3
masthead
10. čeřvna 1901.
5
article
Orelu
strhl se náhlý vítr jižní, tak teplý jako času
letního a přihnav dešť, veškeré řeky tím roz
vodnil. Tlusté ledy nastavily se před most
voda se zastavila, až do města vnikla. »A tu
noc před svatým Blažejem (3. února) most na
čtyřech místech se zlámal, takže z něho ledva
jeho čívrtý díl zůstal.«7) Lze si představiti, jak
těžká to byla rána pro Prahu a Pražany, kteří
most svůj chovali jako klenot a těšili se s ním
pouhých 17I lét. Jakoby královská koruna spa-
dla, tak připadalo lidem, když ten most se-
sul se-9)
Odstraňování zbytků strženého mostu trralo
dlouho. Zdá se, že Karel IV. čekal, až zbytky mostu
předešlého se odstraní a teprve novou stavb
započíti chtěl. Udává se též, že zamýšlel Karel IV
pobořený most znovuzříditi, ale upuštěnoo
toho a s použitím zbytků jeho postaven toliko
prozatímní most ze dřeva. Teprve po dostavění
Karlova Týna přikročil Karel ku stavbě nového
mostu (9. července 1357) způsobem slavnostním,
poněvadž vůbec obecenstvo samo umělos
mostů vážití a význam jich ode dávna byl po-
svátný (viz stavitele mostů v Římě). Dojemno
dojista čísti, že v husitské době nejeden pražský
kališník odkazuje znamanitý obnos k dílu most-
nímu. )
Avšak důkladné dílo Karlovo zvolna po-
kračovalo; celých 146 let stavěno a stavba do-
končena teprve za panování syna Karlova V-
elava IV. (r. 1427). Výstavnost mosťu má ráz
mohutnosti a sily a Petr Parléř, stavitel chrámu
svatovitského, dokázal, že umí také jednoduše
a pevně stavěti, nepřipustiv, jak by naschvál, ní
nejmenší ozdoby do svého plánu.
svatá Blažej
Pražan
Karel Iva
Karel k
Karlův
Parléř
Praha
Karlov Týn
Řím
Karlův V
6
article
Přes to náležel a náleží dosud mezi nej-
starší a nejslavnější mosty vůbec. O monumen-
tálnosti jeho svědčí i četné pověsti, kteráž okol-
nost bývá údělem zpravidla jen stavbám slav-
ným. Svátek vypravuje o mostě 21 pověstí a
pokud mi známo, těmito ještě počet jich vy-
čerpán není. Než slyšme některé úryvky cizincův
o slavném díle Karlově a Petrově: Roku 1649
vyšel v Amsterodamě u Vischera pohled na
Prahu a tu o mostě praví se tato poznámka:
La petite Prague est conjointe a P'ancienne
Prague par un beau pont; auquel ils affir ment
qu'il n'y a pas un comparer en Europe n y
en fermeté, n'y en longueur, n'yen beauté. 10)
Zajisté obdivu plný to úsudek.
Angličan Pococke, jenž mnoho zemí pro-
cestoval, vyjadřuje se o mostě ve svém díle
»Deseription of the East etc.« (Londýn, 1745):
The bridge of Prague over the Mulda, is one
of the finest in Europe. Podobně vypravují
s nadšením o mostě Karlově Giov. Battista Nico-
losi a Kausch v díle »Nachrichten über Böhmens
(v Salepurku r. 1794), Fouqué (1832) ajv.
Opravám mostním dán byl důchod z cel
vllavských, z některých pobřežních pozemkův
ze vsi Smichova. Clo to, snad nejstarší z cel
vůbec, patřívalo z počátku Křižovníkům, kteři
z něho most opravovali; od husitské války
osobili si je Staroměstští a zřídili na správu
toho všeho úřad mostní o třech nebo čtyřech
úřadnjcích, písaři a dvou celných.
Vischer
Angličan
Pococke
Battista
Amsterodama
Praha
Londýn
Karlov Giov
Nachrichten übry Böhmen
Karlův a Petrův
Le petit Prague est
P ' ancienne Prague
uno
Deseription of the East etc
the bridge of Prague over the mulda
one of the finest in Europe
Fouquý
7
article
Sazbu cla mostního od věku krále Václava
(r. 1416) platná byla velice pestrá. Každý a ze
všeho, co nesl, jinak platil a Winter, podávaje
na ukázku věci nejpřednější, z nichž col se bralo,
popsal ve svém výborném »Obraze kulturním
českých měst« celé dvě stránky. Roku 1459
polvrzuje na věčně časy právo ke clu moste-
ckému král Jiři Staroměstským. Veselý tón tohot
rozkazu, svědčící o bodré povaze panovnikově.
hoden tuto uvedení: »Ustavičně myslíme, ktera-
kým obdarováním nejjasnější město Pražské po-
ctili bychom, přišlo jest v mysl naši, aby bra-
ním ela z mostu potěšeno bylo, v jehožto pěk-
ném a znamenitém díle raduje se, aby také po-
žitek měšec naplnil.«
Starý Karlův most snesl mnoho, hrůzu
věcí vídél, hrůzu věcí přežil a stojí už —
ovšem částečně byv obnovován — 474 léta.
První pohroma přispíšila si naň roku 1432,
kdy Vitava v létě od soboty 19. července
stoupati počala a až do úterka běsila. Souvěký
kronikář vypravuje o této povodni: »V ponděl
vystoupila Vitava a rostla přes louky, pole a
nivy. Tu se uepali sklepové pražského mostu
velkým nánosem, chalupami, dřívím, senem,
obilím — neb čas žní byl — a jinými věcml
sebranými. Voda pro zástavu velikou na obě
strany z široka se rozlila, tak že téměř celé
Staré město ve vodě stálo. Na Staroměstském
náměstí na lodích se vozili a na Ovocném
trhu tekla voda jako řeka veliká . . . Konečně
podlehl sám most Karlův tomuto násilí vodnímu,
na tré se protrhna, tak že několik sklepůa
pilířů jeho se ztroskotalo a voda, již žádné pře-
kážky nemající, jedním proudem dále se hnala.
