ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0013ae10-660d-11dc-9861-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 46, person 46, org 9, work 6
1 masthead
Ročník XXXx.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 10. června 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 158.
4 article
Na ranní a odpe“ vtvte přílohami Naučný aaoc“i v středa a „Lieráral HILlk a v pátek) proleláca ss Praze v adminisoa. a měsíe n čtrst leta . . . . . 6 —. —h s dvojí donáško na měsle 7k0 ua čtrt let ve sitsiváck 2 K 60b a měsíe . . Poštont s násle s čtvrí leta s dvojí zšěllioe sa věsín lele Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 10. června. Minist. předseda dr. Körber byl včera přijat císařem ve zvláštním, dlouhém slyšení. Z Vídně, 10. června. Při včerejších průvodech Božího těla ve vídeňských před- městích, které se konají v neděli po Božím těle, bylo zatčeno 6 osob, protože nesmekly. Jedna zatčena byla policií na balkoně ve druhém poschodí. Dr. Körber na banketu kola polského. Z Vídně, 10. června. K banketu do- stavili se ministerský předseda dr. Körber. ministr Pientak a také nově přijatí čle- nové Bomba a Vilk. Předseda klubu Ja worski ujal se slova a pravil: Když byly skončeny nové volby do říšské rady, hleděli jsme budoucnosti vstříc s velikou obavou. Temné mraky zastřely politický obzor, a s těžkostí očekávali jsme, co přijde. Tyto starosti byly proto důvodny, poněvadz nám záleží na důležitosti a moci parlamentu vídeňského. Tím více se těším, že tento pracoval a radost naše je stupňována ještě, uvážíme-li, že dělnost parlamentu byla po několik let mařena. Mnoho bylo odčiněno a napraveno. Jako tradicionální přívrženci konstituč ních zřízení a jako jejich fedrovatelé, ze jmena parlamentu k práci schopného, mů žeme poukázati na to, co bylo vykonáno s povděkem. Obraceje se potom na ministrpresidenta. pravil Jaworski: Vy, Excellence, máte za- jisté pocit radosti, a měl byste také nárok na pýchu. Jak vás však znám, nebudete hrdým, nýbrž těšiti se budete jenom z vy- konané práce.
doktor Körber Pientak Praha Vídeň
5 article
Byl jsem svědkem obtíží, které jste musil přemáhati. Úspěch korunuje vaše dílo Snažil jste se nepříznivé hospodářské po- měry říše zlepšiti, z bahniska udělati vyšší zdroj práce. Poštěstilo se vám zkonstrüovati zákony, ze kterých každý zisk by stačil, dát ministerstvu signaturu. Řídil jste se zásadou, že posila části říše jest na prospěch celé říše. Za to vám vyslovují díky. Dr. Körber odvětil: Velectění pánové Rád vyhověl jsem vašemu pozvání. Za po- sledního zasedání pracovali jste s velikým rozmyslem a docílili jste velikých výsledků. Že jste ke své hostině pozvali chef vlády, jenž nese těžké břímě svého úřadu, jest důkazem, že máte správný pocit pro zjevnou rozpravu mezi mužem a mužem Vy jste státnickou rozvahou zachránil říši, budte přesvědčeni, že vláda ve své snaze, pracovati pro blaho Haliče, nedá se zadržeti. Ve spolku s vámi chce dohonit, co bylo zameškáno. Chceme ve vašem úsil založeném na moderní kuituře býti vám na pomocni a učiniti, seč jsme. Proniknut tímto smýšlením, pozdvihuji číši na blaho polského kola a na jeho velectěného předsedu. (Hlučná pochvala.) Hr. Dzieduszycki připil ministru Pietakovi, který děkoval a pronesl přání aby smysl těchto slov pronikl všemi stranam haličsko-polskými. Tím byl banket skončen. Jak vidíme, poměr ministerského před sedy, který byl na počátku nynějšího zase dání k polskému kolu chladný, na jeho konc se valně zlepšil. Když účastníci opouštěli schůzi, setkal se s bývalým ministerským předsedou hrab Thunem, se kterým četní členové kola po ského hovořili.
