ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 00ba5d50-78f0-11dc-acaf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 65, person 116, org 9, work 6
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 17. října 1905
Praha
3 masthead
Číslo 286.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty předplácí se v Praze v zdministraci na něsíe na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čenáškon z uěsíc, . . . . 7 K 50 h na čtvit leta ve šlialkiel . 2 K 80 na niěsle . . Poštou za měsíe . . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s drojí zisilkou na něsk ndtrrt lets . . . . K eh
Praha
5 article Nedáme se ničím zastrašit!
Nedáme se ničím zastrašit! V Plzni, Litomyšli, v Moravské Ostravě i v samé Opavě udály se této neděle pozoru hodné projevy českého lidu pro vše obecné, rovné právo hlasovací v němž spatřuje žádoucí pospolitou spravedlivos občanskou a spolu jediné východiště z dosavad- ního bludiště křivd a bezpráví půlstoletého, jedinou naději, že význam národů slovanských a zvláště význam historického národa českého dojde v této říši posléze zasloužené platnosti pravé váhy. Duch uraženého právního citu, duch roz- trpčeného dlouhou křivdou sebevědomého národa ozýval se na hojně navštívených těch táborech a schůzích, konaných neohroženým lidem našim od Plzně až do Moravské Ostravy ve stínu bo- dákův, na rozdíl od schůzí německých. které se většinou konají u nás pod stínem křídel byrokratické blahovůle. Je-li pro věc naši pravou události nedělní manifestace českého dělnictva opavského, která posvítila na ten »německý ráz« Opavy tak ostře, jako nedávná rázná odpověď Čechů brněnských na ten »německý ráz« Brna : — tož opět schůze ostravská, obklopená bodáky čtyř setnin německého pluku z Opavy a 200 četníků, elektrisuje všechnu naši Moravu tou svou mluvou srdnatou a rozhodnou, jakou vyzývá všechen český lid, aby se účastnil od obce kobei statečně boje za národní naše práva, jež vláda i Němci nám odpírají, jakou protestuje proti brojení německému v záležitosti české university v Brně a ještě důrazněji proti vládě Gautschově, jež váhá vyhověti tomuto kulturnímu našemu požadavku z ohledů na ne- mravný odpor našich německých nepřátel a jakou posléze vyzývá poslance české všech stran, aby na sněmu moravském, právě svo- laném, zahájili obstrukci a vytrvali v nl tak dlouho, pokud vláda i Němci nesvolí kreformě krutě nespravedlivého složení sněmu moravského na základě všeobec- ného rovného práva hlasovacího.
Němec Gautschův Plzeň Litomyšl Ostrava Opava Brno
6 article
To je strefná rána na pravý suk. Považme přes 44 let je 1,800.0000 lidu českého n Moravě odsouzena na vlastním sněmu svém oproti 675000 Němcům do bezmocné menšiny Stejně rozhodně opposičně ozval se lid ná na politicky vysoce zajímavé schůzi lito- tyšlské. Resolucu jednomyslně tam přijatá jest řadou těžkých stížnosti a žalob na režim barona Gautsche: »Nesplnil ani jediného ze skromných požadav ko našich. Pro zřízení české university v Brně nevložil do rozpočtu státního na příští rok ani haléře. Proti návrhu našeho poselstva na zave- dení všeobecného rovného práva hlasovacího od- pověděl, že cítí se povinným hájiti — národn državu Němeů. Proto neschvalují voliči litomyšlští delší vyčkávací stanovisko naší dele- gace ve Vídni, nýbrž vyzývají výkonný výbor aby doporučil poselstvu našemu ve Vídni co nejdůtklivěji, by zanjalo proti vládě Gautschově konečně stanovisko rozhodně opposiční, nedávajíc se na- dále zlákati prázdnými sliby. — Na této lito- myšlské schůzi pronesl důvěrou voličstva vy- znamenaný poslanec dr. Plaček ke konci své opposiční řeči slovo, jež odhaloje nám — finessy, jakých asi baron Gautsch v důvěr- ných svých rozmluvách s našimi předními po- slanci uživá, aby je přiměl k mirnostia povolnosti ve všech otázkách, které by mohlypodráždit nacionální nedůtklivost a chauvi- nism Němeů zdejších. Dr. Plaček pronesl větu »Intervence říše německé, ktero už snad Gautsch hrozl, netřeba se bátice . .
