Ročník XXXXIX.

V Praze, v sobotu 16. října 1909.

Číslo 286.

vo Na ranní avečerní listy předplácí se V Praze v administracit na měsje . . . 2 K — h na čtvrt leta . . . . B K —h s dvají donáškoui na měslo. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K e2k ve filiálkách 2Kso na měslc.. Poštou: na měslea na čtvrt ieta . . . . 9 K 80h s dvojí zásilkou na měsie na čtvrt iota . . . . 11 K d0

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Nová proličeská orgie ve Vídni. Z Vidně, 16. října. Výrok, učiněný re daktorem Jančou u ministerského předsedy, vy kořisťuje se německými a křesťansko-sociálním poslanci a novinami způsobem, který nazván byl v době »národohospodářského rozmachu« r. 1873 »největší fruktifikaci«, nejen proti Če- chům vídeňským, ale také proti českému ná- rodu vůbec. Jest skutečně také po všem tom, co se již proti národu našemu ve vídeňském tisku a ve vídeňských kruzích stalo, věcí ne- horáznou, jak se v tomto případě chovají proti nám. Sám vládní »Fremdbl.«, o kterém by člověk mysliti si mohl, že si ukládá reservu jakousi ve věcech národních, hude slejnou bež obalu reprodukuje německo-nacionální kore- spondenci, která praví, že scéna u ministerského předsedy pro německou veřejnost vídeňskou měla přece jen prospěch, že totiž oněm kru hům, jež nechtějí viděti nebezpečí české, sejme bělmo s oči a jim názorně ukáže nebezpečí, jaké hrozi městu na Dunaji a zemi dolnora kouské. Zrovna darebácky počínají si některé no viny, které Vídeňákům lIčí Čechy jako anarchi- sty a vrahy. Ze všeho toho jest vidno, jak třeba jest o politice vůbec a zejmena vídeňské. nejen rozhodnosti, nýbrž také rozmyslnosti. Před zahájením říšské rady. Z Vídně, 16. října. Celé hejno pověstí v po- sledních dnech rozšíreno bylo ve zdejších no vinách o stanovisku Slovanské jed noty k volbě předsednictva posla- necké sněmovny. Jsme s to prostě kon- slatovat, že opposiční poslanci se věcí tou vů- bec ještě nezabývali, že žádnou kandida- turu proti dru. Pattaiovi nepostavili atd. Tato záležitost bude teprve v ponděli uvážena. Dr. Pattai svolal na úterý odpolední konferenci zástupců všech stran.

Dr. Lueger, který se v poslední době ukázal vůdcem všech Němců rakouských, sáhá ny n po palmě ještě větší. Chce ukázati, že jest vůdeem celého parlamentu a celého Rakouska. Povolal si do radnice důvěrníky všech německých stran, důvěrníky polské a důvěrníky stran tak zva- ných dělných- Z Vídně, 16. října. Dr. Žáček a dr. Bráí ve středu v zahajovací schůzi nového zasedání poslanecké sněmovny již na ministerské lavici neusednou. V pondělí ráno dr. Bráf a dr. Žáček ohlásili ministerskému předsedo- vi bar. Bienerthovi, že nemohou zů- stati členy jeho kabinetu vzhle- dem na závazek, jejž učinil den před tím Němeům, že totiž protičeské osnovy, přijaté sněmem dolnorakouským a ji- nými sněmy zemskými, předložik sankei.

