Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXVII.

2

V Chrudimi, dne 17. února 1912

Chrudim

3

Číslo 21.

4

S přílohou „Česká hospoduně

5 Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství S přílohou „Česká hospoduně Vychází každý pátek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v Chrudimi. — Na přílohu „Česká hospodyně“ předplác! se celoročně 6 K. — Předplatné do cizozemska K 12.50, s přílohou K 17.50. — Účet poštovní spořit. číslo 950.036. — Telefon na redakci i administraci „Hospodářského listu“ Chrudim čís. 13. řím. VI. — Rukopisy se nevraceji — Správa insertní části „Hosp. Listu“ při redakci v Chrudim.

Chrudim hospodářský průmysl

6

Majitel a zodpovědný redaktor Adolf Eckert, nakladatel hospodářské literatury v Chrudimi. Výkonný redaktor Antonín Čekal, odborný zemědělský učitel, em. hosp. správce. Hlavní spolupracovníci: K. Adámek, přísedící zemského výboru v Hlinsku. — V. Teklý, ředitel střední hospodář. školy v. v. na Král. Vinohradech. V. Bílý, zahradník střed. hosp. školy v Chrudimi. — Inž. L Černovický, civ. geometr ve Vys. Mýtě. — E. Černý, hosp. správce v Pašince u Kolína. — V. Cerný, tech. úředník fy. J. Pracner v Roudnici. — Jan Červinka, továrník hosp. strojů v Praze. — F. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. M. Florián, učitel kubánské, vojenské školy hosp.v Jekatěrinodaru, Rusko. — F. Halla, odborný učitel zimní hosp. školy v Čes. Brodě. — V Ježek, řed. úřadu okr. zastup. v Chrudimi. — F. Jirsík, statkář v Červené Rečici. — L. Jozek, řiditel z. hosp. školy v Čes. Brodě. — JUDr. Kožaný, prof. hosp. akademie v. v. v Táboře. — Inž. Jindřich Křivánek, ředitel lukařské a rol. školy ve Vys. Mýtě. — F. Lukáš, učitel z. hosp školy v Nov. Bydžově. — F. Milner, náj. dvora v Dobropůli u Černého Kostelce. — Dr. J. Munzar, profesor král. české hosp. akademie v Táboře. — B Procházka, prof. střed. hospodář. školy v Chrudimi. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — B. Ruml, inženýr v Plátěr. icích. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — J. Stříteský, profesor střední hospodářské školy v Chrudimi. — Josef Svozil, redaktor v Litovli. — Inž. chem. Zd. Šíma, ve Vys. Mýtě. — F. Udržal, řišský poslanec a statkář v Dolní Rovni. — Fr. Úher, statkář v Chotuticích u Peček. J. Vincent, řiditel v Kopřivnici. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Eckert Čekal K Adámek Král V Bílá Ing L Černovický E Černá V Cerný J Pracner Červinka F Dvořáček F Hall Ježek F Jirsík L Jozek JUDr Kožaný profesor hospodářský Křivánek F Milner doktor J Munzar profesor král Procházka Prokůpek Ruml Staroštík J Stříteský Svozil Zdeněk Šíma F Udržal Vincent F Vysloužil Chrudim Hlinsko Mýto Pašinka Kolín Roudnice Praha Rusko Čes . Brod Červená Rečica Tábor Bydžov Černý Kostelec Hunčovice na Morava Litovel Dolní rovný Francie Chotutice Pečky Kopřivnice hospodářský škola v Nova střední hospodářský škola v Chrudim hospodářský . škola v Prostějov

7 article

Obsah: Prodej řepy na budoucí kampaň. — Re- gulace řek (L. Černovický). — Důležitost chil- ského ledku k dosažení většího množství škrobu v zemácích na téže půdě pozemku (J. V. Ž.). — Sázení obdělávání zemáků dle nového způsobu. Praktické nářadí pro jaro. — Yoghurt proti průjmu telat. — Zkapalňování plynů. — Jak re- klamuji se tarifní slevy na podkladě nouzového tarifu. — Hnojení luk na jaře. — Zvédy a od- povědi. — Drobnosti hospodář. Uprázd. hosp. místa. - Koupě, prodej, pronájem statků. — Inserty.

L Černovický

8 article Prodej řepy na budoucí kampan

Prodej řepy na budoucí kampan až na skrovné výjimky uvízl jak v Čechách tak i na Moravě. Cukrovarníci odkazovali řepaře stále na nevyjasněnou prý cukerní konferenci 1 ruselskou a utěšovali se z udro- bených, kolisajících cen cukru na trzích. Nyní výmluva na bruselskou nevyjasněnou konvenci odpadá, poněvadž dohoda — dle současných zpráv — jest již aspoř v rysech základ. a hlavních hotovým faktem. Podmínky, za nichž byla dosažena, jsou: Rusku poskytnuto bude na r. 1912 zvý- šeného vývozu 150.000 tun, celkem tedy 350.000 tun cukru. V příštích 4 letech dostane se mu po 25.000 tunách vyššího vývozu, tedy ročně 225.000 tun. Celkem do- stane Rusko zvýšený vývoz 250.000 tun roz- dělený na 5 let, místo požadovaných 300.000 tun na jediný letošní rok. Bruselská cukerní konvence prodloužena bude o 5 let, až do 1. října 1912. Cukrovarské kruhy usu- zují, že tento zvýšený vývoz nepřivodí citelného poklesu cen cukru; pokud jde o rakouský cukerní průmysl, doufá se, že prodloužením konvence jest jeho rozvoj zajištěn. Tím tedy bude uvolněna i u nás pro- dejní situace a snad v běžném týdnu do- cílí se již dohody — aspoň ve většině případů. Agencie pražská — dle zpráv sekretariátu ústřední jednoty řepařské vstoupila v jednání s cukrovarníky v uply- nulém týdnu. Místy ale nejsou uspořádány ani staré, loňské záležitosti cukrovarníkům i řepařům společné. Agencie mostecká, zejména cukrovary lounské a lenešický dosud nedokončily závěrky z roku minulého, neboť jedná se a samosprávé.

