3
masthead
17. října 1905. Číslo 286.
4
article
konferenci s uherským ministrem obchodu, jakož
i s drem. Popoviesem. Také tato konference
měla krátké trvání. Po konferenci dal baron
Fejérváry prostřednictvím svého sekretáře barona
Skerlecze sděliti zástupcům tisku, že jim ne-
může prozstím nie jiného sděliti, než-li, že i na-
dále zůstane ve Vídni. Státní tajemník Popovies
tázán, zdali pověsti, že je vyhlédnut za ministr
financl, spočívají na pravdě, odpověděl, že mu
o tom ničeho není známo.
Z Vídně, 16. října. Konference, konaná
v ministerstvu zahraničním, trvala tři ho-
diny a zúčastnil se jí také ministr společných
financí Burian.
Z Vídně, 16. října. K opětnému jmeno-
vání bar. Fejérvára uherským minister-
ským předsedou sděluje se, že bar. Fejé-
váry fakticky byl jmenován ve čtvrtek. V pá-
tek dostavil se ke slyšení správce ministeria ob-
chodu hr. Auersperg a vyíožil panevníko
potřebu předchozí dchody s uherskou vládou
o smlouvách obchodních. Následkem toho zpo-
zdilo se jmenování bar. Fejérvára a ná-
sledkem toho také konala se dnešní společná
porada v ministerstvu zahraničním o smlouvách
ohchodních. Teprve, když po té stránce baren
Fejérváry jménem uherské vlády učinil
určité závazky, dána na veřejnost úřadní zprá-
va, že opětné jmenování bar. Fejérvára
uherským ministerským předsedou jest hotovou
věci.
Fejérvára
Skerlecz
Popovies
Burian
Auersperg
Vídeň
Fejérvár uherský minister
5
article
Bar. Fejérváry reaktivován.
Z Vídně, 16. řijna. (C.-B. uher.) Dovídám
se, že reaktivování min. předs. bar. Fejérvár
jest usnešenou událostí. Příslušné vlastnoruční
eísařské listy budou uveřejněny v nejbližší době.
Stální tajemník Popovič vrátil se večer
do Pešti; min. předseda bar. Fejér vá ry
ministr obchodu V örös odjedou tam zejtra
ráno.
Společná konference ministerská.
Z Vídně, 16. října. O 6. hodině večerní
konána byla v paláci zahraničního ministerstv
konference, které se zúčastnili: ministr zahranič-
ních záležitostí hr. Goluchowski jako před-
seda, ministerský předseda bar. Gautsch, mini-
sterský předseda bar. Fejérváry, správc
ministerstva obchodu hr. Auersperg, uher-
ský ministr obehodu V örö s, ministr financi dr.
Kosel a odborný chef uherského ministerstv
financí Popovics. Předmětem porady byly
společné záležitosti obchodně politické.
Hospodářský poměr k Rakousku.
Z Pešti, 17. tijna. (Zvl. tel.) Na dnešní
konferenci ministrů ve Vídni jednati se bude
v první řadě o návrzích uherské vlády v pří-
čině úpravy poměrů k Rakousku a zvláště
o formě, v jakéž by se celní a ob-
chodní spolek s Rakouskem zacho-
vati dal, a jakého tvaru by měly
obchodní styky obou států po uplynuti
doby smluv nabýti. Vláda uherská rozhodla prý
se mezi jinými allernativními návrhy přistoupiti
k myšlence, aby po uplynutí obchod-
ních smluv s cizinou v r. 1917 neb
1915 uzavřena byla s Rakouskem
celní a obchodní smlouva za oba-
polného přiznání úplně svobo-
ného obchodu vzájemného. Všechny
tyto otázky jsou ale ještě v proudu, i není vy-
loučena ještě možnost změn v tom neb onom
směru.
Popovič
Goluchowský
Gautsch
Auersperg
Kosel
Popovics
Vídeň
Pešť
Fejér
Rakousko
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Vyznamenání.
Z Vídně, 16. října. »Fremdenblatt« do-
vídá se, že představenému praesidiální kanceláře
v ministerstvu obchodu, dosavadnímu odhornému
radovi dru. Alfredu Friesovi, uděle
titul a charakter ministeriálního rady.
Dr. Fries byl do nedávna představeným
živnoslenského oddělení v ministerstvu vnitra
když oddělení to přestěhovalo se do minister-
stva obchodu, dr. Fries byl tam povolán
pověřen v právu praesidiální kanceláře. Dr.
Fries byl za hraběte Thuna jeho tajemn-
kem »ad personame.
K odhalením Delcasséovým.
