2
masthead
V Praze, ve středu dne 18. října 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předplácí ser
v Praze v administraee
na měsíe
na čtrrt let. . e
s dvojí denáškou
na měse
nšint leta . . . . 7 K 50
ve alialkách: a K sok
na ualsle
Peštost
sa něale . . . .
ka
ns čtrrt leta . . .
a dvojí zisilkoa
měí
s.. ki
Praha
5
article
Fejérvárovo ministerstvo
obnoveno.
Fejérvárovo ministerstvo
obnoveno.
Již snad dnes uveřejní pešťský vládní lit
jmenováni nově doplněného ministerstva uher-
ského, jehož předsedou bude opět bar. Fejér-
váry. Hned, když poprvé dnem 18. června po-
staven byl v čelo vlády, proslýchalo se, že
Fejérvárův kabinet bude nilti dlouhé trvání.
třeba že většina sněmovní co nejostřeji proti
němu se postavila. Skutečně také byla za jeho
ministerstva sněmovna dvakráte odročena, po-
prvé dne 15. záři, když mu vyslovila svou ne-
důvěru, po druhé dne 10. října za okolností
mimpřádných. Předcházeloť odročení tomu od-
stcupení ministerstva, aby se znemožnilo spo-
jené většině vznesení obžaloby na ministerstvo
pro neústavn způsob jeho vlády. Však již tehdy
se všeobeeně předpokládalo, že odstoupení Fe-
jérvárovo jest pouze chvilkové a že bude znova
jmenován předsedou ministerstva, jakmilese
provede odročení sněmovny. Všecky tyto pře
poklady se splnily.
První období ministerstva jeho bylo jaks
posledním pokusem přiměti koalici, aby utv
řila ministersty parlamentní; pokus tento na
dobro selhal, čemuž se dostalo neobyčejněho
děrazu slyšením pěti vůdců koaličních a ohlá
šení jim programu panovníkova, jenž poznam
nán byl jakožto ultimatum
Nynější, nově počínající období minister
stva Fejérvárova bude směřovati k jinému cíli
buď rozraziti koaliční většinu nynější sněmovny
a opatřiti vládě dostatečně silnou stranu, aby
mohja si věstí jako ministerstvo parlamentní
anebo — poražiti koaliei mimo sněmovnu při
provením nových voleb.
Z důvodův těchto pokládá se toto počínajíc
druhé obdobi winisterstva Fejérvárova za ob-
debí bojovné, útočně.
Fejérvárův
Fejér
Fejérvárovo ministerstvo
ministerstvo sněmovna
6
article
Vídeňské časopisy jsou také přeplněny do
mněnkami co nejstrašnějšími, a očekávají, že
se rozpoutá v Uhrách divoká agitace, jeje
kence jsou nedohledné a jež rozvráti veškeru
posavadní tamní organisaci.
Ve Vídni jsou totiž ještě příliš zamilovaní
do silných opatření, a zapomínají, že uplynulé
půl století vyloučilo z politického umění mnoho
prostředků, v něž starší politická škola skládaln
největší důvěru. Z projevů vůdeň koaličních
však plyne, že Maďaři nijak nemíní dáti se za-
tlačití z pevné půdy zákonné, v níž shledávaji
největší jistotu pro konečné své vítězství. Tak
tyto dny, kdy již byl znám opětný příchod Fe-
jčrvárův, prohlásil Košut v Sübotici: „Mám z
svou povinnost důrazně poznamenati, ze zápas
náš je zápas ústavní a tím i musi zůstníi. Nebot
v zákonitosti našeho zápasu spočívá síla našl
včci, a prospěli bychom jedině svým nepřáte-
lům, kdybychom se uklonili z česty zákona
Jsme odhodláni, že nebudeme, jako to za jiných
okolností učinili naši otcové, šířiti v zemi
krvavý meč, ale — zákonník. Revněž nesmíme
činiti ústavního krále zodpovědným za události
za něž ne někoho jiného dle ústavy spadá zod-
povědnost; neboť bychom takto pouze napodo-
bili ty, kdož chtějí způsobiti roztržku mězi
ktálem a národem. Dopustili bycnom se hříchu
a zpronevěry na králi a hříchu a zpronevěry na
národu.
Vzhledem k tomuto prohlášení — a ve
stejném smyslu vyslovují se i ostatní vůdeové
koaliční. — možno sice očekávati další a snad
ještě tužší zápar mezi Peští a Vídní, ale doku
se nezmění „okolnosti“, dotud nelze urychlo
vati vývoj událostí.
