ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 008af780-70ae-11dc-a0de-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: work 5, person 97, place 62, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
17. ledna 1903
4 masthead
Číslo 17.
5 article
šetřiti zájmy zemědělství této poloviny říše, kter jest hlavním výdělkem četných rozsáhlých územ říše (Pochvala.) a za druhé, protože jsme za to vý- měnou dostali značné záruky pro průmysl, z nichž nejdůležitější jest celní svoboda pro suroviny v prů- myslu potřebné. Clo na obilí obnáší: 7 K 50 h za pše- nici, 7 K za žilo, 4 K za ječmen, 6 K za oves, 4 K za kukuřici, 5 a 4 K za slad, 15 K za mouku, 40 K za hrozný neb vinný rmut, 20 K za jemné stolní ovoce. 20 K za jemné stolní zeleniny, 50 K za květiny. 70 K za chmel, jsou nejdůležitější hospodářské cla, jež mohu uvésti. Cla na dobytek uvádím: 60 K za vola, 30 K za krávu, 18 K za mladý hovězí dobytek 22 K za vepřový dobytek ve váze přes 120 kg, 100 k za koně více než 2leté, 50 K za koně mladší než 2letě 25 K za 100 kg mrtvé drůbeže, 20 K za ryby, 35 K z másla, 45 K z vepřového sádla, 170 K z lihovin 60 K z vina v nádobách, 75 K z vína v lahvích, 150 kor. z pěnících vín. Tím myslím, že při nejmenším uvedl jsme nej- důležitější cla v hospodářství. Dodávám však k tomu hned, že v celním zákoně stanovena jsou minimáln cla a sice 6 K 30 h z pšenice, 5 K 80 h ze žita, 2 K 80 h z ječmene, 4 K z ovsa, 2 K 80 h z kukuřice která vesměs jsou nižší o 1 K 20 h, nežli mnou uve- deně všeobecné sazby a spojeneckým státům za při- měřené koncesse v nových obchodních smlouvách mohou býti vyhražena.
kg
6 article
Nežli zmíním se o elech na průmyslové výrobky konstaluji, což ostatně platí poměrně i pro země- dělství, že nová celní sazba následkem rozmnožen různosti výrobků doznala dalekosáhlého rozdělení dří- vějších položek a má jich nyní 658. Rozdělení toto pro- vedeno také u surovin a týká se zejmena hotových a polozpracovaných výrobků. Tak na př. má bavlněná příze 25, bavlněné zboží 52, lněné, konopně a jutové zboží 35, vlněná příze a výrobky z vlny 47, hedvábné zboží 47, papírové výrobky 37, chemický výpomocný průmysl 95, železné výrobky 193 tarifní položky
7 article
Pečlivé roztřídění umožňuje na jedné straně přesný soulad celní sazby s obchodní cenou výrobku a na druhé straně bezpečnou ochranu domácího výrobku, při čemž může se lépe vyhověti změnám, které pod- míněny jsou pokrokem vědy a techniky. Přádelnám baviny dostane se nové pobídky k výrobě příze, přá- delnám na česanou přízi zajistí se ochrana pro barev- nou přízi, tkalcovny dostanou přiměřeně roztříděné a značně zvýšené sazby při většině tkaniv bavlně- ných, při prostředně jemném vlněném zboží, lněném battistu, Iaconových hedváhných látkách a stuhách průmysl na zpracování koží při některých odrůdách koží a při zboží sedlářském, řemenářském, brašnář- ském a kožním, pak při obuvi a rukavičkách, papír- nický průmysl v některých druzích papíru, zejmena při papírnické konfekci a při průmyslu gumovém. přezuvkách, měkkých a tvrdých gumových předmě- tech, dřevařský průmysl při nábytku, při soustružni- ckém a knoflikovém zboží, železářský průmysl při železných konstrukcích, drátěném a plechovém zboží. nástrojich, při výrobcích nožířů, zámečníků a při jiných menších předmětech, strojní průmysl při par- ních, textilních a některých hospodářských strojích. při dynamech, elektromotorech a kovoprůmyslu, při litých a kovaných věcech, při leonském zboží a při výrobcích ze zlata, chemický průmysl při některých druzích ald.
Iaconový
8 article
Sazby celního tarifu nevziahují se ve spravedli- vém posouzení různých zájmů jenom na vlastní vel- kovýrobu, nýbrž — a sice s obzvláštní pečlivostí — také na rozmanité předměty výroby živnostenské, malé a domácí průmyslové činnosti. Rozšiřují se ze- jmena na vyšívané tkané a pletené věci, na živnost provaznickou, kloboučnickou, truhlářskou, soustruž- nickou, hrnčířskou, kovářskou, klempířskou, zámeč- nickou, pasířskou, mechanickou, nozířskou, zlatnickou atd. atd. Nový celní tarif založen tudíž na podkladě, který po uzavření nových obchodních smluv poskytne na- Šemu hospodářství záruky zdravého vývoje. Že vza na náš zvlášť pěstěný průmysl náležitý ohled a že pamatováno také na nové nadějné podniky, rozumi se samo sebou. V celním zákoně tarifním ponechány jsou do- savadní svobodné obvody a vyloučení ze cla nezmě- něny. Na zboží ze států, které s rakouskými neb uher skými loďmi neb zbožím nakládají nepříznivěji nežl s loďmi a zbožím jiných států, mohou se uvaliti při rážky až do 200 celní sazby neb do výše jeho ob chodní ceny a nepodléhá-li zboží clu, až do výše 100% obchodní jeho ceny. V ostatním vyhovuje zákon úplně moderním po žadavkům obchodu a výroby. Zušlechtovací řízení zůstane v platnosti a průkan totožnosti za určitých okolností odpadne, ale mlec řízení tak jako dosud bude vyloučeno.