M. Z Kolína nad Rýnem, 16. října. (Pů-
vodní telegr. »Nár. L.«). Pod nadpisem »Loy-
ální dohoda« otiskuje »Köln. Ztg. « delší úvod-
ník oficiósní o nynějším poměra Francie k Ně-
mecku. Praví, že prohlášením anglickým byla
záležitost ta opět z oboru žongléřských kouskův
Delcasséových přesunuta na pole diplomatův
povolaných, již nehrají si jako Delcassé s děly
národův. Veřejné mínění má příčinu hledět po-
znati původ odhalení, jež dle všeho nebyla Del-
cassém způsobena, aby se zjistilo, jak mohl
býti vyvolán ve Francii klam, že by Anglie
byla ochotna ji ve válce s Německem brannou
mocí podporovati. Tím, když by odhaleny bylv
mezinárodní štvavé rejdy tiskové, otevřena byla
by opět cesta upřímným stykům, jež nemusí s
sice zhustiti v »entente cordiale« (srdečnou shodu),
kteréž by mohly ale dojíti výrazu v »entente
loyale«) (loyální shoda), jež by hověla stejně
zájmům Francie i Německa.
Z Berlína, 16. října. (Zvl. tel.) V jedne
rozmluvě vyjádřil se známý universitní professor
nových dějin a politik kouservativní Delhrück,
že nepochybuje, že Anglie byla už pře
Delcasséem odhodlána postaviti se po bok
Francie. Jest přesvědčen, že brannou pomo
nejen slíbila, ale že byla by slib dodržel.
Fremdenblatt
Fries
doktor
Thun
Delcasséův
Loy
Köln
Delcasséový
Vídeň
Kolín nad Rýn
Francie
Anglie
Německo
Berlín
7
article
Přeje si zničiti mladé lodstv
německé, jako zničila kdysi na 30 let lod-
stvo francouzské. Německo, kteréž bylo by nad
Francil zvitězilo, bylo by pro Anglii příliš mo-
ným soupeřem, ale rovněž i ostatním státům
nadmíru silné, takže celá ostatní Evropa po po-
rážce Francie zvedla by se proti němu jak
kdysi proti Napoleonu I. Delbrück soudí tudlž.
že Německo jest bezpodmínečné odkázáno
na mír.
Z Paříže, 16. října. (Zvláštní telegr. »Nár-
Listů«.) Z několikasloupeových včerejších od-
halení »Dépeche de Toulouse«, třeba ješté uvésti;
Eduard VII. vyjádřil se v době marockého kon-
fliktu k jednomu německému vyslanci: »T o, ce
dělá Německo, jest šílené! My ne-
strpíme nikdy ponížení Franciel«
A sedm dní před památnou ministerskou radou
francouzskou ze 6. června telegrafoval vyslanee
Cambon do Paříže, že Anglie nabízí se vzhledem
k jednání Německa k uzavření smlouvv, kterou
Delbrück
Eduard
Cambon
Německo
Anglie
Evropa
Francie
Paříž
Manche jít Toulouse
T o
8
article
by obapolné ohrožené zájmy byly ch r á ně ny.
Delcassé sdělil depeší Loubetoví a Rou ierovi.
Druhý den byla depeše ta známa
v Berlíně. Kdo ji prozradil? Ne-
známo
Hned na to sděleno v Římě vyslanci fran-
couzskému Barresovi, že Německo hroz
překročením hranic u Voges, zvláště proto
prý, že Francie podala Marokku ultimatum.
Francie kvapila zvěsť o ultimatu vyvrátiti. T
v Římě upokojilo. Ještě více byl ale Títtoni
upokojen zvěstí o nabídce anglické. »J e-li
tomu tak — pravil k Barresovi — potom
nemusíte se ničeho báti. Anglo-
francouzská smlouva jest nej-
lepší zárukou míru v Evropě. Ně-
mecko by se nikdy netroufalo vás napadnouti.«
Ministerskou radu 6. června zahájil Del-
cassé slovy k Rouvierovi:
»Vím, že vám vysoká osobnost vyjádřila
vzkaz Bülowa, že nebude již se mnou vyjed-
návati.« Rouvier — mlčel. Na to přimlouval se
Delcassé za přijeti nabídky anglické, dovozuje
jako Tittoni, že ve smlouvě takově jest nejlepší
záruka míru. A dokládal, že by Francie mohla
potom sprostředkovati i sblížení A nglie
s Ruskem, po jehož zatlačení z Východní
Asie Britové nemají příčin k obavám z jeho
expanse asijské. Při takovém trojspolku anglo-
franko-ruském Francie byla by zabezpečena vůči
každému nebezpečl.
