Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

16. října 1909.

4

Číslo 286

5 article

Především však sluší rozeznávati mezi dvě ma fásemi projevů. Jak dnes prohlásil sám poli- cejní prefekt Lépine, měly manifestace nejprve čistě politický ráz a manifestanti se spokojili provoláváním, nedopouštějíce se žádného násilí. později však, asi po 11. hodině, došlo k pokusu vzpoury se strany asi 300 apašů, kteří se vmí- sili mezi manifestanty, načež se projevy na- mnoze zvrhly v pusté řádění. Toto prohlášení. učiněné redaktoru „Liberté“, dokazuje, že prvn manifestanti náleželi k četným občanům fran couzským, kteří pokládají popravu Ferrerovu z politování a odsouzení hodný čin. Jisto jest, že rozhodnutí španělské vlády způsobilo v Paříži značné pobouření. Kromě „Eelniru“ a „Gau- lois“, jehož ředitel uveřejnil dnes ráno článek s nadpisem „Vive le roi catholique“, vyslovuje pařižský tisk jednomyslně politování nad popra- vou Ferrerovou a odsuzuje ji více méně ostrými výrazy.

Libertý Ferrerův Paříž Gao

6 article

„Liberté“ praví: „Není státní myšlenk (což jest nepřímou odpovědí na článek Judetův v „Eelairu“), která by mohla přovážiti všeobec- né mínění. Celý svět očekával čin umírněnosti.“ Stéphane Lauzanne píše v „Matinu“: „Evropa cítila, jako by nad ní táhl fantom minulosti, oné hrozné minulosti inkvisice, kterou dnes odmítá s hrůzou, minulosti, kdy státní myšlenka a poli- tická nenávist jedině sídlily v soudní síni.“ Nelze lépe vyjádřiti dojem, jaký pocítila Paříž a Francic z dramatu v Monjuichu, ale vý- tržnosti revolucionářů a anarchistů, kteří vyšli do ulic na vyzvání „Ilumanité“ a „Guerre So- eiale“, pobouřili celou čtvrt pařížskou, zhášeli světla, rozbíjeli svítilny, rozrývali ulici, vytrhá- vali koleje tramwaye, pokoušeli se vniknouti do peněžního ústavu, stříleli na vojsko a na policii a spáchali atentát na policejního prefekta, jenž pouze náhodou unikl smrtící kouli, vypálené na něj zeela z blízka, která usmrtila jednoho poli- cistu a těžce zranila dva jiné, všechny tyto vý- tržnosti pobouřily i ty, kteři sami chtěli vážně manifestovati proti popravě Ferrerově a došly v zemi všeobecného odsouzení.

Lauzanne Guerre so Ferrerův Matina Evropa Paříž Monjuich Judetův Eelair

7 article

Jak správně uvádí „Temps“, vážný a umí- něný protest byl by stačil probuditi svědomí všech, ježto se nedá napraviti, co se stalo. Ne- bylo však třeba, aby anarchisté pařižští a tim méně anarchisté španělští (muž, který střelil na prefekta byl Španěl) pohouřili celou pařížskou čtvr. Dodávám ještě, že Charles Laisaut, vynika- jící mathematik, examinátor na polytechnice bývalý poslanec, podepsal velmi ostré provolání, které dal nalepiti na nároží „komitét na ochranu obětí španělské reprosse“ a telegraficky podal svou demisi královské akademii věd v Madridě, jejíž dopisujícím členom byl. Naproti tomu francouzská liga pro lidská občanská práva hodlá postaviti pomník na pa- měť Franeisca Ferrera, „mučedníka volné my- šlenky a demokratického ideálu.“ Pierre Rochoverre.

Španěl Laisaut Franeisca Ferrer Rochoverre Madrid královský akademie věda

8 article

Z Londýua, 14. října (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Poprava Ferrérova v Anglii sice poněkud překva pila, ale nezpůcobila v Londýně ani uvjienši nep koje nebo hnutí v obecenstvu „Daily Telegraph“ praví lakonicky, že přívržen Ferrerovi očekávali právem nebo neprávem královu milost, ale Angličanům prý nepřísluší míchati sed vnitřní politické záležitosti španělské. „Morning Post v úvodníku velmi umírněném prohlašuje, že komen- táře ciziny o vyřízení vnitřní politické záležitost nebo o vyneseném rozsudku jsou nebezpečny a ča- sto předčasny. Než se odsuzuje, sluší prý vyčkat aby se lépe seznaly okolnosti, jež předcházely odsou- zení seňora Ferrera, jenž, jak praví velký konserva- tivní orgán, byl popraven na základě rozsudku, vy- neseného vojenským soudem pro zlečiny, spáchan v době platnosti vojenského práva. Právo suspendo- vati platné zákony a trestati přísně delikty, na něz za jiných okolností není stanoven trest smrti, je nutné k zachování civilisovaných států. V článku dovozuje se dále, že bouře v Barceloně ospravedlňuji nejenergičtější opatření a že poprava Ferrerova byla v souvislosti s revolučními hnutím. Ať se říká co- koli, nemůže prý se žádně mocnosti upírati právo, zavésti vojenské soudy, pokládá-li to za nutné a vy- konati některé tresty, které ony soudy vyřknou. „Times“ mluví ve stejném smyslu, vyslovujíce evšem politování, že Španělsko neučinilo někte opatření, aby vyloučilo všechno možně podezření strannictví a aby učinilo zřejmým právo vlády. Při tom přípomínají „Times“ atentát, jemuž by málem byli padli za obět oba královští manželé španělste v den svého sňatku.