9 article
Přicházím nyní ke druhému vůdčímu stanovisku vlády a ke konci svých vývodů. Rakousko a Uhry jsou zeměmi sousedními a jsou ludiž již tím odká zány na užší styk, kteráž potřeba stává se přirozenou kvalifikací obou zemí téměř nutností. Doplňují se v hospodářské těleso a jsou také politicky spojeny a tvoří monarchii se společným zastupitelstvím na venek, se společnou armádou k odražení každého cizého útoku. Logický důsledek toho jest, že zájmy obou státních území nutí k plnému šetření a podpoře sil každého z nich, k trvalému blahovolnému ohledu jednoho na druhého a ke vzájemné podpoře, aby zdau ohou rozmnožoval vliv a sílu i hospodářskou sílu menarchie. Poznání toto bylo v posledních létech poněkud zkaleno. Rakousko a Uhry nestály vždy vedle sebo a při sobě, naopak někdy i proti sobě! Přání každého z obou státních území, zcela nerušeně se vyvíjeti, za- vdal volbou některých ne vždy bezzávadných pro- středků příčinu k rozhořčení. Hrozil vypuknouti kon- trast, dostavilo se jakési odcizení. Nynější okamžik jest nejméně vhodným, vznášeti žalobu neb obhajovati. Musím však říci, jestliže vy- jednávání tentokráte tak dlouho trvalo a utvářilo se lak neobyčejně obtížným, že důvod toho nespočíval v nejmenším v okolnosti, že obě vlády se snažily by veškery kameny nárazu odhodily stranou, a zjed naly stav, který by na nedozírnou dobu vážně diffe- rence vyloučil.
Rakousko Uhry
10 article
Rakousko a Uhry chtějí kráčeti jako důvěry pln přátelé spolu a vedle sebe; pak celá říše splní zcela a plně své poslání a své postavení v Evropě zvýší Snažili jsme se tudíž především, abychom všem zá- konným uslanovením a ostatním ujednáním dali, po- kud možno, přesné, pochybnost vylučující, znění. TTo nezdálo se nám však býti dostatečným, nebo slova, chce-li kdo, dají se vždy jinak vykládati. Mu- sili jsme způsobem každému pochopitelným dáti na jevo úmysl, v jakém nové vyrovnání bylo uzavřeno a jak se po celou dobu svého trvání má vykládali jak se mu má rozuměti a jak se s ním má zacházeli Proto obě vlády při ukončení porad vyměnily si násle- dující prohlášení: „Obě vlády se zavazují, že všechna docílená ujednání a ustanovení celního a obchodního spolku provedou svědomitě a v naprosté vzájemnosti. jelikož spočívá to ve smyslu vzájemného a loyálníh provádění těchto ustanovení, že hospodářské poměry obou státních území navzájem nemají si překáželi a příslušníci každého z obou státních území po dobu trvání tohoto celního a obchod. spolku požívali všech výhod, které jsou jim obnovením celního a obchod- ního spolku zákonně zaručeny, i na území druhého státu a aby hospodářským a průmyslovým výrobkům obou státních území v každém jednotlivém z nich stejně dopřál se svobodný obchod.
Rakousko Uhry Evropa
11 article
Tento svobodný obchod vztahuje se také na cenné papíry a effekly obou státních území, pokud nevad tomu zákonně odůvodněná ustanovení. Obě vlády přiměji své podřízené orgány, by těchto ustanovení přesně se přidržely, ale výslovně se uvádí, že tímtc prohlášením nejsou dotčena práva a povinnosti každě z obou vlád, pěstovati a podporovali zemědělskou a průmyslovou produkci a úvěrnictví vlastního ob vodu a že úmluva tato nevztahuje se nijak na vy- psání a zadávání dodávek pro státní, resp. zemské státní podniky, municipia a obce neb na opatření záruky ve prospěch zminěných subjektů. Jak z toho vysvitá, spatřují obě vlády v tomto prejevu názorů, jež při uzavření vyrovnání byly pro ně rozhodujícími, bezpečnou záruku vždy loyálního výkladu smlouvy, záruku klidného spolužití tak v chledu zemědělském. Obě vlády jsou pevně odhodlány, že svěřenou jin administraci povedou v tomto duchu a obě doufaji že tímto způsobem osvobodí staré společenství od plevele, který se, zlěžujíc vzrůst, po Rakouskua Uhrách rozestřel. Kéž také příště v hospodářském oboru zavládne svornost mezi oběma zeměmi. Sně- movna nechť však, pamětliva své ústavní povinnosti zadostučiní velikosti nynějšího okamžiku, který v
Uhry
12 article
pravdě nikoli z nejmenší části také pro politickou budoucnost říše jest rozhodujícím (Slyšte! Slyšte! a vládě rozdělením zodpovědnosti poskytne ospraved nění, na něž, myslí, že může miti odůvodněný nárok (Pochvala.) Posl. Zázvorka (česky) odůvodňoval návrh o hra zení horských bystřin a o současné melioraci po- zemků řeči trvající skoro 1/23. hod. Uvedl dopodrobna nulnost a výnosnost regulace bystřin. Vedení toho mohlo by se využitkovati ku pohonu strojů v různých závodech a ke zavodňování pozemků. Ohrazením bystřin bylo by téměř znemožněno spustošení po zemků povodněmi, ohrožování lidských obydli, ba i životů. Peníze věnované na ohrazení bystřin budou lépe využítkovány, nežli kdyby se věnovaly na houl- nice nebo na zvýšení civilní listy. Následovaly věcné opravy českých radikálů poslanci Aug. Schamalovi místopředseda Kaise odňal slovo, proto že prý neuposlechl jeho napome nulí a nedržel se v mezích věcné opravy. Při hlasování propadla pilnost návrhu.
