Číslo 58.

Praze, dne 1. března 1900.

Ročník IV.

celoročně Pro tuzemsko

Redakce, administrace expedice: Přaha, Pštrossova ulice. číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevraceji

KAl Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátk vždy po dvanácté ho dlně polední. Jednotlivé číslo za Telefcn redakce č. 1126.

UILKE LIS

Předplatné pro Prahu s donáškou do dom měsíčně 2.80 čtvrtletné . . 8.40 38.50 csrou: měsíčně. . . . čtyrtletně ... K .— celoročně. . . . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Hěmecka a Srbska: bvrtlotně . .. K 12.— ce:cročně. . .. K 48.— D Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie. Bel- ie, Anglie a Buska čtyrtletně ... K 13.20 eloročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 6 hodin 47 minut ráno. Glunce-zapadá v 6 hodin 39 minut odpol. Čtvrtek: Sv. AIbinus, biskup. — Sv. Svibert, biskup. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Kajetána od 25. února až do 1. března.

Porážka Boerů.

V Praze, 28 února.

Význam porážky té stal se předmětem úvah snad všech politických listů po širém světě. Není třeba významu toho podceňovati, ale ne též pře- ceňovati. Všeobecný posudek o zajetí generála Cronjea asi se 3—4000 muži je, že nyní teprve válka na africkém jihu započala. Dosavadní bitvy na různých bojištích kolem několika na rychlo im- provisovaných pevností byly pouze předehrou pravé války. Vojenským odborníkům nechce se líbiti příliš dlouhé a nečinné zabavování se Boerů obleháním měst, jímž Angličanům bylo poskytnuto dosti času, poslati na bojiště síly vždy nové a čerstvé. Boe- rové budou asi sami dobře znáti důvody své oble- hací, čili defensivní taktiky. Pouštěti se do kom- binací o možném a pravděpodobném výsledku války, uznáváme za zbytečné, proto uskrovníme se pro dnešek na úvahách o politickém významu obou jihoafrických republik. Přirovnali bychom je nejraději ke Kubě, ba máme za to, že obě re- publiky mají pro světovládu Anglie důležitosti mnohem větší, nežli Kuba. Transvaalské diamanty mají pro Angličany větší ceny, nežli pro severní Ameriku antilské perle. Povrchní pohled na mapu jižní Afriky pře- svědčí každého, že obě republiky do državy an- glické kolkolem jako ohromná siť rozestřené, vrá- žejí se jako dva klíny za sebou. Nejsou to pouze diamantová pole Boerů, ale mnohem více jejich zeměpisná poloha, jež tak zvanou anglickou ma- jetkovou sféru ohrožují. To nesmí se pouštěti se zřetele, že Anglie chce státi se paní celé Afriky, ne tak zabíráním veškerého území, jako svým vlivem.

Egypt a jižní Afrika jsou ku kolonisaci nej- způsobilejší a jsou i strategicky nejdůležitější. Kdo je pánem těchto dvou, je pánem Afriky; středo- africké poušti co do významu nemohou se daleko měřiti s državou Anglickou — leda jen říše Me- nelikova, již by byli Italové z toho srdce rádisi vydobyli. Egypt s jižní Afrikou jsou nejdůležitěj- šími stanicemi pro Anglii na cestě do Indie.- Z té příčiny bude Anglie poslední libru šterlingů obětovati na uhájení obou zemí. Německý císař dobře vycítil porážku Rhodesovy loupežné expe- dice do Transvaalu r. 1896, on též radosti své nad ní dal nelíčený výraz v telegramu starému strýci Krügerovi. Avšak od té doby německý císař jaksi ztichl, vítr se v Berlíně otočil, patrně že Anglie slíbila odškodniti Německo jinak. Jen aby drbaný John Bull neošidil vychy- tralého Prušáka! Německo zimničně se žene po námořní moci a snad i sní po soupeřství s Anglií. Kdyby vítězství v jižní Africe přece mělo Anglii do lůna padnouti, pak by nad Boery mohlo směle se zvolati: »Vae victis! Konec panství boer- ského. I kdyby Anglie dle jména ponechala ještě obě republiky, bude mír jim diktován v té formě, aby uitlandři, t. j. přivandrovalí Angličané s domo- rodci požívali stejných politických práv. Podmínka to na pohled nezávadná, ale ve skutečnosti rozho- dující o nadvládě počtem a světovou váhou pře- mocné Anglie. Pro tu hlavně příčinu Angličané pustili se do války, že Boerové nechtěli přivan- drovalým uitlandrům dáti stejnou politickou moc.