Obnovené ministerstvo Fejérvárovo povede
tento zápas rovněž pouze prostředky ústavními,
Maďar
Košut
Uhry
Vídeň
Pešť
7
article
třeba že znamenaly nejkrajnější možný výklad
ústavy a zákonů. Vždyť Fejérváry i dřive všecka
svá opatření právě tak odůvodňoval ze znění
platných zákonů, jako to činí ohledně svého
stanoviska koalice.
Za to možno se nadíti, že Fejérváry pojme
do svého vládního programu, pomocí jehož
míní získati si půdu jak ve sněmovně, tak v
zemi co největší množstvi takových záměrů
c jejiehž působivosti na uherskou veřejnost ne-
lze pochybovati.
Program tentc byl ve hlavních rysec
předložen panovníkovi již v Išlu, a jeden z jeho
trumíů, ministrem Kristoffem zastávaná volební
oprava ve směru zavedení všeobecného hlaso-
vacího práva, byl asi vystrčen před posledním
odročením sněmovny jaksi na ukázku, aby
koalice vaděla, jakými prostředky míní Fejér
váry vysaditi ji ze sedla.
Bylo zajímavo již tehdy pozorovati, ktera
talo myšlenka zalekla stejně čásť koalice, jako
zdejší kruhy německé a jak baron Gautsch do-
vedl se představiti Němeům jakožtoi odpůrce
mechanické sily čísel nad oprávněnými zájmy
kvalifikovaného národa. Ani když chvilkovým
odstoupením ministerstva Fejérvárova tato my
šlenka zdánlivě utrpěla v Uhrách porážku, ne-
ustál vliv její účinkovati. Vždyť i „Vaterland“
kterýž i v záležitosti brněnské se postavil po
bek Němcům, staví se mezi nejurputnější její
odpůrce, leká se „zaslepených maďarskýeh
rádoův“, z jejichž záměrův hrozí mnohem větsa
zhouba, než může býti pouhý jejich nezdar-
Ba i koalice se mu zdá býti menším zleml
Fejérvára
Gautsch
Němec
Išlu
Fejér
Uhry
8
article
Ale toto nápadné sbližování se aristokratův
na obou stranách spolu prozrazuje, že oprava
volebního práva v Uhrách má snad mnohem
spíše za cíl, naplniti vládnoucí třídy v Uhrách
strachem o vlastní budoucí postavení, než sku-
tečnou nápravu volebních křivd. A také již se
proslýchá, že v příštím programu volební oprava
Kristoffova bude značně uzpůsobena, aby —
nalezla ohlasu mezi posavadními odpůrci. Bu-
deť prý určitým majetkovým a intelligentním
třídám poskytnuto v ní více hlasů, pozbude
tedy své rovnosti, za to bude přijatelna i z ná-
ředního maďarského stanoviska, zabez-
pečujíe nové, umělé rozmnožení maďarskýeh
hlasův. i se stanoviska vládnoucích tříd, zaboz-
pečujíc jim zvýšení vlivu na výsledek voleb.
A tu již nyní se vyskytují pochybnosti,
zdali celá koalice svodu tomute odolá. Za to
zejmena samostatní odštěpenci bývalé vládní
liberální strany a většina této sama jest pode-
zřelá, že co nejdříve se postaví přátelsky k Fe-
jěčvárovi, zvláště když do jeho ministerstva
vstoupilo i několik jejích vynikajících členů, ba
i bývalý jeji ministr zemědělství. Jinými slovy
šlo by takto Fejérvárovi o vzkřisení liberální
strany v nové podobě. Volební oprava má, jak
známo, mnoho stoupenců i v hlavní koaliční
straně, ve straně neodvislosti.
Další prostředek jest od mnoha let v Uhráeh
na pořadu se nalézající otázka reorganisace
žup, čili reforma správní. Zupní úřadníci jsou
značným čmnitelem společenským i veřejným,
získati jejich zájem pro vládu, bylo by nemalým
úspěchem, a spolu dalším ohrožením župníe
veličin koaličních.
Uhry
9
article
Stejně hodlá vytasiti se Fejérváry s opra
vu zákona školského. Tu má možnost postát-
něním školství učiniti maďarskému chauvi-
nismu nabídku rovněž lákavou jako národno-
stem nebezpečnou.
V Uhrách od let se vzmáhá ruch vystěho-
valecký; i v tomto oboru chystá prý Fejérváry
řadu sociálních oprav, mezi nimiž jest i důraz-
nější akce pro vnitřní kolonisaci, t. j. pro opa-
tření půdy bezzemkům.; dále akce ve prospěch
úlevy břemene dluhů středního stavu a pod.
To jsou některé ukázky prostředků, jimiž
chce Fejérváry získati si půdu v parlamentě a
kdyby tu nepochodil, učiniti se v zemi oblíbe-
ným a připraviti si takto volební půdu.