Po této průtrži mostu dlouhý čas chodilo
se jenom po dřevěných mostnicích, jež zbylé
části mostu spojovaly a teprve roku 1502, za
krále Vladislava, vše opět v pořádek uvedeno.
Václav
Winter
Karlův
Vladislav
Karlův most
staroměstský náměstí
kulturní český město
8
article
Příhoda za švědského obležení, kdy (r. 1648)
marně pokoušeli se měšťané staroměstští o zbo-
ření jednoho oblouku mostního, svědčí o pov-
nosti mostu Karlova. Pevná stavba jeho zmařila
podobné úsilí r. 1650 i pokus generála Harsche,
který zbořením jednoho oblouku chtěl zadržet
vítězný postup Prusů r. 1744. Když totiž dlažbu
odstranili a klenbu rozebrati obmýšleli, ni kámen
se nehnul, vše bylo srostlé jako pevná skála
bylo jim od úmyslu tohoto nadobro upustiti.
Po roce 1650 pozměněna prvá jednoduchos
mostu; vystavěn totiž v místech, kde dřevěný
od Švědů r. 1688 zničený křiž proti strážn
budce stával, kříž nový se sochou Kristovou
na něm pnící. V prvých létech století osmnáctého
přibyla mostu celá řada nových soch, zřízenýeh
nákladem různých korporací i jednotliveů, čímž
stal se most chodbou posvátnou pro lid po-
božný, k čemuž pobožné podání o svržení sv.
Jana Nepomuckého s mostu toho do Vltavy
značně ještě přispělo. Zmíněné sochy dodávaji
mostu zvláštního vzhledu, pocházejíť z doby
1) Velká voda r. 1342, zuřivší po celé střední
Evropě, strhla i mosty řezenský, drážďanský a wůrz-
burgský.
Kalousek, »Karel Čtvrtý, otec vlastie.
*) Roku 1433 Šimon »od lva«, měšťan staroměst
ský, přikazuje na opravu mostu Karlova svůj dům
»u vola« se vším, což k němu přísluší. Porovnáme-l
tehdejší dobu s dnešní, kdy i na mostné jako na
zbytečnost se hubuje, uznáme, že naši předkové nás
byli mnohem hodnějšími.
) Malá Praha (Malá strana) spojena jest se
starou Prahou krásným mostem, o němž dokládáme,
že nelze jej porovnati se žádným co do pevnosti, co
do délky a co do leposti.
Příhoda
Karlův
Harsch
Prus
Kristův
Nepomucký
Kalousek
Karel čtvrtý
Šimon
Vltava
Evropa
Praha
Malá strana
9
article
velikého rozkvětu umění v Čechách a ačkoli
nyní sotva by kterému umělci za vzory sloužit
mohly, jsou nám přece jako galerie uměleekých
památek vzáeny, ano tím vzáenějšími pro toho
kdo jich výmluvnému mlčení porozumí. Ony tu
toliž stojí jako svědkové vítězství katolického
náboženství v Čechách.
(Pokračování.)
Rolnický sjezd o vodních cestách
— Z Uh. Hradiště, 9. června.
Na dnešek svolán byl do Uh. Hradiště rolnicky
sjezd, na němž rokovalo se o volních cestách. Svola-
vatelkou sjezdu byla moravská »Selská jednota«
Slovácký lid i interessenti vzdálenější dostavili se
v hojném počtu, aby vyslechli mínění řečníků o pro-
jektech těchto a projeviti pak svá mínění.
Sjezdu předsedal předseda »Selské jednoty« pan
posl. Štaroštík. Z poslanců přítomni byli dále
Svozil, Martinek, Pokorný, Vykoukal, Štancl, Přikryl
a Pavlica. Město Uh. Hradišlě zastupoval na sjezdu
náměstek starosty p. dr Jan Konečný a Ub. Ostroh
zástoupen byl starostou Hulalem. Konečně přitomni
byli též: p. dr. Fr. Vysloužil jako předseda hospo-
dářského spolku uberskochradištského p. J. Koželuh.
přědseda silničního výboru místního p. J. Vaníček
člen téhož výboru a zástupcové 35 obcí blízkých
i vzdálenějšícho
Říšský a zemský poslanec a předseda českéh
odboru zemědělské rady p. J. Rozkošný se omluvil
poslancem Vykoukalem.
Po zahájení sjezdu uděleno bylo slovo zemskému
inženýru p. Horákovi, jenž promluvil odborněo
regulaci moravských řek a zejmena hlavní řeky Mo-
ravy, načež uděleno bylo slovo říšskému a zemskému
posl. Svozilovi.
Řečník vyvrátil z počátku pochybnost p. inž.
Horáka, jakoby s regujací Moravy nemínilo se to
vážně a praví, že byli to právě čeští poslanci, kteři
donutili vládu, aby ustanoveno bylo, že Morava dříve
bude regulována, než počne se se stavbou průplavů.
Svozil
Martinek
Pokorná
Vykoukal
Štancl
Přikryl
Pavlica
Hradišl
Konečná
Hulal
Vysloužil
J Koželuh
J Vaníček
J Rozkošná
Ing
Čechy
Uh . Hradiště
Morava
odbor zemědělský rada p
10
article
Obšírně zmiňuje se potom o prospěchu, který bude
míti rolnictvo z průplavů a vyslovuje podívení, že
vyskytli se v řadách rolnických jednotlivci, kteří uví-
tali myšlenku o stavbách průplavů s nedůvěrou, ba
s odporem. »Kdo pochopil včasně novoty — praví —
a využitkoval je pro sebe, prospěly mu, a kdo si jích
nepovšíml, toho ovšem poškodily.«
Rečník nesdílí nikterak stanovisko zemědělců
z Německa vůči průplavům, ale akcentuje, aby vláda
působila stejně k tomu, aby moravské řeky dříve byly
regulovány. České poselstvo na říšské radě — do
vozuje řečník — učinilo znamenitý strategický tah
když vyskytl se u veřejnosti vládní projekt o stavbách
průplavů. Tah tento spočíval v tom, že okamžitě do-
nutilo vládu, aby konečně učinila též něco pro rol
nictvo a regulovala řeky, jež způsobují poplatnému
rolnickému stavu každoročně ohromných škod. Vy-
skytly se náhledy, že průplavy poškodí trh našich
hospodářských plodin. Náhledy tyto jsou však mýlné
Lacinou dopravou po vodě získáme našim hlavním
hospodářským plodinám velkého odbytu v cizině a ne-
budeme nikterak ohroženi přívozem vedlejších výrobků
polního hospodářství, totiž přívozem chlebovin.
