2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. října 1905.
5
article
chem v té chvíli velmi trefně, tempo
v odpověď na vládní studii voláno po pravém
opaku: po vělší samostatnosti, po větši
pravomoci, po celé úpravě poměrů
samosprávných úřadníků. Správně nazváni pio-
nýry samosprávy, pracovníky národními.
Tehdy měla široká veřejnost česká, pokud
již dříve věci snad nesledovala, příležitost se-
znati, že úřadnietvo samosprávné, vědomo svých
úkolů v poslání české autonomie, naléhá n
úpravu svých právních i hmotných poměrů. Sly-
šána i historie křížové cesty těchto požadavků.
Včera stalo se tak podruhé a důrazněji,
Organisace, Zemská jednota samo-
správných úřadníků svolala na včerej-
šek do zasedací síně staroměstské radnice svou
mimořádnou valnou hromadu za účelem mani-
festování uvedených požadavků. Velká účast pro-
zrazovala všeobecný zájem. Čechy, Morava
Slezsko zastoupeny tajemníky a delegáty. Účast
kruhů poslaneckých byla rovněž značnou. Do-
slavili se poslanci zemští i řišští, zejména z posl.
red. Anýž, dr. Baxa, Březnovský, dr.
Herold, Houra, E. Hrubý, Kotlář,
Krejčí, Kubr, Němec, dr. Pippich,
dr. Podlipný, dr. Viškovský, Vojta
a Zázvorka. Za právnickou fakultu české
university děkan, posl. prof. dr. Čelakovs ký,
za zemský výbor dr. Šafařovič a dále zá-
stupcově těchto korporaci: Národní rada, N. J.
Anýž
doktor
Baxa
Březnovská
Herold
Houra
E Hrubá
Kubr
Němec
Pippich
Podlipná
Viškovský
Vojta
Zázvorka
profesor
Čelakovs
Šafařovič
Čechy
Morava Slezsko
právnický fakulta český univerzita
národní rada
6
article
S., N. J. P., výkonný výbor strany: národní
strany svobodomyslně, národní, agrární, státo-
právní, rad.-pokrokové a nár. sociální, Jednot
samospr. úřadníků a zřízenců v markrabstvi
moravském, klub konceplních úřadníků magistr.,
klub české strany agrární, klub nár. strany svo-
bodomyslné, spolek zem. úřadníků, »Sokol«v
Plzni, Česká obec sokolská a j. v.
Dále členové zastupitelstev obcí: Praha,
Karlín, Žižkov, Král. Vinohrady, Smníchov, Ko-
šíře, Kobylisy, Dejvice, Plzeň, Hora Kutná,
Kouřim a okresy: Kouřim, Král. Vinohrady.
Omluvili se poslanci:
Dr. Srb, C. Papoušek, Fr. Schwarz, dr. L
Dvořák, Karlik, dr. Škarda, Maštálka a j. v.
Starosta Jednoty p. Liška promluvil ke schůzi
slovo úvodní. Hromadně uvítal poslance, dele-
gaci měst a korporací, žurnalistiku a hosty.
V přítomnosti representantů sborů zákonodárných
vidi zájem o hnutí samosprávného úřadnictva,
v delegaci měst a korporací projev kolegiality
v účasti žurnalistiky interes široké veřejnosti.
Pěknou parabolou označuje Prahu mátí měst
a vůdkyní samosprávy české, radnici srdcem
jejím . . . »Sem táhla nás touha postýskatisi
na trpký osud, ale i nabýti nových sil. Zde
chceme prohlásiti veřejně, že poměry naše právní
i hmolně jsou neudržitelnými, zde chceme po-
znovu manifestovati pro zákonnou jich úpravu.«
Uděluje slovo referentu p. Tůmovi.
Král
Srb
Papoušek
Schwarz
doktor
L Dvořák
Karlik
Škarda
Maštálek
Liška
táhlo
Tůma
Plzeň
Praha
Karlín
Žižkov
Kobylisy
Dejvice
Hora Kutná
Kouřim
Francie
klub národní
Sokol
7
article
Pan JUC. Lad. Tůma obšírně, ale věcně
vystihl stesky a touhy samosprávného úřadni-
ctva. Historie jejich je tak starou, jako samo-
správa u nás sama. Zákony, jimiž zavedena.
nechaly poměry úřadnictva neupravenými, jak
po stránce právní tak materiálně. Veškeré snahy
dosavádní za zákonnou úpravu poměrů těch.
datující se od r. 1873 zůstaly bezvýslednými
Sáhnuto k organisaci, založena Jednota, sepsány
petice a pamětní spisy, vypracoväny požadavky
ba i osnovy zákona.
Pro nutnou úpravu manifestovalo ze 150
okresů 97. Zemský výbor, ač uznal rozluštění
olázky tě zákonem, sloučil ji s otázko
změny obecního zřizení a doporučil
aby vydáno bylo zvláštní obecní zřízení pro
větší obce městskě, ve klerém by po-
měry úřadníků obecních byly náležitě upraveny
a dle analogie té úpravy, aby doplně
byl zákon ustavoveními o okresních zastu-
pitelstvech a úřadnicích okresních. Sloučením
revise obecního zřízení s otázkou úpravy po-
měrů byla by arci celá věc oddálena do nedo-
zirna. Proti tomu vystoupil posl. Schwarz, jenž
docílil, že obě otázky od sebe odloučeny. Než
ani tento krok neměl výsledkn. Politické poměry
na sněmu a spory národnostní oddálily úpravu.