Němec Gautsch Gautschův doktor Plaček český můj Morava Vídeň český univerzita v Brno
7 article
Tím bubákem Türkův a Schönererův stra- šlvá tedy naposled už rakouský ministerský předseda poselstvo českého — národa ?! To b věru bylo již velkolepěl Že se státníci vídeňšti už od Sedanu p každém známějším kroku svém úzkostlivě obll- želi po tom, »co by tomu řekli — v Berlíně«, není ovšem nikomu a nejméně nám Čechům žádnou novinou. Víme, jaké vlivy působily ku pádu Hohenwartova vyrovnání, a jaké naděje kladli Němci zdejší do Bismarkovy allianční smlouvy s Rakouskem, uzavřené před 26 lety a odtud stále prodlužované až podnes. Tolikéž pamatujeme, jak pochodil hr. Frant. Thun, když jako ministerský předseda odpověděl dne 29. listopadu 1898 na dolazy dra. Engla a Ja- worského stran vypovídání Slovanův rakouských z Pruska správně a Rakouska důstojně, že v případě, kdyby se ukázalo, že vypovídání nemá jen rázu policejního proti jednotliveům, viáda rakouská by pak přislušníkův svých ovšem co nejrázněji se ujala a užila reciprocity proti zde přebývajícím přislušníkům pruským. Dne 26. prosince 1898 musil ve »Wiener Abend- postu« vůči Berlínu skroušeně se omluvitia ujišťovati jakým jest přítelem Německa . ..
Türkův Schönererův Čecho Hohenwartův Němec František Thun Slovanův Wiener Sedan Berlín Rakousko Německo
8 article
To vše sice víme, ale dotud je až — „do intervence řiše němeeké přece jen bchudík ještě cesta hodně, hodně dlouhá a kostrbatá, než aby nebudilo trapný náš úžas, slyšíme-li, že bar. Gautseh snadi touto intervenci našim hro- zivá, když požadují na Rakousku pro národ náš rovné právo s německou menšinou ve vla- stech českýeh, rovné právo, které nám zaručují základní zákony zemské i říšské, když se do- máháme pro svůj šestimillionový národ druné české university vedle pěti německých, které zde mají ode dávna Němei, anebo když požadu- jeme pro zákonodárné sbory této říše stejný volební řád, jaký má od 34 let — říse n mecká. Bismark sice ve svých „Vzpomínkách“ jako ve své rozmluvě s hr. Chandordem pro- zradil, kterak mu na tom záleželo, aby německý živel v Rakousku nebyl oslaben, poněvadž by tím mohla atrpěti časem trvalost spojenecké věrnosti Rakouska vůči Německu, ale navzájem týž Bismark pronesl se r. 1889 k jednomu z rozhodných Němcův rakouských takto: „Čechové jsou zdatný, s ch opn a silný národ: s nimi každí stá musil by se vyrovnat. Stále pak a vždy co nejrozhodněji za- píral, že by cílem jeho politiky německé bylo, zabrati pro Německo Čechy a s nim ostatní Rakousko až po Terst.
