2
masthead
V Praze, v úterý dne 17. října 1905
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předplácí se
v Praze v zdministraci
na něsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí čenáškon
z uěsíc, . . . . 7 K 50 h
na čtvit leta
ve šlialkiel
. 2 K 80
na niěsle . .
Poštou
za měsíe . . . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s drojí zisilkou
na něsk
ndtrrt lets . . . . K eh
Praha
5
article
Nedáme se ničím zastrašit!
Nedáme se ničím zastrašit!
V Plzni, Litomyšli, v Moravské Ostravě
i v samé Opavě udály se této neděle pozoru
hodné projevy českého lidu pro vše
obecné, rovné právo hlasovací
v němž spatřuje žádoucí pospolitou spravedlivos
občanskou a spolu jediné východiště z dosavad-
ního bludiště křivd a bezpráví půlstoletého,
jedinou naději, že význam národů slovanských
a zvláště význam historického národa českého
dojde v této říši posléze zasloužené platnosti
pravé váhy.
Duch uraženého právního citu, duch roz-
trpčeného dlouhou křivdou sebevědomého národa
ozýval se na hojně navštívených těch táborech
a schůzích, konaných neohroženým lidem našim
od Plzně až do Moravské Ostravy ve stínu bo-
dákův, na rozdíl od schůzí německých.
které se většinou konají u nás pod stínem
křídel byrokratické blahovůle.
Je-li pro věc naši pravou události nedělní
manifestace českého dělnictva opavského,
která posvítila na ten »německý ráz« Opavy
tak ostře, jako nedávná rázná odpověď Čechů
brněnských na ten »německý ráz« Brna : —
tož opět schůze ostravská, obklopená
bodáky čtyř setnin německého pluku z Opavy
a 200 četníků, elektrisuje všechnu naši Moravu
tou svou mluvou srdnatou a rozhodnou, jakou
vyzývá všechen český lid, aby se
účastnil od obce kobei statečně
boje za národní naše práva, jež
vláda i Němci nám odpírají, jakou
protestuje proti brojení německému v záležitosti
české university v Brně a ještě důrazněji proti
vládě Gautschově, jež váhá vyhověti tomuto
kulturnímu našemu požadavku z ohledů na ne-
mravný odpor našich německých nepřátel a
jakou posléze vyzývá poslance české všech stran,
aby na sněmu moravském, právě svo-
laném, zahájili obstrukci a vytrvali
v nl tak dlouho, pokud vláda
i Němci nesvolí kreformě krutě
nespravedlivého složení sněmu
moravského na základě všeobec-
ného rovného práva hlasovacího.
Němec
Gautschův
Plzeň
Litomyšl
Ostrava
Opava
Brno
6
article
To je strefná rána na pravý suk. Považme
přes 44 let je 1,800.0000 lidu českého n
Moravě odsouzena na vlastním sněmu svém
oproti 675000 Němcům do bezmocné menšiny
Stejně rozhodně opposičně ozval se lid ná
na politicky vysoce zajímavé schůzi lito-
tyšlské. Resolucu jednomyslně tam přijatá
jest řadou těžkých stížnosti a žalob na režim
barona Gautsche: »Nesplnil ani
jediného ze skromných požadav ko
našich. Pro zřízení české university v Brně
nevložil do rozpočtu státního na příští rok ani
haléře. Proti návrhu našeho poselstva na zave-
dení všeobecného rovného práva hlasovacího od-
pověděl, že cítí se povinným hájiti — národn
državu Němeů. Proto neschvalují voliči
litomyšlští delší vyčkávací stanovisko naší dele-
gace ve Vídni, nýbrž vyzývají výkonný výbor
aby doporučil poselstvu našemu ve Vídni co
nejdůtklivěji, by zanjalo proti vládě
Gautschově konečně stanovisko
rozhodně opposiční, nedávajíc se na-
dále zlákati prázdnými sliby. — Na této lito-
myšlské schůzi pronesl důvěrou voličstva vy-
znamenaný poslanec dr. Plaček ke konci své
opposiční řeči slovo, jež odhaloje nám —
finessy, jakých asi baron Gautsch v důvěr-
ných svých rozmluvách s našimi předními po-
slanci uživá, aby je přiměl k mirnostia
povolnosti ve všech otázkách, které by
mohlypodráždit nacionální nedůtklivost a chauvi-
nism Němeů zdejších. Dr. Plaček pronesl větu
»Intervence říše německé, ktero už
snad Gautsch hrozl, netřeba se
bátice . .
