ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 00d22b10-78f0-11dc-9ba3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 42, person 95, org 6, work 2
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 18. října 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 287.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty předplácí ser v Praze v administraee na měsíe na čtrrt let. . e s dvojí denáškou na měse nšint leta . . . . 7 K 50 ve alialkách: a K sok na ualsle Peštost sa něale . . . . ka ns čtrrt leta . . . a dvojí zisilkoa měí s.. ki
Praha
5 article Fejérvárovo ministerstvo obnoveno.
Fejérvárovo ministerstvo obnoveno. Již snad dnes uveřejní pešťský vládní lit jmenováni nově doplněného ministerstva uher- ského, jehož předsedou bude opět bar. Fejér- váry. Hned, když poprvé dnem 18. června po- staven byl v čelo vlády, proslýchalo se, že Fejérvárův kabinet bude nilti dlouhé trvání. třeba že většina sněmovní co nejostřeji proti němu se postavila. Skutečně také byla za jeho ministerstva sněmovna dvakráte odročena, po- prvé dne 15. záři, když mu vyslovila svou ne- důvěru, po druhé dne 10. října za okolností mimpřádných. Předcházeloť odročení tomu od- stcupení ministerstva, aby se znemožnilo spo- jené většině vznesení obžaloby na ministerstvo pro neústavn způsob jeho vlády. Však již tehdy se všeobeeně předpokládalo, že odstoupení Fe- jérvárovo jest pouze chvilkové a že bude znova jmenován předsedou ministerstva, jakmilese provede odročení sněmovny. Všecky tyto pře poklady se splnily. První období ministerstva jeho bylo jaks posledním pokusem přiměti koalici, aby utv řila ministersty parlamentní; pokus tento na dobro selhal, čemuž se dostalo neobyčejněho děrazu slyšením pěti vůdců koaličních a ohlá šení jim programu panovníkova, jenž poznam nán byl jakožto ultimatum Nynější, nově počínající období minister stva Fejérvárova bude směřovati k jinému cíli buď rozraziti koaliční většinu nynější sněmovny a opatřiti vládě dostatečně silnou stranu, aby mohja si věstí jako ministerstvo parlamentní anebo — poražiti koaliei mimo sněmovnu při provením nových voleb. Z důvodův těchto pokládá se toto počínajíc druhé obdobi winisterstva Fejérvárova za ob- debí bojovné, útočně.
Fejérvárův Fejér Fejérvárovo ministerstvo ministerstvo sněmovna
6 article
Vídeňské časopisy jsou také přeplněny do mněnkami co nejstrašnějšími, a očekávají, že se rozpoutá v Uhrách divoká agitace, jeje kence jsou nedohledné a jež rozvráti veškeru posavadní tamní organisaci. Ve Vídni jsou totiž ještě příliš zamilovaní do silných opatření, a zapomínají, že uplynulé půl století vyloučilo z politického umění mnoho prostředků, v něž starší politická škola skládaln největší důvěru. Z projevů vůdeň koaličních však plyne, že Maďaři nijak nemíní dáti se za- tlačití z pevné půdy zákonné, v níž shledávaji největší jistotu pro konečné své vítězství. Tak tyto dny, kdy již byl znám opětný příchod Fe- jčrvárův, prohlásil Košut v Sübotici: „Mám z svou povinnost důrazně poznamenati, ze zápas náš je zápas ústavní a tím i musi zůstníi. Nebot v zákonitosti našeho zápasu spočívá síla našl včci, a prospěli bychom jedině svým nepřáte- lům, kdybychom se uklonili z česty zákona Jsme odhodláni, že nebudeme, jako to za jiných okolností učinili naši otcové, šířiti v zemi krvavý meč, ale — zákonník. Revněž nesmíme činiti ústavního krále zodpovědným za události za něž ne někoho jiného dle ústavy spadá zod- povědnost; neboť bychom takto pouze napodo- bili ty, kdož chtějí způsobiti roztržku mězi ktálem a národem. Dopustili bycnom se hříchu a zpronevěry na králi a hříchu a zpronevěry na národu. Vzhledem k tomuto prohlášení — a ve stejném smyslu vyslovují se i ostatní vůdeové koaliční. — možno sice očekávati další a snad ještě tužší zápar mezi Peští a Vídní, ale doku se nezmění „okolnosti“, dotud nelze urychlo vati vývoj událostí. Obnovené ministerstvo Fejérvárovo povede tento zápas rovněž pouze prostředky ústavními,