Ferrer Angličan Ferrerův Londýu Anglie Londýn Barcelona Španělsko Daily Telegraph Morning Post Times

9 article

Angličanům imponuje naopak odvaha, s jakou s král Alons staví proti anarchistům a sympatisují ovšem také s královnou španělskou, anglickou prin- ceznou, takže lze říci, že většina národa se více za- jímá o nebezpečí, které hrozí královským manže- lům, než o odsouzení domnělého revolucionáře. Podivno jest, že i orgány liberální jsou nanejvý diskretní. „Westminster Gazette“ a „Daily Chronicle konstatují popravu Ferrerovu téměř bázlivě. Přede- vším se omlouvají, že se nechtějí mísiti do vnilřních záležitostí Španělska. Jest zajímavo, že tato formul se objevuje ve všech článcích, pojednávajících o afč- ře, jako by se všechny londýnské listy umluvily. Svědčl to prostě o mínění, převládajícím ve všech kruzích politických, že každý má býti ve svém domo pánem a nečiniti sousedu nepříjemnosti. Takovouto morálku hlásají naši angličtí přátelé aspoň nyní, za procesu Dreyfusova se však touto zásadou neřídili a zasahovali do tehdejších politiekých bojů ve Franeii bez ostychu. Ve Ferrerovi ovšem Angličané vidí pouze účastníka revolučního a anarehistického hnuti takové věci se v Anglii neodpouštějí aní lheore tikům. V Londýně nebyly by ani možny po dobné demonstrace jako v Paříži a kdyby e demonstranti chtěli dopustiti násilností, byli by prostě obecenstvem rozsápěni. V télo zemi ne činí se rozdílu mezi zločiny politickými a nepo litickými a Keir Hardie i jeho soudruzi z labour party to také již často pociuili.

Angličan Ferrerův Dreyfusův Ferrer Hardie Španělsko Anglie Londýn Paříž Westminster Gazette Daily Chronicle

10 article

J. Coudurier. V nynější době zvýšené zloby proti če skému školství dolnorakouskému pamatujte také zvýšenou mírou na jeho podporu. Vzpomeňme při každé příležitosti spolku »Komenský« který pečuje o vzdělání českých vídeňských dítel v jazyku mateřském. Proč jsou zase nespokojeni právni praktikanti a auskuftanti? Jelikož v krátké době, jak ze spolehlivého pramene se dovídáme, hodlají právní prak- tikanti a auskultanti podniknouti akci která nebude vhod panu vrchnímu presidentu baronu Wesselému a k níž již nyní konají se přípravy, nebude od místa, když ukážeme dne na jedno z největších bezprávi, které jest vlastně přičinou stálé nespokojenosti a jež i tentokrát zavdalo podnět ku přípravám, o nichž z opa trnosti zde zmiňovati se nebudeme. V poslední době žádali někteří právní prak- likanti, kteří jsou ve službách soudních již 18 až 22 měsíců, kteří však následkem toho, že vrchní president zavedl hromadné přijímání resp. přejímání právních praktikantů, byli nucen do 12. prosince 1908 sloužiti jako právní prak tikanti advokátní dle § 2. lit. a) adv. ř., aby jim uděleno bylo stipendium ročních 840 k Pan vrchní president žádosti jejich však zamítl s odůvodněním, že stípendia může dosáhnout jenom ten, kdo aspoň jeden celý rok v přípravné právní praxi se nalezá a dle toho dostanou tito žadalelé slipendium teprve od 1. ledna 1910 Toto rozhodnuti je nejvýš nespravedlivé. vede ke křiklavým nesrovnalostem a jest zároveř ukázkou, jak možno zákony a nařízení obchá- Stipendia 840 K ročně byla zavedena mi- nisterským nařizením ze dne 19. února 1907 pro ty právní praktikanty, kteří nejméně celý rok v připravné soudní službě byli, avšak ne dosáhli následkem jmenování jich auskultanty groe padla adjuta 1000 K ročně.

J Coudurier Komenský Wesselý

11 article

Pro obvod vrchního zemského sondu praeli- minováno těchto stipendií 105 a rozdělování jieh svěřeno vrchnímu presidenlu. V době, kdy loto ministerské nařízení bylo vydáno, nepřijímal vrchní president nikoho do soudní přípravné praxe již od 1. června 1906 a přijímání nové stalo se teprve v listopadu 1907. Zatím sloužili právní praktikanti, kteří reflektovali na soudní službu jako právní prakti- kanti dle § 2. lit. a) adv. ř. až do zmíněného převzeti v připravnou právní praxí v listopadu 1907, kdy mnozí z nich byli jižu soudu 12—17 měsíců a stipendia dosáhli teprve 1. prosince. 1908. ač již od 1. prosince 1907 bylo sti- pendií nerozděleno na 50. Po tomto bromadném přijímání nepřijímal vrchní president více než 1 rok a k novému přejímání právních praktikantů do přípravné právní praxe došlo teprve v prosinei 1908. takže mnohý zase již sloužil buď rok nebo skoro celý rok, než byl do přípravné právni praxe převzat. Všichni tito prá vn praktikanti nemajl dosud sti pendia, ačje jich nerozděle no 95, t. j. devadesát pět (ze 105). Ti, kteří slouží dva roky, dostanou tedy stipendium zároveň a těmi, kteři o rok déle do služby soudní vsloupili.