Čeští členové kabinetu učinili tedy, čím byli po- vinni nejen sobě, nýbrž také důstojnosti a cti českého národa, který by nesnesl, aby český člen náležel nadále vládě, která schvaluje protičeské skutky. Dr. Žáček a dr. Bráf budou ve vší formě českými kluby, jež dra. Žáčka do prvního kabi- netu Bienerthova vyslaly, v nejbližších hodinách vyzváni, aby podali svoji demisi Bienerthovi také písemně. Způsob, jakým se tato výzva stane, bude ještě smluven. Bývalí ministři dr- Pacák a Prášek sem dnes přibyli. Před- sedové Českého klubu agrárního a katolicko- národního Udržal a dr. IIruban budou sem dnes telegraficky povoláni. Tak tedy nesplní se očekávání bar. Bie- nertha, že do 20. sesse říšské rady vejde s ce- lým kabinetem svým, aniž by složení jeho se změnilo. Ministerstvo Bienerthovo usedne na ministerské lavici, ač usedne-li tam vůbec je- nom kusé a zkomolené — bez českých ministrů — a tedy v pravé a skutečné své podobě jako ministerstvo nepokrytě protičeské. Ne- chať jen zkusí bar. Bienerth vládnouti dále proti českým poslancům a proti českému národu a bez ministrů českých! Uvidíme, jak dlouho povládne.

Poláci a Němci. Z Vídně, 16. října. Některé polské noviny způsobem v pravdě hnusným IIsají se v této pro Čechy těžké době k Němcům. Nejopovržlivěji chová se po té stránce »Slovo Polské« ve Lvově. Není tudíž s podivením, že »N. Fr. Pr.« s velikou pochoutkou otiskuje projev tohoto všepolského orgánu, který hlásá boj proti Prušákům, ale v Rakousku dělá asi- stenci Němcům. Tento list píše: »Když rozmohl se český živel v Dolních Rakousích, stoupla také troufalost Čechů. Chystají přeměnu Vídně na město německo-české. Němci, kteří byli vy- tlačeni z Haliče, potom pozbyli převahy v Če- chách, na Moravě, Krajině a Dalmacii (»Slovo Polské« mohlo by aspoň věděti, že v Dalmacii a Krajině nikdy žádných Němců ne- bylo a že tam tedy nemohli ničeho ztratiti.) a kteří nyní vésti musí boj ve Slezsku a v Bu- kovině, počali se smiřovati se svojí situneí.

Nynl vzhledem na nebezpečí české v Dolních Rakousích, které vždy byly německé, jsou Němei znepokojeni. Pocity domo- rodého německého obyvatelstva jsou dobře pochopitelny. Možno býti velkým přítelem Čechů a přece nulno doznati, že situace Němeů dolnorakouských stala se náhle velmi nepobo- dlnou. Němci učinili tedy to, co činí každý národ, který nechce zaniknouti a klesnouti na nezaměstnaného pariu. Čechové prohlašují, že jazykové zákony pro německé korunní zamě odporují rovnoprávnosti. Jest velmi těžko potlačiti ironický smích při my šlence, že toto tvrdí Čechové, titíž Čechové, kteří zakazují v Praze německým studentům bum! Na příkopě a nepouštějí z 30.000 Němců tam usazených ani jedi- ného do obecnlho zastupitelst va. Jsou-li češti politikové rozhorleni, že Němei brání se proti ustavičnému počešťování Dolních Rakous a Vídně, nemohou jim polšti politikové pomoci. Polstí ministři a polský klub se nezůcastní kampaně proti něme- ckému rázu Dolních Rakous. Po láei pociťují českou rozpínavos ve východním Slezsku již dosti.«

