ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 00b33160-78f0-11dc-bbc6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 116, place 59, org 8, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. října 1905.
4 masthead
Číslo 285.
5 article
chem v té chvíli velmi trefně, tempo v odpověď na vládní studii voláno po pravém opaku: po vělší samostatnosti, po větši pravomoci, po celé úpravě poměrů samosprávných úřadníků. Správně nazváni pio- nýry samosprávy, pracovníky národními. Tehdy měla široká veřejnost česká, pokud již dříve věci snad nesledovala, příležitost se- znati, že úřadnietvo samosprávné, vědomo svých úkolů v poslání české autonomie, naléhá n úpravu svých právních i hmotných poměrů. Sly- šána i historie křížové cesty těchto požadavků. Včera stalo se tak podruhé a důrazněji, Organisace, Zemská jednota samo- správných úřadníků svolala na včerej- šek do zasedací síně staroměstské radnice svou mimořádnou valnou hromadu za účelem mani- festování uvedených požadavků. Velká účast pro- zrazovala všeobecný zájem. Čechy, Morava Slezsko zastoupeny tajemníky a delegáty. Účast kruhů poslaneckých byla rovněž značnou. Do- slavili se poslanci zemští i řišští, zejména z posl. red. Anýž, dr. Baxa, Březnovský, dr. Herold, Houra, E. Hrubý, Kotlář, Krejčí, Kubr, Němec, dr. Pippich, dr. Podlipný, dr. Viškovský, Vojta a Zázvorka. Za právnickou fakultu české university děkan, posl. prof. dr. Čelakovs ký, za zemský výbor dr. Šafařovič a dále zá- stupcově těchto korporaci: Národní rada, N. J.
Anýž doktor Baxa Březnovská Herold Houra E Hrubá Kubr Němec Pippich Podlipná Viškovský Vojta Zázvorka profesor Čelakovs Šafařovič Čechy Morava Slezsko právnický fakulta český univerzita národní rada
6 article
S., N. J. P., výkonný výbor strany: národní strany svobodomyslně, národní, agrární, státo- právní, rad.-pokrokové a nár. sociální, Jednot samospr. úřadníků a zřízenců v markrabstvi moravském, klub konceplních úřadníků magistr., klub české strany agrární, klub nár. strany svo- bodomyslné, spolek zem. úřadníků, »Sokol«v Plzni, Česká obec sokolská a j. v. Dále členové zastupitelstev obcí: Praha, Karlín, Žižkov, Král. Vinohrady, Smníchov, Ko- šíře, Kobylisy, Dejvice, Plzeň, Hora Kutná, Kouřim a okresy: Kouřim, Král. Vinohrady. Omluvili se poslanci: Dr. Srb, C. Papoušek, Fr. Schwarz, dr. L Dvořák, Karlik, dr. Škarda, Maštálka a j. v. Starosta Jednoty p. Liška promluvil ke schůzi slovo úvodní. Hromadně uvítal poslance, dele- gaci měst a korporací, žurnalistiku a hosty. V přítomnosti representantů sborů zákonodárných vidi zájem o hnutí samosprávného úřadnictva, v delegaci měst a korporací projev kolegiality v účasti žurnalistiky interes široké veřejnosti. Pěknou parabolou označuje Prahu mátí měst a vůdkyní samosprávy české, radnici srdcem jejím . . . »Sem táhla nás touha postýskatisi na trpký osud, ale i nabýti nových sil. Zde chceme prohlásiti veřejně, že poměry naše právní i hmolně jsou neudržitelnými, zde chceme po- znovu manifestovati pro zákonnou jich úpravu.« Uděluje slovo referentu p. Tůmovi.
Král Srb Papoušek Schwarz doktor L Dvořák Karlik Škarda Maštálek Liška táhlo Tůma Plzeň Praha Karlín Žižkov Kobylisy Dejvice Hora Kutná Kouřim Francie klub národní Sokol
7 article
Pan JUC. Lad. Tůma obšírně, ale věcně vystihl stesky a touhy samosprávného úřadni- ctva. Historie jejich je tak starou, jako samo- správa u nás sama. Zákony, jimiž zavedena. nechaly poměry úřadnictva neupravenými, jak po stránce právní tak materiálně. Veškeré snahy dosavádní za zákonnou úpravu poměrů těch. datující se od r. 1873 zůstaly bezvýslednými Sáhnuto k organisaci, založena Jednota, sepsány petice a pamětní spisy, vypracoväny požadavky ba i osnovy zákona. Pro nutnou úpravu manifestovalo ze 150 okresů 97. Zemský výbor, ač uznal rozluštění olázky tě zákonem, sloučil ji s otázko změny obecního zřizení a doporučil aby vydáno bylo zvláštní obecní zřízení pro větší obce městskě, ve klerém by po- měry úřadníků obecních byly náležitě upraveny a dle analogie té úpravy, aby doplně byl zákon ustavoveními o okresních zastu- pitelstvech a úřadnicích okresních. Sloučením revise obecního zřízení s otázkou úpravy po- měrů byla by arci celá věc oddálena do nedo- zirna. Proti tomu vystoupil posl. Schwarz, jenž docílil, že obě otázky od sebe odloučeny. Než ani tento krok neměl výsledkn. Politické poměry na sněmu a spory národnostní oddálily úpravu. Proli dalším novým osnovám zákona postavil se němečtí poslanci, někteří velkostatkáři a ze- jmena dr. Funke, klerý v osnovách viděl ten- denci národně politickou a docílil, že přešlo s přes ně k dennímu pořádku. Stav věcí ani do dnešního dne se nezlepšil. Příležitost zasedání sněmu zemského byla pohnutkou, že Jednota svolala mimorádnou valnou hromadu, aby mani- festačním způsobem žádala poslance, by vzali úpravu poměrů právních i hmotných za svou věc a uzákonéní její podporovali. Končí nadějí že poslanci čeští oprávněnost požadavků uzná- Pan Azamit navázal na slova p. Tůmy.