Němec
Gautsch
Gautschův
doktor
Plaček
český můj Morava
Vídeň
český univerzita v Brno
7
article
Tím bubákem Türkův a Schönererův stra-
šlvá tedy naposled už rakouský ministerský
předseda poselstvo českého — národa ?! To b
věru bylo již velkolepěl
Že se státníci vídeňšti už od Sedanu p
každém známějším kroku svém úzkostlivě obll-
želi po tom, »co by tomu řekli — v Berlíně«,
není ovšem nikomu a nejméně nám Čechům
žádnou novinou. Víme, jaké vlivy působily ku
pádu Hohenwartova vyrovnání, a jaké naděje
kladli Němci zdejší do Bismarkovy allianční
smlouvy s Rakouskem, uzavřené před 26 lety
a odtud stále prodlužované až podnes. Tolikéž
pamatujeme, jak pochodil hr. Frant. Thun,
když jako ministerský předseda odpověděl dne
29. listopadu 1898 na dolazy dra. Engla a Ja-
worského stran vypovídání Slovanův rakouských
z Pruska správně a Rakouska důstojně, že
v případě, kdyby se ukázalo, že vypovídání
nemá jen rázu policejního proti jednotliveům,
viáda rakouská by pak přislušníkův svých ovšem
co nejrázněji se ujala a užila reciprocity proti
zde přebývajícím přislušníkům pruským. Dne
26. prosince 1898 musil ve »Wiener Abend-
postu« vůči Berlínu skroušeně se omluvitia
ujišťovati jakým jest přítelem Německa . ..
Türkův
Schönererův
Čecho
Hohenwartův
Němec
František
Thun
Slovanův
Wiener
Sedan
Berlín
Rakousko
Německo
8
article
To vše sice víme, ale dotud je až — „do
intervence řiše němeeké přece jen
bchudík ještě cesta hodně, hodně
dlouhá a kostrbatá, než aby nebudilo
trapný náš úžas, slyšíme-li, že bar. Gautseh
snadi touto intervenci našim hro-
zivá, když požadují na Rakousku pro národ
náš rovné právo s německou menšinou ve vla-
stech českýeh, rovné právo, které nám zaručují
základní zákony zemské i říšské, když se do-
máháme pro svůj šestimillionový národ druné
české university vedle pěti německých, které
zde mají ode dávna Němei, anebo když požadu-
jeme pro zákonodárné sbory této říše stejný
volební řád, jaký má od 34 let — říse n
mecká.
Bismark sice ve svých „Vzpomínkách“
jako ve své rozmluvě s hr. Chandordem pro-
zradil, kterak mu na tom záleželo, aby německý
živel v Rakousku nebyl oslaben, poněvadž by
tím mohla atrpěti časem trvalost spojenecké
věrnosti Rakouska vůči Německu, ale navzájem
týž Bismark pronesl se r. 1889 k jednomu
z rozhodných Němcův rakouských
takto:
„Čechové jsou zdatný, s ch opn
a silný národ: s nimi každí stá
musil by se vyrovnat.
Stále pak a vždy co nejrozhodněji za-
píral, že by cílem jeho politiky německé
bylo, zabrati pro Německo Čechy a s nim
ostatní Rakousko až po Terst.
Němcův
Rakousko
Německo
Německo Čechy
Terst
9
article
„To bylo by čiré šflenství!“ vykládal dn
14. listopadu 1879, tedy měsíc po uzavřen
smlouvy německo-rakouské francouzskému vy-
slanci hr. Chandordovi: „Neboť zabráním ně-
meckých provincií Rakouska do německé říše
rozhojnili by se v této nadmíru živlové proti-
pruští, kterých máme v Bavorsku, Virtem-
bersku, Badensku a Hessensku pořád ještě dos
a protestantské obyvatelstvo by se octlo v říi
v menšině vůči katolíkům, kteří nejsou Hohen-
zellerům příznivi. Musil jsem podniknout zápas
s Římem („Kulturkampf“) proti své vůli, abych
uskutečnil jednotu Německa; nuže, jaké povahy
byl by nabyl zápas ten, kdyby bylo mělo Ně-
mecko o 10 millionů katolíků více? A mezi
těmi fanatikův katolických, jakými jsou Tyro-
láci a Štýřané. Boj byl by skončil tím, že by
byl mne i německý národ rázem roztříštil. Byl
bych tedy — (zabráním Čech a Rakouska) jen
vlastníma rukama budovu, mnou stvořenou, po-
beřil a zamilovaný sen Napoleona III. splnil.
