Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LIST

3

18. října 1905.

4

Číslo 287.

5 article

Posl. Trautzl a spol. učinili k místodržiteli dotaz o opatřeních k úlevě nouze v okresích mosteckém, jirkovském a v okrese Hory sv. Kateřiny. Posl. Zuleger a spol. učinili k místodržiteli dotaz o zvýšení tříd nebezpečí a placení procent nebezpe čenstevních při úrazové pojišťovně. Dovolená. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněn je způsobilý, plalně se usnášeti. Posl. baronu Geymüllerovi udělena Byla dovo lená na celou dobu nynějšího zasedání, č- Jednací pořad. Polom přešlo se k jednacimu pořadu Prvním oddilem bylo zřízení komise pr upravení poměrů úřadníků okresních výborů. Posl. kn. Ferd. Lobkovic navrhl, aby komiše opěí zahájila bez nové volby svou činnost. Návrh byl přijat Druhým oddilem Bylo první čtení návrhu posl dra. Jachmanna a soudr. na změnu §§ 11., 12., 13 a 42. zemského zřízení pro království české. Navrhovatel posl. prof. dr. Bachmanu pravil, že jeho návrh vyrosil z půdy těžkých bojů, které zemi českou již dlouho udržují v pohnutí; návrh jeho smě- řuje ke středu těchto bojů, dolýká se hlavní otázky. kterou také chce řešiti, má býti aktem míru a dáti jednou celku i součástem, co jim náleží. Řečník chce bráti ohled na práva obou národů, zemi obývajících klade tedy důraz na rovnoprávnost, kleré jmenoviíě Čechové se dovolávají a směřuje k zásadě národnostn samosprávy, k zásadě to, která souhlasně význačnými politiky na obou stranách (?) Byla označena jako zá- sada, z níž by mohl vyplynouti snesitelný poměr když ne úplný mír Řečníkovi jest nápadno, že přijetí jeho návrhu nebylo na různých stranách příznivé, jak očekával- Přes to, že návrh byl zamítán, řečník podává jej znova. poněvadž jest přesvědčen, že na télo cestě může býti dosaženo něčeho uspokojivého a poněvadž poměry vyžadují zakročení. Co je dobré a zdatně, prodere se vždy ku předu.

Posl svatý . Kateřina Zuleger Geymüller Lobkovic Jachmann profesor doktor Bachman Čecho Polom

6 article

Řečník potom přečell svoje návrhy na opravu zemského zřízení v §§ 11., 12., 13. a 42. Hlavní jieh obsah je následující: „§ 11. Zemský výbor jakožto spravující a vyko- návající orgán zastupitelstva zemského skládali se bude z deseti přísedicích z prostředka shromážděného sněmu zemského zvolených, jimž bude předsedati nej- vyšší maršálek zemský. Zašla-li by ho nějaká překážka, jmenuje nejvyšš maršálek zemský náměstky z výboru zemského, aby práce výboru řídili. § 12. Dva přísedící zemského výboru voh kurie velkoslatku, po čtyřech přísedících volí kurie českých a německých poslanců za obce venkovské, města a obchodní komory. Volha se děje absolutní většinou počtu členů volebních kurií s tím obmezením, že kurie velkostatku má vždy voliti jednoho Čecha a jed- neho Němce, v každé z obou ostatních kurií připadají však vždy dva přísedící jednak na města a obchodní komory, jednak na obce venkovské. Nedocilí-li se při první a druhé volbě naprostě vělšiny, sluší provésti užší volbu mezi oněmi osobami z obou sborů voličských, kleré nejvíce hlasů obdržely. Při rovnosti hlasů rozhodne los. Kuriím ponechává se na vůli, chtějí-li voliti všecky čtyři zástupce na- jednou, nebo po dvou, či každého pro sebe. § 13. Zemský výbor sestává ze dvou sekcí: z české a německé; k české sekci náležejí čtyři zástupci české kurie a český delegát velkostatku, k německé pak čtyři zástupci německé kure a německý delegát kuri velkostatkářské. Za každého přísedícího zemského výBoru zvol se náhradník tím způsobem, jak uvedeno v paragraíu předešlém.

Čecho Němec

7 article

Sejde-li smrtí některý přísedící výboru zemského když sněm není shromážděn (atd. až dokonce jako dosud) Kapitola druhá § 42. Zemský výbor vyřizuje práce buď ve schů- zích hromadných nebo při jednotlivých sekcích. Před- sedá vždy nejvyšší maršálek zemský anebo jím jme- novaný náměstek, jenž má býti vzat při schůzích seke z řady členů dotyčné sekce. Tito předsedové neztrácejí tím, že povoláni byli k vedení schůze, svého práva hlasovacího. Působnost zemského výboru předemí vůbec roz- dělena jest místně v tom směru, že německé sekci při- kázána jest agenda, již zemský výbor dosud obstará- val v německé části země, české sekci pak agenda české části. K tomu konci třeba provésti přesné ohra- ničení okresů s hlediska národnostního. Kde by se to nedalo dobře provésti, na př. v Praze a jejích před- městích, v městech Plzni, Budějovicíen a jiných mi- stech se smíšeným obyvatelstvem, nastupuje na místo sekcí plenum zemského výboru, jehož obor působnosti vůči oběma sekcím ve zvláštním jednacím řádu je pečlivě vytčen. Obzvláště vyřizují se veškery záleži- tosti, jež stejnou měrou celé země se týkají, anebo při nichž se jedná jak o české tak o německé okresy. ve schůzích plenárních. Jednání v těchto schůzích se vede v obou jazycích, vyřízení jich pak vyhotovu í se buď česky nebo německy dle toho, ve které řeč sepsán jest dotyčný spis úřadní. Jednací řeč české sekce je čeština, německé němčina a vyřízení jejich jménem vydávané sluší vyholovovati v jednací řeči sekce; úřadní pečeť mějž dle případu český nebo německý nápis. Aby došlo v sekcích k platnému usnesení, nulna je přítomnost aspoň 3 (když nejvyšší maršálek sán předsedá, čtyř) přísedícícn, v plenárních schůzích aspoň 7 přísedicích.