Posl Zázvorka Aug Kais
13 article
Ve formálním dotazu k předsednictvu poslanec dr. Plaček za prudkých útoků na místopředsedu Kaisra protestoval proti rušení jednacího řádu, zvláště takým nezákonným hlasováním, jako dálo se včera v noci za velké vřavy, proti nezákonnému přerušení schůze dnes o 1/47. hodinu ráno a ustanovení dalšího pokračování na 10. hodinu dopoledne. Řečník čte ze starých stenografických zápisníků příslušné vývody poslance Kaisra, dokazuje z nich, že poslanec Kaiser soudil jinak, než nynější místopředseda Kaiser. Ne- zákonným je také jeho postup při věcných opravách. neboť nesluší se, aby místopředseda, neznaje obsabu věcné opravy, s hodinkami v rukou prostě odňa řečníkovi slovo. Tyto vývody poslance dra. Plačka provázeny byly hlučnou pochvalou českých poslanců; Němci, zejmena Všeněmci, prudce protestovali. Ke konci svého dotazu ptal se poslanec dr. Plačel formálně místopředsedy, neuzavře-li nezákonně pře rušenou a zase obnovenou schůzi?
doktor Plaček Kaiser Němec Plačel
14 article
Místopředseda Kaiser ohražoval se proti výčitce že používá nezákonně jednacího řádu. Vyčítá li mu posl. dr. Plaček, že nezákonně přerušil dnešní schůzi. prosí, by nahlédl do protokolů posledního zasedání a shledá tam mnoho přerušených schůzí, proti če- muž posl. dr. Plaček ani jeho přátelé neprotestovali Z uvedeného zápisníku jde pouze že protestoval jed- nou proti přerušení schůze na 40 hodin. Na tom stanovisku stojí také dnes. Ráno byla schůze přeru- šena pro zmatek. Předseda hr. Vetter ochuravěl a nemohl předsedati, druhý místopředseda byl zaměst- nán a nelze přece žádati na předsedovi, jenž je také člověk (Veselost), aby vydržel přes šest hodin bez přestávky na svém místě. (Hlučná pochvala a potlesk v levo.) Lichá je také výčitka zkracování slova při věcných opravách. Nikdo přece nebude mysliti, že po odůvodnění pilnosti bez věcné debaty všichní podpisovatelé navrhu budou věcně opravovali. (Po- chvala v levo, odpor mezi českými radikály.) Hlnk při hlasování dělalo jen několik poslanců a proto jeho enunciace musila býti slyšena a hlasování dálo se. Nepodvolí se té ani jiné straně a nedopustí, aby se s ním lehkovážně zahrávalo. Musím —- praví — a budu vždy hájiti důstojnost sněmovny. (Hlučná pochvala a potlesk v levo.) Po tom, co jsem uvedl, není proč, abych schůzi zkroušeně uzavřel. Budeme jednati dále; uděluji slovo navrhovateli pilného ná vrhu na zavedení chladnokrevných hřaboů.
Kaiser doktor Plaček Vetter
15 article
Po odůvodňovací řeči, jež trvala hodinu, místo předseda dr. Žáček zahájil debatu. Poslanec Erler, první řečník proti návrhu vzdal se slova a k Erbovu návrhu byla debata uza vřena. Hlavní řečníci posl. Lemisch a Klleman vzdali se slova, načež poslanec Prášek měl český doslov a mluvil bez přckážky až do 9. hodiny ve černí, Tou dobou zvolal poslanec dr. Kern (katolický střed) na řečníka: Vždyť vy nemluvíte; bavíte se se svým sousedem. Poslanec Zázvorka: Pojďle sem a pře svědčte se. Posl. Dötz a Malik volají: Švindléři jste! Poslanec Choc: Z vás si tak děláme! Poslanec Prášek (německy) žáda předsedu by zjednal klid. Místopředseda Kaiser zvoní opětně a napo míná řečníka, aby pouze odůvodnil pilnost. Posl. Kern volá na české radikály: Vy ná máte za blázny! Posl. Choc: Ctěte raději v římském breviáři Chcete dostati od Všeněmců starokatolickou faru? Posl. Prášek prohlašuje (německy): Po tomt stručném úvodu přejdu k podstatě věci. Místopředseda Kaiser: Upozorňuji vás, že podstatě věci mluviti nesmíte. (Odpor na straně če ských radikálů.) Posl. Průšek: Rádlbych se zachoval dle před sedovy rady, ale při odůvodňování pilnosti musím se přec zminiti o věci.