který si přál rozdělit Německo ve dvě
půle: severní protestantskou a jižní něme-
ckou. Toho bych byl právě r. 1866 docílil, kdy-
bych byl německé provincie Čech k Německu
přivtělil. Proto pokůd živ jsem, na to
nedojde. Terst, Istrie, Krajina a Dalmacie,
rovněž tak Uhry způsobily by Německu nesko-
nalé potíže. Němcům nepřátelskými živly bylo
by Německo v nitru svém oslabeno a odsou-
zeno ku prazbytečným bojům s Italif. Rusko by
chtělo pak pro sebe Halič, jakož vůbec veškere
Musil
Štýřan
Napoleon III
Uher
Němec
Rakousko
Bavorsko
Virt
Badensko
Hessensko
Řím
Německo
Tyra
Čechy
Terst
Istria
Dalmacie
Rusko
Halič
10
article
Slovany rakouské. Avšak Německo by mu
nemohlo propustit Čech; neboť tato vy so-
čina, z níž pramení všechny řeky, ovlažujíeí
severní Německo, tento rozsáhlý, opev-
něný tábor, jejž sám bůh upro-
střed evropské matky země stvo-
řil, ten by v rukou Ruska znamena
porobu Německa; v rukou Něme-
cka však kořist, která by zapletla Německo
do nemilosrdné, nesmířitelné vál-
ky s Ruskem. Vidíte tedy — končil Bis-
mark — „že trvání Rakouska jest
v zájmu našeho sebezacho ván
nutným.“ —
A to praví dnes officiosní posud berlín-
ská „Norddeutsehe Allgemeine
Zeitung“. — Ohražuje se živě prot
podezření, vyslovenému 2. t. m. v londýn-
ské „Westminster Gazette“, jakoby dnešní poli-
tika císaře Viléma II. obírala se velko-
německými snahami na úkor svých
srusedův:
„Nepotřebujeme teprv zvláště připomínat
že je tato domněnka bludná: „V Ně-
mecku není žádného vážného politika.
kterýž by se nějakou velkoněmeckou otázkou
obíral. V tomto, jakož i ve mnohých jiných bo-
dech zůstávají pro německé státní umění
směrodatnými zásady, jež za Viléma
Velkého se vytvořily a ke kterým v přední řadě
náleží, že naše národní snahy v Evropě usku-
tečniti se mají v mezích vlastního Německa.
Považujeme za nutné toto vytknouti,
ježto naši odpůrcové opět a opět pracují kla-
mem, že Německo jenom vhodné chvíle vy-
čkává, aby se zmocnilo jistých zemí sousedních
státův.“ —
Z toho viděti, že posud — Evropa ne-
umřela a německé stromy že nedorostou do
nebes.
Hrozí-li tedy baron Gautsch našim —
„intervencí německé říše“, ať mu prostě od-
povědí tímto osvědčením berlínským ze dne
15. října t. r. v „Norddeutsche Allgemeine
Zeitungu“ — aby se tak zbylečně nebál o naši
kéži a jen nám dal, co nám náleží!
Čo
Bis
Vilém II
Vilém
Gautsch
Německo
Rusko
Rakousko
Evropa
Norddeutsehe Allgemeine Zeitung
Westminster Gazette
Norddeutsche Allgemeine Zeitung
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 16. října. (Zemské sněmy.
sobotní schůzi sněmu haličekého
podal posl. Leop. Jaworski a soudr. návrh na
úpravu platů učitelských. Současně
přibyla do sněmovny deputace učitelů lvov
ských, domáhající se u poslanců zlepšení svého
postavení. „Otázka tato — píše „N. Ref.“ —
jest důležitější, než otázka propinace, neboť má
v prvé řadě význam osvětový a teprve v druhé
řadě finanční. Kdyby se na otázku tu hledělo
s tohoto jedině správného stanoviska, mohla
býti dávno vyřizena, a Halič nemusila v rakou-
ské statistice figurovati jako hnízdo temnoty
bezgramotnosti.“ Ale zdá se, že ani „N. Ref.“
nemá naděje, že by nynější sněm, složený
většinou ze šlechticů, vyřídil konečně tuto pro
Halič palčivou otázku. Dodáváť, že v kruzíeh
poslaneckých jest úmysl, odročiti otázku učitel
ských platů až do r. 1910, až se zemské du-
chody zlepší zvýšenou přirážkou na pivea
platy, uvalenými na hospody. „Varujeme před
takovým odkladem — píše „N. R.“ — Země
jest povinna platiti své funkcionáře. Jejieh po-
vinnost jest plniti svědomitě a horlivě, k čemu
se zavázali, země však jest povinna práci jieh
přiměřeně odměňovati.“ Jen podaří-li se kra-
kovskému listu přesvědčiti ony polské šlech-
tice, kteří jsou ze zásady proti šíření osvěty
mezi prostým lidem, soudíce, že s bezgramo-
ným chlopem snáze se dá zatočiti dle vůle pá-
novy, než se vzdělaným.
