2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
17. ledna 1903
5
article
šetřiti zájmy zemědělství této poloviny říše, kter
jest hlavním výdělkem četných rozsáhlých územ
říše (Pochvala.) a za druhé, protože jsme za to vý-
měnou dostali značné záruky pro průmysl, z nichž
nejdůležitější jest celní svoboda pro suroviny v prů-
myslu potřebné. Clo na obilí obnáší: 7 K 50 h za pše-
nici, 7 K za žilo, 4 K za ječmen, 6 K za oves, 4 K za
kukuřici, 5 a 4 K za slad, 15 K za mouku, 40 K za
hrozný neb vinný rmut, 20 K za jemné stolní ovoce.
20 K za jemné stolní zeleniny, 50 K za květiny.
70 K za chmel, jsou nejdůležitější hospodářské cla,
jež mohu uvésti. Cla na dobytek uvádím: 60 K za
vola, 30 K za krávu, 18 K za mladý hovězí dobytek
22 K za vepřový dobytek ve váze přes 120 kg, 100 k
za koně více než 2leté, 50 K za koně mladší než 2letě
25 K za 100 kg mrtvé drůbeže, 20 K za ryby, 35 K
z másla, 45 K z vepřového sádla, 170 K z lihovin
60 K z vina v nádobách, 75 K z vína v lahvích, 150
kor. z pěnících vín.
Tím myslím, že při nejmenším uvedl jsme nej-
důležitější cla v hospodářství. Dodávám však k tomu
hned, že v celním zákoně stanovena jsou minimáln
cla a sice 6 K 30 h z pšenice, 5 K 80 h ze žita, 2 K
80 h z ječmene, 4 K z ovsa, 2 K 80 h z kukuřice
která vesměs jsou nižší o 1 K 20 h, nežli mnou uve-
deně všeobecné sazby a spojeneckým státům za při-
měřené koncesse v nových obchodních smlouvách
mohou býti vyhražena.
kg
6
article
Nežli zmíním se o elech na průmyslové výrobky
konstaluji, což ostatně platí poměrně i pro země-
dělství, že nová celní sazba následkem rozmnožen
různosti výrobků doznala dalekosáhlého rozdělení dří-
vějších položek a má jich nyní 658. Rozdělení toto pro-
vedeno také u surovin a týká se zejmena hotových
a polozpracovaných výrobků. Tak na př. má bavlněná
příze 25, bavlněné zboží 52, lněné, konopně a jutové
zboží 35, vlněná příze a výrobky z vlny 47, hedvábné
zboží 47, papírové výrobky 37, chemický výpomocný
průmysl 95, železné výrobky 193 tarifní položky
7
article
Pečlivé roztřídění umožňuje na jedné straně přesný
soulad celní sazby s obchodní cenou výrobku a na
druhé straně bezpečnou ochranu domácího výrobku,
při čemž může se lépe vyhověti změnám, které pod-
míněny jsou pokrokem vědy a techniky. Přádelnám
baviny dostane se nové pobídky k výrobě příze, přá-
delnám na česanou přízi zajistí se ochrana pro barev-
nou přízi, tkalcovny dostanou přiměřeně roztříděné
a značně zvýšené sazby při většině tkaniv bavlně-
ných, při prostředně jemném vlněném zboží, lněném
battistu, Iaconových hedváhných látkách a stuhách
průmysl na zpracování koží při některých odrůdách
koží a při zboží sedlářském, řemenářském, brašnář-
ském a kožním, pak při obuvi a rukavičkách, papír-
nický průmysl v některých druzích papíru, zejmena
při papírnické konfekci a při průmyslu gumovém.
přezuvkách, měkkých a tvrdých gumových předmě-
tech, dřevařský průmysl při nábytku, při soustružni-
ckém a knoflikovém zboží, železářský průmysl při
železných konstrukcích, drátěném a plechovém zboží.
nástrojich, při výrobcích nožířů, zámečníků a při
jiných menších předmětech, strojní průmysl při par-
ních, textilních a některých hospodářských strojích.
při dynamech, elektromotorech a kovoprůmyslu, při
litých a kovaných věcech, při leonském zboží a při
výrobcích ze zlata, chemický průmysl při některých
druzích ald.
Iaconový
8
article
Sazby celního tarifu nevziahují se ve spravedli-
vém posouzení různých zájmů jenom na vlastní vel-
kovýrobu, nýbrž — a sice s obzvláštní pečlivostí —
také na rozmanité předměty výroby živnostenské,
malé a domácí průmyslové činnosti. Rozšiřují se ze-
jmena na vyšívané tkané a pletené věci, na živnost
provaznickou, kloboučnickou, truhlářskou, soustruž-
nickou, hrnčířskou, kovářskou, klempířskou, zámeč-
nickou, pasířskou, mechanickou, nozířskou, zlatnickou
atd. atd.
Nový celní tarif založen tudíž na podkladě, který
po uzavření nových obchodních smluv poskytne na-
Šemu hospodářství záruky zdravého vývoje. Že vza
na náš zvlášť pěstěný průmysl náležitý ohled a že
pamatováno také na nové nadějné podniky, rozumi
se samo sebou.
V celním zákoně tarifním ponechány jsou do-
savadní svobodné obvody a vyloučení ze cla nezmě-
něny. Na zboží ze států, které s rakouskými neb uher
skými loďmi neb zbožím nakládají nepříznivěji nežl
s loďmi a zbožím jiných států, mohou se uvaliti při
rážky až do 200 celní sazby neb do výše jeho ob
chodní ceny a nepodléhá-li zboží clu, až do výše
100% obchodní jeho ceny.
V ostatním vyhovuje zákon úplně moderním po
žadavkům obchodu a výroby.
