Strana 2. Číslo 58

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 1. března 1900

stanovisko. Řečník prý má také srdce k dělníkům, ale tito nesmí zahajovati stávku bez předchozí výpo- vědi, neb to jest porušením smlouvy. Proti takovému jednání nechť se učiní opatření. Řečník vyslovuje se proti vývodům posl. Verkaufa ohledně jednání úřadů ve stávkovém obvodu. Úřadníci prý tam, tak jako ministr spravedlnosti, konali jen svou povinnost. Děl- níci chtěli těžařstva terrorismem donutiti k splnění požadavků. Proti řečníkům socialistickým praví řeč- ník, že při žádné stávce nešlo se dělníkům s takovou ochotou vstříc, jako nyní u nás. Jest prý tedy nucen vzíti vládu proti Verkaufovi v ochranu. Ve stávko- vém obvodu konají se schůze, se stávkovým výborem se vyjednává, naproti tomu byli ku práci ochotní ztýráni. V Sasku na př. je tomu jinak. Tam se schůze zapovídají a se stávkáři nikdo nevyjednává. Také obraz bídy, jak ho líčí sociální demokraté, jest pře- hnaný. (Odpor u sociálních demokratů.) Havíř na př. vydělá průměrně 600 zl. za rok, postrkovači vozíků, mladí lidé pod 22 roky 400 zl. atd. Mzda tedy není tak špatná, jak ji líčí sociální demokraté. V tako- vých věcech však se musí vyslechnouti obě strany. Žádané zvýšení mzdy obnášelo by ročně 2,170.000 zl. (odpor u sociálních demokratů.) ze stav dělníků není tak zlý, dalo by se nejlépe dokázati u pozemkových knih, kde jest zaznamenán majetek mnohého dělníka. Proto chodí prý i selští synové raději do dolů na práci, než aby zůstali při zemědělství.

Ohledně statistiky neštěstí praví řečník, že při jiných povoláních jest nebezpečí stejně veliké, není-li větší, ku př. u železnic, v lomech a při stavbách, ano i zemědělské práce jsou dle statistiky stejně ne- bezpečné jako hornictví. Řečník poukazuje pak k tomu, že rakouský průmysl silně jest opozděn naproti za- hraničnímu. Není také divu, nemá-li nikdo podnika- vosti, neboť zde se každý průmyslník nazývá vykoři- sťovatslem. (Prudký odpor se strany soc. demokratůa posl. Wolfa.) Slabost rakouského průmyslu poškozuje však také zájmy samotných dělníků. Mluvě o pracovní době, praví řečník, že v arcivévodských dolech byla r. 1895 a 1896 zavedena osmihodinná pracovní doba, bylo však nutno od ní upustiti, neboť dělníci sami na to naléhali, chtíce více vydělati. Jak statistika ukazuje jest však také nepravdou, že při osmihodinné práci těží se více než při devítihodinné. (Hlučný odpor na straně soc demokratů.) Po zavedení osmihodinné pracovní doby nebylo by možno konkurovati s horno- slezskými šachtami. Zavedou-li ji tyto, jsou i rakousko- slezské doly ochotny ji zavésti. Řečník vyslovuje jménem svého kollegy Nowaka přesvědčení, že by tak veliké zvýšení mzdy citelně poškodilo všechen průmysl i zemědělství zdražením uhlí a končí citátem z díla jistého francouzského sociálního spisovatele, v níž se poměr sociální demokracie k dělnictvu líčí nepříznivě. (Souhlas a potlesk.)

Posl. Cingr ujímá se slova, poněvadž sám po dvacet roků byl horníkem a praví, že majitelé dolů se od poslední stávky ničemu nepřiučili. Řečník pro- bírá příčiny stávky, jež záleží v tom, že sliby děl- nictvu učiněné nebyly splněny. Tak byla desíti- hodinná pracovní doba prodloužena na 11 až na 11 a půlhodinnou. Mzdové poměry, jež uváděl poslanec Demmel, platí snad ohledně karvínského revíru, jinde však jsou průměrné mzdy nižší. Číslice, jež uváděl posl. Demmel, jsou proto příliš vysoké, poněvadž týž ku svým výpočtům průměru přibral nejlépe placené.