Ba ani rozluka celní prý nebude v pro
gramu jeho scházeti; ohledně spotřebných
předmětů stane se prý opatření ihned (u cukru
se již stalo surtaxou) a zřídí prý se též celn
hranice. Co se týče dalších hospodářských zá
ležitostí, tu prý se podrží pospolitost bospodá?
ská po dobu trvání smluv obchodních s cizinou
t. j. do r. 1915 a případně do r. 1917, nače
nastane úplná rozluka. Tedy i tuto chce mi
Fejérváry počin v uskutečnění populárního
nesla.
Bude tedy na tom záviseti, jakým progra-
mom hodlá koalice přetrumínouti Fejérvára
nové období jeho miništerstva bude rozhodní
napínavější, než bylo posavadní.
A při zručnosti politiků madarských ner
vyloučeno, že dojde ke smíru do 19. prosinc
kdy se sněm opět sejde. Jinak dočkáme se n
vých voleb v Uhrách.
Uhry
Fejérvára
10
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
V Praze, 17. října.
Němečti poslanci usnesli se, jak známo
ve své schůzi, v ponděli konané na tom, aby
prozatím nebyla na sněmu zahájena obstrukce
Prozatím-
Nebylo by prý moudré, kdyby již nyn
učinili sněm ku práci nezpůsobilým, neboť prý
by se jim vytýkati mohlo, že tak učinili, aby ne-
musili se vysloviti o tom, jak smýšlí o vše-
ohecném, rovném hlasovacím právu. V dals
dedukci mohl by prý dokonce vzniknout klamný
náhled, že jsou odpůrei tohoto práva. Proto prý
si ještě rozmysli, než vyšlou pana Reiningraa
Hackla, aby činili obvyklé návrhy na předklá
dání sněmovních protokolů.
Marné namahání.
Není zapotřebí, aby Němci a jejich zá
stupci zde na sněmu teprve své stanovisko opro
otázce tak palčivé a jim tak nepohodiné ozna
čovali, učinili to již v parlamentě vídeňském
sice způsobem tak zjevným, že na sněmu ne
mají již polřebu se namáhati.
Reiningraa Hackl
Němec
Praha
11
article
Všeněmci, jak známo, před hlasováním
prchli, němečií sgrárníci hlasovali buď proti
neb následovali přikladu kohorty Schönererovy
a němečil liberálové, tedy stoupenci strany, je-
jímž dr. Eppinger v Čechách je vůdcem, hlaso
vali až na nepatrné výjimky proti všeobecnému
rovnému volebnímu právu. Tím otázka je odbyt
a známý pan dr. Eppinger a jeho družina na
sněmu neměli by se vůbec namáhat vzbudit do-
mnění jiné. Co provozují, je komedie a jestl
maskuji svůj odpor proti zmíněnému právu
ohroženým zájmem národním, není v politickém
životě dost lidí naivních, kteří by se chylli na
takovélo tirady. Všeobecné a rovné hlasovac
právo s podminkou, aby rozhodovala notorická
menšína, jak by si Němci přáli, je tak zvaný
Lichtenbergův nůž — abychom užili jim sroz
umitelného porovnání — nůž bez střenky a be
želízek.
Zrovna tak nikoho nezmate ličená nevrlos
Němcň nad způsobem, jakým prý odbyl baron
Gautsch jejich delegáty, když si tam zajeli pro
kurie s vetem. Proč se páni tak durdí? K vál
tomu, že jim baron Gautsch řekl, že by prot
vetu nie neměl, kdyby s ním také Čechové sou
hlasili?
Což se domnívají Němci, že by možn
bylo prosaditi veto proti vůli zástupců čaských
Eppinger
doktor
Němec
Lichtenbergův
Gautsch
Čecho
Čechy
12
article
Což neznají závory, které sami zřídili, aby za-
mezili změnu zemského zřízení — ovšem že m
prospěch náš? A což nezaujal baron Gautsch
v tomto případě přesně ono stanovisko, v jakém
si Němci za dra. Körbra tak libovali: v otáz-
kách národních nečiniti nic bez souhlasu obou
stran?
Z jakých pak důvodů tedy dnes Němei
žalují, že je odby! předseda ministerstva s po
tupou? Proti nám by ochotně stanovisko to
akceptovali, ale ošivají se, obrátí-li se také někdy
proti ním.
Leč i to je komedie, kterouž nikdo klamat
se nesmí. Však si s panem předsedou minister
stva rozumějí
Mimo očekávání tedy zahájena dnešn
schůze v pokojí a klidu.