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 16. října. (K. k.) »Wiener Ztg.e oznamuje: Cisař jmenoval universitní profesora ve Vídní dra, dvor. radu šl. Lang a na dalšíeh pět roků předsedou normální komise cejchovní. — Ministr veřejných prací jmenoval členy nor mální komise cejchovní na dobu 5 let m. j. dvorního radu dra. Ferdinanda Lippicha, profesora na německé universitě v Praze, Frant. Novotného, profesora na české vys. škole technické v Praze a dvor. radu Čeňka Strou- hala, profesora na české universitě v Praze — Císař propůjčil kancelářskému oficiálovi kra- ského soudu v Mostě Antonínu Seideman novi, odcházejícímu do vyžádané trvalé vý služby zlatý záslužní kříž s korunou. Ředitel Viktor Marek. Z Vídně, 16. října. Ředitel státních dral v Praze Viktor Marek povýšen byl do IV. třídy hodnostní. Vévoda Theodor Bavorský. Z lázní Krouthu, 16. října. (K. k.) O stavu vévody Karla Theodora Bavorského se sděluje, že vévoda, jehož stav následkem toho, že se přidružil zánět ledvin, jest méně příznivý, třebas nikoli povážlivý, ztrávil noc klidně a že jinak jeho stav je nezměněný. Srbský ministr Milovanovič vyjednává ve Vídni. Z Vídně, 16. října. Srbský ministr zahra- ničních záležitosti dr. Milovanovič měl dnes do- poledne poradu s drem. Weiskirchnerem, mi- nistrem obchodu, odpoledne pak bude míti po- radu s ministrem zahraničních záležitostí sv. p. Aehrenthalem O úmluvách rusko-tnreckých. Z Petrohradu, 15. října. (K. k.) Oficiální kancelář informační vyvrací rozhodně zprávy

novin o domnělém výsledku vyjednávání, kona- ného mezi Izvolským a Rifaatem pašou v Jaltě, dle něhož má býti tureckým válečným lodím v Černém moří přiznána úplně volná plavbaa dle nichž se Rusko vzdává všech práv a pre- regativ ve příčině stavby drah v Anatolii. Rádný zákaz srbských praporů a cyriliky v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 15. října. (K. k.) Jistý osecký list přinesl nedávno zprávu, že zemská vláda hodlá v nejbližší době vydati nařízení, kterým se zakazuje v celém území chorvatském a sla- vonském užívati srbského praporu a písma cy- rilského. Jak se dovídá dopisovatel uher. tel. kor. kanceláře, jest zpráva ta bezdůvodna.

Goliz zase do Turecka. Z Berlína, 16. října. (K. k.) Dle ranních listů odebere se generální plukovník šl. Goltz dnes opětně do Turecka- Zrušení výsad královských princů v řecké armádě. Z Alhěn, 15. října. (K. k.) (Zpráva »Agenee d' Athenes«) V dnešní schůzi sněmovny prohlási ministerský předseda Mavromichalis, že také královšti princové vyslovili přání, aby zákony jich se týkajíci byly přijaty. Sněmovna schválla bez všeliké debaty ve druhém čtením předlohu o zrušení nejvyššího velitelství armády, kteréž dosud zastával korunní prine, dále předlohu ve příčině odstranění výsad korunních přinců při postupu a obsazování, velitelství armády. Pro- slýchá se, že princové dnes podali jako důstoj- níci armády žádost za propuštění. Z Athén, 16. října. (»Mittagsztg.«) Vláda se odhodlala nepřijímat v záležitosti propuštěn princů z armády žádného dodatku v komoře. Důstojníci chtěli vyhlásiti dikta- turu při trvalé obstrukci. Následkem toho král oznámil ministerskému předsedovi, že princové jsou ochotni dobrovolne z armády vystoupiti. Skutečně odevzdali princové ministrovi vojenství žádost za propu- štěnou. Ministerský předseda děkoval králi z nový tento důkaz jeho myšlenky vlastenecké. Situace se timto podstatně výjasní.