Zušlechtovací řízení zůstane v platnosti a průkan
totožnosti za určitých okolností odpadne, ale mlec
řízení tak jako dosud bude vyloučeno.
9
article
Přicházím nyní ke druhému vůdčímu stanovisku
vlády a ke konci svých vývodů. Rakousko a Uhry
jsou zeměmi sousedními a jsou ludiž již tím odká
zány na užší styk, kteráž potřeba stává se přirozenou
kvalifikací obou zemí téměř nutností. Doplňují se
v hospodářské těleso a jsou také politicky spojeny
a tvoří monarchii se společným zastupitelstvím na
venek, se společnou armádou k odražení každého
cizého útoku. Logický důsledek toho jest, že zájmy
obou státních území nutí k plnému šetření a podpoře
sil každého z nich, k trvalému blahovolnému ohledu
jednoho na druhého a ke vzájemné podpoře, aby zdau
ohou rozmnožoval vliv a sílu i hospodářskou sílu
menarchie.
Poznání toto bylo v posledních létech poněkud
zkaleno. Rakousko a Uhry nestály vždy vedle sebo
a při sobě, naopak někdy i proti sobě! Přání každého
z obou státních území, zcela nerušeně se vyvíjeti, za-
vdal volbou některých ne vždy bezzávadných pro-
středků příčinu k rozhořčení. Hrozil vypuknouti kon-
trast, dostavilo se jakési odcizení.
Nynější okamžik jest nejméně vhodným, vznášeti
žalobu neb obhajovati. Musím však říci, jestliže vy-
jednávání tentokráte tak dlouho trvalo a utvářilo se
lak neobyčejně obtížným, že důvod toho nespočíval
v nejmenším v okolnosti, že obě vlády se snažily
by veškery kameny nárazu odhodily stranou, a zjed
naly stav, který by na nedozírnou dobu vážně diffe-
rence vyloučil.
Rakousko
Uhry
10
article
Rakousko a Uhry chtějí kráčeti jako důvěry pln
přátelé spolu a vedle sebe; pak celá říše splní zcela
a plně své poslání a své postavení v Evropě zvýší
Snažili jsme se tudíž především, abychom všem zá-
konným uslanovením a ostatním ujednáním dali, po-
kud možno, přesné, pochybnost vylučující, znění.
TTo nezdálo se nám však býti dostatečným, nebo
slova, chce-li kdo, dají se vždy jinak vykládati. Mu-
sili jsme způsobem každému pochopitelným dáti na
jevo úmysl, v jakém nové vyrovnání bylo uzavřeno
a jak se po celou dobu svého trvání má vykládali
jak se mu má rozuměti a jak se s ním má zacházeli
Proto obě vlády při ukončení porad vyměnily si násle-
dující prohlášení: „Obě vlády se zavazují, že všechna
docílená ujednání a ustanovení celního a obchodního
spolku provedou svědomitě a v naprosté vzájemnosti.
jelikož spočívá to ve smyslu vzájemného a loyálníh
provádění těchto ustanovení, že hospodářské poměry
obou státních území navzájem nemají si překáželi
a příslušníci každého z obou státních území po dobu
trvání tohoto celního a obchod. spolku požívali všech
výhod, které jsou jim obnovením celního a obchod-
ního spolku zákonně zaručeny, i na území druhého
státu a aby hospodářským a průmyslovým výrobkům
obou státních území v každém jednotlivém z nich
stejně dopřál se svobodný obchod.
Rakousko
Uhry
Evropa
11
article
Tento svobodný obchod vztahuje se také na cenné
papíry a effekly obou státních území, pokud nevad
tomu zákonně odůvodněná ustanovení. Obě vlády
přiměji své podřízené orgány, by těchto ustanovení
přesně se přidržely, ale výslovně se uvádí, že tímtc
prohlášením nejsou dotčena práva a povinnosti každě
z obou vlád, pěstovati a podporovali zemědělskou
a průmyslovou produkci a úvěrnictví vlastního ob
vodu a že úmluva tato nevztahuje se nijak na vy-
psání a zadávání dodávek pro státní, resp. zemské
státní podniky, municipia a obce neb na opatření
záruky ve prospěch zminěných subjektů.
Jak z toho vysvitá, spatřují obě vlády v tomto
prejevu názorů, jež při uzavření vyrovnání byly pro
ně rozhodujícími, bezpečnou záruku vždy loyálního
výkladu smlouvy, záruku klidného spolužití tak
v chledu zemědělském.
Obě vlády jsou pevně odhodlány, že svěřenou jin
administraci povedou v tomto duchu a obě doufaji
že tímto způsobem osvobodí staré společenství od
plevele, který se, zlěžujíc vzrůst, po Rakouskua
Uhrách rozestřel. Kéž také příště v hospodářském
oboru zavládne svornost mezi oběma zeměmi. Sně-
movna nechť však, pamětliva své ústavní povinnosti
zadostučiní velikosti nynějšího okamžiku, který v
Uhry
12
article
pravdě nikoli z nejmenší části také pro politickou
budoucnost říše jest rozhodujícím (Slyšte! Slyšte!
a vládě rozdělením zodpovědnosti poskytne ospraved
nění, na něž, myslí, že může miti odůvodněný nárok
(Pochvala.)
Posl. Zázvorka (česky) odůvodňoval návrh o hra
zení horských bystřin a o současné melioraci po-
zemků řeči trvající skoro 1/23. hod. Uvedl dopodrobna
nulnost a výnosnost regulace bystřin. Vedení toho
mohlo by se využitkovati ku pohonu strojů v různých
závodech a ke zavodňování pozemků. Ohrazením
bystřin bylo by téměř znemožněno spustošení po
zemků povodněmi, ohrožování lidských obydli, ba
i životů. Peníze věnované na ohrazení bystřin budou
lépe využítkovány, nežli kdyby se věnovaly na houl-
nice nebo na zvýšení civilní listy.