Další příčinou stávky jest, že 250 dělníků bylo po- trestáno. Řečník pojednává pak o chování úřadů naproti stávkářům a kritisuje ho nepříznivě. Také proti ostatním výkladům posl. Demmela obrací se řečníka líčí pak mzdové a pracovní poměry dělníků velmi obšírně a nepříznivě jak v ohledu hmotném, tak ve fysickém. Jako horník praví řečník, že zavedaní osmihodinné pracovní doby může býti zavedeno bez poškození produkce. Také jiní odborníci vyslovili se ve stejném smyslu. Řečník vyslovuje na konec pře- svědčení, že sněmovna jednohlasně vysloví se pro pilnost návrhu. Posl. Roschmann praví, že stávka jest jen příznakem nemoci, nikoli nemocí samou, tato záleží ve vykořisťování slabého. Řečník charakterisuje dělníky i zaměstnavatele a praví, že jest povinností státu, aby se zastal slabších, neboť pak bude sociální revoluce odvrácena. Řečník lituje, že se od 10 let stalo tak málo pro průmyslné dělnictvo a praví, že zavedení osmi- hodinné pracovní doby jest logickou konsekvencí. Také nevěří, že by to znamenalo nebezpečí pro průmysl. Řečník žádá zavedení dohodčích úřadů, čímž se předejde zimničnému paroxismu, který se při stávkách vždy vyskytuje, dále pak zavedení dočasné sekve- strace. Pouhá anketa by pány k rozumu nepřivedla. Zavedení prodejního monopolu řečník zamítá, naproti tomu žádá však zavedení výrobního monopolua končí přáním, aby parlament nadále měl na zřeteli body, které spojují a nikoliv body, které rozdělují. Bodem onoho druhu bylo by sociální zákonodárství.

Posl. dr. Roser připomíná, že hornictví náleží k nejnezdravějším a nejnebezpečnějším oborům práce a přemáhání dělníka že škodí nejen jemu, nýbrž i průmyslu. Proto mnohé závody v cizině pracovní dobu zkrátily k vlastnímu svému prospěchu. Dále žádá obmezení výčepu lihovin v Ostravě, odstranění uhelné lichvy a větší dozor na provádění bezpečnost- ních předpisů. Posl. Baumgartner navrhuje konec debaty Návrh se přijímá. Posl. Schücker (gen. řečník proti) praví, že vůdcové socialistů měli by dělníky upozorňovati ne- jenom na jejich právo, ale také na jejich povinnosti. Řečník doufal, že stávka nyní, když se jí zabývá parlament, skončí, ale dělníci prý patrně chtějí uká- zati, že dovedou vzdorovati i zákonodárnému sboru. Rečník líčí škody stávkou vyvolané a praví, že se- státnění dolů jest utopie. Také osmihodinnou práci nelze všude zavésti, ale reforma jest nutna. Nejlepší byla by devítihodinná pracovní doba včetně vjezda výjezd. Dále mluví řečník o mzdových poměrech a přeje si, aby výbor k svým poradám přibral odbor- níky. (Souhlas v levo.) Posl. Kaftan (gen. řečník pro) lituje, že před- loha stran horních inspektorů nestala se zákonem, neboť pak by snad na nynější stávku nebylo došlo. Stávku pociťují široké kruhy a proto není možno zá- ležitost tuto protahovati. Řečník pak poukazuje na nepříznivé poměry horníků a praví, že také vláda má vinu na nynější krisi, neboť následkem nedostatku železničních vozů, nebylo průmyslu možno, aby se opatřil v čas uhlím. Zkrácení pracovní doby by vý- robu nepoškodilo a zatím by se také nerozšířilo na zemědělství a průmysl. Že osmihodinná práce jest možna, ukazuje pokus na státním dole Julius v Mostu.