JUC Tůma Schwarz doktor Funke Azamit Jednota
8 article
Poukázal k tomu, že od dob zavedení samo- správy celé legie úřadnictva vstoupily v život veřejný, ale za čtyřicet let hlas jejich po zá- konném zabezpečení existence právní i hmolné neslyšen. Letošek je smutným jubilejním rokem. Řečník uvažuje význam úřadnictva samospráv- ného v životě veřejném a politickém. Správně vystihuje, že samospráva je protiváhou centralismu a byrokratismu; také dobře charakterisuje cíle nedávných snah vládních, nazývaje je úkladem proti české autonomii. Čeho žádá se uzákoněním poměrů? Zajištění existence, ochrana proti zne- užívání úřadníku, ochrana proti libovůli. Vše to žádá se v zájmu samosprávy samé. V oddalo- vání osnovy vidí řečník nedostatek dobré vůle se strany poslanců. V závěru řeči své praví; »Nynější systém representace nedostačuje - musí se obroditi. Má-li býti úřadnictvo samo- správné takovým, jak ideální úkol české samo- správy vyžaduje, nutno povzněsti úřadníka na stupeň rovnocenný s volenými členy zastupitel- stva; existence jeho musí býti učiněna neod- vislou. To budou ony nové lepší cesty, po kte- rých bude moci úřadnictvo samosprávné se brát k upevnění, prospěchu a zdaru naší české věci!- (Bouflivý souhlas.) Posl. dr. Herold vyžádal si slova, aby při- pojil několik slov k řečem předchozím. Histori- cké vylíčení snah o zákonnou úpravu, načrtnuté prvým řečníkem, bylo zcela správným. Jest ji- slo, že zemský výbor v roce 1889 předložil zemskému sněmu první, velice důkladnou osnovu o úpravě poměrů samospr. úřadníků, osnovu, jež až podnes s některými změnami mohla by býti ideálem. Řečník zmiňuje se o ní proto, že právě při historii této osnovy nejlépe bylo možno seznati, jaké námitky proti ní některé vají.
Posl doktor Herold
9 article
strany činily. Již tehdáž byla tu kardinální otázka nazírání na celou věc, námitka formální. Byloť míněním obecně ústáleným v době tehdejší že samosprávné korporace o otázce úpravy samy mají rozhodovati. Dnes ovšem ti, kdož o tom přemýšlejí, stanovisko ono opustili, zejmena, když vláda ukázala, jakým způsobem chtěla by míti vliv na samosprávně úřadnictvo. Možná, že již tehdy tyto okolnosti a záměry vlády způsobily, že osnova z roku 1889 nestala se skutkem. Ale úprava poměrů nebyla a není žádnou otázkou politickou, de facto ona tepve jí byla učiněna nikoli se strany českě, nýbrž německé. (Tak jést !) Od- dalování její zaviněno bylo zvláště poslancem Funkem, který ji prohlásil za politickou akci. Zákonná úprava na pohled zdů se věcí snad- nou; ale nesmi se zapomínati, že za dnešních rozháraných poměrů, jakmile i nepatrná strana proti ní vystoupí, může býti do nekonečna od- dálena nebo zmařena. Bude-li i tento sněm dělným, uvidite, že všechna práce českých poslanců bude marnou, jestliže nedonuti kolle- gové vaši němečtí poslance své, aby nekladli překážek. Budele slyšet vývody jejich v anketě. Padlo slovo o nedostatku dobré vůle na straně poslanců českých ... Není správným ! Bohu- žel, musí již zvykat tomu každý poslanec, že poměry jsou u nás takové, že nikdy se nehubuje na ty, kteří požadavkům nepřejí, ný- brž vždycky postaví se věc tak, jakoby u poslanců českých ne bylo dosti vůle poctivé.