Tvrdí-li se, že průplavem odersko-dněsterským
umožníme přivoz ruského a bessarabského obilí, tu
pouhý pohled na mapu poučí nás, že tomu tak není.
Přívoz obilí toho po nově zřízeném průplavu byl by
dražší, než po železné dráze. Rovněž z Uhera
z Balkánu nehrozí nám obilní nebezpečí, neboť naše
chleboviny nám nestačí a Ubři nemohou dávati své
laciněji než my. Ostatně uberský vývoz chlebovin
se stále zmenšuje a snad během několika let úplně
zanikne, neboť potřeba jest stále větší a pěstování
chlebovin věnuje se den za dnem méně půdy. Také
náš ječmen nemusí se uherské konkurence obávali,
neboť prvý předčí mnohem druhý co do kvality.
Uher
Německo
11
article
Faktum toto nejlépe dokázáno jest tím, že Duna.
jest nyní již splavným, že tudíž Uhři mají pro svů
ječmen lacinou dopravu a přívoz z Uher nikteral
nepůsobí na náš trh ječmene. Rečník vyvrátil potom
různé výtky proti průplavům, načež skončiv, od-
měněn byv hlučným potleskem.
K slovu přihlásil se potom redaktor Štábl
agitátor katolické strany na Moravě, jenž »není za-
chvácen kanálovým nadšeníme.
Malicherné vývody řečníkovy vyslechlo shro-
mážděné rolnictvo s hlučným odporem, načež udě-
leno bylo slovo opět poslanci Svozilovi, který
krátce, ale řízně odbyl p. Štábla. »Dokud — prav.
— dělali jsme obstrukci, byla strana
za kterou mluví pan Štábl, proti ná m,
vytýkala nám, že maříme hospo-
dářskou činnost říšské rady. Nyní
když vyskytly se tyto hospo dářské
předlohy a my jsme pro ně, jest opět
zmíněná strana proti nám, že soubla-
síme, aby se pro náš lid něco učinilo.
Duna
Uher
Svozil
Štábl
Uhry
Morava
12
article
Odpor tento jest však svévolný
vůči tak ohromným projektům z pou-
hého strannictví štváti, toť zaslu-
huje ostřejší výtkyle (Potlesk.)
Po poslanci Svozilovi promluvil ještě pan dr
Koželuha, jenž rovněž ostře káral Štábla z nezři
zeného strannictví. Proti Šláblovi vypukla pak ostrá
bouře v shromážděném rolnictvu. Po slovech posl
Vykoukala, rolníka Zimka a Nováka přijata byla pak
následující resoluce:
Sjezd českého rolnictva moravského v Hradišti.
dne 9. června 1901 konaný, porokovav o významu
říšskou radou schváleného zákona vodních cesta
regulace řek moravských, jakož i o otázkách melio-
račních, tlumočí odůvodněné přání moravského rol-
nictva těmito požadavky:
1. Vzhledem k ohromným škodám, které každo-
ročně způsobují řeky moravské, zejmena řeka Morava
jak na úrodě tak na staveních a polích odnášením
úrodné půdy, pokládá sjezd za svou povinnost c. k.
vládu co nejdůtklivěji žádati, aby s úpravou řk
moravských, zejmena řeky Moravy neodkladně za-
počala a tuto v době co nejkratší také provedla,
aniž by proto ostatní potřebné meliorace a kulturn
potřeby zemědělství zanedbávaal.
Svozil
Koželuh
Štábl
Zimek
Novák
Morava
moravský v Hradiště
13
article
2. Sjezd neslaví se zásadně proti stavbě prů-
plavu dunajsko oderského a středozemního průplavu
Přerov-Pardubice, nicméně nemůže se zhostiti jistých
obav, že průplavy tyto by mohly zájmy zemědělství
valně poškoditi, a proto žádá aby hospodářské vý
robky tuzemské chráněny byly přiměřenými clya
ostatními obchodně politickými opatřeními proti zá
plavě našich trhů cizozemskými výrobky polního
lesního hospodářství.
3. Aby zařízením Jaciných cest vodních zame
zeno bylo hromadění cizozemského obilí na trzích
tuzemských, jehož účelem není potřeba, nýbrž pouze
spekulace, žádá sjezd co nejdůrazněji, aby nekrytý
bursovní obchod terminový bezpodmínečně byl zapo-
vězen. (Výborně!)
4. Za účelem ochrany tuzemských výrobků pol-
ntho a lesního hospodářství bu ďtež zavedeny jak na
dráhách tak na příštích vodních cestách sazby diffe-
renční, tak aby pro tuzemské výrobky hospodářské
stanoveny byly sazby nižší než pro výrobky cizo-
zemské, rolnictvu pak aby zabezpečen byl trvalý
vliv na sestavování sazeb a poplatků, jakož i na
úpravu zákona vodního.
5. Co do úhrady značných nákladů se stavbou
průplavu spojených, žádá sjezd, aby k účelům těm
použito bude především pokladničních přebytků kaž-
doročně v pokladně státní se vyskytujících. Sjezd se
však co nejrozhodněji vyslovuje proti jakémukoli no-
vému obřemenění lidu rolnického, na který již dnes
uložena největší, ano nesnesilelná břemena a to tím
více, jelikož vodní cesty zvláštních výhod našemu
rolnictvu neposkytnou.
