ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 01b5cf90-7135-11dc-bc06-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 57, person 101, org 9, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 5. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 184.
4 article
Na rauní a odpol. HIsty přodplácí set v Praze v slministraei na měste na čtvst leta . . . . 6 K —b s drojí čenáškono na čtnt leta . . . . 7 K 50h ve Blialkáchi na něilo . . . . . . 2 K 30 h P' oštout B dtnt lela“ . . . . 9 K 60 s drojí zízilkou a něe n t icta . . . K aoh
Praha
5 article Rusku příznivý obrat na bojišt mandžurském.
Rusku příznivý obrat na bojišt mandžurském. Po dlouhé trýzni ustavičných zpráv Jobo- vých z bojiště v jižním Mandžursku konečně zvěsti nadějné a radostné! Japonci, kteří třemi armádními sbory z nichž každý čítal na 40.000 mužů, od 26 m. m. usilovně postupovali od východu, jiho- východu a jihu přes horské hřbety a sedla po- hoří šinošanského a fenčulinského, aby pakse svahů horských jako tři bystřiny prudké vrhli se soustředně na ařmádu růskou, rozloženou podél mandžurské dráhy bitevní čarou 90 kilo- metrů od stanice Ljaojanu až po Dašičao — jsou na postupu svém pluky Ku- ropatkinovými nejen zaraže ni, alébrž na celé téměř bitevní čáře, zejmena ve středu svém, k ústupu donu- cenil K čemu toho tajiti: bylo nám za posled. ních dvou neděl o osud armády Kuropa tkinovy opravdu teskno. Postavení její jevilo se opravdu velice povážlivým. Ať na rozkaz carův, at z vlastního rozhodnuti vrchní velitel ruský ode- slal čásť svých sil pod generálem Štakelberkem daleko na jih k osvobození sevřeného Japone
Japonec Štakelberk Rusko Ljaojan jihovýchod Ku
6 article
Port Arturu — výprava se přes všechno hrdin ství ruské nezdařila. Zatím však Japonci, po vzbuzeni svým úspěchem, nelenili, alébrž všem svými třemi armádními sbory zahájili rázný soustředný postup všemi úvaly a průsmyky zmi- něného horstva, kteréž je dělilo od posice ruské armády. Hrbety horstva toho, táhnoucí se od jihozápadního cípu poloostrova ljaotunského smě- rem severo-východním, prostoupeny jsou o sm silnicemi, vedoucími od Siujanu, Fynch v an čenu a Saimatsi na západ k dráze mand- žurské, o niž vlastně celá válka se vede. Nej severněji vystupuje silnice od Saimatsi prů smykem sükoulinským; o nějakých 15 kilometrů jižněji silnice z Fynchvančenu průsmykem motienským; o 10 kilometrů jižněji cesta průsmykem modulinským a čtvrtá o 35 kilometrů jihozápadněji průsmykem fenčulinským: všechny směrem na hlavní tábor ruský: Ljaojan. Těchto průsmyků zmoc- nily se po tuhých bojích přední voje armády
Artur Japonec
7 article
Kurokiovy. Současně dobyl předvoj druhé ja- ponské armády, postupující od Siujanu na Hajčen, průsmyků vatsilinského a da- linského o něco jižněji, zatím co třeti jižní armáda japonská obsadila Sjunečen na dráze portarturské a průsmyky sitalinský a čipanlinský, jimiž procházejí silnice horské na Kaičou. — Rusové bránili těchto průsmyků hrdinstvím zá- pasníků thermopylských, avšak přesilou ja- ponské dělostřelby byli na konec ze všech vypuzeni a do podhoří sehnáni, což zdálo se býti pro věc ruskou ranou přeosudnou. Všichni nepřátelé Ruska po Evropě jásali, jakoby již osud Kuropatkinův byl zpečetěn. Nemá prý než 70.000 mužů vojska, s nímž bude mu bo- jovati rozhodnou bitvu na dvě fronty: Nebot skoro jednou tak silné tři armády japonské sřit