Jejímu zavedení neměl by se nikdo vzpírati. Zave- dení minimální mzdy bylo by zcela spravedlivé, po- dobně týdenní zálohy a deputátní uhlí. Zdráhání se jednotlivých dolů vyjednávati s dělníky, dokud stávka trvá, není správné. Vláda k ukenčení stávky učinila málo, ač průmysl jde pohromě vstříc a není tudíž divu, že se žádá sestátnění nebo pozemštění dolů. Čechy jež mají tolik uhlí, jsou nyní bez paliva. Kdyby doly byly sestátněny nebo pozemštěny, byl by průmyslu dán stabilní základ a poměry dělníků mohly by býti upraveny. (Souhlas u Mladočechů.) Posl. Zeller mluví ve věcné poznámce proti poslanci Schückerovi, při čemž ho předseda volá k věci. Posl. Gross navrhuje, aby se hlasovalo o pil- nosti všech 9 návrhů. Pilnost se přijímá jednohlasně. Posl. Gross navrhuje, aby sociálně-politický výbor podal do 14 dní zprávu. Posl. Kaftan navrhuje, aby zpráva o návrzích, jež se vztahují na pracovní dobu, podána byla do 12. března. Po zamítnutí staršího návrhu poslance Verkaufa přijímá se návrh Kaftanův a všecky návrhy se při- kazují do výboru. Předseda praví, že v budoucnosti nechá inter- pelace, které budou podány před koncem schůze, čísti před počátkem schůze nejbližší, vyjímaje pří- pady jako pilné označené. Příčinou jsou obtíže při se- stavování protokolů. Posl. Pergelt přeje. si, aby v protokolech za- znamenáno bylo, kdy interpelace byla podána. Po několika dotuzích a návrzích zakončuje před- snda v 5 hod. 10 min. schůzi. Příští schůze zítra v 11 hod.

Zprávy politické. V Praze, 28 února. Státní rozpočet na rok 1899, kterýž podal býv. ministr financí dr. Kaizl, byl nynějším ministrem financí odvolán, a zároveň učiněny byly v rozpočtu, předloženém loni na podzim pro rok 1900 rozličné změny. Následkem těchto změn ob- náší nově upravená státní potřeba 1,579.212,587 korun proti původním 1 585,403.933 kor. Je tedy menší o 6,191.346 korun. Příjmy, rozpočtěné pů- vodně na 1.577,811.822 koruny, klesají ina 1579 milionů 955.822 K, obnášejí tedy méně o 5,856.000 korun. Rozpočtený přebytek vykazuje tedy 743.235 korun, kdežto původně vykázaný pře- bytek obnášel 407.989 korun Stalo se to hlavně následkem toho, že rakouský příspěvek na spo- lečné říšské potřeby snížen byl následkem zvýšení uherské kvoty o 7.782.078 korun. Budeť rakouský příspěvek obnášeti na místě loni očekávaných 260,831.992 korun jen 253,049.914 korun. Naproti tomu zvýšen rozpočet ministerstva zemské obrany o 1,590.730 korun, což odůvodněno zlepšením platů důstojnictva zemské obrany a četnictva. Také cí- sařským nařízením vydaný zákon přikazovací má za následek značné snížení státních důchodů a po- travní daně. U pivní daně obnáší úbytek asi 500.000 korun, u cukerní daně 4,500.000 korun. Dle toho výnos pivní snížen s očekávaných 76 mi- lionů 640.000 korun na 76,140.000 korun, výno cukerní daně z očekávaných 99 mil. na 94.5 mil. korun. Zrušením kolku novinového a kalendářního odůvodňuje se další změna v rozpočtu výnosu z kolků a poplatků. Výnos z kolků snížen z původních 50 milionů korun na 46,164.000 kor., tedy o 3,836 000 korun; za to důchod z po- platků zvýšen o 2,336 000 korun a má vynésti 96,766.000 korun na místě původně očekávaných 94,430.000 korun. Také výnos tax zvýšen o 644 000 korun, a sice hlavně následkem zlepšení platův u zemské obrany.