Přerov
Pardubice
Jaciný
polont
14
article
6. Co do příspěvků, které říšskou radou příjatý
zákon o vodních cestách ukládá zemím, protestuje
sjezd již předem proti tomu, aby příspěvek země by
ubražován dle obvyklého, pro rolnictvo nanejvýš ne-
spravedlivého kliče, dle něhož se nahražují potřeby
země, nýbrž aby příspěvek ten spravedlivě rozdělen
byl na veškeré vastvy a zejmena na ty, které z nich
budou míti největší prospěch.
7. Náklady na investice úpravou řek a lokální
dráhy, pokud se týče úroky z půjčky k těmto úče-
lům učiněné, nebuďtež ubražovány novými daněmi,
poněvadž tyto daně by jako vždy, opětně uvaleny
byly na bedra lidu pracujícího, zejmena ale na bedra
lidu rolnického. Aby ale potřebná úhrada byla za-
bezpečena, žádá sjezd, ale zrušeny byly vešker
trvající přímé daně, zejmena daň pozemková, rolni
V160U on onnoi
xB-
nictvo tak krutě tížící, a místo nich aby zavedena
byla jedině spravedlivá, neobmezeně vzeslupná daň
z příjmu a majetku. Sjezd žádá konečně, aby vládn
ponechala zemím a obcím jisté prameny přijmů na
uhražení nezbytných potřeb, aby konečně přestal
dosavadní poplatnietvo, zejména ale rofnictvo tal
nespravedlivě a těžce poškozující přirážkové hospo-
dářství.
8. Vzbledem k tomu, že na venkově se již po
delší dobu těžce pociťuje nedostatek bospodářských
dělníků, chová rolnictvo moravské odůvodněnou
obavu, že stavba průplavů a regulace řek zbaví rol-
nictvo toho nepatrného počtu dělnictva zemědělského
a proto žádá sjezd co nejdůrazněji, aby c. k vlád
všemožně k tomu působila, by ke stavbám vodním
upotřebeno bylo v první řadě trestanců
9. Rolnictvo na sjezdu dnešním shromážděně
žádá své postance, aby odůvodněné požadavky tyto
na patřičných míslech tlumočili a se všemožně o je-
jich uskutečnění zasadili.
15
article
Sjezd c. k. berniho úřadnictva z král
českého v Plzni.
(Od našeho zpravodaje.)
V neděli o 11. hodině konán v císařské dvo-
raně zahradní restaurace na Lochotíně u Plzně sjazd
c. k. berního úřadnictva z království českého, úča
stenství bylo velice četné, přibyli zástupci z různých
měst, tské ctěné dámy, manželky berních úřadníků
v hojném počtu přítomny byly jako hosté posluchačky
Ddstojně manifestovali tu berní úřadníci své nej
palčivější požadavky, dovolávajíce se podpor
u příslušných činitelů, mezi jiným též u poslanců
přítomný poslanec Frt. Schwarz v tomto aměru při-
slíbil svou podporu.
Berní kontrolor p. Rosendorf ze Smíchovn
jako předseda spolku c. k. berních úřadníků v Če
chách zahájil sjezd, vítaje srdečně účasstníky.
Za předsedu sjezdu zvolen jednomysluě p. Jose
Fridrich, c. k. berní v Plzní, za místopředsedu
p. Ant. Savrda, c. k. hlavní berní kontrolor v Plzni
za zapisovate oficiál p. Jiří Reichl z Berouna.
Zvolený předseda p. Fridrich uvítal hosty, dvor-
ního radu Lva ryt. Hansgirga, atarostu král.
města Plzně JUDr. Václava Petáka, zemskéhoa
říšského poslance Frant. Schwarze jako delegáta
klubu českých poslanců, dále vrchního finančníko
radu Baslera, finanční rady ryt. Čenkova,
Husáka a Malocha, vesměs z Plzně. Za c. k.
okresní hejtmanství přítomen dále komisař pan
Richter.
Frt
Schwarz
Jose
Reichl
Fridrich
Lev
Hansgirg
JUDr
Peták
František
Basler
Husák
Maloch
Richter
Plzeň
Lochotín
Beroun
Čenkov
spolek c
král . město Plzeň
16
article
Slarosta de. Peták jmenem král. města Plzně
srdečně uvítal účastníky sjezdu, přál jim příjemný
pobyt v městě a příznivé rozřešení požadavko
sjezdu. (Bouřlivý pollesk.)
C. k. berní adjunkt z Král. Vinohradů pan
Alois Tereba pojednal potom o aktivním přídavku
vzhledem k nynějším životním potřebám. Dovozuje,
že třeba hledati střední cesty při řešení, která by
prospěla všem a nepoškodila nikoho. Záhodno ener
gicky hnoutí otázkou, aby vynesena byla z dosavad
ního stínu nevšímavosti na výsluní veškerého zájmu
jak úřadnictva, které požadavek tento klade, tak vlády,
která ho má a musí co nejdříve splniti, i zástupců
lidu v parlamentě, od jichž zakročení i souhlasu jeho
osud závisí. Berní úřadnictvo za dnešních změněných
sociálních poměrů dovolává se příslušného postavení
materiálního, odpovídajícího jeho požadavku, práci a
intelligenci.
Slará norma platů jest neudržitelna. Úprava
z ministerstva Thun Kaizlova dopadla dosti illusorně.
nevzrosti tím náš blahobyt průměrný nestal- li se
pravý opak.
Jiné jsou poměry dnes nežli před 30 lety, zvláště
po stránce relativní ceny peněz. Mimo to stouplo
nájemné o více než 100 pct., podobně životní po
třeby. Nebyla, žel, současně upravena otázka a kti
vity, jež právě byla a je určena jaksi jako při
davek drahotní, řídíc se dle místních poměrů.
Jest rozličný v různých městech, ač povinnosti jsou
stejné, měl by býti tudíž stejný.
Proto chceme zvýšení přídavku přiměřeně časo
vým poměrům. Není naděje na úpravu a zvýšen
základního platu. Veškeré státní úřadnictvo uznává
nutnost reformy lé.
