2
masthead
V Praze, v pondělí dne 10. června 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpe“ vtvte
přílohami Naučný aaoc“i v
středa a „Lieráral HILlk a
v pátek) proleláca ss
Praze v adminisoa.
a měsíe
n čtrst leta . . . . . 6 —. —h
s dvojí donáško
na měsle
7k0
ua čtrt let
ve sitsiváck
2 K 60b
a měsíe . .
Poštont
s násle
s čtvrí leta
s dvojí zšěllioe
sa věsín
lele
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 10. června. Minist. předseda
dr. Körber byl včera přijat císařem ve
zvláštním, dlouhém slyšení.
Z Vídně, 10. června. Při včerejších
průvodech Božího těla ve vídeňských před-
městích, které se konají v neděli po Božím
těle, bylo zatčeno 6 osob, protože nesmekly.
Jedna zatčena byla policií na balkoně ve
druhém poschodí.
Dr. Körber na banketu kola
polského.
Z Vídně, 10. června. K banketu do-
stavili se ministerský předseda dr. Körber.
ministr Pientak a také nově přijatí čle-
nové Bomba a Vilk. Předseda klubu
Ja worski ujal se slova a pravil: Když
byly skončeny nové volby do říšské rady,
hleděli jsme budoucnosti vstříc s velikou
obavou. Temné mraky zastřely politický
obzor, a s těžkostí očekávali jsme, co přijde.
Tyto starosti byly proto důvodny, poněvadz
nám záleží na důležitosti a moci parlamentu
vídeňského. Tím více se těším, že tento
pracoval a radost naše je stupňována ještě,
uvážíme-li, že dělnost parlamentu byla po
několik let mařena. Mnoho bylo odčiněno
a napraveno.
Jako tradicionální přívrženci konstituč
ních zřízení a jako jejich fedrovatelé, ze
jmena parlamentu k práci schopného, mů
žeme poukázati na to, co bylo vykonáno
s povděkem.
Obraceje se potom na ministrpresidenta.
pravil Jaworski: Vy, Excellence, máte za-
jisté pocit radosti, a měl byste také nárok
na pýchu. Jak vás však znám, nebudete
hrdým, nýbrž těšiti se budete jenom z vy-
konané práce.
doktor
Körber
Pientak
Praha
Vídeň
5
article
Byl jsem svědkem obtíží, které jste
musil přemáhati. Úspěch korunuje vaše dílo
Snažil jste se nepříznivé hospodářské po-
měry říše zlepšiti, z bahniska udělati vyšší
zdroj práce. Poštěstilo se vám zkonstrüovati
zákony, ze kterých každý zisk by stačil, dát
ministerstvu signaturu.
Řídil jste se zásadou, že posila části
říše jest na prospěch celé říše. Za to vám
vyslovují díky.
Dr. Körber odvětil: Velectění pánové
Rád vyhověl jsem vašemu pozvání. Za po-
sledního zasedání pracovali jste s velikým
rozmyslem a docílili jste velikých výsledků.
Že jste ke své hostině pozvali chef
vlády, jenž nese těžké břímě svého úřadu,
jest důkazem, že máte správný pocit pro
zjevnou rozpravu mezi mužem a mužem
Vy jste státnickou rozvahou zachránil
říši, budte přesvědčeni, že vláda ve své
snaze, pracovati pro blaho Haliče, nedá se
zadržeti. Ve spolku s vámi chce dohonit, co
bylo zameškáno. Chceme ve vašem úsil
založeném na moderní kuituře býti vám na
pomocni a učiniti, seč jsme.
Proniknut tímto smýšlením, pozdvihuji číši
na blaho polského kola a na jeho velectěného
předsedu. (Hlučná pochvala.)
Hr. Dzieduszycki připil ministru
Pietakovi, který děkoval a pronesl přání
aby smysl těchto slov pronikl všemi stranam
haličsko-polskými.
Tím byl banket skončen.
Jak vidíme, poměr ministerského před
sedy, který byl na počátku nynějšího zase
dání k polskému kolu chladný, na jeho konc
se valně zlepšil.