doktor Körber Pietak Thun Halič Hradec
6 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Ze Salepurku, 9. června. (C. B.) Na včerejší večer od »Všeněmců« svo laná schůze byla sociálními demokraty
N L Salepurk
7 article
proti nimž poslanec Franko Stein mluvil. rozbita. Strhla se rvačka, při níž účastníci sklenicemi po sobe házeli. Mnoho osob bylo poraněno, jedna z nich těžce, čtyry osoby byly zatčeny. Z Paříže, 9. června. (Č.-B.) »Matin« oznamuje, že policie zatkla dva anarchisty, kteří ve svém bytě vyráběli třaskaviny. Z Paříže, 9. června. (C.-B.) Laber desque vyšle dnes k Maxu Regiso v opětně svoje svědky. Max Regis svědků svých ještě nejmenoval. Z Brusselu, 9. června. (C.-B.) Dle zprávy časopisu »Patriotě« dal včera král za rozmluvy s předsedou obchodní komory na jevo, že vládní předloha ve příčině státu konžského odpovídá naprosto jeho osob- ním názorům. Z Paříže, 8. června. (C.-B.) Při slav- nosti svazu železničních dělníků blahopřál předsedající ministerský předseda Waldeck- Rousseau sdružení k tomu, že napsalo na svůj prapor spořivost a šetrno st Těmito ctnostmi může vyplniti zející propast pěti milliard útrat válečných a Francie může se státi největší sběratelkou hotovostí, čímž nabude stát ve světě převahy, kterou mu nebude lze odníti.
Franco Stein Maxa Regis Paříž Brusel Matin WaldeckRousseau
8 article
Z Helsingforsu, 9. června. (C. -B Časopisy »Pokjalainem« a »Vyborgský Věst ník« byly docela potlačeny. Několik jiných finských časopisů bylo z a sta veno na dobu 14 dnů až 4 neděl. Z Madridu, 9. června. (C.-B.) »Agen- zia Fabra« prohlašuje, že ministerstvo za- hraničních záležitostí nemá žádných zpráv. jež by potvrzovaly pověsti, že trvání do- savadního stavu v Marokku je otřeseno. Z Madridu, 9. června. (C.- B.) Sil- vela měl ve schůzi konservativních sená torů a poslanců řeč, v níž prohlásil, že jeho strana bude vládu při provádění jejích zá měrů na upevnění národního úvěru podpo- rovat a že se vynasnaží, aby s majiteli za- hraničních dluhopisů docílena byla shoda Změnu konkordátu v příčině duchovních kongregací považuje za nutnou. Z Yokohamy, 9. června. (C.-B.)O nepokojích na ostrově Quelpartu docházejí zprávy sobě odporující. Jisto jest však, že došlo k bojům mezi křesťanskými a ostat ními obyvately domácími.
Fabr Helsingfors Madrid Agen Maroko Yokohama
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 9. června. (Poslední dn práce.) V poslední dva dni před odročením řišské rady, v pondělí a v úterý, budou zasedat obě sněmovny i delegace. Tato má v ponděli projednati bosenský rozpočet, v úterý pak, když se ukáže, že usnesení rakouské delegaee se shodují s usneseními delegace uherské, schváliti všechny rozpočty v třetím čtení a tím formálně své práce ukončiti. Panská sněmovna bude v ponděl jednati o vodních dráhách; v úterý pak má projednati zákon o místních dráhách, předpo- kládaje, že tento bude v poslanecké sněmovné vyřízen již v pondělí, o čemž za daných po- měrů sotva lze pochybovati. Značný kus práce čeká ještě s něm o vnu poslaneckou, jež v sobotu 8. června, tedy právě ve výroční den proslulé »české muziky«, jež měla v zápětí uzavření sněmovny v ranních hodinách dne 9. června a pozdějš rozpušténí sněmovny na počátku záři 1900, projednala konečně změnu 88 59. a 60. živno- stenského řádu, tedy právě onu předlohu, kterou dne 8. června 1900 bývalý poslanec Zallingen chtěl proti vůli české delegace vpašovati na jednací pořad a tím vynutil českou obstrukci. Hr. Vetter, zavíraje sobotní schůzi, přečetl pro pondělní schůzi následující jednací pořad 1. Volba 48členného vyrovnacího výboru, jemuž je příkázána kvotová předloha. 2. Předloh o místních dráhách. 3. Návrh na zru- šení chirurgiekých gremií. 4. až 18. Návrhy na