Slarosta
Peták
Král
Tereba
Thun Kaizlův
Plzeň
17
article
Rečník jest pro stanovisko pražských spolků,
žádající zároveň vpočtení aktivity do pense, ale a
potom, kdy tato aktivita bude zvýšena. Vídeňské
spolky však žádají prostě vpočtení aktivity jako
první bod; u pražských spolků jest to teprve bod
druhý. První jest zvýšení tohoto požadavku. Vídeň-
ské stanovisko prospělo by jen starštm pánům. Vi-
děli jsme, že po poslední úpravě platů starší pánové,
ač říkali, že půjdou po zvýšení platů do pense,
klidně zůstali v úřadě. Tak bylo by i v tomto pří-
padě. Vídeňské stanovisko poškodilo by tudíž všechny
úřadníky berní mimo Vídeň, kde aktivita je značné
velků; my zůstali bychom seděti s aktivitou stejně
malou, proto jsme pro stanovisko pražské. (Výborněl
Souhlas.)
Berní officiál p. Em. Storch v německé řeči
pojednal o vedení účtů při c. k. berních úřadech
odborná pečlivá přednáška ta přijata rovněž s jedno-
myslným souhlasem, načež p. Ant. Šavrda, c. k.
hlavní berní kontrolor v Plzni, promluvil vřelou řeč
»Jakým by berní kontrolor měl býti a jaké jsou jebo
nalehavé potřeby«, klada důraz na karakternost a
ušlechtilost povahy. Ličí tíseň svého stavu, pouka-
zuje na letošní úřadní status berního úřadnictva
v království českém, kdy mezi 1964 úřadníky ber
ními jest 732 praktikantů. (Bouřlivý souhlas.) Ko-
nejme svou povinnost k vlasti, úřadu a rodině, ne-
buďme podlízavými šplhavci (Pollesk); vnikejme do
obecních a okr. zastupitelstev, do ústavů vzděláva-
cích atd., pracujme všude, ale nezapomínejme na
mravní a hmotné povznesení stavu svého. (Souhlas.
Storch
Antonín
Šavrda
Vídeň
Plzeň
ko
ústav vzdělávcícha
18
article
Nebuďme malicherní, ale také neomalení. Neza-
měňujme ráznost s nízkou hrubostí, vychovávejm
se pro ráznost s ušlechtilou myslí. Žádáme hlavně
aby do berní služby přijímání byli absolventi střed-
ních škol, anebo ústavů jim na roveň postavených,
služba praktikanta budiž ze 6 neděl na 3 měsíce
zvýšena, pak dostaňtež adjuta: po zkoušce plat je-
jich budiž tisíc zl; zaveden budiž třetinový systém
nový, tak aby jedna třetina vřaděna byla do X., dvi
devítiny do IX., /44 do VIII. a 1/s4 do VII. třídy
dietní; žádáme dále, aby každý berní praktikano
nejdéle ve 4 letech stal se berním úřadníkem, by
udílena byla pravidelná dovolená každý rok; úřadní
hodiny buďtež dopoledne od 8—12, odpoledne o
1.—4 hod.; žádáme tajnou kvalifikaci (Bouřlivý sou-
hlas), služební pragmatiku, zmodernisování discipli-
nárního řádu, a posléze aby rozmnožením počtt
berních úřadníků zamezeno bylo prodlužování úřad
ních hodin.
Na konec vřele appelluje na příslušné činitel
i poslance, aby ujali se v tomto směru berních úřad
níků. Dovolává se svornosti a neustupnosti k dosa
žení požadavků těch. (Bouřlivý potlesk. Rečníku se
všech stran se gratuluje.
Na to odeslány holdovací telegramy císaři, mi-
nistru financí, dvornímu radovi, přednostovi zem
ského finančaího ředitelství J. Terschovi, finančnímu
referentu Kvěchovi v Praze.
J Tersch
Praha
Kvěch
19
article
Dále čteny došlé přípisy a pozdravy od spolku
státních úřadníků ve Vídni, od spolku telegrafního
poštovního úřadnictva v království českém, od úřad-
níků berního úřadu v Novém Městě nad Metují
v Táboře a Linci. Mimo to došly četné telegrafiek
pozdravy z měst království českého.
Všeobecný potlesk provázel čtení telegramů
přípisů těch.
Předseda pan Fridrich poděkoval všem účast
níkům, řečníkům a hostům, načež o 1 hodině od
polední ukončil sjezd za povznesené nálady.
Následoval společný oběd, prohlídka města, mě-
šťanského pivovaru atd. Večer byla přátelská zábava
za účasti místního hudebního kvarteta berních úřad-
níků a jiných berních úřadníků.
Válčení s Čínou.
Fridrich
Vídeň
Nový město nad Metuje
Tábor
Čína
spolek státní úřadník
20
article
Telegramy.
Z Pekina, 9. června. (C.-B.) Lichun-
čan obdržel poloúřadní telegram, dle kterého
se dyůr koncem srpna vrátí do Pekina.
Z Jokohamy, 9. června. (C.-B.) Generál
hrabě Waldersee připlul včera odpoledne
na palubě lodi »Hertha« do Koby a vystoupil
ihned na zem. Na blahopřéjný proslov purk-
mistrův odpověděl hrabě Waldersee velice
srdečně. Ubytoval se pak na německém konsu
látě a odjel ráno přes Kioto do To kia.
Připravy k uvitání panovníka.
Necelé tři dny scházejí do příjezdu císaře,
doba již tak krátká, že na veřejných dokoracích
i dlouho do noci nutno pracovati, aby dílo
v čas bylo dokončeno. Nádraží Františka Josefa
jest již ozdobeno bohatou dekoraci látkovou,
prapory, znaky a guirlandami z chvojí. Připrav
k usídlení panovníka na královském hradé praž-
ském jsou již ukončeny.
Z Vídně přijel Františkovou dráhou včer
ráno do Prahy zvláštní dvorní hospodářský vlak,
který dopravil sem 32 dvorní kdčáry a 17 párů
koní, dále četné služebnictvo. Zvláštní vlak spo-
jovací dráhou přejel do nádraží v Brusce, kde
byl vyprázdněn.