Německý poslanec prof. dr. Bachma n
odůvodňoval především návrh svůj na změnu
zřízení českého, pokud týče se volby a sesta-
vení zemského výboru. Pan prof. Bachmann ne-
žádal nie jiného, než aby do zemského výboru
volila česká kurie čtyři, německá kurie rovněž
čtyři a velkostatkářská dva přísedicí, z nichž by
ovšem jeden musil býti Němcem. Jinými slovy
prof. Bachmann měl odvahu žádati, aby Němci
jichž v zemi menšina, v nejlepším případě měli 5
zástupců a Čechové rovněž 5. Patrně na základě
theorie a vědeekých důkazů Wiesrových a ná-
sledkem německé spřirozené praeponderance«.
Gautsch
Němec
Němei
profesor
doktor
Bachma
Bachmann
Čecho
Wiesrový
13
article
Návrh páně Bachmannův, jenž na pohled jen
manipuluje ciframi, je v podstatě své ná-
vrhem na úplný rozvrat oněch
prineipů, dle nichž tato země byla
dosud autonomně spravována, je
to návrh na rozdělení země na
základě tak zvaného národno st-
ního rozdělení. Prof. dr. Bachmann po-
cifoval sám dosah svého návrhu a proto
namáhal se krotit svůj temperament a mluviti
s jistým klidem. Proto švitořil z počátku ná-
ramně libezně, dokládaje, že mu jde pouze
konečné docíleni národního smíru a o odstra-
néní třecích ploch národnostních
Zajisté prý lépe bude, když každá národnost
spravovati bude záležitosti své a když nebude
nucen úřadník učiti se druhému jazyku zem-
skému, neboť prý i spravedlivý Čech doznat
musí, že jiný v tom prospěch naučiti se ně
mecky, než česky.
Bachmannův
profesor
doktor
Bachmann
14
article
Pan professor debutoval, jak patrno, nej-
všednějšími důvody. Ubohá byla argumentace
jeho jako historika, zejmena ona čásť, kterouž
snažil se vyvrátiti státoprávní naše přesvědčení.
Uváděl prostě to, co z německé strany slyšíme
pokaždé, když jde o státoprávní stanovisko naše
a co ze strany naší bylo nesčislněkráte již do
základu vyvráceno. Na konec snažíl se umýe
privilegovaného německého mouřenína horováním
pro všeobecné hlasovací právo, ovšem že s pod-
mínkami.
Poslanec dr. Ladislav Dvořák přistoup
bez okolku k jádru věci a roztřepal páně Bach-
mannovu nechutnou . artičoku, až z ní zůsta
košťál administrativního roztržení země. Poukázav
ku geograflcké jednotě země, jež na zeměkouli
je unikem a ku nevyvrácenému faktu, že Němci
v Čechách jako potomci do země povolaných
kolonistův netvořili nikdy jednotný národní
celek, vyložil panu Bachmannovi a jeho přá-
telům, jaké by správní monstrum zřidili svým
»rozdělením« a jak frivolní to hra, znepokojo-
vati zem ustavičnými útoky na její administra-
tivní integritu k vůli pohodli několika německých
úřadnických aspirantů, již nechtějí se učiti česky.
Dr. Dvořák měl vůbec včera šťastný den
všeobecnou veselost vzbudilo, když tázal se Ném-
V drobném prodeji:
ranní čísle o sobě .
na s
vdpsledni
. . . . nszk
Ve slislkách sa veskorš:
ranní č6slo. . . . . . .
odpolední
. . . . . . . sh
Inseráty
platí se hotově napřei
Předplacení a inserty přijímá adnisi-
strace v Marianské sliti č. z.
Tam nacházají se též redakce
tiskirnn a ezpočize , Nárednich Lista.
Eukopisy se novracsj.
doktor
Dvořák
Bach
Němec
Bachmann
Nárednich List
Čechy
15
article
cův, proč že nepřišli s návrhem svým na roz-
délení zemského výboru a země, kdy měli správu
zemskou výhradně ve svých rukou.
Poslanec dr. Pippich rovněž v působivé
řeči doplnil důvody uvedené drem. Dvořákem,
z jakých příčin nikdy nepřistoupí poslanci češtl
na takové upravení zemské správy, jak by si je
přáli Němci a jak formulováno je v návrhu po-
slance dra. Bachmanna, jímž by vlastně osud
země byl vydán na milost a nemilost Němců.
Po řeči dra. Dvořáka došlo k demonstraci
gallerie, kde ve větším počtu shromážděni byli
stoupenci strany sociálně-národní. Voláno s gal-
lerie: »Sem se všeobecným, rovným hlasovacím
právem!« »Pryč s německou nadvládou!« Zá-
roveň rozlétla se po sněmovně s gallerie hozená
spousta zelených lístků, na nichž bylo vytištěno
toto heslo zároveň s vyzváním, aby také u nás
postupovalo se proti Vídni dle vzoru maďarského.