12 article

Praxe tato jest vlastně prémií pro ty, kteli při studování byli měně pilni a následkem toh později se zkouškami státními byli hotovi.i kdo pilné studovali, jsou tu vlastně za svoji pili trestáni, poněvadž jejich bezplatná praxe trvala o rok děle, než u toho, kdo byl se stu- diemi později hotov, avšak nastoupil do služby soudní brzy před tím, nežli začalo hromadné přejímánl. Poněvadž praxe advokátní od přípravn právní praxe v ničem se neliší, žádal j dnes právní praktikanti s aus- kultanti, nejen sby jim celá praxe dle § 2. lit. a) adv. ř. strá- vená byla do služební doby po- čItána, nýbrž aby jim byla poč tána též do nabytí stipendií av důsledku toho, aby jim doda tečně byla vyplacena stipendia od doby, kdy pro ně byla uprázd něna. Požadavek tento je zajisté spravedlivý zasluhuje všestranné podpory zvláště se strany pánů poslanců, na něž se právní praktikanti auskultanti s důvěrou dnes obracejí. Ponechá li se vrchnímu presidentu na vůli, aby přijímal hromadně právní praktikanty, a na druhé straně, aby důsledně prováděl ustanoven min. nař. ze dne 19. února 1907, pak dána mu do ruky nejmoenější zbraň proti právním praktikantům, toliž hmotné jejich ubljení a zu takového stavu bude s nimi míti stálé boje, které justiční správě mnoho dobrého nepřinesou.

14 article

Úprava dobrovolných přídavků uči- telstvu pražskému. Obec pražská, majíc vždy na paměti nedosta- tečné zákonité požitky učitelstva, dobrovolným udě- lováním různých přídavků hleděla neutěšené himotné poměry jeho zlepšiti. Poprvé udělen dobrovolný pří- davek po úpravě z roku 1870, kdy sbor obecních star- ších udělil „dobrovolné příbytečné“, „aby po řečen úpravě — jak se v tehdejším usnesení uvedlo — ne- bylo na tom hůře než před ní.“ Všechny tyto přídav- ky obec pražská udělovala jen do odvolání v před- pokladu, že dojde k řádné zákonité úpravě a že pok bude možno udělování zastaviti. Podle zákonitých úprav byly tyto přídavky měněny. Po minulé záko- nité úpravě platů, která vyžadovala celkem nákladu asi 500.000 korun, zvýšeno bylo služné učitelstva škol měšťanských, počítány kvinkvenálky od zkoušky způscbilosti, udělen 4026 aktivní přídavek, učitelkám zvýšeny kvinkvenálky na roveň kvinkvenálek učitelo tak, že u učitelek nastalo povšechné zlepšení platů měrou značně vyšší než u učitelů.

obecní star

15 article

Ježto platy zákonem byly upraveny, sbor obec- ních starších zrušil dobrovolné přídavky v roce 1903 a udělil pouze drahotní přídavek ve výši 120 pro učitele II. tř. a 200 K pro učitelstvo ostatní, úhrn- ným nákladem přes 100.000 korun. Mimo to povo- lena remurerace za vyučování druhému zemskému jazyku, ovšem jen na školách obeených, kdežto na měsťanských zůstalo při dosavadním způsobu, toliž započítání vyučovacích hodin do řádného počtu (kte- rý zůstal snížen ze 30 na 25 resp. 22 hodin týdně). kde toto vyučování přespočetní způsobilo honorán 80 kor. za hodinu. Ježto však drahotní poměry stále se zhoršovaly. udělil sbor obecních starších na rok 1907 mimořád- nou výpomoc v částce 56.400 K a na rok 1908 100.000 K, kterou rada městská dle potřeby rozdělila. Mezitím podány sčitelsk ýmni spolky petice, jednak z

16 article

udělení starobníhio přídavku, dobrovolných Evinkve- nálek, za úpravu přídavků k výslužnému, snížení počtu hodin na měšťanských školách, za úpravu po- měrů industriálních učitelek a pěstounek škol ma- teřských, za udělení bývalého příbytečného, dále z zachování dosavadního způsobu udílení osobních přídavků a výpomoci, konečně petice učitelek za po- stavení jich na roveň učitelstvu i v osobních a dra hotních přídavcích atd Rada městská zabývala se jednotlivými žádostm na základě přepočítání jich finančního nákladu měst- skou účtárnou, usnesla se svolati zvláštní anketu která by se o těchlo otázkách radila a určité návrhy předložila.

17 article

Anketa tato konala se dnes dopoledne na staro- městské radnici a zúčastnili se jí za předsednictv p. starosty dra. Groše: náměstkově dr. Štych Jirousek. dále měst. r. dr. Plk, cís. r. Schrötter, d Baštýř a Neumann. V debatě pravil p. cís. r. Schrötter, že každo- roční projednávání těto záležitosti uvádí veřejnostv omyl, jakoby každoročně učitelstvu dostávalo se zvy- šování jich požitků a žádal proto, aby úprava tat dle možnosti nabyla formy delinitivní, tak aby učitel- stvo s příjmem tím mohlo počítati. Z učitelstva nikd s dosavadním osobním přídavkem počítati nemohl ponévadž nebyl ustálen. Navrhuje, aby rada měst- ská sama podala žádost k zemskému výboru, aby platy učitelské definitivně byly upraveny dle ana logie státních a zemských úřadníků. Zejména žádai aby byla zavedena 35letá služba, což je pro školství a učitelstvo požadavkem nejdůležitějším. Konečno upozornil na důležitost počítání aktivních přídavko do pense. Pan m. r. Neumann souhlasí s podáním pe tice i s projevenými požadavky, ale klade důrazna počítání kvinkvenálek zatimním učitelům II. tr. Pan m. r. Pík rovněž souhlasí s názorem zá- konité úpravy a to tím spíše, že alespoň část ná- kladu připadne zemi. — Po další debatě, jíž zůčast- nili se pp. dr. Groš, dr. Štych, dr. Baštýř a referen dr. Horák, přijaty návrhy předne sené doporučeno radě městské, vložiti do rozpočtu škol- ního k úpravě platů učitelských obnos 132.000 K.