Maďar Košut Uhry Vídeň Pešť
7 article
třeba že znamenaly nejkrajnější možný výklad ústavy a zákonů. Vždyť Fejérváry i dřive všecka svá opatření právě tak odůvodňoval ze znění platných zákonů, jako to činí ohledně svého stanoviska koalice. Za to možno se nadíti, že Fejérváry pojme do svého vládního programu, pomocí jehož míní získati si půdu jak ve sněmovně, tak v zemi co největší množstvi takových záměrů c jejiehž působivosti na uherskou veřejnost ne- lze pochybovati. Program tentc byl ve hlavních rysec předložen panovníkovi již v Išlu, a jeden z jeho trumíů, ministrem Kristoffem zastávaná volební oprava ve směru zavedení všeobecného hlaso- vacího práva, byl asi vystrčen před posledním odročením sněmovny jaksi na ukázku, aby koalice vaděla, jakými prostředky míní Fejér váry vysaditi ji ze sedla. Bylo zajímavo již tehdy pozorovati, ktera talo myšlenka zalekla stejně čásť koalice, jako zdejší kruhy německé a jak baron Gautsch do- vedl se představiti Němeům jakožtoi odpůrce mechanické sily čísel nad oprávněnými zájmy kvalifikovaného národa. Ani když chvilkovým odstoupením ministerstva Fejérvárova tato my šlenka zdánlivě utrpěla v Uhrách porážku, ne- ustál vliv její účinkovati. Vždyť i „Vaterland“ kterýž i v záležitosti brněnské se postavil po bek Němcům, staví se mezi nejurputnější její odpůrce, leká se „zaslepených maďarskýeh rádoův“, z jejichž záměrův hrozí mnohem větsa zhouba, než může býti pouhý jejich nezdar- Ba i koalice se mu zdá býti menším zleml
Fejérvára Gautsch Němec Išlu Fejér Uhry
8 article
Ale toto nápadné sbližování se aristokratův na obou stranách spolu prozrazuje, že oprava volebního práva v Uhrách má snad mnohem spíše za cíl, naplniti vládnoucí třídy v Uhrách strachem o vlastní budoucí postavení, než sku- tečnou nápravu volebních křivd. A také již se proslýchá, že v příštím programu volební oprava Kristoffova bude značně uzpůsobena, aby — nalezla ohlasu mezi posavadními odpůrci. Bu- deť prý určitým majetkovým a intelligentním třídám poskytnuto v ní více hlasů, pozbude tedy své rovnosti, za to bude přijatelna i z ná- ředního maďarského stanoviska, zabez- pečujíe nové, umělé rozmnožení maďarskýeh hlasův. i se stanoviska vládnoucích tříd, zaboz- pečujíc jim zvýšení vlivu na výsledek voleb. A tu již nyní se vyskytují pochybnosti, zdali celá koalice svodu tomute odolá. Za to zejmena samostatní odštěpenci bývalé vládní liberální strany a většina této sama jest pode- zřelá, že co nejdříve se postaví přátelsky k Fe- jěčvárovi, zvláště když do jeho ministerstva vstoupilo i několik jejích vynikajících členů, ba i bývalý jeji ministr zemědělství. Jinými slovy šlo by takto Fejérvárovi o vzkřisení liberální strany v nové podobě. Volební oprava má, jak známo, mnoho stoupenců i v hlavní koaliční straně, ve straně neodvislosti. Další prostředek jest od mnoha let v Uhráeh na pořadu se nalézající otázka reorganisace žup, čili reforma správní. Zupní úřadníci jsou značným čmnitelem společenským i veřejným, získati jejich zájem pro vládu, bylo by nemalým úspěchem, a spolu dalším ohrožením župníe veličin koaličních.