Angličané proto Krügera nazvali svéhlavým obme- zencem, jenž prý se modernímu pokroku vzpírá a pod A je tomu teprve několik dní, co anglický premier v parlamentě se vyjádřil, že Angličané ve válce neustanou, dokud Boerové na svém vý- lučném stanovisku budou trvati. A Boerové přece jednají tak z pudu sebezachování. Zlato a diamanty jejich území stává se jim osudným. Zlato a dia- manty lákají ziskuchtivce z celého světa v davech a nejvíce Angličany. V zátopě cizinců hrstka Boerů by se brzy utopila. Zátopě té by se ne- ubránila ani příslovečná plodnost Boerů. Toliko vítězstvím v nynější válce byli by Boerové s to, další trvání své národní existence na dlouhou řadu let zabezpečiti. Naproti tomu vítězství Angličanů znamená umoření čili potopení holandské racy v záplavě anglické. Anglie bojuje za svou světovou državu a Boerové za svou národní existenci. Proto jest se nadíti, že i Boerové do posledního muže budou bojovati — až do pravděpodobného vysílení. Území obou republik je pro Angličany příliš vá- bivé k zaokrouhlení své državy, jejíž korunou má se státi záliv Delagojský, jenž prý je z nejkrásněj- ších přístavů na světě. Jakmile by Anglie udolala Boery, bude s Portugalskem, jakožto majitelem přístavu, ho- tova brzy Ale co tomu řekne Evropa? Co by tomu říkala! Rusko má plné ruce práce v Asii, Francie si pořídila opět nový kulturní boj s katolickou církví, zednáři Francii ochromili k tomu stupni, že přestává již míti rozhodného hlasu v koncertě národů. Zbývá tu již jen Německo a s tím Anglie nějak se dohodne, třeba na útraty — Ra- kouska.

Z říšské rady.

Z Vídně, 28. února. (Tel.) Mladočeští poslauci dnes s velikým napnutím očekávali výsledek volby v městské skupině slánsko- kladenské. Patrně bylo postaráno o přímé zprávy z jednotlivých měst a poněvadž náhodou docházely napřed zprávy z měst, kde situace pro Mladočechy jest méně příznivou, převládaly z počátku většiny pro dra. Baxu a při sumování několika měst uká- zala se pro dra. Čelakovského většina toliko jednoho hlasu. Ale Slané dopomohlo na konec Čelakovskému k vítězství a asi o půl třetí hodině odpolední došla zpráva o jeho zvolení, načež mladočeští poslanci přijímali blahopřání spřátelených stran. Jeden z ví- deňských sociálů dopustil se žertu, že kondoloval p. poslanci Březnovskému, který zde ve Vídni má pověst velikého antisemity. Mezitím absolvoval těšínský Demmel za hluč- ného odporu socialistů svou řeč na obranu ubo- hých Rothschildů, Guttmannů a ostatních velko- uhlářů, kteří hotoví se již k tomu, aby si škodu utrpěnou následkem stávky nahradili důkladným zvýšením ceny uhlí. Za veliké veselosti vykládal poslanec za Tě- šín, že poměry uhlokopů jsou dosti příznivé a že si je mohou ještě podstatně zlepšiti, když se ožení a mají hodně mnoho dětí. Neboť pak vydělává ne- jen muž, ale i žena a děti a mohou to dotáhnouti až na — 1180 zl., načež to ovšem zase jde dolů, poněvadž nejstarší syn se usamostatní atd. Pan poslanec patrně zapomíná, že to trvá pěknou řadu let, než děti tak dorostou, aby mohly vydělávatia že vychování jich vyžaduje značné výlohy.

Socialističtí poslanci neustále přerušovali posl. Demmela projevy odporu, zvláště když dokazoval nemožnost zkrácení pracovní doby na 8 hodin a když jim vykládal neoprávněnost stávky bez před- chozí zákonem ustanovené výpovědi. Proti logice, že tak jako zaměstnavatel nesmí dělníky bez výpovědi propouštěti, také dělníci ne- smějí bez vypovědi odcházeti, nelze mnoho namí- tati, ale poslanec za Těšín zapomíná na to, že od té doby, co na místě dřívějšího křesťanského po- měru mezi dělníkem a zaměstnávatelem, který za- kládal se na čtvrtém Božím přikázání, nastal po- měr nepřátelský, stávka stala se pomalu tak legi- tímním stavem, že úřady ani proti vystoupení bez výpovědi nezakročují, ač by jim jinak zákon k tomu poskytoval prostředky. Až se páni Berner, Zeller, Verkauf atd. uklidní, pak jim doporučujeme, aby přemýšleli o tom, kdo to vlastně jest, co jim tak veliké rozčilení spůso- bil. Jest to člen tak zvané německé liberální nebo pokrokové strany, kterou socialisté na podzim r. 1897 před úplnou porážkou zachránili v téže době, kdy strana sama se již považovala za poraženoua chtěla ustoupiti důrazným opatřením tehdejší vět- šiny. Nyní dostává se jim od jejich spojenců za- slouženého vděku. Posl. Cingr, který, než se stal poslancem, sám po dlouhá leta pracoval v dolech, snadno panu

