1
masthead
5. července 1904
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
ského kraje, jakož i memorandum k tomu se
vzlahující.
f. Ze Sofie, 4. července. V dobře zprave-
ných kruzích se proslýchá, že Načevič jest
s výsledkem svého slyšení u sultána velice ne-
spokojen. Žádný z požadavků, Portě před-
ložených, nebyl splněn, takže rusko-bulharská
dohoda prodělává krisi. Kníže Ferdina n
odložil následkem toho costu do ciziny. Také
odvolání kabinetního usnesení, by 15.000 vojínů
puštěno bylo na dovolenou, provedl Sar a f ov
na rozkaz knížete. Časopisy útoči na vládu pro
jeji porážku a žádají odvolání Načevi če,
jakož i energický postup proti Turecku.
i. Ze Sofie, 4. července. Na základě kom-
promisu mezi ministrem Savovem a ostat-
ními ministry nařídil Savov, aby místo 15.000
vojinů propustěno bylo za žní na 21 a 30 dní
10.000 vojínů.
Načevič
Načev če
Savov
Sofie
Turecko
6
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
8
article
Z Inšpruku, 4. července, »Tiroler Stimmene
prohlašují, že v září sejdou se sněmy.
ve příčině kterých možno nadíli se klidnéh
rokování; kde této podminky není, ne
sejdou se. Tudíž také nikoliv ani ty-
rolský.
Proti slovanským parallelkám na paedagogiích
ve Slezsku.
Z Vídně, 4. července. K německým demon-
stracím sdělují se tyto podrobnosti: »Deutsehes
Volksblattu« telegrafují, že purkmistru dru. Ro-
chowanskému uspořádány byly hlučně pocty.
Demonstranti brali se do nové, po Bismarkov
pokřtěné ulice. Před českým závodem From-
movým, čajovým obchodem, průvod zastavil
a provolal »Fuj!«; potom šel před Česko
besedu, kde policie všechny ulice, vedoueí
k ní, uzavřela. Bylo by se jí těžko podařilo
zadržeti demonstranty, kdyby jich vůdcové ne-
byli dali na slova policejního dozorce, že v ne-
mocnici, která nalezá se proti Besedě, lež
dvě osoby téhož dne operované.
Tentýž list oznamuje z Opavy : Demonstrace
proti zemskému presidentu hr. Thunovi vy-
světluje se částečně chováním se hr. Thuna vůč
purkmistru Rochowanskému. Když totiž
plukovník Kromer připil hlavnímu městu
jeho starostovi, všichni přítomní pozdvihli po-
háry, jen zemský hejtman nepovstal a demon-
strativně odsunul sklenici. (Kde a kdy se t
stalo, nepraví se.) Toto jednání zemského presi-
denta způsobilo velkou nevoli.
Z Opavy, 4. července. V Odrách mluvil
říšský poslanec Heřmanský na schůzi, které
předsedal rada zemské vlády Jirásek. Pravil,
že zřízení parallelek vOpavě a Tě-
šině jest novou provokací Němců a musí být
potíráno všemi prostředky. Na 5. července svo
lána jest velká protestní schůze, na které pro
mluví poslanec na říšské radě Demel.
Thun
Rochowanský
Kromer
Heřmanský
Jirásek
Němec
Demel
Slezsko
Vídeň
Opava
Odra
Deutsehes Volksblatta
Česko beseda
Frommův
9
article
Zadržený protest.
Z Vídně, 4. července. Všeněmecká Korre-
spondence oznamuje z Opavy: Proti usnesení
obecní rady, kterým dosavadní ulice Pekařská
překřtěna byla na ulici Bismarkovu, podán
byl dnes prostřednictvím obecní rady zemskému
výboru protest několika Čechů a ně-
kolika křesťanských sociálů. Obecní rada, jak
známo, již před 4 léty se usnesla, ulici olomou-
ekou překřtíti na Bismarkovu. Protest, který by
proti usnesení tomu podán, dosud nebyl zem-
ským výborem vyřízen.
Čecho
Vídeň
Opava
Bismarkův
obecní rada
10
article
Štvanice Němců proti sokolské slavnosti
ve Floridsdorfě.
Z Vídně, 4. července. V německém táboru
vídeňském ozývá se jásot a radosť. V tísnia
nouzi, do které prý dostal se celý německý národ
evropský chystanou sokolskou slavnost
ve Floridsdorfě, pomohl klášter au-
Eustiánský v Klosterneuburku.
„Deutsches Volksblatt“, který celou štvanie
proti slavnosti té zahájil a provozuje dále, uve-
řejňuje o této věci tento bulletin: „Ve příčině
české slavnosti štváčské stal se neočekávaný
obrat. Česká slavnost bude soukromým opatře-
ním, ne-li úplně zmařena, alepoň ohrožena.
Klášter augustiánský totiž zaká
zal konání slavnosti na svých po-
zemcích, resp. odepřel ponechání pozemků.
Poněvadž klášter jest majitelem veškerých téměř
niv až po Floridsdorf a také ve Floridsdorfu má
četné pozemky, dlužno čekati, co Sokolisté pod-
niknou při změněné situaci a zdali a kde najdou
místa pro svou štváčskou slavnost. Kdyby Če-
chové našli jiné místo, dlužno vyčkati, zdali
úřady vzhledem na rozechvění lidu a na ná-
m.tky obecního zastupitelstva českou štváčskou
slavnost v německém Floridsdorfě zakáží.“
O včerejší vzdorové slavnosti, kterou pořá-
dali Němci všech barev z Floridsdorfu a z Vídně,
antisemité, černožlutí křesťanšti sociálové ve
spolku s černobilými Velkoprušáky, oznamují
listy, že byla navštívena jen skrovně. Účastníků.
dle „Arbeiter-Ztgu.“ bylo sotva 3000 osob, vět-
šina z Vídně. Luegrova hymna hrána bezpočtu-
kráte, na konec však zpívána hymna Bismarkova.