se naň soustředně s hor, popadnou ho jako v kleště na severu od Ljaojanu, na jihu o Dašičao a ve středu od Pantsia. — Přátelé Ruska naproti tomu čekali s úzkostí co den rostoucí zpráv, vrhne-li se Kuropatkin na jednu neb druhou z těchto nepřátelských armád v čas, prvé než se všecky tři provalíz úvalu horských a slezou se v jednu na pláních. Na tom záviselo vše: tak jakoby byl býval r. 1866 za války rakousko-pruské rázem nastal obral, jakmile by se bylo bývalo Rakušanům podařilo zastaviti a zpáčiti postup i jen jediné ze tři armad pruských, pronikajících neobsaze nými průsmyky krkonošskými soustředně do Čech ke Hradci Králové — rovněž tak zálež dnes na bojišti mandžurském strategický pro- blém Rusův v tom, aby se jim podařilo vítězně odraziti postup aspoň jediné ze tří armád japonských, poněvadž tím. bude prolržena celá osnova bitevního plánu jejich a obě ostaln armády budou nezbytně donuceny couvnouti
Rakušan Rusův Rusko Evropa Ljaojan Čechy Hradec Králové
8 article
aby nebyly — osamoceny — poraženy. Nuže a tento vytoužený úspěch Rusův se vlastně dostavil: Dnem 30. června vydobyli Ru- sové novým chrabrým zápasem znovu nazpět nejdůležitější tři průsmyky na hřebenech horstva Siuečanského a Fönšuilinského a sice: průsmyk Dalinský, Fenčulinský a Modu- linský, tedy průsmyky, jimiž pronikal střed armády nepřátelské. Účinek tohoto úspěchu ruského pak byl ten, že Japonci dali se na celé čáře na ústup, vracejíce se odkud byl před týdnem vyšli, na Siujan Fynehvančen. »Běda, běda !« rozléhá se dnes kvílení po týdenním jásotu náhle k smrti zarmouceným táborem evropských Japanofilů. »Situace na jiho-mandžurském bojišti jeví se nenadále zcela změněnoul Rusové uchopil se ofensivy a Japonci opouštěj po krátkém boji tak drahocenne a takými obětmi vydobyté posice své, ustupujíce téměř na celé čářele Proč asi tak činí? lámou si nepřátel Slovanstva své těžké hlavy. Zdali z příčin strategických, t. j. z obavy, aby nebyli kdes od zadu Rusy zaskočeni, či snad z příčin klimatických, jelikož počátkem července přikvačila na Mandžursko zlá nepohoda nesmír- ných lijáků, bouří, vichřic a povodní, o nichž nemáme my Evropané ani poněti?
Rusův Fönšuilinský Fenčulinský Japonec Fynehvančit Rus Evropan evropský Japanofil
9 article
Deštivá ta slota, za které po 8 neděl téměř bez ustání s oblak přívaly se lejou tak, že všecky řeky i potoky se rozvodní a šíré kraje v jezera promění, zkazí ovšem nadobro všecky cesty, učiní naprosto nemožným všaký postup vojsk a což horší: znemožní téměř na dobro jich zásobování spíží. Armáda bez potravya bez píce jest ale v několika hodinách na mi- zině. Zde toho se tedy zalekli Japonci a proto rychle couvají do původních svých tábořišt. Buďsi jak buď: tolik je jisto, že před periodou povodní nedojde již v Mandžursku ku rozhodné bitvě a že tak Rusko zlská plných o sm neděl, během kterých dostihnou veškeré nově mobilisované armádní sbory ruské na bojiště, takže bude míti Kuropatkin do konce srpna, kdy konči doba dešťová, v okolí Ljaojanu bezpečně svých 344.000 brancův a na 900 děl S takou silou lze již vážiti rozhodnou bitvu a proto již dnes teskní »Neue Freie Pressee »Po době dešťové poskytne asi bojiště v Man- džursku změněný obraz !e Kéž by jen do té doby ubránilse Port Artur, na němž si nyní asi Japonei počnou vylévati svůj vztek, aby měli aspon jednu trofeji před konečnou svou po rážkou.