Funk
10 article
Podotknuv, že zemský výbor sám těžce nese. že není zákonně úpravy poměrů právních, po- kračoval řečník, tlumoče přesvědčení své o dnešní situaci celé otázky: »A jestliže považuji dnešní dobu za nepřiznivou k vyřízení osnovy, pova- žuji dnešní dobu za vhodnou, po- kud se týče vašeho hnutí; neboť dala vláda právě na jevo, jakou má představu, jaké má smýšlení o české samosprávě. Chce, aby úřadníci samosprávní byli výkonnými orgány vládními a tak, jako již dnes konají ji služby přenesené působnosti, úplně octli se v jejím pod- ručí ...« Řečník končí: Neznám nikoho z če- ských poslanců, kteří by z plného srdce nebyli pracovali ve prospěch samosprávy a buďte ubez pečeni, že nenechají příležitosti, aby se o pro- vedení zákonné úpravy vašich poměrů zasadili Zdaří-li se to, jest ovšem jinou otázkou. Seriosní poslanec řekne vám dnes otevřeně pravdu; mluv- kou bych byl, kdybych řekl, že toho provedu (Bouřlivý souhlas.) Obecní starší dr. Luboš Jeřábak vzdává díky řečníku, jenž nazval Prahu máti samosprávy a radnici jejím srdcem. Uvádí, že Praha jako středisko všeho českého života vždy byla v po- předí každého spravedlivého hnutí a snah a prvé řadě otázek české samosprávy. Pokud bylo v její moci, učinila tolik, že začala býti basí snak a tužeb samosprávného úřadnictva, jemuž vždy vychází vstříc.
doktor Jeřábak Praha
11 article
Pan MUDr. Zeman jménem obecních a ob- vodních lékařů děkuje, že přijati byli do Jed- noty samosprávných úřadníků, kteři požadavky jejich vzali za své. Obšírněji uvádi kontrasty mezi povinnostmi, právy a platy lékařů obecníeh a obvodních. Zvěrolékař p. Chaloupka za autonomní zvěrolékaře pronáší stesky a tlumočí přání po zlepšení poměrů služebních a materiální neodvi- slosti, která by skýtala záruku ochrany zdravía majetku národního. Poukazuje na výsledky čin- nosti autonomních zvěrolékařů v zemích jiných a žádá, aby analogickou organisací také u nás umožněna byla jejich práce. Posl. Kollář připojil se k vývodům dra. He rolda, omlouvaje dřívější stanovisko strany agrární. Pan Jančík, předseda Jednoty samospráv- ných úřadníků na Moravě, sděluje, jaké kroky byly tam učiněny za součinnosti německých kol- legů. Sněmu předložena loňského roku osnova zákona na úpravu poměrů, změněná již částočni sněmovním odborem pro záležitosti obecní. Vláda vrátila však osnovu, kladouc tyto au tonomil nikdy nepřijatelné poža- davky: 1. že při zkouškách samosprávných úřadníků má předsedati jeden zástupee vlády, 2. že vládě zabezpečen bude vliv př jmenování úřadníků, po případě i právo zastavit jmenování jich, 3. že dána bude při podřízeněj- ších místech přednost vysloužilým poddůstojní kům. Následkem těchto urážlivých podmínek sešlo z dalšího jednání o osnově. Pan Soběslavský přečetl k závěru schůze tul
MUDr Zeman Chaloupek Posl Jančík Soběslavský Morava
13 article
„Samosprávně úřadnictvo obecní a okresn král. českého shromáždéné 15. dne měsíce října 1905 na mimořádné valné hromadě Jednoty úřa- níků samosprávných pro úřadníky obecní a okresní království českého v Praze na radnici staroměstsk vzavši na vědomí zprávu o všech krocích a opa- heních učiněných Jednotou k tomu cíli, aby ko- nečně již přikročeno bylo k zákonné úpravě práv- ních a hmotných poměrů jeho, s politováním konstatuje, že ve věci té dosud ničeho positivního dosa ženo nebylo. Ačkoli samosprávné úřadnictvo uznává, že b i pro samosprávu samu i pro úřadnictvo její nej- lepším rozluštěním otázky úřadnické bylo, kdyby úřadnictvo te při náležité kvalifikaci bylo záko- nem na rovcň poslaveno reprezentantům samo- správy, tak aby učiněno bylo spolurozhodujícím spoluzodpovědným, aby hmotně bylo zabozpečeno. aby zjednán mu byl slušný postup stanovením kon- kretálního statutu, prohlašuje, že spokojilo by se pro- zatím uzákoněním osnov pro upravení právních hmotných poměrů úřadníků při okresních výbo- rech a při obecních úřadech veleslavnému vý- boru zemskému Jednotou svého času předložených.