Groš doktor Štych Jirousek Schrötter Baštýř Neumann Štych Horák

18 article Denni zprávy.

Denni zprávy. — Manifestační schůze v Čechách i n Moravě. Český svaz úřadnických spolků pořádá ve všech čelnějších městech v Čechách a nu Moravě manifestační schůze s programem: »Služebnt pragmatika a časový postup«. Dosud byly pevně stanoveny sehůze V Praze v neděli 24. t. m. o 10. hod- dop. na ŽofIně; v Táboře v sobotu 23 t. m. o 8. hod. več. »Na střelnici«; ve Sla ném v neděli 24. t. m. o 10. hod. dop. v sále Občanské záložny; v Jičfně v neděli 24 t. m o 10. hod. dopol. v měst. radnici; v Českých Budějovicích v neděli 24. t. m. o 4. hod. odp v České besedě; v Čáslavi v neděli 24. t. m o 3. hod. odp. v sále Duškova divadla; v Tur- nově v neděli 24. t. m. o 2. hod. odp. v ho- telu »Slavie«. Dále jsou proponovány schůze v Plsku, Příbrami, Ml. Boleslavi, Kutné Hoře Hradci Král, Chrudimi. Mistnosti i doba budou oznámeny plakáty a leláky. V Olomouci koná se schůze v neděli 24. t. m. o 10. hod. dop v Národním domě a v Přerově již v pálek dn 22. října. — Úprava služebních poměrů i mimo služebních práv a zavedení časového postupu týká se veškerého českého úřadnictva, nebot přijaté úpravy pro úřadniky státní budou jistě mít vliv i na poměry úřadnictva ostatního.

Žofina Hradec Král Čechy Morava Praha Tábor Český Budějovice Čáslav Plsko Příbram Boleslav Kutná hoře Chrudim Olomouc Přerov Český beseda Duškův divadlo Slavia národní dům

19 article

Vedle toho je nejvýš nutno, aby veškeré české úřadnictvo projevovalo vždy a při každé příle- žitosti svou solidaritu a proto voláme k vám Přijďte všichni na uvedené schůze a přičiňte se, aby účast byla skutečně manifestač n — Co nyní? Tuto otázku řeší dnes v »Bo- hemii« rozsáhlou úvahou zemský poslanec dr Karel Frengl. V první její části zamílá vládní osnovy o změně zřízení zemského a volebního řádu zemského jako prý nepřijatelné Němeům a prohlašuje, že pro ně není ani zevního pod- nětu k upuštění od obstrukce potud, pokud ře- čené vládní osnovy nebudou nahraženy jinými Němeům vyhovujícími. Tak opakuje dr. Freng známé německé požadavky na reformu zřízení zemského, tvrdě polom, že Němci vlastně ne žádají nic jiného, než co jest obsaženo ve fun damentálních článeích, jež sněm český r. 1871 odhlasoval. Jestlže tedy se Němci vyslovili pro přikázšní letošních vládních osnov komisi, stalo se tak jen proto, aby je tam nahradili ústav- ními návrhy svými. A od svých požadavků prý

Frengl doktor Freng Němec

20 article

Němci neupusti, děj se co děj. Pan dr. Freng ovšem eítí, že německé požadavky nejsou pro- veditelny proti vůli Čechů a proto sosnoval hned také uveřejnil plán na zkrocenf české tvrdo- šijnosti, Výtečný, protože prajednoduchý, pro Němce nad míru pohodlný a pro Čechy smrticí vláďa prý se má železnou rukouč chopiti zákona a má ho použiti vůči zemskému výboru, t.i proti sněmu, tím způsobem, že zmaři panovní- kovo zmocnění zemského výboru k dalšímu vy- bírání dosavadní zemské přírážky. Pak by se musil udělat pořádek. Tím dr. Frengl končí. Je na jevě, co má nynější poslanec za Falknov za lubem: kdyby nebylo možno učiniti rozpočtové opatření mimo sném, musil by je učiniti sněm sám a Němci by je připustili pouze za cenu provedení toho, co žádají v oboru ústavním. I když výklad dra. Frengla pranic nedokazuje pranic neřeší, o jednom poučuje: že Němei bez pomoci vlády nesvedou pranic. Jsou tedy od vlády závislí na celé čáře, a to značí, že vláda — chtíc — mohla by na ně vykonati vliv větší než na kohokoli jiného a tím skončiti nynější zmatky.