doktor Žáček Erler Prášek Kern Zázvorka Posl Malik Choc Kaiser Průšek Rádlbych
16 article
Posl. Choc volá na místopřed.: Chovejte se po ministr-presidentově příkazu: seďe a mlčte. Posl. Kasper vola: Podvádíte své vlastn voliče. Posl. Malik též pokřikuje. Posl. Zázvorka odpovídů: Paňácové! a voli polom Hotovo! Jedemel Konečně nastal klid a posl. Prášek mluvil a do půl 10. hod. Potom hlasovalo se; pro pilnost návrhu zvedl se pouze čtyři čeští radikálové. (Další část referátu z říšské rady nalezne členář »Posladních zprávách« při rubrice telegrafické.) Posl. Černý a soudr. podali k předsedovi mini- sterstva tento dolaz: Stálé oddalování sankce zákona o úpravě platův učitelských roztrpěuje nejvyšší mě- rou učitelstvo, neboť toto žije ve stálé pochybnosti bude-li mu vyhověno nebo ne. Usnešením sněmovny stran zákona o dávce z piva ze dne 30. prosince 1902 jak si vláda přála, byla odstraněna překážka sankce zákona o platech učitelských a čekalo se právem. že vláda povinnosti své učiní zadost a zákon předloži ke schválení. Leč dosud se tak nestalo. Proto táží s podepsaní, je-li vláda již odhodlána co nejdříve zmí- něné zákony předložiti k sankci
Posl Choc Kasper Malik Zázvorka Prášek Usnešení sněmovna
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. ledna. (K situaci.) Vče- rejší a dnešní události na říšské radě sotva mohou býti pokládány za znamení, že se vnitřní politická situace v Rakousku po vánočních svát- cích „zlepšíla“. Jazyková otázka neposunula se ani o krok ke svému rozřešení a parlament za- počal 15. ledna svou „činnost“ přesně tam, kde ukončil před Vánocemi. Tvrdilo se o Novém roce, když poslána do světa zpráva o šťastném zkoncování uherského vyrovnání, že dr. Körber maje nyní ruce volné, zasáhne energicky za zmatků vnitřních, aby upravil v parlamentě vol- nou cestu svým předlohám, očekávání zklamalo tentokrát, jako vždy před tím. Krakovský „Glo Narodu“ právem si tedy dává otázku, je-li úřad nický kabinet vůbec s to, aby rozřešil otázky. kterých žádná byrokracie rozřešiti nemůže, po- něvadž jim nerozumí; tím méně byrokracie ví- deňská, prosáklá duchem centralismu a neuzná- vající dějinných zásad rakouské říše. Lék, o němž se nyní mnoho mluví a píše, přísný jednací řád, má krakovský list za nedostatečný na vyléčení rakouské choroby. Krutý jednací řád může snad znemožniti obstrukci, ale ochromí choré tělo na jiné straně a konce mohou býti horší stavu ny- nějšího. Jest jen jediný prostředek: Celý směr státní politiky musí býti změněn; musí zvítěziti zásada, že stát může vzkvétati a se vzmáhati jen tehdy, když k jeho řízení budou povoláni rovnoprávně národové a země, které tvoří hospo- dářské a osvětové jádro Rakouska. Nikoli hýčká- ní centralistických tradicí, ani hovění něme- ckému šovinismu neuzdraví říši, nýbrž je
doktor Körber Naroda Praha Rakousko
18 article
bezohledné šetření historických a jazykových práv oněch národů, beznichž Rakousko nemůže trvati „Nová Reforma“, přehlížejíc dosavadní vý- sledky nové Körbrovy smiřovací činnosti, nazývá ji hrou na slepou bábu, v níž nejhloupější úkol cdehrávají Němci. Spoléhajíť na Körbra, že zů- stane stále od nich odvislým, neodváží se císař- ského řezu ve způsobě zastavení ústavy, oktro- jírky jednaciho řádu a zavedení všeobecného hla- sovacího práva. Snad znají dobře dra. Körbra a vědí, že se neodváží prostředku „heroického“ Při tom však nevidí, že Rakousko, má-li trvati dále, dosavadní cestou jíti nemůže a že se must státi něco rozhodného... „Čechové — píše „N. R.“ dále — chápou lépe nynější situaci. Neboji se žádné katastrofy, neboť ae se stane cokoliv, vláda nynější neb budoucí bude miti pak volné ruce, aby mohla každému vy- méřiti spravedlnost, nemluvě o tom, že případný návrat k nepřímým volbám do říšské rady skrze zemské sněmy znamenal by veliké vítězství če- ských snah autonomních a národních . .. V Praze, 16. ledna. (D r. Menger o smi- řování.) V pondělí mluvil v N. Jičíně dr.
Němec Čecho Menger Rakousko Praha
19 article
Menger o nové smiřovací akci a vyslovil se roz- hodně proti jakémukoli účastenství moravských Němců v jednání smířovacích konferencí. Kon- ference má za marné, poněvadž za nynější ná- lady v obou národních táhorech o smíru ne- může býti řeči. Pro moravské Němce jest situace zejmena vážna a svorný postup všech něme- ckých stran jest nezbytnou podmínkou, nemají-li utrpěti škody. Vítá návrh, učiněný pokrokovci na nedělní schůzí národní rady, aby se konfe- rence přerušily a usnesení, že vládní předloha má býti prohlášena za zhola nepříjatelnou, na něž přistoupili i zástupci strany nacionální. Toto sjednocení obou hlavních německých stran na Moravě jest dru. Mengrovi zárukou, že Němei panství na Moravě udrží i nadále ve svých rukou.