Port Artur Japonei Rusko Ljaojan Man Neue Frei Pressee
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. července. (Ještě o slez- ských pobočkách.) Vládní rozhodnutí, že se zřízení samostatných slovanských učitelských ústavů ve Slezsku musí zmařiti slovanskými po- bočkami při německých útavech v Opavěa v Těšíně, musí se stůj co stůj se strany německé vyhlásiti za ústupek rakouským Slovanům, aby se zakryl pravý účel tohoto vládního opatření, sloužícího v prvé řadě slezským Němcům. Proto se v Opavě konají protestní schůze pod záštitou tamní městské rady, a proto si také „N. Fr. Pr.“ vyžádala o této otázce mínění německých politiků slezských. Dva z nich vyzvání vyhověli; jeden — dr. Demel — se podepsal, druhý z dobré příčiny vystupuje anonymně. Úvaha Demlova začíná obvyklým znepokojením něme- ekého obyvatelstva ve Slezsku, které bude vlád- ním opatřením poškozeno na své národní državě. Rozumi se, že dle mínění Demlova jest úplně zbytečno, zřizovati po opavském a těšínském ústavě pobočné třídy slovanské, poněvadž se na německých ústavech beztoho již nyní vyučuje českému a polskému jazyku a posluchačům ústavu se ponechává na vůli, aby se dali zkoušeti pro školy německé, české neb polské. Čeho si
Němec Demel Demlův Praha Slezsko Těšín Opava Francie
11 article
přesilou ruskou
12 article
Čechové a Poláci mohou tedy ještě přáti? Z ně- meckých ústavů přicházeli do českých a pol- ských vesnic patriotičti učitelé, kteří se ne- pouštěli do velkopolských a českých agitaci, nýbrž rádi se pohybovali i v německých kru- zích, což se jim se strany polské a české za- zlívá. (Ku podivu! Pozn. red.) Zřízením poboč- ních tříd vznikne však ve Slezsku slovansky ná- rodní učitelstvo a nezbytným důsledkem utra- kvisace opavského a těšínského ústavu bude v brzku zřízení samostatného českého ústavu v Opavě a polského v Těšíně, čím do němectv obou těchto měst bude učiněn nebezpečný prů- lom. Tím je tedy odůvodněno znepokojení ně- meckých Slezanů dle dra. Demla. Nepodepsaný politik jde ve svých starostech o německou državu ještě o krok dále. I or soudí, že v Opavě i v Těšíně bude v brzku nutno zříditi samostatné ústavy slovanské a Těšinu tím vznikne nebezpečí, že tamní německý učitelský ústav pak zanikne pro nedostatek žáků. (Skvostné přiznání německého politika, hájícího němectv! Těšínska! Pozn. red.) „A proto — dodává nepodepsaný pisatel — nejen v ce lém Slezsku a celém Rakousku (!), nýbrž. jak zde (v Těšíně?) dobře jest známo, take v sousední německé říši panujíe neobyčejně rozčilení nad touto věc jest lehko pochopifelno a všude dochází nej- ostřejšího výrazu.“ Tímto posledním steskem vyšlo šídlo z měchu a ukázalo, že hájiti pru- ské zájmy ve Slezsku pokládaj tamníNěmei za svou přední povin- nost.
Čecho Polák Slezan Deml Slezsko Opava Těšín Těšínsko Rakousko
13 article
Podivením naplňuje tvrzení orgánů polského kola, že zřízením polských poboček v Téšíně vláda prokazuje Polákům velice cennou úsluhu Ovšem dá se tvrzení takové vysvědliti nyní snahou, aby byly dru. Körbrovi urovnány cesty před jeho příjezdem do Haliče. Neodvislá „N. Ref.“ ukazuje však bez obalu, že vláda pro- kázala mnohem větší úsluhu Němcům než Po- lákům. „Vláda — píše „N. Ref.“ — ví dobře. že Matice těšínská má již peníze na soukromý učitelský ústav polský a že, byly-li dosavadní zákazy tohoto soukromého ústavu brutálním po- rušením ústavních práv, mohlo by Jalší jednán v tom směru způsobiti vládě povážlivé konflikty se zákonem o svobodě vyučování. Vláda věděla, že zřízení polského učitelského ústavu na dlouho již mařiti nemůže, a proto se rozhodla zřízením polských poboček zacpati Polákům hubu at způsobem velice laciným.“ Z Lublaně, 2. července. (Spolehlivo st úřadní statistiky.) Při posledním sčítáni lidu v Korutanshu úřadní počítači shledali, že tam za posledních deset let ubylo Slovincůo 10.000, t. j. o celou desetinu obyvatelstva. Kam se tito Slovinci poděli, vycházi ponenáhlu na jevo. Ve farnosti sv. Lipši a přifařených osadách. čitajících celkem přes 800 duší, jest ve skuteč- nosti asi 25 Němců, ale při sčítání lidu zapsáno tam s obcovacím jazykem slovinským pouze 60 osob, všechny ostatní utonuly v moři německého cbcovacího jazyka. Bylo-li tak svědomitě počí- táno i v jiných deseti farnostech, máme vy- světlení, kam se podělo 10.000 zmizelých Slo- vinců.