Delcassé dokazoval, že Německo chce do-
nutiti Francii jen k allianci s ním samým, ale
to bez nápravy míru frankfurtského znamenalo
by jen zneuctění Francie. Delcassé byl proti
příjetí návrhu německého na konferenci maro-
ckou, jelikož tím už i stát vměšuje se do
francouzské politiky, a byl pro příjetí na-
bídky anglické. Ale na opětné rozklady Rouvie-
rovy, že by tato politíka znamenala válku s Ně-
meckem, ministerská rada vyslovila se skorem
jednohlasně proti Delcasséovi. V okamžiku tom,
jenž znamenal zmar celé jeho politiky, skanuly
prý Delcasséovi dvě velké slzy s očí
Loubetový
Roa
Voges
Títtoni
Bülow
Brito
Delcassé
Berlín
Řím
Německo
Francie
Maroko
Evropa
Rusko
Asie
9
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
z Vídně, 16. října. (C.-B.) C ís a ř příijal
dopoledne ve zvláštní audienci papežského nuncia
Granitu di Belmonte, jenž vrátil se z Říma
do Vídně a řádného profossora německé univer-
sity v Praze dra. Horace Kras nopols kého
Zmařená protestní schůze.
Ze Záhřeba, 16. října. (C.-B. uh) Včerejš
protestní schůze, svolaná čistou stranou práva
proti rěcké resoluci, byla rozbita realisty a soci-
alisty, již měli většinu. Hned na počátku strhla
se taková vřava, že se nemohlo zvolit ani před-
sednictvo. Přívrženci čisté strany práva opustili
schůzi, nemohouce se dostati k slovu a táhli
s národními prapory po Ilici před dům posl
dra. Franka a uspořádali tam ovace. Odtud
odebrali se před byt posl. Harambašiče, kde
demonstrovali. — Po odchodu Starčevičevců ze
schůze vzdálili se též sociální demokraté s rea-
listy a táhli na náměstí Zrinského, kde rozchá-
zeli se, provolávajíce »Živio« rěcké resoluci,
dalmatským poslancům a obecnému volebnímu
právu. Pokoj nebyl porušen.
Belmonte
Horace
Franco
Vídeň
Řím
Praha
Záhřeb
náměstí Zrinský
Harambašič
10
article
Trůnní řeč srbská.
Z Bělehradu, 16. října. (Č.-B.) Král za-
hájil dopoledne slavně zasedání skupštiny
V trůnní řeči praví se mezi jiným
Náklad na přezbrojení opatří se půjčkou, k jejíž
zúročení není však třeba nových daní. Poměry
k cizím státům jsou dobré a korrektní. Odvěký,
na společných vzájemných zájmech spočívajíeí
poměr k Rakousko-Uhersku a tradiční svazky
s bratrským národem ruským trvají v nejlepší
míře. Poměr k balkánským státům, zvlášt Černé
Hoře a Bulharsku, jsou nejen přátelské, ale jest
i naděje, že stanou se ještě důvěrnějšími, načež
balkánští národové jsou odkázáni v zájmu lepší
budoucnosti. Ustavičně těžké poměry našich
soukmenovců v Turecku vyvolaly a vyvolávají
v Makedonsku a kosovském kraji nepokoje,
jež zasahují také naše hraničné krajany. Srbská
vláda chovala se tu nejen neutrálně, ale půso-
bila také konejšivě na naše soukmenovce a byla
jim radou, aby vyčkali výsledků reformní akce
velmocenské, jež rozšíří se — jak doufá se —
také na kraj kosovský. Srbsko ponese také příště
klidně oběti, jež mu ukládá nejistota na hrani-
cích a zůstane i budoueně strážcem pokoje
zákonného pcřádku na Balkáně, doufajíc, že
reformní akce evropská záhy zlepší osud našich
soukmenovců.
Rumunské manévry.
Z Botošany, 16. října. (C.-B.) Od 9.do
13. t. m. konaly se zde za královy přítomnosti
polní evičení IV. armádního sboru. Rakouská
deputace důstojnická: podm. Fühn a m. Heim-
rich pozvána na dvorní hostinu a vyznamenána
velkokordonem řádu rumunské koruny resp. je-
jím komturským křížem.
Heim
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
Turecko
Makedonsko
Srbsko
Balkán
11
article
Bulharský kníže v Paříži.
Z Paříže, 16. října. (C.-B.) Bulharský kníže
přibyl sem o 11. hod. 15 min. dopol. a byl
uvítán na nádraží genorálem Duboisem (v za-
stoupení presidenta Loubeta), min. předs. Rou-
vierem a personálem diplomatického jednatelstv
bulharského. Prokazovány mu vojenské pocty.
Po přehlidce čestné setniny odebral se do mini-
sterstva zahraničných věci, kde bude bydleti za
svého zdejšího pobytu. V průvodu čestné stráže
odebral se později do elysejského paláce, jsa
pozdravován davy lidu. Návštěva u presidenta
trvala hodinu. Po ní byl kníže návštěvou u pl.
Loubetové. President později návštěvu odvětil.
Odpoledne navštívil kníže předsedu sněmovnya
senátu.
Švédsko-norská rozluka.
Ze Štokholmu, 16. tjna. (C.-B.) M i mo-
řádné zasedání řišského sněmu bude uzavřeno
ve středu.