Vetter Praha Hradec Zallingen
10 article
odprodej různých státních nemovitvsťl. 19. Pri spěvky do bursovního fondu za znamenání cen ných papírů na pražské a terstské burse. 20. až 26. Předlohy o poskytnutí poplatkových výhod různým zemským a obecním půjčkám. 27. Re- vise výrobních a hospodářských společenstev 28. Sčítání závodů. 29. Statistika práce 30. Úprava služebních poměrů úřadních zvěro lékařů. 31. Rozpočet na r. 1901. 32. Immu nitní věc dra. Voglera. 33. Immunitní věc posl. Pernerstorfera. V tomto obsáhlém jidelním lístku největší pozarnosti poslanců bude se těšiti ovšem jen předloha o mistních dráhách; vše ostaln až do čís. 30 odbude se asi bez debaty; pro- jednání rozpočtu na r. 1901 odroči se do zase- dání podzimního. Nynější horečnou chutí k práci dá se vysvětliti zpráva, že poslanecká sněmovna si troufá vyříditi celý jednací pořad již v pon- dělí; nestačí-li na to, dodělá se zbylek v úterý a panu předsedovi se poskytne příležitost ko tak pochvalným závěrečným slovům, jakých ra- kouský parlament neslyšel asi za dobu celého svého trvání. V Praze, 9. června. (Spojení před městských obeí s Prahou.) Sdělili jsme v nedělním listě, že vláda podala sně- movně předlohu o 22leté přechodné době pro stejnoměrně zvýšení daně z nájemného v oněch předměstských obeích, jež by se do 5 let slou- čily s Prahou. Předloha ta platí také pro město Karlin, jež v naší zprávě bylo nedopatřením vynecháno.
Vogler Praha Karlin poslanecký sněmovna
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. června. Italská politika zahraniční. Poslanecká sněmovna Vlachů pokračovala v sobotu v rokování o rozpočtu ministerstva zabraničných věcí. První ujal se slova poslane Guiccardini. Po svém již telegraficky sdě- leném proslovu ve prospěch trojspolku, poku by týž zájmům Italie odpovídal, přešel řečník k otázce severoafrické. Prohlásil tu, že by si Italie nedala libiti druhě Bizerty, což bylo přijato silným potleskem. (Válečný obrovský přístav Bizertu zřídila Francie v Tunisu tak, že odřud lze i vlašskou Sicilii ohrožovali. Pozn. red. Guieceardini pohovořil pak o Albanii, již zná osobně. »Poměry na Balkáně«, pravil, »vyzývaji Italii k největší ostražitosti.« Italie ne- může prý připusliti, aby Albani stala se kořisti jedné velmoci aneb maléhostátu, jenž jest po ochranou velmoci té, nestrpěla by ani druhé Bizerty ani to ho aby Vallona neb Drač (na albán- ském pobřeží) připadly některe velmoci. Po jejím postavení na Adrii bylo by lím na vždy veta. Italie, aniž by porušovala svrchovanosti Turecka, musí usilovati o aulo- nomií albánského národa, kterýž jest hoden svobody a neodvislosti. Takově rozřešení otázky albánské nemůže prý odporovati ani zájmu Ra- kouska, ani Italie, ani Černé Hory, může ale jen hověti myšlence národnostní. Italie mus se všemožně starati o povznesení Albáneův. Řečník táže se, shodly-li se Rakousko a Italie o tom, když by bouře na Balkáně znemožnily zachování dosavadních držav?