Praha Plzeň

8 article

ve svůdném objetí její. Dříve však vydati hodl denník z druhé cesty, který si zachoval ze všech pohrom. Veliký a zajímavý. V několika řečech zároveň. Svěl, který jej napřed poznal jako umělce, jako malíře severu, pozná jej potom s druhé stránky. Jako zeměvědce, který se může směle postaviti vedle Nansena, natož vedle Payera. Šťastné cesty a šťastného návratu přejeme statečnému a sličnému tomuto muži, jehož urbanní způsobnost ani na chvíli ned vzniknouti myšlence, že je to člověk, jenž do- spěl v jinocha na vsi, v muže na severní poušt téměř úplně sám anebo ve společnosti, do které civilisace nevnikla.

Svět Nansen Payer

9 article

Jako je bez prelensí on, takové jsou obrazy jeho. Působí samy sebou. Nebem, vzduchem, sněhem, ledem a jejich odstiny. Nejsou v žád- ných nádherných rámeích. Ani zlatých, ani se- cesionisly řezaných, nýbrž ve praprostých čty- rech deskách. A člověk je prohlíží, pojat a pro- niknut interesem pro daleké kraje ty, které jde malíř a badatel přiblížit ostatnímu světu a na- bývá přesvědčení, že krása nesídlí pouze v tro- pech, ale také na obou točnách, že je všude přítomna, že však jen vyvolenec ji vidi svým zbystřeným smyslem a nám laikům staví na odiv, abychom přizvukovali k malovanému jeho úsudku, že všechno, co jest, má svoji krásua hodno je, bychom je pozorovali, aťsi je to ze- lená báň chudičké věže vesnického hřbitova, ats skála mrazem do bleděrůžova roztavená, atsi vzduch 45stupňovou zimou zmodralý. Pravý krajinář musí diváka učiniti zbožňovatelem jsou- enosti. Borisov ryzostí a čistotou, upřímnoslí a věrnosti, se kterou promítá ji na dvě dimense a zbarvuje svojí paletou, povznáší a jímá nejen smysl, ale také cit. Jeho výkony nepotřebuji ani pochvaly, ani doporučení, ani reklamy. Němá jejich výmluvnost má zvučný a lidsky srozumi- telný ton. Člověk Borisov se jimi obraci ke člo- věku. A ještě jest umění oborem, kde člověk nezkažen a neztupen člověkem, chápe člověka nezkaženého světem a lidmi, jakým jest Alex- andr Borisov. Ve Vídni, 16. října 1905.

Alex Vídeň

10 article

Shledal-li nejvyšší maršálek zemský, že usnesení výboru zemského se příčí obecnému dobru nebo zá- konům, má právo a jest povinen učiniti, abý nebylo vykonáno a má to neprodleně prostředkem místo- držitele, na nejvyšším místě oznámiti, aby Jeho Veli čenstvo o tom rozhodl.“ Řečník potom jal se odůvodňovati navrhované změny. Pravil, že jich provedením odstranily by se nedostalky, jimiž Němci následkem dosavadního znění příslušných článků zřízení zemského trpí Zásada, n které celý návrh jest vybudován, jest obor skutečné rovnoprávnosti, ohor autonomní správy německých krajů stejně jako českých, jíž se dosáhne samospráv- nými sekcemi a samosprávným úřadnictvem. Co to žnamená, když úřadníelvo stejné národnosti vede správu, o tom netřeba vésti důkazů. Především bude úřadnictvo v nejčetnějších otázkách zproštěno oněch vlivů, které se při úřadnicivu jinojazyčném uplatňují, a bude spíše míti objektivilu bezpodmínečně nutnou. Národní úřadnictvo má nejpodrobnější znalosta nejplnější porozumění toho, co v obyvatelstvu jest živolno, co obyvatelstvo si přeje a čeho potřebuje, ono žije v něm, pochází z něho, jesl ve všech snahách s ním za jedno, z čehož ze všeho plyne bohaté po- žehnání. Mechanickým plněním povinnosti působi ta- kový úřadník pro blaho národa právě proto, že jest to jeho národ, jejž miluje, a pro jehož dobro praco- vati jest celým srdcem odhodlán. To jsou mimořádné výhody, které si musíme navzájem učiniti a na které oba stejným způsobem máme nárok.

čenstvo Němec

11 article

Dr. Bachmann dovozuje dále, že by po rozdělen země odpadly také slesky německých uchazečůo místa úřadnická ve službě zemské, kde prý na 1000 úřadníků připadá sotva dvacet Němců. Pro valnou část z úřadnictva zůstala by prý sice na dále znalose obou zemských jazyků závaznou, ale pro jistá místa by podmínka tato mohla odpadnouti, protože znalosti němčiny mezi slovanským úřadnictvem vůčihledě ubývá a není tudíž navzájem správno a spravedlivo nutiti Němce do češtiny. Ostatně prý duševní vývoj Slovanů již od 12. stol. závisel na dušením rozvoji ně- meckém, bez něhož by prý slovanský nadále ani se vyvíjeti nemohl. A snaha Slovanů, naučiti se němčině, je prý na úkor Němců, jichž řeč je také Slovanům mnohem nezbytnější než slovanská.