Odpoledním rychlikom téže dráhy přijel
včera z Vídně do Prahy dvorní rada Max
Löwenstéin s pěli dvorními komisaři.
Waldersee
František Josef
Františkův
Löwenstéin
Pekina
Jokohama
Kioto
Vídeň
Praha
Hertha
21
article
Jízdní řád v Praze
po dobu návštěvy císaře
Policejní ředitelství schválilo a vydalo pozmě-
něný jízdní řád pro Prahu a předméstí, který bude
míti platnost po dobu pobytu panovníka v Praze
t. j. od 12. do 17. června. Hlavní ustanovení tohoto
řádu jsou:
1. Dne 12. června. Za příčinou příjezdu cl-
saře uzavrou se: Sadová třída, Václavské ná-
městí, Ovocná ulice, Ferdinandova třída, Františkovo
nábřeží, severní dil ulice Karoliny Světlé, náměstí
Křížovnické, Karlův most, ulice k mostu, Malostran-
ské náměstí. Nerudova ulice, rampa ke hradu ve-
doucí a Hradčanske náměstí, dále most pilotovýu
Národního divadla od páté hodiny odpol. pro
vozbu. Projeti směji pouze dvorní ekypáže a po-
vozy, ve kterých pojedou oficiální osobnosti k ná-
draží Františka Josefa. Povozy cestujících, ktek
v naznačenou hodinu na toto nádraží přibudou oby-
čejnými vlaky, neb odtud budou odjížděti, pojedou
Sadovou třídou k ulici Hybernské, pokud se týče
směrem opačným. V uvedených ulicích a náměstích
nebudou trpěny ani povozy stojící, rovněž ne vouli-
cích postranních. Vozba v těchto ulicích a námě-
stích nebude připuštěna, pokud se po odjezdu pa-
novníka špalíe nerozejde a nenastane normální
frekvence. Obecenstvu je výhražena prostora za špa-
Mírem, nesmí však státi v Sadové třídě mezi
nádražím a první slavobránou, na jižní straně Ovocne
ulice, v ulici Karoliny Světlé, i obou podjezdech, na
náměstí Křížovnické vedoucích, na rampě ke Karlovu
mostu a před pomníkem Karla IV., na mostě Kar-
lově, v nejužších částech ulice Nerudovy a na rampě,
ke hradu vedoucí. Most Karlův bude od
hodin odpol. uzavřen i pro pěší.
Františkův
Karolina
František Josef
Nerudův
Praha
ovocný
Ferdinandov třída
křížovnický
ský náměstí
Nerudův
Hradčanske náměstí
Ovocne ulice
Karolina Světlá
Kara
Most
Karlův most
Karel Iva
22
article
Postavovati improvisované tribuny se
přísně zakazuje. Dále zakazuje se spouštěti neb vy-
tahovali železné závěry v tom okamžiku, když blíží
se kočár panovníka.
II. Dne 13. června. Doprava nákladů po mosíi
Karlově bude v tento den zastavena. Večer od
půl 8. hodiny a od půl 9. hodiny, když císař pojede
do divadla a nazpěl, bude most Karlův uzavřen pro
pěší i pro povozy na tak dlouho, dokud císař nepře-
jede. Osobnosti, jež budou na hradě přijaty, necht
jedou buď z Hradčanského náměstí do prvního ná-
dvoří hradu, aneb od Prašného mostu jižním pod-
jezdem rovněž do prvního nádvoří, odtud pak do
hradebního dvoru ke vstupu do španělského sálu.
Prázdné povozy postaví se na Hradčanské náměstí.
Kdo přijde pěšky, nechť vstoupí do dvéří, jež
vedou k zámeckému hejtmanství.
Karlův
hradčanský náměstí
23
article
III. Dne 14. června. Doprava nákladů po
mostě Karlově bude i v tento den za tavena. O
půl 9. do půl 10. hodiny dopoledne uzavře se most
pro povozy i pro pěší. Ža příčinou slavnosiního po-
svěcení mostu uzavrou se Tylovo náměstí, ulice Sme-
tanova, na Struze a Vojtěšská, Ferdinandova třída až
k budově české spořitelny, nábřeží Františkovo až za
pilotový most, ulice Chotkova a nábřeží malostransk
pro veškerou dopravu i pro pěší. Ve
Ferdinandově třídě až k ulici Uršulínské nesmějí se
povozy stavěti. Zvaní hostě nechť přijedou nejdále
do půl 9. hodiny a sice ulící Divadelní od ulice Kro-
cínovy směrem k náměstí Tylovu ke schodišti, vedou-
címu podél budovy spořitelny do Ferdinandovy třídy.
Povozy hostů, kteří půjdou po novém mostě na malo-
stranský břeh, pojedou podjezdem Tylovým náměstím
a po mostě Palackého na Smíchov, kde se postaví
na Ferdinandově nábřeží, pokud se týče v Královské
třídě. Dne 14. června odpoledne od půl 2. hodiny
a od 4 hodin bude na Karlově mostě veškerá do-
prava zastavena na ten čas, dokud císař na
jízdě k městské spořilelně, pokud se týče při zpáteční
cestě do hradu, po něm nepřejede. V ulicích a na ná-
městích předměstí, na kterých za příčinou projíždky
panovníka postaven bude špalír, bude vozba zasta-
vena na tak dlouho, až se špalír rozejde. Most císaře
Františka bude v tento den v poledne, avšak pouze
pro pěší otevřen do půl 8. hodiny večerní, načež opět
bude uzavřen.