Němec
Luegrův
Bismarkův
Vídeň
Deutsches Volksblatt
ArbeiterZtg
11
article
Když pak se v ní došlo ke slovům, „mny Němci
bojíme se jen boha a ničeho jiného, nastal ne-
horázný jásot. Jak viděti, bojí se Němci kromě
boha ještě jiných věcí, na př. malé české slav-
nosti ve Floridsdorfě.
„Deutsehes Tagblatť“ oznamuje, že včer
večer měl starosta floridsdorfský Anderer
řeč, ve které pravil: „Jsme tady na německ
půdě, dokud žijeme, nikdo nás odtud nedostane.
Jednalo se nám jen o to, projeviti svornost
Němců rakouských a hájiti zděděnou půdu.“
Tentýž list uveřejňuje výzvu na příští něme-
ckou slavnost, jež koná se ve Floridsdorfě v ne-
děli dne 10. července. „Appellujeme dnes,
volá, „na všechny Němce vídeňské, by se hro-
madně slavnosti té zúčastnili, aby Čechům dů-
kladně brnělo v uších. Němci vídeňšti necht
osvědčí důrazně, že neztrpí české provokace.“
Události ve Floridsdorfě jsou opětným dů-
Eazem, že kdykoliv jde o nějakou akci proti-
českou, jsou všichni Němci vždy
za jedno.
Maďarský jazyk ve vojsku.
Z Brna, 4. července. „Lidové Noviny“
oznamují: Mezi hr. Tiszou a ministrem vo-
jenství stalo se již dohodnutí ve příčině jazykové
úpravy v novém trestním řádu vojenském. Hr
Tisza svolil k desitileté lhůtě k opatření do
statečného počtu auditorů, maďarské řeči
znalých, načež zavedeno bude u pluků uher-
ských jak zevnější i vnitřní úřadování ma-
darské. Toto zřízení ovšem předpokládá, že
také vojenští soudcové budou mocni maďarské
řeči, což opět vyžaduje, aby také k uherským
plukům dosazováni byli za důstojníky jen Ma-
daři.
Němec
Čecho
Tisza
Brno
Hradec
Ma
Deutsehes Tagblatť
12
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 4. července. (C.-B.) Ministr orby
bar. Giovanelli vrátil se ráno z Karlových
Varů.
V Terstu zemřel včera druhý náměstel
obecní rada Edgar Rascovich, vůdce radi
kálních nacionálů.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 4. července. (C.-B.) Poslane-
cká sněmovna pokračovala v rozpočto ve
debatě.
Posl. Szatmary (Košutovec) mluvi
proti rozpočtu.
Na počátku jeho řeči došlo ke hlučným
scénám. Když mluvil o národnostních štvanicích
zvolal naň posl. Vlad (rumunský nacionalista)
Co tomu řeknou vaši rumunští voliči?
Posl. Nessi (košutovec): Co je ván
po tom?
Posl. Vlad: To již řeknou němečtí i ru
munšti voliči, až k tomu dojde.
Posl. Olay (košutovec) vyskočil rozčileně
a volal, bouchaje při tom na svůj pult: Jak
se můžete opovážiti mluviti tak v uherském
sněmě? To je hanba. Ven s Vladem.
Posl. Vlad: Mě sem poslal můj okres
Posl. Olay: To je jedno, nesmíte zde
tak mluviti.
Tím scéna skončena a posl. Szatmary po-
kračoval ve svých vývodech.
Rascovich
Posl
Szatmary
Košutovec
Vlad
Vídeň
Karlová Vary
Terst
Pešť
cká sněmovna
13
article
Posl. bar. Banffy prohlašuje naproti Vla
dovi, že v Evropě jsou oprávněny pouze ná-
rodní státy a proto Maďaři nemohou zříci se
k vůli nemaďarským národnostem zřízení státu
maďarského. Řečník chce prý šetřiti práv oněch
národností v největší míře a uznati, že v oboru
církevním a poněkud také ve školském jsou
oprávněny užívati své řeči. Avšak v Uhrách je
správna pouze národnostní politika, jež svým silným
šovinismem hodí se k zabezpečení národní samo-
statnosti Uher. (Pochvala v levo.) Prohlašuje, že
rozpočtu nepovoli, nemaje k vládě politické
důvěry. Nežli však o tom promluví, musí pro-
hlásit o pamětním spisu, jejž podal císařio
církevních záležitostech a o němž během roz-
počtové debaty mluvili Polonyi a Khuen- Heder
vary, že mezi ním a hr. Khuenem byl upřímný
přátelský poměr. Z toho však nenásleduje, že
by býval spokojen s jednáním chorvatské vlády
a s poměry chorvatskými.