Povstání v německé Atrice.
Z Berlína, 16. října. (C.-B.) (Úradní
Hlídka nadporučíka Heresa přepadla 12. t. m.
houf Hotentotů pod Eliasem, již utekli z boji-
ště v největším zděšení. Jejich ztráty činí 50
mrtvých; při pronásledování v 2hodinné šar-
vátce padlo ještě 6 Hotentotů. Němci ztratili
jednoho jezdce.
Hlídka pod poručíkem Schulzem 5. t. m.
svedla vítěznou šarvátku na Kutipu. Padlo
Hotentotů a raněni byli tři němeetí jezdci.
Dle zprávv anulického osadního tajemnlk
v Kapsku 150 neozbrojených Vithojův přestou-
pilo na anglické území. Byli internováni ve
dvou vládních farmách východně od Upingtonu
a jsou přísně střeženi.
Morenga přepadl u Sehnitdriftu německou
hlídku a ukořistil 15 vozů potravy. Poručík
Sumann a 4 muži padli; 8 jiných bylo raněno
a 8 mužů přestoupilo na anglické území. Tito
dopraveni opět na území německé. Zbraň
střelivo odevzdány hlavnímu konsulovi něme-
ckému. Přepad ten není ještě potvrzen. Nad-
poručik Semann táhl dále proti Morengovi.
Dubois
Loubet
Roa
Heresa
Elias
Němec
Hlídek
Schulz
Sumann
Paříž
Berlín
Kapsko
elysejský palác
12
article
K mírové smlouvě.
K mírové smlouvě.
Z Londýna, 16. října. (C. B.) Text rusko-
japonské mírové smlouvy, uveřejněný dnes
»Reuterovou kanceláří«, obsahuje různé od-
chylky od výtahu, uveřejněného dne
6. září.
Čl. I. obnovuje se mír a přátelství mezi
panovníky, státy a poddanými obou zemí. Čl. II.,
v němž uznává se, že v Koreji převládají ja-
ponské zájmy a v němž stanoví se, že ruské
podniky v Koreji poživají stejných práv jako
podniky a státní příslušníci jiných zemí, pravi
se dále: Ujednává se také — aby předešlo se
všelikému nedorozumění — že obě smluvní
strany zdrží se na rusko-korejských hranicích
všelikých vojenských opatření, jež by mohla
ohrožovati bezpečnost ruského a korejského
území. V čl. III. schází v dřivějším výtahu
uvedená ustanovení, že všecka práva, nabytá
soukromými osobami nebo společnostmi v Man-
džursku, zůstanou beze změny.
Reuterová
Londýn
Korea
Man
13
article
Čl. IV. Rusko a Japonsko zavazují se oba-
polně nečiniti žádných překážek obecným opa-
třením, týkajícím se stejně všech národností,
jež by Čína podniknouti hodlala k povznešen
obchodu a průmyslu v Mandžursku. Čl. V. sta-
noví, že nájemní práva ruská na Port Artur,
Dálný a sousední území a vody přecházejí úplna
na Japonsko, avšak práva nabytá soukromými
osobami nebo společnostmi zůstanou nezkrá-
cena. Článek VI. činí ustanovení o rozdělen
mandžurské železnice a stanoví, že Japonsk
nabývá dolů, prostředkuje dopravu na své části.
dále že oběma stranám propouští se úplná
obchodní svoboda na vyvlastněných územích.
V dřívějším odstavcí uveřejněný odstavec sehází,
že práva soukromých stran neho podniků ne-
mění se úmluvami. Ustanovuje se však, že ma-
jetnická práva ruských poddaných zůstávaj
nedotčena. Opětně uznává se povinnost Ruska
i Japonska dosíci souhlas Číny k úmluvám.
V dřívější versi čl. VI. uvedené ustanovení, že
obě strany mohou činiti ve vyvlastněném území
železničním opatření, jaká se jim zlibí, v nyněj-
ším textu schází.
Rusko
Japonsko
Čína
Port Artur
14
article
Čl VII. praví, že Japonsko a Rusko zava-
zuje se železnie svých v Mandžursku používat
výhradně k obchodním a průmyslovým účelům
a vojsk ke strategickým. Obmezení netýká se
ale drah v nájemném území na poloostrově
Liaotanu.
Článek VIII. čeli k tomu, aby Japonsk
a Rusko obchod podporovaly a usnadnily a co
možná záhy uzavřely smlouvu zvláštní o úpravě
dopravy na spojovacích. tratích svých železnie
v Mandžursku.
Článek IX. odstupuje nyní čás
Sachalinu Japonsku. V posledním od
stavci článku se praví, že Japonsko a Ruskos
shodli v územích svých, na Sachalinu neb na
ostrovech sousedních nezřizovati žádných opevněn
neb podobných vojenskýéh staveb.