Ze španělských sněmoven. Z Madridu, 15. října. (K. k.) (Posl. sněm. Republikánský poslanec valencijský A z z at žádá za slovo. Protože mu předseda slovo neuděluje, republikánští poslane bouřlivě prolestují a znemožňuj předsedovi ministerstva Mau rov přečísti královský dekret. Většina protestuje proti jednání republikánů. Předčítáni královského dekretu, jlmž se opětně kortesove zahajují, přijímá většina s pochvalou. Státní podtajemník vnitra provolává slávu králi, Špa- nělsku a armádě, což poslanci opakují. Kar- lističtí poslanci provolávaji slávu pouze Španělsku. Republikán Cerver volá: Sláva Španělsku, ale jenom ve cti. Když byl klid obnoven, koná se volba předsedy, jimž zvolen jednohlasně Dato. Před- seda Dato ujímá se slova. Napomíná ke klidu. velebí vojsko v Melille a generála Marinu. Re publikání volají: »Chvalte armádu, nikoli však Marinu«. Konservativci protestují. Předseda vě- nuje pak vřelou vzpominku důstojníkům a vo- jinům, padlým v územi rifském. Z Madridu, 15. řijna. (K. k.) (S-nát.) Před- seda Azearraga vzkazuje vojsku v Maroku bo- jujícímu pozdrav sněmovny. Demokrat D i sz Move! ohlasuje dotazy na ministra vojenství a ministra záležitosti zahraničních ve příčmě politiky vnitřní i zahraniční, libe- rální senátor Calbelon interpelaci ve příči ně událostí v Barceloně a výprav rifsk é. Španělové v Marokku. Z Madridu, 15. října. (K. k.) Jak sděluje »Diario Universal«, prohlásil ministr financi, že výdaje na operace v Melille převyšují 40 mi- lionů a do konce tohoto roku dosáhnou 68 milionů. Z Melilly, 15. října. (K. k.) Maročan napadli spanělské přední strá ze

dlání u Tagniny v území Beni- Buifrurů, byli však se značnými ztrátami odraženi. Nová dráha v Číně. 2 Washingtonu, 15. října. (K. k.) Sku- pina anglických a amerických ka- pitalistů vyjednává prý s čínskou vládou o stavbu dráhy z Činěufu do Tsi tsikaru. Proslýchá se, že Japonsko Čině sdě lilo, že nemá úmyslu působiti jí obuíží, že však bude trvati na svých právech, zakládajících se na poslední smlouvě. Revoluce v Nicaragui. Z Washingtonu, 15. října. (K. k.) Dle telegramu amerického konsula v Managui (Nica- rague), bylo tam dnes vyhlášeno stanné právo President Zelaya koná přípravy k útoku na osady Ranu a San Jusn del Morte. Úločník, nebo šílenec? Z Albugsergue (Mexko), 15. října. (K. k) Dnes byl zde zatčen muž, jenž mával nožem a prohlásil že má úmysl usmrtiti presidenta Tafta. Anarchistické spiknutí v Americe. Z Chicaga, 15. října. (K. k.) Jistý zdejš list sděluje, že schůzka presidenta Tafta s pre- sidentem Diazzem, na zítřek zamýšlená, jež měla býti původně veřejná, bude se konati soukromě, protože prý bylo objeveno an- archistické spiknutí k zavražděn obou presidentů. Z El Pasa, 16. října. (K. k.) Detektivní úřadníci, zde meškající, prohlasují za bezdů- vodnou zprávu chicagského »The Journalu«, že bylo objeveno anavchistické spiknutí k za- vraždění presidentů Tafta a Diazze.