Když účastníci opouštěli schůzi, setkal
se s bývalým ministerským předsedou hrab
Thunem, se kterým četní členové kola po
ského hovořili.
doktor
Körber
Pietak
Thun
Halič
Hradec
6
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Ze Salepurku, 9. června. (C. B.) Na
včerejší večer od »Všeněmců« svo
laná schůze byla sociálními demokraty
N L
Salepurk
7
article
proti nimž poslanec Franko Stein mluvil.
rozbita. Strhla se rvačka, při níž
účastníci sklenicemi po sobe
házeli. Mnoho osob bylo poraněno, jedna
z nich těžce, čtyry osoby byly zatčeny.
Z Paříže, 9. června. (Č.-B.) »Matin«
oznamuje, že policie zatkla dva anarchisty,
kteří ve svém bytě vyráběli třaskaviny.
Z Paříže, 9. června. (C.-B.) Laber
desque vyšle dnes k Maxu Regiso v
opětně svoje svědky. Max Regis svědků
svých ještě nejmenoval.
Z Brusselu, 9. června. (C.-B.) Dle
zprávy časopisu »Patriotě« dal včera král
za rozmluvy s předsedou obchodní komory
na jevo, že vládní předloha ve příčině státu
konžského odpovídá naprosto jeho osob-
ním názorům.
Z Paříže, 8. června. (C.-B.) Při slav-
nosti svazu železničních dělníků blahopřál
předsedající ministerský předseda Waldeck-
Rousseau sdružení k tomu, že napsalo
na svůj prapor spořivost a šetrno st
Těmito ctnostmi může vyplniti zející propast
pěti milliard útrat válečných a Francie může
se státi největší sběratelkou hotovostí, čímž
nabude stát ve světě převahy, kterou mu
nebude lze odníti.
Franco Stein
Maxa
Regis
Paříž
Brusel
Matin
WaldeckRousseau
8
article
Z Helsingforsu, 9. června. (C. -B
Časopisy »Pokjalainem« a »Vyborgský Věst
ník« byly docela potlačeny. Několik
jiných finských časopisů bylo z a sta veno
na dobu 14 dnů až 4 neděl.
Z Madridu, 9. června. (C.-B.) »Agen-
zia Fabra« prohlašuje, že ministerstvo za-
hraničních záležitostí nemá žádných zpráv.
jež by potvrzovaly pověsti, že trvání do-
savadního stavu v Marokku je
otřeseno.
Z Madridu, 9. června. (C.- B.) Sil-
vela měl ve schůzi konservativních sená
torů a poslanců řeč, v níž prohlásil, že jeho
strana bude vládu při provádění jejích zá
měrů na upevnění národního úvěru podpo-
rovat a že se vynasnaží, aby s majiteli za-
hraničních dluhopisů docílena byla shoda
Změnu konkordátu v příčině duchovních
kongregací považuje za nutnou.
Z Yokohamy, 9. června. (C.-B.)O
nepokojích na ostrově Quelpartu docházejí
zprávy sobě odporující. Jisto jest však, že
došlo k bojům mezi křesťanskými a ostat
ními obyvately domácími.
Fabr
Helsingfors
Madrid
Agen
Maroko
Yokohama
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. června. (Poslední dn
práce.) V poslední dva dni před odročením
řišské rady, v pondělí a v úterý, budou zasedat
obě sněmovny i delegace. Tato má v ponděli
projednati bosenský rozpočet, v úterý pak,
když se ukáže, že usnesení rakouské delegaee
se shodují s usneseními delegace uherské,
schváliti všechny rozpočty v třetím čtení a tím
formálně své práce ukončiti.
Panská sněmovna bude v ponděl
jednati o vodních dráhách; v úterý pak má
projednati zákon o místních dráhách, předpo-
kládaje, že tento bude v poslanecké sněmovné
vyřízen již v pondělí, o čemž za daných po-
měrů sotva lze pochybovati.
Značný kus práce čeká ještě s něm o vnu
poslaneckou, jež v sobotu 8. června,
tedy právě ve výroční den proslulé »české
muziky«, jež měla v zápětí uzavření sněmovny
v ranních hodinách dne 9. června a pozdějš
rozpušténí sněmovny na počátku záři 1900,
projednala konečně změnu 88 59. a 60. živno-
stenského řádu, tedy právě onu předlohu, kterou
dne 8. června 1900 bývalý poslanec Zallingen
chtěl proti vůli české delegace vpašovati na
jednací pořad a tím vynutil českou obstrukci.