Proli dalším novým osnovám zákona postavil
se němečtí poslanci, někteří velkostatkáři a ze-
jmena dr. Funke, klerý v osnovách viděl ten-
denci národně politickou a docílil, že přešlo s
přes ně k dennímu pořádku. Stav věcí ani do
dnešního dne se nezlepšil. Příležitost zasedání
sněmu zemského byla pohnutkou, že Jednota
svolala mimorádnou valnou hromadu, aby mani-
festačním způsobem žádala poslance, by vzali
úpravu poměrů právních i hmotných za svou
věc a uzákonéní její podporovali. Končí nadějí
že poslanci čeští oprávněnost požadavků uzná-
Pan Azamit navázal na slova p. Tůmy.
JUC
Tůma
Schwarz
doktor
Funke
Azamit
Jednota
8
article
Poukázal k tomu, že od dob zavedení samo-
správy celé legie úřadnictva vstoupily v život
veřejný, ale za čtyřicet let hlas jejich po zá-
konném zabezpečení existence právní i hmolné
neslyšen. Letošek je smutným jubilejním rokem.
Řečník uvažuje význam úřadnictva samospráv-
ného v životě veřejném a politickém. Správně
vystihuje, že samospráva je protiváhou centralismu
a byrokratismu; také dobře charakterisuje cíle
nedávných snah vládních, nazývaje je úkladem
proti české autonomii. Čeho žádá se uzákoněním
poměrů? Zajištění existence, ochrana proti zne-
užívání úřadníku, ochrana proti libovůli. Vše to
žádá se v zájmu samosprávy samé. V oddalo-
vání osnovy vidí řečník nedostatek dobré vůle
se strany poslanců. V závěru řeči své praví;
»Nynější systém representace nedostačuje -
musí se obroditi. Má-li býti úřadnictvo samo-
správné takovým, jak ideální úkol české samo-
správy vyžaduje, nutno povzněsti úřadníka na
stupeň rovnocenný s volenými členy zastupitel-
stva; existence jeho musí býti učiněna neod-
vislou. To budou ony nové lepší cesty, po kte-
rých bude moci úřadnictvo samosprávné se brát
k upevnění, prospěchu a zdaru naší české věci!-
(Bouflivý souhlas.)
Posl. dr. Herold vyžádal si slova, aby při-
pojil několik slov k řečem předchozím. Histori-
cké vylíčení snah o zákonnou úpravu, načrtnuté
prvým řečníkem, bylo zcela správným. Jest ji-
slo, že zemský výbor v roce 1889 předložil
zemskému sněmu první, velice důkladnou osnovu
o úpravě poměrů samospr. úřadníků, osnovu,
jež až podnes s některými změnami mohla by
býti ideálem. Řečník zmiňuje se o ní proto,
že právě při historii této osnovy nejlépe bylo
možno seznati, jaké námitky proti ní některé
vají.
Posl
doktor
Herold
9
article
strany činily. Již tehdáž byla tu kardinální
otázka nazírání na celou věc, námitka formální.
Byloť míněním obecně ústáleným v době tehdejší
že samosprávné korporace o otázce úpravy samy
mají rozhodovati. Dnes ovšem ti, kdož o tom
přemýšlejí, stanovisko ono opustili, zejmena,
když vláda ukázala, jakým způsobem chtěla by
míti vliv na samosprávně úřadnictvo. Možná,
že již tehdy tyto okolnosti a záměry vlády
způsobily, že osnova z roku 1889 nestala se
skutkem.
Ale úprava poměrů nebyla a není žádnou
otázkou politickou, de facto ona tepve
jí byla učiněna nikoli se strany
českě, nýbrž německé. (Tak jést !) Od-
dalování její zaviněno bylo zvláště poslancem
Funkem, který ji prohlásil za politickou akci.
Zákonná úprava na pohled zdů se věcí snad-
nou; ale nesmi se zapomínati, že za dnešních
rozháraných poměrů, jakmile i nepatrná strana
proti ní vystoupí, může býti do nekonečna od-
dálena nebo zmařena. Bude-li i tento sněm
dělným, uvidite, že všechna práce českých
poslanců bude marnou, jestliže nedonuti kolle-
gové vaši němečtí poslance své, aby nekladli
překážek. Budele slyšet vývody jejich v anketě.
Padlo slovo o nedostatku dobré vůle na straně
poslanců českých ... Není správným ! Bohu-
žel, musí již zvykat tomu každý
poslanec, že poměry jsou u nás
takové, že nikdy se nehubuje na
ty, kteří požadavkům nepřejí, ný-
brž vždycky postaví se věc tak,
jakoby u poslanců českých ne
bylo dosti vůle poctivé.
Funk
10
article
Podotknuv, že zemský výbor sám těžce nese.
že není zákonně úpravy poměrů právních, po-
kračoval řečník, tlumoče přesvědčení své o dnešní
situaci celé otázky: »A jestliže považuji dnešní
dobu za nepřiznivou k vyřízení osnovy, pova-
žuji dnešní dobu za vhodnou, po-
kud se týče vašeho hnutí; neboť dala
vláda právě na jevo, jakou má představu, jaké
má smýšlení o české samosprávě. Chce, aby
úřadníci samosprávní byli výkonnými orgány
vládními a tak, jako již dnes konají ji služby
přenesené působnosti, úplně octli se v jejím pod-
ručí ...« Řečník končí: Neznám nikoho z če-
ských poslanců, kteří by z plného srdce nebyli
pracovali ve prospěch samosprávy a buďte ubez
pečeni, že nenechají příležitosti, aby se o pro-
vedení zákonné úpravy vašich poměrů zasadili
Zdaří-li se to, jest ovšem jinou otázkou. Seriosní
poslanec řekne vám dnes otevřeně pravdu; mluv-
kou bych byl, kdybych řekl, že toho provedu
(Bouřlivý souhlas.)