Následovaly věcné opravy českých radikálů
poslanci Aug. Schamalovi místopředseda Kaise
odňal slovo, proto že prý neuposlechl jeho napome
nulí a nedržel se v mezích věcné opravy.
Při hlasování propadla pilnost návrhu.
Posl
Zázvorka
Aug
Kais
13
article
Ve formálním dotazu k předsednictvu poslanec
dr. Plaček za prudkých útoků na místopředsedu
Kaisra protestoval proti rušení jednacího řádu, zvláště
takým nezákonným hlasováním, jako dálo se včera
v noci za velké vřavy, proti nezákonnému přerušení
schůze dnes o 1/47. hodinu ráno a ustanovení dalšího
pokračování na 10. hodinu dopoledne. Řečník čte ze
starých stenografických zápisníků příslušné vývody
poslance Kaisra, dokazuje z nich, že poslanec Kaiser
soudil jinak, než nynější místopředseda Kaiser. Ne-
zákonným je také jeho postup při věcných opravách.
neboť nesluší se, aby místopředseda, neznaje obsabu
věcné opravy, s hodinkami v rukou prostě odňa
řečníkovi slovo.
Tyto vývody poslance dra. Plačka provázeny byly
hlučnou pochvalou českých poslanců; Němci, zejmena
Všeněmci, prudce protestovali.
Ke konci svého dotazu ptal se poslanec dr. Plačel
formálně místopředsedy, neuzavře-li nezákonně pře
rušenou a zase obnovenou schůzi?
doktor
Plaček
Kaiser
Němec
Plačel
14
article
Místopředseda Kaiser ohražoval se proti výčitce
že používá nezákonně jednacího řádu. Vyčítá li mu
posl. dr. Plaček, že nezákonně přerušil dnešní schůzi.
prosí, by nahlédl do protokolů posledního zasedání
a shledá tam mnoho přerušených schůzí, proti če-
muž posl. dr. Plaček ani jeho přátelé neprotestovali
Z uvedeného zápisníku jde pouze že protestoval jed-
nou proti přerušení schůze na 40 hodin. Na tom
stanovisku stojí také dnes. Ráno byla schůze přeru-
šena pro zmatek. Předseda hr. Vetter ochuravěl a
nemohl předsedati, druhý místopředseda byl zaměst-
nán a nelze přece žádati na předsedovi, jenž je také
člověk (Veselost), aby vydržel přes šest hodin bez
přestávky na svém místě. (Hlučná pochvala a potlesk
v levo.) Lichá je také výčitka zkracování slova při
věcných opravách. Nikdo přece nebude mysliti, že
po odůvodnění pilnosti bez věcné debaty všichní
podpisovatelé navrhu budou věcně opravovali. (Po-
chvala v levo, odpor mezi českými radikály.) Hlnk
při hlasování dělalo jen několik poslanců a proto
jeho enunciace musila býti slyšena a hlasování dálo
se. Nepodvolí se té ani jiné straně a nedopustí, aby
se s ním lehkovážně zahrávalo. Musím —- praví —
a budu vždy hájiti důstojnost sněmovny. (Hlučná
pochvala a potlesk v levo.) Po tom, co jsem uvedl,
není proč, abych schůzi zkroušeně uzavřel. Budeme
jednati dále; uděluji slovo navrhovateli pilného ná
vrhu na zavedení
chladnokrevných hřaboů.
Kaiser
doktor
Plaček
Vetter
15
article
Po odůvodňovací řeči, jež trvala hodinu, místo
předseda dr. Žáček zahájil debatu.
Poslanec Erler, první řečník proti návrhu
vzdal se slova a k Erbovu návrhu byla debata uza
vřena.
Hlavní řečníci posl. Lemisch a Klleman
vzdali se slova, načež poslanec Prášek měl český
doslov a mluvil bez přckážky až do 9. hodiny ve
černí,
Tou dobou zvolal poslanec dr. Kern (katolický
střed) na řečníka: Vždyť vy nemluvíte; bavíte se se
svým sousedem.
Poslanec Zázvorka: Pojďle sem a pře
svědčte se.
Posl. Dötz a Malik volají: Švindléři jste!
Poslanec Choc: Z vás si tak děláme!
Poslanec Prášek (německy) žáda předsedu
by zjednal klid.
Místopředseda Kaiser zvoní opětně a napo
míná řečníka, aby pouze odůvodnil pilnost.
Posl. Kern volá na české radikály: Vy ná
máte za blázny!
Posl. Choc: Ctěte raději v římském breviáři
Chcete dostati od Všeněmců starokatolickou faru?
Posl. Prášek prohlašuje (německy): Po tomt
stručném úvodu přejdu k podstatě věci.
Místopředseda Kaiser: Upozorňuji vás, že
podstatě věci mluviti nesmíte. (Odpor na straně če
ských radikálů.)
Posl. Průšek: Rádlbych se zachoval dle před
sedovy rady, ale při odůvodňování pilnosti musím se
přec zminiti o věci.
doktor
Žáček
Erler
Prášek
Kern
Zázvorka
Posl
Malik
Choc
Kaiser
Průšek
Rádlbych
16
article
Posl. Choc volá na místopřed.: Chovejte se po
ministr-presidentově příkazu: seďe a mlčte.
Posl. Kasper vola: Podvádíte své vlastn
voliče.
Posl. Malik též pokřikuje.
Posl. Zázvorka odpovídů: Paňácové! a voli
polom Hotovo! Jedemel
Konečně nastal klid a posl. Prášek mluvil a
do půl 10. hod.
Potom hlasovalo se; pro pilnost návrhu zvedl
se pouze čtyři čeští radikálové.