Na konec přijat návrh poslance hr. Buquoye,
aby návrh Bachmannův přikázán byl zvláštní
27členné komisi, jež by poradila se o všech po-
daných návrzích na opravu zemského zřízení
a volebního řádu vůbee.
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11. h.
10 min. dopol
U vládního stolu: místodržitel království českého
hr. Coudenhove a dvor. rada Vojáčes
Galerie obsazeny velmi hojně
Došlých spisů bylc 20
Potic podáno bylo 415, mezi nimi 166 petic za
zavedení všeobecného, rovného, příméli« a tajnéno
práva hlasovacího poslanci drem. Heroldem, Bartá-
kem, Hodysem, drem. Viškovským, Vojtou, drem.
Srbem, Kalinou, Kubrem, Kryfem a Landou: za úpra-
vu remunerace za vyučování náboženství bylo po-
dáno 140 petic: proti zvýšení zemské dávky z piva
9 pelie
doktor
Pippich
Dvořák
Němec
Bachmann
Zá
Buquoy
Bachmannův
Coudenhove
Herold
Viškovský
Vojta
Srb
Kubr
Kryf
Landa
Vídeň
Bartý
Hodys
rada Vojáče
Potic
16
article
Presidiální zdělení.
Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak seznam
osnov zákonů usnesených sněmem královatví če-
ského, jež došly nejvyššího schválení. Potom oznámil
výsledek voleb, vykonaných kuriemi do různých ko-
misí sněmovních Byli zvoleni: kurií velkých statků
do komise rozpočtové posl. Otakar hr. Czernin
do komise živnostenské posl. dr. Vopršálek. Kurií
městskou: do výboru legitimačního posl. Ign. Sandt-
ner, do komise pro záležitosti okresní a obecní posl.
dr. Panlůček, do komise živnostenské poslanec
Spiess, do komise pro záležitosti Zemské banky
posl. Ferdinánd Maresch; kurií obcí venkovských
do komise rozpočtové posl. dr. Reiniger a do ko-
mise živnostenské posl. Ferdinand Maresch
Kurii obci venkovských zbývá ještě zvoliti jed-
noho člena komise živnostenské za onemocnělého posí
Gust Nowacka Nejvyšší maršálek žádal, aby tato
volba provedena byla po sezení sněmu.
Otakar
Czernin
doktor
Vopršálek
Panlůček
Spiess
Reiniger
Maresch
Nowack
Sandt
Ferdinánd Maresch
18
article
Posl. Trautzl a soudr. podali návrh na udělen
podpory majitelům domů a obyvatelům v Hoře sv.
Kateřiny, kteří požárem byli poškozenl.
Posl Holanský podal návrh na poskylnutí pomoe
a na odepsání daně výdělkové řemeslníkům a malo-
živnostníkům a na zvýšení nouzové podpory okresům
česko-budějovickému, hlubockému, trhovosvineckému
a lišovskému
Dotazy.
Posl. dr. Pantůček a spol. podali k místodržitei
dolaz o úpravě postupních poměrů c. k. okresnich
sekrelářů a míslodržitelských kancelistů. Dotaz zníi
C. k. okresní sekretáři a okresním hejtmanstvím
přidělení c. k. místodržitelstí kancelisté domáhají se
marně od pěti lel úpravy postupových poměrů, jak to
u všech jiných úřadů státních v celěr mocnářství již
dávno zavedeno jest
V jiných korunních zemíchi, na př. v Dolních
Horních Rakousích. Bukovině. Haliči a Solnohradsku
bylo těmto snahám částečně vyhověno tím způsobem
že část e k. okr. sekrelářů zařaděna (již od 5, po pří-
padě 3 let) do IX. třídy hodnostní
V království českém však, kde slouží 97 c. k. ok
sekretáfů a 64 místodržitelšti kancelisté, toto povýšení
dosud vůbec se nestalo
Vzhledem k tomu, že v království českém. zemi
to dvojjazyčné, služba zmíněných úřadníků mnohem
jest namáhavější, táží se podepsaní: Jest V. E. tento
fakt znám a jest V. E. ochotna v brzké době tomulo
nezaslouženému odstrčení, jež zmínění úřadnícia
jejich rodiny bolestně pociťují, odpomoci?
Posl
svatý . Kateřina
doktor
Pantůček
Dolní Horní Rakousy
Bukovina
Halič
Solnohradsko
19
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Halíř severu.
Alexandr Sergejevič Borisov
(Ku pražské výstavě obrazů jeho.)