Vlach Italia Guieceardini Albani Drač Adrie Praha Tunis Sicílie Albánie Balkán Turecko Černá Hora Rakousko Italia Bizert
12 article
Guiccardini mluví o akci Rakouska v Albánil a praví: Katolické kněžstvo tamn jest veskrze poddáno Rakousku a katolická cir- kevní správa v Horní Albánii jest skutečně suve- rénní. V Dolní Albánií ale, kdež pravoslavní odpírají poslušnost Rakousku, snaži se toto získati bohaté mohamedány. Mnoho begů Dolní Albánie dává vychovávati syny svě ve vídeňském Terezianu. Vzhledem k tomu všemu ještě lze tam mluviti o zachování statu quo. Nebezpečí jest veliké, ale čím upřímněji a muž- něji podíváme se mu do tváře, tím bezpečněji bude lze dojíti pokojného narovnání. Další řečník, radikál Demarinis, pro mluvil rovněž o otázce albánské i pravil mimo jiné: Italie musí si obnovu trojspolku aspoň dvakrát roz- mysliti. Německo i Rakousko potřebují Italie, ale tato může jich postrá- dati, Italie spěje k vůli Albáni vstříc konfliktu s Rakouskem, Al- bánie Albáncům. Tento program musí Italie ale prováděti a použiti za tím účelem všech prostředkův, jež jsou j k disposici. (Bouřlivá pochvala.) Sněmovna pak další rokování o rozpočtu zahraničného ministerstva odložila. Po schůzi prohlásil Demarinis k římským zpravodajům německých listův, že by souhlasii s obnovou trojspolku za cenu politiekéh a hospodářského výrovnání v otázee albánské. Anglie se zakrvácí . .. Ruský burský komitét odevzdal tyto dny Krügrovi 150.000 rublů podpory. Krüger vy- slovil se tu velmi nadějně o poměrech v jižní Africe. Vitězství Burů jest prý stejně jisté, jako ztráta celé kapské osady pro Anglii. Tato se v jižní Africe zakrvácí. Burové ne- odhodlají se nikterak ke skutečnému míru, nýbrž trvají na úplné neodvislosti. Přáli bysi ovšem upřímně všichní přátelé neodvislosti ma- lých národů, aby předpověď Krügrova neukázal se býti optimismem přilišným . ..
Demarinis Albánec Krüger Burová Rakousko Albánit Albánie Německo Anglie jižní Afrika Italia
13 article Pražské mosty.
Pražské mosty. Podává Karel Chalupa. Vyjma rozruch v letech šedesátých (1865 až 1868), kdy obec pražská stavěla dva nové řelězové mosty ke komunikaci obci, k velke Praze takřka přirůstajících, nebylo doby, kdy by otázka snazšího spojení různých části velko- města na přetřes přivedena jako dnes, kdy Prah na třech stranách buď staví buď již dostavěla. zasazujíc se dále jednak o větší trvalost objektů komunikačních s velkým nákladem zřízených (přeměna řetězového mostu Františkova v ka menný a mostů dřevěných na Velkých Benát kách), buď o nově spojení v místech již dosti frekventovaných (olevření železničného mostu pod Vyšehradem pro chodce), kde znenáhla oby- čejný zdlouhavý převoz nikterak nestači. Ovšem že některé dávné projekty zatím poodloženy (na příklad chystaná přeměna lávky řetězové v most kamenný), neb i polozapome- nutý (lávka přes nádraží státní dráhy z Hybern- ské ulice na Florenc) 1), ale přes to zdá se, že někdy přece dočká se Praha zdárného jich usku- tečnění. Přes to, že na některých stranách se na liknavost žehrá, lze znamenati, že v době přítomné vážně smýšli se o nových projektech a o starých znovu se uvažuje, i nebude od míst načrtatí, jak a kdy které pražské mosty vzni kaly, od idel přes překážky k jich zřízení do- spěly, či pro nesnáze při pouhém projektu uvizly, jakož i o dalších jich osudech.