Proti novému volebnímu řádu do obce vídeňské. Deputace pokrokových obecních rad- ních vídeňských a zemských poslanců dolnorakou- ských dostavila se dnes k předsedovi ministerstva dr. Körbrovi, aby protestovala proti celé řadě usta- novení volebního řádu pro obec vídeňskou a obec- ního statutu, schváleného od sněmu dolnorakou- ského. Deputace odevzdala dvě krátká memoranda. Jedno obsahuje všeobecné námitky, druhé poža- davky, týkající se volební opravy. Předseda mini- sterstva Körber slíbil, že obě memoranda podrobně prozkoumá a dodal také, že ministerstvo bude o celé záležitosti co nejdůkladněji uvažovati. Německý císař Vilém II. dle nejnovějších zpráv nenavštíví světové výstavy v Paříži. Nenapadlo prý mu za celou dobu jeho panování ještě ani jednou, aby podíval se do hlavního města Francie. Kaneléřská krise v Německu. Více než kdy jindy proskakují v Německé říši pověsti, že dosavadní kancléř, kníže Chlodvik Hohenlo he- Schillingsfürst odstoupí a nástupcem jeho že stane se kn. Heřman Hohenlohe- Lan- genberg, nynější místodržitel v Elsasko-Lotrýn- sku. Z jiné strany fedruje se zas kníže Herbert Bismark. Co na té neb oné pověsti jest prav- divého, říci nemůže dnes nikdo. Ale současně s po- věstí o změně v říšském kancléřství koluje také zpráva o rozpuštění říšského německého sněmu.

Dojde prý na ni hlavně proto, že katolický střed nechce povoliti předlohu, týkající se rozmnožení válečného loďstva a že jest nejistý také osud tak zvané předlohy průplavové. Kulturní boj ve Francil. Francouzská sněmovna zvolila tedy již výbor, jemuž uložena porada o vládní předloze, týkající se trestních ustanovení proti »vzdorovitým« katolickým kněžím. Odpůrci ministerstva poukazují s jistou škodo- libostí na to, že z 11 členů toho výboru souhlasí jenom čtyři s proposicemi vlády. Jeden člen navr- huje změnu, podle níž bylo by lze použiti nového zákona jenom proti biskupům, poněvadž proti fa- rářům a správcům far jest prý po ruce dostatek potřebných prostředků donucovacích. Těchto pět členů výboru patří k nejkrajnější a k socialistické levici. Pět ostatních, tři členové umírněné levice a dva členové pravice, chovají se vůči předloze naprosto odmítavě a člen jedenáctý, Renanlt-Mor- liére, advokát při kasačním soudu, ji prohlašuje za zbytečnou, poněvadž možno použíti prý tiskového zákona proti biskupům nebo farářům, kteří se pro- hřeší proti úřadům představeným spisy nebo slovy. kteréž nespadají do obvodu jejich činnosti v du- chovní správě. Král švédský a norský s královnou hodlají na jaře odjeti do ciziny a zdrží se nějakou dobu v Anglii. Král zamýšlí koncem května na- vštíviti světovou výstavu v Paříži. V první polo- vině června vrátí se královští manželé do Švédska.

Mimořádné španělské poselstvo, kteréž vede vévoda z Veraguy, přibylo právě do Berlína, aby odevzdalo řád zlatého rouna korunnímu princi Bedřichu Vilémovi. Anglická dolní sněmovna měla včera schůzi. v níž prohlásil státní podtajemník Wyndha m. že bude osmá divise poslána do jižní Afriky, hned jak budou připraveny dopravní lodi. Hedder- wick (liberál) tázal se, zdali půjčka, kterou Rusko povolilo Persku, stala se s vědomím vlády britské a zdali vláda učinila v této záležitosti nějaké kroky. Parlamentární podtajemník Brodrick odpověděl na první otázku záporně. Na otázku druhou od- větil, že nemůže dáti vysvětlení ve příčině poměru vlády britské ke zmíněné půjčce. Po té přečetl státní podtajemník Wyndham už oznámený telegram lorda Robertsa. Irský poslanec Redmond zvolal na to: »Tři tisíce Boerův bylo zajato čtyřicíti tisíci Angličanů — 6, jak silavné to vítězství! (Smích.) Američané a Filippinci. Ze sdělení hoj- ných, ze zajetí Tagelcův propuštěných Španělů, kteří před několika dny připluli na parníku »Ali- cante« do Barcelony, vychází na jevo, že Ameri- čané jsou až dosud pořád pány jen v Manile a že i tam dlužno jim počítati s opravdovým nebezpe- čím povstání. Ještě do dnes je tam zapovězeno vycházeti po 8. hodině večerní na ulici. Všecky