Němcův Rakousko Německo Německo Čechy Terst
9 article
„To bylo by čiré šflenství!“ vykládal dn 14. listopadu 1879, tedy měsíc po uzavřen smlouvy německo-rakouské francouzskému vy- slanci hr. Chandordovi: „Neboť zabráním ně- meckých provincií Rakouska do německé říše rozhojnili by se v této nadmíru živlové proti- pruští, kterých máme v Bavorsku, Virtem- bersku, Badensku a Hessensku pořád ještě dos a protestantské obyvatelstvo by se octlo v říi v menšině vůči katolíkům, kteří nejsou Hohen- zellerům příznivi. Musil jsem podniknout zápas s Římem („Kulturkampf“) proti své vůli, abych uskutečnil jednotu Německa; nuže, jaké povahy byl by nabyl zápas ten, kdyby bylo mělo Ně- mecko o 10 millionů katolíků více? A mezi těmi fanatikův katolických, jakými jsou Tyro- láci a Štýřané. Boj byl by skončil tím, že by byl mne i německý národ rázem roztříštil. Byl bych tedy — (zabráním Čech a Rakouska) jen vlastníma rukama budovu, mnou stvořenou, po- beřil a zamilovaný sen Napoleona III. splnil. který si přál rozdělit Německo ve dvě půle: severní protestantskou a jižní něme- ckou. Toho bych byl právě r. 1866 docílil, kdy- bych byl německé provincie Čech k Německu přivtělil. Proto pokůd živ jsem, na to nedojde. Terst, Istrie, Krajina a Dalmacie, rovněž tak Uhry způsobily by Německu nesko- nalé potíže. Němcům nepřátelskými živly bylo by Německo v nitru svém oslabeno a odsou- zeno ku prazbytečným bojům s Italif. Rusko by chtělo pak pro sebe Halič, jakož vůbec veškere
Musil Štýřan Napoleon III Uher Němec Rakousko Bavorsko Virt Badensko Hessensko Řím Německo Tyra Čechy Terst Istria Dalmacie Rusko Halič
10 article
Slovany rakouské. Avšak Německo by mu nemohlo propustit Čech; neboť tato vy so- čina, z níž pramení všechny řeky, ovlažujíeí severní Německo, tento rozsáhlý, opev- něný tábor, jejž sám bůh upro- střed evropské matky země stvo- řil, ten by v rukou Ruska znamena porobu Německa; v rukou Něme- cka však kořist, která by zapletla Německo do nemilosrdné, nesmířitelné vál- ky s Ruskem. Vidíte tedy — končil Bis- mark — „že trvání Rakouska jest v zájmu našeho sebezacho ván nutným.“ — A to praví dnes officiosní posud berlín- ská „Norddeutsehe Allgemeine Zeitung“. — Ohražuje se živě prot podezření, vyslovenému 2. t. m. v londýn- ské „Westminster Gazette“, jakoby dnešní poli- tika císaře Viléma II. obírala se velko- německými snahami na úkor svých srusedův: „Nepotřebujeme teprv zvláště připomínat že je tato domněnka bludná: „V Ně- mecku není žádného vážného politika. kterýž by se nějakou velkoněmeckou otázkou obíral. V tomto, jakož i ve mnohých jiných bo- dech zůstávají pro německé státní umění směrodatnými zásady, jež za Viléma Velkého se vytvořily a ke kterým v přední řadě náleží, že naše národní snahy v Evropě usku- tečniti se mají v mezích vlastního Německa. Považujeme za nutné toto vytknouti, ježto naši odpůrcové opět a opět pracují kla- mem, že Německo jenom vhodné chvíle vy- čkává, aby se zmocnilo jistých zemí sousedních státův.“ — Z toho viděti, že posud — Evropa ne- umřela a německé stromy že nedorostou do nebes. Hrozí-li tedy baron Gautsch našim — „intervencí německé říše“, ať mu prostě od- povědí tímto osvědčením berlínským ze dne 15. října t. r. v „Norddeutsche Allgemeine Zeitungu“ — aby se tak zbylečně nebál o naši kéži a jen nám dal, co nám náleží!
Čo Bis Vilém II Vilém Gautsch Německo Rusko Rakousko Evropa Norddeutsehe Allgemeine Zeitung Westminster Gazette Norddeutsche Allgemeine Zeitung
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 16. října. (Zemské sněmy. sobotní schůzi sněmu haličekého podal posl. Leop. Jaworski a soudr. návrh na úpravu platů učitelských. Současně přibyla do sněmovny deputace učitelů lvov ských, domáhající se u poslanců zlepšení svého postavení. „Otázka tato — píše „N. Ref.“ — jest důležitější, než otázka propinace, neboť má v prvé řadě význam osvětový a teprve v druhé řadě finanční. Kdyby se na otázku tu hledělo s tohoto jedině správného stanoviska, mohla býti dávno vyřizena, a Halič nemusila v rakou- ské statistice figurovati jako hnízdo temnoty bezgramotnosti.“ Ale zdá se, že ani „N. Ref.“ nemá naděje, že by nynější sněm, složený většinou ze šlechticů, vyřídil konečně tuto pro Halič palčivou otázku. Dodáváť, že v kruzíeh poslaneckých jest úmysl, odročiti otázku učitel ských platů až do r. 1910, až se zemské du- chody zlepší zvýšenou přirážkou na pivea platy, uvalenými na hospody. „Varujeme před takovým odkladem — píše „N. R.“ — Země jest povinna platiti své funkcionáře. Jejieh po- vinnost jest plniti svědomitě a horlivě, k čemu se zavázali, země však jest povinna práci jieh přiměřeně odměňovati.“ Jen podaří-li se kra- kovskému listu přesvědčiti ony polské šlech- tice, kteří jsou ze zásady proti šíření osvěty mezi prostým lidem, soudíce, že s bezgramo- ným chlopem snáze se dá zatočiti dle vůle pá- novy, než se vzdělaným.