Jaworský
Ref
Praha
Halič
12
article
V Praze, 16. října. (Bar. Fejérváry
opět ve Vídni.) Baron Fejérváry by!
v neděli večer pozván opětně do Vídně a dne
ráno tam přibyl s ministrem obchodu Vör5-
šem a státním sekrefářem v mmnisterstvě fi-
nancí Popovičem. Baron Fejérváry byl při-
jat ve 2 hodiny ve slyšení. Soudí se, že slyšení
se týkalo hospodářské pospolitosti Rakousko-
Uherska a Vöröš i Popovič byli povolání do
Vídně proto, aby panovníku blíže vysvětlili onu
čásť Fejérvárova programu, která se týče ho-
spodářského poměru Uher k Rakousku. Z Pešti
sděluje se mimo to, že se bar. Fejérvárovi po-
dařilo nalézu kandidáty prc úřad ministrů orb
a financí. Ministrem orby má se prý státi dr.
Münnich, jenž býval referentem o věcech
vojenských, a ministrem financí bar. Arn. Dá
niel, bývalý ministr obchodu.
Z Vídně, 16. října. (Dementi.) Tyrol-
ský místodržitel baron Schwartzenau popírá
zprávu, že by byl vlašským poslancům slibi
zřízení zvláštní zemské školní rady pro Trident
sko, upustí-li na sněmě od obstrukce.
Baron
Popovič
Vöröš
Fejérvárův
Münnich
Schwartzenau
Praha
Vídeň
RakouskoUhersko
Uhry
Rakousko
Pešť
Tyroly
Vör 5
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praza, 16. října.
K úmrtí rektora knížete Trubeckého.
O úmrtí rektora moskevské universíty, kní
žete Sergěje Nikolajeviče Trubeckého, jsou tyto
podrobnosti:
Rektor přijel ráno dne 13. t. m. do Petro
hradu, aby podal ministru vyučování zprávu
o událostech na moskevské universitě. K mi
nistru se dostavil o 2. hod. odpol. Rozmluva
trvala déle hodiny. Ministr velmi pozerně po-
slcuchal a vybídl rektora, aby so zúčastnil za-
sedání komise, která pracuje o novém univer
sitním statutu.
Události na universitě moskevské, jak se
odebrávaly po jeho zvolení za rektora, knížete
Trubeckého velmi zarmucovaly jako jeho osobní
nezdar. Byl následkem toho rozechvěn a roz
čilen.
O 5. hod. odpol. kníže Trubecký znov
přijel k ministru vyučování do schůze řečené
k mise. Kromě ministra Glazova přítomni byl
jeho pomeeníci Lukjanov a Renar, odborný
přednosta Tichomirov, Tavildarov a professoř
Su slov, Sčerbakov, Derevický a Kuplevasský
Kníže Trubecký se zúčastnil debat až de 7. ho-
diny večerní a ostatní nepozorovali ničeho, že
by byl nemocen. Okolo 7. hod. náhle zbledl a
udělalo se mu zle. Položili ho na divan. Prvou
pemoc mu prokázal pomoeník ministrův Luk-
janov. Mezitím poslali pro lékaře a pro příbuzné
Trubeckého: knížete A. N. Obolenskéhoa
Kristia. Nemocný z počátku ještě rozuměla
mluvil, ale brzy upadl v bezvědomí. O 1/410.
devezli ho na kliniku, kde se nad ním konal
kcnsilium lékařů. Pozváni k němu professo
Afanasjev, Tilling a Blümenau. Zjistili zkorna
tění cév. Umělým dýcháním udrželi ho ještě
nějakou chvíli na životě, ale o 12. hod. nočn
kníže S. N. Trubecký skonal mozkovou mrtvieí
po niž následovalo ochrnutí plic.
Trubecký
Nikolajevič Trubecký
Rektor
Petro
Glazův
Lukjanov
Renar
Tichomirov
Tavildarov
Sčerbakov
Derevický
Kuplevasský
A N
Obolenského
Kristius
Afanasjev
Tilling
Blümenau
S N Trubecký
14
article
Školské stávky v Ruském Polsku.