Chalupa Praha Florenc
14 article
První most přes Vltavu a to dřevěný,o němž máme písemné zprávy, knižetem Mnatou postaven prý roku 795. Zpráva ta — čerpaná z Hájka — najmě co se do udání roků týče správnou býti nemusí, leč jisto jest, že obe hlavní části podhradí pražského na obou bře- zích Vltavy od dob nepamětných dřevěným mo- stem byly spojeny asi v témž místě, kde nyni most Karlův Vltavu přepíná. Očitý svědek třia- sedmdesátiletý dějepisec Kosmas 3) tvrdí o něm. že roku 1118 stál. Téhož roku na jaře vy- stoupila Vitava deset loket nad most patrně nízký, ač prý před tím málokdy hladina Vltavy ku podlážce mostu se vzdula. Že byl tento dřevěný most několikrát po- bořen, můžeme věřit i Hájkovi, vědouce i od jinud, že konšelé všudy vůbec s mosty dřevě- nými nemalé a nekonečné starosti mívali, po- něvadž opravám nikdáž nebylo konce. 3) Poslední zprávu o dřověném mostě podává 1) Myšlenka jinde neneobvyklého spojení přes překážející koleje lávkou vyskytla se hned po zbou- rání hradeb pražských, kdy tyto prvé přirozenou lávku přes rozsáhlé nádraží (resp. přes průjezdy Ivořily A po něm Lupáč. ) Winter, Kulturní obrazy str. 478.
Mnata Kosmas Hájek Lupáč Winter Vltava Hájek Karlův Vltava kulturní obraz strálie
15 article
V drobuém prodejít ranní číslo o sobě. . .. odpolední . . . za z Ve fllalkšch na venkověi ranní čislo. . . . . . . sdpolední . . . . . . . . 5b Inseráty platí se hetově napřeč. Přežplacení a inserty přijímá sdminl- strsvs v Marianské ulici č. 3 Tam nacháznjí se též redakce Giskárna a szpedice „ Národsich Listě“. Bukoginy se nevraesjí.
16 article
topograf Schaller, podotýkaje, že most dřevěný ještě r. 1159 stál; ač se rok pravdě podobným zdá, škoda, že puntíčkářský jindy Schaller ne- udal, odkud tuto zmínku čerpal. Manželka krále Vladislava I. Judita pojala myšlenku, Prahu obdařiti trvalým mostem ka- menným o době jeho založení a dokonání po- dávají četní dějepisci a zvlášť staří topografové pražští četné zprávy, ale bohužel hojně si od- porující. Schaller a Veleba (a po něm i Schotthy) udávají rok založení 1171 a ukončení 1174. Pravdou asi bude tvrzení Tomkovo, jenž klade stavbu jeho v léta 1153—1167, neboť že by ve třech létech mohl býti úplně hotov, není vzhledem ku tehdejším primitivním prostředkům vodního stavitelství možno. Roku 1167 byl most do tě míry hotov, že se přes něj cho- diti mohlo a roku 1174 celé dílo ukončeno. Jinde líčen most jako o horním dílu dřevěný, o spodním kamenný, že, máme-li uvěřiti zprává té, můžeme se domnívati, že na kamennýca pilířích a obloueích spočíval dřevěný chodníka zábradlí. 4) Schaller udává, že Judita ke stavbě zručného místra italského povolala, podotýká že most měl 24 obloukův a byl světskými ka- menníky počat. Podoba mostu nezachovala se am v plánech ani v obrazech a jen dle zbytků jeho soudí se na jeho šiřku výši oblouků atd.