Polák N Ref Němec Ref Jalší Slovinec Lipš Halič Lublaň zákon o svoboda Němec zmizelý St
14 article
Z Turč. sv. Marlina, 2. července. (M aďan o školníreformě.) Známý střízlivý madar ský politik Ludvik Mocsáry vydal v „Egyetért.“ řadu článků proti pomaďařování národních ško v Uhrách. Všechny snahy, pomaďařiti školou mil- licny nemaďarských občanů uherských, ukážou se marnými, poněvadž ve školách sotva 109 dětí naučí se jak tak lámati maďarštínu, kterou. zůstanou-li na vsi, v brzku zase zapomenou. „Takovou zákonodárnou moudrosti — praví L Mocsáry — nevytvoříme jednotného národa, nýbrž oslabíme spojivo, které povstalo tisíci- letým spolužitím. Rozumějme si ne řečí, nýbrž oddaností k vlasti. Že bychom si mohli rozuměti řečí, jest pouhá hallucinace; ale porozuměti si takovým citem, jest možno a jest k tomu třeba pouze toho, abychom nečinili křivdy nikomu, nýbrž vynasnažovali se, aby každý občan politického uherského národa vděčně se mchl uznávati za syna této vlasti.
Marlin Ludvik Uhry
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. července. Anglie. Situace vlády Balfourovy je stále horší Celá řada doplňovacích voleb v poslední době byla nepřízniva kabinetu. Liberální opposici při- bylo několik mužů odhodlaných bojovati prot politice Chamberlainově a vévoda Devonshire prohlásil se opětně za jedno s liberální opposic a usiloval, aby odvrátil své bývalé přívržence od politiky »hospodářské reakce«, vedené Cham- berlainem. Tento energieký státník rozbil stranu unionistickou, podobně jako Robert Peel rozbil stranu konservativní, aby zbudoval »Free Trade« a jako Gladstone obětoval celistvost strany libe- rální svému šlechetnému plánu »Home Rule . Kabinet zalím pokračuje ve své neslavné exi stenci, jejíž výsledkem bude hrozící velký de- ficit. Mladý Chamberlain syn, nastoupivší v mi- nisterské radě po odehodu slavného otce, vzbuzuje shovívavý úsměv, jeho státnické finanční záměry, zejmena jeho pověstná surtaxa na tabák, stroskotaly. Ministerský předseda Balfour ztratil svou popularitu venku, i respekt ve sněmovně. Je přiliš velkým aristokratem, chová se netečně k veřejnému mínění a podle všeho jej jeho partie golfu, v němž vyniká. více baví než celá politika. O debaty sněmovny se nezajímá, často do nich zasáhne ledabyle, bez znalosti věci, o niž se jedná. Vůči opposiei je buď neomalený, nebo nevšímavý a utiká ze sněmovny, když některý jemu zvlášť nepříjemný řečník z levíce se uchopí slova. Toto obdob parlamentu angliekého bylo zcela sterilní.