Ferdinandův
Františkův
Tylův
František
Tylův náměstí
Struga
Chotkov
Ferdinandov
Uršulínský
k náměstí
Palacký
Smíchov
Karlov most
Karlov
Sme
24
article
IV. Dne 15. června. Tohoto dne bude most
císaře Františka veřejnému užívání ode-
vzdán a současně pilotový most uzavřen. Za pří-
činou vojenské slavnosti na dejvickém cvičišti zůstane
bruská brána, Chotkova sílnice, dejvická silnice erární
a okresní silnice v Podbabě až k zdýmadlu trojskému
pro nákladní povozy dopoledne uzavřena. Postavení
povozů s diváky na silnicích podél cvičiště se tá-
hnoucích, není dovoleno. Odpoledne zůstanou Karlův
most od půl 2 hod. vůbec, dále Křižovnická a Sa
nýtrová ulice a od 2 hod. též Spálená ulice na tak
dlouho pro povozy uzavřeny, až císař těmito
ulicemi projede. Příjezd k soiré u maršálka bude po
Tržišti a Vlaskou ulicí. Prázdné povozy, které ne-
budou mít místo směrem k nemocnici milosrdných
sester, pojedou Šporkovou uličkou, Břetislavovou ul
po Tržišti průjezdem Senftenbergského domu a po
staví se na Malostranském náměstí. Stavění se di
váků v těchto ulicích z ohledů osobní bezpečnost
se zakazuje.
František
Chotkův
Šporkův
Podbaba
Břetislavův ulice
malostranský náměstí
Senftenbergský dom
Karlův most
25
article
V. Dne 16. června. Odpoledne budou ony
ulíce na Smíchově, v kterých za příčinou ná-
vštěvy císaře budou postaveny špalíry, tak dloubo
pro povozy uzavřeny, dokud nebudou špalíry roz-
puštěny. Přijezd k sofré u hr. Osv. Thuna- Salma díti
se bude Malostr. náměstím, odkudž vozy v malých
oddílech Sněmovní a Thunovou ulici k paláci budou
přijížděti. Prázdné vozy pojedou Tomášskou ulicí na
Pělikostelní náměstí. Nerudova ul. bude od půl 8.
hod. več. pro veřejnou vozbu uzavřena. Stavění se
diváků ve Sněmovní a Thunově ulici je z ohledu na
osobní bezpečnost zakázáno. Za příčinou osvětlení
téhož dne večer budou Malá strana, Staré město, čí-
tajíe v to i Ferdinandovou iřídu. Ovocnou ulici, Pří-
kopy a Václavské nám. od půl 9. hod. večer pro po
vozy uzavřeny. V ostatních ulicích smí se, pokud
osvětlení trvati bude, z ohledu na osobní bezpečnost
jen krokem jeti. Stavění se chodců na mostech vltav-
ských se přísně zakazuje. Aby veřejná pasáž poku
možno byla usnadněna, žádá se obecenstvo, aby při
chůzi po ulicích ubíralo se vždy po pravé straně
ulice.
Thun
Salm
Ferdinandová
Smíchov
Thunův ulice
Pělikostelní náměstí
Stará město
Václavský já
26
article
Dne 17. června. Rampa, Nerudova ul., Ma-
lostranské nám., Karmelitská ul., Újezd, Chotkova ul.,
nový most, Ferdinandova třída, Ovocná ulice, Příkopy
a Hybernská ul., zůstanou od 5 hod. ráno až po
dobu než odjede císař pro povozy uzavřeny. Vyjmuty
jsou dvorní kočáry a povozy hostí, kteří pojedou
k rozloučení na nádraží. Pro cestující jest příjezd
k obyčejným vlakům k státnímu nádraží Marianskou
a Hybernskou ulicí a odjezd dráhou přibitých Havlíč-
kovou ulicí směrem na Poříě.
Veškeré, v této vyhlášce obsažené výjimky pro
povozy platí též pro jezdce na kole, jakož i pro
elektrické a koňské dráhy a vztahují se též na ruční
vozíky a na nošení a vození reklam všelikého druhu.
Zvláštní opatrnost při vyvěšování praporů
a okráělování domů. Při okrášlování domů a vyvě-
šování praporů v Praze jest nutno, aby maj. domů měli
zřetel k tomu, aby drály telefonické a telegrafní, na
průčelí domů připevněné, nebyly poškozeny a aby
prapory drátů těch neb vedení elektrické dráhys
nedotýkaly, poněvadž utržené drály, jakož i prapory
při vlhkém neb deštivém počasí silný proud elektr.
odvádějí, což by osudné následky pro vařejnoů do-
pravu vůbec, jakož i pro bezpečnost osob kolem-
jdoucích a telefonujících zvláště v zápětí míti mohlo.
Proto jest nutne, aby vyvěšené prapory na jednom
cípu dolejšiho konce pevně byly uvázány, aby se do
drátů zaplésti nemohly.
Uzavření Karlova Týna. Místodržitelství nám
sděluje: Za příčinou potřebných připrav k návštěvě
císaře na hradě Karištejně zůstane hrad ode dne
12. t. m. až do 16. t. m. včetně pro návštěvníky
uzavřen.
Nerudův ulice
Ma
lostranský já
karmelitský ulice
Újezd
Chotkov ulice
Ferdinandov třída
ovocný ulice
Příkop
hybernský ulice
Praha
Karlov Týn
Karištejn
27
article
Sezenáda na hradě královském. Dne
jest předposlední zkouška členstva pěveckých spolků
z Prahy a okolí přesně od 71/2 do 9. hod. večerní
ve velké dvoraně Měšťanské besedy v Praze. Kdo
dosud zkouškám pěveckým přítomen nebyl, nemůže
k účinkování býti připuštěn. — Výkonní členové
»Hlaholu« dostavtež se určitě o 7. hod. ke zkoušce,
kdež obdrží vstüpenky ke slavnosti svěcení mostu.
Zejtra přijede do Prahy arcivévodkyně M arie
Annunciata, abatyše Terezianského ústavu šle-
chtičen.
Sezenád
Praha
Hlahol
Terezianský ústav šlechtičit
28
article
Veškeré spolky, korporace a ústavy.
které účastenství svoje při uspořádání špalíru dne
12. června ohlásily, vybízejí se tímto, aby sico nej-
dříve lisknutý pořádek špaliru v kanceláří presidiální
na radnici staroměstské v II. poschodí č. 30 vy-
zvedly.