Obecní starší dr. Luboš Jeřábak vzdává díky
řečníku, jenž nazval Prahu máti samosprávy
a radnici jejím srdcem. Uvádí, že Praha jako
středisko všeho českého života vždy byla v po-
předí každého spravedlivého hnutí a snah a
prvé řadě otázek české samosprávy. Pokud bylo
v její moci, učinila tolik, že začala býti basí snak
a tužeb samosprávného úřadnictva, jemuž vždy
vychází vstříc.
doktor
Jeřábak
Praha
11
article
Pan MUDr. Zeman jménem obecních a ob-
vodních lékařů děkuje, že přijati byli do Jed-
noty samosprávných úřadníků, kteři požadavky
jejich vzali za své. Obšírněji uvádi kontrasty
mezi povinnostmi, právy a platy lékařů obecníeh
a obvodních.
Zvěrolékař p. Chaloupka za autonomní
zvěrolékaře pronáší stesky a tlumočí přání po
zlepšení poměrů služebních a materiální neodvi-
slosti, která by skýtala záruku ochrany zdravía
majetku národního. Poukazuje na výsledky čin-
nosti autonomních zvěrolékařů v zemích jiných
a žádá, aby analogickou organisací také u nás
umožněna byla jejich práce.
Posl. Kollář připojil se k vývodům dra. He
rolda, omlouvaje dřívější stanovisko strany
agrární.
Pan Jančík, předseda Jednoty samospráv-
ných úřadníků na Moravě, sděluje, jaké kroky
byly tam učiněny za součinnosti německých kol-
legů. Sněmu předložena loňského roku osnova
zákona na úpravu poměrů, změněná již částočni
sněmovním odborem pro záležitosti obecní.
Vláda vrátila však osnovu, kladouc tyto au
tonomil nikdy nepřijatelné poža-
davky: 1. že při zkouškách samosprávných
úřadníků má předsedati jeden zástupee
vlády, 2. že vládě zabezpečen bude vliv př
jmenování úřadníků, po případě i právo zastavit
jmenování jich, 3. že dána bude při podřízeněj-
ších místech přednost vysloužilým poddůstojní
kům. Následkem těchto urážlivých podmínek
sešlo z dalšího jednání o osnově.
Pan Soběslavský přečetl k závěru schůze tul
MUDr
Zeman
Chaloupek
Posl
Jančík
Soběslavský
Morava
13
article
„Samosprávně úřadnictvo obecní a okresn
král. českého shromáždéné 15. dne měsíce října
1905 na mimořádné valné hromadě Jednoty úřa-
níků samosprávných pro úřadníky obecní a okresní
království českého v Praze na radnici staroměstsk
vzavši na vědomí zprávu o všech krocích a opa-
heních učiněných Jednotou k tomu cíli, aby ko-
nečně již přikročeno bylo k zákonné úpravě práv-
ních a hmotných poměrů jeho, s politováním
konstatuje, že ve věci té dosud ničeho
positivního dosa ženo nebylo.
Ačkoli samosprávné úřadnictvo uznává, že b
i pro samosprávu samu i pro úřadnictvo její nej-
lepším rozluštěním otázky úřadnické bylo, kdyby
úřadnictvo te při náležité kvalifikaci bylo záko-
nem na rovcň poslaveno reprezentantům samo-
správy, tak aby učiněno bylo spolurozhodujícím
spoluzodpovědným, aby hmotně bylo zabozpečeno.
aby zjednán mu byl slušný postup stanovením kon-
kretálního statutu, prohlašuje, že spokojilo by se pro-
zatím uzákoněním osnov pro upravení právních
hmotných poměrů úřadníků při okresních výbo-
rech a při obecních úřadech veleslavnému vý-
boru zemskému Jednotou svého času předložených.
Praha
14
article
A v tomto směru uvažujíce, že sněm král. če-
ského, v jehož kompetenci tato úprava poměrů
samosprávného úřadnictva se nalézá, právě se sešel
že zákonné osnovy o úpravě samosprávných
úřadníků okresních a obecních, Jednotou předložené.
v jeho rukou se nalézají,
že pouze ra něm záleží, aby po dlouhých l-
tech ke koncčnému schválení osnov těch k úpravě
právních a hmotných poměrů samosprávného úlad-
nictva přikročil,
že důležitost, potřeha a nezbytnost úpravy žádane
ve prospěch samosprávy české jest nesporna a celou
českou veřejnosti uznávána,
že předložené osnovy jsou minimem požadavků
samosprávných úladníků král. českého a nesou se
ve mnohých věcech s pominutím vlastního prospě
chu veskrze jen k zvelebení a ulužení samosprávy
kteráž dnes bez řádného útadnictva jest nemysli
telnou a konečně
že po celá desetileti poctivě přičiňovalo se neje
o zdar a prospěch samosprávy, ale i o celý nát
život veřejný, začež nedostalo se mu jiného vděku
než zneuznání a odstrkování,
vznáší samosprávné úřadnictvc král. českéhio v po-
slední hodině nejen na slavný zemský výbor,
15
article
kožto nejvyššího strážce samosprávy české, alei
na veškeré pp. poslance sněmu král. českého a
činitele samosprávné slušnou, ale důraznou žádost,
aby přičinili se k tomu, by Jednotou
samosprávných úřadníků předložené
osnovy zákonné úpravy jich právních
a hmotných poměrů a to nejen úřad-
níků při okresnich výborech, alei
úřadníků při obecních úřadech v tomto
zasedání vysokého sněmu byly schvá-
leny a uzákoněny.