doktor Bachmann Němec Slovan Slovan

12 article

Další stesky Němců čelí proti vedení zemské správy od první až do 15. správní položky. Rozdělením agendy odstranily by se z největší části spory a ta- hanice, k nimž dochází i v hospodářslví zemském z pohnutek národnostních, nehledě k tomu, že potřeby obou národů různí se jak v ohledu kulturním, tak ide- ovém, hmotném i hospodářském. Stáví se na př. ústavy pro každý národ zvlášt a tím nepoměrně za- těžují se zemské finance. Po rozdělení země by toho nebylo a zmenšila by se vůbec sféra sporných bodů na minimum. Němce prý trpce bolí pohled na bezpráví jevící se v tom, že náklad na české instituce naproti německým přesahuje poměr 63: 37. Rozhraničením dle okresů a decésí, nebo dle řek a hor národy se nerozlučují, jako bezprávím, jež bylo prý řečníkovi také pohnulkou k podání jeho návrhu. Že dohoda mezi Čechy a Němci je nemožnou, teho prý příčinou, že Němci odmítají celkové názory, jež převládají u Če- chů ohledně českého stálního práva, jež řečník snaží se vylíčiti věcí bezpodstatnou. Při francouzské revo- luci a při bojích z roku 1848 nevedlo prý k eíli právo přirozené, nýbrž rozhodovaly bataillony a batlerie.

Němec Čechy

13 article

Dnes nalézá se v popředí požadavek politického uplat- nění velkého počtu širokých vrstev lidových — hnutí to, jemuž nelze upírati oprávněnosti. Od zavedení všeobecné branné povinnosti na všem lidu požaduje se daň z krve, bez rozdílu, daně nepřímé dosa hují bezmála již téže stupnice a že na dělnictvo po této stránce připadá značný podil, je dokázáno, pokud pak se týče osvěty, rozšířila se tato trvale ve ve- škerých vrstvách dělnických. Při rozšiřování zmíně- ných práv lidu nutno ovšem dbáti ohledů na národ- nost. Lze však opatření takových činiti když jsme stále v sobě jako dva kousaví hafani? Hleďme už jednou dospěti ke konci. Hleďme zjednati pořádek abychom hlavu i ruce si uvolnili ku práci pro veške- renstvol Prosím, by návrh můj byl přijat a navrhuji po stránce formální, by přikázán byl 18členné ko- misi. (Hlučná pochvala a poilesk u Němců. Rečníku se tam gratuluje.) Posl. hr. Bouquoy navrhuje zřízení 27členné ko- mise (z každé kurie po 9 členech) k revisi zemského zřízení a volebního řádu do sněmu. Návrh je dosta- tečně podporován a schvaluje se. Posl. dr. L. Dvořák vzhledem k důležitosti ná- vrhu Bachmannova doporučuje, by rokování o tomto návrhu dle § 42. jedn. řádu obíralo se také zásadami zmíněného návrhu. Přijato.

Němec Posl doktor L Dvořák Bachmannův Rečník

14 article

Posl. dr. L. Dvořák: Pánové s německé strany přicházejí s návrhem, z něhož nevysvítá právě snaha, způsobiti soulad, jehož zde potebujeme a je přirozeně neší povinností, bychom posuzovali jej s hlediska vyš- šího, s hlediska vlastní jeho povahy a tendence. Dnes především musíme si klásti olázku, zda dnešní politi- cká atmostéra, zda zkušenosti, rozvoj našeho národa českého i lidu německého oprávňují k víře, že podání návrhu není než agitačním heslem a že nemá jinéhe cíle, než v převážné většině sněmu vzbudíti roztrpčení Po celou řadu století, kdy veliké zápasy vybojovaly se v tomto království, vždy geologická jeho jednotka ukázala se jednotným, politickým celkem. Na tom nemění pranic okolnost, že předkové našich něme- ckých krajanů přišli sem jako hosté, jako kolonistě, jakkoli zde dokázali, že s dostatek mají životní síly. aby uhájili svou exislenci hospodářskou, již ovšem neuhájili v Uhrách, kde nejsou samostatným národ- ním celkem, nýbrž pouze německy mluvícími stálními občany — zde, v okruhu toho království, uhájili svou jednotnou národnost. Podíváme-li se u porovnání s tím na živel český, který úzce souvisí se živlem českým na Moravě a ve Slezsku jednotou duchovní, vidíme, že němečtí krajané nikdy zde v Čechách ne- tvořili jednoty duchovní, která by se zračila v jejich řeči, nýbrž že tvoří pouhý pruh, který se šíře anebo úžeji vine kolem kompaktní jednoty, kterou si vy- tvořil lid český, usazený v království českém. Živel německý nebyl však nikdy schopen samoslatného po- lilického živola a kdyby dnes požadavek německý měl býli proveden, utvořilo by se takové monstrum politické správy, jemuž by nebylo rovna. (Tak jest!

Posl doktor L Dvořák Pánová Uhry Morava Slezsko Čechy

15 article

Dokud žil německý živel ve svých horách a nebyl odkázán na ostatní své sousedy, nebylo nikde na temto rozhraní národnostním lak přesně ohraničené čáry mezi oběma kmeny. Vyvinulo se tam pásmo smíšeně, kde se oba dva národní živly prostupují. Pásmo lo vyvinulo se svojí přirozencstí a nebylo snan uměle vzbuzeno. Páni se strany německé jsou přece potomky kmene, který nezaložil loto království, nýbrž přišel sem jako kolonista na pozvání našich králů obdržel zde veliké výhrady a klerý ovšem vykonal a uplatnil svůj úkol, který dovedl také svoji exislenci a budoucnost zabezpečiti, ale který není budovatelem tohoto království a nemá také té lásky k té hroudě které přechází s generace na generaci, protože páni nikdy nezapomněli, že přišli ze země jiné.