(Další část referátu z říšské rady nalezne členář
»Posladních zprávách« při rubrice telegrafické.)
Posl. Černý a soudr. podali k předsedovi mini-
sterstva tento dolaz: Stálé oddalování sankce zákona
o úpravě platův učitelských roztrpěuje nejvyšší mě-
rou učitelstvo, neboť toto žije ve stálé pochybnosti
bude-li mu vyhověno nebo ne. Usnešením sněmovny
stran zákona o dávce z piva ze dne 30. prosince 1902
jak si vláda přála, byla odstraněna překážka sankce
zákona o platech učitelských a čekalo se právem.
že vláda povinnosti své učiní zadost a zákon předloži
ke schválení. Leč dosud se tak nestalo. Proto táží s
podepsaní, je-li vláda již odhodlána co nejdříve zmí-
něné zákony předložiti k sankci
Posl
Choc
Kasper
Malik
Zázvorka
Prášek
Usnešení sněmovna
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. ledna. (K situaci.) Vče-
rejší a dnešní události na říšské radě sotva
mohou býti pokládány za znamení, že se vnitřní
politická situace v Rakousku po vánočních svát-
cích „zlepšíla“. Jazyková otázka neposunula se
ani o krok ke svému rozřešení a parlament za-
počal 15. ledna svou „činnost“ přesně tam, kde
ukončil před Vánocemi. Tvrdilo se o Novém
roce, když poslána do světa zpráva o šťastném
zkoncování uherského vyrovnání, že dr. Körber
maje nyní ruce volné, zasáhne energicky za
zmatků vnitřních, aby upravil v parlamentě vol-
nou cestu svým předlohám, očekávání zklamalo
tentokrát, jako vždy před tím. Krakovský „Glo
Narodu“ právem si tedy dává otázku, je-li úřad
nický kabinet vůbec s to, aby rozřešil otázky.
kterých žádná byrokracie rozřešiti nemůže, po-
něvadž jim nerozumí; tím méně byrokracie ví-
deňská, prosáklá duchem centralismu a neuzná-
vající dějinných zásad rakouské říše. Lék, o němž
se nyní mnoho mluví a píše, přísný jednací řád,
má krakovský list za nedostatečný na vyléčení
rakouské choroby. Krutý jednací řád může snad
znemožniti obstrukci, ale ochromí choré tělo na
jiné straně a konce mohou býti horší stavu ny-
nějšího. Jest jen jediný prostředek: Celý směr
státní politiky musí býti změněn; musí zvítěziti
zásada, že stát může vzkvétati a se vzmáhati
jen tehdy, když k jeho řízení budou povoláni
rovnoprávně národové a země, které tvoří hospo-
dářské a osvětové jádro Rakouska. Nikoli hýčká-
ní centralistických tradicí, ani hovění něme-
ckému šovinismu neuzdraví říši, nýbrž je
doktor
Körber
Naroda
Praha
Rakousko
18
article
bezohledné šetření historických
a jazykových práv oněch národů,
beznichž Rakousko nemůže trvati
„Nová Reforma“, přehlížejíc dosavadní vý-
sledky nové Körbrovy smiřovací činnosti, nazývá
ji hrou na slepou bábu, v níž nejhloupější úkol
cdehrávají Němci. Spoléhajíť na Körbra, že zů-
stane stále od nich odvislým, neodváží se císař-
ského řezu ve způsobě zastavení ústavy, oktro-
jírky jednaciho řádu a zavedení všeobecného hla-
sovacího práva. Snad znají dobře dra. Körbra
a vědí, že se neodváží prostředku „heroického“
Při tom však nevidí, že Rakousko, má-li trvati
dále, dosavadní cestou jíti nemůže a že se must
státi něco rozhodného... „Čechové —
píše „N. R.“ dále — chápou lépe nynější situaci.
Neboji se žádné katastrofy, neboť ae
se stane cokoliv, vláda nynější neb budoucí bude
miti pak volné ruce, aby mohla každému vy-
méřiti spravedlnost, nemluvě o tom, že případný
návrat k nepřímým volbám do říšské rady skrze
zemské sněmy znamenal by veliké vítězství če-
ských snah autonomních a národních . ..
V Praze, 16. ledna. (D r. Menger o smi-
řování.) V pondělí mluvil v N. Jičíně dr.
Němec
Čecho
Menger
Rakousko
Praha
19
article
Menger o nové smiřovací akci a vyslovil se roz-
hodně proti jakémukoli účastenství moravských
Němců v jednání smířovacích konferencí. Kon-
ference má za marné, poněvadž za nynější ná-
lady v obou národních táhorech o smíru ne-
může býti řeči. Pro moravské Němce jest situace
zejmena vážna a svorný postup všech něme-
ckých stran jest nezbytnou podmínkou, nemají-li
utrpěti škody. Vítá návrh, učiněný pokrokovci
na nedělní schůzí národní rady, aby se konfe-
rence přerušily a usnesení, že vládní předloha
má býti prohlášena za zhola nepříjatelnou, na
něž přistoupili i zástupci strany nacionální. Toto
sjednocení obou hlavních německých stran na
Moravě jest dru. Mengrovi zárukou, že Němei
panství na Moravě udrží i nadále ve svých
rukou.