Přihližejíc pak ke speciálním úkolům autonom-
ních lékařů a zvěrolékařů a vyplývajících z toho
důsledků, prohlašuje přání jejich úplně za své a
žádá, aby při úpravě poměrů úřadníků samospráv-
ných i k těmto kategoriím úřadnictva samospráv-
ného náležitý byl vzat zřetele.
Nebude-li však ani tentokráte jeh
oprávněným žádostem dáno sluchu.
prohlašuje, že neminí dále mlčky
bez odvety snášeti podobně, ničím
nezasloužené odstrkování svých ži-
votních zájmů.“
Resoluce jednomyslně byla schválena a do-
datek p. Milinovského odkázán výboru
ku projednání a případnému předložení při an-
ketě. Dále přijat návrh, aby zasloužílému zakla-
daleli Jednoty a čestnému členu posl. Františku
Schwarzovi v Plzni a spoluzakladateli Jed-
noty p. Wunschovi, tajemníku v. v., zaslány
byly pozdravné telegramy.
Tím schůze zakončena.
Schwarz
Wunsch
Plzeň
16
article
Boj za všeobecné právo volební.
—ý. Z Plzně, 15. října.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Mocným rozmachem zahájilo organisované děl
nictvo boj za všeobecné právo hlasovací po celých
Čechách. Po úterním mohutném projevu pražského
dělnictva následovala dnes Plzeň, kde uspořádány
současně dva velké dělnické tábory, na nichž úča
stenství bralo dělnictvo z celých západních Čech
Tyto imposantní projevy dělnictva za nejspravedli-
vější požadavek moderní doby mocně účinkovaly n
ostatní třídy obyvatelstva našeho král. města Plzně.
Již od časného rána scházely se na ustanovená
místa táborová značné davy dělného lidu. Zvláště
četně navštíven byl.
tábor strany sociálně-demokratické,
který konal se na rozsáhlém náměstí Radeckého
Účastenství na tomto táboru odhadováno bylo na
10.000 osob a dostavily se k němu organisace děl-
nické z Klatov (pěšký), Přeštie, Merklína, Blovic, Ne-
pomuku, Rokycan, Břas, Radnic a celé uhelně pánve
plzeňské. V čele mnohých organisací, které na tábo-
řiště docházely korporativně, neseny byly rudé pra-
porce a tabulky s různými případnými hesly, jež
pak umístěny byly kol řečnické tribuny.
Tábor lidu zahájil o 10. hodině dopolední před-
seda politického spolku „Pokrok“ v Plzni p. Hrdli-
čka, načež do předsednictva zvoleni byli pp. red
G. Haberman a red. Pik a Hrdlička.
Radecký
G Haberman
Hrdlička
Plzeň
Čechy
Klatovy
Přeštie
Merklín
Blovice
Rokycany
Břasy
17
article
První ujal se slova p. dr. Soukup z Prahy, kte-
rý v řeči 122. hod. trvající promluvil o nejpalčivější
otázce dnešní doby: požadavku všeobecného
přímého rovného a tajného volebního
práva. Podrobil ostré krilice jednání vlády a jejího
premiera, ministerského předsedy bar. Gautsche
dále velkostatkářských kruhů a zejmena odsoudil po-
činání německých liberálů a německých stran vůbec
na sněmu království českého, které opovažují se hro-
ziti provozováním obstrukce na sněmu proti volební
reformě.
Řečník za bouřlivého souhlasu veškerého shro-
máždění praví: „Na tomto místě v Plzni pro-
hlašujeme veřejně, že české dělnictvo
sociálně demokratické slibuje vypořá-
datisesposlanciněmeckých stran, pak-
li tito postaví se proti provedení spra-
vedlivého požadavku dělného lidu, re-
lormě volebního řádu zemského. — Jme-
nem společenstva hostinských a výčepníků v Plzn
p. Augustin Soukup pozvedl protest proti ob
myšlenému zvýšení zemské dávky z piva.
Když byla ještě promluvila rovněž o volební re-
formě po stránce ženské pí. Schneidervink-
lová, byl tábor lidu po doslovu red. p. G. Haben
mana, který nabádal dělnictvo k dalšímu houžev-
natému boji za dosažení všeobecného volebního práva
ukončen.
Na to seřadil se mohutný průvod, který v úplněm
klidu nastoupil pochod Jungmannevou třídou, ulicl
Martinskou a Školní na náměstí, které obešel a ulici
Solní odebral se ke spolkovému domu „Peklu“, kde
účastníci se rozešli.
Klid nebyl ničím porušen, takže vojsko, které měle
přísnou pohotovost, ani sesílene četnictvo, ani měst-
ská policie neměly příčiny k zakročení
Mezitím konal se na hlavním náměstí před budo
vou okresního hejtmanství tábor strany národ-
ně sociální, který však byl slabě navštíven.