Na vysokých školách ve Varšavě se an
letos nevyučuje. Školy ty jsou tři: universita,
technika a zvěrolékařské učiliště. Na středníe
školách v Ruském Polsku sice se vyučuje, ale
studenti vyšších škol raději navštěvují tajné po-
litické schůze, nežli školu. V poslední době agi-
tace pracuje o to, aby stávka rozšířila se i n
obecnou školu. Agitaci tu vede lidový lístek
»Polák«, jejž Ivovská »Gazeta Narodowa« za to
rozhodně odsuzuje řkouc, že podává ruku so-
cilismu, jenž usiluje o úplnou desorganisac
polské společnosti, Ale agitace »Poláka«, poku
se týče obecných škol, nemá dosud žádného
výsledku.
Studenti vysokých škol varšavských nejsou
svorni v názoru na prospěšnost školských stávek
a mnozí chtějí přednášky navštěvovati, ale sotva
lze pochybovati, že otázka se rozhodne ve
smyslu radikálném; mysliť velká čásť polskýeh
studentů, že je vhodná doba býti nespokojeným
a stupňovati národní a politické požadavky do
nejvyšší možné míry. Ale mnozi skušení náro-
dovci polští varují od přilišností, bojíce se, aby
jimi nebyla přivoděna reakce v povolování pol-
ským požadavkům. Tak se ozvali zejmena arci-
biskup Popiel, biskup Ruszkiewicz, Peplowski
Boleslav Prus. Proti školským stávkám vyslovili
se veřejně v novinách také mnozí polští rodiče,
kteří jsou nešťastni pro rozkol mezi »otci
dětmi«, označujíce je jako nový a velmi hrozný
jev v životě polské rodiny.
Polák
Popiel
Ruszkiewicz
Prus
Polsko
Varšava
Peplowski Boleslav
Gazeta Narodow
15
article
Tábor lidu v petrohradské universitě.
Ruské university jsou nyní vhodnými shro-
maždišti meetingů. Dne 12. října konal se ta-
kový meeting ve velkém sále petrohradské uni-
versity za účastenství 5000 osob, z nichž jen
menší polovina přináležela studentům; větší po-
lovina sestávala z dělníků a ženských. Sociální
demokraté řídili jednání. Rokováno o poměru
sociální demokracie k liberálům a měšťáctvu.
Po odsouzení jedněch i druhých uznáno za
nutno: zahájili ozbrojené povstání, dosaditi
revoluční vládu a zříditi revolučně demokra-
tickou diktaturu proletariátu a sedláků.
Současně v jedné z poslucháren konala se
schůze čistě dělnická, na níž se rokovalo o sta-
vovské organisaci dle odborů.
Celá universita rozléhala se pěním revoluč
ních, dělnických a studentských písní.
Rozmach polského radikalismu v Horním
Slezsku.
V politických kruzích německých budí ne
malé vzrušení výsledek volby ríšské v Katov
cích a Zabří, kdež — jak sděleno již — zvoler
byl polský radikál Korfanty na první ráz, kdežto
minule zvolen byl teprve po tuhém zápasu
s kandidátem středu až v užší volbě. Slezský
orgán katolíků německých, »Schlesische Volks-
zeitung« míní, že »střed« musí býti uchystán na
to, že Poláci dobudou i jiných jeho mandátů
v Horním Slezsku.
Polák
Horní Slezsko
Katov
Schlesische Volk
16
article
Delcasséova afféra.
Zdá se, že v celé té vřavě, ztropené v ev
ropském tisku sensačním odhalením dobrodružné
politiky Deleasséovy hraje velkou roli — reklama.
»Matin«, který již několikráte s americkým
bluffem hleděl na sebe upozornit a jehož chef.
podnikavý Buneau-Varille má bujnou fantasii ve
vyhledávání stále nových reklamních prostředků
tentokráte trefil do černého. Nikdy se o »Ma-
tinu« nemluvilo tolik a administrace listu pocí-
tila též příznivý účinek velkolepé sensace.
Stephan Lapanz, autor článků o Delcasséovi,
prohlašuje, že jednal z vlastního popudu, ale
jisto je, že aspoň částečně byl informován bý-
valým ministrem zahraničních věcí, kterému se
jednalo o to, aby Rouvierovi způsobil rozpaky
a sobě připravil půdu pro nastávající volby-
Věc vyvolala příliš mnoho hluku, snad více.
nežli si mohl Delcassé přáti. Zatím se zdá, že
je záležitost vyřízena officiální zprávou »Agence
Havas« — jež ostatně nic nevysvětluje —
prohlášením anglické vlády vůči Německu. Oče-
kává se však, že též Rouvier při příležitost
promluví.