Uherská krise. Z Pešti, 16. fíjna. Vlassics prohlási ke zpravodajovi jednoho listu: »Dal jsem již včera státníkům, kteří se mnou vyjednávali, ko- nečnou odpověď, že návrhy jejich při jati nemohu. Rozloučil jsem se. Odmi jsem sestavení kabinetu.« Z Vídně, 16. října. Dr. Wekerle měl dnes celohodinné slyšení, na kterém podal pa- novníkovi zase nový návrh na roz- řešení krise. Cisař zůstavil si rozhodnut Zejtra bude dr. Wekerle přijat císařem opět. Z Pešli, 16. října. Nynl pomýšli se opět na nastolení kabinelu hr. Jana Zichyho, ve kterém byfinance destal čelný úředníki, Strant osmačtyřicátníků by kromě toho ještě jiný porte- feuille zůstavili sedmašedesátníci. Také ministrem vnitra byl by osmačtyřicátník. »Pesti Hirlape prohlašuje, že pánem situace jest nyní hr Ju- lius Andrássy a že, přijme-li panovník pro- gram, část strany neodvislosti bude ho pod- porovat. Dr. Wekerle zase u audienoe. Z Pešti, 15. října. (K. k.) „Uher. tel. kor kanc.“ sděluje z Vídně: Předseda mínisterstva dr. Wekerle přijal dnes dopoledne návštěvu ministra a latere hraběte Aladara Zichyho, jenž za svého nynějšího třídenního pobytu ve Vídni dvakráte dostavil se ke slyšení u císaře. Hrabě Aladar Zichy podal předsedovi mini- sterstva dru. Wekerlovi zprávu o průběhu svých audiencí. Později měl předseda ministerstva dr. Wekerle poradu se státním tajemníkem Vertesem. O 3/411. ho- dinu dopoledne odebral se předseda ministerstva do dvorního hradu, kdež byl o 11. hodině při- jat císařem ve slyšení. — Dr. Wekerle hodla odpoledne vrátiti se do Pošti.

Ozvěna Ferrerovy popravy. Z Terstu, 16. října. Několik set demon strantů odebralo se v noci k domu, ve kterém se nalezá »Vlastenecký spolek«. Z oken tohoto spolku vypáleno sedm ran z revol verů. Nikdo nebyl zraněn. Španělský kon- sulát byl také po celý včerejšek policií střežen Z Terstu, 16. října. (K. k.) Včerejší den i večer minuly klidně. V pozdních hodinách

V drobném prodejlr ranní číslo o sobě . . za sh večerni . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkové ranní čislo . . . . .. večerni . . . . . . . . 5h lnserátv plati se hotevé napřed. Předplaceni a inserty přijimá administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se teš redakce, tiskárna a expedice Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl.

večerních táhlo asi 100 mladistvých Mazzinistů, k nimž se připojilo několik anarchistů za povyku po ulicích, s ha sli plynové svítilny a házeli na jed- notlivé stráže kamením. Házeli kamením též na sídlo spolku Uni- one dynastica a roztříštili několik tabulek okenních. Větší oddíl stráže energicky zakročil. a zatkl 23 osob pro poškození cizího majetku a pro neuposlechnutí. Protože ze zmíněné místnosti spolkové bylo stříleno, vykonala tam policie domovní prohlidku a našla sice kameny, jež dle udání členů spolku byly tam doneseny na ochranu sídla spolkového, avšak žádné střelné zbraně. Tylo výtržnosti mladistvých živlů odsuzuje veškero vážné občanstvo a zdejší veřejné mínéní, protože výlržnosti nabyly rázu naprosto nedůstojného.

Z Pešti, 15. října. (K. k.) Uherská sym- bolická lóže svobodných zednářů, sdružení vol- ných myslilelů, společnost svobodných věd. spolek socišlně vědecký a ústřední spolek demo- kratický uspořádají v neděli schůzi lid u, věnovanou památce Ferrerově, n niž zvou občanstvo hlavního města velkými pla- káty se smutečním rámcem. z Borlína, 16. října. Z Říma se sděluje: Dělnický svaz se usnesl zpraviti kardinála tajemníka Merryho del Val, který jest Španělem, že jeho pobyt v Italii a pobyt lidí mu podříze- ných stal se nemožným. Papež kardi- nálovi a jeho podřízeným dal na srozuměnou aby zastavili své vyjižďky. Z Berlina, 16. října. (K k.) Ke 1/41. ho- dinu v noci táhlo asi 200 demonstrantů provo- lávajících: »Pryč se Španělske m« »Sláva Ferrerovi« z Postupimského náměstí třidou Bellavue a třídou U obory k ulici Regent- ské, ve které je sídlo španělského vele- vyslanectví. Demonstranti, zadrženi policií u ulice Siegmundovy, pokusili se povykujíce třídou Královny Augusty dostati se k ulici Re- gentské. Byli však policií zatlačeni k mostu Po- stupimskému a tam bez použití moci rozptýleni.