Jaworský Ref Praha Halič
12 article
V Praze, 16. října. (Bar. Fejérváry opět ve Vídni.) Baron Fejérváry by! v neděli večer pozván opětně do Vídně a dne ráno tam přibyl s ministrem obchodu Vör5- šem a státním sekrefářem v mmnisterstvě fi- nancí Popovičem. Baron Fejérváry byl při- jat ve 2 hodiny ve slyšení. Soudí se, že slyšení se týkalo hospodářské pospolitosti Rakousko- Uherska a Vöröš i Popovič byli povolání do Vídně proto, aby panovníku blíže vysvětlili onu čásť Fejérvárova programu, která se týče ho- spodářského poměru Uher k Rakousku. Z Pešti sděluje se mimo to, že se bar. Fejérvárovi po- dařilo nalézu kandidáty prc úřad ministrů orb a financí. Ministrem orby má se prý státi dr. Münnich, jenž býval referentem o věcech vojenských, a ministrem financí bar. Arn. Dá niel, bývalý ministr obchodu. Z Vídně, 16. října. (Dementi.) Tyrol- ský místodržitel baron Schwartzenau popírá zprávu, že by byl vlašským poslancům slibi zřízení zvláštní zemské školní rady pro Trident sko, upustí-li na sněmě od obstrukce.
Baron Popovič Vöröš Fejérvárův Münnich Schwartzenau Praha Vídeň RakouskoUhersko Uhry Rakousko Pešť Tyroly Vör 5
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praza, 16. října. K úmrtí rektora knížete Trubeckého. O úmrtí rektora moskevské universíty, kní žete Sergěje Nikolajeviče Trubeckého, jsou tyto podrobnosti: Rektor přijel ráno dne 13. t. m. do Petro hradu, aby podal ministru vyučování zprávu o událostech na moskevské universitě. K mi nistru se dostavil o 2. hod. odpol. Rozmluva trvala déle hodiny. Ministr velmi pozerně po- slcuchal a vybídl rektora, aby so zúčastnil za- sedání komise, která pracuje o novém univer sitním statutu. Události na universitě moskevské, jak se odebrávaly po jeho zvolení za rektora, knížete Trubeckého velmi zarmucovaly jako jeho osobní nezdar. Byl následkem toho rozechvěn a roz čilen. O 5. hod. odpol. kníže Trubecký znov přijel k ministru vyučování do schůze řečené k mise. Kromě ministra Glazova přítomni byl jeho pomeeníci Lukjanov a Renar, odborný přednosta Tichomirov, Tavildarov a professoř Su slov, Sčerbakov, Derevický a Kuplevasský Kníže Trubecký se zúčastnil debat až de 7. ho- diny večerní a ostatní nepozorovali ničeho, že by byl nemocen. Okolo 7. hod. náhle zbledl a udělalo se mu zle. Položili ho na divan. Prvou pemoc mu prokázal pomoeník ministrův Luk- janov. Mezitím poslali pro lékaře a pro příbuzné Trubeckého: knížete A. N. Obolenskéhoa Kristia. Nemocný z počátku ještě rozuměla mluvil, ale brzy upadl v bezvědomí. O 1/410. devezli ho na kliniku, kde se nad ním konal kcnsilium lékařů. Pozváni k němu professo Afanasjev, Tilling a Blümenau. Zjistili zkorna tění cév. Umělým dýcháním udrželi ho ještě nějakou chvíli na životě, ale o 12. hod. nočn kníže S. N. Trubecký skonal mozkovou mrtvieí po niž následovalo ochrnutí plic.