Uhry
9 article
Stejně hodlá vytasiti se Fejérváry s opra vu zákona školského. Tu má možnost postát- něním školství učiniti maďarskému chauvi- nismu nabídku rovněž lákavou jako národno- stem nebezpečnou. V Uhrách od let se vzmáhá ruch vystěho- valecký; i v tomto oboru chystá prý Fejérváry řadu sociálních oprav, mezi nimiž jest i důraz- nější akce pro vnitřní kolonisaci, t. j. pro opa- tření půdy bezzemkům.; dále akce ve prospěch úlevy břemene dluhů středního stavu a pod. To jsou některé ukázky prostředků, jimiž chce Fejérváry získati si půdu v parlamentě a kdyby tu nepochodil, učiniti se v zemi oblíbe- ným a připraviti si takto volební půdu. Ba ani rozluka celní prý nebude v pro gramu jeho scházeti; ohledně spotřebných předmětů stane se prý opatření ihned (u cukru se již stalo surtaxou) a zřídí prý se též celn hranice. Co se týče dalších hospodářských zá ležitostí, tu prý se podrží pospolitost bospodá? ská po dobu trvání smluv obchodních s cizinou t. j. do r. 1915 a případně do r. 1917, nače nastane úplná rozluka. Tedy i tuto chce mi Fejérváry počin v uskutečnění populárního nesla. Bude tedy na tom záviseti, jakým progra- mom hodlá koalice přetrumínouti Fejérvára nové období jeho miništerstva bude rozhodní napínavější, než bylo posavadní. A při zručnosti politiků madarských ner vyloučeno, že dojde ke smíru do 19. prosinc kdy se sněm opět sejde. Jinak dočkáme se n vých voleb v Uhrách.
Uhry Fejérvára
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. V Praze, 17. října. Němečti poslanci usnesli se, jak známo ve své schůzi, v ponděli konané na tom, aby prozatím nebyla na sněmu zahájena obstrukce Prozatím- Nebylo by prý moudré, kdyby již nyn učinili sněm ku práci nezpůsobilým, neboť prý by se jim vytýkati mohlo, že tak učinili, aby ne- musili se vysloviti o tom, jak smýšlí o vše- ohecném, rovném hlasovacím právu. V dals dedukci mohl by prý dokonce vzniknout klamný náhled, že jsou odpůrei tohoto práva. Proto prý si ještě rozmysli, než vyšlou pana Reiningraa Hackla, aby činili obvyklé návrhy na předklá dání sněmovních protokolů. Marné namahání. Není zapotřebí, aby Němci a jejich zá stupci zde na sněmu teprve své stanovisko opro otázce tak palčivé a jim tak nepohodiné ozna čovali, učinili to již v parlamentě vídeňském sice způsobem tak zjevným, že na sněmu ne mají již polřebu se namáhati.
Reiningraa Hackl Němec Praha
11 article
Všeněmci, jak známo, před hlasováním prchli, němečií sgrárníci hlasovali buď proti neb následovali přikladu kohorty Schönererovy a němečil liberálové, tedy stoupenci strany, je- jímž dr. Eppinger v Čechách je vůdcem, hlaso vali až na nepatrné výjimky proti všeobecnému rovnému volebnímu právu. Tím otázka je odbyt a známý pan dr. Eppinger a jeho družina na sněmu neměli by se vůbec namáhat vzbudit do- mnění jiné. Co provozují, je komedie a jestl maskuji svůj odpor proti zmíněnému právu ohroženým zájmem národním, není v politickém životě dost lidí naivních, kteří by se chylli na takovélo tirady. Všeobecné a rovné hlasovac právo s podminkou, aby rozhodovala notorická menšína, jak by si Němci přáli, je tak zvaný Lichtenbergův nůž — abychom užili jim sroz umitelného porovnání — nůž bez střenky a be želízek. Zrovna tak nikoho nezmate ličená nevrlos Němcň nad způsobem, jakým prý odbyl baron Gautsch jejich delegáty, když si tam zajeli pro kurie s vetem. Proč se páni tak durdí? K vál tomu, že jim baron Gautsch řekl, že by prot vetu nie neměl, kdyby s ním také Čechové sou hlasili? Což se domnívají Němci, že by možn bylo prosaditi veto proti vůli zástupců čaských
Eppinger doktor Němec Lichtenbergův Gautsch Čecho Čechy
12 article
Což neznají závory, které sami zřídili, aby za- mezili změnu zemského zřízení — ovšem že m prospěch náš? A což nezaujal baron Gautsch v tomto případě přesně ono stanovisko, v jakém si Němci za dra. Körbra tak libovali: v otáz- kách národních nečiniti nic bez souhlasu obou stran? Z jakých pak důvodů tedy dnes Němei žalují, že je odby! předseda ministerstva s po tupou? Proti nám by ochotně stanovisko to akceptovali, ale ošivají se, obrátí-li se také někdy proti ním. Leč i to je komedie, kterouž nikdo klamat se nesmí. Však si s panem předsedou minister stva rozumějí Mimo očekávání tedy zahájena dnešn schůze v pokojí a klidu. Německý poslanec prof. dr. Bachma n odůvodňoval především návrh svůj na změnu zřízení českého, pokud týče se volby a sesta- vení zemského výboru. Pan prof. Bachmann ne- žádal nie jiného, než aby do zemského výboru volila česká kurie čtyři, německá kurie rovněž čtyři a velkostatkářská dva přísedicí, z nichž by ovšem jeden musil býti Němcem. Jinými slovy prof. Bachmann měl odvahu žádati, aby Němci jichž v zemi menšina, v nejlepším případě měli 5 zástupců a Čechové rovněž 5. Patrně na základě theorie a vědeekých důkazů Wiesrových a ná- sledkem německé spřirozené praeponderance«.