Soukup
Gautsch
Augustin Soukup
G Haben
třída
Praha
Plzeň
18
article
Zahájil jej o 11. hodině dopolední předseda poli
tického klubu strany národně sociální p. Franti šek
Kail, načež do předsednictva zvolení byli pp. Fr
Janda z Přeštic, Fr. Kaila J. Hedvič ák z Pizně.
Slova se ujal posl. Fresl, který promluvilo
účelu táboru a vílězících ideách národních a sociál-
ních. Mezi jinými pravil, že před velkou ideou národní,
které dosud mnozi se vysmívají, musí každý, at fa-
lešný nebo upřímný, chudý nebo bohatý, se pokloniti.
Bojujeme-li proti útisku malého nemajetného lidu,
činíme to v zájmu národa našeho zrovna tak, jako
když domáháme se všeobecného rovného hlasovacího
práva.
Řečník zmíňuje se dále o hospodářských škodách
které obyvatelstvu zemí českých působí vídeňský cen-
tralismus, a žádá pro země české zřízení samostat-
ného státního hospodářství se spravedlivými voleb-
ními řády. Podrobuje bezohledné kritice dále úmysl
vlády, zvýšit zemskou pivní dávku a prohlašuje, ž
strana národně sociální postaví se do rozhodného boj
proti tomuto úmyslu vládnímu.
Kail
Janda
J Hedvič
Fresl
Přeštice
Francie
Pizno
19
article
Redaktor pan Hedvičák přečetl pak návrh
dvou petic, které zvláštní deputací, sestávajicí z poslan-
ce V. Fresla, Fr. Kaila a red. J. Hedvičáka.
odevzdány byly ihned c. k. okresnímu hejtmanu, místo-
držitelskému radovi dr. J. Paroubkovi a starostovi
města Plzně dru. V. Petákovi.
Když byl poslanec Fres! po návratu svém
shromáždění sdělil, že pan místodrž. rada dr. Pa-
roubek projevil ochotu předložiti petici na kom-
petentních místech, hnuli se účastníci táboru a v mas-
sách táhli pak ulicí Františkánskou, Kopeckého sady
kolem městského divadla a ulicí Říšskou před radnici
Cestou zpival dav národní písně a provolávána různá
hesla. Před bytem notáře poslance dra. Schreinera
provolal dav hlučně „Hanbal
Po zapění národní hymny „Kde domov můj?
před radnicí plzeňskou se účastníci táboru klidn
rozešli.
Hedvičák
V Fresl
Kail
J Hedvičák
doktor
J Paroubek
V Peták
Fres
Kopeckij
Schreiner
Hanbal
Francie
Plzeň
20
article
Nepřitomnost svou na táboru strany národně so-
ciální písemně omluvili pozvaní poslanci dr. Dyk
prof. Čipera, František Sehwarz a A. Ka-
lina,
Pozoruhodným jest přípis poslance Fr. Schw ar-
ze, který mezi jiným vyslovuje se o požadavku vše-
obecného rovného práva hlasovacího následovně:
... vezměte laskavě k vědomosti, že jsem byo
vždycky přívržencem všeobecného stejného hlasova-
ciho práva do sborů zákonodárných a jsem jím dosud
bez jakékoliv odchylky nebo výhrady, dále přej
v plné míře hnutí tohoto práva v dotčených sborech
a ve veřejném našem živolě, a sám přičiním se také
k tomu, abych dle sil svých k brzkému jeho uzákoněn
přispěl.
Že s tohoto měho stanoviska samo plyne, že
jsem odpůrcem všelikého kastovnictví a každé sta-
vovské soustavy v národě, nepotřebuji zvláště vy-
kládati. Ale vytknouti musím své autonomistické a státo-
právní stanovisko, jemuž nechci a nemohu svou pří-
chylnosti k všeob. hlasovacímu právu ničeho zadávat.
Stojím totiž na tom, že všeob. hlasovací právo, stejné
a tajné, má platili pro sněmy zemské, sněmům pak
že má býti vráceno právo, Híšskou radou beztoho
uchvácené, obesílati tento ústřední parlament. To vy-
žadovalo by předně, aby působnost sněmu byla při-
měřeně rozšílena a aby zastoupení jednotlivých stran
ve sněmu na říšské radě tmto způsobem dělo se dle
poměru, v jakém se lyto strany na sněmu k sobě na-
cházej.
Takto By se vůle občansiva, na zákiadě vše
obecného volebního práva na sněmu zemském vy-
jádřena, přiváděla nezměněně k platnosti také ve slo
žení sněmovny poslanecké na radě říšské.
Že by se panská sněmovna musila ve svém slo
žení přiměřeně plizpůsobiti, rozumí se samo sebou.
doktor
Dyk
profesor
Čipera
František Sehwarz
Francie
Schw ar
státoprávní stanovisko
21
article
Manifestační schůze
Manifestační schůze
českého Ostravska ve stínu bodáků
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
V Mor. Ostravě, 15 října.
Události brněnské rozechvěly přirozeně i české
Ostravsko — a proto svolal »Politický spolek pokro
kový« dnešní den manifestační schůzi, na níž byly
ohlášeny důsledky, kteréž nutno i u nás vy-
vodit.