Česká lékárnická společnost zůčastní
se slavnostního uvítání panovníka ve středu dne 12.
t. m. Výbor žádá pp. členy, by se v počtu nejhoj-
nějším sešli o půl 6. hod. odpol. na vykázaném místě
od c. k. pol. ředitelství k Nár. divadlu v levo. Zvlášt-
ních legitimací není potřebí.
Sbor svobodných střeleů proPraku
a okolí zúčastní se špalíru při příjezdu panovníka
do Prahy dne 12. června korporativně. Schůze o k
hod. odpol. ve sborové místnosti,
Hasičská župa »Praha« žádá veškeré br. sbory
v župě sdružené, aby za účelem uvítání panovníka
zúčastnily se ve středu 12. června přesně o 5. hod.
odpolední na hořejším Václavské náměstí, kde bude
seřadění.
Praha
Václavský náměstí
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Doba cestování. Za nedlouho nadejde
opět doba cestování. Druhdy málo jsme si vší-
mali světa, byli jsme lhostejnými němu
a dopouštěli jsme se tím chyby, která se na
nás mstila. Však časy se změnily a my změníli
se v nich. A že tak se stalo, o to nemalou má
zásluhu táristický spolek, který, kdyby nebyl
nic jiného způsobil, než že vzbudil ve společ-
nosti naší chuť a touhu podívati se do světa,
již tím vykonal poslání své. Jako pokaždé také
dnes dostavují se rádcové povolaní i nepovolaní,
aby vypracovali pro nás cestovní plán. Z po-
volání, abychom tak řekli, pečují o to železnice,
lázeňská místa, obecní úřady pěkně položených,
oblíbených míst atd. a mimo to množství dilet-
tantů, kteří doporučují, haní a vychvalují. V ohledu
tom zůstane turistický spolek instancí nej-
povolanější, jde toliko o zásadu, jakou se
v této věci říditi chceme. Jedni doporučují
nám návštěvu výhradně zemí slovanských, aby-
chom utužili styky s bratrskými národy, a to,
co neustále máme v ústech, aby se stalo ko-
nečně skutkem: ona velká duchovní jednot
všech slovanských národů, jež stala by se prů-
během doby pak mocným kulturním činitelem,
že by s ní donucen byl svět účlovati. Druzl
zase spadeno mají na západ, abychom u pokro-
čilejších národů se učili a co u nieh dobrého
a užitečného, přenášeli domů. Ve který směr
se rozhodnouti? Mají oba své nepopíratelné
přednosti. Tím, že Slovany ostatní poznám
z bezprostředního styku, návštěvou, a že po-
známe, jak vypadají doma, obohatíme svůj
názor o světě slovanském znamenitým způso-
bem a své slovanské vědomi nemálo tím posl-
líme. Našemu slovanství beztoho se vytýká
noustále, že je příliš theoretické. Naše návštěvy
u příbuzných národů slovanských jsou tak
vzácné, že domnívají se ve mnohých slovanšt
přátelé naši, že zavítá k nim jen ten
Slovan
30
article
Čech, který něco chce. Tak jako v životš
rodinném a soukromém utužují návštěvy nej-
důkladněji přátelství, tak má se to i v živote
národním. Silnější vědomím a skutečnou moei
národy slovanské navštěvujme pro to, abychom
do vroucnějších s nimi, než dosud, veházeli
stykův a slabší z té příčiny, abychom je v ná-
rodním vědomí posilovali a povznášeli. — Však
nezanedbávejme též cest na západ. Chovejme si
jakýkoli předsudek proti, západu, nenáviďme
ho třeba sebe větším právem, z jeho těsného
kruhu se již nedostanem. Oetli jsme se —
snad vlastní svou chybou — v jeho osidlech
a vlivu jeho se neubráníme i kdybychom sebe
rozhodněji — a aby se tak dělo s tím plně
souhlasíme — chránili a hájili před jeho nive-
lisujícím působením národní rázovitost svou.
Nepopíráme, že světlo původně šířilo se od vý-
chodu k západu, touže dráhou, kterou slunce
jde, však ve velkém kulturním zápasu, jenž
sveden byl mezi orientem a oceidentem, my
vrženi byli na západ a dějinný vývoj bezmála
celého tisfciletí a jeho důsledky nedají se zvrá-
titi přes noc. Navštěvujme východ i západ,
mějme pro onen otevřeno srdce, pro tento oko.
Čechy
západ
31
article
Ale nepodceňujme cestování. Návštěvou u jiných
národů jsme s to, když ne zvrátiti, tedy aspoň
zlepšiti názor svůj svělový tou měrou, že nezů-
stane to bez vlivu i na náš život vlastní. Názer
náš stane se širším, větším, předsudky z něho zmizí
a člověk pod dojmem toho, co na něj v ci-
zině působilo, vidí a citi volněji. Mimo to po-
příti nelze, že z cíziny přivezli jsme si domu
leceos již, čeho bychom, kdybychom se toho
opět vzdáti měli, trpée postrádali.
— Souhlas s akcí poslanců českých
strany svobodomyslné lidové zaslaly: S po-
lečenstvo neprotokolovaných ob-
chodníků v Českých Budějovicích,
purkmistrovský úřad v Domažli-
cích, Sbor obecních starších král.
hlavního města Prahy.
— Smíchovský okresní hejtman pan
Pokorný je zarputilým nepřítelem zemských
barev král. českého červené a bílé. Bydli ve
třetím patře domu čís. 455 na smíchov-
ském nábřeží Ferdinandově, právě u nového
mostu, ale nedopustil, aby průčelí této
budovy, která za příčinou příjezdu císařova
vyzdobeno jest ve dvou patrech látkami barev
českých, okrášleno bylo tak i v patře třetím.
Když byl upozorněn, že barvy červená a bílá
jsou barvami korunní země, která dosud náleže
k Rakousku, jehož jest pan Pokorný politickým
úřadníkem, osopil se okresní hejtman slovy,
že si zakazuje tak hrubé poznámky a že deko-
Pokorná
Český Budějovice
Domažli
Praha
Ferdinandov
Rakousko
sbor obecní starý král