Chamberlainův Devonshire Peel Gladstone Home Chamberlain Balfour Praha Anglie Balfourův Cham Free Trade
16 article
Jedinou událostí, jež rozechvěla mocn i širokou veřejnost, je předoha zákona o pro- deji lihovin, která je ohromnou výhodou pro prodavače nápojů na úkor správy obcí a velké strany temperenelářů. V anglickém lidu zvedl se odpor proti tomuto zákonu a v předposlední neděli červnovou byl uspořádán v Londýně, v Hyde-Parku obrovský protestní meeling. Přes deset tisle občanů a dělníků, členů svobodo- myslných a temperenelářských spolků táhlo s hudbami a prapory hlavními třídami londýn- skými do Hyde-Parku, kde byly pronešeny vášnivé řeči proti vládě. Vláda patrně chce za- koupiti — a draze zakoupiti z kapes poplatníků, jedná se o milliardy — před volbami přízeň vliv hostinských a výčepníků. Dosud se mluvilo pět dní o této předloze. Balfour, aby čeli možné obstrukci, sáhl k brutálnímu prostředku omeziti diskuse, určil napřed pro každý článek den a hodinu uzavření debaly a hlasování Tento způsob se nazývá »guillotinou«. Jménem pobouřené opposice nazval p. Asquith návrh Balfourův attentátem na svobodu a důstojnos parlamentu
Asquith Balfourův Londýn Hyde Balfour
17 article
Strašlivé krveprolití v Arménsku. »Daily Ma ilu« sděluje pařížský jeho dopisovatel: »V příčině posledních událostí v Arménsku podařilo se mně dosíci z autorita- tivního pramene této informace: »Vesni ce Darmet, Adelselpum, Armst, Kors, Verton a Mekrokon byly pobořeny a spáleny, obyvatelé jich byli na- mnoze pobiti a těla jejich nahá- zena do vln Muradsu. Mekrokon byl zpustošen Kurdy, již byli provázeni tureckými vojáky. Kostel zde byl vypleněn a znesvěcen, cennější předměty byly prodány v dražbě. P celou noc turečti vojáci vnikali do dom a znásilňovali ženy. Při příchodu fran- couzského a brítského konsula ženy ty, zkrvá- cené, hrnuly se k těmto, volajíce za ochranu. Mus byl obsazen té doby vojskem tureckým. Přes 2000 žen a dětí uprehlo sem ze zničených vesnic. Všechen ten ne- šťastný lid bloudil tu ulicemi, polomrtev hlady i strachem, skytaje žalostný pohled. Dle věro- hodného odhadu, založeného na vyšetřování konsula francouzského a britského dvacet osm vesnic bylo zničeno a v nich 6000 osob po- vražděno.
Darmet Adelselpum Armst Verton Mekrokon Kurd Musa Daily Ma Arménsko
18 article
V drobném prodeji: ranni číslo o sob5 . . . za 8h odpoledni . . . za 2 h Ve slialkách na venkověn ranní čílo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 8h Inserát platí se hetevě napřed. Třečplacení a inserty přijímá zdmíni- strace v Marlanské ulici č.z. Tam nacházejí se též redske tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“. Bukopisy se nevracejí
Marlanský ulice
19 article
Z Auskralie. Dělnickému ministerstvu Watsonovu, které, jak jsme se zmínili, dostalo se nyní k veslu vládnímu v Australii, nevěští se dlouhé trvání. Jeho dosazení, jež stalo se následkem velkého úspěchu dělnictva západo-australského při nedáv- ných doplňovacích volbách v jižní Australii, zne- přátelilo dělnictvu všechny ostatní politické strany a rozezlilo je tak, že přes veškery různosti, jež se mezi nimi jeví, hodlají se v boji proti nové vládě spojiti. Z Melbournu se aspoň sděluje, ža bývalá opposice nalehá na svého vůdce, by se s vůdcem bývalé vládní strany dohodl o společ- ném postupu proti dělnickému Watsonovu mini- sterstvu. Jelikož stejný spolek opposice s bývalou vládní stranou proti dělnictvu, oznamuje se i z Viktorie a jižní Australie, předpovídá se blízký pád Watsonův a jeho dělnických soudruhů na ministerských křeslech spolkové vlády australské.
Watsonův Austrálie Melbourne Viktoria
20 article
Mirbach na odstupu. Nejvyšší dvorní maršálek německé císařovny šlechtic Mirbach, vzdá se, jak jsme sdělili již v poledním čísle včerejším, svého místa již v době nejbližší. Zpráva zmíněná praví, že učiní tak dobrovolně, ale její forma zdá se býti po- kynem s hůry, aby s odstupem svým nemeškal, proto že v nejvyšších kruzích berlínských si ho přejí. Nasvědčuje tomu její závěrek, sdělující, že demise jeho bude za nynějších poměrů přijata. Svou nepříjemnou situaci dnešní přichystal si šl. Mirbach, jak známo, sbírkami na stavbu evangelických kostelů, na které žebronil u lidi bez ohledu na jejich vyznání. Největší ránu za- sadila mu však okolnost, že s vyprošenými takto penězi a se jměním evangelické obce nakládal o své újmě, nedbaje a neptaje se při tom jejího předsednictva. Tak na př. zadal sám stavbu evangelického kostela v Berlíně podnikateli staveb Holtzmannovi z Frankfurtu, ačkoli četní berlinšti stavitelé podali nabídky stejně výhodné. Před- sednictvo evangelické obce mu při tom odporo- valo, proto že šl. Mirbach mu prohlásil, že toto zadání stavby Holtzmannovi stalo se dle přání rozhodujících kruhů. Toto jednání nejvyššího hofmistra císařovny způsobilo v berlinských kru- zích občanských ovšem pochopitelnou, netajenou nevoli.