Schaller Veleba Tomkův Judita Praha král Vladislav I . Judita
17 article
Předně byl most Juditín velice nízký; na novou míru převedeno pouze 6.72 m. (Karlův je 10.54), dále měl velmi nízké oblouky — což asi hlavní příčinou bylo jeho brzké zkázy — vrchol přiběžního oblouku byl nad normálem pouze 3.30 m. vyvýšen, ostatní byly sice o něco výšší, ale u Karlova mostu dosahují výše až 12.64 m. Jinak i veliké množství pilířův ne- nebylo níostů na prospěch. Voda jími se zasta- vovala a trvání jeho ohrožovala. Most vycházeje z místa, jehož středem byl by nynější pomník Karla IV., ústil na Malé straně zcela v místech ústí mostu Karlova a věži malostranských, v půdorysu proti proudu řeky vydutě vybočuje. Prve nežli stál pomnik Karla IV., pro nějž místo překlenutím ramene miýnského získáno, bylo ze západu zříti ještě oblouk mostní, na jehož části stojí klášter Kři- žovníků s červénou hvězdou. Oblouk tento zřiii jest dosud, plujeme-li od mlýnů staroměstských tímto ramenem pod klášterem a pokládá se týž právem za zbytek starého mostu Juditina 5). Na Malé straně není zbytků mostu Juditina, ale přece dle určitých znaků udati lze, že ústil na levý břeh Vltavy v místech mostu nynějšího ) Leč most tak vřele dějepisci chválenýa obdivovaný netrval dlouho, ač u porovnání s jinými mosty byl svého času dílem obrov- ským a znamenitým a pravdou-li, co tvrdí se, že slavba jeho pouze tři léta trvala, na teh- dejší dobu čimsi přímo obdivuhodným. Již roku 1272, jak Kosmas udává, utrpěl jarní velkou vodou a povodeň roku 1342 ztroskotala ho na dobro. Po tvrdé zimě a sněhových vánicich nn
Karel Iva Karlův Juditin Kosmas Most Juditin 5 Vltava Kř Karlův Karlův most
18 article
4) Událost velikolepá — dokonání mostu Juditina — oslavena čelnými kronikáři vesměs slovy nadše- nými. Slyšme Vincence z Prahy, současníka krá- lovny Judity, jenž dí: ». . . vizte Juditu, nejslavnější a nejvznešenější královnu Čech, jakého nadání, jaké šlechetností a píle jest, o tom svědčí díla, různá ozdobení klášterů, utěšování kněží a chudých, a abychom vše jiné, což nesčitatelno vynechali, zalo- žení kláštera v Teplicí ku cti svatého Jana Křtitele a co vše to předčí, císařské dílo moslu pražského. Co se jinému ze knižat, žádnému z vévodů, žádnému z králů až do naši doby počítí, ani na to pomysliti nepodařilo, bylo nám, naší nejslavnější paní do- konáno.« *) Důkazem neobyčejného stáří tohoto obloukn jest starý, v kameni vytesaný obličej mužský, kte- rýžto relieť v podobě vousatého muže prve nad mlýn- kým ramenem v pílíři zasazen a r. 1848 před kle- nutím ramene mlýnského pro pomník v nynější místo v zeď na západ přesazen byl a v ústech lidu vůbec »Bradač« se zove. Někteří snaží se odůvodniti, že to podoba italského mistra, most vystavívšího. 6) Sklep v domě p. Dubského v Lužické uticikč. p. 78—III), klenutý z kvádrů, pokládá se za drahy zbytek mostu Juditina na Malé straně, zdali právem- ponechávám úsudkům povolanějších k tomu odbor- níků. Na zbytky piliřů mostu Juditina v řece přišlo se dvakráte; jednou v r. 1784 po velké povodni, kdvž opět sucha nastala a r. 1878 při opravě Karlova mostu, kdy pod nánosem písku nalezena pevná kvá- drová stavba uprostřed řeky.
Juditin Vincenc Judita Křtitel Dubský Praha Čechy Karlův most
19 title
FEUILLETON.
20 article První výlet můj na Krkonoše.