Zavazují se také obapolně nečiniti vojen-
ských opatření, jež by svobodě plavby v prů-
livu Lapérousově nebo Tartarském mohly vaditi.
Čl. X. týče se poměrů ruských poddaných
v jižní části Sachalina.
Japonsko
Rusko
Sachalin
15
article
Čl. XI. pojednává o právu rybolovu v ru
ských terriloriálních vodách v Japonském,
Ochockém a Behringově moři. Stsnoví se, že
tyto úmluvy nemají dotýkati se práv, jež uz-
ruským nebo jiným poddaným v území tom
náležejí.
Článek XII. zní: Jelikož obchodní a pl-
vební smlouva mezi Ruskem a Japonskem
válkou byla zrušena, zavazují se obě vlády, až
do uzavření nových smluv těch, jež mají spo-
čívati na základě smluv, až do války platných.
přijmouti za základ zásadu obapolných největ-
ších výhod, do čehož dovozní a vývozní cla.
transitní formality, jakož i připuštění a pomě
úřadníků, poddaných a lodi jednoho státa
v území druhého jsou zahrnuty.
Čl. XIII. týče se vzájemného vrácení za-
jateův a zaplacení útrat za jich vydržováni
Rusko zavazuje se Japonsku pokud možno diffe-
renci vydržování toho dle obnosů skutečně vy-
daných zaplatiti.
Čl. XIV. týká se ustanovení o ratifikován
mírové smlouvy.
Behringův
Ochocký
Rusko
Japonsko
16
article
Čl. XV. stanovi, že text mírové smlouvy
pro Rusko ve franeouzské a pro Japonsk
v anglické řeči se má sepsati a že v pochyb-
ných případech má platiti text francouzský.
Potom následují dva dodatečné články.
První stanoví, že vojska obou ze m
v 18 měsíclch po nabytí platnost
této smlouvy majl býti odvolána
z Mandžurska, vyjímaje nájemné území na
poloostrově Liaotunu.
Počet vojáků, kterýž k ochrané železni
obou stran se připustí a kterýž říditi se bude
dle počtu kilometrů, není ještě stanoven.
Velitelé obou vojsk mají počet ten stan-
viti tak nízko, jak jest ho zapotřebí jen k zabez-
pečení dotyčných tratí.
Počet 15 uvádí se pouze jako maximální.
Druhý dodatek, jenž týče se vy těe
hranice na Sachalinu, určuje, aby
ohraničovací komise, pokud to mistopisné po-
měry dovolí, sledovala 50. stupeň severní sířky
jakožto hranici, a že budou-li nutny odchylky
od čáry té, mají se k vyrovnání toho na jiných
místech prověsti přiměřené korektury.
Práce komise ohraničovaci má podléhat
souhlasu stran, jež smlouvu uzavřely.
Rusko
Liaotun
Sachalin
17
article
Vyklizení Mandžurska.
Z Tokia, 16. října. (C. B.) Praví se, že
mandžurskému hlavnímu stanu poslán rozkaz,
aby s vyklizením Mandžurska počal 16. t. m.
Očekává se tu, že úplné vyklizení bude do
6 měsíců provedeno.
Komura a mikado.
Z Tokia, 16. ríjna. (C.-B.) Baron Komura
byl přijat dnes clsařem v několikahodinném sly-
šení. Císař odevzdal baronu jim samým se-
psané poselství, v němž projevuje radost nad
uspokojivým uzavřením míru a v němž vzpo-
míná výtečných služeb Komurových při mírové
konferenci v Portsmouthu.
V Japonsku po stvrzení míru.
Z Tokia, 16. října. (C.-B.) Vyjednavate
míru bar. Komura vrátil se dnes do Tokia. Na
nádraží uvítali ho použe úřadníci. Uliee
byly přísně střeženy vojskem, policil a čet-
nictvem.
Z Tokia, 16. října. (»Reuter. «) Ministr vo-
jenstvi vydal k armádě rozkaz, v němž za-
povídá všelikou kritiku podminek
miru, protože o míru a vojně rozhoduje pouze
panovník sám.
Baron Komur
Komurový
Tokio
Portsmouth
Reuter
18
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z banky Rakousko-uherské.
Z Vídně, 16. řijna. »Neue Freie Presse
sděluje: Ve valné schůzi Rakousko-uherské
banky učiněn bude pravděpodobně prý ze středu
správní rady návrh na zvýšení bankovní míry,
aby se o celém procentu usnesla. Obchodní
správa sama zachovává zatím vyčkávací stano-
visko, ale jest možno, že uzavřen bude kom-
promis na základě lh zvýšení. Utváření se ci-
zích peněžních trhů, jmenovitě rozhodnutí banky
anglické, zůstane na dále rozhodujícím pro Ra-
kousko-uherskou banku. V kruzích finančních
se dnes proslýchalo, že ve čtvrtek dojde prý
ke zvýšení bankovní míry.