Trubecký Nikolajevič Trubecký Rektor Petro Glazův Lukjanov Renar Tichomirov Tavildarov Sčerbakov Derevický Kuplevasský A N Obolenského Kristius Afanasjev Tilling Blümenau S N Trubecký
14 article
Školské stávky v Ruském Polsku. Na vysokých školách ve Varšavě se an letos nevyučuje. Školy ty jsou tři: universita, technika a zvěrolékařské učiliště. Na středníe školách v Ruském Polsku sice se vyučuje, ale studenti vyšších škol raději navštěvují tajné po- litické schůze, nežli školu. V poslední době agi- tace pracuje o to, aby stávka rozšířila se i n obecnou školu. Agitaci tu vede lidový lístek »Polák«, jejž Ivovská »Gazeta Narodowa« za to rozhodně odsuzuje řkouc, že podává ruku so- cilismu, jenž usiluje o úplnou desorganisac polské společnosti, Ale agitace »Poláka«, poku se týče obecných škol, nemá dosud žádného výsledku. Studenti vysokých škol varšavských nejsou svorni v názoru na prospěšnost školských stávek a mnozí chtějí přednášky navštěvovati, ale sotva lze pochybovati, že otázka se rozhodne ve smyslu radikálném; mysliť velká čásť polskýeh studentů, že je vhodná doba býti nespokojeným a stupňovati národní a politické požadavky do nejvyšší možné míry. Ale mnozi skušení náro- dovci polští varují od přilišností, bojíce se, aby jimi nebyla přivoděna reakce v povolování pol- ským požadavkům. Tak se ozvali zejmena arci- biskup Popiel, biskup Ruszkiewicz, Peplowski Boleslav Prus. Proti školským stávkám vyslovili se veřejně v novinách také mnozí polští rodiče, kteří jsou nešťastni pro rozkol mezi »otci dětmi«, označujíce je jako nový a velmi hrozný jev v životě polské rodiny.
Polák Popiel Ruszkiewicz Prus Polsko Varšava Peplowski Boleslav Gazeta Narodow
15 article
Tábor lidu v petrohradské universitě. Ruské university jsou nyní vhodnými shro- maždišti meetingů. Dne 12. října konal se ta- kový meeting ve velkém sále petrohradské uni- versity za účastenství 5000 osob, z nichž jen menší polovina přináležela studentům; větší po- lovina sestávala z dělníků a ženských. Sociální demokraté řídili jednání. Rokováno o poměru sociální demokracie k liberálům a měšťáctvu. Po odsouzení jedněch i druhých uznáno za nutno: zahájili ozbrojené povstání, dosaditi revoluční vládu a zříditi revolučně demokra- tickou diktaturu proletariátu a sedláků. Současně v jedné z poslucháren konala se schůze čistě dělnická, na níž se rokovalo o sta- vovské organisaci dle odborů. Celá universita rozléhala se pěním revoluč ních, dělnických a studentských písní. Rozmach polského radikalismu v Horním Slezsku. V politických kruzích německých budí ne malé vzrušení výsledek volby ríšské v Katov cích a Zabří, kdež — jak sděleno již — zvoler byl polský radikál Korfanty na první ráz, kdežto minule zvolen byl teprve po tuhém zápasu s kandidátem středu až v užší volbě. Slezský orgán katolíků německých, »Schlesische Volks- zeitung« míní, že »střed« musí býti uchystán na to, že Poláci dobudou i jiných jeho mandátů v Horním Slezsku.
Polák Horní Slezsko Katov Schlesische Volk
16 article
Delcasséova afféra. Zdá se, že v celé té vřavě, ztropené v ev ropském tisku sensačním odhalením dobrodružné politiky Deleasséovy hraje velkou roli — reklama. »Matin«, který již několikráte s americkým bluffem hleděl na sebe upozornit a jehož chef. podnikavý Buneau-Varille má bujnou fantasii ve vyhledávání stále nových reklamních prostředků tentokráte trefil do černého. Nikdy se o »Ma- tinu« nemluvilo tolik a administrace listu pocí- tila též příznivý účinek velkolepé sensace. Stephan Lapanz, autor článků o Delcasséovi, prohlašuje, že jednal z vlastního popudu, ale jisto je, že aspoň částečně byl informován bý- valým ministrem zahraničních věcí, kterému se jednalo o to, aby Rouvierovi způsobil rozpaky a sobě připravil půdu pro nastávající volby- Věc vyvolala příliš mnoho hluku, snad více. nežli si mohl Delcassé přáti. Zatím se zdá, že je záležitost vyřízena officiální zprávou »Agence Havas« — jež ostatně nic nevysvětluje — prohlášením anglické vlády vůči Německu. Oče- kává se však, že též Rouvier při příležitost promluví. Dementi »Agence Havas« i »Reuterovy kanceláře« neučinily dojem v Berlíně a nepř i- vodily žádoucí uspokojení. »Post« píše ostře proti dementi »Reuterovy kanceláře«, jež nen dostatečným vysvětlením afféry. »Post« míní že v době, kdy Německo provozovalo loyální přímou politiku, bylo obklopeno nejhoršími ná- strahami nepřátelskými. Na to prý se v Ně- mecku nezapomene. Avšak není příčiny, proč by mělo teď Německo pochybovati o dobrých úmyslech vlády Rouvierovy.