Posl
bar
Maďar
Polonyi
Khuen
Heder
Banff
Evropa
Uhry
14
article
Když tam spálili uherský prapor, pozoro-
val, že tam není vše v pořádku. Proto studoval
chorvatské nedostatky a tu vznikla v něm
obava, srovnává-li se XXX. zákon z r. 1868
se zájmy uherského státu tak, jak jeho tvůre
zamýsleli. Zmeškalo se mnoho nejen chorvat-
skou, ale také uherskou vládou od r. 1868a
též od něho samotného. Zkušenosti a obavy
předložil panovníkovi v pamělním spise, aby
při vhodné příležitosti chorvatské poměry byly
uspořádány. Bán, jenž jednal vždy správně
vlastenecky, byl v r. 1895 ustavičně churav.
Myslil jsem — praví řečník — že nastane
změna v banátě a chtěl jsem dáti novému ba-
novi maršrutu, aby sice respektoval chorvatsk
samosprávné zákony a práva, ale rázně dbal
o státní společenství. (Pochvala a potlesk v levo.)
Vývoj poměrů zavinili jsme my Maďaři sami,
přiznávajíce Chorvatsku zvláštní státní karakter.
Tak bylo státní společenstvo na papíře, ale n
v praxi. Tak stalo se, že Chorvaté vynutil
úpravu průvodních listů; tak stalo se při úpravé
předlohy o mořském právu. Chorvatsko nemá
práva vyjednávati s Rakouskem nebo společnou
vládou. Jak se udály takové věci za mě úřadní
činnosti, obracel jsem na to vždycky pozornost
chorvatské vlády. Ta se mnou vždycky sou-
hlasila.
O úpravě rěcké otázky nebylo mezi ním
(Banffem) a Khuenem žádných neshod. Otázk
ta řsšena později jinak než on zamýšlel. Su-
spendováním samosprávy zamezil, aby Rěk
nepovažovala se za neodvislého samostatného
třelího činitele. Za pozdějších vlád provedeno
zákonně, že Rěka jako třetí činitel s Uhrami
a Chorvatskem tvoří uherský stát. Vláda musí
starati se sama, aby v oboru autonomní chor-
vatské vlády nevydávala se nařízení, jež ne
srovnávají se se státním společenstvím.
Maďar
Chorvat
Khuen
Rěk
Chorvatsko
Rakousko
Uhry
15
article
Pojednávaje o finančních poměrech chor
vatských řečník snažil se dokázati, že finanění
nároky chorvatské jsou přemrštěné a nebylo by
na čase přinášeti pro Chorvatsko větší oběti.
Mysli, že 20leté Khuenovo banování nebylo
dobrou školou zastupování jednotného národního
státu maďarského šovinistických zájmů maďar-
ských. Soudí, že silný maďarsko-národní duch byl
na místě také v okolí panovníkově. Je přesvěd-
čen, že budoucnost maďarského státu je spo-
jena se zájmy dynastie a jen ve schodě s ní
bude možno zbudovat uherský stát ve smyslu
maďarského šovinismu a stát ten zbudovati se
musí. Myslil několikrát, že našel cestu, aby vy-
hověl národním požadavkům ve shodě s koru-
nou. Vyrovnací zákon z r. 1867 stanoví nutnost
úplné parity s Rakouskem. Nesmíme toužiti, že
táto otázka nebyla rozřešena v těžkých dobách
tak, jak by to snad byly vyžadovaly národní
zájmy. Tak zůstala neřešena tehda otázka slu-
žební a velicí řečí vojenské. Bylo to zcela
pořádku, neboť jinak nebývaly by se uskutečnily
zákony z r. 1867 a bůh ví, kde bychom dnes
stáli. Národ musil dříve zmohutněti, než se
mohla otázka ta rozvinouti. Loni řekl, že není
dobře otázkou tou hýbati proto, že stane-li se
tak jednou, nesmíme se jí víc vyhýbati.
O právu národa v té věci nelze pochybo-
vati. Vládní program, vypracovaný na základě
elaborátu 9členného výboru, způsobil v tom
směru nešťastnou situaci. Otázka ta vedla k vý
kladu, jenž vzdává se práva beze všeho účinku.
Khuenův
bůh
Chorvatsko
Rakousko
16
article
Je-li nápis na některých kasárnách pouze ně-
mecký, mohu ustavičně proti němu bojovati,
avšak je-li vedle něho také maďarský, zjedná
se parita jen tehda, provede-li se to také v
Vídni. (Pochvala, potlesk a eljenování v levo.)
Je-li u nás vedle německého nápisu maďarský
zároveň však v Praze český, ve Lvově polský
považujeme se za národnost jako každá jiná
státní maďarština nedochází platnosti. Vyrovná-
me-li se na 50 nebo 30 proc., zříkáme se práva
národa. Tak jest i v otázce diplomatické. Mini-
sterský předseda prohlásil ve sněmovně, že řeč
diplomacie a konsulátů byla, jest a bude ně-
mecká. Faktický stav v minulosti taký byl, avšak
prohlášení, že řeč diplomacie také v budoucnost
bude německá, považuji za gravamen. Jazykem
evropské diplomacie je frančina. Souhlasím, aby
diplomacie jednala s našimi úřady francouzsky.
ale německy ne. (Pochvala, potlesk a eljenován
v levo.)
Lituje, že ta otázka byla vůbec postavena
Byla dosud latentní a obratný politik býva
by ji nechal pro budoucnost, až by maďarský
národ sesílen býval chtěl uplatniti své právo.