Právě jsme se rozloučili. Krátce a bez
oraci, ale srdečně, vřele, tklivě. Byli jsme oba
pohnuti a dojati. Protože jsme věděli, že po-
slední »proščajte«, které jsme vyměnili, je po
zdravem na vždy snad a že sotva kdy ješt
sejdeme se. Jede se svými obrazy, které tu měl
vystaveny celý měsíc, do Praby, odtamtud n
Berlín do Petrohradu.
Poznal jsem jej na těchže místech jak
jeho slavného krajana Vasila Verešča gina.
V hotelu »Impérial«, v pravé žurnalistické lož
poslanecké sněmovny, v domě umělců, v jehož
prvním patře měl veliký nebožtik výstavy dvě,
jednu z rusko-turecké války, z Asie a ze života
Ježíšova, druhou z výpravy Napoleona I. n
Rus. Když arcibiskup vídeňský začal brojiti
protí několika malým obrazům, realisticky zná-
zorňujíeím dětství a chlapectví Spasitelovo, na-
mítaje, že jsou v odporu s tradicí evangelia
jednak, jinak že urážejí náboženský cit, zašei
jsem k němu. Zastal jsem jej zcela lhostejna.
Halíř
Sergejevič Borisov
Verešča
Ježíšův
Praba
Berlín
Petrohrad
Asie
Rus
poslanecký sněmovna
20
article
K měmu dotazu, co říká k akci kardinála Gangl-
bauera, odvětil klidně: »Nic. On myslí, že sloužt
své věci tak, jak zas onak. On je nesvobodný
hodnosta církve, já jsem svobodný umělec, který
má právo míti svoji představu a svůj soud
velikém mučenníku, velikém reformatoru, velikém
učiteli. On hlásá svoje stanovisko s kazatelný,
já štětcem, on slovy, já barvami, on pobožné
obci, sobě svěřené, já celému světu. Ale já
myslím, a to jest — odpusťte — jediný výrok,
jejž o té při pronáším, které litují, protože ne-
může míti prospěchu nižádného, že Krista tím
více povznášíme, ctime, velebíme, čím více jej
ličíme člověckým.« Mně to bylo znamením sroz-
umitelným, abych o té věci již ani nehlesl.
Podruhé shledal jsem se s Vereščaginem
za lomozné německé obstrukce koncem listo-
padu r. 1897. Došel k nám před samou půlnocí.
Rej dole zajímal jej« Kreslil ruče osoby a sku-
piny. Zvláště zamlouval se mu tehdejší presiden
Gangl
Krist
Vereščagin
21
article
David Abrahamowicz. Vypodobil jej několikráte
Kdo mu podal navštívenku, dostal na ní ve
chvili nejbližší načrtanou folografii polského
politika. Znamenitou. Šly z ručky do ručky. Ke
třetí hodině ranní ulehl si. Na holé lavici zadni.
»Není vám tvrda?« plali jsme se, nemajíce
ničeho kromě několika starých protokolů, eo
bychom podložili mu. »Není«, odvětil, za války
si člověk uvykne spáti také na hroudách.
Udá-li se něco pěkného, probuďte mě«. Neusnul.
Sotva se natáhl, vyskočil. Na krajní levici
spustili pekelný buchot. »Professorské kvarletto«
bývalý poslanec za Opavu Fr. Hofmann, posla-
nec za Št. Hradec Hofmann-Wellenhof, poslanec
za Bělák dr. Stein wender a Kienmann z Nov.
Města za Vídní navrtali na oba konce prkénak
díry, do těch nastrkali hole a celou plochou
dřev tloukli na svůj pult. »Fuj, fuj, fuj !« roz-
horiil se náš host, »mnoho jsem viděl v životě
svém ošklivosti, takové ohyzdnosti nízké však
jsem neviděl. Fuj! fuj ! válka parlamentní jest
ještě hnusnější nežli válka zbranémi. Fuj !e
A dlouho nebyl k utišení.