Hr. Vetter, zavíraje sobotní schůzi, přečetl
pro pondělní schůzi následující jednací pořad
1. Volba 48členného vyrovnacího výboru, jemuž
je příkázána kvotová předloha. 2. Předloh
o místních dráhách. 3. Návrh na zru-
šení chirurgiekých gremií. 4. až 18. Návrhy na
Vetter
Praha
Hradec
Zallingen
10
article
odprodej různých státních nemovitvsťl. 19. Pri
spěvky do bursovního fondu za znamenání cen
ných papírů na pražské a terstské burse. 20.
až 26. Předlohy o poskytnutí poplatkových výhod
různým zemským a obecním půjčkám. 27. Re-
vise výrobních a hospodářských společenstev
28. Sčítání závodů. 29. Statistika práce
30. Úprava služebních poměrů úřadních zvěro
lékařů. 31. Rozpočet na r. 1901. 32. Immu
nitní věc dra. Voglera. 33. Immunitní věc posl.
Pernerstorfera. V tomto obsáhlém jidelním lístku
největší pozarnosti poslanců bude se těšiti ovšem
jen předloha o mistních dráhách; vše ostaln
až do čís. 30 odbude se asi bez debaty; pro-
jednání rozpočtu na r. 1901 odroči se do zase-
dání podzimního. Nynější horečnou chutí k práci
dá se vysvětliti zpráva, že poslanecká sněmovna
si troufá vyříditi celý jednací pořad již v pon-
dělí; nestačí-li na to, dodělá se zbylek v úterý
a panu předsedovi se poskytne příležitost ko tak
pochvalným závěrečným slovům, jakých ra-
kouský parlament neslyšel asi za dobu celého
svého trvání.
V Praze, 9. června. (Spojení před
městských obeí s Prahou.) Sdělili
jsme v nedělním listě, že vláda podala sně-
movně předlohu o 22leté přechodné době pro
stejnoměrně zvýšení daně z nájemného v oněch
předměstských obeích, jež by se do 5 let slou-
čily s Prahou. Předloha ta platí také pro město
Karlin, jež v naší zprávě bylo nedopatřením
vynecháno.
Vogler
Praha
Karlin
poslanecký sněmovna
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. června.
Italská politika zahraniční.
Poslanecká sněmovna Vlachů pokračovala
v sobotu v rokování o rozpočtu ministerstva
zabraničných věcí. První ujal se slova poslane
Guiccardini. Po svém již telegraficky sdě-
leném proslovu ve prospěch trojspolku, poku
by týž zájmům Italie odpovídal, přešel řečník
k otázce severoafrické. Prohlásil tu, že by si
Italie nedala libiti druhě Bizerty, což bylo přijato
silným potleskem. (Válečný obrovský přístav
Bizertu zřídila Francie v Tunisu tak, že odřud
lze i vlašskou Sicilii ohrožovali. Pozn. red.
Guieceardini pohovořil pak o Albanii, již zná
osobně. »Poměry na Balkáně«, pravil, »vyzývaji
Italii k největší ostražitosti.« Italie ne-
může prý připusliti, aby Albani
stala se kořisti jedné velmoci
aneb maléhostátu, jenž jest po
ochranou velmoci té, nestrpěla
by ani druhé Bizerty ani to ho
aby Vallona neb Drač (na albán-
ském pobřeží) připadly některe
velmoci. Po jejím postavení na Adrii bylo by
lím na vždy veta. Italie, aniž by porušovala
svrchovanosti Turecka, musí usilovati o aulo-
nomií albánského národa, kterýž jest hoden
svobody a neodvislosti. Takově rozřešení otázky
albánské nemůže prý odporovati ani zájmu Ra-
kouska, ani Italie, ani Černé Hory, může
ale jen hověti myšlence národnostní. Italie mus
se všemožně starati o povznesení Albáneův.
Řečník táže se, shodly-li se Rakousko a Italie
o tom, když by bouře na Balkáně znemožnily
zachování dosavadních držav?