Pojednávaje o hospodářských otázkách
pravil, že v roce 1897 nebylo možná postavi
se zrovna na stanovisko hospodářské samostat
nosti, tím méně proto, že obchodní smlouvy
měly vypršeti v roce 1903. Je přesvědčen, ž
jiný na jeho místě nebýval by jednal jinak
Z toho však nenásledovalo, že by nebýval po-
mýšlel, aby Uhry od roku 1907 nepřešly k ho
spodářské samostatnosti. (Pochvala v levo a na
levici.) Banffy-badenovská shoda z roku 1897
byla výhodnější, protože usnadňovala splynut
termínův obchodních smluv a celního spolku za
tou podmínkou, že celní spolek se uskuteční.
Vídeň
Praha
Min
Uhry
Banff
17
article
Brojí proti zamýšlenému vyjednávání smluv
s Německem a Ilalií, dokud nebude upraven
celní spolek s Rakouskem. Autonomní celn
tarif neuspokojuje Uhry a uherská sněmovna
o něm dosud také nejednala. Má se tím způ-
sobiti zúmyslně tíseň.
Aby mohl uzavříti se spolek s Rakouskem
musily by se Uhry zříci právního stavu hospo-
dářské samostatnosti, v níž se nyní nacházejí
čemuž řečník odporuje, přimlouvaje se, aby
doba do r. 1907 považovala se za přechodnou
Vláda k tomu musí býti donucena a nepodvoli-l
se, musí nastoupiti vláda jiná. Z těch příčin
přimlouvá se za hospodářskou samostatnos
Uher. Uzavření celního spolku § 14. není
možné, prolože § 61. vyrovnacího zákona žádá
rozhodně, aby oba zákonodárné sbory jej pro-
jednaly, načež by se předložil k císařské sankci.
Rakouský § 14. může vůbec disponovat o věcech,
jež nejsou stálé, systematické, smluvní povahy
a v době, kdy rakouský zákonodárský sbor nen
pohromadě. Diví se rakouským zákonodárcům,
že prý 5, 6, 8 let dovolují, aby § 14. vyřizo-
valy se věci, při nichž se to dle jeho znění
nedovoluje. To jest ostatně jejich věcí. Mysli
však, kdyby se celní spolek měl uzavříti § 14.
že by i v Rakousku probudil se smysl pro po-
vinnost a protestovalo by se proti tomu. Uzavře-li
si celní spolek § 14., nebude samostatnosti a
bezpečnosti, neboť rakouské sněmovny jsou
oprávněny zrušiti kdykoli taká opatření.
Řečník opakuje, že nemá důvěry k vládě
a zamítá rozpočet.
Předseda předkládá návrh posl. Podma-
niezkého, aby schůze za další rozpočtové
debatty prodloužila se o hodinu.
O návrhu bude se hlasovati ke konei
zejtřejší schůze prostě povstáním z místa
Uher
Německo
Ilalie
Rakousko
Uhry
18
article
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 4. července. (C.-B.) Německý
vyslanec baron Heyking odevzdal králiv
dopolední slavné audienci své pověřovací listiny
Z Bělehradu, 4. července. (C.-B.) Minister
ská rada usnesla se, že korunovace vy
koná se dne 21. září v žičském klášteře. Z
tou příčinou budou se konati v Bělehradě o
24. do 28. záři zvláštní slavnosti.
Francouzský parlament.
Z Pařiže, 4 července. (C.-B.) Sená-
schválil první dva články o zrušení řehol
ního vyučování.
Sněmovna vyřídila poslední články vo
jenské předlohy a uznala 491 proti 72
hlasům, že zákon nabude platnosti 1. ledna po
svém vyhlášení.
Zejtra vyřídí se články dosud nepro
jednané.
Úplaiková afféra kartuziánská.
Z Paříže, 4. července. (C.-B.) Vyšetřujíe
výbor vyslýchal dnes redaktora »Libré Parolee
Papilauda, jenž prohlásil, že se nikdy ne
uchýlil od přímě cesty.
Pruský sněm.
Z Berlína, 4. července. (C.-B.) Zemsky
sněm odročen dnes za souhlasu obou sněmover
do 18 řlj na.
Příští schůze poslanecké sněmovny budo
25. října.
Heyking
Srbsko
Bělehrad
Paříž
Berlín
Librý Parolee Papilauda
poslanecký sněmovna
19
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Přeměna Oilcompagnic v akciový podnik.
Z Vídně, 4. července. Anglo-haličská Oil
compagnie, která zřízena byla roku 1899 za úče-
lem využitkování dolů firmy Gartenberg ve
Schodnici, bude přeměněna v akciovou společ-
nost s kapitálem 8 mill. K.
Hospodářství na státních doménách.
Z Vídně, 4. července. „Neue Fr. Presse“
oznamuje, že výsledky inspekční cesty presi-
denta státních dráh do státních domén, byly již
zpracovány. Jest však úmysl projednati opravné
návrhy na reorganisaci v jednotlivých oborech
teprve na podzim a přikročiti ku provedení jich
jen postupně a dle jednotlivých oborů. Zejmena
pomýšlí se zavésti racionálnější hospodářství
lesích, zvláště pak využitkování dříví též k vý-
rebě chemických předmětů. Při uhelných dolech
uvažuje se otázka, zdali by se těžba vzhledem
na dosavadní zkušenosti neměla omeziti. V mlýn-
ském průmyslu vzhledem na nepříznivé poměry
konkurenční nastati má do -jisté míry omezen
výroby, naproti tomu v továrnách na cement vý
roba pro velké železniční stavby utěšeně postu-
puje. Také situace petrolejových rafináren p
několika špatných létech se nyní podstatn
zlepšila.
Dunajská paroplavební společnost.
Z Vídně, 4. července. („N. Fr. Presse“.
