ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fc83d030-71f7-11dc-adc4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 61, place 42, org 9, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
27. listopadu 1904.
4 masthead
Číslo 328.
5 article
Šusteršičovi zůstali při hlasování v menšině. Tím nastala možnost, že v lůně »Slovanské zvezye vznikne rozkol. V Praze, 26. listopadu. (Zprávy z Uher. Szellův list k voličům, odůvodňujíeí složení mandátu a vystoupení z liberální strany způsobil ve vládních kruzích peštských menšt dojem, než otevřený list hr. Jul. Andrassya. Hr. Tisza ve včerejší schůzi liberálního klubu, rozbíraje obsah listu Szellova, prohlásil, že by nemohl srovnati se svým svědomím, kdyby ještě dále vyčkával, jak radí Szell ve svém listě. Další vyčkávání přispělo by prý k ještě horšímu zbahnění politických poměrů. Také tomu prý nevěří, že by obstrukce přestala pod nátlakem veřejného mínění. »Rád bych viděl onen tlak veřejného mínění — prohodil Tisza — pod jehož účinkem by pánové Polonyi a Kubik nabyl vozumu«. Některé listy sdělují, že hr. Tisza se od- hodlal předložiti hned v prvé schůzi nového zasedání uherského sněmu návrh na opravu volebního řádu, aby jim vyrval opposie nejostřejší zbraň z ruky. Dle jeho reformy mají míti volební právo: 1. všichní státní a obecn úřadníci; 2. samostatní obchodníci a průmysl- níci a průmysloví pomocníci, zaměstnaní aspon pět let v témž závodě; 3. kapitalisté, platíe aspoň 25 K daně z důchodů; 4. všichni ma- jetníci pozemků a domů a nájemci aspoň 100 jiter pozemků; 5. hospodářští úřadníci, kteři vykonali jednoroční dobrovolnickou vojenskou službu. Každý volič musí býli uherským státním občanem, 21 rok stár a grámotný. Volby mají se konati, jako dosud, veřejně a podle obci.
Szellův Jula Polonyi Kubik Šusteršič Praha Uhry Hradec Tisza
6 article
Reforma Tiszova udilí tedy volební právo všem majetníkům pozemků, kdežto dosud volili jen čtvrtlánníci, při čemž lán byl v každé obei jiný pak dělníkům, pracujícím pět let v jednom zá- vodě. Důležito bude nové rozdělení volebních okresů, neboť nejvíce stižnosti bylo dosud do zastaralého rozdělení okresů a nepoměrného jich rozdělení. Podržením veřejnosti voleb Tisza chce ovšem zabezpečiti i na dále vládní vliv na volby. Z Krakova, 25. listopadu. (Ruští sbě- hlové.) Dnes ráno přibyl sem ze Lvova zvláštní vlak s více než 400 ruskými sběhy; někteř jedou se ženami a dětmi. Jsou to témě výhradně židě. Část jich odjela dále do Vídně, kdežto ostatní zůstali zatím v Krakově. Ujal se jich zvláště za tím účelem zřízený po- mocný výbor, jenž je bude po částech posílati dále na západ. Poněvadž četní sběhové zůstá- vají ve Lvově a v nejbližším okolí a tamse najímají do práce, čímž ubírají výdělek obyva- telstvu domácímu, ozývají se proti nim hlasy zorganisovaného dělnictva východohaličského, žá- dajícího, aby všichni tito vystěhovalci byli co nejrychleji vypravováni dále na zápud, aby ne- ujídali chleba dělnictvu domácímu.
Tiszův Krakov Vídeň Lvov
7 article
Ze Lvova, 24. listopadu. (Rozkol mez ukrajinci.) Dne 21. t. m. konala se zde sehůze ruských radikálů, jež měla za účel obno- viti bývalou ruskou radikální stranu, která před dvěma roky splynula se stranou demokratickou neboli ukrajinofilskou. Ve schůzi ostře kritiso- vána činnost strany ukrajinské jak na sněmu tak i mezi lidem a zejmena odsouzeno propa- gování myšlénky samostatné, neodvislé Rusi Ukrajiny, poněvadž její provedení jest nemožno Po delší poradě ustanoveno rozejíti se s ukra- jinci a obnoviti radikální stranu, jejíž předním účelem bude šířiti radikalism mezi venkovským lidem. K nové straně, k níž dal podnět dr. Trylevský z Kolomyje, přistoupil také známý spisovatel dr. Franko, jenž následkem toho vy- stoupil z redakce ukrajinofiiského »Dila«. Strana založí si svůj týdenník, jenž počne vycházeti od Nového roku. Ze Záhřeba, 25. listopadu. (Ze sněmu chorvatského.) Ve včerejší schůzi sně- movní uspořádána ironická ovace oněm chor- vatským delegátům, kteří v peštském sněmu hlasovali pro zostření jednacího řádu. Opposice se usnesla, že zašle králi adresu, v níž požádá, aby nebylo schváleno nové finanční vyrovnán s Uhrami, poněvadž by bylo zhoubou pro Chor vatsko.