Svaz cementářský.
Z Vídně, 16. října. »Neue Freie Presse
sděluje: Dnes konala se schůze rakouského
cementářského svazu, kteráž radila seo
ujednání s německým cementářským kartelem
ve příčině obmezení odbytu a konstellace cen,
které také bylo přijato. Zejtra koná se valná
hromada svazu kartelového k uskutečnění
smlouvy. Rakouské cementové dílny mají se
obmeziti na čásť svého odbytu do Německa,
jmenovitě horního Slezska, zač od německých
dílen obdrží peněžní náhradu.
Obchodní vyjednávání s Bulharskem.
Z Vídně, 16. října. Z delegátů, kteří jmé-
nem bulharské vlády za vedaní diplomatického
zástupce dra. Z ach a rova zúčastní se jednání
v příčině obchodní smlouvy s Rakouskem, na-
lézají se tři ve Vídni a to prof. Bojev, Ger-
manov a Snančev a čtvrlý delegát Ča-
kalov čeká se dnes neb zítra. Hned po pří-
jezdu započne jednání věcné. Rakouští delegati
jsou titéž, kteří vyjednávali se Švýcary a kteři
povedou jednání také s Ruskem.
Rakouská výstava v Londýně.
Z Vídně, 16. října.. (C.-B.) Předsednictv
rakouské výstavy v Londýně bylo dnes u m.-p.
bar. Gautsche, jenž ve své odpovědi na před-
sedův proslov vytkl velký zájem vlády o vý-
stavu a slíbil ji podporovati v oboru vládní pů-
sobnosti.
profesor
Bojev
Čo
Gautsch
Rakousko
Vídeň
cementářský svaz
Německo
Slezsko
Bulharsko
Gera
Snančev
Švýcary
Rusko
Londýn
Neue Frei Presse
Rakouskýuherský banka
19
article
Ku povznesení návšlěvy cizinců.
Z Vídně, 16. tíjna. (C-B.) Ministerstvo že-
leznic učinilo opětně různá opatření ku povzne-
sení návštěvy cizinců, jichž účelem jest oživiti
cestování za zimních měsíců a podporovati ze-
jmena návštěvu s v. Jana na Arlber gu,
Iněpruku a Kitzbüchlu v obvodu stát-
ních železnic rakouských. Proto zavedeny snl-
žené zpětné lístky, zvláštní vlaky v arlberském
obvodu a levnější doprava ski.
Mlékařský sjezd.
Z Paříže, 16. října. (C.-B.) Státní tajemni
Berard zahájil dnes II. sjezd mezinárodního
sdružení mlékarů. Většina států poslala své zá-
stupce, také Anglie, Némecko a Rakousko. Sjez
potrvá do čtvrtka.
Anglorumunská obohodní smlouva.
Z Bukurešti, 16. řijna. Včera počala zde
s anglickými delegáty vyjednávání o smlouvu
obchodnl.
Jan
Berard
Sjez
Vídeň
Paříž
Anglie
Rakousko
Bukurešť
21
article
Z Nového Yorku, 16. října. (Kabelový
telegram »Nár. Listů«.) Na bavlnářském trhu
bylo dnes v časných hodinách na zklamavsi
zprávy evropských burs a na likvidace smý.
šlení chabě a kursy až o 11 bodů nižší.
Officiální příznivé zprávy o počasí a baisse
příznivé odhady o přivozech rozladily rovněž.
třeba že občasné lepší zprávy o povětrnosti kle-
eání zdržovaly.
Úspěšný postup baissovní strany způsobu
že přádelny v dalším průběhu zůstaly zdrže-
livy, tak že drobení se kursů nabylo většíeh
rozměrů.
Odprodeje k zamezení dalších ztrát a pro
deje neworloanských trhů oslabily smýslen
na dále.
Zavěrečná tendence byla stálá a úroven
kursovní snížena až o 18 bodů.
Počasí: Při mexickém zálivu zamračené
69°. Při atlantickém oceanu zamračené 6g°
z Liverpooln, 16. Híjna. (Telegr.) Ve 4 ho
10 mínut. Obraty činily 8000 žoků. Z toho n
spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— ž
Amer. dodávky na říjen 5.18, 0.—, na říjen-listopad
518, 0.—, na listopad-prosinec 5.22, 0.—, na pro-
sinec-leden 5 26, 0.—, na leden únor 5.29, 0.—, na
únor-březen 5.31, 0.—, na březen duben 5.34, 0.—
na duben květen 5.36, na kvělen-červen 5 38, 0.—
na červen červenec 5.40, 0.—. Smýšlení klidné.
Nový York
22
article
st. Z Pešti, 16. října. (Zvl. telegr. » Nár-
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. ctů.
o 10 h levněji. Platila za 100 kilogramů: pše-
nice tisská 79.7 K 17.35, 78.8 kg K 17.05.