Praha
14 article
A v tomto směru uvažujíce, že sněm král. če- ského, v jehož kompetenci tato úprava poměrů samosprávného úřadnictva se nalézá, právě se sešel že zákonné osnovy o úpravě samosprávných úřadníků okresních a obecních, Jednotou předložené. v jeho rukou se nalézají, že pouze ra něm záleží, aby po dlouhých l- tech ke koncčnému schválení osnov těch k úpravě právních a hmotných poměrů samosprávného úlad- nictva přikročil, že důležitost, potřeha a nezbytnost úpravy žádane ve prospěch samosprávy české jest nesporna a celou českou veřejnosti uznávána, že předložené osnovy jsou minimem požadavků samosprávných úladníků král. českého a nesou se ve mnohých věcech s pominutím vlastního prospě chu veskrze jen k zvelebení a ulužení samosprávy kteráž dnes bez řádného útadnictva jest nemysli telnou a konečně že po celá desetileti poctivě přičiňovalo se neje o zdar a prospěch samosprávy, ale i o celý nát život veřejný, začež nedostalo se mu jiného vděku než zneuznání a odstrkování, vznáší samosprávné úřadnictvc král. českéhio v po- slední hodině nejen na slavný zemský výbor,
15 article
kožto nejvyššího strážce samosprávy české, alei na veškeré pp. poslance sněmu král. českého a činitele samosprávné slušnou, ale důraznou žádost, aby přičinili se k tomu, by Jednotou samosprávných úřadníků předložené osnovy zákonné úpravy jich právních a hmotných poměrů a to nejen úřad- níků při okresnich výborech, alei úřadníků při obecních úřadech v tomto zasedání vysokého sněmu byly schvá- leny a uzákoněny. Přihližejíc pak ke speciálním úkolům autonom- ních lékařů a zvěrolékařů a vyplývajících z toho důsledků, prohlašuje přání jejich úplně za své a žádá, aby při úpravě poměrů úřadníků samospráv- ných i k těmto kategoriím úřadnictva samospráv- ného náležitý byl vzat zřetele. Nebude-li však ani tentokráte jeh oprávněným žádostem dáno sluchu. prohlašuje, že neminí dále mlčky bez odvety snášeti podobně, ničím nezasloužené odstrkování svých ži- votních zájmů.“ Resoluce jednomyslně byla schválena a do- datek p. Milinovského odkázán výboru ku projednání a případnému předložení při an- ketě. Dále přijat návrh, aby zasloužílému zakla- daleli Jednoty a čestnému členu posl. Františku Schwarzovi v Plzni a spoluzakladateli Jed- noty p. Wunschovi, tajemníku v. v., zaslány byly pozdravné telegramy. Tím schůze zakončena.
Schwarz Wunsch Plzeň
16 article
Boj za všeobecné právo volební. —ý. Z Plzně, 15. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Mocným rozmachem zahájilo organisované děl nictvo boj za všeobecné právo hlasovací po celých Čechách. Po úterním mohutném projevu pražského dělnictva následovala dnes Plzeň, kde uspořádány současně dva velké dělnické tábory, na nichž úča stenství bralo dělnictvo z celých západních Čech Tyto imposantní projevy dělnictva za nejspravedli- vější požadavek moderní doby mocně účinkovaly n ostatní třídy obyvatelstva našeho král. města Plzně. Již od časného rána scházely se na ustanovená místa táborová značné davy dělného lidu. Zvláště četně navštíven byl. tábor strany sociálně-demokratické, který konal se na rozsáhlém náměstí Radeckého Účastenství na tomto táboru odhadováno bylo na 10.000 osob a dostavily se k němu organisace děl- nické z Klatov (pěšký), Přeštie, Merklína, Blovic, Ne- pomuku, Rokycan, Břas, Radnic a celé uhelně pánve plzeňské. V čele mnohých organisací, které na tábo- řiště docházely korporativně, neseny byly rudé pra- porce a tabulky s různými případnými hesly, jež pak umístěny byly kol řečnické tribuny. Tábor lidu zahájil o 10. hodině dopolední před- seda politického spolku „Pokrok“ v Plzni p. Hrdli- čka, načež do předsednictva zvoleni byli pp. red G. Haberman a red. Pik a Hrdlička.
Radecký G Haberman Hrdlička Plzeň Čechy Klatovy Přeštie Merklín Blovice Rokycany Břasy
17 article
První ujal se slova p. dr. Soukup z Prahy, kte- rý v řeči 122. hod. trvající promluvil o nejpalčivější otázce dnešní doby: požadavku všeobecného přímého rovného a tajného volebního práva. Podrobil ostré krilice jednání vlády a jejího premiera, ministerského předsedy bar. Gautsche dále velkostatkářských kruhů a zejmena odsoudil po- činání německých liberálů a německých stran vůbec na sněmu království českého, které opovažují se hro- ziti provozováním obstrukce na sněmu proti volební reformě. Řečník za bouřlivého souhlasu veškerého shro- máždění praví: „Na tomto místě v Plzni pro- hlašujeme veřejně, že české dělnictvo sociálně demokratické slibuje vypořá- datisesposlanciněmeckých stran, pak- li tito postaví se proti provedení spra- vedlivého požadavku dělného lidu, re- lormě volebního řádu zemského. — Jme- nem společenstva hostinských a výčepníků v Plzn p. Augustin Soukup pozvedl protest proti ob myšlenému zvýšení zemské dávky z piva. Když byla ještě promluvila rovněž o volební re- formě po stránce ženské pí. Schneidervink- lová, byl tábor lidu po doslovu red. p. G. Haben mana, který nabádal dělnictvo k dalšímu houžev- natému boji za dosažení všeobecného volebního práva ukončen. Na to seřadil se mohutný průvod, který v úplněm klidu nastoupil pochod Jungmannevou třídou, ulicl Martinskou a Školní na náměstí, které obešel a ulici Solní odebral se ke spolkovému domu „Peklu“, kde účastníci se rozešli. Klid nebyl ničím porušen, takže vojsko, které měle přísnou pohotovost, ani sesílene četnictvo, ani měst- ská policie neměly příčiny k zakročení Mezitím konal se na hlavním náměstí před budo vou okresního hejtmanství tábor strany národ- ně sociální, který však byl slabě navštíven.