Abrahamowicz
Hofmann
Wellenhof
doktor
Stein
Hradec
Vídeň
22
article
Zachvěla námi do hloubi dušíi zpráva, že
na své umělecké výpravě — jen takovou lze
zvát účastenství jeho ve válce námořní — za-
hynul. Co byl by vykonal, kdyby se z ní byl
vrátil! Jak strašně t. j. jak odstrašujícím způ-
sobem byl by vyobrazil hrůzy hromadného
vraždění, kterěmu řiká se válka, nas vodě stejně
jak velikolepě, s verismem opravdu dech zará-
žejícím a s oním humorem, který více bole
nežli rána nagajkou na nahé tělo je nám za-
choval z onoho křížáckého tažení, z něhož vyšly
obnovené Bulharsko, neodvislé Rumunsko, samo-
statné Srbsko, zvětšená Černá Hora ! Vzpominali
jsme opět a zas na onu noc, kterou s nám
strávil a ve které rozhořčen zvolal: »Nežli
takový parlament Rusi, raději žádný l«
Borisov je druhý ruský malíř, který zde mě
soubor svých děl. Ostatní výtvarné umělce ru-
ské nezná vídeňské obecenstvo vůbec. Ani dle
jména. O jiných nemluvě, Rěpin mu je úplně
neznám. A za prošlého léta, za kterého jsem
prohlédl obrazárny v Mnichově, v Drážďanech,
v Lipsku a v Berlíně, přesvědčil jsem se,ž
Rus
Bulharsko
Rumunsko
Mnichov
Drážďany
Lipsko
Berlín
23
article
není tomu v Německu jinak. Jsou tam opravd
při nákupu pro svoje kolekce mezinárodními
Vedle kolosálního plátna Makartova visi Brožikovo
a Munkácsyovo. Ale ruského neuzříš. Jakohy
veliká Rus byla zemí na jiné planetě. Mluvil
jsme o tom s jedním Rusem, když jeli jsme po-
vozem od mausolen císaře Bedřicha III. a jeho
choti do Sanssouci. Libovali si. »Dobře tak. ale-
spoň zůstanou naše věci doma!« namitl. Kdyby
to bylo jen pravda! Jediný mecenáš Tretjakov
nemůže všechno skoupit a do carských sbírek se
také nedá všechno vtěsnat. Nehledě k tomu, že
co se dostane do soukromého majetku, nepůjč
na výstavu, ani na spolkovou, ani na státní
Faktum jest, že severoameričtí millionáři pře
platili leckteré, nejen fysicky, nýbrž též uměle-
cky veliké dílo ruské. A pak, umělec, aťsi hudeb-
ník, aťsi dramatik, aťsi malíř, aťsi sochař, může
býti sebe domorodějším, může míti sebe více ráz
půdy, ze které vyrosti a jeho výtvary sebe vlce
barvu vzduchu, ve kterém povstaly, může mlti
sebe více národního a topografického vlastenectví,
nikdo mu nezazli touhu, nikdo mu nevytkne
oprávněnou ambici, býti poznánu světem pokud
možno veškerým! Sarasate a Kubelik hráli na
svých houslich několika kontinentům, Rodinovy
a Meunierovy postavy byly v četných zemích,
Makartův
Brožikův
Munkácsyův
Ruse
Bedřich III
Sarasate
Kubelik
Rodinův
Meunierův
Německo
Sanssouci
24
article
Matejkovy obrazy nezůstaly pouze v Krakově
Wagnerův »Parsifal« slyšen v Bayreutě a Novém
Yorku, zkrátka, umění nezná hranic nacionálních
a státních, jemu nebrání samy okeány ve vítěz-
ném jeho postupu a čím jest umění některé měně
hmotným, tím snadnějším, rychlejším a všeobec-
nějším je tento triumf. Ba možno sestavili jakous
stupnici tempa jeho. Takovou: 1. báseň a román
2. skladba hudební, 3. obraz, 4. práce řezbář
ská, 5. architektonika, při které možnost přemí
sténí rovná se téměř nule.
Se svými olejovými malbami a skizzami
dostal se Borisov na pouť »Evropou« mnohem
dřive nežli Vereščagin. Není mu ještě čtyřicet
let. Ale se slavným nebožtíkem leckterou má
podobnost. Je sice jen krajinářem, ale jako
tento je naturalistou v nejpřisnějším slova smyslu.
Nikoli ve vyhřátém a vonném atelieru byly trto
skizzy a malby zdělány. Byly malovány a kre-
sleny v přírodé samě. Ne v teplé, ne ve vlažné
atmosféře, ale v krajinách, kde lih teploměru
klesá na 45° pod nulou. Alexandr Borisov pra-
coval při temperatuře — 23° R., která relativně
byla již teplotou. Pracoval ne sice v rukavičkách,
ale v rukavicích. Při třeskutém mrazu. Barva
mu zhoustla v masu, které štětec nemohl za-
chytit. Terpentin, jehož užíval místo oleje, pro-
měnil se z tekutiny ve hmotu pevnou. Vykry-
stalisoval. Ruka štětcem vládnoucí, který se
nezřidka zlomil, byla zabalena v tlustý kožich
Ruce mu dřevěněly při polární té zimě, ale jeho
energie přemohla všechny sloty a psoty. Pevny
jsou rysy a čáry na všech obrazech, pod nebem
nejsevernějším a každý je novým svědectvím.
jak dovedl člověk přemáhati himotu.
Borisov je selský synek. Čist naučils
z modliteb. Když mu bylo 15 let, rozstonal se
těžce. Rodiče slibili, že pozdraví-li se, vykoná
pouť k Severnímu moři do kláštera solověckého.