Němec doktor Freng Čecho Frengl Čechy Falknov

21 article

— Prolost českých poslaneů z Moravy. Z Brna, 16. října. (K. k.) Česká kurie moravského sněmu zemského usnesla se ve včerejší schůzi zaslati před- sedovi minislerstva bar. Bienerthovi list, ve kterém se zdůrazňuje, že předlohami jazykových zá- konů, usnesenými na čtyřech zem- ských sněmích rakouských, se poru- šuje platný státní základní zákon, rovnoprávnost obyvatelů tohoto státu jím zaručená, jakož i jejich neporušitelné právo na ochranu jejich jazyka a jejich národnosti. Je nemožno, aby tyto útoky na neněmecké národ- nosti mohly býti vládou schváleny. Zástupcové češti musili by každou vládu činiti zodpovědnou za těžk následky kroku tak osudného. List je podepsán všemi českými poslanci moravskými. — Ministr dr. Schreiner přijel dnes ráno do Praby za účelem asistence při zejtřejším zahajovacím, slav nostním bumlu. Dnes donoledne konala se na poli- cejním řediťelství generální porada ve příčině zaří- zení bezpečnostních opatření při bumlu. České obe censtvo zajisté se zachová dle daného příkazu: vy stříhati se jakékoli srážky. Na příkopě musí by zejtra klidl — Osobní. Zemská jednota řem. a živn. spole čenstev v král. českém jmenovala ve schůzi správ ního výboru, dne 13. t. m. konané, prvního tajemník svého p. Víta Pavlíka přednostou kanceláře. — Z pošty. Dnem 1. listopadu t. r. bude ofevřer v Radvanicích v polil. okresu trutnovském po- štovní úřad, v jehož širším obvodu současně bud zavedena přespolní pošťa a který bude spojen se slti poštovní pěšími posilkami třikrát denně k nádraž v Radvanicích. K doručovacímu okresu nového po- šlovního úřadu přiděleny budou Radvanice, Paseka a Studénka.

Bienerth Schreiner Pavlík Morava Brno Praba Radvanice Paseka Studénka

22 article

— Ze staroměstské radnice. Ve včerejší schůz rady městské poukazoval p. m. r. Reinwart, že před- časným sbouráním mlýnů šítkovských přišla obec pražská o náhradu za vodní sílu, klerou komise ka- nalisační nyní, kdy vodní zařízení je vybráno, obei zaplatiti nechce. Ve věci této sluší podle pravdy konstatovali, že výtka tato, která se týká zrušení mlýna, jež provedeno bylo v r. 1902 za starosten- ství p. dra. Srha, není oprávněnou, neboť kdyby se bývalo čekalo se zrušením mlýna až kanalisace řeky bude provedena, nebylo by se mohlo přikročiti do dnes ke stavbě nábřeží a asanaci čtvrti sv.-vojtěžské. čímž hy obec poškozena byla nejen hmotně, ale i po stránce esťelické a zdravotní, neboť by musila roz- hárané poměry čtvrti sv.-vojtěšské snášeti až do dnešních dnů. Nyní čtvrt ta jest moderně upravena a domy tam zbudované obydleny skoro úplně, takže vynášejí obci pražské na veřejných dávkách značné důchody. Kromě toho není záležilost náhrady z vodní síly ještě skončena, ježto obec náhrady n komisi kanalisační se stále domáhá a není příčiny proč by tato náhrada obci pražské přisouzena být neměla

Reinwart svatý staroměstský radnice

23 article

— Z obcí předměstských. Městsků rada n Král. Vinobradech povolila odborné a pokra čovaci škole pro klenotníky, zlatníky, ryjce a pasíř příspěvek 100 K. S ck. ústavem pro zknumání po- travin obnovena smlouva o konání prohlídek na další 1 rok. Udělena povolení ke stavbě a obývání domů. Ruda městská zpravena, že ministerstvo ob chodu povolilo zřízení třídního podacího poštovníh úřadu (Královské Vinobrady 5). Proli zamýšlenému zřízení neerárního poštovního úřadu na místě dosa- vadního erárního na nároží třídy Palachého a Dii šovy městská rada se obradila a podala zároveř žádost o zřízení erární odbočky pro případ, že by ministerstvo obchodu nehodialo povoliti druhý sam statný paštovní úřad. Usnesení měsísvého zastupitei stva, aby si obec vypůjčild 6.000.000 K, bylo okres ním výborem sehváleno. V září vyřídila městská rada celkem 150 předmělů.

Král královský Vinobrady 5

24 article

— K obecním volhám pražským. Úřadnická be- seda v Praze VII. jmenovala jednomyslným usnese ním výboru, jak jsme již sdělili kandidátem ve li sboru voličském v Holešovicích starostu p. dra. K Groše a obrátila se na Občanský klub v Praze VII aby kandidaturu tuto schválil a voličstvu doporučil Výbor kluhu ve schůzi, konané dne 15. 1. m. schválil jednomyslně návch Úřadnické be- sedy, aby v uznání svých záslub o město Prahu zejména zásluh o Holešovice-Bubny starosta měst pražských byl kandidován i v této části. Jak v Úřad- nické bosodě, tak i v Ohčanském klubu je ovšem známo, že starosta p. dr. K. Groš kandiduje ve svém dosavadním volebním okresu, totiž ve II. sboru novo- městském a že jest kandidatura tato ve voličstvu novoměstském sympatiemi provázena; nejedná s proto o náhradní nějakou kandidaturu, nýbrž o pro- jev čestného uznání starostových zásluh voličstvem holešovickým. Dovídáme se, že i Klub voličů novo- městských, zabývaje se kandidaturami na Novém městě pražském, usnesl se požádati starostu p. dra K. Groše aby opětně přijal kandidaturu ve II. sboru novoměstském, který ho po celých 10 let do sboru obecních starších volil a že starosta slíbil, že i př letošních volbách bude kandidovati ve II. sboru novoměstském — »Prophelase kardinálova orgánu po kastigaci. uštědřené mu za jeho výpad svécenou vodou n