Delcasséův Lapanz Rouvier Havas Reuterův Ma Německo Berlín Reuterův kancelář Post
17 article
Londýnská »Westminster Gazette«, obyčejně dobře zpravená, doznává, že v okolí Loubetově se tvrdilo zcela otevřeně, že jistá nadmíru vysoce postavená osobnost angli- cká přislíbila Francii pomoc An- glie v případě útoku se strany ně- mecké. Bylo to sice řečeno neúřadně, ale mohl se předpokládati, že Francie může spoléhatí n pomoc anglickou. Dále popírá »Westminster Gazetto« roz hodně tvrzení, že za marocké afféry Anglie tri kráte zkoumala, zdali je příležitost k uzavřen alliance s Francil. Římský ministerský list »Capitale« pro hlašuje, že afféra Delcasséova nezpůsobila ne- přiznivou náladu mezi Italií a Francií. Celá si tuace světová ostává nedotčena ve svém míru milovném směru přes všechna odhalení »Ml - tinu«. V »L' Energie Francaise Andre Chéradame doznává, že »Matin« má v mno hém ohledu pravdu. Nebylo však taktním a po- litickým rozkřikovat před celým světem, že mez Francií a Anglií se jednalo o vzájemnou pomoe »Matin« přestřelil. »Eclair« ve článku o odhaleních napadé ostře italského ministra zahraničních věcí, jemuž vytýká obojetnost, neboť zatím co ve Francii na bádal k odporu proti německým požadavkům ujišťoval Německo svou pevnou věrností k troj spolku. K návštěvě pařižské městské rady v Londýně. Francouzská liga patriotů vydala u příle- žitosti návštěvy členů městské rady pařížské v Londýně a se zřetelem k odhalením »Matinu prohlášení, v němž se rozhodně vyslovuj proti všem plánům na utvořen francouzsko-německého spolku Dobývačný národ německý je nebezpečím pro mír evropský, jenž nejlépe bude uhájen osama- cením němackého císaře. Proto doporučuje liga městským radům pařížským, aby v Londýně horovali pro posilnění přátelstv francouzsko-anglické ho.
V L Andr Chéradam Matin Francie Westminster Anglie Německo Londýn Westminster Gazette Matin energie Francaise
18 article
Německá akademie v Italii. Jistý německý bankéř koupil letohrádel Falconierův ve Frascati a věnoval ho Vílému II Ten určil jej pro zřízení německé akademi krásných umění. Přiští král norský Podle londýnského »Observeru« přijaly ve- škeré (?) strany norské kandidaturu prince dán ského Karla. Anglie ochotna jest prodloužit smlouvu z r. 1855, zaručující neodvislost celistvost Norska, ač-li Norsko zůstane mon- archií. Druhá sněmovna švédská přijala včera bez debaty návrh vládní na zrušení unie z r. 1814 a na uznání Norska jakožto státu od Švédska odloučeného. První sněmovna rovněž návrh vládní přijala. Rovněž schválily obě sně- movny návrh o vypuštění odznaku unie ze švédské vlajky a nahražení jeho modrým polem. Bavorský dvůr a Alfons XIII. Bavorská vláda vyvrací, že by Alfons XII mínil se zasnoubiti s dcerou prince Ludvika Návštěva jeho platí jen dávným přátelským sty- kům s dvorem tím. Příjezd španělského mini- sterského předsedy souvisel pak jen se zasnou- bením infantky Terezy se synem prince Ferdinanda Marie. Nový ekumenický koncil. Papež Pius X. projevil přání svolati mimo poradní koncil o církevních otázkách franicouz V drobném prodejtn ranní číslo o sobě . . . za 8 odpolední . . . . . . . za 2 h Ve flislkách na vankově ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední Inseráty platí se hotově napře Předplacení a innerty přijímná admlni- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce tiskárna n ezpedice „Márodnich Listě“ Pakopisy so asvraeejt
Falconierův Karel Alfons XIII Alfons XII Ludvik Tereza Ferdinand Marie Pius Frascati Anglie Norsko Švédsko Marisnský ulice
19 article
ských i ekumenický koneil biskupů celého světa. Koncil tento má býti obnovou koncilu z r. 1869, kterýž byl franko-německou válkou přerušen. Soudí se, že nový tento koncil svolán bude do roka nebo nejdéle do dvou let.