Menger Němec Morava Kon
20 article
Z Lublaně, 14. ledna. (Slovinština soudu terstského a štyrsko-hrade- ckého.) „Slov. Narod“ sděluje, že u vrchního zemského soudu v Terstě přiznán jazyku slo- vinskému opět kousek práva. Dosud rozsudky vrchního soudu i ve věcech slovinských vydávaly se německy neb vlašsky, ale připojoval se k nim hned překlad slovinský. Tím už byli přímořští Slovinci ve výhodě proti Slovincům z Kráňska, Korutan a jižního Štyrska, pro něž je zřízen vrchní zemský soud ve Štyrském Hradci, jenž vydává i ve věcech čistě slovinských rozsudky výhradně jen v jazyku německém. Teprve první instance tyto rozsudky překládá někdy do slo- vinštiny a odevzdává straně překlad, z pravidla však nečiní ani toho, a dodá straně německý originál. V Terstu učiněn však tyto dni další krok na prospěch jazyka slovinského. Vrchní soud terstský počal totiž nyní ve sporech čistě slovinských vydávati rozsudky jen slovin- ské, jak žádá zákon a národní rovnoprávnost. Kdy se domůže aspoň Kráňsko, obydlené z 959 Slovinci, aby vrehní soud štyrsko-hradecký do- dával mu rozsudky v jazyku srozumitelném? Ovšem ve Štyrském Hradci vládne u soudu Gleispach, jehož hlavní péčí je, odstraňovati z jižního Štyrska všechny úřadníky původu slo- vinského a nahražovati je Němci, kterým vydáne vysvědčení, že umějí prý také slovinsky.
Slovinec Němec Lublaň Korutany jižní Štyrsko Štyrský Hradec Terst Štyrsko štyrskýhrad
21 title
Politické zprávy zahraničné.
22 article
V Praze, 16. ledna.
Praha
23 article
Ze Skadru nad Bojanou, (Dop. »N. La.-) I zde dějí se divné věci jako po celém Balkáně. Nedávno zde shořela turecká zbrojníce s velkými zásobami zbraní všeho druhu a ná- bojů. Požár byl strašný, strašná explose. Událo se to v noci. Vojsko bylo alarmováno a koman- dováno hasit a zachraňovat. Při tom bylo mnoho raněných a mrtvých. Bylo to bezpochyby účin kem palron, které expledovaly jednotlivě. Al vojsko tvrdí, že na ně za noci a mrazu stříle nepřitel, ktěrý se přiloudil, aby tureckou zbro níci vyhodil do povětří. Událost tuto srovnávaj s podobnou nehodou, která loni potkala Srbsko jemuž »jedné krásné noci« shořel všechen trén zdravotního sboru. Myslí se, že obojí spáchaly cizí aneb aspoň najaté ruce. Mezi Arnauty, právě jako mezi Turky, pí smenný člověk je bilou vranou. To však nevadi cizím propagandám, aby po Albanii tajně nerozši řovaly tisíce a tisíce politiekých i náboženských brožur. Nikdo je nečte již proto, že neumí Nejhůře se při tom mají úřadníci turecké cen- sury, kteří jsou za tyto tiskopisy zodpovědni, policie, která má po nich pátrati, je sbírati ničiti. Bída pro ně tím větší, že ani páni cen- soři, ani policejní úřadníci ty prožluklé tisko- viny čísti neumějí. Směšno je, že také Rumuni sem vrhli ně kolik vagonů brožur, kterými Arnauty chtějí zí skati pro rumunskou národnost a příšti všeru munský stát.
Dop Al Turek Rumun Skadr nad Bojana Balkán Srbsko Albánie
24 article
Rozumí se, že také politické úřady maj plné ruce práce. Vraždit a loupit je svobodno pro ty zločiny nikdo není stíhán, ani znepoko jován. Zde každého dne padá několik hlav, v jiných městech Albanie není lépe, a po ven- kově rovněž ne. Veřejné vraždy už tak zevšed něly, že si jich nikdo nevšímá, a nejméně úřady jejichiž pozornost je výhradně věnována »vyššíme zločinům, zvláště velezradě a spiknutí. Spiklence a politické zločince hledají dnem i nocí v Skadru, Kroji, Šijaku, Nadrogui, Iémi, Drači a j. Pátrají po členech »revolučního komitétu«, ale protože jsou v Albanii takové komitěty dva — jeden pro Rakousko, druhý pro Italii — političí úřad- nici turečti jsou jak onen osel mezi dvěma ote- pěmi: nevědí, mají-li táhnout na pravo nebo n levo. A tak jejich zimníčná horlivost po většině zůstává bez výsledků. Mnoho komiky i tragikomiky vzchází z toho. že mohamedáni nazývají se obyčejně pouze jmény bez přijmení. Úřady znají jméno kom promitované osoby, ale známých osob s tím jmenem je deset, dvacet. Koho se tedy chopit Toho nepravého, rozumí se. V tom turecko úřady jiným ničeho nezadají. Tak nyní zde hledají jakéhosi podezřelého Arnauta Rizu, jenž prý je agitátorem některého zahraničného komitétu. Ale Rizů jest jako vrabců Který je pravý? Ať ten či ten, ale běda tomu. kdo jako »Riza« bude zatčen! Zatčení v ture- ckém žaláři nemají se valně — oběti španělsk inkvisice sotva se měly hůř.
