Gautschův Stein Pacák Halič Rakousko Buqnoy

28 article

Clara do takové opposice také proto, že vláda ka- pitulovala před obstrukcí, čímž zvrátila princip par- lamentarismu. (Odpor u Němců.) To je také příčina proč budeme hlasovati také pro přikázání druhé část výboru. Strana, k níž řečník náleží, uvítala nedávné do rozumívací konference, jež mohly přispěti k rozřešení jazykové otázky, jakož i fakt, že se jich zúčastnili jak Němci tak Čechové přes veliké bezpráví jež se jim stalo. Řečník jako účastník konferencí výslovně konstatuje, že z počátku nestalo se nie, co by mohlo jakkoliv uraziti cit druhého národa. Řečník však nemůže ušetřiti vládu výtky, že se jí nedostávalo iniciativy a taktiky, jež zavinily, že nedošlo ke konečnému rozřešení. Další chybou vlády bylo, že si dala iniciativu vzíti z ruky v otázce služební řeči při samosprávných úřadech.

Claro Němec Čecho

29 article

Projednává-li se nyní otázka úpravy jazykové otázky ve sněmu zemském nebo na říšské radě, není pro věc samu příznakem podstatným. Hlavní věcí je, aby se rozřešení konečně dosáhlo. Pospěšme si s řešením této otázky, neboť příliš mnoho je v hře, bytí nebo nebytí celé naší monarchie. (Vše- obecný soublas.) Kdo není slepý, vldí, že nešťastnými národnost- ními boji velmi klesly váha a mocenské postavení říše vůči cizině; kdo není slepý, nemůže neviděti, jak velké nebezpečí povstává pokračováním jazvko- vého sporu; kdo není slepý, nemůže neviděti, jaké nebezpečí je skryto ve velké apatii, v níž se celá říše nalezá Posl. Prade: Co jsme zde vlastně od 26. březn provedli ? Docela nicl Posl. hr. Buquoy (pokračuje): V lidu, kter od nás žádá plodnou práci, vzmáhá se nechutenství. Pánové, kteří v naší staroslavné monarchii shledá- váte podmínky naší existence, vystupte proti oněm destruktivním živlům. Abychom dospěli k cíli, museji se učiniti koncesse protivníkovi. Požadavek ně- mecké státní řeči, jak jej chtějí Němci, pokládáme za zeela neodůvodněný a neoprávněný.

Posl Buquoy Němec

30 article

Posl. Gebler: Bez německé státní řeči žádné Rakousko! (Posměch mezi českými poslanci.) Posl. Stein: To je faktum, nesmějle se tomul Posl. hr. Buquov (pokračuje): Doufám, že zástupcové obou narodů najdou sjednocující formu, aby se pak o naší vlasti říci mohlo : ctí a vítězstvími hohata. (Bouřlivý potlesk velkostatkářských poslanca. Řečníku se z mnoha stran blahopřeje.) Posl. P. Opitz souhlasí s vývody dra. Funka a dra. Eppingra, prohlašuje, že i on bude hlasovati proti návrhu dra. Pacáka. Takovéto návrhy obyva- telstvu nepomohou, ono žádá práci hospodářskou, Sněm za 41/2 neděle neudělal v tom směru nic ji- ného, než že vyzval vládu, by pomohla boralům rudohorským. Řečník snaží se dokazovati nekom- petencí sněmu pro řešení otázky jazykové a cituje brožuru, již vydal po vydání jazykových nařízení dr. Pacák. Posl. Hořica: Bože, kolikrát už tohle povídall Posl. P. Opitz (pokračuje): Posl. dr. Pacák nešťastnou náhodou, přemýšli-li o svých věcech, píše jinak, než mluví jako poslanec. Posl. dr. Pacák: Přečtěte si brožuru celoua ne jen jedinou větul Posl. P. Opitz (pokračuje): Má-li dr. Pac za to, že jazyková nařízení nemají právní platnosti, vyzývá teď návrhem svým vládu vlastně k porušení práva. Němci chlějí jenom vzájemnou rovnopráv- nost. Čechy jsou jen provincií císařství rakouského a nazývají se královstvím jenom pro forma, jsou jen titulárním královstvím. Posl. Hořica: Pak je ale císař také jenom titulárním králem, není-liž pravda ? (Veselost.) Posl. Opitz: Rakušané musí míti jednotnou řeč zprostředkovací, jako severo-americká republika Jaký pak jiný jazyk mohl by býti státním, net němčina? Hlasy : Ruský, čínskýl Hlasy na českých lavicích: My máme většinu a proto má býti slovanský jazyk řečí zprostřed- kovací!

Posl Stein P Opitz Funk Pacák doktor Němec Opitz Rakušan Rakousko Čechy Buquov Posl

31 article

Posl. P. Opitz (pokračuje): Německá řeč zpr- středkovací není pro Němce výsadou, ta je právem svrchovanosti státní. Rcete mi, která řeč se k tomu lépe hodí? Posl. dr Schreiner cosí volá. Posl. dr. Klouček: Pan dr. Schreiner už zase není spokojen. Jak pak je dlouho, co jsme jej vi- děli běhat v Klatovech s čamarou Hlasy na českých lavicích: Slyšte! Slyštel (Nepokoj)- Posl. dr. Klouček: Neslyšíte, pane dre. Schreinere? Vida, už se obrátil! Neschovávejte se! Hlasy na českých lavicích: A pak mluvi renegátech! (Hlučná veselost a trvalý hluk.) Posl. P. Opitz za všeobecného nepokoje neko- nečný svůj kazatelský výkon končí a prohlašuje se proti přikázání návrhu Pacákova komisi. Nejv. maršálek zemský oznamuje, že posl. dr. Lad. Dvořák a dr. Herold vyměnilis svá místa a že k slovu příjde posl. dr. Dvořák. Vzhledem k pokročilé době přistupuje k ukončení schůze. Návrh posl. Albla ve příčině sesouvání půdy v žateckém okresu přikazuje se bez prvního čtení komisím i podobně č. 72, 22. Posl. Frant. Niklfeld, Jan Jaroč, Josel Novotný, Jan Rataj, Jos. Kovářík a soudn podali k místodržitoli kral. českého dotaz Nápadným způsobem svolán je sněm král. č- ského jak v roce minulém tak i v roce letošním k zasedání svému nejen vzhledem k pravidelnému včasnému projednání rozpočtu zemského velic opozděně, ale i také v době nejpilněj- ších a nejdůležitějších jarních prací zemědělských Třeba i podle zřízení zemského nebylo svolání sněmu král. českého obmezeno jen na jistou dobu roční, přece za doby téměř 40letého trvání sněmu tohoto šetřeno bylo vždy jistých obvyklostí a ohled na členy jeho a proto také zasedání sněmovní z celou tu dobu jedině dvakráte z důležitých jen příčin a na krátkou jen dobu konáno byla v jarních měsících dubnu a květnu.

Posl P Opitz Němec Schreiner doktor Klouček Pacákův Lada Dvořák Herold Albl František Jaroč Josel Novotná Rataj Jos Kovářík Klatovy