Dunajská paroplavební společnost obdržela o
vlády přípis, v němž se praví, že pro rozhárané
parlamentní i politické poměry není v nynější
době možno přikročiti ku projednání definitivní
smlouvy. Naproti tomu byl však provisorní roz-
počet pro druhou polovinu tohoto roku císařským
nařízením schválen a vládě jest nyní umožněno
nové provisorium předložiti.
Neue
Vídeň
Francie . Presse
Gartenberg
20
article
Obchodní smlouvy.
Z Říma, 4. července. (C.-B.) Zejtra koní
se I. porada vyjednavačův obchodní smlouvy
mezi Rakousko Uherskem a Italií.
st. Z Pešti, 4. července. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr. centů
o 7.5 hal. dráže. Platila: pšenice tisská
81 kg K 9.35, 79.3 kg K 9.25, 76 kg K 8 90,
hodmezö vašarhelská 79 kg K 9.26, stolno-
bělehradská 80 kg K 8.95, peštská 79 k
K 9.10, 78.2 kg K 9.123, 77 kg K 8 85
hartská 77 kg K 9.071g, tolenská 76.8 kg
K 9.—, adská 76.8 kg K 9.15, bačská 78 k
K 9.22, palanecká 76.8 kg K 8.80, bajsk
762 K 8.65, bečkerecká 77.5 kg K 8.80,
skladní 80 kg K 9.221%, 76.8 kg K 8.77 1.
žito K 6.30—6.40; oves (+ 5 h) K 5.85
až 6.20; kukuřice ( 5 h) K 5.25 až
5.35; řepka K 10.05 až 10.10; ječme
K 6.05.
Terminový obchod byl zprvu vze
stupný, v očekávání příznivější zprávy o úrodě
sestupný.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
8 87, žito na říjen K 6.56, oves na říjen
K 6.17, kukuřice na červenec K 5.23, na
srpen K 5.36, na květen 1905 K 5.63, řepka
na srpen K 10.25.
Sádlo po K 61.50; slanina 4dílná
po K 53.51, 3dílná po K 54.50; jiné zboží bez
odbytu a změny.
Parno
Z Liverpoolu, 4. července. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 7000 žoků. Z toho na spekulace a vý
voz —— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na červenec 5.88, 0.—, na červenec-srpen 5.82, 0.—
na srpen-září 5.69, 0.—, na září-říjen 5.42, 0.—
na říjen-listopad 5.29, 0.—, na listopad prosinec 5.24
0.—, na prosinec leden 5.22, na leden-ůnor 521., n
únor březen 5 21, 0.—, na březen-duben 5.21, 0.—
Smýšlení ustálené.
Platil
Sádlo
Řím
Rakousko Uhersko
Pešť
Liverpool
Italia
kg
90
21
article
Ztrhů cukerníeh.
V Praze, 3. července
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
V minulém právě týdnu jevily trhy cukerní klidný
průběh při směru většinou ustáleném, mírném kolísání
cen a nevelkých obratech. Hlavní pozornost věnována
i tentokráte chování se Ameriky a byla tím větší, ane
z předcházejících zpráv dalo se očekávati, že trus
v tomto týdnu bude ve svých nákupech řepového cukru
pokračovati. A skutečně již první den minulého týdnu
přinesl splnění této naděje, neboť došla v pondělí zprá-
va, že jistá antverpská firma prodala do Ameriky z
svých hamburských zásob 15.000 t. e kromě toho na
srpen ještě dalších 8000 t. Zboží to, jež právě v Ham-
burku se nakládá, určeno jest pro rafinerii v Nov. Orle-
ansu, jež trustu náleží, a má býti náhradou za kubán-
ský cukr, jehož koupi trust pro vysoké požadavky
vlastníků byl odmítl.
Z tohoto stavu věcí vysvítá, že tato koupě Ameriky
jest do jisté míry pouhou demonstrací proti kubánským
cukrovarníkům a má za účel učiniti tylo vůči trusto-
vému diktátu povolnějšími. Poněvadž však Kubánci n
svých vyšších požadavcích dle nejnovějších zpráv se-
trvávají — což ostatně vzhledem k malému již množ-
ství na Kubě dosud neprodaného cukru jest pochopi-
telno — následuje z toho, že Amerika přes veškerý
svůj odpor vůči evropskému cukru bude nucena k ně-
mu ještě častěji sáhnouti. Ostatně proslýchá se, že po-
věsti o amerických koupích na Javě byly co do množ-
ství udávaného cukru přehnány, takže i schodek v tom
směru musil by býti hrazen cukrem řepovým.
Kubánek
Praha
Amerika
Ham
Kuba
Orle
22
article
Prodej do Ameriky uskutečnil se za sh. 9.3 f. o. b
Hamburk, tedy za cenu, která k velkým vybídkám dne
právě neláká. Trust obdržel také ihned četné nabídky
za sh. 9.41/2, ale pokud známo, vesměs je zamítl. Jes
to již v jeho povaze, že ve svých koupích nepřerušeně
nikdy nepokračuje, aby tím ceny rychle do výše ne-
vyháněl. To znají dobře také anglické firmy, které
jelikož do Ameriky dosud nic nebo jen málo prodaly
v minulém týdnu zdrželivostí hleděly kontinentáln
ceny stlačovati, aby také jim naskytla se příležitos
k výhodnějším prodejům
Jiných momentů, které By na tendenci trhu v tom
či onom směru vykonávaly znatelnější vliv, v minulém
týdnu celkem ani nebylo. Nanejvýše možno zmínit
se jen o tom, že k výše zmíněným faiseurům anglickým
připojily se i tamější rafinerie, které jeví rovněž na ter
čas neobyčejnou zdrželivost ve svých nákupech, je
vysvětluje se dle došlých zpráv tou okolností, že
v Anglii chtějí dříve vyčkati provedení červencových
realisací, očekávajíce od nich jakési stlačení cen. Po-
něvadž však trhy počínají se již ponenáhlu smiřovati
s myšlenkou, že realisace červencových a srpnových
závazků budou tentokráte hladce vyřízeny a citelněj-
šího poklesu cen nepřivodí, možno se nadíti, že také
anglický trh v důsledku pochopení tohoto stavu se
svými nákupy dlouho již otáleti nebude a jimi přinese
kontinentálním trhům nově žádoucí oživení. Zdali
potom Amerika bude moci v Evropě kupovati cukr za
cenu jako v posledním týdnu, jest ovšem velkou
otázkou.