Ié Drač Arnaut Albánie Rakousko Italia
25 article
Dva Arnauté, Ismail a Ilias, probodli se sami, když viděli, ana stráž obklopuje jejich domy, aby je zatkla. Tak ušli mukám, kterých účastni bývají zatčení. V evropských listech často se vyskytuje jméno Aladara Kastrioty jakožto pretendenta n příští arnautský trůn. Vězte, že je pouze jediný vážný pretendent na albánský trůn, a to je Prenk Bib Doda, starý jejich národní náčelník. O Aladaru Kastriotě národ ničeho neví. Ale celkem možno tvrditi, že Arnauté nevědí, e chtějí. Jedni jsou pro Rakousko, druzí pro Italii, třetí pro Černou Horu, a nejměně je těch, kteř by chtěli samosprávnou Albanií. V jediném jsou svorni všichni Arnauté, katolíci, mohamedáni i pravoslavní: v odporu proti reformám. Svorný odpor arnautský je příčinou, že Porta vzdala se úmyslu, přijiti s reformním humbugem i do vilajetu skader- ského:
Ismail Ilias Aladar Kastriota Bib Doda Kastriota Arnautý Port Rakousko Albánie
26 article
Hercegovští vystěhovalci v Srbsku. Z Vraně v Srbsku píše nám přitel našeho listu: My Srbové nemůžeme býti dosti vděční bratrskému národu českému, že při každé při- ležitosti vystupuje jako zastance té části národa srbského, která strádá pod vládou sultánovoua pod správou Kallayovou. Tyto dni viděli jsme zde oběti páně Kal- layovy z Hercegoviny. Jsou to vystěhovale z Nevesiňska, kterým srbská vláda dovolila usa diti se v okruhu vraňském, okresu jablanickém okolo Leban. Plakali jsme my i oni, když jsme je přijímali mezi sebe. Dostali dost pozemkůa hned se jali budovati kuče. Jest jich 40 rodin = okolo 800 hlav. Sebrali a darovali jsme jim 1000 dinarů, jež jim donesl do Leban čacký Srbín, kapetán Živojin Rafajlovič. Ze Starého Srbska. Z Prizrena se nám píše: Ruský konsui Sčerbina přibude do Mitrovice o pravoslavný Nový rok. K nám do Prizrena již dříve přijel nový ruský konsul. Je to pan Truhelka, pravoslavný Čech a ruský poddaný. Srbové zdejší dvojnásob srdečně ho vítají, neboť ve své osobě spojuje dva slovanské národy, které nejvíc milují. Do nedávna byl zde Čech také gerentem rakouského konsutátu. Byl to pan Procházka. jenž byl přemistěn do Skoplje a sem na jeho místo přišel pan Macan, jejž dobře znám.
Srba Kallayův Živojin Rafajlovič Truhelka Procházka Macan Srbsko Hercegovina Starý Srbsko Mitrovice Čechy pán Kala
27 article
Ti Arnauté, kteří berou od Rakouska pe- něžitou podporu, ranili nedávno svého protiv- níka, náčelníka Arnautů protirakouských, Šerifa effendi, chtějíce ho ubiti. Ale Šerif se pozdravil a nyní se po arnautském obyčeji na svých ne- přátelích mstí. Dal zavražditi barjaktara arnaut- ského plemene Ostrozubů. Vražda byla vyko- nána v městečku Orachovci. Na to Ostrozubi napadli na Orachovce a ubili tři. Vypravili se proti nim turečtí žandarmové, ale brzy se vrá- tili, či vlastně utekli do Prizrena. Orachovac je nyní od Ostrozubů pravidelně oblehán. Nej- více od toho trpl Srbové, které drancují Arnauté obou táborů. Dějiště marockých zápletek. Nepokoje marocké a blizký nepochybně pád sultána Abdula Azize způsobují tolikerá nebez- pečí i pro mír světový, že dnes upoutána jest k nim plnou měrou pozornost veškerého svět politického. Za těchto okolností, kdy každé chvíle může oznámiti hřmění děl lodi evrop- ských před Tangerem zakročení anglické neb franko-španělské, zajisté čtenáře naše zajímati bude několik zeměpisných řádek o této tajuplné říši, aspoň do nedávna Evropanu téměř ne- přístupné. Uchylujeme se tu opětně ke krás- nému dílu českému »Z cest«, v němž nám Vráz otevřel nevyčerpatelné téměř zdroje po- učení bohatého o různých zemích a dílech světa, jež byl navštivil na smělých potulkách svých.
Arnautu protirakouský Šerif Ostrozubů Srba Aziz Evropan Vráz Rakousko Orachovec Tanger
28 article
Jzou-li podnes vědomosti o Marokku po- měrně skrovné, byla země ta v dobách Vrázo- vých cest teprve pravá terra ineognita. Gerhar Rohlís, dr. Lenz, Španěl Catell, Pavel Lambert rozšířili naše známosti o vnitrozemí Marokka na jih od Atlasu. Nyní po četných vyslanectvích do Marokka máme několik causerií aspoň o přístupnější části jeho. Vráz sám líčí pak po- měry marocké v zají mavé knize své takto: Ze všech severoafriekých států Marokko má pobřeží nejrozvinutější a to 420 km. ve Středo- zemním moři a na 900 km. v Atlantském oceánu. Jakkoli tento poměr pobřeží k vnitro- zemí jest velice příznivý a ostatní státy severo africké žádného takového nemají, není po ja kémsi čilejším životě přímořském a po domo- rodských lodech, třeba menších, ani památky.