Mirbach Holtzmann Berlín Frankfurt
21 article
Anglická výprava v Tibelu. Z Gyangce se sděluje, že v sobotu ujed- nán byl ku přání Tibeťanů klid zbraní na 24 hodiny, který pak na jejich žádost prodloužen byl do poledne dne 1. července, nežli přibyli ze Lhussy plnomocníci dalajlamy. Oba jeho vy- slanci zaujímají v Tibetu vynikající postavení. Jeden z nich jest prvním duchovním po dalaj- lamovi a předsedou národní čtyřčlenné rady. Druhý jest osobou civilní, ale zároveň členem této rady. Plukovník Younghusband měl, jak se dnes z Gyangce telegrafuje, s oběma dalaj- lamovými delegáty včera v neděli rozmluvu žádal na nich za podmínku dalšího vyjedná- vání, aby pevnost u Gyangce byla napřed Tibe- ťany vyklizena. Delegáti odpověděli, že musí se o vykli- zení pevnosti napřed poraditi. Jak Tibeťané na smírné dohodnutí s Angličany pohlížejí, na- svědčuje okolnost, že za vyžádaného klídu zbraní pevnost tuto stále opevňovali, zřizujíce zejmena před hlavní branou o překot nové náspy a zákopy.
Younghusband Tibeťan Angličan Tibet národní čtyřčlenný rada
22 article Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy sešel se včera odpoledne k sedmé letošní řadné schůzi, aby vyrídil neméně než půl sta různých zá- ležitosti, mezi nimiž byly čelně slavební stížnosti, na- vrhy na prodej a koupi nemovitosti a pod. Na křeslech presidia starosta p. dr. Srb a oba náměstkové pp. dr. Groš a stav. Seifert. Lože i galerie slabě navštiveny Starosta p. dr. Srb zahájil schůzi o 1/45. hod. odpol. a k dolazu udělil slovo ob. st. p. dru. Je- řábkovi, který opakoval již loni přednesenou slíž- nost na nedoslalečné spojení Prahy s výletními místy,
Srb doktor Groš Seifert Praha
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. ZZa pravun2 Rozjímání k Husovu dni. Pozorujte vznešený výraz ve tváři Husově Podobná oddanost dýchá jen z obrazů tváře Kristovy. A maně budete srovnávati. Divná věe Každému činu Krista odpovídá nějaký čin Husův. Ježíš do třicátého roku žil v ústraní, než nastoupil božské své poslání. Prorok Galilejský oslňoval výmluvností, sláva jeho vrhala záští do duší pokryteů. Hus v 27 lětech povýšen na mistra svobodných umění, dva roky později po- číná přednášky a roku 1399, tedy ve třicátém svém roce zastává se ve schůzi mistrů na faře u sv. Michala na Starém městě spisů Wiklefo- vých a dokazuje vznešenost několika článk církvi zavržených. Možno tento čin nazvat prvním jeho vystoupením. Z něho pramení po- zdéjší snaha po reformaci a příčina jeho Nastává činnost kněžská. Slav se rektorem vysokého učení, káže v kapli betlémské a broj proti zlořádům v církvi. A doba ta je nejslavnější jeho dobou, lide se hrnou k němu a uplrajíce oči na rty jeho zapomínají všeho. Se slávou jeho však přibývá i protivníků. A jako Ježíše opustili někteř učenníci, když symbolicky kladl pravdu za tělo své a krev svou, neboť byl pravdou cele pro- niknut, tak i Husa opustili jeho dřívější přátelé Stanislav ze Znojma a Štěpán z Pálče, někdy nerozlučný přítel Husův, který záviděl mu slávu a schopnosti jako Jidáš Kristu. smrti.