První výlet můj na Krkonoše. (Obrázek z potulek turisty. —, Pozdravujte Rybreoula . . . šťastnou ce stu . . . kam pak? . . . na Krkonoše . . atd. atd. Konečně spěl jsem na nádraži J . . . sk a za nedlouho vsedl do vlaku, který unáše mne od ženy s bratrem — ještě svobodným — do Jilemnice Po krátkém občerstvení a zběžném pro- hlédnutí tohoto hlavního vychodiska turistů jichž cílem jsou Krkonoše, nejčastějí pak je nom Sněžka — sama dostatečná odměna c stovní námahy — vydali jsme se mírným po chodem v parných paprscích poledního slunee do pohorské obce P., kde jsme po cestě dvou- hodinné překvapili sympatického, jarého f ráře S. Týž, horlivý a otužilý kneipián a upřímný hostitel, chtěl nás sice zdržeti ješté druhý den v P., — a proto — nechati zaspat, ale vábné Krkonoše nedaly mi tvrdě spát . . . a již ve 4 hodiny ráno vězel jsem ve vlahé vodě páně farářovy koupelny, do které ze zahrady jeho v zimě jako v letě stejně příjemná znamenitá voda vtéká. O páté hodině ranní . . . za chladící ros nastoupili jsme pouť krkonošskou, kterou k ve- likému potěšení našemu hostitel náš s námi vy- konati se odhodlal. S veselou myslí slézali jsme vysoké stráně spouštěli se do hlubokých úpadů, bychom
Krkonoše Jilemnice
21 article
hned zase na stráních ještě vyšších zkoušel vytrvalost svých chodidel. Po únavné cestě dorazili jsme do tak zv Rezka-Jerusalema, kde jsme dopřáli malého od počinku znavenému tělu a poskytli nový po- travní materiál neúnavnému pracovníku v těle lidském, neúnavnějšímu v korském čerstvém vzduchu při tak vydatném pohybu těla, vykoná- vajícího jindy denní pravidelně, procházkové úkoly na nudných chodnicích. Po půlhodince vydali jsme se dále exkuran cestou (byla vystavěna při exkursi české lesni cké jednoty), příjemným lesem vedoucí a dora- zili k desáté hodině pod horu Kotel. Rozkošné tam místečkol Horská bystřina, srázným úžlabím dolůs deroucí, jako lesklý had smýká se po skali- skách, zvučie menšími a většími nepočetnými vodopády, jichž dovádivý hukot umlká v tůnieh různé hloubky, pod vodopády houfně se tvo- Hících. Břeh bystřiny, od cesty odvrácený, šířís místy v malé paloučky, se skalisky sem tam rozházenými, k nímž přilehá úpatí »Kotlu«, prvého v řadě obrů krkonošských.
Rezek Jeruzalém
22 article
Paprsky sluneční, zachycované korunam jebličnatých i listnatých stromů, po paloučeíeh těch roztroušených, převyšujících věkem i veli- kosti značně jehličnatý háv obou strání úžla- biny, — dopadaly oslabeny na svěží zeleň pa- loučků, různými květy protkanou, osvětlujíce ten tichý, stinný kout horské přírody. Oko nenasytně těkalo po okolí; brzo spo- čívalo na zelených pažitech, brzo svezlo se na blýskolavé skoky některého vodopádu a sklouzlo s ním do tůně, v níž na dně chvěl se obraz korun stromů, v malém větříku šelesticích. jimiž prokmitovala blankytná, čistá, tajemným kouzlem vábící nebes bán. Při pohledu v ten prostý a přece krásný kousek přírody vyjasňovala se duše, božský její klid lačně v sebe ssající. V útulném tom koutku. vysokými stráněmi obklopeném, odloučeném o světa, na který tak krásný spohled« bývá, za- pomněl jsi rázem na vše, na svět ostatní světem celým byl ti jen ten jeho kousekl Nebylo možno se odírhnouti. Slezli jsme s cesty, překročili v místě mělkém bystřinu, ro- zestřeli na jednom z paloučků pléd a v oka- mžiku oddali se cele blahým pocitům rozra- dostněné duše a odpočinkem okřivajícího těla. Kdo by nebyl v takové chivíli rád na světě?