Matejkův
Wagnerův
Parsifal
Bayreuta
Vereščagin
Borisov
Krakov
Nový York
Borisov
Evropa
25
article
Pozdravil se a pobyl v monastiru tom rok.
Vrátiv se domů, viděl maliře, ani pracuji
o světcích pro církev rodné vsi. Hleděl na ně
okem vybouleným, žádostivým. Chtěl se naučiti
tomu, co uměli oni. Zase šel do kláštera solo-
věckého, kde přijali jej v oddělení pro posvátné
obrazy a kde jej poznal, osmnáctiletého, veliký
kníže Vladimír. Odtud měl vystaráno. Vzali jej
do Petrohradu do školy malířské a potom do
akademie. Dvacet roků stár odebral se na
Novou Zemi.
Po třech lelech opět s celou výpravou, je-
již náklad, prostřednictvím nynějšího hraběte
Vitta, hradit car. Z Nové Země vyplul na své
lodi »Mečta« (Sen) na sever. Pořád výš a výše,
až jachta uvázla v ledu. Za nadlidských útrap
vrátila se expedice. Několik set kilometrů cesty
uraziti musila, za mrazu a vánic, dílem na le-
dových krách, dilem na zasněžených planinách.
Nékolik dní živili se jen syrovým masem tu-
lenním. Cestou zůstavit aneb odhodit musili fo-
tografické stroje, zbraně, ba potraviny, chtěli-li
se dostati dále. Jižněji. Z této vycházky přinesl
si Alexandr Sergejevič pouze kresby pastellové
nebo črty uhlím. Na jaře, t. j. když zimy
ubylo, ze 450 na 300 a na 250, skřehlá ruka
mohla se chopiti již štětce k malbě olejové.
A tu byl mladý cestovatel, zároveň topograt
Vladimíra
Vitt
Sen
Sergejevič
Petrohrad
26
article
geograf, fotograf, kartograf, umělec, vědec
badatel, pilným, pracovitým, dělným, plodným.
Vše, co bylo v jeho paměti, co byl viděl svým
vnímavým okem, co utkvělo v jeho představé,
reprodukoval.
Materie jest jedna: sever, ale jak je po-
dán, jak je ta látka vyčerpána, jak její stránky
vystiženy, její barvy zachyceny a podány. Malé
plochy jsou jimi jen pokryty, ale v jakých
různostech, v jaké živosti a pestroté. Řlká se,
že jen jih má rozmanitost, Borisov toto tvrzení
však vyvrací. Také sever má celé vidmo. Má
červeň nejkarminovější, má běl sněhu čerstvě
napadeného, má zeleň brčálovou, má žluť pam-
pelišek, má modro lazurové, má čerň čiré tmy.
»Polární noc« je složena ze samých barev mo-
drých. I ti medvědi, v měsíčním svitu se pohy-
bující, tolikéž pak jejich stín, jsou modři. Obraz
ten, jeden z nejpůvabnějších celé exposice, byl
zakoupen a ještě dvakrát objednán. Velmi četné
obrazy jsou výhradně bílé. Ale ta bél je zase
v několika variantech. A jak pěkně hraje světlo
na ledových krápníeích, na ledě samém, na vodě.
27
article
Borisov maluje přírodu skorem docela
mrtvou. Na jediném obraze je několik zakrsa-
lých stromů, na jednom trochu trávy. Jinak je
svět, který nám ukazuje na 227 dílech, ne-
rostný a nehybný. Dva, tři lidé na nich nejsou
z tohoto světa. To jsou příchozí z jihu. Z da-
leka. Jen Samojed, jenž je jim průvodčím, je
z kraje méně vzdáleného. A také ti psi, kteřl
vše rozkoušou a snědí, ale na které je spoleh-
nuti, nejsou odsud. Jen bílý medvěd, jenž má
barvu okolí svého, je domácím. Než pro tuto
takořka mrtvou končinu, kde nie neroste, nie
se nerodí, kde změnu lze konstatovat a viděti
jen v pohybech ledu a moře, má Borisov ostrý
zor, jemný smysl, vřelé srdce. Jest jeho jedinou
a výlučnou láskou. Na ni stále myslí a pama-
tuje. Uvažuje, jak by upravil do ní vývoz všeho,
čeho třeba k živobytl, k zalidnění, ke koloni-
saci. Silou neodolatelnou vábí a táhne jej
k sobě. Má-li pro jiného atrakci pásmo rovni-
kově, pro něj má ji severní pól. Jest mu,
jakoby s touto nehostinnou, divou a přece také
krásnou dědinou byl srostl navždy. Chce sa
k ní za nedlouho zasa vrátit. A kdyby zahi ynul
Samojed
Borisov