16 article

Vy, páni Němci, nemůžele se tomu diviti, jestliže my dnes v tomto království, v jeho neporušené jed- nolě, ve kterém vyrostl náš lid, ve kterém vytvořil nejslavnější stránky naší historie našeho národa, když my dnes v tomto království nemůžeme se spřátelit nikdy s myšlenkou roziržení lohoto království, poně- vadž na této půdě, na její nerozborně jednotě vyrosti náš lid, vyrosil kmen našich králů Přemyslovců, že bylo mateřskou zemí, ze které vyvinulo se císařstv luxemburské, které vedlo ke vládě Karla IV. A i s tou kulturou vaší, pánové, kterou se stále honosíte, jest to jinak. Kdyby nebyl vítěz pobělohorský na naši šrji tak krutě šlápl, měli bychom svou vlastní kulturu, jako každý národ, který ve své střízlivosti zachová si horoucí lásku ke své zemi. Nedivte se, že my dnes za souhlasu všech politických stran v našem táboře snažíme se, abychom rozuměli potřebám své země, abychom nahradili jí to, čeho se jí nedostává z vaší strany. Vám, pánové němečtí, jest po bocích mohutný německý soused, ale není také příkladu na celé zeměkouli, aby celý národní kmen neměl lásky ke své zemi, z jejíž poměrů vyrostl a sesllil. Pánům z vašeho lábora běží jedině o to, by panství jednoho kmene nad druhým bylo ještě dále uměle udržováno a proto vidíme v tomto návrhu nový postulát, o hterý naprosto není nám možno se smlou- vati a jednati. (Výborně!) Proto my vůči tomuto ná- vrhu a jeho zásadě musíme z celého srdce říci „Quod Říká se stále, že německý živel v zemském vý- boru jest vlastně ubohým trpitelem, který jest stále utlačován, ale ve skutečnosti jest tomu jinak. A co se týče našich historických velkostatkářů, nutno do- znati, že třída tato není kompaklně zcelena. Není ná tajno, že mnozí pánové přiznávaji se, že odkojili s vědou německou a uměním německým, takže tenlo ol- non

Němec Karel Iva

17 article Jos. Penížek.

Jos. Penížek. bor v českém jazyku pro ně neexistuje. Jest za- jímavo, že návrh p. dvor. rady Bachmanna vyskytl se teď a že návrh nebyl podán v době, kdy Němei drželi skoro celý zemský výbor, celý zemský sněm, tedy zákonodárný sbor i správu země ve svých rukou Tenkráte by byli mohli dokázati jak upřímně to smý- šlejí s prospěchem této země; a právě v oné době nebyl tento návrh podán. Ostatně my vidíme také, ž pání se brání houževnatě tomu, aby v jiných zemích. kde mají nadvládu, stalo se rozdelení dle národnosti. (Výborně! Hlasy: Morava, Tyrolsko, Slezsko!) Tu jes patrno, že jim nejde o princip, c spravedinost, jak se tváří, nýbrž že běží za cílem zcela jiným Prof. Bachmann sám zde mluvil o moderníc ideách a lužbách a právě s toholo stanoviska je pro nás rozdělení země nepřijatelno. Je příkazem sociál- ním, aby každý náš jedinec v tamějším území všechny úřadní náležy dostával v jazyku srozumitelnéma aby ve styku s úřady bylo mu vyhovováno vlastním jeho jazykem. Naše menšiny v severních a západních Čechách dlužno přírovnati jako k dřímajícím a klíčí- cím okům, která mají snahu se vyvinouti, a v lako- vých živola schopných prveích je právě budoucnosk státu. Provedete-li však rozdělení země, pak umrtvíte tyto zdárné a mnohoslibně se vyvinující prvky, pak porušíte právo volného sebeurčování, pak bojujete sami proti ideám, o kterých prof. Bachmann s ta- kovým zápalem před chvilí mluvil. .Dalším důležitým důvodem, ze klerého stavíme se proti rozdělení naší země, jesi obava, že by rozdělení tohoto království ničím jiným nebylo, než že by při- pravovalo toho ducha, který si vždy připravovalo Ně- mecko, pakliže přisvojili si chtělo nějaké území.

Penížek Bachmann Němei profesor Tyrolsko Čechy Slezsko hlas : Morava

18 article

(Pochvala.) Budiž mi dovoleno, abych zde citoval řeč J. J. nejvyššího maršálka zemského, kterou prones r. 1887 jako člen panské sněmovny: „Rozdělení dle národnostních hranic pokládám jednoduše za ne- možné, poněvadž dle měho přesvědčení žádná ra- kouská vláda, ať náleží jakékoliv straně, nemůže dě- lení takového dopustiti; vždyť prohřešila by se n povaze Rakouska takovýmto posunováním hranic zemských, které jsou historickými, a otřásla by přímo základy říše.

Rakousko panská sněmovna

19 article

Jestli dále pánové poukazují na to, že zemský výbor, o kterém jest známo, že až příliš úzkostlivě šetří práv německých, má většinu českého úřadnictva a že to bolestně se Němců dotýká, musím se tázali. kde jsou kompetenti němečtí? Co pak jest úkolem státu a země, aby si je vychovávaly jako ve sklen- níku? Což pak to není úkolem spíše na př. pana prof. Bachmanna? Zemský výbor by růd zaměstnával německé úřadníky, jen kdyby měl dostatečné množ- ství náležitě kvalifikovaných sil. (Smích u Němců.) Jestliže na českých žadatelích do zemských služeb žádá se několikanásobné vyznamenáni, musí se to přece žádati také i na německých, jinak by to sloužilo k malé cti německé mládeže. Jestliže si stěžujete na to, že žádá se znalost češtiny a proto žádáte snad rozdělen země, musíte býti ujištěni, že tento důvod, to jest pohodlnost několika mladých pánů učiti se druhému zemskému jazyku, není pro nás již naprosto důvodem, abychomí se s návrhem pana prof. Bach- manna smířili. Ostatně jak jsou rozdělena místa úřadnická ve státní správě ve všech odvětvích? Po- divejme se na př. na zdejší trestní soud! U všech pěti senátů tohoto trestního soudu jsou vesměs vrchní radové a president národnosti německé. Pak se ne- divme, že v době demonstraci se strany české jest každá maličkost nafukována na velkou akci a víme také, že dostává policie různé pokyny, jak si má po- čínati vůči Čechům a Němcům. (Hlučná pochvala)