77 kg K 16.40, pešťská 80 kg K 17.10,
79 kg K 16.85, 76 kg K 16.35, bajská 75.
kg K 15.75; žito K 12 85 až 13.—
ječmen (+ 10 h) K 13.60, oves K 13.50
až 13.80; vojtěška K 110.— z Kazsagu.
Terminový obchod s žitem a ovsen
byl pevný, s jiným zbožím klidný.
K večeru znamenala: pše nice na říjen
K 16.08, na duben K 16.64; žito na říjen
13.16, na duben K 13.72, oves na říjen K
13.64, na duben K 13.32, kukuři ce na
květen 1906 K 13 26, řepka na srpen korun
24 60.
Platil
Pešť
kg
23
article
Sádlo smlouváno po 158.—. jiné zbozt
bez odbytu a změny.
Pochmurn.
Z Nového Yorku, 16. října. (zvlaštní
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá-
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo pevné. Znamenala: pše-
nice na prosinec 907/2 (903/4), na květen
901/4 (903/s), kukuřice na prosinee
531/2 (54.—), cukr (Fair Muscovados)
31/16 (—.—, 31/16), bavlna 9.95 (10.10).
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
pevné.
Úprava daně akciových společnosti. Jak jsme
stručně sdělili, formulovali účastníci ankety, konané
v ministerstvu financí o zdanění akciových společností,
své požadavky. Shrnuty jsou v tomto resumé. Nej-
hlavnějším a nezbytným předpokladem rozvoje akcio-
véhe podnikání v Rakousku a povznesení soutěžnosti
domácího průmyslu s cizinou jest: I. Po směru zá-
konodárném: 1. Nový, na moderních zásadách a po
odstranění povinné koncesse vybudovaný akciový zá-
kon, který by byl s to, aby podněcoval podnikavost;
2. reforma zdanění akciových společností, která a) by
umožňovala stanovení vyměřovací základny zdano-
vaci na podkladě jednoduchého, zásadám solidního
obchodnictví odpovídajíeího bilancování; b) která b
stanovila výměru danč způsobem přiměfeným a úměr-
ným k příslušným poměrům v cizích státech soutěž-
ních; 3. při zřízení nových nebo rozšíření existujících
průmyslových akciových společností a) úlevy poplat-
kové, b) právo srážky pro dividendy oněch akci
průmyslových společností, které při založení neho roz-
šíření těchto společností převzaly jinými společnost-
mi a které ponechány budou v portefeuillu. II. Cestou
administrativní: Až de provedení uvedených reforem
cestou zákonodárnou: 1. revise akciového regulativu,
při snaze zjednodušiti a ulehčiti co možno zaklá dání
Sádlo
Nový York
Rakousko
průmyslový akciový společnost a
24
article
akciových společností a při rychlém schvalování no-
vých podniků a změn stanov v rámec regulativu
spadajících a jemu vyhovujících; 2. co do výměry
daní: a) odstranění malicherného šikanování, b) svo-
bodomyslné vykládání platných zákonů a to zvlástě
při posuzování odpisů, dotací a užívání reservních
fondů, speciálně také při užívání reserv vytvořených
za platnosti dřívějších zákonů, c) obmezení dodnteč-
ného zdanění a loyální uživání zákona o promlčení,
d) odstranění nutnosti častého obracení se na správní
soudní dvůr v případech, když již rozhodnuto ve pre-
spěch společností. — III. Současně se doporučuje, aby
těchto zásad bylo dbáno i při zákonu o společnostech
s ručením obmezeným.
Vodní družstvo okrezu ryclinovského. V okresu
rychnovském n. Kn. utvořilo se nové vodní družstv
a položilo si za úkol zříditi nad obef Lukavici nádržku
k zachycení přívalových vod. Těmilo vodami, kteréž
dosud nezužitkovány, ano často i veliké škody půso-
bíce, unikají, má přiště v čas sucha napájena býti zeka
Kněžna, a jejich síly má býti použito ku pohonu
v průmyslových závodech na této řece ležících. Tato
zdravá myšlenka zasluhuje plné pozornosti nejen ob-
čanstva v obcích Lukavici, Habrové a Rychnověn.
Kn., z nichž téměř vše dosavadní členstvo družstva
pochází, ale i v obcích níže při rece Orlici položených.
Vtéká totiz řička Kněžna do řeky Alby, a bude tedy
nádržka výše uvedená nejen napájeti v čas sucha
Teru Orcr zvysovatjevonr sm, e Duce T -
niti škody, jež působí Orlice častými svými zátopamí,
kteréž vnikají skoro po každém lijáku a přívalu, jenz
snesl se v krajině při horním jejím toku aneho při
některém z jejích přítoků. Jest sí jen přáti, aby druž-
stvo setkalo se s náležitým porozuměním a na všech
mistech se zaslouženou přízní, aby mohlo svou my-
šlenku co nejdříve zrealisovati.