Ostravští Němci trnuli strachem a hrůzou před
tímto českým projevem. Znají moc naši a mají špatn
svědomí. Proto vyprosili si na policejním komisařství
četníky a vojsko — a policejní komisařství — vzdo
prohlášení v orgánu Čechů ostravských »Ostravském
denníku«, že brachiálním násilím nebude se náš li
mstít za Brno a že nenapadá nás klesnout na ni-
veau německé »kultury« a tlouci okna —- vyhovělo
jim a povolalo do Ostravy čtyři setniny ně
meckého pluku z Opavy a 200 četníků z ce
lébo, kraje.
Český lid však ukázal svoji disciplinovanost —
a nedal se vyprovokovat.
Němec
Ostravsko
Ostrava
15 říjen
Brno
Opava
22
article
Schůze konala se ve velké dvoraně Národního
domu o 10. hod. dopolední za obrovského účasten-
ství. Sál, jenž pojme více než 1200 lidí, byl pře-
plněn a naplněny byly i galerie. Všechny okolní
obce byly zastoupeny; dostavili se i representanti
starostenského sboru s předsedou panem starostou
Staňkem v čele, byly přitomny všechny vrstvy če-
ského lidu na Ostravsku. Poslanec Sýkora (klerikál)
do schůze nepřišel; omluvil se zaneprázdněním.
Imposantní schůzi zahájil předseda Pol. spolku
pokrokového pan učitel Skýpala, načež pan dr.
Šavrda promluvil o všeobecném právu hlasovacím
Dokázal nutnost zavedení této volební reformy,
má-li český národ a Slovanstvo vymanit se z poruční-
kování německého a mají-li býti překaženy germani-
sační rejdy vlád a byrokracie. Nadšenou a bouřlivým
souhlasem doprovázenou výzvou, aby všechen lid
český bojoval za všeobecné právo hlasovaci, skončil
svoji výbornou přednášku. — Pan red. Policat
promluvil o bouřích brněnských a důsledeích, jež
nutno z nich vyvoditi. Ostrá jeho řeč, v níž prokla-
moval důsledky, jež český lid chce z Němci vypro-
vokovaných bouří brněnských vyvodit, byla přerýván
častými projevy souhlasu. Hlavní body jeho řeči jsou
vysloveny v resoluci.
Staněk
Sýkora
Pol
Skýpal
doktor
Šavrda
Němec
Ostravsko
národní dom
23
article
Pak učinili souhlasné projevy pp. Zaoral (za
stranu národně-sociální) a Podešva (za dělnickou
omladinu), načež pan professor Kubis navrhl ná-
sledující resoluci:
Žádáme s veškerým důrazem všeobecné, rovné
přímě a tajné právo hlasovací do všech sborů záko-
nodárných a samosprávných.
Vyzýváme poslance české všech stran na sněmu
moravském, aby obstrukci překazili dělnost tohot
křiklavě nespravedlivého sněmu — a vytrvali v tomto
obstrukčním boji tak dlouho, pokud vláda a Němei
nepřistoupí k řešení volební reformy v označeném
smyslu.
Protestujeme proti německému brojení v záleži
tosti zřízení české university v Brně a protestujeme
ještě důrazněji proti vládě, která bez souhlasu odvě
kých našich nepřátel nechce vyhověti tomuto nej
spravedlivějšímu našemu požadavku kulturnímu. Pro
hlašujeme stejně rozhodně, že česká universita pro Mo
ravu a Slezsko musí býti zřízena v Brně, neboť ji
nak nebude v tomto soustátí pokoje.
Appellujeme na všechen český lid, by zůčastni
se boje za národní naše práva, jež vláda i Něme
nám odpírají. Ať české obce jednají s Němci tak
jako tito s námi tam, kde mají vládu, ať všechen na
lid provádí heslo »Svůj k svému«. My slibujemes
slavně, že proti vládě a Němcům budeme bojovat až
do plného vítězství.
Resoluce ta přijata frenefickým pollaskem
jednomyslně.
Předseda uč. Skýpala ukončil pak schůzi výzvou
ke klidnému rozehodu. Za zpěvu národních písn
vyprazdňoval se sál . ..
Na ullcích.
Podešva
Kubis
Němec
Skýpal
Slezsko
Brno
český univerzita v Brno
24
article
Účastníci schůze, jichž počet na ulici vzrostl
rozcházeli se klidně k domovu za zpěvu velebné
hymny »Kde domov můj«. Policejní orgáný uzavřely
všechny hlavní ulice četnickými kordony a hlavní
náměstí obsadily vojskem.
Lid pamětliv byl však příkazů svého listu a n
schůzi — a nedal se vyprovokovat vyzývavými po-
hledy četníků a jízdní policie městské. Šel klidně —
a pouze mocným zpěvem demonstroval. Čásť musila
ovšem domů přes náměstí. Proto prorazila kordon
četníků a dostala se na hlavní náměstí. Vojáci tam
již stáli připraveni. Hotovili se patrně k šarvátce
neb i zdravotnické oddělení s plukovním lékařem
bylo na místě. Leč lid opatření to ignoroval —
šel klidně svou cestou, Němci a židé ze strachu za-
vírali své výkladní skříně a krámy — ale zbytečně
Manifestace naše byla klidná a důstojná.
Městská policie nedala si ujít ovšem obligátní
zatýkání — a zatkla jednoho muže, jenž ubíral s
domů, do Malých Kunčic.
Jinak nestalo se nie. Vojáci a čelníci nadarme
přišli.
Manifestace a demonstrace českého
dělnietva slezského za všeobecné
právo hlasovací.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
V Opavě, dne 15. října.