Z Pařiže, 16. října. Vůdce neodvislých socialistů Gustav Hervé uveřejňuje ve svém listě »La guerre sociale« vášnivý útok n španělského krále Alfonsa, kte- rému hrozí pomstou za popravu Ferrera. Z Říma, 15. října. (K. k.) Pověst dnes večer zde čtřené, čo vo-třooh knstalích řimských byl založen oheň, jest úplně nepravdivá. Včera pokusilo se několik výrostků z a- páliti dvéře kostela San Giovani dei Genovesi, byli však zavčas zahnáni. Dnešní večer minul zde i na venkově klidně. Z Barcelony, 16. října. (K k.) 4 osoby, obviněně, že se súčastnily posledních nepokojů, jsou na dnešek povolány před válečný soud. Majitel obchodu, jenž byl za výbuchu pumy zraněn, zemřel. Muž, jenž je podezřelý, že tuto pumu do obchodu paložil, byl zatčen. Z Madridu, 16. října. Republikánšlí poslanci prohlašují, že uspořádají veli ký lábor, aby na něm protestovali proti popravé Ferrerově. Kdyby vláda zakázati chtěla shro- máždění to, propukne prý vzpoura v celém Španělsku. Předsedové španělských sněmoven zatčeni. Z Londýna, 16. října »Daily Telegraph« oznamuje z Madridu: Předseda komory D ato a vůdce liberálů a předseda se- nátu Azcaraga byli z důvodu ješt neznámého zatčeni. Z Paříže, 14. října. (Pův. dopis „Nár. Listů.“) Ined, jakmile odpoledne došla zpráva o popravě Ferrerově, vydaly „Humanité“ a „Guerre Sociale“ provolání, jež se rozdávala zdarma na veřejných místech, aby se večer uspořádala manifestace na boulevardu de Cour- celles před španělským vyslanectvím. Výzvy této bylo uposlechnuto a večer se odehrály tra- gické výjevy.

Z kulturní ciziny. Hranice kritiky. O tom, co je kritika dovolená, a kdy kritik odborná přestupuje meze dovolené kritiky, roz hodoval v těchto dnech dvakrát za sebou něme- cký soud. Prostřední hudební skladatel vídeň- ský Theodor Streicher podal žalobu na lip- ského hudebního kritika Artura Smoliana pro urážku, které se prý dopustil svojí kritikou jeho koncertu v německém hudebním listě od- borném „Die Musik“. Šlo o pisňový koncer Streicherův, který byl pořádán za spoluúčinko vání barytenisty Jery Lulka v Lipsku, a zmi- něný kritik napsal o průběhu koncertu posudek velmi stručný, ale řízný. Omezil se bezmála na jedinou větu, stylisovanou asi takto: „Večer Streicherův, při němž skladatel předvedl publi- ku asi 20 svých vlastních písní, poučil mě o tom, že pan skladatel děkuje svoji zvučnou pověst daleko spíše strannické obchod- ní reklamě, než kvalitě svých skladeb.“ O žalobě rozhodující soud kritika spro- stil, neshledávaje v jeho posudku pražádné osobni urážky. Ješitný skladatel se odvolal, ale i odvolací soud odmrštil žalobu a potvrdil osvo- bozující rozsudek, neshledávaje v příkrém po- sudku překročení dovolených hranie kritiky.