Němec Bachmann Bach Čecho

20 article

Rád bych věděl, jakým způsobem by se odstra- nily ty četné sporné plochy, tyto četné „Reibeflächen“ o kterých se posl. Bachmann zmiňoval. Právě naopak kdyby k rozdělení Čech došlo, vrostly by jen kon- flikty kompetenční a přiostřily by se zápasy národ- nosiní. Vy si, pánové, představujete rozvoj národnosti jenom tak, že určitá národnost smí dospěti k jisté mezi pak ale na nivách její musí zavládnouti hřbitovní klid, aby panství německé nebylo rušeno. My vidíme v bí- storické jednotě království našeho poutc, které každý státník rakouský musí uznati a uvílati, jako důležitý činitel, který ukazuje národům, že vyrostly vedle sebe a že se tedy musí najíti nějaký snesitelný modus vivendi, ale vy, pánové, jednále proti této historické jednotě a jestliže loho dokážete, pak rozvedele na věčné časy oba národy, poněvadž jim dokážete, že není půdy, na které by společně pracovaly. Ně- mecké území vzniklo kolonisací českých krajů něme- ckými osadníky, kteří požívali zde výsad nad domácim obyvatelstvem a jen takovým způsobem uplatnili svj rozvoj; ale na druhé straně jest zde zase mravní po- vinností, skýtati podobné pohostinství nynějším če- ským menšinám. Jenom krátce odbudu výpady prol Bachmanna proti našemu státnímu právu, které prý pozbylo kontirnity, tudíž práva na existenci. Stači poukázati k tomu, že nynější panovník uznal existenci státního práva několikráte ve formě slavnostní a že provádí svá práva panovnická také z moci tohoto státního práva.

Bachmann Čechy

21 article

Professor Bachman zmiňoval se o mocném hnutí individualistickém, které proniká dnes každý národ touhou po samostatné existenci. Dovolíte, pánové. bych poukázal k tomu, že vy jste mocnou brzdou těchto moderních proudů. Když dnešní doba volá po všeobecném hlasovacím právu (Galerie: Výborně Výborně!), vy stavíle se proli němu, poněvadž va- šeho »Besitzstandu« dávno by již nebylo, kdyby tento spravedlivý požadavek došel k platnosti. Z těchto důvodů, že zhoršily by se poměry veřejné správy. že značilo by to boj proti samé přírodě, která vy- tvořila jednotu tohoto království, nemůžeme souhla- sili s názory pana prof. Bachmanna, jakož i s tím. aby jeho návrh byl přikázán komisi. (Galerie volá »Sem se všeobecným hlasovacím právem! Jen si to pamatujte!« Trvalý hluk a nepokoj.) Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): »Žádám ga lerii, aby byla klidna, jinak bych ji dal vykliditi. Výkřik: »Sem se všeobecným právem hlaso vaeím! Nejvyžší maršálek zemský opětně napomíná ga leriš. (Nepokoj) Poslanec dr. Pippich z ethického psychologi ckého a praklického hlediska rozebral návrh Bach- mannův, jenž chce zkrátka rozdělení království če- ského na německou a českou část, v první s úplnou samostatností a svéprávnosti německého kmene ve správě zemské, vyjma záležitosti, dotýkající se celé země, tedy žádně, neboť dle něho školství jest pro- hlášeno za záležitost každého kmene, stejně finanční záležitosti, otázky živnostenské, průmyslnické, otázky vědy a umění. Dále chce právo abstinenční. Zemské zřízení zřízeno bylo pro království, ne pro dvě pro- vincie. Řečník praví dále, že napřed musí býti če- ská otázka rozřešena národnostním zákonem, zejmena zákonem naochranu českých men- šin. Chceme dále korunovační přísahu svého krále na zachování celistvost a jednoty království českého. (Výborně.)

Bachman profesor Bachmann doktor Pippich Bach všeobecný hlasovací práv

22 article

Otázky ty jsou pouze na čas odstaveny, ale ne opu- štěny. Při zavedení všeobecného, rovného práva hla- sovacího do sněmu širší vrstvy německé a české řeknou na sněmě, jak si představují spolužití mez námi a jsou-li pro rozluku. Zemský výbor ve své celistvosti nelze děliti, on musí přehlížeti proudění životní v celém království. Podkladem pro ná- rodnostní kurie nesmíbýti nikdy roz- dělení království. (Výborně.) O co se vlastně máme s pány děliti? Kdyby sem příšli krajané němečtí a přinesli nám rozšířenou autonomii zemskou, pak snad můžeme se s nimi smlouvati o to, jak tuto rozšířenou autonomii si roz- dělíme. Proti všemu tomu úsilí několika doktrinářt a jejich pochybným fikcím však vždy se postavíme. My nemůžeme zavésti na místo jaré ho života po- malé skomírání našeho národního vývoje, a proto se vyslovuji nejen proti návrhu po- danému, ale i proti projednávání jeho v komisl. (Výborně ! Potlesk.) Hlasování provedeno — po návrhu posl. Anýže — odděleně, t. j. hlasováno: 1. o volbě 27členné komise, 2.o příházání návrhů komisi. Volba komise schválena jedno- hlasně, návrh dra. Bachmanna pak přikázán komisi blasy všech velko- statkářů a Němeů. Čeští poslanci be rozdílu hlasovali proti. Dolazy a návzhy. Poslanci Josef Krejčík a Václav Němec soudruzí podali na změnu názvu a stanov stávajíe Zemské komise živnostenské a rozšíření působnost její tento návrha