Němec
Malá Kunčice
Opava
Lido
25
article
Po příkladu dělnictva českého v království zahá
jilo i české dělnictvo ve vévodství vehementní boh
za všeobecné právo hlasovací. Pro Slezsko jest otázk
volební reformy na základě rovnosti občanské důle-
žitá, zejmena v ohledu národním: Má slovanská vět
šina obyvatelstva země na sněmu pouze 6 poslanců
3 Čechy a 3 Poláky), kdežto menšina Němců má 2
poslanců.
Tím sympatičtější musí býti celé české veřejnosti
boj za odstranění křiklavě nespravedlivých volebních
řádů. Boj ten vedou obě dělnické strany a na Opav
sku zvláště strana národně sociální.
Dnešní opavská manifestace byla významna
zvlášť i tím, že české dělnictvo demonstrovalo pro
svůj požadavek na ulicích »německé« Opavy a před
zemským domem a že deputace tohoto dělnictva vy-
mohla i u presidenta zemské vlády příznivý slib.
Němci byli proti této demonstraci českého dělnictva
bezmocní. České písně zněly mohutně ulicemi města
jež Němci nazývají »ryze německým«
Průběh manifestace byl tento: Dopoledne byla
v Sokolovně opavské uspořádána schůze, jíž se
súčastnilo na 1000 českých dělníků. Mlavili předáci
národních socialistů David z Opavy a red. Šle-
singer z Brna, pak zástupce strany soci-
álně-demokratické, jenž prohlásil solidaritu
s dělnictvem národním v této otázce a za české
ženy slezské sl. Machova, ředitelka bospodyňské
školy v Kateřinkách. Poslanci čeští pp. dr. rada
Hrubý, dr. Stratil a Foltys se omluvili
v přípisech ujistili dělnictvo, že budou pro jeho po-
žadavek pracovati ve sněmu.
Čecho
Polák
Němec
David
doktor
Hrubá
Stratil
Foltys
Slezsko
Opava
Brno
Machov
Kateřinka
26
article
Po přijetí příslušné resoluce, seřadily se massy
českého lidu v průvod. Za zpěvu písně »Práce« a písní
národních, kráčeli dělníci v semknutých řadách ulicemi
k zemskému domu. U tohoto se zastavili, načež
z jich středu odebrala se šestičlenná deputace k pre-
sidentu zemské vlády. Mluvčí deputace předložil mu
petici dělnictva, v níž žádá se zavedení všeobecného,
rovného, přímého a tajného hlasování a žádal zá-
stupce vlády, aby postaral se o předložení příslušné
předlohy zemskému sněmu a sice ještě v letošním
zasedání. President odpověděl asi tak, jako místo-
držitel království českého. Bude prý o této žádosti
referovat na příslušných místech a ujišťuje, že reforma
volebního řádu zemského bude brzy sněmu navrhnuta.
Po sdělení této odpovědi dělnictvu, provolána byla
»sláva« všeobecnému právu hlásovacímu, načež za
volání »Na zdar!«, zástupy se rozeházely.
Klid nebyl porušen ani policií, ani Němci. Češt
dělníci budili na ulicích opavských respekt ...
Němec
27
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. října. (Zemské sněmy.)
V pondělí dne 16. t. m. shromáždí se zemské
sněmy moravský, slezský, dalmatskýa
tyrolský. Sněm moravský schází se pod
dojmem surové německé demonstrace brněnské
ze dne 1. října, jež měla za následek vystoupenl
českých členů ze stálého smiřovacího výborua
dalším následkem, jak doufáme, bude míti jed-
notný postup všech českých lidových poslanců.
Sněmu dalmatskému upravován
půda již za zasedání říšské rady. Jde c roz-
řešení jazykové otázky, aby se jazyku srbsko-
chorvatskému, jimž mluví 95% všehe obyvatel-
stva, dostalo patřicího mu místa v úřadecha
soudech.
O dělnost sněmu tyrolského staral se
ještě v posledních dnech místodržitel baron
Schwartzenau. Nabídl totiž Vlachům zřízení
zvláštního zemského školního výboru pro Tri-
dentsko, nebudou-li činiti překážek sněmovním
pracím, a mimo to jmenován bar. Malfatti místo-
předsedou sněmovním. V sobotu konala sev
Inšpruku u místodržitele schůze zástupcův
všech politických stran tyrolských, již se
zúčastnil též zemský hejtman dr. Kathrein. Ve
většině otázek, jimiž se sněm má zabývati, ze-
jmena též v otázce reformy zemského voleb-
ního řádu, dosaženo zásadného souhlasu. Ně-
které projevené různosti míněni dají se prý již
odstraniti během samého sněmování.
Schwartzenau
Vlach
doktor
Kathrein
Praha
Tridentský
28
article
Sněm istrijský nebude letos asi vůbee
svolán, poněvadž Vlachové stojí neústupně na
tom, že slovanští poslanci mohou sice podávati
návrhy a dotazy ve svém jazyku, zástupce vlády
však smí na sněmu odpovídati pouze v jazyku
vlašském jakožio jediném (!) uznaném zem-
ském jazyce istrijském.
Na sněmu haličském podali rušti pe-
slanci návrh na změnu zákona o vyučovacím
jazyku na středních školách haličských. Dle
návrhu toho střední školy haličské mají býti
jen jednojazyčné, tedy buď polské neb ruské.