Soukup Gautsch Augustin Soukup G Haben třída Praha Plzeň
18 article
Zahájil jej o 11. hodině dopolední předseda poli tického klubu strany národně sociální p. Franti šek Kail, načež do předsednictva zvolení byli pp. Fr Janda z Přeštic, Fr. Kaila J. Hedvič ák z Pizně. Slova se ujal posl. Fresl, který promluvilo účelu táboru a vílězících ideách národních a sociál- ních. Mezi jinými pravil, že před velkou ideou národní, které dosud mnozi se vysmívají, musí každý, at fa- lešný nebo upřímný, chudý nebo bohatý, se pokloniti. Bojujeme-li proti útisku malého nemajetného lidu, činíme to v zájmu národa našeho zrovna tak, jako když domáháme se všeobecného rovného hlasovacího práva. Řečník zmíňuje se dále o hospodářských škodách které obyvatelstvu zemí českých působí vídeňský cen- tralismus, a žádá pro země české zřízení samostat- ného státního hospodářství se spravedlivými voleb- ními řády. Podrobuje bezohledné kritice dále úmysl vlády, zvýšit zemskou pivní dávku a prohlašuje, ž strana národně sociální postaví se do rozhodného boj proti tomuto úmyslu vládnímu.
Kail Janda J Hedvič Fresl Přeštice Francie Pizno
19 article
Redaktor pan Hedvičák přečetl pak návrh dvou petic, které zvláštní deputací, sestávajicí z poslan- ce V. Fresla, Fr. Kaila a red. J. Hedvičáka. odevzdány byly ihned c. k. okresnímu hejtmanu, místo- držitelskému radovi dr. J. Paroubkovi a starostovi města Plzně dru. V. Petákovi. Když byl poslanec Fres! po návratu svém shromáždění sdělil, že pan místodrž. rada dr. Pa- roubek projevil ochotu předložiti petici na kom- petentních místech, hnuli se účastníci táboru a v mas- sách táhli pak ulicí Františkánskou, Kopeckého sady kolem městského divadla a ulicí Říšskou před radnici Cestou zpival dav národní písně a provolávána různá hesla. Před bytem notáře poslance dra. Schreinera provolal dav hlučně „Hanbal Po zapění národní hymny „Kde domov můj? před radnicí plzeňskou se účastníci táboru klidn rozešli.
Hedvičák V Fresl Kail J Hedvičák doktor J Paroubek V Peták Fres Kopeckij Schreiner Hanbal Francie Plzeň
20 article
Nepřitomnost svou na táboru strany národně so- ciální písemně omluvili pozvaní poslanci dr. Dyk prof. Čipera, František Sehwarz a A. Ka- lina, Pozoruhodným jest přípis poslance Fr. Schw ar- ze, který mezi jiným vyslovuje se o požadavku vše- obecného rovného práva hlasovacího následovně: ... vezměte laskavě k vědomosti, že jsem byo vždycky přívržencem všeobecného stejného hlasova- ciho práva do sborů zákonodárných a jsem jím dosud bez jakékoliv odchylky nebo výhrady, dále přej v plné míře hnutí tohoto práva v dotčených sborech a ve veřejném našem živolě, a sám přičiním se také k tomu, abych dle sil svých k brzkému jeho uzákoněn přispěl. Že s tohoto měho stanoviska samo plyne, že jsem odpůrcem všelikého kastovnictví a každé sta- vovské soustavy v národě, nepotřebuji zvláště vy- kládati. Ale vytknouti musím své autonomistické a státo- právní stanovisko, jemuž nechci a nemohu svou pří- chylnosti k všeob. hlasovacímu právu ničeho zadávat. Stojím totiž na tom, že všeob. hlasovací právo, stejné a tajné, má platili pro sněmy zemské, sněmům pak že má býti vráceno právo, Híšskou radou beztoho uchvácené, obesílati tento ústřední parlament. To vy- žadovalo by předně, aby působnost sněmu byla při- měřeně rozšílena a aby zastoupení jednotlivých stran ve sněmu na říšské radě tmto způsobem dělo se dle poměru, v jakém se lyto strany na sněmu k sobě na- cházej. Takto By se vůle občansiva, na zákiadě vše obecného volebního práva na sněmu zemském vy- jádřena, přiváděla nezměněně k platnosti také ve slo žení sněmovny poslanecké na radě říšské. Že by se panská sněmovna musila ve svém slo žení přiměřeně plizpůsobiti, rozumí se samo sebou.
doktor Dyk profesor Čipera František Sehwarz Francie Schw ar státoprávní stanovisko
21 article Manifestační schůze
Manifestační schůze českého Ostravska ve stínu bodáků (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) V Mor. Ostravě, 15 října. Události brněnské rozechvěly přirozeně i české Ostravsko — a proto svolal »Politický spolek pokro kový« dnešní den manifestační schůzi, na níž byly ohlášeny důsledky, kteréž nutno i u nás vy- vodit. Ostravští Němci trnuli strachem a hrůzou před tímto českým projevem. Znají moc naši a mají špatn svědomí. Proto vyprosili si na policejním komisařství četníky a vojsko — a policejní komisařství — vzdo prohlášení v orgánu Čechů ostravských »Ostravském denníku«, že brachiálním násilím nebude se náš li mstít za Brno a že nenapadá nás klesnout na ni- veau německé »kultury« a tlouci okna —- vyhovělo jim a povolalo do Ostravy čtyři setniny ně meckého pluku z Opavy a 200 četníků z ce lébo, kraje. Český lid však ukázal svoji disciplinovanost — a nedal se vyprovokovat.