20 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Sněm markrabství moravského. (III. zasedání schůze 1.) V Brně, 16. října. (Zvláštní tigr. »Národních Listů«.) První schůze tohoto sněmovního zasedání byla dosti bouřlivou. Čeští poslanci, sotva zemský hejtman počal svoje oslovení německy, volalii »Mluvte česky! Česky napřed!« K další bouři přišlo při interpellaci Němců o brněnských udá- lostech. Podáno bylo s obou stran několik pil- ných návrhů. Jinak byl ráz schůze formální. Zemský hejiman hr. Vetter zahajuje schůzi o 12. hod. 5 min. Vládu zastupují mistodržitel hrabě Zierotin a vládní rada Navrátil Zemský hojtman hr. Vetter: Hoher Landtagl Sotva vyřkl tato dvě slova, povstává na českých lavicích hluk Posl. dr. Šílený: Česky! Mluvte česky na- předi Posl. dr. Pospíši!: Česky mluvte! Posl. dr. Perek: Tříčtvrtinová většina v zemí nejá se více takto urážeti. Česky napřed! Zemký hejtman snaží se mluviti dál. ale zase znova zní to s lavic českých: Česky! Česky napřed! Zemský hejtman hr. Vetter, doříkav německou uvílací řeč, pokračuje česky. Vílá poslance co nejsrdeč- něji a přeje si. by práce jich sloužila ke cti a zájmům země moravské a aby k ní vedl sněm duch miru Posl. dr. Šílený: Duch míru teď! Po ud- lostech brněnských!
Němec Vetter Zierotin Navrátil Posl doktor Pospíša Perek Brno Hoher Landtagl
21 article
Zemský hejtman hr. Velter pokračuje: Jsne povoláni sloužiti zájmům vlasti. Potom věnuje vře- lou vzpomínku posl. Pemslovi, jakož vzpomíná dále bývalých poslanců Kobzíka, dra. Pospíšila, Singraa Zollnera. Vitá místodržitele a žádá jej o podporu Místodržitel hr. Zierotin povstává a počíná řeč svoji německy Čestí poslanci volají: Česky! Česky na- předl Posl. dr. Šílený: Jeden začal německy,a druhý začne českyí Posl. dr. Perak: Česky napřed! Nedámes pořád zastrkovati Posl. Pospíšil: Česky mluvte! Česky na- předl Místodržitel hr. Zierotin omlouvá se česky. Praví, že neběží mu o přednost tomu neb onomu jazyku, pouze o stávající zvyklost. Vílá poslancea přeje jednání sněmu všeho zdaru. Posl. dr. Perek: Napřed musí býti vyřízeno všeobecné právo hlasovacil Mistodržitel hr. Zierotin: Vláda povolila na živelní pohromy této země obnos 700.000 K Posl Pospíšil: Nacpali si kapsu jimi Němci Místodržitel hr. Zierotin oslovuje zemského hejtmana hr. Veltra a představuje sněmu svého zá- stupce, vládního radu Navrátila. Posl. dr. Stránský: Jiného ministerského přel- sedu nám račte představit! Zemský hejtman hr. Vetter provolává pak císaři Uřikráte Hoch! a Sláva! Poslanci stojíce, volají s ním. Nově zvolený poslanec za obchodní komoru br- něnskou Heiter skládá sli Poslancům Chlumeckému, Proskove ovi a Seilernovi uděluje se dovolená Posl. Jelinek a soudr. podávaj dolaz stran bouří v Brně. Žádají v něm ochranu německého obyvateistva v Brně. Při čtení dotazu seskupili se čeští a němečtí po- slanci kolem tribuny tlumočníkovy. Posl. Albrecht volá cosi na české poslance.