Rus doktor Trylevský Kolomýt Franco Lvov Záhřeb Uhry
8 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 26. listopadu. Vrahové Plevovi. Jak »Journal de St. Pětersbourg« ozna muje, přelíčení s vrahy ministra Václava Kon stantinoviče Pleva začne dne 30. listopadu v 11 hodin dopoledne. Vrahové jsou: Sazonov Sýkorský. Otázka rozšíření práv obyvalelstva v Rusku. »Berliner Tageblatt« dovídá se od svého petrohradského dopisovatele, že ruch, usilujíe o přeměnu Ruska ze státu samoderžavného v ústavný, má moenou oporu v mladé carové jež od té doby, co se jí narodil syn následník. je plna bodré mysli. Sjezdu zemstev, o němž se nesmí zapomí nati, že měl charakter soukromý, zúčastnilose 127 členů, z nichž 100 vyslovilo se pro ústavu. 27 pro samodržaví, pro něž byl také svolavate sjezdu Šípov, jenž při té příležitosti promluvi skvělou řeč. Car je proti změně zemského zřízení. Pr konstituci je nový ministr vnitra kníže Svjato polk Mirský, jenž tím budí nelibost živlů ná rodně konservativných. Dementi. »Prager Abendblatt« dopisem z Vídně pro- hlašuje za vymyšlenou zprávu »Rappelu«, milán- ského »Secola« a bukureštského »Adeverulu« jakoby hr. Goluchowski byl zosnoval spiknut proti bulharskému knížeti Ferdinandu Kobur- skému, jiné spiknutí proti srbskému králi Petru dále jakoby strojil válku mezi Rumunskem a Bulharskem za tím účelem, aby Bulharsko bylo rozděleno.
Pleva jít Stanislav Václav Kon Sazonov Sýkorský Šípov Svjato Mirský Prager Goluchowský Kobur Praha Rusko Vídeň Rumunsko Bulharsko Berliner Tageblatt
9 article
Rouvier. Finanční ministr francouzský Rouvier vzdal se nepochybně přece úmyslu na demissi a mín pokusiti se znovu ještě o shodu s komisi sně- movní v příčině daně z příjmů, velké to re- formy finanční, o kterouž Francie usiluje už od mnobých let a která své doby i ministerstvu Bourgeoisovu zlomilo vaz. V dnešní minister- ské radě, pořádané za předsednictví Loubeta, sdělil Rouvier totiž zněmy, kteréž učiní na své předloze o dani z příjmů, aby dospěl s komis k doho dě. Ministerská rada usnesla se, vyžádat si na sněmovně, aby věnovala dvě schůze týdně rokování o této reformě. Německé oběti na osa ly jihoafrické. Rozpočet na výpravu k potlačení povstání v osadě jihoafrické, kterýž bude říšskému sněmu německému předložen 29. t. m., vykazuje v mimořádných požadavcích výdaj pro r. 1905 48.743.110 marek. Za rok 1904 žádá se však ještě na potlačení povstání dodatečný úvěr 73,580.250 m. Prozatím tedy 112 million marek místo nedávno ohlašovaných 80 mill. Při tomto čísle nebudou se němečtí poplatníe snad ani již tázati po užitku právě z této osady, neboť s ustrnutím nad cifrou takou zadrhne se jim vůbec hlas v hrdle.