Menger
Němec
Morava
Kon
20
article
Z Lublaně, 14. ledna. (Slovinština
soudu terstského a štyrsko-hrade-
ckého.) „Slov. Narod“ sděluje, že u vrchního
zemského soudu v Terstě přiznán jazyku slo-
vinskému opět kousek práva. Dosud rozsudky
vrchního soudu i ve věcech slovinských vydávaly
se německy neb vlašsky, ale připojoval se k nim
hned překlad slovinský. Tím už byli přímořští
Slovinci ve výhodě proti Slovincům z Kráňska,
Korutan a jižního Štyrska, pro něž je zřízen
vrchní zemský soud ve Štyrském Hradci, jenž
vydává i ve věcech čistě slovinských rozsudky
výhradně jen v jazyku německém. Teprve první
instance tyto rozsudky překládá někdy do slo-
vinštiny a odevzdává straně překlad, z pravidla
však nečiní ani toho, a dodá straně německý
originál. V Terstu učiněn však tyto dni další
krok na prospěch jazyka slovinského. Vrchní
soud terstský počal totiž nyní ve sporech čistě
slovinských vydávati rozsudky jen slovin-
ské, jak žádá zákon a národní rovnoprávnost.
Kdy se domůže aspoň Kráňsko, obydlené z 959
Slovinci, aby vrehní soud štyrsko-hradecký do-
dával mu rozsudky v jazyku srozumitelném?
Ovšem ve Štyrském Hradci vládne u soudu
Gleispach, jehož hlavní péčí je, odstraňovati
z jižního Štyrska všechny úřadníky původu slo-
vinského a nahražovati je Němci, kterým vydáne
vysvědčení, že umějí prý také slovinsky.
Slovinec
Němec
Lublaň
Korutany
jižní Štyrsko
Štyrský Hradec
Terst
Štyrsko
štyrskýhrad
21
title
Politické zprávy zahraničné.
22
article
V Praze, 16. ledna.
Praha
23
article
Ze Skadru nad Bojanou,
(Dop. »N. La.-)
I zde dějí se divné věci jako po celém
Balkáně. Nedávno zde shořela turecká zbrojníce
s velkými zásobami zbraní všeho druhu a ná-
bojů. Požár byl strašný, strašná explose. Událo
se to v noci. Vojsko bylo alarmováno a koman-
dováno hasit a zachraňovat. Při tom bylo mnoho
raněných a mrtvých. Bylo to bezpochyby účin
kem palron, které expledovaly jednotlivě. Al
vojsko tvrdí, že na ně za noci a mrazu stříle
nepřitel, ktěrý se přiloudil, aby tureckou zbro
níci vyhodil do povětří. Událost tuto srovnávaj
s podobnou nehodou, která loni potkala Srbsko
jemuž »jedné krásné noci« shořel všechen trén
zdravotního sboru. Myslí se, že obojí spáchaly
cizí aneb aspoň najaté ruce.
Mezi Arnauty, právě jako mezi Turky, pí
smenný člověk je bilou vranou. To však nevadi
cizím propagandám, aby po Albanii tajně nerozši
řovaly tisíce a tisíce politiekých i náboženských
brožur. Nikdo je nečte již proto, že neumí
Nejhůře se při tom mají úřadníci turecké cen-
sury, kteří jsou za tyto tiskopisy zodpovědni,
policie, která má po nich pátrati, je sbírati
ničiti. Bída pro ně tím větší, že ani páni cen-
soři, ani policejní úřadníci ty prožluklé tisko-
viny čísti neumějí.
Směšno je, že také Rumuni sem vrhli ně
kolik vagonů brožur, kterými Arnauty chtějí zí
skati pro rumunskou národnost a příšti všeru
munský stát.
Dop
Al
Turek
Rumun
Skadr nad Bojana
Balkán
Srbsko
Albánie
24
article
Rozumí se, že také politické úřady maj
plné ruce práce. Vraždit a loupit je svobodno
pro ty zločiny nikdo není stíhán, ani znepoko
jován. Zde každého dne padá několik hlav,
v jiných městech Albanie není lépe, a po ven-
kově rovněž ne. Veřejné vraždy už tak zevšed
něly, že si jich nikdo nevšímá, a nejméně úřady
jejichiž pozornost je výhradně věnována »vyššíme
zločinům, zvláště velezradě a spiknutí. Spiklence
a politické zločince hledají dnem i nocí v Skadru,
Kroji, Šijaku, Nadrogui, Iémi, Drači a j. Pátrají
po členech »revolučního komitétu«, ale protože
jsou v Albanii takové komitěty dva — jeden
pro Rakousko, druhý pro Italii — političí úřad-
nici turečti jsou jak onen osel mezi dvěma ote-
pěmi: nevědí, mají-li táhnout na pravo nebo n
levo. A tak jejich zimníčná horlivost po většině
zůstává bez výsledků.
Mnoho komiky i tragikomiky vzchází z toho.
že mohamedáni nazývají se obyčejně pouze
jmény bez přijmení. Úřady znají jméno kom
promitované osoby, ale známých osob s tím
jmenem je deset, dvacet. Koho se tedy chopit
Toho nepravého, rozumí se. V tom turecko
úřady jiným ničeho nezadají.
Tak nyní zde hledají jakéhosi podezřelého
Arnauta Rizu, jenž prý je agitátorem některého
zahraničného komitétu. Ale Rizů jest jako vrabců
Který je pravý? Ať ten či ten, ale běda tomu.
kdo jako »Riza« bude zatčen! Zatčení v ture-
ckém žaláři nemají se valně — oběti španělsk
inkvisice sotva se měly hůř.
Ié
Drač
Arnaut
Albánie
Rakousko
Italia
25
article
Dva Arnauté, Ismail a Ilias, probodli se
sami, když viděli, ana stráž obklopuje jejich
domy, aby je zatkla. Tak ušli mukám, kterých
účastni bývají zatčení.
V evropských listech často se vyskytuje
jméno Aladara Kastrioty jakožto pretendenta n
příští arnautský trůn. Vězte, že je pouze jediný
vážný pretendent na albánský trůn, a to je
Prenk Bib Doda, starý jejich národní náčelník.