Dementi »Agence Havas« i »Reuterovy
kanceláře« neučinily dojem v Berlíně a nepř i-
vodily žádoucí uspokojení. »Post« píše ostře
proti dementi »Reuterovy kanceláře«, jež nen
dostatečným vysvětlením afféry. »Post« míní
že v době, kdy Německo provozovalo loyální
přímou politiku, bylo obklopeno nejhoršími ná-
strahami nepřátelskými. Na to prý se v Ně-
mecku nezapomene. Avšak není příčiny, proč
by mělo teď Německo pochybovati o dobrých
úmyslech vlády Rouvierovy.
Delcasséův
Lapanz
Rouvier
Havas
Reuterův
Ma
Německo
Berlín
Reuterův kancelář
Post
17
article
Londýnská »Westminster Gazette«, obyčejně
dobře zpravená, doznává, že v okolí Loubetově
se tvrdilo zcela otevřeně, že jistá nadmíru
vysoce postavená osobnost angli-
cká přislíbila Francii pomoc An-
glie v případě útoku se strany ně-
mecké. Bylo to sice řečeno neúřadně, ale mohl
se předpokládati, že Francie může spoléhatí n
pomoc anglickou.
Dále popírá »Westminster Gazetto« roz
hodně tvrzení, že za marocké afféry Anglie tri
kráte zkoumala, zdali je příležitost k uzavřen
alliance s Francil.
Římský ministerský list »Capitale« pro
hlašuje, že afféra Delcasséova nezpůsobila ne-
přiznivou náladu mezi Italií a Francií. Celá si
tuace světová ostává nedotčena ve svém míru
milovném směru přes všechna odhalení »Ml -
tinu«.
V »L' Energie Francaise Andre
Chéradame doznává, že »Matin« má v mno
hém ohledu pravdu. Nebylo však taktním a po-
litickým rozkřikovat před celým světem, že mez
Francií a Anglií se jednalo o vzájemnou pomoe
»Matin« přestřelil.
»Eclair« ve článku o odhaleních napadé
ostře italského ministra zahraničních věcí, jemuž
vytýká obojetnost, neboť zatím co ve Francii na
bádal k odporu proti německým požadavkům
ujišťoval Německo svou pevnou věrností k troj
spolku.
K návštěvě pařižské městské rady v Londýně.
Francouzská liga patriotů vydala u příle-
žitosti návštěvy členů městské rady pařížské
v Londýně a se zřetelem k odhalením »Matinu
prohlášení, v němž se rozhodně vyslovuj
proti všem plánům na utvořen
francouzsko-německého spolku
Dobývačný národ německý je nebezpečím pro
mír evropský, jenž nejlépe bude uhájen osama-
cením němackého císaře. Proto doporučuje liga
městským radům pařížským, aby v Londýně
horovali pro posilnění přátelstv
francouzsko-anglické ho.
V L
Andr Chéradam
Matin
Francie
Westminster
Anglie
Německo
Londýn
Westminster Gazette
Matin
energie Francaise
18
article
Německá akademie v Italii.
Jistý německý bankéř koupil letohrádel
Falconierův ve Frascati a věnoval ho Vílému II
Ten určil jej pro zřízení německé akademi
krásných umění.
Přiští král norský
Podle londýnského »Observeru« přijaly ve-
škeré (?) strany norské kandidaturu prince dán
ského Karla. Anglie ochotna jest prodloužit
smlouvu z r. 1855, zaručující neodvislost
celistvost Norska, ač-li Norsko zůstane mon-
archií.
Druhá sněmovna švédská přijala včera
bez debaty návrh vládní na zrušení unie
z r. 1814 a na uznání Norska jakožto státu
od Švédska odloučeného. První sněmovna rovněž
návrh vládní přijala. Rovněž schválily obě sně-
movny návrh o vypuštění odznaku unie ze
švédské vlajky a nahražení jeho modrým polem.
Bavorský dvůr a Alfons XIII.
Bavorská vláda vyvrací, že by Alfons XII
mínil se zasnoubiti s dcerou prince Ludvika
Návštěva jeho platí jen dávným přátelským sty-
kům s dvorem tím. Příjezd španělského mini-
sterského předsedy souvisel pak jen se zasnou-
bením infantky Terezy se synem prince
Ferdinanda Marie.
Nový ekumenický koncil.