Gautsch Němec Němei profesor doktor Bachma Bachmann Čecho Wiesrový
13 article
Návrh páně Bachmannův, jenž na pohled jen manipuluje ciframi, je v podstatě své ná- vrhem na úplný rozvrat oněch prineipů, dle nichž tato země byla dosud autonomně spravována, je to návrh na rozdělení země na základě tak zvaného národno st- ního rozdělení. Prof. dr. Bachmann po- cifoval sám dosah svého návrhu a proto namáhal se krotit svůj temperament a mluviti s jistým klidem. Proto švitořil z počátku ná- ramně libezně, dokládaje, že mu jde pouze konečné docíleni národního smíru a o odstra- néní třecích ploch národnostních Zajisté prý lépe bude, když každá národnost spravovati bude záležitosti své a když nebude nucen úřadník učiti se druhému jazyku zem- skému, neboť prý i spravedlivý Čech doznat musí, že jiný v tom prospěch naučiti se ně mecky, než česky.
Bachmannův profesor doktor Bachmann
14 article
Pan professor debutoval, jak patrno, nej- všednějšími důvody. Ubohá byla argumentace jeho jako historika, zejmena ona čásť, kterouž snažil se vyvrátiti státoprávní naše přesvědčení. Uváděl prostě to, co z německé strany slyšíme pokaždé, když jde o státoprávní stanovisko naše a co ze strany naší bylo nesčislněkráte již do základu vyvráceno. Na konec snažíl se umýe privilegovaného německého mouřenína horováním pro všeobecné hlasovací právo, ovšem že s pod- mínkami. Poslanec dr. Ladislav Dvořák přistoup bez okolku k jádru věci a roztřepal páně Bach- mannovu nechutnou . artičoku, až z ní zůsta košťál administrativního roztržení země. Poukázav ku geograflcké jednotě země, jež na zeměkouli je unikem a ku nevyvrácenému faktu, že Němci v Čechách jako potomci do země povolaných kolonistův netvořili nikdy jednotný národní celek, vyložil panu Bachmannovi a jeho přá- telům, jaké by správní monstrum zřidili svým »rozdělením« a jak frivolní to hra, znepokojo- vati zem ustavičnými útoky na její administra- tivní integritu k vůli pohodli několika německých úřadnických aspirantů, již nechtějí se učiti česky. Dr. Dvořák měl vůbec včera šťastný den všeobecnou veselost vzbudilo, když tázal se Ném- V drobném prodeji: ranní čísle o sobě . na s vdpsledni . . . . nszk Ve slislkách sa veskorš: ranní č6slo. . . . . . . odpolední . . . . . . . sh Inseráty platí se hotově napřei Předplacení a inserty přijímá adnisi- strace v Marianské sliti č. z. Tam nacházají se též redakce tiskirnn a ezpočize , Nárednich Lista. Eukopisy se novracsj.