Němec Ostravsko Ostrava 15 říjen Brno Opava
22 article
Schůze konala se ve velké dvoraně Národního domu o 10. hod. dopolední za obrovského účasten- ství. Sál, jenž pojme více než 1200 lidí, byl pře- plněn a naplněny byly i galerie. Všechny okolní obce byly zastoupeny; dostavili se i representanti starostenského sboru s předsedou panem starostou Staňkem v čele, byly přitomny všechny vrstvy če- ského lidu na Ostravsku. Poslanec Sýkora (klerikál) do schůze nepřišel; omluvil se zaneprázdněním. Imposantní schůzi zahájil předseda Pol. spolku pokrokového pan učitel Skýpala, načež pan dr. Šavrda promluvil o všeobecném právu hlasovacím Dokázal nutnost zavedení této volební reformy, má-li český národ a Slovanstvo vymanit se z poruční- kování německého a mají-li býti překaženy germani- sační rejdy vlád a byrokracie. Nadšenou a bouřlivým souhlasem doprovázenou výzvou, aby všechen lid český bojoval za všeobecné právo hlasovaci, skončil svoji výbornou přednášku. — Pan red. Policat promluvil o bouřích brněnských a důsledeích, jež nutno z nich vyvoditi. Ostrá jeho řeč, v níž prokla- moval důsledky, jež český lid chce z Němci vypro- vokovaných bouří brněnských vyvodit, byla přerýván častými projevy souhlasu. Hlavní body jeho řeči jsou vysloveny v resoluci.
Staněk Sýkora Pol Skýpal doktor Šavrda Němec Ostravsko národní dom
23 article
Pak učinili souhlasné projevy pp. Zaoral (za stranu národně-sociální) a Podešva (za dělnickou omladinu), načež pan professor Kubis navrhl ná- sledující resoluci: Žádáme s veškerým důrazem všeobecné, rovné přímě a tajné právo hlasovací do všech sborů záko- nodárných a samosprávných. Vyzýváme poslance české všech stran na sněmu moravském, aby obstrukci překazili dělnost tohot křiklavě nespravedlivého sněmu — a vytrvali v tomto obstrukčním boji tak dlouho, pokud vláda a Němei nepřistoupí k řešení volební reformy v označeném smyslu. Protestujeme proti německému brojení v záleži tosti zřízení české university v Brně a protestujeme ještě důrazněji proti vládě, která bez souhlasu odvě kých našich nepřátel nechce vyhověti tomuto nej spravedlivějšímu našemu požadavku kulturnímu. Pro hlašujeme stejně rozhodně, že česká universita pro Mo ravu a Slezsko musí býti zřízena v Brně, neboť ji nak nebude v tomto soustátí pokoje. Appellujeme na všechen český lid, by zůčastni se boje za národní naše práva, jež vláda i Něme nám odpírají. Ať české obce jednají s Němci tak jako tito s námi tam, kde mají vládu, ať všechen na lid provádí heslo »Svůj k svému«. My slibujemes slavně, že proti vládě a Němcům budeme bojovat až do plného vítězství. Resoluce ta přijata frenefickým pollaskem jednomyslně. Předseda uč. Skýpala ukončil pak schůzi výzvou ke klidnému rozehodu. Za zpěvu národních písn vyprazdňoval se sál . .. Na ullcích.
Podešva Kubis Němec Skýpal Slezsko Brno český univerzita v Brno
24 article
Účastníci schůze, jichž počet na ulici vzrostl rozcházeli se klidně k domovu za zpěvu velebné hymny »Kde domov můj«. Policejní orgáný uzavřely všechny hlavní ulice četnickými kordony a hlavní náměstí obsadily vojskem. Lid pamětliv byl však příkazů svého listu a n schůzi — a nedal se vyprovokovat vyzývavými po- hledy četníků a jízdní policie městské. Šel klidně — a pouze mocným zpěvem demonstroval. Čásť musila ovšem domů přes náměstí. Proto prorazila kordon četníků a dostala se na hlavní náměstí. Vojáci tam již stáli připraveni. Hotovili se patrně k šarvátce neb i zdravotnické oddělení s plukovním lékařem bylo na místě. Leč lid opatření to ignoroval — šel klidně svou cestou, Němci a židé ze strachu za- vírali své výkladní skříně a krámy — ale zbytečně Manifestace naše byla klidná a důstojná. Městská policie nedala si ujít ovšem obligátní zatýkání — a zatkla jednoho muže, jenž ubíral s domů, do Malých Kunčic. Jinak nestalo se nie. Vojáci a čelníci nadarme přišli. Manifestace a demonstrace českého dělnietva slezského za všeobecné právo hlasovací. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Opavě, dne 15. října.