Hamburk
Amerika
Anglie
Evropa
23
article
Na našem trhu se surovinou, který středečním
svátkem o jeden tržební den byl zkrácen, převládalo
smýšlení po celý týden mírně ustálené. Továrny, jo-
jichž zásoby starého cukru jsou již skoro úplně vy-
čerpány a jež také na příští kampaň již značnější
množství předprodaly, chovají se vůči dnešním na-
bídkám většinou velice zdrželivě a to tím více, ježte
přítomný stav řepy u nás nelze prohlásiti za zcela
uspokojující. Vzhledem k tomu docházelo zde jen po-
řídku k závěrkám a počet jich nerozmnožil se ani teh-
dy, když rafinerie odhodlaly se znovu k placení tuzem-
ských premií až 60 h; celkem prodáno bylo na našem
trhu za celý minulý týden pouze asi 3000 q poholo-
vého zboží a asi 20.000 na říjen-prosinec
Trh končí při klidném směru záznamy K 21.65
za červenec a K 22.25 za říjen-prosinec v parit
ústecké.
Domácí trh s bílým z božím byl ještě klidnější
neboť zde trvá zase na straně kupců zdrželivost dáie,
takže znamenaná cena K 67.— za I. rafinádu z Prahy
má jen nominální hodnotu. Pokud k závěrkám nějakým
dochází, dějí se většinou z druhé ruky, která dnes své
zásoby z dřívější doby odprodává, aniž by přikročilak
jich doplnění. — Trh terstský při malých uzávěrkách
do Levanty a Vých. Indie byl souhlasně se smýšlením
na trzích se surovinou mírně ustálený a ceny jeho
byly s to získati 14 K. Centrifugální pilé znamená proto
pohotové a na červenec-srpen K 28.— až 28.50. — N
londýnském trhu s bílým zbožím ceny přes citel-
nou zdrželivost kupců přece poněkud získaly, takže
na konci týdne znamenáme za rakouský granulate
poholový sh. 11.3 a na říjen-prosinec sh. 11.414.
Průměrné ceny našeho trhu obnášely;
Praha
Indie
za říjen
24
article
Bílěho zboží
Suroviny
z Ústí granul. cent. pilě rafinády
koru
v červnu:
letos . . . 21.50 26.98 27.871/2 66.50
loni. ... 21.13 23.34 23. 28 84.50
od Nov. roku
25.34
25.96
64.80
letos . . . 19.88
loni. .. . 22.06 24.02 23.16 84.25
Také na německých trzích převládalo smý
šlení sice ustálené, avšak závěrky, jak při nepatrných
již zásobách první ruky jinak býti nemůže, byly jer
malé. Tamější rafinerie přeplácejí ceny až o 60 fen
nad vývozní paritu, čímž vývoz z trhu vytlačují. Na
konci týdne jeví cenv tamější zisk u zboží pohotového
20 fen. a při dodávkách na novou kampaň 10 fen. proti
stavu z konce týdnu předminulého.
26.98
23.34
24.02
84.25
25
article
Zřejmě zásoby obnášely tento týden:
rozdíl
tun
tun
tun
dle Lichta . . . . 2,637.469 2,935.422 (— 297.953
dle Czarnikowa . 2,551.191 2,893.966 (— 342.775
Povětrnost necdpovídala ani v minulém týdnu
přáním rolnictva, neboť vyprahlé půdě nedostalo s
ani tentokráte vydatného zavlažení. Repa vzhledem
k tomu, jakož i vzhledem k vysoké teplolě jeví za mi-
nulý týden jen nepatrný pokrok ve svém vývojia
jest proto vydalného deště tím více zapotřebí, ana
vstupuje nyní do stadia vývoje kořene. Množí se stíž-
nosti do výkvětlic a různých škůdců, kteří zejmena
později setou řepu, jejíž vývin spadá již do suchého
období, značně by mohli poškoditi. Vydalný dešť byl
by jedině s to zjednati zde nápravy. V Německu stav
řepy trvale nestejný a značný rozdil panuje zejmena
mezi krajinami východními a západními; v posled-
nějších jsou srážky přiměřeny, kdežto v prvějších pa-
nuje většinou sucho. Ve Francii byla povětrnost dal-
šímu vývoji řepy velmi přízniva, což do jisté míry
platí také o Belgii a Nizozemí. Z Ruska oznamuje se
taktéž příznivá povětrnost se silnějšími srážkami, ozý-
vají se tam však stížnosti do plevele
Z kolonií v minulém týdnu důležitější zprávy
nepřišly.