doktor Dvořák Bach Němec Bachmann Nárednich List Čechy
15 article
cův, proč že nepřišli s návrhem svým na roz- délení zemského výboru a země, kdy měli správu zemskou výhradně ve svých rukou. Poslanec dr. Pippich rovněž v působivé řeči doplnil důvody uvedené drem. Dvořákem, z jakých příčin nikdy nepřistoupí poslanci češtl na takové upravení zemské správy, jak by si je přáli Němci a jak formulováno je v návrhu po- slance dra. Bachmanna, jímž by vlastně osud země byl vydán na milost a nemilost Němců. Po řeči dra. Dvořáka došlo k demonstraci gallerie, kde ve větším počtu shromážděni byli stoupenci strany sociálně-národní. Voláno s gal- lerie: »Sem se všeobecným, rovným hlasovacím právem!« »Pryč s německou nadvládou!« Zá- roveň rozlétla se po sněmovně s gallerie hozená spousta zelených lístků, na nichž bylo vytištěno toto heslo zároveň s vyzváním, aby také u nás postupovalo se proti Vídni dle vzoru maďarského. Na konec přijat návrh poslance hr. Buquoye, aby návrh Bachmannův přikázán byl zvláštní 27členné komisi, jež by poradila se o všech po- daných návrzích na opravu zemského zřízení a volebního řádu vůbee. Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11. h. 10 min. dopol U vládního stolu: místodržitel království českého hr. Coudenhove a dvor. rada Vojáčes Galerie obsazeny velmi hojně Došlých spisů bylc 20 Potic podáno bylo 415, mezi nimi 166 petic za zavedení všeobecného, rovného, příméli« a tajnéno práva hlasovacího poslanci drem. Heroldem, Bartá- kem, Hodysem, drem. Viškovským, Vojtou, drem. Srbem, Kalinou, Kubrem, Kryfem a Landou: za úpra- vu remunerace za vyučování náboženství bylo po- dáno 140 petic: proti zvýšení zemské dávky z piva 9 pelie
doktor Pippich Dvořák Němec Bachmann Zá Buquoy Bachmannův Coudenhove Herold Viškovský Vojta Srb Kubr Kryf Landa Vídeň Bartý Hodys rada Vojáče Potic
16 article
Presidiální zdělení. Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak seznam osnov zákonů usnesených sněmem královatví če- ského, jež došly nejvyššího schválení. Potom oznámil výsledek voleb, vykonaných kuriemi do různých ko- misí sněmovních Byli zvoleni: kurií velkých statků do komise rozpočtové posl. Otakar hr. Czernin do komise živnostenské posl. dr. Vopršálek. Kurií městskou: do výboru legitimačního posl. Ign. Sandt- ner, do komise pro záležitosti okresní a obecní posl. dr. Panlůček, do komise živnostenské poslanec Spiess, do komise pro záležitosti Zemské banky posl. Ferdinánd Maresch; kurií obcí venkovských do komise rozpočtové posl. dr. Reiniger a do ko- mise živnostenské posl. Ferdinand Maresch Kurii obci venkovských zbývá ještě zvoliti jed- noho člena komise živnostenské za onemocnělého posí Gust Nowacka Nejvyšší maršálek žádal, aby tato volba provedena byla po sezení sněmu.
Otakar Czernin doktor Vopršálek Panlůček Spiess Reiniger Maresch Nowack Sandt Ferdinánd Maresch
18 article
Posl. Trautzl a soudr. podali návrh na udělen podpory majitelům domů a obyvatelům v Hoře sv. Kateřiny, kteří požárem byli poškozenl. Posl Holanský podal návrh na poskylnutí pomoe a na odepsání daně výdělkové řemeslníkům a malo- živnostníkům a na zvýšení nouzové podpory okresům česko-budějovickému, hlubockému, trhovosvineckému a lišovskému Dotazy. Posl. dr. Pantůček a spol. podali k místodržitei dolaz o úpravě postupních poměrů c. k. okresnich sekrelářů a míslodržitelských kancelistů. Dotaz zníi C. k. okresní sekretáři a okresním hejtmanstvím přidělení c. k. místodržitelstí kancelisté domáhají se marně od pěti lel úpravy postupových poměrů, jak to u všech jiných úřadů státních v celěr mocnářství již dávno zavedeno jest V jiných korunních zemíchi, na př. v Dolních Horních Rakousích. Bukovině. Haliči a Solnohradsku bylo těmto snahám částečně vyhověno tím způsobem že část e k. okr. sekrelářů zařaděna (již od 5, po pří- padě 3 let) do IX. třídy hodnostní V království českém však, kde slouží 97 c. k. ok sekretáfů a 64 místodržitelšti kancelisté, toto povýšení dosud vůbec se nestalo Vzhledem k tomu, že v království českém. zemi to dvojjazyčné, služba zmíněných úřadníků mnohem jest namáhavější, táží se podepsaní: Jest V. E. tento fakt znám a jest V. E. ochotna v brzké době tomulo nezaslouženému odstrčení, jež zmínění úřadnícia jejich rodiny bolestně pociťují, odpomoci?