Vlach
Italia
Guieceardini
Albani
Drač
Adrie
Praha
Tunis
Sicílie
Albánie
Balkán
Turecko
Černá Hora
Rakousko
Italia
Bizert
12
article
Guiccardini mluví o akci Rakouska
v Albánil a praví: Katolické kněžstvo tamn
jest veskrze poddáno Rakousku a katolická cir-
kevní správa v Horní Albánii jest skutečně suve-
rénní. V Dolní Albánií ale, kdež pravoslavní
odpírají poslušnost Rakousku, snaži se toto
získati bohaté mohamedány. Mnoho
begů Dolní Albánie dává vychovávati syny svě
ve vídeňském Terezianu. Vzhledem k tomu všemu
ještě lze tam mluviti o zachování statu quo.
Nebezpečí jest veliké, ale čím upřímněji a muž-
něji podíváme se mu do tváře, tím bezpečněji
bude lze dojíti pokojného narovnání.
Další řečník, radikál Demarinis, pro
mluvil rovněž o otázce albánské i pravil
mimo jiné: Italie musí si obnovu
trojspolku aspoň dvakrát roz-
mysliti. Německo i Rakousko potřebují
Italie, ale tato může jich postrá-
dati, Italie spěje k vůli Albáni
vstříc konfliktu s Rakouskem, Al-
bánie Albáncům. Tento program musí Italie ale
prováděti a použiti za tím účelem
všech prostředkův, jež jsou j
k disposici. (Bouřlivá pochvala.)
Sněmovna pak další rokování o rozpočtu
zahraničného ministerstva odložila.
Po schůzi prohlásil Demarinis k římským
zpravodajům německých listův, že by souhlasii
s obnovou trojspolku za cenu politiekéh
a hospodářského výrovnání v otázee
albánské.
Anglie se zakrvácí . ..
Ruský burský komitét odevzdal tyto dny
Krügrovi 150.000 rublů podpory. Krüger vy-
slovil se tu velmi nadějně o poměrech v jižní
Africe. Vitězství Burů jest prý stejně jisté, jako
ztráta celé kapské osady pro Anglii. Tato se
v jižní Africe zakrvácí. Burové ne-
odhodlají se nikterak ke skutečnému míru,
nýbrž trvají na úplné neodvislosti. Přáli bysi
ovšem upřímně všichní přátelé neodvislosti ma-
lých národů, aby předpověď Krügrova neukázal
se býti optimismem přilišným . ..
Demarinis
Albánec
Krüger
Burová
Rakousko
Albánit
Albánie
Německo
Anglie
jižní Afrika
Italia
13
article
Pražské mosty.
Pražské mosty.
Podává Karel Chalupa.
Vyjma rozruch v letech šedesátých (1865
až 1868), kdy obec pražská stavěla dva nové
řelězové mosty ke komunikaci obci, k velke
Praze takřka přirůstajících, nebylo doby, kdy by
otázka snazšího spojení různých části velko-
města na přetřes přivedena jako dnes, kdy Prah
na třech stranách buď staví buď již dostavěla.
zasazujíc se dále jednak o větší trvalost objektů
komunikačních s velkým nákladem zřízených
(přeměna řetězového mostu Františkova v ka
menný a mostů dřevěných na Velkých Benát
kách), buď o nově spojení v místech již dosti
frekventovaných (olevření železničného mostu
pod Vyšehradem pro chodce), kde znenáhla oby-
čejný zdlouhavý převoz nikterak nestači.
Ovšem že některé dávné projekty zatím
poodloženy (na příklad chystaná přeměna lávky
řetězové v most kamenný), neb i polozapome-
nutý (lávka přes nádraží státní dráhy z Hybern-
ské ulice na Florenc) 1), ale přes to zdá se, že
někdy přece dočká se Praha zdárného jich usku-
tečnění. Přes to, že na některých stranách se
na liknavost žehrá, lze znamenati, že v době
přítomné vážně smýšli se o nových projektech
a o starých znovu se uvažuje, i nebude od míst
načrtatí, jak a kdy které pražské mosty vzni
kaly, od idel přes překážky k jich zřízení do-
spěly, či pro nesnáze při pouhém projektu uvizly,
jakož i o dalších jich osudech.