Anýž Bachmann Krejčík Václav Němec

23 article

Slavný sněmě, račiž se usněsti: 1. Stávajíeí Zemská komise živnostenská usnesením slavného sněmu ze dne 18. dubna 1899, jako poradní orgán Zemského výboru v život povolaná, budiž přeměnou stanov reorganisována a znovu založena pod ná- zvem: »Živnostenská rada pro králov ství české«. 2. Působnost příští Živnostenské rady pro král. české budiž rozšířena na veškeré zá ležitosti rázu průmyslového a úkolem jejím budiž aby hájila, zvelebovala, zastupovala i podporovala rozvoj, potřeby a zájmy živnostenské, průmyslové, řemeslné i obchodní v král. českém. 3. Úkolem Živnostenské rady budiž zvláště: a) aby ve směrech uvedených podávala vládě aneb zemskému zastupi- telstvu dobrá zdání i samoslatné návrhy; b) aby vládu i zemské zastupitelstvo podporovala při ve- škerých krocích ve prospěch průmyslu a obchodu v království českém podnikaných; c)aby podporovala snahy spolků, které obraly si za účel podporovati neb pěstovati živnosti a průmysl vůbec, neb jeho různá odvětví; d) aby podporovala neb spravovala školství průmyslové, zejmena školy průmyslové, ob- chodní, řemeslné, odborné i pokračovací, pokud ony náležejí do působnosti zemské a na ně dozírala e) aby zakládala, podporovala aneb spravovala od- borná musea aneb jiné podobné ústavy i podniky ku zvelební živnosti v král. českém. 4. Zemskému výboru se ukládá, aby do příštího zasedání předložii slavnému sněmu dotyčné návrhy a stanovy, při čem budiž přihlíženo ku analogickému ústavu Zemské haličské komise pro záležitosti průmyslové (schvá- lené nsnesením tamního sněmu v sezení ze dne 19. září 1903), jehož stanovy v příloze sub A zároveň přikládáme. 5. Ve směru formálním budiž návrh s přiloženými stanovami přikázán bez prvého čtení sněmovní komisi živnostenské ku podání zprávy návrhů.

živnostenský rada pro králov rada pro král

24 article

Posl. dr. Mašek podává návrh na úpravu poměrů lékařů nemocničních, obecních a ob- vodních v království českém. Posl. Jaksch a soudr. podávaji návrh v tomže smyslu. Posl. Schreiler a soudr. navrbují osnovu zákon o úpravě disciplinárního řádu pro učitelský personá škol obecných a měšťanských. Posl. dr. Maly, dr. Eppinger, dr. Funke, dr Niische a soudr. navrhují, by vláda ještě v tomto zasedání podala dvě osnovy zákonné a to: no- vellu k zemskému řádu volebnímu, kterou zavádís 4. všeobecná kurie se 36 mandáty a novellu o při slušné opravě zemského zřízení. Posl. Posselt a soudr. podali návrh na subvene pro lékaře, hodlající věnovati se zdravotnícké službě v chudých krajích. Posl. Mäller a soudr. dotazují se po případu v králické polepšovně, kde utrpěl újmy na zdraví jeden chovanec. Nejvyšší maršálak slibuje odpověď na tento dotaz pro schůzi příští. Příští schůze koná se v pátek 20. t. m. o 11. hod. dopolední. Bude se pokračovati v nedojednaném dnes jednacím pořadu. Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné měl včera před sezením sněmu schůzi za předsednictví posl. dra. Pacáka. Ve sehůzi bylo především schváleno prohlášení, jež se učiní při projednávání jednacího pořadu, a stala se usnesení o taktickém postupu. Před- sedovi dána direktiva pro případ svolání sehůze předsedů klubů. Potom schváleny dotazy posl. dra. Pantůčka, dra. Šamánka a Blahovcea návrh posl. Krejčíka, Němce a společníků na zřízení živnostenské rady reorganisací dosa- vadní zemské komise živnostenské.

Posl doktor Mašek Jaksch Malo Eppinger Funke Niisch Posselt Pacák Pantůček Šamánek Krejčík Němec

25 article

Společný výkonný výbor německých stran měl včera před sezením sněmu rozpravu s nej- vyšším maršálkem zemským kníž. Jiřím Lobko- vicem. Účelem jejím bylo sděliti nejv. maršál- kovi usnesení společné schůze všech německých stran. Společný výkonný výbor zastupovali posl. kníže Fürstenberg za ústavácký velkostalek, dr. Eppir ger za klub německo-pokrokový, Prade za klub německo-lidový, Peschka za německé agrárníky, Pacher za neodvislé Všeněmce (Wol- fovce) a Peters za všeněmecký svaz (Schönere- rovce). Jménem stran německých ujal se slova nynější předseda společného výkonného výboru posl. Prade; pravil, že v jarním zasedání osvěd- čily se konference předsedů kluhů. Němci sli- bují si od nich i nyní příznivý vliv na průběh zasedání sněmu, a proto žádají, aby nejvyšší maršálek také teď stanovil jednací pořad spo- lečně s konferencí předsedů klubů. Kníže Jiří Lobkovic odpověděl, že již z jara upozornil, že stanovení jednacího pořadu je právem nejvyššího maršálka zemského, jehož on nikterak zadati nemůže, že již na jaře kladl váhu na to, že mu nelze způsobiti prejudie, a že na témže stanovisku stojí také nyní, že nejvyšší maršálek nesmí měniti platný jednací řád, nejsa k tomu oprávněn, i kdyby pro svou osobu mínil všem proneseným přáním hověti. Konečně dal kniže