Repa
Německo
Francie
Belgie
Nizozemí
Rusko
26
article
Z trhů obilních. Počasí bylo v minulém lýdnu
většinou teplé a suché, deště byly jen sporadické a to
jen v prvních dnech. Pro žně bylo počasí ne příliš
horké prospěšné. O výsledku nedá se dosud nic po-
sitivního říci. Bude asi různý a také jakost bude ne-
stejná. Dosavadní vzorky žita jsou uspokojivé. Dle
došlých zpráv zlepšil se také stav ječmene, ovsaa
kukuřice. V cizině bylo počasí většinou suché a teplé.
Na trzích zahraničních zůstal obchod i na dále ome-
zen, konsumenti opatřují jen nejnutnější potřebu, ale
ceny dobře dodržely, někde i o něco stouply. V Ama-
rice podzimní lhůty na nezcela uspokojivý průběh po-
časí poněkud stouply, kdežto pohotové zboží zůstalo
spíše klidné. Pšeniční žně jsou v Unii v plném proudu
a má se za to, že celkový výnos bude proti loňskému
o několik procent vyšší. Zřejmé zásoby klesly proti
lýdnu minulému o 1,871.000 bušlů, ale obchod vý
vozní zůstal slabý. V Anglii zůstalo smýšlení stálé,
obraty byly však přes silnější dovozy mírné. Ná-
sledkem zmenšení plochy osevní bude ovšem výsledek
žní slabší a potřeba dovozu větší. Ve Francii na-
stalo po dosavadní chabosti opět mírné zolavení a po
pohotovém zboží byla lepší poplávka. V Německu
zůstaly ceny po několikerém kolísání celkem nezmě-
něny. Na ostatních trzích kontinentálních bylo smý-
šlení rovněž upevněné, ale koupěchtivost skrovnáa
ceny se jen málo změnily. V Pešti obchod silně klesl.
Anglie
Francie
Německo
Pešť
27
article
Chleboviny značněji zlaciněly, kdežto pícniny zůstaly
celkem nezměněny. Pšenice byla po celý týden dosta-
tečně nabízena, koupěchtivost zůstala však při tem
trvale slabá a obraty omezovaly se v jednotlivých
dnech na míru nejmenší. Z počátku zůstaly ještě ceny
nezměněny. Vlivem chabějších kursů terminových n-
sledkem příznivějších zpráv o stavu osení nastal
však už v nejbližších dnech pro pohotové zboží trvalá
chabost, při čemž ceny postupně o 20—25 h klesiy.
Nepomohla ani ochota prodávajících, smýšlení zů-
stalo chabé, mlýny chovaly se odmítavě a zejmena
pozdější lhůty bylo nesnadno lze umístiti. Ke konci
týdne se smýšlení poněkud zlepěilo a ceny odčinily
ze ztráty utrpěné asi 5 h. Celkové obraty činily asi
75.000 q. Žito bylo v tomto týdnu rozhodně zane-
dbáváno a smýšlení o něm bylo trvale mdlé. Nabídka
byla při tom téměř naléhavá, kdežto konsumentii
vývozci zůstali zdrželivými a činili jen zcela nepatrné
nákupy. Ceny zlaciněly asi o 20 h a znamenaly
z Pešti K 6.25—6.3232. S novým žitem není dosud
následkem nedostatku zájmu obchod žádný. Ječmen
na kroupy a ke krmení zlaciněl rovněž asi o 10 h.
Nabídka jest sice slabší, ale také poptávka značně
polevila a platí se dle jakosti K 5.90—6.30 z Pešti.
Za rumunský ječmen bylo placeno K 5.821/4 a nového
srbského bylo prodáno asi 5000 q na dodání v srpnu
za K 5.571/2—5.60. Pro oves byla na počátku při zlep-
šené nabídce přiznivější koupěchtivost, která však
později opět ochabla. Čeny z minuného týdne zůstaly
celkem nezměněny a dle jakosti znamenaly z Pešt
při obratech asi 3000 q K 5.70—6.10. S kukuřicí bl
v tomto týdnu obchod lepší. Placena byla K 5.20
až 5.30. Řepka nová byla už sice na trhu, ale kupci
byli zdrželiví. Znamenala z Pešti K 10.10. Na srpen
mdlá K 10.50 a ke konci sotva K 9.15.
Řepka
Pešť
28
article
Pivní statstika. Dle dat, vydávaných ne základo
zpráv příslušných organisací, bylo r. 1903 v Rakousko-
Uhersku 1436 pivovarů, o 20 méně než r. 1902. Výroba
piva klesla opětně oproti r. 1902 o 44.125 hl a dostou-
pila r. 1903 celkem 20,642.298 hl proti 20,686.423 hl
r. 1902. Na tomto množství participovalo Předlitavsko
19,261.189 hl, Uhry 1,316.676 hl a Bosna i Hercego-
vina 64.433 hl. Výnos pivní daně činil v Předlitavsku
r. 1903 úhrnem 73,601.595 K proti 73,892.365 K roku
1902, v Uhrách 5,479.098 K proti 5,101.701 K r. 190
a v Bosně-Hercegovině 281.978 K proti 230.296
r. 1902, Spotřeba sladu činila 157.090 q. produkce
chmele 127.000 q. V Německu pracovalo v minulém
roce 18.230 pivovarů. Tamní výroba piva klesla proti
r. 1902 o 3,459.442 hl a sice se 70,943.810 hl r. 1902
na 67.484.368 hl v r. 1903. Pivní daně zaplaceno tam
1903 celkem 109,399.973 K proti 113,799.766 k
r. 1902. Z uvedené celkové pivní výroby Německa
připadá na Bavory 17,350.868 hl a 40,734.513 K daně.