Chalupa
Praha
Florenc
14
article
První most přes Vltavu a to dřevěný,o
němž máme písemné zprávy, knižetem Mnatou
postaven prý roku 795. Zpráva ta — čerpaná
z Hájka — najmě co se do udání roků týče
správnou býti nemusí, leč jisto jest, že obe
hlavní části podhradí pražského na obou bře-
zích Vltavy od dob nepamětných dřevěným mo-
stem byly spojeny asi v témž místě, kde nyni
most Karlův Vltavu přepíná. Očitý svědek třia-
sedmdesátiletý dějepisec Kosmas 3) tvrdí o něm.
že roku 1118 stál. Téhož roku na jaře vy-
stoupila Vitava deset loket nad most patrně
nízký, ač prý před tím málokdy hladina Vltavy
ku podlážce mostu se vzdula.
Že byl tento dřevěný most několikrát po-
bořen, můžeme věřit i Hájkovi, vědouce i od
jinud, že konšelé všudy vůbec s mosty dřevě-
nými nemalé a nekonečné starosti mívali, po-
něvadž opravám nikdáž nebylo konce. 3)
Poslední zprávu o dřověném mostě podává
1) Myšlenka jinde neneobvyklého spojení přes
překážející koleje lávkou vyskytla se hned po zbou-
rání hradeb pražských, kdy tyto prvé přirozenou
lávku přes rozsáhlé nádraží (resp. přes průjezdy
Ivořily
A po něm Lupáč.
) Winter, Kulturní obrazy str. 478.
Mnata
Kosmas
Hájek
Lupáč
Winter
Vltava
Hájek
Karlův Vltava
kulturní obraz strálie
15
article
V drobuém prodejít
ranní číslo o sobě. . ..
odpolední
. . . za z
Ve fllalkšch na venkověi
ranní čislo. . . . . . .
sdpolední . . . . . . . . 5b
Inseráty
platí se hetově napřeč.
Přežplacení a inserty přijímá sdminl-
strsvs v Marianské ulici č. 3
Tam nacháznjí se též redakce
Giskárna a szpedice „ Národsich Listě“.
Bukoginy se nevraesjí.
16
article
topograf Schaller, podotýkaje, že most dřevěný
ještě r. 1159 stál; ač se rok pravdě podobným
zdá, škoda, že puntíčkářský jindy Schaller ne-
udal, odkud tuto zmínku čerpal.
Manželka krále Vladislava I. Judita pojala
myšlenku, Prahu obdařiti trvalým mostem ka-
menným o době jeho založení a dokonání po-
dávají četní dějepisci a zvlášť staří topografové
pražští četné zprávy, ale bohužel hojně si od-
porující. Schaller a Veleba (a po něm i Schotthy)
udávají rok založení 1171 a ukončení 1174.
Pravdou asi bude tvrzení Tomkovo, jenž klade
stavbu jeho v léta 1153—1167, neboť že by
ve třech létech mohl býti úplně hotov, není
vzhledem ku tehdejším primitivním prostředkům
vodního stavitelství možno. Roku 1167 byl
most do tě míry hotov, že se přes něj cho-
diti mohlo a roku 1174 celé dílo ukončeno.
Jinde líčen most jako o horním dílu dřevěný,
o spodním kamenný, že, máme-li uvěřiti zprává
té, můžeme se domnívati, že na kamennýca
pilířích a obloueích spočíval dřevěný chodníka
zábradlí. 4) Schaller udává, že Judita ke stavbě
zručného místra italského povolala, podotýká že
most měl 24 obloukův a byl světskými ka-
menníky počat. Podoba mostu nezachovala se
am v plánech ani v obrazech a jen dle zbytků
jeho soudí se na jeho šiřku výši oblouků atd.
Schaller
Veleba
Tomkův
Judita
Praha
král Vladislav I . Judita
17
article
Předně byl most Juditín velice nízký; na novou
míru převedeno pouze 6.72 m. (Karlův je
10.54), dále měl velmi nízké oblouky — což
asi hlavní příčinou bylo jeho brzké zkázy —
vrchol přiběžního oblouku byl nad normálem
pouze 3.30 m. vyvýšen, ostatní byly sice o něco
výšší, ale u Karlova mostu dosahují výše až
12.64 m. Jinak i veliké množství pilířův ne-
nebylo níostů na prospěch. Voda jími se zasta-
vovala a trvání jeho ohrožovala.