Lobko Fürstenberg doktor Eppir Peschek Pacher Peters Schöner Němec Lobkovic

26 article

Jiří Lobkovic projov svému názoru, že je lepší, jestliže jednaci pořad urči nestranný nejvyšší maršálek, než když jej ustanovuje většina. Na konec prohlásil nejvyšší maršálek, že je ochoten pozvati k sobě předsedy klubů za tim účelem, aby poznal jejich přání a názory jednotlivých stran a dodal, že dle nejlepší vůle a nejlepšího vědomi vezme na ně zřetel, že však jednaeí pořad bude ustanovovati sám. Skutečně pozval nejvyšší maršálek kn. Lobkovie předsedy klubů sněmovních na čtvrtek 19. t. m. na 11. hodinu dopolední. Zemské manipulační úřadniotvo podalo sněmu království českého pelici, vyličející nepříznivé poměry toholo úřadnictva a žádající nápravu služebnícha bmotných poměrů jeho. Petice domáhá se úpravy platů zemského manipulačního úřadnictva, zaměstna- ného při podacím protokole, spisovně, výpravně zemského výboru, zemské účiárně, dále při zemských humanitních ústavech, při železničním oddělení, při technických odděleních. při inspektorátu zemsk dávky z piva, při různých fondech zemských a při skontru osmi odborů zemského výboru. Vzrůstem úřadní agendy odůvodňuje petice další požadavek: rozmnožení manipulačního definitivního úřadnictva.

Lobkovic

27 article

Dalším požadavkem petice jest zřízení definitivních manipulačních úřadníků při zemských humanitních ústavech. Úpravy služného dožaduje se zemské ma- nípulační úřadnictvo v tom smyslu, by všemu úřad- nictvu zemskému bylo po vzoru státním upraveno služné spravedlivě dle hodnostních tříd na stejném základě. Petice vyslovuje dále požadavek zkrácení služební doby na 35 let, jak obmýšleno je pro státní úřadnictvo a jak přiznáno bylo již učitelům hospo- dářských škol zemských. Drahotními poměry dneš- ními odůvodňuje petice požadavek zvýšení příby- tečného z 20% na 30%, tak jako jej pražská obec již svému úřadnictvu přiznala. V petici obsažen jes mímo to požadavek, by pětileté přídavky (kvinkve- nálky) vyměřovány byly všemu zemskému úřadnictvu částkou 400 K a nárok na ně by počínal od první služební přísahy. Konečným požadavkem úpravy služebních poměrů jest pořízení služební pragmatiky pro zemské úřadnictvo, kterou by zemský výbor vypracoval po slyšení zástupců všech kategorií úřadnických a pak sněmu předložil. Požadavky svoje odůvodňuje manipulační úřadnictvo zejmena také tím, že během posledních deseti let stav definitivního úřadnictva manipulačního toliko o sedm úřadnických míst byl rozmnožen a že při neurovnaných poměrech postupových během dvou let průměrně jedno místo se uprázdní. Nejnutnější nápravě odpovídalo by kdyby místo dosavadních 40 definitivních úřadníko ustanoveno bylo 66 definitirních úřadníků. Toto roz množení o 26 nových definitivních míst obsahoval by též oněch 10 míst, ktará již r. 1903 personálns komise zemského výboru ke zřízení navrhla.

28 article

Klub zemských poslanců české sbrany agránní měl včera za předsednictví posl. Kubra schůzi, v níz předsednictvo podalo nejprve zprávu o předvče rejší společné poradě zástupců lidových stran českých. Potom projednán jednací pořad a usneseno hlasovati pro návrh na zřízení komise, které se mají přikázati návrby na změnu volebního řádu a zemského zřl- zení. Pak usneseno pro návrh posl. dra. Bachmanna nehlasovati, hlasovati však pro přikázání navrho posl. dra. Herolda, dra. Podlipného a dra. Bary zvláštní komisi.

Kubr Bachmann Podlipný

29 article

Na podporu akce, aby vrácena byla Praze část nákladu, kterým přispívá obec pražská na školství mimopražské a vedle toho vydržuje celé své školství, dostavila se 17. t. m. do sněmovny deputace spolku pražského učitelstva z pp. V. Prokopa, říd. uč. a uč. Josefa Müllera. Se st any učitelstva upozorněno zejmena, že při dosavadním stavu učitelstvo pražské loyálně majíc na paměti značné náklady obce pražské na školství, nemohlo se dovolávati zvelebení pražského školství tou mě- rou, jak by hlavnímu městu českého království pří- slušelo (zřizování škol pomocných, kárných, oddělo- vání správy škol obecných od měšťanských zřizování škol samostatných z parallelek, zřizování IV. tří škol měšťanských vedle jiných nalehavých požadavků). Po informacích u pana dr. Čelakovského a dosavad- ního referenta o věci této p. poslance Špindlera lze se nadíti brzkého příznivého vyřízení záležitosti této. Záleží jen na zemském výboru, aby předloha zákona ještě v letošním období (ref. kanovník Burian) sně- movním podána byla.

V Prokop Müller doktor Čelakovský Špindler Burian Praha spolek pražský učitelstvo

30 article Sněmovní komise.

Sněmovní komise. Rozpočtová komise konala schůzi po sněmovním plenu. Mistopředsedy zvoleni byli poslancové brabě Czernín a inž. J. Kaftan. Posl. inž. J. Kal- tan vzdal se této funkce, ježto jest již prvním ml- stopředsedou komise pro veřejné práce. Při nové volbě zvolen byl za místopředsedu komise rozpočtové posl. prof. dr. Fledler. Předseda posl. hrabě Buquoy sděluje, že rozpočet zemský na rok 1906 předložen bude sněmu příšti pátek. Po návrhu předsedově usneseno, aby čle- nové rozpočtové komise podrželi své referáty, které měli již v minulých zasedáních a ve které jsou tu- díž zapracováni; nově pak zvolení členové komise aby převzali referáty svých předchůdcův.