Posl svatý . Kateřina doktor Pantůček Dolní Horní Rakousy Bukovina Halič Solnohradsko
19 article FEUILLETON
FEUILLETON Halíř severu. Alexandr Sergejevič Borisov (Ku pražské výstavě obrazů jeho.) Právě jsme se rozloučili. Krátce a bez oraci, ale srdečně, vřele, tklivě. Byli jsme oba pohnuti a dojati. Protože jsme věděli, že po- slední »proščajte«, které jsme vyměnili, je po zdravem na vždy snad a že sotva kdy ješt sejdeme se. Jede se svými obrazy, které tu měl vystaveny celý měsíc, do Praby, odtamtud n Berlín do Petrohradu. Poznal jsem jej na těchže místech jak jeho slavného krajana Vasila Verešča gina. V hotelu »Impérial«, v pravé žurnalistické lož poslanecké sněmovny, v domě umělců, v jehož prvním patře měl veliký nebožtik výstavy dvě, jednu z rusko-turecké války, z Asie a ze života Ježíšova, druhou z výpravy Napoleona I. n Rus. Když arcibiskup vídeňský začal brojiti protí několika malým obrazům, realisticky zná- zorňujíeím dětství a chlapectví Spasitelovo, na- mítaje, že jsou v odporu s tradicí evangelia jednak, jinak že urážejí náboženský cit, zašei jsem k němu. Zastal jsem jej zcela lhostejna.
Halíř Sergejevič Borisov Verešča Ježíšův Praba Berlín Petrohrad Asie Rus poslanecký sněmovna
20 article
K měmu dotazu, co říká k akci kardinála Gangl- bauera, odvětil klidně: »Nic. On myslí, že sloužt své věci tak, jak zas onak. On je nesvobodný hodnosta církve, já jsem svobodný umělec, který má právo míti svoji představu a svůj soud velikém mučenníku, velikém reformatoru, velikém učiteli. On hlásá svoje stanovisko s kazatelný, já štětcem, on slovy, já barvami, on pobožné obci, sobě svěřené, já celému světu. Ale já myslím, a to jest — odpusťte — jediný výrok, jejž o té při pronáším, které litují, protože ne- může míti prospěchu nižádného, že Krista tím více povznášíme, ctime, velebíme, čím více jej ličíme člověckým.« Mně to bylo znamením sroz- umitelným, abych o té věci již ani nehlesl. Podruhé shledal jsem se s Vereščaginem za lomozné německé obstrukce koncem listo- padu r. 1897. Došel k nám před samou půlnocí. Rej dole zajímal jej« Kreslil ruče osoby a sku- piny. Zvláště zamlouval se mu tehdejší presiden
Gangl Krist Vereščagin
21 article
David Abrahamowicz. Vypodobil jej několikráte Kdo mu podal navštívenku, dostal na ní ve chvili nejbližší načrtanou folografii polského politika. Znamenitou. Šly z ručky do ručky. Ke třetí hodině ranní ulehl si. Na holé lavici zadni. »Není vám tvrda?« plali jsme se, nemajíce ničeho kromě několika starých protokolů, eo bychom podložili mu. »Není«, odvětil, za války si člověk uvykne spáti také na hroudách. Udá-li se něco pěkného, probuďte mě«. Neusnul. Sotva se natáhl, vyskočil. Na krajní levici spustili pekelný buchot. »Professorské kvarletto« bývalý poslanec za Opavu Fr. Hofmann, posla- nec za Št. Hradec Hofmann-Wellenhof, poslanec za Bělák dr. Stein wender a Kienmann z Nov. Města za Vídní navrtali na oba konce prkénak díry, do těch nastrkali hole a celou plochou dřev tloukli na svůj pult. »Fuj, fuj, fuj !« roz- horiil se náš host, »mnoho jsem viděl v životě svém ošklivosti, takové ohyzdnosti nízké však jsem neviděl. Fuj! fuj ! válka parlamentní jest ještě hnusnější nežli válka zbranémi. Fuj !e A dlouho nebyl k utišení.