Habr
Rychnovět
Kněžná
Lukavica
Ter Orcr
e duce T
25
article
Našim zamědělským strojírnám doporučujeme k
úvaze tulo zprávu „řetr. Ztg.“: Užívání zemědělských
strojů a nářadí na Rusi roste každým rokem
a sice, jak patrno z přehledu vydaného hlavní sorávou
zemědělskou o rozvoji zemědělství ruského r. 1904
nejen u volkostatků, nýbrž i u rolníků. Uživá se stroj
a nářadí jak domácích tak dovezených; sedláci dávaj
za časté přednost strojům vyrobeným domáckými prů-
myslníky, protože jsou levnější. Za účelem nákupu
dražšich a složitějších strojů se za časté sedláci sdr-
žují a kupují je na společný účet. Značnou překá žkou
všestranného rozšíření strojů zemědělských jest r-
lativně vysoká cena jich, jakož i nedostatek dobrých
a zkušených mistrů a dělníků. Tak sděluje kterýsi kor-
respondent ze vnitra Rusi, že sedláci vážně usilujío
opatření dokonalých zemědělských strojů a nářad,
brání jim v tom ale okolnost, že nedovedou s nimi
zacházeti; jen proto nevyužívá se začastě stroje;
který steji 200—300 rublů, že není nikoho, k do
by sedláky naučil se stroji těmi zae
cházeti. Proto nutno si přáti zřízení instruktorů pro
zemědalské obyvalelstvo, a možno za to míti, že se
zemstva podejmou úkolu tohoto. Další překážkou
rozšíření zmsiněných strojů mezi sedláky jest, že není
na venkově zkušených mistrů, kteží by dovedli pro-
vádět opravy K vůli nepatrné opravě musí začasi
rolník vážiti cestu do vzdáleného města, což ovšem
spojeno jest s výdaji i se ztrátou času. Velikou úloh
při rozšiřování strojů zemědělských hrají zemstevní
skladiště a dílny strojní, které již v některých obcích
otevřeny.
Rus
26
article
Doptavní plijmy drah. Dopravní příjmy jižn
dráhy od 1. do 10. října činily 3,379.233 (— 82.469)
korun, společnostistátní dráhy pak 2,041.313
(+ 95.109) K a od 4. ledna t. r. 46,417.190 (+ 377.135)
K. — Dopravní příjmy severozápadní drány
činily od 1. do 10. t. m. 855.581 (+ 129.097) K a od
počátku roku 19,218.194 (— 15.581) K. V lomže ol-
dobí přijala pol abská dráha 540.256 (+ 100. 045)
K, resp. 12,078.489 (+ 565.101) K, jihosevroně-
mecká spojovací dráha 267.069 (+ 41.992) K,
resp. 6,697.699 (— 14.907) k
Z uherského ruchu linaněního. Píše se nám z Vi-
ně: Celá řada finančních ústavů peštských usnesla
se v poslední době zvýšiti kapitál — provedení usne-
sení ičchto odročeno však známými ději a zápletkami
politickými. Prve místo zaujímají tu peštské spořitelny.
27
article
Tak zamýšlí peštsko-leopoldovská spori-
telna, která založena r. 1895 s kapitálem 2 mill. K
a která v únoru svůj akciový kapitál zdvojnásobila,
zvýšiti opětně svou jistinu na 8 mill. K a sice za úče-
lem provozování obchodů hypotekárních a komunál-
ních zápůjček. Středoměstská spořitejna mínl
zvýšti svůj akciový kapitál ze 71/2 mill. K na 10 mil.
korun a současně změniti jmenovitý obnos akcil ze
200 na 400 K. Peštský vlastenecký spořia
telní spolek chce zvýšiti svůj akclový kapitáí
z 15 na 20 mill. K a vydati vedle toho za 30 mill. k
prémiovýcn obligací, k čemuž si vydobil již 1889 p-
volení současně s uherskou hypoteční bankou, která
vydala z povolených jí 70 mili, zbytek 20 mill. Kr.
1904 konsorciu, sestávajícímu z eskomptní banky,
agrární banky, a společnosti „Hermes“. Vlastenecká
spořitelna, jež oprávněna rovněž vydati za 30 mill.
prémiových obligací, míní uvěsti je ihned po vyjasnění
politických poměrů na trh. Bude tedy asi říše zapla-
vena brzy uherskými titry a to přes platný zákon
protilosový, který ostatně stále se obchází. V určitých
kruzích pracuje se vzhledem k této situaci k tomu
aby u nás byl na čas zrušen uvedený zákon a takto
stěženo postaven novým uherským papírům této sku
piny. Zprávy o zvýšení akclového kapitálu veštské
spořitelny neodpovídaji pravo.
Peštský
Hermes
mill