Papež Pius X. projevil přání svolati mimo
poradní koncil o církevních otázkách franicouz
V drobném prodejtn
ranní číslo o sobě . . . za 8
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve flislkách na vankově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední
Inseráty
platí se hotově napře
Předplacení a innerty přijímná admlni-
strace v Marisnské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna n ezpedice „Márodnich Listě“
Pakopisy so asvraeejt
Falconierův
Karel
Alfons XIII
Alfons XII
Ludvik
Tereza
Ferdinand
Marie
Pius
Frascati
Anglie
Norsko
Švédsko
Marisnský ulice
19
article
ských i ekumenický koneil biskupů
celého světa. Koncil tento má býti obnovou
koncilu z r. 1869, kterýž byl franko-německou
válkou přerušen. Soudí se, že nový tento koncil
svolán bude do roka nebo nejdéle do dvou let.
20
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
(III. zasedání schůze 1.)
V Brně, 16. října.
(Zvláštní tigr. »Národních Listů«.)
První schůze tohoto sněmovního zasedání
byla dosti bouřlivou. Čeští poslanci, sotva zemský
hejtman počal svoje oslovení německy, volalii
»Mluvte česky! Česky napřed!« K další bouři
přišlo při interpellaci Němců o brněnských udá-
lostech. Podáno bylo s obou stran několik pil-
ných návrhů. Jinak byl ráz schůze formální.
Zemský hejiman hr. Vetter zahajuje schůzi
o 12. hod. 5 min. Vládu zastupují mistodržitel hrabě
Zierotin a vládní rada Navrátil
Zemský hojtman hr. Vetter: Hoher Landtagl
Sotva vyřkl tato dvě slova, povstává na českých
lavicích hluk
Posl. dr. Šílený: Česky! Mluvte česky na-
předi
Posl. dr. Pospíši!: Česky mluvte!
Posl. dr. Perek: Tříčtvrtinová většina v zemí
nejá se více takto urážeti. Česky napřed!
Zemký hejtman snaží se mluviti dál. ale
zase znova zní to s lavic českých: Česky! Česky
napřed!
Zemský hejtman hr. Vetter, doříkav německou
uvílací řeč, pokračuje česky. Vílá poslance co nejsrdeč-
něji a přeje si. by práce jich sloužila ke cti a zájmům
země moravské a aby k ní vedl sněm duch miru
Posl. dr. Šílený: Duch míru teď! Po ud-
lostech brněnských!
Němec
Vetter
Zierotin
Navrátil
Posl
doktor
Pospíša
Perek
Brno
Hoher Landtagl
21
article
Zemský hejtman hr. Velter pokračuje: Jsne
povoláni sloužiti zájmům vlasti. Potom věnuje vře-
lou vzpomínku posl. Pemslovi, jakož vzpomíná dále
bývalých poslanců Kobzíka, dra. Pospíšila, Singraa
Zollnera. Vitá místodržitele a žádá jej o podporu
Místodržitel hr. Zierotin povstává a počíná
řeč svoji německy
Čestí poslanci volají: Česky! Česky na-
předl
Posl. dr. Šílený: Jeden začal německy,a
druhý začne českyí
Posl. dr. Perak: Česky napřed! Nedámes
pořád zastrkovati
Posl. Pospíšil: Česky mluvte! Česky na-
předl
Místodržitel hr. Zierotin omlouvá se česky.
Praví, že neběží mu o přednost tomu neb onomu
jazyku, pouze o stávající zvyklost. Vílá poslancea
přeje jednání sněmu všeho zdaru.
Posl. dr. Perek: Napřed musí býti vyřízeno
všeobecné právo hlasovacil
Mistodržitel hr. Zierotin: Vláda povolila na
živelní pohromy této země obnos 700.000 K
Posl Pospíšil: Nacpali si kapsu jimi Němci
Místodržitel hr. Zierotin oslovuje zemského
hejtmana hr. Veltra a představuje sněmu svého zá-
stupce, vládního radu Navrátila.
Posl. dr. Stránský: Jiného ministerského přel-
sedu nám račte představit!
Zemský hejtman hr. Vetter provolává pak císaři
Uřikráte Hoch! a Sláva! Poslanci stojíce, volají s ním.
Nově zvolený poslanec za obchodní komoru br-
něnskou Heiter skládá sli
Poslancům Chlumeckému, Proskove ovi
a Seilernovi uděluje se dovolená
Posl. Jelinek a soudr. podávaj dolaz stran
bouří v Brně. Žádají v něm ochranu německého
obyvateistva v Brně.