Groš K Groš Praha Holešovice

25 article

»Nár. Lisly« pro zprávu o pomníku V. Beneše-Tře blzského, dal pokoj na vlas 24 hodin. Po uplynut této lhůty otrnulo neposedoví a veden žhoucl pomsly chlivostí, chytil se referátu z naší soudní síně, který otištěn po dvou dnech od dodání uplynulých s pů- vodními slovy »včeta konalo se líčení«. Očekávale by se, že podobnou »katastrofu« vysvětif si a omluví především a nejspíš ještě novinář, ale »Čechu« byla dost dobrá, aby na ni navázal nejapně poznámiky zpravodajství »Nár. Listů«. Bůh všemoboucí, v jehol obzvláštní milosti bez ustání žijí »propbetusové« z posvátné redakce, však dopustil a pofrestal opo- vážlivé spoléhání na jeho shovívavost. »Čecha téhož dne v nadšení nad popravou Ferrerovou zakoktal nazvav jej Ferrererem (Vernhrer ?). Rozumí se, že bychom si této lapálie nebyli jinak ani všímli, ale že »Čech« neustále pálrá po mrvičkách, upozornili jsme jej na tento vlastní jeho trám na důkaz, že jsme všichni lidé smrtelní. To roziítilo kardinálův list teprve jak náleží a využitkovav liskové chyby v naší zprávě, v níž bylo vysázeno, že komise ne- zjistila, z jakého důvodu roura praskla — ačkoli kde kdo ihned poznal, že státi mělo z jakého »pů vodu« — personifikuje rouru v Káraném a oslovuje ji v imitovaném neobyčejně humorném interview jako — kolegyni. Co ostaťně arcibiskupův »Čech- včera povida, je tak nízké a ordinární, že může platiti za kolegu spla každé jiné roury — než vodovodní.

V Beneš Čech Čecho Ferrerův Ferrerer Čo

26 article

— Projev vedení české strany náredně sociálnl proti popravě Ferrerově. Výkonný výbor české strany národně sociální spatřuje v poprase propagaloza mo- derního školství a moderní literatury ve Španělsku Fr. Ferrera, nejen neslýchaný akt brutality, nýbrž v řadě prvé krvavý čin španělské klerikální reskce, která puškou a šavli pokrok lidstva ebce zastaviti a prolo proti léto brulalilě solidárně s veškerým pokro- kovým a lidsky citícím svělem protestuje — Lldavé kursy přednáškové Svazu Osvělového. O ústavních dějinách říše rakousko-uherské přednaši doc. dr. Bohumil Baxa vždy ve středu a v pátek ve fys. sále české techníky. První přednáška kursu »O cenných papírech« koná se již v pondělí dne 18. října o (28. hod. več. v posluchárně právnické ta- kulty čes. university (v býv. malíčské akademii) proti Rudolfinu. Přednáší p. Jan Rotko, úřadník Hypoleční banky. Kurs přednášek »O české reformaci« počíná v sobotu dne 23. října 1909 doc. dr. J. V. Šimák v Praze-II., Krakovská ul. přednáškou »Doba Husova«. Vstupenky pro celý kurs po 80, 69, 50 b, pro stud- a dělnictvu po 50, 40 a 30 h obdržeti lze v kance- láři Svazu Osvětového (»U Halánků) a knihkupeů Bursíka a Kohoute, Černého, Pospišila, Topiče a Vo- leského na Král. Vinobradech. — Nový podnik ve prospěchy Českoslovanské jednoly. Vinahradská ponoráma na Palackého třídě č. 9 (roh ulice Rubešovy) vedena bude — počínaje zejtřejší neděli ve prospěch Českoslovan- ské Jednoty. O krásné a poučné kolekce obrazů bude vždy postaráno! Rovněž zřízena tu prodejna národních kolkůl — Živnostenská a řemeslnická schůze na Kladně.

Ferrerův Ferrer docent doktor Baxa Rotko J V Šimák Husův Halánek Bursík Černý Pospišil Král Rubešův Španělsko Francie Praha krakovský ulice Palacký třída Kladno Osvělový Rudolfinum Hypoleční banka II lář svaz osvětový

27 article

Národní jednota na Kladně přihližejíc k hospodářské tísni středních vrstev, zvláště živnostnictva a řeme- slnictva, pořádá ke zdůraznění úpravy otázek živno- stenských zejtra v neděli dne 17. října 1909 o 3. hod. odpol. v hostinci p. Jágra na Kladně veřejnou spol- kovou schůzi, kdež o naléhavých otázkách živno- stenských pojedná chvalně známý odborník p. Cyril Vlk, mag. tajemník města Prahy. — V kruzích veřejných posluhů v Praze panuje veliké rozčilení pro útoky, jež podniknuty na celý stav jistým časopisem, který tvrdil, že posluhové pro středkují jen milostné dopisy a různá doslaveníčka. Hromada pomocnická při společenstvu kone. poslub v Praze a polic, obvodu svolává velkou veřejnou pro- testní schůzi posluhů na zejtřejší neděli dne 16. října t. r. o 1/28. hod. več. do hostince »u české koruny v Praze-II., Smečky č. 26 n., aby proti vyllčené po- haně protestovalo. — Milovníci a pěstitelé kanárů upozorňují se, ž III. všeobecná výstava kanárů, kterou pořádá spolek »Kanaria« v Praze ve dnech od 24. do 26. pro- since 1909 v Platýze, Ferdinandova třída, možno též i nečlenům svými exempláři obeslati. Vystavovány budou též i pomůcky ku pěstění kanárů, líteratura klece, semena a j. Veškeré dotazy a přihlášky vyřído J. Richtí, Smichov, Švarcenhergova tříds, čís. 50.