23 article
Než, krásou vůbec, tedy také krásou při- rody se člověk přece jen úplně nenasyti, zvláště v tom krkonošském svěžím vzduchu. To poci- ťoval jsem i já a zajisté i mojí soudruzi, nebot nemračili se, když jsem pro potěšení úplné vyn- dal z kapes vajíčka na tvrdo uvařená a kornou- tek se solí, pro něž mé starostlivosti se ráno druzi moji dosti vysmivali. Připojil jsem k tomu ještě nějakou tu kapku slivovice, ale myslite, že požitek byl nyní úplný? Nikoliv, ještě jiné při jíti mělo a — přišlol Sotva vajíčka uzavřela ústa naše chvalo zpěvům nad krásou a božským klidem přírody a touze hlasitě projevované, kdybychom měli takový »svůj« kousek přírody, zachvátila pana faráře vlna rozbouřené kneipiánské jeho vášně a rázem smetla ho do jedné z tůní . . . ach Můj bratr na vodu je vždy opatrný; vy soukal si nohavice, přešlapoval ve vodě, potře
24 article
pával střídavě nohama ve vzduchu a konečně zvolil »sucho« před studeným »mokreme. Ta »bystřina« měla sice skutečně vodu »čerstvou«, zkusil jsem ji rukou, ale přece jen malá pobídka farářova stačila, že jsem pomalu a opatrně vlézal do tůně, když pan farář z jiné vylézal. »Čiperná to voda«, volám, ale — — — »co to«? Zaslechl jsem zvuk, jako slabou ozvěnu dalekého hromadného výstřelu. Než se mi do- stalo odpovědi, zavzněla ozvěna zvučněji a již volal farář: »Ferdo, hajdy z vody, bouřka tule Vyhoupl jsem se ovšem čiperně na pa- žit, ještě jsem však spodní oděv dokonale ne- oblékl a již padaly krůpěje a zaburácel hrom. Ba, tuto třetí lázeň byl by sám otužilý ne- božtík Kneip těžko snášel. Rychle v dešti hodii jsem na sebe poslední kusy odévu, zahalil se do plédu a jechal za soudruhy na cestu. Rozmare přírody ! Za námi svitilo vesel slunko a před námi, nad námi, černý mrak zakrýval oblohu a do nás děšť bil s kousky ledu. Dlouhý svit blesků nás sice neoslňoval. táhlé rachocení, hromů naším sluchem neotřásalo. ale krátký, úsečný praskot v nejbližším okol našem zavznívající nám prozrazoval, jak blizko jsme místu, kde se ty »protivné« elektřiny vy rovnávají. Nehledě na lidské povídání, že »kdo se bojí, má strach«, chtěl jsem se také vyrovnati, totiž po způsobu horalů, prý často užívaném, položit se na zem a vyčkat, až se nejhorší bouře, po hřbetech vrcholů rychle dolů se va- lící, přehrne, ale moji soudruzi stalečně kráčeli v před, a proto já se v resignaci vlekl za nimi.
25 article
Na promočený pled můj crčela potoky voda z okraje bilého, — ach — slaměného klobouku, svlažujíc i obličej, bezloho dosti de- štěm bičovaný. »Ferdo, co pak nemáš deštník?« — volá farářl Jak šťastni mohli býti dědové naši, kteří měli ještě deštníky s »dráty« z rákosu, jak dobře ukryla je široká střecha jeho, a jak bezpečným byl krytem Já měl ovšem deštník, ale z »drátů« drá- těných a hůl jeho z kovu s koncem, hrůza, zróvna jako hromosvod. Za živý svět bych ho byl nad sebou proti té spoustě vody ne- vztýčil. A tak jsem s deštníkem pod plédem do- vlékl se až před Dvorské Boudy, kam již do- padaly opět paprsky slunce, co zatím dole pod námij burácející bouře v kraj se nesla. Vy milí soudruzi jste smáti se mi nemusíli, neboť neměli jste, pokud já vím, doma ženuv naději jako já, měli jste praobyčejné dešt- níky bez hromosvodu a konečně suší nebyli jste také. A vy páni, kteří jste při bouři ve Dvorské Boudě v suchu karty hráli, dívali se okny na hrůzokrásné nebeské divadlo a mně se také smáli, nebudete se smát, až dostane se vám jednou podobné koupele, před kterou, nota bene, já již dvě odbyll Úchvatným pohledem s velebných krkonoš- ských obrů se pokochati — toužím zase, jako každý snad, kdo ten rajský vzduch tam jednou dýchal, ale destník s hromosvodem — už vícs na Krkonoše neponesu. Ferdinand Trojský.
Bouda Ferdinand trojský Krkonoše nebeský divadlo slaměný klobouk