Czernín Ing J Kaftan Posl profesor doktor Fledler Buquoy Kala

31 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 17. října. (Uberská krise.) Zpráva, že program příštího kabinetu Fejérvá- rova, několikrát přepracovaný a rozředěný, na- byl konečně panovníkova schválení, tak že jme- nování nového ministerstva možno očekávati každého dne, přijata v Pešti ve všech politi- ckých kruzích klidně. Ponévadž se tvrdi, že do vlastnoručního listu, kterým bar. Fejérváry bude opět jmenován ministerským předsedou, vložena budou též mista politická, vý- konný výbor koalice odročil schůzi, kterou měl dnes konati, na pozdější dobu, až bude znám vlastnoruční list a též program nové vlády. „Pester Lloyd“ praví, že „vláda bude roz- víjeti svou činnost na půdě zákona a bude uži- vati jen zákonitých prostředků.“ O programu vládním zatím nemluví. S jiné strany jest však známo, že Fejérvárův program obsahuje úpravu volebního řádu dle vzoru belgického, tak že voličové, vyhovující unčitému osvětovému majetkovému censu, budou míti dva hlasy; že chce ještě více sestátniti národní školství a tím dopomoci pomaďaření národnosti nema- darských; chce omeziti samosprávu komitátů, aby posílil moc ústřední vlády a že malostatká- řům slibuje vyvazení půdy od dluhů. Vše to chce prověsti pomocí nové, prý „pokrokové“ strany, jejímž jádrem mají býti dosavadní libe- rálové s hr. Štěp. Tiszou v čele, ostatní člem mají pak Fejérvárovi dodati budoucí všeobecné volby, jež se mají konati v příštím 1étě. Ale poněvadž teprve výsledek příštích voleb má umožniti provádění nového programu, a do v- leb jest ještě asi tři čtvrti roku, jest patrno, že ani bar. Fejérváry s prováděnír svého pro- gramu nemá na spěch.

Lloyd Fejérvárův Štěp Praha Pešť Tisza

32 article

Ze Záhřeba, 16. října. (Frankova re soluce.) Nedělní veřejná schůze, svolaná „čistou“ stranou práva proti resoluci rěcké, byla, jak sděleno telegraficky, rozbita pokro- kovci a sociálními demokraty, tak že na schůzi vůbec nikdo nemohl promluviti. Ale přes ta předseda schůze, Mile Starčevič, prohlásil, že resoluce Frankova jest přijata. Provedl to podobným způsobem, jakým si dal hr. Tisza dne 18. listopadu 1904 v uherské sněmovně odhlasovati zostřený jednací řád. Když pro trvalý hluk nebylo možno promluviti, vystoupil zapisovatel Porsič na stůl, rozvinul chorvatský prapor, připovnal na něj resoluci, kterou fran- kovci přijali několik dni před tím ve své schůzi a když vřava v ten okamžik dostoupila vrcholu, předseda Slarčevič prohlásil, že resoluce jest přijata a schůze skončena.

Frankův Mil Starčevič Tisza Záhřeb

33 article

Tato frankovská resoluce odsuzuje dekla raci rěckou, poněvadž prý neslaví politický zá- pas na podklad státního práva chorvatského nedomáhá se samostatnosti, svobody a neodvis- losti Chorvatska. Dále se vytýká rěcké dekla- raci, že nežádá za opětné přivtělení města Rěky a Mezimuří k Chorvatsku, že nežádá chorvatské velení ve vojsku chorvatském a samostatné chorvatské celní území. Z Lublaně, 16. října. (Slovins ly úspěch ve Štyrsku.) Při volbě do okres- ního zastupitelstva v okrese sv.-lenartském zví- tězili Slovinei ve skupině větších statků, čímž mají zabezpečenou většinu v zastupitelstvě, a desud většinou německém. Z Lublaně, 14. října. (Spolek s v. Mo hora. — Gymnasium pazínské.) Ce- lovecký spolek sv. Mohora, vydávající levné slo- vinské knihy pro lid, podává právě zprávu o své činnosti za uplynulý rok. Spolek má nyní 83.572 členy (o 1026 méně, než loni). Členům těm rozesílá na letošní rok 501.432 kniby (ka- lendář a pět knih obsahu hospodářského, pe- učného, zábavného a náboženského). Za dobu své působnosti spolek ten rozšířil mezi Slovinci 10,309.000 knih. Členský příspěvek obnáší 2 K ročně. — Na chorvatském sjezdě v Rěce bylo jednáno též o tom, jak se má užiti 50.000 korun, které zbyly z peněz, sebraných r. 1903 ve prospěch oběti Khuen-Hédervárovy hrůzo- vlády. Bylo ustanoveno, aby se tento přebytek vénoval studentskému konviktu při jediném chorvatském gymnasiu v Istrii, totiž v Pazině. Částka tato sebrána byla v Dalmacii a spravo- val ji dosud dr. Trumbič. Z Pešti, 15. října. (Sblíženi ch e rv at sko-uherské.) „Budap. Hirl.“, pojednávaje o sblížení chorvatské opposice s uherskou koalicí, píše: „Jsme povinni otevřeně a upřímn říci Chorvatům, co jim můžeme povoliti. Pro

Slovinec Khuen Hédervárův Trumbič Chorvat Chorvatsko Rěky Mezimuří Lublaň Istria Dalmacie Pešť spolek svatý . Mohor