Při čtení dotazu seskupili se čeští a němečtí po-
slanci kolem tribuny tlumočníkovy.
Posl. Albrecht volá cosi na české poslance.
Kobzík
Pospíšil
Singraa Zollner
Zierotin
Posl
doktor
Perak
Perek
Posl Pospíšil
Němec
Navrátil
Stránský
Vetter
Uřikrat
Seilern
Jelinek
Albrecht
Brno
22
article
Poslanci dr. Perek, Posplšil, dr. Šilený
Novák a Sevčík dostali se do prudkě slovní po-
tvěky s poslancem Albrechtem. Jednotlivým výkřikům
nelze ani rozuměti:
Posl. Pospíšil volá k Němcům: Najali jste
si zametače, oblékli je do uniforem strážnických a
poštvali jste je na český lid! Albrecht ať si dá pozor
na hubu! Jednou se spolu spravíme
Posl. dr. Perek: Chudáčkové! Mají moc v r-
kou a ještě potřebují ochrany!
Posl. Novák: Nejprve nás chtějí vyhoditi z mě-
sta a potom žádají za ochranul
Posl dr Šílený: Chrání je vojsko, policie
purkmistr. Kdo je má ještě chrániti
Hlas Starý Rohrer! (Smích)
Posl. Pospíšil: Kdybyste byli sprave dlivi.
propustili byste policii a Rohrera a Wiesra byste se-
sadil.
Posl. dr. Fux a sovdr, podávají pilný návrh
na změnu zemského volebrího řádu. Ježto
k zásadám jeho se jen pouké zalo, žádali čeští po-
slanci, by byl doslova čten.
Posl. Albrecht žádá, by návrh byl čten v
znění německém
Posl dr Perek: Albrecht to nezná! (Veselostl
Tlumočník čte německé znění návrhu doslova
Návrh sám jest vlastně elaborátem volebního sub-
komitětu stálého smiřovacího výboru
Pilný návrh poslanců dra. Stránské ho
dra. Záčka, dra. Hrubana a soudruhiů v příčině
změny volebního řádu pro sněm moravský
spočívá na zásadách všeobecného práva hla-
sovacho. Navrhovatelé přejí si, by návrh ten byl
vyloučen ze stálého vyrovnávacího výboru a přikázán
zvláštnímu 21čiennému výboru, který má podati zprá-
vu do 14 dnů. Do té doby nemá se konati zádná schůze
plenární.
doktor
Perek
Posplšil
Novák
Albrecht
Posl
Pospíšil
Němec
Chudáček
Fux
Stránský
Hruban
Stará Rohrer
23
article
Pilný návrh posl. dra, Šíleného, dra. B
Pražáka, dra. Koudely a soudr. o sestátně ní
obecní bezpečnostní stráže v Brně.
Slavný sněme račiž se usnésti: Vysoká c. k. vláda
se vyzývá, aby vzhledem k tomu, že obecní správa
v král. hl. městě Brně se postavila v čelo něm národ-
nostních štvanic v Brně a při tom obecní bezpečnostní
stráže, jejiž obstarávání v zájmu veškerého obyvatel-
stva ji svěřeno bylc od státu, proti českému obyvatel-
stvu zneuživá — obstarávání bezpečnostní
stráže obci blněnské odňala. Návrh tento
budiž projednán jako pilný se všemi zkralkami, jak
je řád jednaci připoušti. V ohledu formálním budiž
návrh tento přikázán zvláštnímu 21člennému odboru
sněmovnímu.
Číen zemského výboru bar. Baratta podal pilný
návrh na ustaven sněmovních odborů.
Zemský hejtman hr. Vetten oznamuje, že příšt
schůze bude ve s tředu o 12. hod. polední.
Porada klubovních předsedův, která se dnes po
plenární schůzi sněmovní konala u zem. hejtmana,
usnesla se, aby na denní pořad středeční schůze
dána byla debata o brněnskýchudálostech
a na pořad čtvrteční schůze pilné návrhy dra.
Stránského a dra. Fuxa, týkající se opravy
zemského volebního řádu. Návrh Barattův
na ústavení se sněmovny, na volbu výborů přijde na
pořad teprve po vyřízení zminěných dvou predmětů.
Společné porady poslanců všech českých stran.
Společná schůze parlamentní komise všech če-
ských stran sněmovních konána byla v neděli dne
15. rijna od 5—3 hod. večer, načež v 8 hod. nástedo-
vala společná schůze všech českých po-
slanců sněmovních za predsedniciví dra
Koudela
Stránský
Fuxa
Pražák
Brno