Jágr Vlk Smichov Švarcenhergův Kladno Praha Platýz Ferdinandov třída II

28 article

— Policejní opatření v příčině Ferrerovy pe- pravy. „Volná myšlenka“, organisace českých vol- ných myslitelů, vyvěsila dnes ráno na důkaz smutku nad popravou Francisca Ferrera dva smuleční pra- por v Korunní třídě na Král. Vinohradech. Záhy po vztýčení praporů dostavili ve policejní zřízenci, smu- toční prapory odstranili, načež provedli domov- ní prohlidku v mistnostech „Volné my- šlenky a skonfiskovali všechny tiskopisy a po- hlednice, týkající se Ferrera. Dále v trafikách a prodejnách pohlednic vydán byl zákaz pro- deje tiskopisů, týkajicích se Franeisea Ferrera.

Ferrerův Ferrer Král Franeiseus Ferrer

29 article

— Dobročinuost. Spolek »Ochrana« pro ošacení chudých školních dítek v Ptaze, podělí tenlo rok opět jistý počet cnudých školních díťek. Žadosti chuďých rodiců neb pěstounů s udáním bydliště zasilány bud- tež do 25. října do spolkových místnosti v Praze Platýz. — Vagony vyjely z kolejí. Z Plzně, 16. října. (K. k.) Včera po 5. hod odpolední ve stanici Vrouf- ku vyjely z kolejí při odjezdu nákladního vlaku čís 1773 (trať Plzeň—Duchcov) z neznámé až dosud pří- činy 4 poslední vagony vlaku. Zraněn nebyl nikdo. Následkem nehody byla trať až do 1/44. ráno zata- rasena, pročež cestující osohních vlaků čís. 1113 r 1114 byli nuceni na místě nehody přestupovati. — Dobrodružství Karla Buriana. Dnesní »Prager Tagblatt« oznamuje z Děčina: »Fozornost budí zde dobrodružství operního pěvce drážďanského Karla Huriana. Burian přijel včera 15. t. m. rychlíkem na zdejší nádraží, kde jej očekávala mladá elegantní táma. Současně však vystoupil z vedlejšího oddělení starší pán, jenž se legitimoval jako manžel této dámy, teprve 19 eté, a jako obchodník s materrálním zbožím z Drážďan. Šledoval Burrana z Drážďan a žadal svoji choť zpět. Dáma však se zdráhala následovati svého chotě a Burian odjel s ní v drožce rychle pryč.

Burian Prager Hurian Šledovat Praha Platýz Plzeň Vrouf Duchcov Drážďany

30 article

Manžel pustil se za párkem s velite lem děčinské po- hraniční stráže, nadstrážníkem Braunem, nemohl však jich dostihnouti.« — Hromadná otrava kořalkou. K nedávnému článku o hromadné otravé kořalkou, jež se udála v Uhrách a zaviněna byla požilím lihoviny, do nlž přin jseno bylo melhylu, sděluje se nám ze spole čenstva výrobců likérů a lihovin v Praze a policej- ním obvodu: »K nějaké hromadné otravě požitím tihovin če likérů v Praze a pořicejním obvodu vyro- bených, při způsobu výrohy zde zavedeném na může dojíti. Neboť skoro veškeří výrobci lihovin nejen z Praby a polic, obvedu, ale i z venkova k tomu přihlížejí, aby jen z nejďokonalejších surovin a ma- terialií lihoviny a likéry vyráběň, dávajíce matsr ialie a suroviny prve než jich k výrobě použijí zkoušeti ve zkušebním ústavě společenském v Kariíně, Roky- canova tř. 5, k jehož zřízení a vedení drem. Ofnerem společenstvu vyrábitelů likérů a lihovin v Praze c.k. místodržitelslvím pro království české povolení dáne bylo Kontrolou výroby, zkušebním ústavem tím pro- váděnou, dána jest záruka, že v ebchod a konsum uvaděny jsou jen lihoviny a hikérý zdraví napr sto neškodné, zákonu o obchodu s pokravinamni úplně vybovujícl.

Braun Ofner Uhry Praha zkušební ústav společenský v Kariín

31 article

— Zastřelený modvěd. Z Aše se sděloje : Medvěd který řádil, jak jsme již oznámili, v okolních lestch byl předevčírem večer jistým zdejším bankovním úřadníkem dobře mířenou ranou zastřelen. Stopy kroužku, protaženého nosem, nasvědčují, že drave uprehl. Celá krajina si oddechla. — Opalření práce dělnictvu v zimě. K podnětu presidia městské rady pražské konala se dnes dopo- ledne na staroměstské radnici porada zástupců obce pražské, předměstí a zástupců místodržitelství i zem- ského výboru, ve příčině opatření práce pro dělní- ctvo v zimním období. Debata končila usnesením, aby vláda byla požádána poskyinouti subvence n provedení nouzových prací v předměstích, dále zvo- lena užší komise k vypracování postupu prací nou- zových.