doktor Lenz Španěl Catell Pavel Lambert Vráz Maroko Gerhar Rohlís km
29 article
Jen dvě společnosti, anglická a francouzská, po sílají tam své nejbídnější, nejsťarší lodi. Posled- ním časem i jedna hamburská společnost zasta- vuje v některých místech Marokka na pobřeži Atlantického oceánu. To je všechno spojení Evropy s říší tmy a fanatismu, před jejími bra- nami ležící. Dobré přístavy se po všem pobřeži marockém pohřešují. Na severu jsou jen srázné skály nad mořem, jen s malými, úzkými cho- boty a zálivy i menším lodem nepřistupnými. Ale v dobách, kdy námořní loupežnictví kvetlo po celé severní Africe, byla tato místa pro korsáry jako stvořena a ještě dnes běda španělské barce, která by se ztroskotala na pobřeží obávaných obyvatelů El Rifu. Na jih pak, na pobřoží Atlant- ského oceánu jest pobřeží úplně rovné, písečné, sklánějíc se zvolna k moři až na Mogador, kde teprve výběžky Atlasu mění ráz jeho. U mysu Čiru vrhá se Atlas do Atlantického oceánu, by snad dále někde v potopené Atlan- tidě končil. Však několik kilometrů jižněji ovláá zase týž písečnatý ráz pobřeží, jako severně o Agadimu. Přibojem moře naneseny jsou na toto pobřeží nesčetné přesypy písečné. Též ústí všech řek bývá zanešeno částečně pískem. Všechen tento dil jest lodem nebezpečný a lodí i pro- střední velikosti kotví na příklad 5—6 mořských mil v moři. Mně, praví Vráz, místa tato stala se známa cestami na lodičkách marockých ry- bářův. Na mapách značí se obyčejně jako císařstv marocké všechen onen západní díl severní Afriky, který prostirá se od mysu Phartelu na alžírských hranicích až na jih k mysu Numu. Však vůbec skoro všecka jižní část od Anti Allasu jest od sultanátu fezského téměř neo vislou.
Vráz Numa Maroko Evropa Afrika Atlanta severní Afrika Mogador
30 article
Kdysi Mauritania, zahrada Hesperidek sta- rých Římanů, později tři sultanáty fezský, mar- rakešský a tafilatedský, činí teď jen zdánlivě jednu říši. V pravdě rozdělena jest na velké množství malých států, neodvislých téměř šeichů, tu vítězně válčicích, tu pokořených. Zvláště v osadách na jih od Anti-Atlasu uznává s pouze šerifská, to jest jaksi vrchní kněžská autorita sultána, sídlícího ve Fezu, Marro keši, nebo málo kdy v Miknaze. Časy, kdy Sidi- Mulejové (sultánové) fezští měli veliký vliv ai po Timbuktu, dávno minuly a pouze mohame- dánský fanatismus víže ještě vespolek zbytky říše potomků arabských conquistadorův a špa- nělských Maurů. Než i v samém středu říše, ba dokonce na samém pobřeží v okolí Tangeru, Ceuty a Melilly, bouří se celi kmenové Šelahů (u nás Berbery zvaných) proti sultánu a větš část kbailských Amaziegů žije v jakési neod- vilosti od fezského dvora a jeho vyděračných amilů. V posledních létech Marokko stalo se z denních listů tím známějším, že Španělové přinuceni byli chrániti válečnou mocí svých či- stečně trestnických osad Ceuty a Melilly prot bouřícím se Berberům. Plocha Carb el Džoani, pravého Marokka, nepočítajíc v to několikrát již řečené oasy oblasti řek jižního Marokka, rovná se výměře Rakouska. Hlavní sídelní města v Marokku jsou Fez, Marakeš, Mikuasa. Vedle pobřežních měst, jichž nebudu vypočítávati, jest důležito také mésto Vavan, sídlo velkého šerifa, t. j. mohamedán- ského viditelného dalaj-lamy. Marokko jest zemi cizinci ještě více než Čína nepřístupnou a proto, ač je na dostřel od Evropy, tak málo známou.
Hesperidka Říman Marra keš Sidi Mulejová Maur Berber Španěl Timbuktu Tanger Ceuta Melilla Maroko Rakousko Čína Evropa
31 article
Nikde jinde fanatismus islamu nevydal tak po- dařeného ovoce jako v Marokku; tupá pově- rečnost nesnoubí se s nejhorším výkladem zkrouceného učení Mohamedova nikde tak vý- středně jako tam. Když jsem se procházel Alhambrou, Sevillou, Cordobou, žasl jsem němě nad uměním Maurů a z výtvarných jich praci soudil jsem též na duševní jich vyspělost. Jaké však zklamání v Marokku! — Dnes není tam potuchy po umění, po vědě. Všechen národ je v takové skleslosti, že není dalek den, kdy shnilá říše marocká rozpadne se v niveč. Uměle proti Evropě uzavírá se Marokko a hlavní vinu na zabedněnosti země té proti evropské vzděla- nosti má mimo náboženský fanatismus anglická vláda a její diplomatičtí vyslancové v Tangeru. Sobecká a vždy vypočítavá Anglie nerada by viděla, aby kterýkoli evropský stát zaujal po- stavení v Marokku proti anglickému Gibrallaru. Ač je zhola nemožno udati jen poněkud správně počet obyvatelstva země tak málo pro- zkoumané, jako jest tato, páčí se něklerými na 8 millionů. Vzhledem k přečetnému obyvatelstvu berberskému, zvláště v horách sidlícímu, jest to asi číslo pravdě nejbližší. Jak nesnadno jest odhadnouti počet obyvatelstva marockého, toho důkazem, že Tissot udal 12, Klöden všaka Španěl Gatell sotva 3 mill. duší. V 8 millionech obyvatelů, jak také já počítám, zahrnuti jsou arci též obyvatelé všech krajin a oas pod Atlasem před pravou pouští, ba i v samém Tuatu.«
Mohamedův Maur Tissot Španěl Gatell Atlas Maroko Alhambra Sevilla Cordoba Evropa Tanger Anglie
32 article O pražské vodní otázce a o epidemii tyfu v Praze.