Němec Malá Kunčice Opava Lido
25 article
Po příkladu dělnictva českého v království zahá jilo i české dělnictvo ve vévodství vehementní boh za všeobecné právo hlasovací. Pro Slezsko jest otázk volební reformy na základě rovnosti občanské důle- žitá, zejmena v ohledu národním: Má slovanská vět šina obyvatelstva země na sněmu pouze 6 poslanců 3 Čechy a 3 Poláky), kdežto menšina Němců má 2 poslanců. Tím sympatičtější musí býti celé české veřejnosti boj za odstranění křiklavě nespravedlivých volebních řádů. Boj ten vedou obě dělnické strany a na Opav sku zvláště strana národně sociální. Dnešní opavská manifestace byla významna zvlášť i tím, že české dělnictvo demonstrovalo pro svůj požadavek na ulicích »německé« Opavy a před zemským domem a že deputace tohoto dělnictva vy- mohla i u presidenta zemské vlády příznivý slib. Němci byli proti této demonstraci českého dělnictva bezmocní. České písně zněly mohutně ulicemi města jež Němci nazývají »ryze německým« Průběh manifestace byl tento: Dopoledne byla v Sokolovně opavské uspořádána schůze, jíž se súčastnilo na 1000 českých dělníků. Mlavili předáci národních socialistů David z Opavy a red. Šle- singer z Brna, pak zástupce strany soci- álně-demokratické, jenž prohlásil solidaritu s dělnictvem národním v této otázce a za české ženy slezské sl. Machova, ředitelka bospodyňské školy v Kateřinkách. Poslanci čeští pp. dr. rada Hrubý, dr. Stratil a Foltys se omluvili v přípisech ujistili dělnictvo, že budou pro jeho po- žadavek pracovati ve sněmu.
Čecho Polák Němec David doktor Hrubá Stratil Foltys Slezsko Opava Brno Machov Kateřinka
26 article
Po přijetí příslušné resoluce, seřadily se massy českého lidu v průvod. Za zpěvu písně »Práce« a písní národních, kráčeli dělníci v semknutých řadách ulicemi k zemskému domu. U tohoto se zastavili, načež z jich středu odebrala se šestičlenná deputace k pre- sidentu zemské vlády. Mluvčí deputace předložil mu petici dělnictva, v níž žádá se zavedení všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasování a žádal zá- stupce vlády, aby postaral se o předložení příslušné předlohy zemskému sněmu a sice ještě v letošním zasedání. President odpověděl asi tak, jako místo- držitel království českého. Bude prý o této žádosti referovat na příslušných místech a ujišťuje, že reforma volebního řádu zemského bude brzy sněmu navrhnuta. Po sdělení této odpovědi dělnictvu, provolána byla »sláva« všeobecnému právu hlásovacímu, načež za volání »Na zdar!«, zástupy se rozeházely. Klid nebyl porušen ani policií, ani Němci. Češt dělníci budili na ulicích opavských respekt ...
Němec
27 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. října. (Zemské sněmy.) V pondělí dne 16. t. m. shromáždí se zemské sněmy moravský, slezský, dalmatskýa tyrolský. Sněm moravský schází se pod dojmem surové německé demonstrace brněnské ze dne 1. října, jež měla za následek vystoupenl českých členů ze stálého smiřovacího výborua dalším následkem, jak doufáme, bude míti jed- notný postup všech českých lidových poslanců. Sněmu dalmatskému upravován půda již za zasedání říšské rady. Jde c roz- řešení jazykové otázky, aby se jazyku srbsko- chorvatskému, jimž mluví 95% všehe obyvatel- stva, dostalo patřicího mu místa v úřadecha soudech. O dělnost sněmu tyrolského staral se ještě v posledních dnech místodržitel baron Schwartzenau. Nabídl totiž Vlachům zřízení zvláštního zemského školního výboru pro Tri- dentsko, nebudou-li činiti překážek sněmovním pracím, a mimo to jmenován bar. Malfatti místo- předsedou sněmovním. V sobotu konala sev Inšpruku u místodržitele schůze zástupcův všech politických stran tyrolských, již se zúčastnil též zemský hejtman dr. Kathrein. Ve většině otázek, jimiž se sněm má zabývati, ze- jmena též v otázce reformy zemského voleb- ního řádu, dosaženo zásadného souhlasu. Ně- které projevené různosti míněni dají se prý již odstraniti během samého sněmování.
Schwartzenau Vlach doktor Kathrein Praha Tridentský
28 article
Sněm istrijský nebude letos asi vůbee svolán, poněvadž Vlachové stojí neústupně na tom, že slovanští poslanci mohou sice podávati návrhy a dotazy ve svém jazyku, zástupce vlády však smí na sněmu odpovídati pouze v jazyku vlašském jakožio jediném (!) uznaném zem- ském jazyce istrijském. Na sněmu haličském podali rušti pe- slanci návrh na změnu zákona o vyučovacím jazyku na středních školách haličských. Dle návrhu toho střední školy haličské mají býti jen jednojazyčné, tedy buď polské neb ruské. V dosavadních školách zůstane vyučovaci jazyk nezměněn; ve školách, jež se budou nově zři- zcvati, má býti vyučovacím jazykem jazyk vět- šiny obyvatelstva onoho okresu, v němž se škola zřizuje. Nová střední škola má se zříditi, zaváže-li se 30 rodičů, že budou posílati děti do prvé třídy; vykazuje-li střední škola ná- vštěvu větší než 500 žáků, má se zříditi druhá.