Bourgeoisův Francie
10 article
O postátnění nebo pozemštění ob- chodních škol a ponechávání jich v dosavadním stavu autonomním. O tomto thématu, o němž v poslední době následkem vzrůstu obchodních škol a ješťě více následkem stoupání jich finančního nákladuv kruzích odborných i na širších schůzích se stále více mluví, rokováno bylo včera na debat- ním večeru České společnosti národohospodářské Debata vyzněla jednomyslně v požadavek nut- nosti brzkého sestátnění škol obchodních. Schůzi zahájil a řídil předseda p. prof dr. Gruber. Referent pan vládní rada řed. dr. Řežá- bek uvedl, že z důvodů osobních měl bys vysloviti proti sestátnění nebo sezemštění škol obehodních, ale ukáže-li se pečlivým rozborem, že buď pozemštěním nebo sestátněním obchod- ních učilišť by bylo přivedeno zároveň vnitřn zvelebení a povznesení učitelstva i žáků, pak neváhá se vysloviti pro reformu tu. Jako auto- nomista nerozpakoval by se ani na chvíli, jak se rozhodnouti. Chtěl by míti zemské ústavy obchodní a je snad škodou, že se země toho včas neujala. Jest však otázka, zdali by se po- zemštěním učilišť obchodních dosáhlo vnitřního zdokonalení správy a tu myslím, že to není dobře možno, poněvadž finanční stav země neni takový, aby se mohlo na učiliště ta mnoho obě- tovati. Vady, které jsou na dosavadních učili- štích, závisejí právě na nedostatku finančních potřeb a na tom by se právě nemohlo a mnoho změniti. Může se tedy jednati pouzeo postátnění těchto učilišť a to by mohlo mii dobré účinky jako pro učitelstvo tak i pro
doktor Gruber Řežá
11 article
Předně by se uspíšila pro dnešní vývoj obchodních škol otázka velice důležitá, totiž zřízení zvláštního vyššího učiliště pro výchovu učitelstva obchodních škol. Dalšími přímými vý- hodami, které by učitelstvu sestátněním obchod- ních škol vznikly, bylo by na př., že by po- skytovalo ministerstvo učitelům obchodních škol stipendia na cesty do cizmy, po případě na delší studia v cizině, že by se tam, kde jest několik parallelních oddělení, mohly zlepšiti osobní poměry učitelstva, že by se mohly vy- datněji sepisovati učebnice poskylnutím dovoleno k tomu účelu, že by učitelé, kteří by se chtěl habilitovati na vysokých školách, dostali dovo lené, že by učitelé způsobilí k úřadům ředile! ským dostali spíše místa, že by se professoř ve své samostatnosti více uvolnili a že tam kde dosud tomu tak není, by zavedeny byly platy jako na školách průmyslových. Vedle těchto výhod, jež by plynuly z po- státnění professorům, měli by také žáci nemale výhody. Dosud zůstalo udržování škol vedle nepatrných celkem subvencí žákům samým.
12 article
Žáci nezámožní a chudí jsou vysokým školným od návštěvy obchodních škol odrazování a přece vychování obchodnictva jest u nás důležitější nežli kteréhokoliv jiného stavu. Postátnění bylo by tedy jak pro učitelstvo tak pro žactvo jenom s prospěchem. Jestliže stát dnešního dne převezme do své správy ně- jakou školu střední třeba na místě národně dů- ležitém, jako jest na př. Opava, považuje se t za národní vymoženosť a za splátku našich po- stulátů, ale kdyby mělo býti obchodní školství sestátněno, praví se, že by to bylo poškozením našich národních prospěchů. Ukazuje se na to, že by postátnění obchodních učilišť přitužilo dozor státní, ale zapomíná se, že státní dozor sáhá stejně na školy veřejné i soukromé. Ná- mitky ty proto úplně odpadají a dlužno se vy- sloviti právě s českého stanovis ka pro sestát- nění, k němuž ostatně dříve či později dojde, neboť stát, který zřizuje školy průmyslové nižší i vyšši, který zřizuje technická učiliště, musí rozhodně také zřizovali, po případě vydržovat učiliště obchodní.