V dosavadních školách zůstane vyučovaci jazyk
nezměněn; ve školách, jež se budou nově zři-
zcvati, má býti vyučovacím jazykem jazyk vět-
šiny obyvatelstva onoho okresu, v němž se
škola zřizuje. Nová střední škola má se zříditi,
zaváže-li se 30 rodičů, že budou posílati děti
do prvé třídy; vykazuje-li střední škola ná-
vštěvu větší než 500 žáků, má se zříditi druhá.
Vlach
29
article
Pobočky s ruským vyučovacím jazykem mají
se zříditi při polských školách, žádá-li za t
aspoň 25 rodičů.
V Praze, 15. října. (Uherská krise.)
„Budap. Tagbl.“ dovídá se z Vídně, že baron
Fejérváry proto se vrátil i tentokrát z Vídně
s nepořízenou, že panovník dříve, než bude
jmenevati nový kabinet, chce znáti netoliko
program v zásadě, nýbrž chce znáti také do-
podrobna vypracované osnovy zákonů, které
nevý kabinet chce uskutečniti. Dokud baron
Fejérváry nevyhoví tomuto požadavku, potrvá
nynější interregnum v Uhrách.
V Praze, 15. října. (Košut dru. Čin-
grijovi.) V odpovědi na dopis pětičlenného
výboru, zvoleného na chorvatském sjezdě rě-
ckém,Košul—oznamuje—dru, Čingrijovi jako
předsedovi tohoto výboru, že se strany uherské
kcalice zmocněni mimo pisatele hr. Apponyi,
hr. Jul. Andrássy, hr. Aladar Zichy, baron
Banffy, hr. Theodor Bathyány a Géza Polónyi,
aby s chorvatskými a dalmatskými poslanci
vstoupili ve styk a vyjednávali. „Zmocnění
uherští poslanci — píše Košut — rádi zahájí
s Vámi vyjednávání, jakmile Vy to za dobré
uznáte a vyžadují si jak v otázce času, tak
i místa, kde se máme sejíti, Vaše návrhy. Na-
dějeme se upřímně, že mezi námi a našimi ná-
rodnostmi dojde ne úplné dorozumění. Nás ve-
dou k Vám pocity co nejvíce bratrské.
Fejérvára
Čingrij
Apponyi
Jula
Andrássy
Aladar Zich
Banff
Theodor Bathyat
Polónyi
Košut
Praha
Vídeň
Uhry
30
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Otázka rakouské okupace sandžaku novopazar
ského a povážlivé její důsledky.
Od nějaké doby jest opětně na denním po-
řádku případná výprava rakousko-uherská do sand-
žaku novopazarského. Jako dříve již minister-
stvo vnějších věcí dementovalo tuto pověst jako
prý zcela bezpodstatnou. Tak to bývá ostatně
zvykem a zvláště v případech, kdy skutečně se
chystá podnik podobného druhu. Nedávno »Le
Journal des Débats« ve své denní kro-
nice minulého století připomněl korespondenee
záříjové 1805 z Vídně a Brescie, kteráž byla té
doby ještě rakouskou, v nichž v samý předvečer
překročení Innu Rakušany a započetí kampaně
pravilo se, že válka jest úplně vyloučena. A diplo-
macie od dob Metternichových se nezměnila.
A proto také přes dementi z Mičového náměst
vídeňského zajisté jest na místě, rozhovořiti se
o eventualitě okupace sandžaku novopazarského,
ať časově obmezené neb trvalě. Jest to tím
oprávněnější, kdyžtě samo ruské ministerstvo za-
hraničných věcí prohlašuje zaklausulovaně, že
v tomto okamžiku není známo nic, co by
opravňovalo pověsti o rakouské okupaci sand-
žaku, takže člověk prozíravý dodá k tomu, co
byli pověděli diplomaté opatrní: »Ale pokud s
týče toho, co přijde teprv — kdož ví?«
Chráněni jsouce tak předem proti případ-
ným výtkám z Míčového náměstí, že se zabý-
váme otázkami, jichž veřejné přetřásání nelibí
se snad diplomacii rakouské, ukážeme, že roz-
šíření rakouské okupace na sandžak novopazar-
ský nemohlo by se leda velikým ale riskantním
překvapením provésti bez politické a kontraktn
přípravy děje toho.
Rakušan
Metternichův
Vídeň
Brescia
míčový náměstí
31
article
Přípravou politickou rozumíme výměnu ná-
hledův s velmocemi aneb aspoň s některými
velmocemi, kteréž zabezpečily by podnik oku-
pační proti možným komplikacím ze strany ostatní
Evropy. Přípravou kontraktní dlužno rozuměti
potřebu předběžné dohody s Tureckem, stano-
vící podminky provedení případné okupační vý-
pravy. Tato dohoda byla by nezbytnou, chtělo-li
by Rakousko zůstati v mezích práv, plynoucich
ze smlouvy berlínské.
Skutečně 25. čl. smlouvy té praví, když
byl vyslovil okupaci i správu Bosny a Hercego-
viny Rakousko-Uherskem, toto: »Co se týče san-
džaku novopazarského, Rakousko-Uhersko ne-
přejíc si převzíti na se bezprostředně okupaci
jeho, vyhražuje si, ujednati později s Tureckem
smlouvu o provedení aktu toho.s
Smlouva, na niž došlo později v r. 1879,
stanovi v čl. 7. všeobecné modality pro oku-
paci sandžaku, prohlašujíe, že Turecko dá
Evropa
Turecko
Rakousko
Bosna
RakouskoUhersko
Uhersko