Vlach
29 article
Pobočky s ruským vyučovacím jazykem mají se zříditi při polských školách, žádá-li za t aspoň 25 rodičů. V Praze, 15. října. (Uherská krise.) „Budap. Tagbl.“ dovídá se z Vídně, že baron Fejérváry proto se vrátil i tentokrát z Vídně s nepořízenou, že panovník dříve, než bude jmenevati nový kabinet, chce znáti netoliko program v zásadě, nýbrž chce znáti také do- podrobna vypracované osnovy zákonů, které nevý kabinet chce uskutečniti. Dokud baron Fejérváry nevyhoví tomuto požadavku, potrvá nynější interregnum v Uhrách. V Praze, 15. října. (Košut dru. Čin- grijovi.) V odpovědi na dopis pětičlenného výboru, zvoleného na chorvatském sjezdě rě- ckém,Košul—oznamuje—dru, Čingrijovi jako předsedovi tohoto výboru, že se strany uherské kcalice zmocněni mimo pisatele hr. Apponyi, hr. Jul. Andrássy, hr. Aladar Zichy, baron Banffy, hr. Theodor Bathyány a Géza Polónyi, aby s chorvatskými a dalmatskými poslanci vstoupili ve styk a vyjednávali. „Zmocnění uherští poslanci — píše Košut — rádi zahájí s Vámi vyjednávání, jakmile Vy to za dobré uznáte a vyžadují si jak v otázce času, tak i místa, kde se máme sejíti, Vaše návrhy. Na- dějeme se upřímně, že mezi námi a našimi ná- rodnostmi dojde ne úplné dorozumění. Nás ve- dou k Vám pocity co nejvíce bratrské.
Fejérvára Čingrij Apponyi Jula Andrássy Aladar Zich Banff Theodor Bathyat Polónyi Košut Praha Vídeň Uhry
30 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Otázka rakouské okupace sandžaku novopazar ského a povážlivé její důsledky. Od nějaké doby jest opětně na denním po- řádku případná výprava rakousko-uherská do sand- žaku novopazarského. Jako dříve již minister- stvo vnějších věcí dementovalo tuto pověst jako prý zcela bezpodstatnou. Tak to bývá ostatně zvykem a zvláště v případech, kdy skutečně se chystá podnik podobného druhu. Nedávno »Le Journal des Débats« ve své denní kro- nice minulého století připomněl korespondenee záříjové 1805 z Vídně a Brescie, kteráž byla té doby ještě rakouskou, v nichž v samý předvečer překročení Innu Rakušany a započetí kampaně pravilo se, že válka jest úplně vyloučena. A diplo- macie od dob Metternichových se nezměnila. A proto také přes dementi z Mičového náměst vídeňského zajisté jest na místě, rozhovořiti se o eventualitě okupace sandžaku novopazarského, ať časově obmezené neb trvalě. Jest to tím oprávněnější, kdyžtě samo ruské ministerstvo za- hraničných věcí prohlašuje zaklausulovaně, že v tomto okamžiku není známo nic, co by opravňovalo pověsti o rakouské okupaci sand- žaku, takže člověk prozíravý dodá k tomu, co byli pověděli diplomaté opatrní: »Ale pokud s týče toho, co přijde teprv — kdož ví?« Chráněni jsouce tak předem proti případ- ným výtkám z Míčového náměstí, že se zabý- váme otázkami, jichž veřejné přetřásání nelibí se snad diplomacii rakouské, ukážeme, že roz- šíření rakouské okupace na sandžak novopazar- ský nemohlo by se leda velikým ale riskantním překvapením provésti bez politické a kontraktn přípravy děje toho.
Rakušan Metternichův Vídeň Brescia míčový náměstí
31 article
Přípravou politickou rozumíme výměnu ná- hledův s velmocemi aneb aspoň s některými velmocemi, kteréž zabezpečily by podnik oku- pační proti možným komplikacím ze strany ostatní Evropy. Přípravou kontraktní dlužno rozuměti potřebu předběžné dohody s Tureckem, stano- vící podminky provedení případné okupační vý- pravy. Tato dohoda byla by nezbytnou, chtělo-li by Rakousko zůstati v mezích práv, plynoucich ze smlouvy berlínské. Skutečně 25. čl. smlouvy té praví, když byl vyslovil okupaci i správu Bosny a Hercego- viny Rakousko-Uherskem, toto: »Co se týče san- džaku novopazarského, Rakousko-Uhersko ne- přejíc si převzíti na se bezprostředně okupaci jeho, vyhražuje si, ujednati později s Tureckem smlouvu o provedení aktu toho.s Smlouva, na niž došlo později v r. 1879, stanovi v čl. 7. všeobecné modality pro oku- paci sandžaku, prohlašujíe, že Turecko dá
Evropa Turecko Rakousko Bosna RakouskoUhersko Uhersko