Husův Kristův Krist Ježíš Michalus Hus Stanislav Štěpán Jidáš Wiklefo Znojmo Pálča
24 article
Tehdy tiara zdobila hlavu nejnehodnější Jana XXIII., který moc papežskou obracel ve prospěch svůj osobní. Potřebuje peněz, rozeslal legáty po všech zemích, které uznávají papeže a nechal prodávati odpustky. I do Prahy přišli dva: Václav Tiem a Pac de Benonia a nabízeli v kostelích koupi odpustků. Hus neohrožen povstal proti hanebnému jednání a veřejn v disputaci odsoudil prodej slovy přesvědčují- cími. Neohrožený skutek, odpovídající přímo vyhnání svatokupců z chrámu Ježišem! Tu i tam snaha po očistě a rozhořčení nad zne- svěcením. Ježíš přišel na slavnost posvěcení chrámu do Jerusaléma. I obstoupili jej v chrámě židé, chtěli jej chopiti a kamenovati. Unikl jim. Dne 2. října 1402 shluklo se množství Němců opa- třených všemi druhy zbraní, táhli ke kapl betlemské, kde právě Mistr kázal. Chtěli je zajmouti. Lid však obrátil se proti nim a za- chránil jej- Oblibenost u lidu zjednala mu nepřátele jako Kristovi. Ježíš odešel do krajiny za Jor- dánem, Hus, když naň uvalena kletba, nejprve na Kozí Hrádek se uchýlil a když r. 1414 pří- znivec jeho zemřel, odebral se na pozvání svého etitele pana Jindřicha Lefle z Lažan na hrad Krakovec. Zde navštěvoval okolí a jako kdysi Kristus kázal pod šírým nebem. Lidé v houfech a z daleka přicházeli k němu, by jej poslechli. Častokráte nasytil tisíce lačnících chlebem pravdy. Doba vyhnanství učinila jej slavným po vší zemi a učení jeho zapouštělo mohutné kořeny. Lid poznával, že tu povatává člověk, který chce pravdul Zalím jméno jeho vzbuzovalo obavu v těch, kteří stav kněžský považovali jen za zřídlo
Jan XXIII Tie jít Benonio Hus Ježíš Němec Lefl Kristus Praha Jeruzalém Lažany Krakovec
25 article
rozkoší. V Kostníci zahájen sněm, předvolán k němu Hus, aby se očistil. Jako Kristus vol si Hus ze svých přívrženců tři průvodce Václava z Dubě, Jana z Chlumu a Jeronýma. Vjezd do Kostnice podoben slavnému vjezdu Kristovu do Jerusaléma. Všude cestou jej vítali a když dne 3. listopadu 1414 blížil se Hus branám kostnickým, ohromné množství zvědavých mu vychází vstřic a za jásotu jej vedou do města. Zatím již Štěpán z Pálče zradil Husa ne- méně hanebně, než Jidáš Krista. Napsav, co mě za směrodatné proti svému bývalému přítel současně s Michalem de Causis odevzdal kardi nálům. Hus byl uvězněn. Dlouho trvalo, než vyvlekli jej před katany. Kristus veden před Annáše a Kaifáše, Hus před kardinály Petra z Aliaku a Zabarellu, kteří všemožně jej týrali. chtějíce jej odzbrojiti předem. A když Hus vůč tolikému bezpráví mlčí jako Kristus, křičí ne přátelé: »Hle, mlčíš, kacíři, a tím se přiznáváš!« Veliký den šestého července! Hus odsouzen Jako božský jeho předchůdce, vědom si smrti klidně ji hledí vstříe. Na sněmu, vedeném nejvyšším kněžstvem děje se skorem stejně mučení, jako před sta- letími na dvoře Pilátově v Jerusalémě. Papežův auditor čte třicet článků ze spisů obžalovaného. A když Hus při některém místě chce vyložiti smysl, tu kardinál z Aliaku nedá mu mluviti A když Hus nechce mlčeti, pokyne kardiná Zabarella papežským zbrojnošům a ti násilím jej přinutí mlčeti. Jako když Kristu vyťal pochop políček. Pak klidně poslouchá obžaloby a svědky Slyší, co kázal a co zde uváděno v jiný smysl
Hus Kristus volit Václav Jan Jeroným Kristův Štěpán Krist Michalus Causis Kristus Annáš Kaifáš Pilátův Chlum Jeruzalém Pálča