O pražské vodní otázce a o epidemii tyfu v Praze. Tyto dvě časové otázky staly se předmětem roz- hovoru na členské schůzi, kterou na včerejší večer do sálu „U černého orla“ na Poříčí svolal Novo- městský občanský klub. Schůzi zahájil za četněho účastenství náměstek předsedy p. Hamáček vřelým uvítáním přítomných. Pan Ant. Kukla, em. ředitel výzkumného ústavu pro průmysl pivovarský promluvil o pražské vodní otázce. Pravil, že tato otázka je jako pohádka o čer- vené karkulce. Samá komise, samé projekty a voda pořád žádná. Už 25 let se o vodní otázce v Praze mluví a stále je to při starém. Rozhodující činitelé na radnici mnohému se naučili, ale to staré zapomněli, A tak snadno může i při generálních projektech na- slati kalamita. Je potřeba, aby na zkušenou byly vynikající síly posílány za hranice. To se sice děje, ale nejsou tam posílány úřadníci, kleří svůj život obci zasvělili, nýbrž městští radové, kteří přivezou zprávy o tom, jak dobře jedli a s kým mluvili, ale do věci samé se nezasvětili. A i kdyby účelu své cesty vyhověli, radniční klika je shodí a jejich zku- šenosti jsou bezúčelné. Takové zkušenosti vyžadují mnoho nákladů, ale obec z toho nemá žádného užitku. A tak se to má i s otázkou opatření vody pro Prahu.
Hamáček Antonín Kukla Praha městský občanský klub
33 article
Rečník vyličuje pak srozumitelným způsobem jakost vod tvrdých a měkkých a rozmarným způsobem zmí- nil se o účincích některých vod při požívání. Potom demonstroval jakosti některých druhů vod z praž- ských studní. Výsledky zkoušek způsobily opravdové zděšení. Nikdo nemá ani tušení, co vše se pije. V Praze nemůže býti dobrá voda proto, poněvadž je tu si- lurský útvar. Kromě toho za celou dobu, co Praha stojí, půda značně prosákla. Naší předkové zařizovali žumpy, jež nikdy nečistili. A co nezavinil stavitel při stavbě, dokončily krysy, které provrtaly půdu. Voda pražská ze studen k požívání naprosto se nehodí, peněvadž je příliš tvrdá a bakteriemi přeplněná. T bylo známo už v roce 1872, kdy ve zprávách o prů- myslu chemickém uvedeny analysy některých ved ze studen pražských. Pod nátlakem těchto zpráv přišl opatrní otcové na radnici ku přesvědčení, že je nutno něco učiniti. Tu v roce 1879 přišel inženýr Salbach z Drážďan a sliboval, že opatří pilnou i užitkovou vedu. S projektem prováděl tajnosti, až když pode- psůna smlouva o honoráři, prozradil, že vody takové byla by hojnost v krajině mělnické u Vrutic. Tam provedeno zkoumání a hned nám napadlo, že voda ta pro Prahu se nehodí. Byla velmi tvrdá a po sprch- nutí nesmírně se zkalila. Ani se nehodila k pracím v cukrovaru vrutickém. Otázka vody vrutické padla tím, že po řečníkově stručném oznámení v „Chemi- ckých listech“ věci uchopily se „Národní Listy“, které o tom napsaly říznou zprávu. Pánové na radnici patrně se styděli. Neřekli tehda obecenstvu pravdu, nýbrž vy- mlouvali se na to, že prameny nalézají se na po- zemcích panství košáteckého, které nelze vykoupili.
Salbach Praha Drážďany mělnický u Vrutice
34 article
Ale ani to nebyla pravda. Tato neupřímnosi bude s krutě mstít. Po pádu vrutického projektu řeklo ser My se prozatím o pitnou vodu starati nebudeme Prostě dáme vyčistit studně! Užitkovou vodu — praví řečník — máme v Praze dobrou. Je to voda z Vllavy. Dalo se očekával, že Praha zřídí centrální vodárnu nad Prahou, ale ne- stalo se to. Po celé Praze rozsety vodárny, do nichž se čerpá voda nadržená jezy. Železnými nádržkami čerpá se nejen voda vllavská, ale i pramenitá a zté vyvíjí se rez. Řečník opatřil si vodu pramenitou z ře- čiště vltavského při opravě pilíře Karlova mostua zkouškou demonstroval, že je to jedině voda prame- nitá, která působí rezovitě na vodovody. Kromě toho rezovitost zvýšuje zvláštní druh bakterií. V pátrání po opatření vody po několika letech vy- hledala se voda v Lahovičkách. Tam je dobrá voda pitná, ale nikoli užilková. Projekt lahovičský nebyl špatný, ale přece padl. Prý proto, že je to území inun- dační, ale pravilo se veřejně, že to byly jiné důvody. Pak přišel projekt České spořitelny, který nebyl usku- tečněn z důvodů politických. Na to přišel p. stav. rada Thiem a doporučil vodu z území Jizery a Labe u Káraného. Tam se má voda čerpat a pak Ulačit do Prahy. Voda ta má býti velice dobrá se stanoviska chemického i bakteriologického. Proč tedy mluvím o tom, když dobrá? — mohl by se mne někdo zeplat Ak je jiná otázka při tom. Voda prýští ze štěrku
Praga Karlův Praha Lahovičky Jizera Český spořitelna