Ve vídeňské Lidové Opeře budou po- hostinsku vystupovati dva nejproslulejší ruští zpěváci: tenorista Battistini a basista Š al- iapin. Ku představením, která arci budou uměleckou událostí prvního řádu, budou ceny tak zvýšeny, jak toho prý „Vídeň ještě nevi- děla“, ohlašují německé listy. Ruská tragédka L. B. Javorskaja na- jala jedno ze soukromých divadel v Londý. ně na měsíc listopad a uspořádá tu řadu poho- stinských představení ruských, pro něž sestavuje právě v Petrohradě hereckou družinu. Petrohradské Michajlovské diva- dlo (francouzské) zavedlo novinku: bude po pařížském způsobu pořádati před premierami generální zkoušky, na něž bude zváti hostya především zástupce tisku, chtějíc toho dociliti. aby listy věnovaly repertoiru divadla větší a in- tensivnější pozornost, než doposud.

Známý polský publicista Leo Belmont, re- daktor varšavského žurnálu „Wolne Slowo“, kte- rý byl ruskou administrativou zastaven, dostal do volení, vrátiti se do království polského. Přebýval poslední době za hranicemi a nyní se vrátí do Var- šavy a v nejbližší době obnoví vydávání žurnálu. Varšavské činoherní divadlo „Rozmaito šci ohlašuje z původních novinek polských tříaktovou komedii J. Jaroszyúského „Sasiadka“ a čtyř aktové drama St. Przybyszewského „Gods žycia“ (Ilody života). Kromě toho nové nastudování klassické pětiaktové komedie veršem J. Checin- ského „Krytycy“ Umělecké poprsí Julia Slowackého, nej- lepší, které v letošním „jubilejním roce“ Slowackého se objevilo v Polsku, vytvořil Waclaw Szyma nowski a vystavil ve varšavské „Zachetě“. Nyní se jedná o to, aby toto poprsl, uznale nejlepší, v bronzu odlité, bylo poslaveno ve foyeru Velkého di vadla varšavského, kde dosud jest pouze poprsí nei populárnějšího hudebního skladatele polského Mo- niuszky a dvou největších herců Z6lko w ské- ho a Królikowského.

Různé zprávy. Eskymáci. Spor mezi Cookem a Pearyem o přednost objevu severní točny obrátil pozornost celého kulturníh světa k daleko posunutému národu Eskymáků, z je- hož středu mají býti povoláni „klassičtí svědkové“ V Evropě jest obecně dosti málo známo o těchto po- tomcích paleolithického praobyvatelstva, ze zem mímného pásma již od nepamětných dob vymizelého kteří nyní ještě sídlí v arktických krajích, že všal asi sotva mohou býti s úspěchem podrobeni věde- ckému křížovému výslechu, je jasno i těm, kdož nejích zivotě neslyšeli skoro nic. Zájem o Eskymáky je dnes velmi živý a vše co se o tomto podivném nárůdku píše, dochází hor livé pozornosti. V časopise „Science Progress“ po dává vynikajíci anglický učenec profesor Sollas cen- ně příspěvky ku poznání „moderních zástupců“ pa leolithických rag. Jméno Eskimo dali jim, jak bývá také u mnohých skotských klanů, jejich nepřátelé totiž Indiání a znamená „požívatelé syrového masa“ Názvem tímto děje se ovšem Eskymákům křivda, ne boť požívají neupravené maso jen v připadě nej- vyšší nouze, aby nezemřeli hladem. Sami označuj se jménem „Innuit“, což znamená prostě „Jlidé“. Eskymáci obývají arktické krajiny Gronska u Aljašky. Také Aleuty a severovýchodní část Asie az k zálivu Koljačinovu jsou eskymáckým územím. Dle odhadu prolesora Hasserta čítají asi čtyřicet tislc