Most vycházeje z místa, jehož středem byl
by nynější pomník Karla IV., ústil na Malé
straně zcela v místech ústí mostu Karlova a
věži malostranských, v půdorysu proti proudu
řeky vydutě vybočuje. Prve nežli stál pomnik
Karla IV., pro nějž místo překlenutím ramene
miýnského získáno, bylo ze západu zříti ještě
oblouk mostní, na jehož části stojí klášter Kři-
žovníků s červénou hvězdou. Oblouk tento zřiii
jest dosud, plujeme-li od mlýnů staroměstských
tímto ramenem pod klášterem a pokládá se týž
právem za zbytek starého mostu Juditina 5). Na
Malé straně není zbytků mostu Juditina, ale
přece dle určitých znaků udati lze, že ústil na
levý břeh Vltavy v místech mostu nynějšího )
Leč most tak vřele dějepisci chválenýa
obdivovaný netrval dlouho, ač u porovnání
s jinými mosty byl svého času dílem obrov-
ským a znamenitým a pravdou-li, co tvrdí se,
že slavba jeho pouze tři léta trvala, na teh-
dejší dobu čimsi přímo obdivuhodným. Již roku
1272, jak Kosmas udává, utrpěl jarní velkou
vodou a povodeň roku 1342 ztroskotala ho na
dobro. Po tvrdé zimě a sněhových vánicich
nn
Karel Iva
Karlův
Juditin
Kosmas
Most
Juditin 5
Vltava
Kř
Karlův
Karlův most
18
article
4) Událost velikolepá — dokonání mostu Juditina
— oslavena čelnými kronikáři vesměs slovy nadše-
nými. Slyšme Vincence z Prahy, současníka krá-
lovny Judity, jenž dí: ». . . vizte Juditu, nejslavnější
a nejvznešenější královnu Čech, jakého nadání, jaké
šlechetností a píle jest, o tom svědčí díla, různá
ozdobení klášterů, utěšování kněží a chudých, a
abychom vše jiné, což nesčitatelno vynechali, zalo-
žení kláštera v Teplicí ku cti svatého Jana Křtitele
a co vše to předčí, císařské dílo moslu pražského.
Co se jinému ze knižat, žádnému z vévodů, žádnému
z králů až do naši doby počítí, ani na to pomysliti
nepodařilo, bylo nám, naší nejslavnější paní do-
konáno.«
*) Důkazem neobyčejného stáří tohoto obloukn
jest starý, v kameni vytesaný obličej mužský, kte-
rýžto relieť v podobě vousatého muže prve nad mlýn-
kým ramenem v pílíři zasazen a r. 1848 před kle-
nutím ramene mlýnského pro pomník v nynější místo
v zeď na západ přesazen byl a v ústech lidu vůbec
»Bradač« se zove. Někteří snaží se odůvodniti, že to
podoba italského mistra, most vystavívšího.
6) Sklep v domě p. Dubského v Lužické uticikč.
p. 78—III), klenutý z kvádrů, pokládá se za drahy
zbytek mostu Juditina na Malé straně, zdali právem-
ponechávám úsudkům povolanějších k tomu odbor-
níků. Na zbytky piliřů mostu Juditina v řece přišlo
se dvakráte; jednou v r. 1784 po velké povodni, kdvž
opět sucha nastala a r. 1878 při opravě Karlova
mostu, kdy pod nánosem písku nalezena pevná kvá-
drová stavba uprostřed řeky.
Juditin
Vincenc
Judita
Křtitel
Dubský
Praha
Čechy
Karlův most
20
article
První výlet můj na Krkonoše.
První výlet můj na Krkonoše.
(Obrázek z potulek turisty. —,
Pozdravujte Rybreoula . . . šťastnou ce
stu . . . kam pak? . . . na Krkonoše . .
atd. atd.
Konečně spěl jsem na nádraži J . . . sk
a za nedlouho vsedl do vlaku, který unáše
mne od ženy s bratrem — ještě svobodným —
do Jilemnice
Po krátkém občerstvení a zběžném pro-
hlédnutí tohoto hlavního vychodiska turistů
jichž cílem jsou Krkonoše, nejčastějí pak je
nom Sněžka — sama dostatečná odměna c
stovní námahy — vydali jsme se mírným po
chodem v parných paprscích poledního slunee
do pohorské obce P., kde jsme po cestě dvou-
hodinné překvapili sympatického, jarého f
ráře S.