Opava
13 article
Řečník má za to, že by se snad dal najít modus, aby dosavadní kuratoria nebo správní výbory zůstaly ve svém složení jako sbory po- radně, kterým by se mohl vyhraditi dozor nad školami těmi. Předseda pan dr. Gruber konstatoval oproti článku v »Obchodních Listech«, že okol- nosti, že kupecký stav zaopatřoval velmi brzy a velice slušně poměrně své příslušníky, že byl veliký nával žáků na školy obchodní, kteří byli způsobilí platiti velké školné a levné náklady za- řizovací škol těch, způsobily, že vznikly obchodní školy soukromé a že stát nepovažoval za po- třebné zasahovati, poněvadž o potřeby ty bylo postaráno školami soukromými. Nebylo to tedy znevažování stavu obchodního, když obchodní školství má u nás dosud soukromý ráz. Dále uvádí dle dat slatistických, sestavených panem drem. Samkem, že do r. 1904 věnoval stát n subvencích školství obchodnímu 3 mill. K, kdežto na školství průmyslové věnováno 60 mill. K. Obavy, vyslovované ve příčině odnárodnění, řeč- ník nesdíli. Nebojí-li se naše veřejnost sestátnění středních škol, z nichž vycházejí úřadníci na vládě a státu závislí, proč najednou ta obav před nebezpečím odnárodnění na státních obchod- ních školách, z nichž vycházejí mužové samo- statní a nezávislí? Řečník obává se naopak, že čím více budeme se sestátnění tomu brániti, tím více bude se prováděti pro nás za podmínek ne- příznivějších. Pan dr. Samek nastínil historický vývo obchodního školství rakouského a poukázal v olázce jeho sestátnění nebo sezemštění na
doktor Gruber Samek
15 article
státní základní zákony, v nichž kompetence říš ské rady je přesně stanovena a v článku XII. se výslovné uvádí, že vše, eo tam vyjmenováno není, patří před sněmy zemské. Musila by se tedy změniti ústava, kdyby se mělo školství ob- chodní upraviti zákonodárstvím říšským. Zákonná úprava jest možná jedině zákonodárstvím zem- ským, ovšem financování by musil převzíti stát. Pan řed. Pazourek připomenul, že státní odborné školy mají svá kuratoria a proto hy snad mohla zůstati také u státních obehod- ních škol. Pan dr. Havelka, předseda kuratori Akademie chrudimské, praví, že doba nynějš je velice nutkavá a že třeba tu otázku co nej- dříve popohnati. Jest nejvyšší čas, aby povolané orgány se přičinily o organisovanou akci v duchu přednesených vývodů. Aby národní duch na školách těch zůstal zachován bude věcí uči telstva.
Musil Pazourek doktor Havelka
16 article
Pan vl. rada dr. Řežábek upozorňuje. nestane-li se organisace obchodního školství zákonodárstvím zemským nebo říšským, že vláda může tak učiniti nařízením. Kromě toho může vláda vždy bez násilných prostředků přinutiti jednotlivá kuratoria a správní výbory, aby se podrobily jejím instrukeím a rozkazům. Docílila by toho hned, kdyby na př. jen na svých ústavech snížila školné. Pokud běží o zachování ducha vlasteneckého na školách obchodních, nemůže učitelstvu v lomto směru ani nejpřísnějš vláda brániti. Vždy je dána učitelstvu volnost, aby do osnovy učební vložilo co chce. Předseda p. dr. Gruber vyslovil ve svém doslovu, že má za to, že cestu zákonodárství zemského vláda asi nezvolí a že zůstane asi při postupu nařizovacím. Poděkováním řečníkům i účastníkům skončil pak schůzi. Jest možno u Prašně brány stavěti II. české divadlo? (Projev z kruhů odborných.) Předpokládejme, že obec pražská odhodlala by se nejen pozemek u Prašné brány věnovati, ale sama svým nákladem postaviti II. české divadlo. K jakým finančním důsledkům bychom dospěli? Počilejme především náklad. Plocha staveniště měří 4085 m . Porovnejme to s některými divadly nově postave nými, jak vyznačeno v následující tabulce
doktor Řežábek Gruber
17 article
1. Národní divadlo .. 31861) 1862 5,671.0002 2. Nové německé div. 2655 1800 1,500.000 3. Divadlo v Plzni. . 1744 1150 1,026.000 4. Dvor. div. ve Vídni 6050 1475 13,200.000 5. Lidové div. ve Vídni 1925 2000 960.000 6. Měst. div. v Lipsku 4300 2000 3,672.000 7. Dvor. divadlo v Dráž- danech . . . . . 5200 2000 5,878.000 8. Prince vladaře div v Mnichově . . . 3720 1106 2,645.000 9. Frankfurt-činohra . 2403 1200 2. 280.000 10. Wiesbaden . .. 3180 1360 2,003.400 630 11. Měst. div. v Kolíně n. Rýnem. . .. 3550 1806 3,060.000 1068 (4462) Proz. 2,000.000 Veškerá jiná novější divadla činoherní mají ve- směs menší zastavenou plochu a neuvádějí se proto. Divadlo u Prašné brány patřilo by co do velikosti mezi největší divadla a pojalo by 1800—2000 míst. Nemohlo by tedy býti žádným intimním divadlem, nýbrž lidovým. Vzhledem k význačné poloze a dimensím sálu stál by 1 m* zastávené plochy okrouhle 900 K. Byl by tedy stavební náklad 40851X 900 . . 3,676.000K Vedlejší vydání při stavbě 10% . . . 367.000 k Stavba by stála úhrnem . . . . . . 4,043.000 Celkový náklad: Pozemek ke dní 1/1. 2,198.000 K 1907 . . . . . . . . . . . .