duší. Na Kamčatce a v severovýchodní Sibíři usedl Čukčové a Kamčadalové nepočítají se k Eskymákům nýbrž náležejí k jiné race. Eskymáci vyznačují s všude velkou shodou tělesných známek. Přes to, ze i způsob života a řeč jsou všude skoro stejny, ne- utvořili žádné státní společenství, nýbrž představuj anarchistickou massu. Náčelníků není a také lékai nebo kouzelníci, zvaní „angakok“, nezaujímají žádne vynikající postavení. Rozdíl ve způsobu práce jes pouze mezi obojím pohlavím. Řeč Eskymáků dělí se asi v padesát různých ná- řečí, z nichž však i nejrozdilnější jako s jedné stra- ny nářečí ve východním Gronsku a s druhé strany nářečí na asijské straně Behringova průlivu, jeví vel kou příbuznost. Badatel Thalbitzer označuje řeč Eskymáků jako úplně ojedinělou. Ani v Asii, aniv Americe není idiomu, jenž by se dal s ní uvéstiv nějakou souvislost. Stejně jako řeč, je také tělesný útvar Eskýmáků zcela zvláštní. Jsou malé postavy prostřední tělesná výška gronských Eskymáků čin jen 162 centimetry. Temně černé vlasy jejich podo- bají se hřívě. Kůže jest načervenale hnědá a při do- tyku připomíná černocha. Ve velkých dutinách ležící oči jsou tmavé, nos je dlouhý i široký, lebka dlouhá a vysoká. Zajímavo jest, že lebeční dutina je velmí veliká. Dle měření Duckworthova má obsah 1550 krychlových centimetrů, tedy více než u mnohých, nejvýše vyvinutých kulturních národů evropských. Oděv, a obou pohlaví úplně stejný, sestáváz krátkých kalhot a svrchního oděvu, jenž končí na- horu kapucí, Kalhoty prodlužují se někdy v jakési kamaše. V hotovení bot, jichž znají velmi mnoho druhů, jsou velice obratni. Příroda sama je nutí, aby se náležitě obuli na dlouhé pochody po ledě, V je jich domácím průmyslu hrají velkou úlohu tulení

střeva, která mezi jiným také poskytují náhradu z okenní sklo. Oděv nosí se jen venku, ve svých chý- ších chodí Eskymáci vždycky nazí a každý host bývá především vyzván, aby odložil oděv. Vzhledem k ohromným obtížím, jež musí Esky- máci v boji o život překonávati, nemohou vlastně býti pokládáni za příliš nízko stojící racu. Podařilo se jim osídliti území sněhu a ledu, v němž by ka- ždý jiný člověk bídně zahynul. Při tom mají veselou povahu a mnohé milé vlastnosti. Jako mnohým přl- rodním národům, nepřinesl ani Eskymákům styks bílou ragou žádného požehnání. Zchudnutí, sobectvi a snížení sebevědomí přišlo k nim s vetřelci z Evro- py a z Ameriky, Zdá se, že v tomto nepríznivém vlivu není výminky. Rink líčí ve svém díle o Gronsku příznačně missie New Herrenhut a Lichtenfels. V každé z těch- to stanic je asi sto domorodců. Missijní budovy jsou hezké, prostorné a na gronské poměry dokonce vel- kolepé, ale jsou obývány pouze missionáři. Domo- rodci bydlí v bídných chatrčích kolem na skalách. Tato obydlí podobají se tvarem spíše hromadám hnoje, než lidským příbyikům. Je viděti, že Eskymáci dovedou vůči evropským vlivům zůstati konservativ- ními. V Gronsku jich rychle ubývá. Vymizí-li domo- rodě ohyvstelstvo, stane se tento „šestý díl světa“ neobydlenou zemí, neboť bez Eskymáků Evropanv oněch krajich neobstojí a tím budou také polární vý- pravy stále obtížnější. Pokud se týče sporu mezi Cookem a Pearyem, je ovšem nesnadno, utvořiti si úsudek o věrohodnosti Eskymáků, celkem však budou jejich výpovědi při- jímány skeplicky. Také se asi nikdy nezjistí, zdali Eskymáci před Cookem a Pearyem nepronikli k tecně. což jest zajisté pravdě podohno.