V Bavorsku spotřebeno r. 1903 v 5755 pivovarech
4,050.800 q sladu a 160.000 q chmele. Ve všech pivo-
varech světa (36.472) vyrobeno 262,708.787 hl piva
a za pivo toto zaplaceno 1.105,977.937 K daně. Spo-
třeba sladu činila 77,079.827 q, chmele 2,106.320 .
Uher
Bavor
Rakousko
Uhersko
Předlitavsko
Bosna
Uhry
BoseňHercegovina
Německo
Bavorsko
spo
29
article
Dánský cukerní průmysl. Dle zprávy kodaňského
konsulátu docílila akc, společnost dánských cukrovarů,
která soustřeďuje téměř veškery surovárny a rafinerie
dánské, v minulém správním roce (do 31. dubna t. r.)
hrubého zisku 3,122.550 K. Vyplácena byla 10% divi-
denda (jako za 1902-3). Akciový kapitál společnosti
uvedeně činí 10 mill. K. Účet amortisační dotován za
minulý rok 500.000 K
Francouzský kapitál v Rusku. Dle úřadních da
francouzského ministeria obchodu uloženo v Rusku
francouzského kapitálu: ve státních papírech
6.690,000.000 fr., v průmysl. podnicích 792,000. 000 fr.
obchodních podnicích 49,000.000 fr., v bankách
18,000.000 fr. a v nemovitostech 17,000.000 fr., úhrnem
tedy téměř 7 milliard fr.
Rusko
dánský cukrovar
30
article
Petrolej. Haličská surovinná produkce petrole-
jevá roste neobyčejně rychle. Roku 1895 činila ještě
2.14 mill. q. r. 1906 však již 3.26 mill. q, r. 1902
pak 5.76 mill. q. aby letošním rokem dosáhla pravdě-
podobně téměř 7 mill. q. Spotřeba petroleje v télo říši
nepostupovala přirozeně tak rychle. Z 1.47 mill. q ra-
finády r. 1888 stoupla na 2.37 mill. q. r. 1901a
bude letos činiti asi 2.5 mill. q. Za tohoto stavu větší
se kvantum, kterého doma spotřebovati nelze a které
odkázáno na vývoz. O utvoření činnosti petrolejové
vývozní společnosti jsme na tomto místě opětně
psali i o zápasu, který nutno ji provésti s dosavadním
monopolistou německého trhu, americkým trustem
petrolejářským. Jak se zdá, neslačí stouplé produkci
dosavadní snahy vývozní a hledají se cesty, kterými
bylo by lze vývoz petroleje z Rakouska nadále zvý-
šiti. Toto nové vývozní úsilí vychází zvláště ze středu
producentů suroviny, kteří jsou současně majiteli rafi-
nerií. „Petrolea“, společnost utvořená za účelem pře-
vzelí surovinné produkce haličské, patrně již není se
svůj úkol, domácí spotřeba petroleje sotva také při
dnešních cenách stoupne (snížení cen zvýšenou na-
bídkou bylo by negací kartelu) a tak nezbývá než
hledati odbyt pro stoupající produkci za hranicemi.
Producenti suroviny obraceji v první řadě zření na
Německo a pomýšlejí zříditi tam rafinerií petroleje.
Rakousko
Německo
Petrolea
mill . q
mill
31
article
Od úvah k činu jest ještě daleko, tím více, protože
Německo nezná celně-sazebních rozdílů mezi suro-
vinou a rafinádou, takže jest výhodnějším vyvážeti
tam petrolej již rafinovaný. Pro vývoj poměrů na do-
mácím trhu jest ovšem vznik nové vývozní společ-
nesti charakteristickým. — Současně dochází po-
zoruhodná zpráva z Ruska. Německé petrolejové spo-
lečnosti dostalo se totiž koncese pro Rusko. Společ-
nost míní zbudovati velikou rafinerii v Rusku. Účely
její jsou čistě vývozní. Jak patrno, jest vznik společ-
nosti jen jedním z kroků na oslabování amerického
monopolu na německém trhu.
Z obvodu hozp. školy volyňské. Kuratorium z.
hosp. školy pořádá v měsíci červenci dva Uřídenní běhy.
spojené s praktickými výkony. Dne 2., 3. a 4. července
běh včelařský pro absolventy školy ve Vo-
lyni v hospodářské škole. Dne 7., 8. 9. července
běh dobytkářsko-mlékařský v Elčovicích v hostinci
p. Havrdy, vždy od 2—6 hodin odpoledne. Dne 7. čer-
vence: „O krmení dojnic“. Praktické cvičení: Stano-
vení tuku ve mléku. Odstřeďování. Výroba měkkých
sýrů. Dne 8. července. Přednáška: „Vymoženostiv
mlékaření“. Praktické cvičení. Výroba sladkého tva-
rohu a homolek. Dne 9. července. Přednáška: „Výroba
másla a sýrů na základě nejnovějších výzkumů. Prak-
tické cvičení ve výrobě másla a pikantního sýra“. Běh
řidí a praktické výkony cvičí p. řed. K. Šafránek.
Periálný ovocnický kurs pro české učitele škol
obecných a měšťanských pořádati se bude při král.
českém zemském pomolozickém ústavě v T rojiu
Havrda
Stano
K Šafránek
Německo
Rusko
český učitel škola obecný