Demlovi dokázal, že poměry dělnietva nejsou tak růžové, jak z povzdálí z Těšína vypadají. Ve pro- spěch dělnictva mluvili prof. Roschmann z Černo- vic a posl. Kaftan, kdežto německý lidovec Schü- cker hájil statečně zájmy majitelů dolů a starý pan Roser promluvil o zhoubnosti kořaleční otravy, jejíž obmezení se právě přívrženci strany ně- mecko- (resp. židovsko-) pokrokové všemožně vzpírají. Máme-li sesumovati výsledek ceté stávkove debaty, nemůžeme jinak, nežli konstaťovati úpliou její neplodnost. A není ani jinak možno. Sami mi- nistři patrně se v ní nevyznají a považují se za úplně málomocné. Jinde vlády dovedou zasáhnouti do poměrů podobných a uhájiti zájem celku, který nese útraty takové války. Státní autorita měla by se postarati o to, aby otázka mzdová dostala se na přetřes, aniž by obyvatelstvo bylo krutě posti- žováno následky nedostatku uhlí, který právě nej- chudší jeho vrstvy nejtíže zasahuje. Není-li takových zákonů, které by to umožňo- valy, ať se zákony udělají; ale nám se spíše zdá, že by zákony tu byly, kdyby jen k nim chtělo se sáhnouti, a že kdyby se i nové zákony vydaly, zase by to nepomohlo, poněvadž by se jich neužívalo, jako zákonů nynějších.

Přes to také ode dnešní debaty neočekáváme valného výsledku, třeba by výboru bylo uloženo, že má do 12. března podati zprávu. Neboť co to bude? Víme to již napřed: »C. k. vláda se vy- zývá . . .« atd. V nejlepším případě bude tato resoluce schválena, předseda odevzdá ji vládě, ta některému ministeriálnímu referentovi a tím bude věc odbyta. Na rokování o vládním prohlášení dnes již nedošlo, ta se má odbýti ve čtvrteční, pátečnía pondělní schůzi, načež v úterý promluví o ní pan- ská sněmovna. Na začátku schůze interpelovali poslanci For- mánek, Schwarz a soudr., proč vláda nepředložila dosud ku schválení zákon o zrušení erárních mýt, ač se souhlasné usnesení obou sněmoven o ní již dávno stalo. Snad můžeme odpověď uděliti sami. Stalo se to patrně následkem početní chyby. Když ministr financí p. Böhm-Bawerk vypo- čítával nový rozpočet, stala se mu nehoda, že z vý- počtů vyšel deficit asi 1,300.000 korun. Ať po- čítal, jak počítal, pokaždé ten deficit. A poněvadž jest to v modě, že deficit alespoň na papíře jest překonaným stanoviskem, pomýšlel na to, jak by se ho zbavil. A tu pomohl si tím, že ponechal v rozpočtu položku »mýta«, vynášející asi 2 mi- liony korun. Tak byl přebytek šťastně za- chráněn. Pro letošek vláda patrně na zrušení mýt již nepomýšlí, nanejvýš možno je očekávati až od příštího roku. Německou obstrukcí bylo, jak známo, zmařeno zrušení tohoto poplatku, jež by za včas- ného vyřízení Kaizlovy předlohy bylo jinak na- stalo již počátkem r. 1899. Volba prvního místopředsedy koná se tedy až v pondělí. Do té doby patrně očekává se do- rozumění mezi stranami, aby pro volbu tu prede- stinovaný pan Prade snad nepropadl.

(Poslanecká sněmovna. Schůze 37.) Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi v 11 hod 15 minut. Mezi došlými spisy nalezala se interpelace posl. Seidla-Kaisera a soudr. stran zadávání dodávek štěrku pro erární silnice, interpelace posl. Formánka a soudr. stran schválené osnovy o zrušení erárních mýt, posl. Sokola stran vydávání ústředního věst- níku pro řemeslné školy atd. Sněmovna přešla po přečtení došlých spisů k dennímu pořádku a pokračovala nejprvé v roko- vání o pilném návrhu stranu hornické stávky. — K slovu se přihlásili posl. Demmel, Roschmann, Wolf a Nowak proti, Cinger, Roser, Schücker, Zeller, Resel, Kittel, Kaftan, Šílený, Milewski, Julius Pfeifen a Seichert pro. Posl. Demmel prohlásil se proti náhledům ně- kolika předřečníků, kteří prý zaujali příliš jednostranné