O Aladaru Kastriotě národ ničeho neví. Ale
celkem možno tvrditi, že Arnauté nevědí, e
chtějí. Jedni jsou pro Rakousko, druzí pro Italii,
třetí pro Černou Horu, a nejměně je těch, kteř
by chtěli samosprávnou Albanií.
V jediném jsou svorni všichni Arnauté,
katolíci, mohamedáni i pravoslavní: v odporu
proti reformám. Svorný odpor arnautský
je příčinou, že Porta vzdala se úmyslu, přijiti
s reformním humbugem i do vilajetu skader-
ského:
Ismail
Ilias
Aladar Kastriota
Bib Doda
Kastriota
Arnautý
Port
Rakousko
Albánie
26
article
Hercegovští vystěhovalci v Srbsku.
Z Vraně v Srbsku píše nám přitel našeho
listu: My Srbové nemůžeme býti dosti vděční
bratrskému národu českému, že při každé při-
ležitosti vystupuje jako zastance té části národa
srbského, která strádá pod vládou sultánovoua
pod správou Kallayovou.
Tyto dni viděli jsme zde oběti páně Kal-
layovy z Hercegoviny. Jsou to vystěhovale
z Nevesiňska, kterým srbská vláda dovolila usa
diti se v okruhu vraňském, okresu jablanickém
okolo Leban. Plakali jsme my i oni, když jsme
je přijímali mezi sebe. Dostali dost pozemkůa
hned se jali budovati kuče. Jest jich 40 rodin =
okolo 800 hlav. Sebrali a darovali jsme jim
1000 dinarů, jež jim donesl do Leban čacký
Srbín, kapetán Živojin Rafajlovič.
Ze Starého Srbska.
Z Prizrena se nám píše: Ruský konsui
Sčerbina přibude do Mitrovice o pravoslavný
Nový rok.
K nám do Prizrena již dříve přijel nový
ruský konsul. Je to pan Truhelka, pravoslavný
Čech a ruský poddaný. Srbové zdejší dvojnásob
srdečně ho vítají, neboť ve své osobě spojuje
dva slovanské národy, které nejvíc milují.
Do nedávna byl zde Čech také gerentem
rakouského konsutátu. Byl to pan Procházka.
jenž byl přemistěn do Skoplje a sem na jeho
místo přišel pan Macan, jejž dobře znám.
Srba
Kallayův
Živojin Rafajlovič
Truhelka
Procházka
Macan
Srbsko
Hercegovina
Starý Srbsko
Mitrovice
Čechy
pán Kala
27
article
Ti Arnauté, kteří berou od Rakouska pe-
něžitou podporu, ranili nedávno svého protiv-
níka, náčelníka Arnautů protirakouských, Šerifa
effendi, chtějíce ho ubiti. Ale Šerif se pozdravil
a nyní se po arnautském obyčeji na svých ne-
přátelích mstí. Dal zavražditi barjaktara arnaut-
ského plemene Ostrozubů. Vražda byla vyko-
nána v městečku Orachovci. Na to Ostrozubi
napadli na Orachovce a ubili tři. Vypravili se
proti nim turečtí žandarmové, ale brzy se vrá-
tili, či vlastně utekli do Prizrena. Orachovac
je nyní od Ostrozubů pravidelně oblehán. Nej-
více od toho trpl Srbové, které drancují Arnauté
obou táborů.
Dějiště marockých zápletek.
Nepokoje marocké a blizký nepochybně pád
sultána Abdula Azize způsobují tolikerá nebez-
pečí i pro mír světový, že dnes upoutána jest
k nim plnou měrou pozornost veškerého svět
politického. Za těchto okolností, kdy každé
chvíle může oznámiti hřmění děl lodi evrop-
ských před Tangerem zakročení anglické neb
franko-španělské, zajisté čtenáře naše zajímati
bude několik zeměpisných řádek o této tajuplné
říši, aspoň do nedávna Evropanu téměř ne-
přístupné. Uchylujeme se tu opětně ke krás-
nému dílu českému »Z cest«, v němž nám
Vráz otevřel nevyčerpatelné téměř zdroje po-
učení bohatého o různých zemích a dílech světa,
jež byl navštivil na smělých potulkách svých.
Arnautu protirakouský
Šerif
Ostrozubů
Srba
Aziz
Evropan
Vráz
Rakousko
Orachovec
Tanger
28
article
Jzou-li podnes vědomosti o Marokku po-
měrně skrovné, byla země ta v dobách Vrázo-
vých cest teprve pravá terra ineognita. Gerhar
Rohlís, dr. Lenz, Španěl Catell, Pavel Lambert
rozšířili naše známosti o vnitrozemí Marokka
na jih od Atlasu. Nyní po četných vyslanectvích
do Marokka máme několik causerií aspoň
o přístupnější části jeho. Vráz sám líčí pak po-
měry marocké v zají mavé knize své takto:
Ze všech severoafriekých států Marokko má
pobřeží nejrozvinutější a to 420 km. ve Středo-
zemním moři a na 900 km. v Atlantském
oceánu. Jakkoli tento poměr pobřeží k vnitro-
zemí jest velice příznivý a ostatní státy severo
africké žádného takového nemají, není po ja
kémsi čilejším životě přímořském a po domo-
rodských lodech, třeba menších, ani památky.
doktor
Lenz
Španěl
Catell
Pavel Lambert
Vráz
Maroko
Gerhar Rohlís
km
29
article
Jen dvě společnosti, anglická a francouzská, po
sílají tam své nejbídnější, nejsťarší lodi. Posled-
ním časem i jedna hamburská společnost zasta-
vuje v některých místech Marokka na pobřeži
Atlantického oceánu. To je všechno spojení
Evropy s říší tmy a fanatismu, před jejími bra-
nami ležící. Dobré přístavy se po všem pobřeži
marockém pohřešují. Na severu jsou jen srázné
skály nad mořem, jen s malými, úzkými cho-
boty a zálivy i menším lodem nepřistupnými. Ale
v dobách, kdy námořní loupežnictví kvetlo po
celé severní Africe, byla tato místa pro korsáry
jako stvořena a ještě dnes běda španělské barce,
která by se ztroskotala na pobřeží obávaných
obyvatelů El Rifu. Na jih pak, na pobřoží Atlant-
ského oceánu jest pobřeží úplně rovné, písečné,
sklánějíc se zvolna k moři až na Mogador, kde
teprve výběžky Atlasu mění ráz jeho.