Abrahamowicz Hofmann Wellenhof doktor Stein Hradec Vídeň
22 article
Zachvěla námi do hloubi dušíi zpráva, že na své umělecké výpravě — jen takovou lze zvát účastenství jeho ve válce námořní — za- hynul. Co byl by vykonal, kdyby se z ní byl vrátil! Jak strašně t. j. jak odstrašujícím způ- sobem byl by vyobrazil hrůzy hromadného vraždění, kterěmu řiká se válka, nas vodě stejně jak velikolepě, s verismem opravdu dech zará- žejícím a s oním humorem, který více bole nežli rána nagajkou na nahé tělo je nám za- choval z onoho křížáckého tažení, z něhož vyšly obnovené Bulharsko, neodvislé Rumunsko, samo- statné Srbsko, zvětšená Černá Hora ! Vzpominali jsme opět a zas na onu noc, kterou s nám strávil a ve které rozhořčen zvolal: »Nežli takový parlament Rusi, raději žádný l« Borisov je druhý ruský malíř, který zde mě soubor svých děl. Ostatní výtvarné umělce ru- ské nezná vídeňské obecenstvo vůbec. Ani dle jména. O jiných nemluvě, Rěpin mu je úplně neznám. A za prošlého léta, za kterého jsem prohlédl obrazárny v Mnichově, v Drážďanech, v Lipsku a v Berlíně, přesvědčil jsem se,ž
Rus Bulharsko Rumunsko Mnichov Drážďany Lipsko Berlín
23 article
není tomu v Německu jinak. Jsou tam opravd při nákupu pro svoje kolekce mezinárodními Vedle kolosálního plátna Makartova visi Brožikovo a Munkácsyovo. Ale ruského neuzříš. Jakohy veliká Rus byla zemí na jiné planetě. Mluvil jsme o tom s jedním Rusem, když jeli jsme po- vozem od mausolen císaře Bedřicha III. a jeho choti do Sanssouci. Libovali si. »Dobře tak. ale- spoň zůstanou naše věci doma!« namitl. Kdyby to bylo jen pravda! Jediný mecenáš Tretjakov nemůže všechno skoupit a do carských sbírek se také nedá všechno vtěsnat. Nehledě k tomu, že co se dostane do soukromého majetku, nepůjč na výstavu, ani na spolkovou, ani na státní Faktum jest, že severoameričtí millionáři pře platili leckteré, nejen fysicky, nýbrž též uměle- cky veliké dílo ruské. A pak, umělec, aťsi hudeb- ník, aťsi dramatik, aťsi malíř, aťsi sochař, může býti sebe domorodějším, může míti sebe více ráz půdy, ze které vyrosti a jeho výtvary sebe vlce barvu vzduchu, ve kterém povstaly, může mlti sebe více národního a topografického vlastenectví, nikdo mu nezazli touhu, nikdo mu nevytkne oprávněnou ambici, býti poznánu světem pokud možno veškerým! Sarasate a Kubelik hráli na svých houslich několika kontinentům, Rodinovy a Meunierovy postavy byly v četných zemích,
Makartův Brožikův Munkácsyův Ruse Bedřich III Sarasate Kubelik Rodinův Meunierův Německo Sanssouci
24 article
Matejkovy obrazy nezůstaly pouze v Krakově Wagnerův »Parsifal« slyšen v Bayreutě a Novém Yorku, zkrátka, umění nezná hranic nacionálních a státních, jemu nebrání samy okeány ve vítěz- ném jeho postupu a čím jest umění některé měně hmotným, tím snadnějším, rychlejším a všeobec- nějším je tento triumf. Ba možno sestavili jakous stupnici tempa jeho. Takovou: 1. báseň a román 2. skladba hudební, 3. obraz, 4. práce řezbář ská, 5. architektonika, při které možnost přemí sténí rovná se téměř nule. Se svými olejovými malbami a skizzami dostal se Borisov na pouť »Evropou« mnohem dřive nežli Vereščagin. Není mu ještě čtyřicet let. Ale se slavným nebožtíkem leckterou má podobnost. Je sice jen krajinářem, ale jako tento je naturalistou v nejpřisnějším slova smyslu. Nikoli ve vyhřátém a vonném atelieru byly trto skizzy a malby zdělány. Byly malovány a kre- sleny v přírodé samě. Ne v teplé, ne ve vlažné atmosféře, ale v krajinách, kde lih teploměru klesá na 45° pod nulou. Alexandr Borisov pra- coval při temperatuře — 23° R., která relativně byla již teplotou. Pracoval ne sice v rukavičkách, ale v rukavicích. Při třeskutém mrazu. Barva mu zhoustla v masu, které štětec nemohl za- chytit. Terpentin, jehož užíval místo oleje, pro- měnil se z tekutiny ve hmotu pevnou. Vykry- stalisoval. Ruka štětcem vládnoucí, který se nezřidka zlomil, byla zabalena v tlustý kožich Ruce mu dřevěněly při polární té zimě, ale jeho energie přemohla všechny sloty a psoty. Pevny jsou rysy a čáry na všech obrazech, pod nebem nejsevernějším a každý je novým svědectvím. jak dovedl člověk přemáhati himotu. Borisov je selský synek. Čist naučils z modliteb. Když mu bylo 15 let, rozstonal se těžce. Rodiče slibili, že pozdraví-li se, vykoná pouť k Severnímu moři do kláštera solověckého.