Týž, horlivý a otužilý kneipián a upřímný
hostitel, chtěl nás sice zdržeti ješté druhý den
v P., — a proto — nechati zaspat, ale vábné
Krkonoše nedaly mi tvrdě spát . . . a již ve
4 hodiny ráno vězel jsem ve vlahé vodě páně
farářovy koupelny, do které ze zahrady jeho
v zimě jako v letě stejně příjemná znamenitá
voda vtéká.
O páté hodině ranní . . . za chladící ros
nastoupili jsme pouť krkonošskou, kterou k ve-
likému potěšení našemu hostitel náš s námi vy-
konati se odhodlal.
S veselou myslí slézali jsme vysoké stráně
spouštěli se do hlubokých úpadů, bychom
Krkonoše
Jilemnice
21
article
hned zase na stráních ještě vyšších zkoušel
vytrvalost svých chodidel.
Po únavné cestě dorazili jsme do tak zv
Rezka-Jerusalema, kde jsme dopřáli malého od
počinku znavenému tělu a poskytli nový po-
travní materiál neúnavnému pracovníku v těle
lidském, neúnavnějšímu v korském čerstvém
vzduchu při tak vydatném pohybu těla, vykoná-
vajícího jindy denní pravidelně, procházkové
úkoly na nudných chodnicích.
Po půlhodince vydali jsme se dále exkuran
cestou (byla vystavěna při exkursi české lesni
cké jednoty), příjemným lesem vedoucí a dora-
zili k desáté hodině pod horu Kotel.
Rozkošné tam místečkol
Horská bystřina, srázným úžlabím dolůs
deroucí, jako lesklý had smýká se po skali-
skách, zvučie menšími a většími nepočetnými
vodopády, jichž dovádivý hukot umlká v tůnieh
různé hloubky, pod vodopády houfně se tvo-
Hících.
Břeh bystřiny, od cesty odvrácený, šířís
místy v malé paloučky, se skalisky sem tam
rozházenými, k nímž přilehá úpatí »Kotlu«,
prvého v řadě obrů krkonošských.
Rezek
Jeruzalém
22
article
Paprsky sluneční, zachycované korunam
jebličnatých i listnatých stromů, po paloučeíeh
těch roztroušených, převyšujících věkem i veli-
kosti značně jehličnatý háv obou strání úžla-
biny, — dopadaly oslabeny na svěží zeleň pa-
loučků, různými květy protkanou, osvětlujíce
ten tichý, stinný kout horské přírody.
Oko nenasytně těkalo po okolí; brzo spo-
čívalo na zelených pažitech, brzo svezlo se na
blýskolavé skoky některého vodopádu a sklouzlo
s ním do tůně, v níž na dně chvěl se obraz
korun stromů, v malém větříku šelesticích.
jimiž prokmitovala blankytná, čistá, tajemným
kouzlem vábící nebes bán.
Při pohledu v ten prostý a přece krásný
kousek přírody vyjasňovala se duše, božský
její klid lačně v sebe ssající. V útulném tom koutku.
vysokými stráněmi obklopeném, odloučeném o
světa, na který tak krásný spohled« bývá, za-
pomněl jsi rázem na vše, na svět ostatní
světem celým byl ti jen ten jeho kousekl
Nebylo možno se odírhnouti. Slezli jsme
s cesty, překročili v místě mělkém bystřinu, ro-
zestřeli na jednom z paloučků pléd a v oka-
mžiku oddali se cele blahým pocitům rozra-
dostněné duše a odpočinkem okřivajícího těla.
Kdo by nebyl v takové chivíli rád na
světě?
23
article
Než, krásou vůbec, tedy také krásou při-
rody se člověk přece jen úplně nenasyti, zvláště
v tom krkonošském svěžím vzduchu. To poci-
ťoval jsem i já a zajisté i mojí soudruzi, nebot
nemračili se, když jsem pro potěšení úplné vyn-
dal z kapes vajíčka na tvrdo uvařená a kornou-
tek se solí, pro něž mé starostlivosti se ráno
druzi moji dosti vysmivali. Připojil jsem k tomu
ještě nějakou tu kapku slivovice, ale myslite, že
požitek byl nyní úplný? Nikoliv, ještě jiné při
jíti mělo a — přišlol
Sotva vajíčka uzavřela ústa naše chvalo
zpěvům nad krásou a božským klidem přírody
a touze hlasitě projevované, kdybychom měli
takový »svůj« kousek přírody, zachvátila pana
faráře vlna rozbouřené kneipiánské jeho vášně
a rázem smetla ho do jedné z tůní . . . ach
Můj bratr na vodu je vždy opatrný; vy
soukal si nohavice, přešlapoval ve vodě, potře
24
article
pával střídavě nohama ve vzduchu a konečně
zvolil »sucho« před studeným »mokreme.