Aš městský rada

32 article

— Vysvětlené ,loupežné přepadení“. Učeň Rlud Slánský oznámil policii, že byl v Nuselském údolí přepaden, zbií a oloupen. Na toto oznámení navá- zaly se lamentace o špatné bezpečnosti v těchto kon- činách, avšak než se den skončil, celá příhoda zji- stila se v pravé podslatě. Slánský pokřikoval na dva párky, bavící se u novoměstských hradeb a t jeden z mladíků potrestal posmíváčka tím, že jej několikrát holí přetáhl. Na útěku ztratil učeň 40 hal. a to vše dalo mu podnět k oznámení o loupežnén útoku. — Z rozrušené domácnosti. Švadlena Marie Neumannová ze Žižkova pohřbila svého muže a po- něvadž neměla takových výdělků, aby si mohla zvláštní byť najmouti, odstěhovala se s třemí ma- lými díikami ke svému otci, topiči Matěji Maškovi ve Štítného ulici č. 4 v Žižkově. V nové domácnosti udržovala poměr se svým příbuzným 26letým Kar- lem Vedralem a tyto styky nezůstaly bez následků.

Rlud Slánský Slánský Neumannová Mašek Vedral Žižkov

33 article

Jaké však hoře zmocnilo se Neumannové, když se dověděla, že Vedral má ještě jinou milenku. V roz čilení rozhodla se vdova zmařit svůj život Polila se petrolejem, také na šatičky nejmenšího svého ditka, rok starého, petrolej vychrstla a chtěla se pak i s dí- tětem upálit. Sousedé se sběhli, povolali stráž, která střežila vdovu až do příchodu Vedrala. — Srážky na elektrieké dráze. V chemické či- stírně firmy A. Šindelář v Holešovicích zaměstnaný kočí Josef Vejvoda vyhýbal se v Karmelitské ulici na Malé straně s jednospřežním vozem motorovému vozu elektrické dráhy a při tom do jeho vozu vrazil motorový č. 195. U clektriekého vozu byly roztří- štěny dvě velké tabule, kůň nákladního vozu byi povalen a na předních nohou zraněn. — V Plzeňské třídě v Košířích srazil se cihlářský vůz kočího Ed Semeráka s motorovým vozem elektrické dráhyč 176, při čemž vůz dráhy byl značně poškozem. Sráž- ku zavinil kočí, poněvadž vzdor výstražnému zna- mení policisty, aby zastavil, přece jel na koleje.

Neumannová Vedral A Šindelář Vejvoda Semerák Holešovice karmelitský Košíře Sráž

34 article

— Nálezy a ztrály. Coudý učeň elektrotechnický Václav Žikl, zaměstnaný u p. Fr. Růžičky v Praze, Táborská ul. č. 49, ztratil včera mezi 10. a 11. hod. dopolední cestou z Malého náměstí průchodem u že- lezných dvéří do Melantrichovy ulice deselikorunovou bankovku. Protože by chudý učeň ztrátu hradi musil ze svého, žádá poctivého nálezce, aby ban kovku odevzdal v uvedeném závodě. — Vystěhovalci. Dnes ráno jela Prahou do Ame riky Gčlenná rodina z Čimelie. — Z Michle. Veřejná lidová knihovna, umístěná v sťarší budově školní, bude v neděli 24. října ote vřena. Knihy vydávány budou v neděli od 10.—12 hod., ve čtvrtek od 1/27.—1/28. hod. večerní. — Přednášky. Vzdělávací odhor česko- židov- ského kroužku v Praze pořádá ve středu 22. t. m o 8. bod več. v »Alešově sfni«, restaurace »Merkur« Mikulášská tř. přednášku dra. J. Matonška »O Havkič kovi a jeho významu pro dnešního českého člo- věka«. — Vyučování. Ústřední spolek českých žen zve všechny, již rádi by si osvojřli znalost ja- zyků: ruského, polského, francouzského, německého, anglického a srbsko-chorvatského, aby zúčastnili se kursů, jež za výhodných podmfnek pořádá dopoledne odpoledne i ve večerních hodinách. Zároveň upozou- ňuje na kura těsnopisný (pro začálečníky i pokro- čilé) a na kura malby, na porcelán, sklo, hlínu atd., modelování, tepání kovů, malby dle přírody, kterémužt praktickému a krásnému umění velmi rychle naučiti se lze. Bližší v kanceláři spolkové ve Spálené ulici č. 34. Tamtéž lze najati pěkný sál ku přednáškám, zábavám atd., jakož i místnost k účelům spolkovým.

Žikl Růžička Melantrichův Alešův J Matonška Praha Táborská ulice Michle

35 title

Různé zprávy

36 article Vzduchoplavba

Vzduchoplavba Grand-Priz společnosti pro zvelebení avlatiky. Z Port Aviation, 15. října. (K. k.) (Oficielní vý- sledky.) První Paulhan, cena za souhrn distanci první Paulhan. Definitivní výsledky: Grand-príx spo- lečnosti pro zvelebení aviatiky: 1. cena 25.000 franků de Lambert, 2. cena 2000 fr. Pauihan, cena za okru- žní plavbu Gobrou a de Lambert po 500 fr. Ze Štulgartu, 16. říjua. (K. k.) Vzducholod »Parseval III.« vzlétla dnes o 8. hodině 40 mi- nutách ráno v Cannstadtu. Obrátila se za pomal plavby bojujíc proti prudkému větru jiho-západnímu směrem ke Štutgartu, přeletěla dolejši polovici města a pokračovala pak směrem saverním v plavbě do Heilbronnu a Frankfuriu n. M.

Lambert Port Aviation Cannstadt Heilbronn GrandPrizstán Grand Parsevat III