Matejkův Wagnerův Parsifal Bayreuta Vereščagin Borisov Krakov Nový York Borisov Evropa
25 article
Pozdravil se a pobyl v monastiru tom rok. Vrátiv se domů, viděl maliře, ani pracuji o světcích pro církev rodné vsi. Hleděl na ně okem vybouleným, žádostivým. Chtěl se naučiti tomu, co uměli oni. Zase šel do kláštera solo- věckého, kde přijali jej v oddělení pro posvátné obrazy a kde jej poznal, osmnáctiletého, veliký kníže Vladimír. Odtud měl vystaráno. Vzali jej do Petrohradu do školy malířské a potom do akademie. Dvacet roků stár odebral se na Novou Zemi. Po třech lelech opět s celou výpravou, je- již náklad, prostřednictvím nynějšího hraběte Vitta, hradit car. Z Nové Země vyplul na své lodi »Mečta« (Sen) na sever. Pořád výš a výše, až jachta uvázla v ledu. Za nadlidských útrap vrátila se expedice. Několik set kilometrů cesty uraziti musila, za mrazu a vánic, dílem na le- dových krách, dilem na zasněžených planinách. Nékolik dní živili se jen syrovým masem tu- lenním. Cestou zůstavit aneb odhodit musili fo- tografické stroje, zbraně, ba potraviny, chtěli-li se dostati dále. Jižněji. Z této vycházky přinesl si Alexandr Sergejevič pouze kresby pastellové nebo črty uhlím. Na jaře, t. j. když zimy ubylo, ze 450 na 300 a na 250, skřehlá ruka mohla se chopiti již štětce k malbě olejové. A tu byl mladý cestovatel, zároveň topograt
Vladimíra Vitt Sen Sergejevič Petrohrad
26 article
geograf, fotograf, kartograf, umělec, vědec badatel, pilným, pracovitým, dělným, plodným. Vše, co bylo v jeho paměti, co byl viděl svým vnímavým okem, co utkvělo v jeho představé, reprodukoval. Materie jest jedna: sever, ale jak je po- dán, jak je ta látka vyčerpána, jak její stránky vystiženy, její barvy zachyceny a podány. Malé plochy jsou jimi jen pokryty, ale v jakých různostech, v jaké živosti a pestroté. Řlká se, že jen jih má rozmanitost, Borisov toto tvrzení však vyvrací. Také sever má celé vidmo. Má červeň nejkarminovější, má běl sněhu čerstvě napadeného, má zeleň brčálovou, má žluť pam- pelišek, má modro lazurové, má čerň čiré tmy. »Polární noc« je složena ze samých barev mo- drých. I ti medvědi, v měsíčním svitu se pohy- bující, tolikéž pak jejich stín, jsou modři. Obraz ten, jeden z nejpůvabnějších celé exposice, byl zakoupen a ještě dvakrát objednán. Velmi četné obrazy jsou výhradně bílé. Ale ta bél je zase v několika variantech. A jak pěkně hraje světlo na ledových krápníeích, na ledě samém, na vodě.
27 article
Borisov maluje přírodu skorem docela mrtvou. Na jediném obraze je několik zakrsa- lých stromů, na jednom trochu trávy. Jinak je svět, který nám ukazuje na 227 dílech, ne- rostný a nehybný. Dva, tři lidé na nich nejsou z tohoto světa. To jsou příchozí z jihu. Z da- leka. Jen Samojed, jenž je jim průvodčím, je z kraje méně vzdáleného. A také ti psi, kteřl vše rozkoušou a snědí, ale na které je spoleh- nuti, nejsou odsud. Jen bílý medvěd, jenž má barvu okolí svého, je domácím. Než pro tuto takořka mrtvou končinu, kde nie neroste, nie se nerodí, kde změnu lze konstatovat a viděti jen v pohybech ledu a moře, má Borisov ostrý zor, jemný smysl, vřelé srdce. Jest jeho jedinou a výlučnou láskou. Na ni stále myslí a pama- tuje. Uvažuje, jak by upravil do ní vývoz všeho, čeho třeba k živobytl, k zalidnění, ke koloni- saci. Silou neodolatelnou vábí a táhne jej k sobě. Má-li pro jiného atrakci pásmo rovni- kově, pro něj má ji severní pól. Jest mu, jakoby s touto nehostinnou, divou a přece také krásnou dědinou byl srostl navždy. Chce sa k ní za nedlouho zasa vrátit. A kdyby zahi ynul
Samojed Borisov