Ta »bystřina« měla sice skutečně vodu
»čerstvou«, zkusil jsem ji rukou, ale přece jen
malá pobídka farářova stačila, že jsem pomalu
a opatrně vlézal do tůně, když pan farář z jiné
vylézal.
»Čiperná to voda«, volám, ale — — —
»co to«?
Zaslechl jsem zvuk, jako slabou ozvěnu
dalekého hromadného výstřelu. Než se mi do-
stalo odpovědi, zavzněla ozvěna zvučněji a již
volal farář: »Ferdo, hajdy z vody, bouřka tule
Vyhoupl jsem se ovšem čiperně na pa-
žit, ještě jsem však spodní oděv dokonale ne-
oblékl a již padaly krůpěje a zaburácel
hrom.
Ba, tuto třetí lázeň byl by sám otužilý ne-
božtík Kneip těžko snášel. Rychle v dešti hodii
jsem na sebe poslední kusy odévu, zahalil se
do plédu a jechal za soudruhy na cestu.
Rozmare přírody ! Za námi svitilo vesel
slunko a před námi, nad námi, černý mrak
zakrýval oblohu a do nás děšť bil s kousky
ledu. Dlouhý svit blesků nás sice neoslňoval.
táhlé rachocení, hromů naším sluchem neotřásalo.
ale krátký, úsečný praskot v nejbližším okol
našem zavznívající nám prozrazoval, jak blizko
jsme místu, kde se ty »protivné« elektřiny vy
rovnávají.
Nehledě na lidské povídání, že »kdo se
bojí, má strach«, chtěl jsem se také vyrovnati,
totiž po způsobu horalů, prý často užívaném,
položit se na zem a vyčkat, až se nejhorší
bouře, po hřbetech vrcholů rychle dolů se va-
lící, přehrne, ale moji soudruzi stalečně kráčeli
v před, a proto já se v resignaci vlekl za nimi.
25
article
Na promočený pled můj crčela potoky
voda z okraje bilého, — ach — slaměného
klobouku, svlažujíc i obličej, bezloho dosti de-
štěm bičovaný.
»Ferdo, co pak nemáš deštník?« — volá
farářl
Jak šťastni mohli býti dědové naši, kteří
měli ještě deštníky s »dráty« z rákosu, jak
dobře ukryla je široká střecha jeho, a jak
bezpečným byl krytem
Já měl ovšem deštník, ale z »drátů« drá-
těných a hůl jeho z kovu s koncem, hrůza,
zróvna jako hromosvod. Za živý svět bych
ho byl nad sebou proti té spoustě vody ne-
vztýčil.
A tak jsem s deštníkem pod plédem do-
vlékl se až před Dvorské Boudy, kam již do-
padaly opět paprsky slunce, co zatím dole pod
námij burácející bouře v kraj se nesla.
Vy milí soudruzi jste smáti se mi nemusíli,
neboť neměli jste, pokud já vím, doma ženuv
naději jako já, měli jste praobyčejné dešt-
níky bez hromosvodu a konečně suší nebyli
jste také.
A vy páni, kteří jste při bouři ve Dvorské
Boudě v suchu karty hráli, dívali se okny na
hrůzokrásné nebeské divadlo a mně se také
smáli, nebudete se smát, až dostane se vám
jednou podobné koupele, před kterou, nota bene,
já již dvě odbyll
Úchvatným pohledem s velebných krkonoš-
ských obrů se pokochati — toužím zase, jako
každý snad, kdo ten rajský vzduch tam jednou
dýchal, ale destník s hromosvodem — už vícs
na Krkonoše neponesu.
Ferdinand Trojský.
Bouda
Ferdinand trojský
Krkonoše
nebeský divadlo
slaměný klobouk