U mysu Čiru vrhá se Atlas do Atlantického
oceánu, by snad dále někde v potopené Atlan-
tidě končil. Však několik kilometrů jižněji ovláá
zase týž písečnatý ráz pobřeží, jako severně o
Agadimu. Přibojem moře naneseny jsou na toto
pobřeží nesčetné přesypy písečné. Též ústí všech
řek bývá zanešeno částečně pískem. Všechen
tento dil jest lodem nebezpečný a lodí i pro-
střední velikosti kotví na příklad 5—6 mořských
mil v moři. Mně, praví Vráz, místa tato stala
se známa cestami na lodičkách marockých ry-
bářův.
Na mapách značí se obyčejně jako císařstv
marocké všechen onen západní díl severní
Afriky, který prostirá se od mysu Phartelu na
alžírských hranicích až na jih k mysu Numu.
Však vůbec skoro všecka jižní část od Anti
Allasu jest od sultanátu fezského téměř neo
vislou.
Vráz
Numa
Maroko
Evropa
Afrika
Atlanta
severní Afrika
Mogador
30
article
Kdysi Mauritania, zahrada Hesperidek sta-
rých Římanů, později tři sultanáty fezský, mar-
rakešský a tafilatedský, činí teď jen zdánlivě
jednu říši. V pravdě rozdělena jest na velké
množství malých států, neodvislých téměř šeichů,
tu vítězně válčicích, tu pokořených. Zvláště
v osadách na jih od Anti-Atlasu uznává s
pouze šerifská, to jest jaksi vrchní kněžská
autorita sultána, sídlícího ve Fezu, Marro keši,
nebo málo kdy v Miknaze. Časy, kdy Sidi-
Mulejové (sultánové) fezští měli veliký vliv ai
po Timbuktu, dávno minuly a pouze mohame-
dánský fanatismus víže ještě vespolek zbytky
říše potomků arabských conquistadorův a špa-
nělských Maurů. Než i v samém středu říše,
ba dokonce na samém pobřeží v okolí Tangeru,
Ceuty a Melilly, bouří se celi kmenové Šelahů
(u nás Berbery zvaných) proti sultánu a větš
část kbailských Amaziegů žije v jakési neod-
vilosti od fezského dvora a jeho vyděračných
amilů. V posledních létech Marokko stalo se
z denních listů tím známějším, že Španělové
přinuceni byli chrániti válečnou mocí svých či-
stečně trestnických osad Ceuty a Melilly prot
bouřícím se Berberům.
Plocha Carb el Džoani, pravého Marokka,
nepočítajíc v to několikrát již řečené oasy
oblasti řek jižního Marokka, rovná se výměře
Rakouska.
Hlavní sídelní města v Marokku jsou Fez,
Marakeš, Mikuasa. Vedle pobřežních měst, jichž
nebudu vypočítávati, jest důležito také mésto
Vavan, sídlo velkého šerifa, t. j. mohamedán-
ského viditelného dalaj-lamy. Marokko jest zemi
cizinci ještě více než Čína nepřístupnou a proto,
ač je na dostřel od Evropy, tak málo známou.
Hesperidka
Říman
Marra keš
Sidi
Mulejová
Maur
Berber
Španěl
Timbuktu
Tanger
Ceuta
Melilla
Maroko
Rakousko
Čína
Evropa
31
article
Nikde jinde fanatismus islamu nevydal tak po-
dařeného ovoce jako v Marokku; tupá pově-
rečnost nesnoubí se s nejhorším výkladem
zkrouceného učení Mohamedova nikde tak vý-
středně jako tam. Když jsem se procházel
Alhambrou, Sevillou, Cordobou, žasl jsem němě
nad uměním Maurů a z výtvarných jich praci
soudil jsem též na duševní jich vyspělost. Jaké
však zklamání v Marokku! — Dnes není tam
potuchy po umění, po vědě. Všechen národ je
v takové skleslosti, že není dalek den, kdy
shnilá říše marocká rozpadne se v niveč. Uměle
proti Evropě uzavírá se Marokko a hlavní vinu
na zabedněnosti země té proti evropské vzděla-
nosti má mimo náboženský fanatismus anglická
vláda a její diplomatičtí vyslancové v Tangeru.
Sobecká a vždy vypočítavá Anglie nerada by
viděla, aby kterýkoli evropský stát zaujal po-
stavení v Marokku proti anglickému Gibrallaru.
Ač je zhola nemožno udati jen poněkud
správně počet obyvatelstva země tak málo pro-
zkoumané, jako jest tato, páčí se něklerými na
8 millionů. Vzhledem k přečetnému obyvatelstvu
berberskému, zvláště v horách sidlícímu, jest
to asi číslo pravdě nejbližší. Jak nesnadno jest
odhadnouti počet obyvatelstva marockého, toho
důkazem, že Tissot udal 12, Klöden všaka
Španěl Gatell sotva 3 mill. duší. V 8 millionech
obyvatelů, jak také já počítám, zahrnuti jsou
arci též obyvatelé všech krajin a oas pod
Atlasem před pravou pouští, ba i v samém
Tuatu.«
Mohamedův
Maur
Tissot
Španěl
Gatell
Atlas
Maroko
Alhambra
Sevilla
Cordoba
Evropa
Tanger
Anglie
32
article
O pražské vodní otázce a o epidemii
tyfu v Praze.