Čechy Morava Rusko

9 article

ještě o slevy dovozného, jež cukrovary si do 10. listopadu srážely a ač prohlásily u zemědělské rady, že refakce patří řepa- řům, některé na vyzvání, aby drahou sle- vené refakce řepařům vrátily, neuznaly za hodno ani odpověděti. Na Moravě na velice mnohých místech cukrovarníci dobrodiní slev na dovozném také prostě shrábli ve svůj prospěch a ur- gence řepařů prostě ignorují. Že podobnou hamižností a nespravedlností cukrovarníků oproti řepařům budí se jen naprostá nedů- věra a vzájemné boje, je více než jisto. Kartel cukrovarní ukoval venkovský lid v mohutné řetězy a jen jednotná organi- sace všech řepařů, svorný solidárný postup řepařů jest s to odkázati kapitálovou pře- vahu ziskulačného kartelu do příslušných mezí. Každý řepař ví, jakým způsobem dříve smlouvy byly uzavírány a jakým způsobem a jaké smlouvy uzavírány jsou nyní. Nikdo si jistě nepřeje, aby doba dřívější se vrátila.

Morava

10 article

My víme, že před 2 roky bylo zahájeno jednání již na podzim u místodržitelství. ale šikovnými triky cukrovarníků bylo pro- dlouženo až do února, neboť ti sledují jen jeden účel: učiniti řepaře nespokojenými, nedočkavými a tím přístupnějšími pro zá- mysly cukrovarníků. To musí poznat všicí řepaři, to musí i pochopit. Vždyť cukrovary řepu potřebují, nemohou vařit ve svých difuserech ani akcie ani koruny nebo semeno ze svých skladišť, nýbrž cukrovku, kterou jim dodají řepaři, ovšem za podmínek přijatelných a požadovaných organisací řepařskou. A dnes už je organisované řepy a pochopení pro organisaci tolik, že bude vždycky do budoucna musit se brát zřetel na její po- žadavky. Jsme pak přesvědčeni, že poro- zumění její bude stále stoupat i mezi těmi dosavadními pětníčkáři, kteří proti ní křičí jen z toho důvodu, aby zakryli svoji špatnost a zradu na svých spolubližních, i u těch, kteří domnívají se, že organisace pro ně mluví a bude pracovat i když nebudouv jejíchřadách. Poměry ty se musí během doby

11 article

vyjasnit, organisace prohloubit a pak po- dobné triky cukrovarníků, jimiž jen k roz- ražení řad řepařských, k nespokojenosti, k podlomení solidarity vzájemné má býti pracováno, budou naprosto nemožnými. Řepaři se obejdou bez cukrovarníků: majíť možnost vybudovat si své družstevní malocukrovary, mohou z cukrovky pálit líh, mohou z cukrovky vyrábět sílivá krmiva obchodní pro nejširší oblast dle návrhu Stoklasova, mohou řepu po způsobu ně- meckém sušit na obchodní krmiva; ko- nečně mohou pěstovat i ne méně výnosnou čekanku, mohou zelinařit ve velkém, mohou místo řepy pěstovat i jiné plodiny v prů- běhu let i nad řepu výnosnější, mohou rozšířit stávající vinice, chmelnice, chře- stovny; mohou zavésti pěstování křenu ve větší míře, okurek, cibule, semenaření, v teplejší poloze rozšířeněji pěstovat i ku- kuřici. Měli bychom se domáhati pěsto- vání tabáku; ač naše země sta milionů ročně prokouří, rolník náš nemá na pěsto- vání tabáku dosud práva. Částečně mohla by se, když by slušné dohody s kartelem řepaři docíliti nemohli, věnovat větší péče dobytkářství a dojnicím a rozšiřiti osevy řepy krmné. Na dobře taktéž platíci obil- niny (hlavně pšenici), nemusel by připad- nouti příliš velký osev, který by pak ceny budoucí zrnné úrody příliš snižoval. Av roce museli by se řepaři emancipovati ze stávající odvislosti vybudováním vlastních svých závodů. Ty by musely být laciné, třeba menší a jednodužší.

Stoklasův

12 article

V krajích třtinorodých má každý dvůr svou vlastní syrobárnu, v níž vyrábí cu- krový syrob vytlačováním, lisováním stonků třtiny. Něco podobného bylo by možno provést snad i u nás, čímž by se výroba cukru decentralisovala. Řepa by se roz- strouhala, šťáva by se z rozstrouhané massy vodním lisem důkladně (do sucha) vyli- sovala. Výtlačky by se vysušily na krmnou moučku (jadrné krmivo), která by se dr- žela přípapně i více let a všude by našla odbyt, případně mohly by se výtlačky též silovat neb nakládat. Vytlačená šťáva by

Řepa