26 article
ba slyší i obvinění, že prý se vydával za čtvrtou božskou osobu. To když uslyšel tento, nedalse zadržeti a přes úsilí žoldněřů trpce žaloval n krutost těch, již ho soudí, a bral boha z svědka své neviny. Než osud jeho byl zpečetěn. Četlo se odsouzení spisů jeho, učení jeho pro- hlášeno za bludně a on sám za kacíře. Hus jen tiše se modlil a prosil boha, by odpustil všem, kteří křivě svědčili a vehnali jej ve smrt. Naposledy tropen z něho posměch jako z mu- čenníka Páně. Krista oblékli v purpur a vsadili mu trnovou korunu na hlavu, na Husa vložili mešní roucha, Kristu dali do ruky třtinu místo žezla odznaku moci, a Husovi kalich, jako důkaz kněžské moci. A znova jej vyzývali, by odvolal. Pak klnouce strhali s něho roucha, rvali mu kalich a zasypali ho potupou. Po Ježíši plivali katané a bičovali ho, Hu- sovi sedřeli s hlavy tonsuru, až krvácel. Pak dali mu na hlavu vysokou papírovou čepici namalovanými dábly, posmívajíce se mu jako činili ti, kťeří vkládali na hlavu Krista korunu trnovou. Nad křížem Ježiše byl nápis: »král židovský« a na čepici Husově: »Hic est haere- siarcha«, t. j. totoť jest arcikacíř. Pak veden na hranici. Obnažili jej a zemřel s jmenem Ježíše na rtech. Mistr Jeroným, uvězněný s Husem, zapře učení jeho ze strachu před smrtí, jako Petr zapřel Krista. Již po roce usmířil svoji vinu, byv umučen týmž způsobem, jakým skončil jeho Mistr. Jidáš za zradu svou obdržel třicet stříbr ných, ale poznav, že zradil Nevinného, vrátil krvavý peníz a zbavil se živola. V tom je Jidáš lepší Pálče. Ten obdržev za svůj hnusný skutek kanovnictví v Krakově, žil ještě dlouhá léta.
Hus Krist Ježíš Hu Husův Jeroným Petr Jidáš Krakov
27 article
Lid v prosté duši nesnese, aby zrádce zů- stal bez trestu. Vypravoval v pověstech, jež po dnes kolují v rodišti Štěpánově, na Slánsku, o čtyřech bratrech Štěpánových. Bojovali prý chrabře v četách Žižkových, a když roku 1425 bojovníci boží dobyli Slaného, vrhli se do pla- menů doufajíce, že smrti svou usmíří čin Štěpánův, svého nehodného bratra . . . Prokop, jenž zatím nastoupil místo Žižkovo, spokojil se obětí a netáhl na Páleč, jak zamýšlel. Tklivější ještě pověsť opřádá matku zrád- covu. Ronila prý krvavé slzy nad skutkem svého syna a jejím jediným přáním bylo, by sešla se s rodičkou Mistra a vyprosila si u ní odpuštění pro svého syna. Avšak nedočkala se té sladké chvíle. Teprve po smrti její, když nesli mrtvolu hradní paní, příšla neznámá stařenka nesoue odpuštění pro Štěpána. Byla to matka Mistrova. I o zrádci zmiňuje se pověsť. Přišel do svého rodiště neznámý poutník. Vypukl oheň v tvrzi a lid, považuje jej za paliče, vhodili jej přes výmluvy do ohně. Tak prý skončil zrádce Mistra. Lid chce jej viděti potrestaného, když sám jako Jidáš se neodsoudil. Nové učení se rychle zmáhalo. Utracený život Nevinného musil býti pomstěn. Krev jeho volala k synům národa, z něhož vyšel. Zpráva o upálení Mistra zachvátila všechny, kteří znali kazatele betlemského, nevýslovným smutkem. Nastoupil spravedlivý hněv a svatá nenávist proti tém, kteří jej usmrtili. Evropa se chvěla, když boží bojovníci vytáhli do pole a Řím kolisal tak, jako když ve středu prvních křesťanů žil Petr za Nerona.
Štěpánová Žižkův Štěpánův Štěpán Petr Neron Štěpánov Slánsko Slaný Páleč Evropa Řím