O pražské vodní otázce a o epidemii
tyfu v Praze.
Tyto dvě časové otázky staly se předmětem roz-
hovoru na členské schůzi, kterou na včerejší večer
do sálu „U černého orla“ na Poříčí svolal Novo-
městský občanský klub. Schůzi zahájil za četněho
účastenství náměstek předsedy p. Hamáček vřelým
uvítáním přítomných.
Pan Ant. Kukla, em. ředitel výzkumného ústavu
pro průmysl pivovarský promluvil o pražské vodní
otázce. Pravil, že tato otázka je jako pohádka o čer-
vené karkulce. Samá komise, samé projekty a voda
pořád žádná. Už 25 let se o vodní otázce v Praze
mluví a stále je to při starém. Rozhodující činitelé na
radnici mnohému se naučili, ale to staré zapomněli,
A tak snadno může i při generálních projektech na-
slati kalamita. Je potřeba, aby na zkušenou byly
vynikající síly posílány za hranice. To se sice děje,
ale nejsou tam posílány úřadníci, kleří svůj život
obci zasvělili, nýbrž městští radové, kteří přivezou
zprávy o tom, jak dobře jedli a s kým mluvili, ale
do věci samé se nezasvětili. A i kdyby účelu své
cesty vyhověli, radniční klika je shodí a jejich zku-
šenosti jsou bezúčelné. Takové zkušenosti vyžadují
mnoho nákladů, ale obec z toho nemá žádného užitku.
A tak se to má i s otázkou opatření vody pro Prahu.
Hamáček
Antonín
Kukla
Praha
městský občanský klub
33
article
Rečník vyličuje pak srozumitelným způsobem jakost
vod tvrdých a měkkých a rozmarným způsobem zmí-
nil se o účincích některých vod při požívání. Potom
demonstroval jakosti některých druhů vod z praž-
ských studní. Výsledky zkoušek způsobily opravdové
zděšení. Nikdo nemá ani tušení, co vše se pije. V Praze
nemůže býti dobrá voda proto, poněvadž je tu si-
lurský útvar. Kromě toho za celou dobu, co Praha
stojí, půda značně prosákla. Naší předkové zařizovali
žumpy, jež nikdy nečistili. A co nezavinil stavitel při
stavbě, dokončily krysy, které provrtaly půdu. Voda
pražská ze studen k požívání naprosto se nehodí,
peněvadž je příliš tvrdá a bakteriemi přeplněná. T
bylo známo už v roce 1872, kdy ve zprávách o prů-
myslu chemickém uvedeny analysy některých ved ze
studen pražských. Pod nátlakem těchto zpráv přišl
opatrní otcové na radnici ku přesvědčení, že je nutno
něco učiniti. Tu v roce 1879 přišel inženýr Salbach
z Drážďan a sliboval, že opatří pilnou i užitkovou
vedu. S projektem prováděl tajnosti, až když pode-
psůna smlouva o honoráři, prozradil, že vody takové
byla by hojnost v krajině mělnické u Vrutic. Tam
provedeno zkoumání a hned nám napadlo, že voda
ta pro Prahu se nehodí. Byla velmi tvrdá a po sprch-
nutí nesmírně se zkalila. Ani se nehodila k pracím
v cukrovaru vrutickém. Otázka vody vrutické padla
tím, že po řečníkově stručném oznámení v „Chemi-
ckých listech“ věci uchopily se „Národní Listy“, které
o tom napsaly říznou zprávu. Pánové na radnici patrně
se styděli. Neřekli tehda obecenstvu pravdu, nýbrž vy-
mlouvali se na to, že prameny nalézají se na po-
zemcích panství košáteckého, které nelze vykoupili.
Salbach
Praha
Drážďany
mělnický u Vrutice
34
article
Ale ani to nebyla pravda. Tato neupřímnosi bude s
krutě mstít. Po pádu vrutického projektu řeklo ser
My se prozatím o pitnou vodu starati nebudeme
Prostě dáme vyčistit studně!
Užitkovou vodu — praví řečník — máme v Praze
dobrou. Je to voda z Vllavy. Dalo se očekával, že
Praha zřídí centrální vodárnu nad Prahou, ale ne-
stalo se to. Po celé Praze rozsety vodárny, do nichž
se čerpá voda nadržená jezy. Železnými nádržkami
čerpá se nejen voda vllavská, ale i pramenitá a zté
vyvíjí se rez. Řečník opatřil si vodu pramenitou z ře-
čiště vltavského při opravě pilíře Karlova mostua
zkouškou demonstroval, že je to jedině voda prame-
nitá, která působí rezovitě na vodovody. Kromě toho
rezovitost zvýšuje zvláštní druh bakterií.
V pátrání po opatření vody po několika letech vy-
hledala se voda v Lahovičkách. Tam je dobrá voda
pitná, ale nikoli užilková. Projekt lahovičský nebyl
špatný, ale přece padl. Prý proto, že je to území inun-
dační, ale pravilo se veřejně, že to byly jiné důvody.
Pak přišel projekt České spořitelny, který nebyl usku-
tečněn z důvodů politických. Na to přišel p. stav.
rada Thiem a doporučil vodu z území Jizery a Labe
u Káraného. Tam se má voda čerpat a pak Ulačit do
Prahy. Voda ta má býti velice dobrá se stanoviska
chemického i bakteriologického. Proč tedy mluvím
o tom, když dobrá? — mohl by se mne někdo zeplat
Ak je jiná otázka při tom. Voda prýští ze štěrku
Praga
Karlův
Praha
Lahovičky
Jizera
Český spořitelna