Kobzík Pospíšil Singraa Zollner Zierotin Posl doktor Perak Perek Posl Pospíšil Němec Navrátil Stránský Vetter Uřikrat Seilern Jelinek Albrecht Brno
22 article
Poslanci dr. Perek, Posplšil, dr. Šilený Novák a Sevčík dostali se do prudkě slovní po- tvěky s poslancem Albrechtem. Jednotlivým výkřikům nelze ani rozuměti: Posl. Pospíšil volá k Němcům: Najali jste si zametače, oblékli je do uniforem strážnických a poštvali jste je na český lid! Albrecht ať si dá pozor na hubu! Jednou se spolu spravíme Posl. dr. Perek: Chudáčkové! Mají moc v r- kou a ještě potřebují ochrany! Posl. Novák: Nejprve nás chtějí vyhoditi z mě- sta a potom žádají za ochranul Posl dr Šílený: Chrání je vojsko, policie purkmistr. Kdo je má ještě chrániti Hlas Starý Rohrer! (Smích) Posl. Pospíšil: Kdybyste byli sprave dlivi. propustili byste policii a Rohrera a Wiesra byste se- sadil. Posl. dr. Fux a sovdr, podávají pilný návrh na změnu zemského volebrího řádu. Ježto k zásadám jeho se jen pouké zalo, žádali čeští po- slanci, by byl doslova čten. Posl. Albrecht žádá, by návrh byl čten v znění německém Posl dr Perek: Albrecht to nezná! (Veselostl Tlumočník čte německé znění návrhu doslova Návrh sám jest vlastně elaborátem volebního sub- komitětu stálého smiřovacího výboru Pilný návrh poslanců dra. Stránské ho dra. Záčka, dra. Hrubana a soudruhiů v příčině změny volebního řádu pro sněm moravský spočívá na zásadách všeobecného práva hla- sovacho. Navrhovatelé přejí si, by návrh ten byl vyloučen ze stálého vyrovnávacího výboru a přikázán zvláštnímu 21čiennému výboru, který má podati zprá- vu do 14 dnů. Do té doby nemá se konati zádná schůze plenární.
doktor Perek Posplšil Novák Albrecht Posl Pospíšil Němec Chudáček Fux Stránský Hruban Stará Rohrer
23 article
Pilný návrh posl. dra, Šíleného, dra. B Pražáka, dra. Koudely a soudr. o sestátně ní obecní bezpečnostní stráže v Brně. Slavný sněme račiž se usnésti: Vysoká c. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem k tomu, že obecní správa v král. hl. městě Brně se postavila v čelo něm národ- nostních štvanic v Brně a při tom obecní bezpečnostní stráže, jejiž obstarávání v zájmu veškerého obyvatel- stva ji svěřeno bylc od státu, proti českému obyvatel- stvu zneuživá — obstarávání bezpečnostní stráže obci blněnské odňala. Návrh tento budiž projednán jako pilný se všemi zkralkami, jak je řád jednaci připoušti. V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán zvláštnímu 21člennému odboru sněmovnímu. Číen zemského výboru bar. Baratta podal pilný návrh na ustaven sněmovních odborů. Zemský hejtman hr. Vetten oznamuje, že příšt schůze bude ve s tředu o 12. hod. polední. Porada klubovních předsedův, která se dnes po plenární schůzi sněmovní konala u zem. hejtmana, usnesla se, aby na denní pořad středeční schůze dána byla debata o brněnskýchudálostech a na pořad čtvrteční schůze pilné návrhy dra. Stránského a dra. Fuxa, týkající se opravy zemského volebního řádu. Návrh Barattův na ústavení se sněmovny, na volbu výborů přijde na pořad teprve po vyřízení zminěných dvou predmětů. Společné porady poslanců všech českých stran. Společná schůze parlamentní komise všech če- ských stran sněmovních konána byla v neděli dne 15. rijna od 5—3 hod. večer, načež v 8 hod. nástedo- vala společná schůze všech českých po- slanců sněmovních za predsedniciví dra
Koudela Stránský Fuxa Pražák Brno