Dvor Vídeň Lipsko Mnichov Frankfurt Wiesbaden Kolín Rýn národní divadlo divadlo v Plzeň Dvor divadlo u prašný brát
18 article
4,043.000 K Stavba . . . . . . . . . . .. 6,241.000 Dohromady . . . . . . . . . Annuity a roční potřeba divadla: 1. Na annuitách by se platilo 85.316 K za pozemek . . . . . . . . .. 171.827 K za stavbu . . . . . . . . . . . Celkem 257.143K 2. Náklad na činohru vypočítává řed. Schmoranz ve své brožuře: »Dva- cátý rok Nár. d.« str. 10 t. j. etat samo- statné činohry: gaže solistů 120.000K gaže personálu kancel., tech- nického a malého orkestru . 120.000 K ostatní režie asi. . . . . 95.000 K K tomu by přišlo: 3. Pojistné budovy (Plzeň při ná- 30.300 kladu 1,000.000 platí 7576) . . . . . 4. Udržování budovy 6.000k 5. Elektrická síla (Plzeň platí 23.731 K) . . . . . . . . . . . 40.000 K Úhrnem 668.443K Při tom se předpokládalo, že stavbu by provedla obec sama, aby odpadly poplatky z převodu, které by jinak obnášely 4%, tedy okrouhle 88.000 Ka o které by se náklad zdražil, kdyby stavbu prová- děla nějaká jiná korporace na pozemku, obcí jí po- stoupeném. Kryti nákladu: Předně by musil náklad budovy býti kryt výnosem budovy. Ve své brož. str. 9 vypočítává ředitel Schmoranz příjmy samostatné činohry při počtu (1862) v Národ- ním divadle a při nynějších vysokých cenách na základě průměrné návštěvy za posledních tří let ná- sledovně Za 300 představení v předplacení . . . K 159.300 Za 33 představení mimo předplacení . . » 61.300 Za 92 představení odpol. nedělní a svát. » 91.540 K 402.220 Úhrnem . ..
Schmoranz Plzeň národní . d
19 article
Srovnáme-li roční příjem s vydáním, K 266.223 obnášel by deficit ročně 668.445—402.220 Kdyby obec chtěla divadlu věnovati subvenci v téže výši, jakou chce přispěti ke stavbě domu representačního, byl by roční deficiti K 220.200 po 12 roků 266.200—46..000 . po dalších 60 roků 266.200—76.000 . . K 190.200 Při tom ztratila by obec přirážek v obnosu 18.000 K a činž. groše 17.000 K, stavbou domují zajištěných, takže by roční efekt. ztráta národního jmění činila 301.200 K. Připustíme však, že by se dovolilo zříditi v bu- dově velkou restauraci a kavárnu, které by nesly čistých (po odrážce daní) 35.000 K, zbyl by tedy deficit v dřívější výši 266.200 K. Kalkulace lato platí však jen pro případ, že by nové činoherní divadlo bylo součástí Národního divadla, takže by odpadla potřeba opatřiti samo- statný fundus, dekorace a pro ně potřebné skladiště pro případ úplné neodvislosti od Náro- ního divadla bylo by dalšího nákladu třeba: 1. Skladiště na dekorace (poz. a stav.) . K 12o.o0o . . . . . . . . . . K 150.000 3. Nové dekorace . . . . . . . . . K 250.000 Celkem . . . K 520.000 takže by celkový náklad na úplně samo- statné divadlo obnášel 6,358.000+520.000 K 6,878.000 Jaký roční deficit by z toho povstal, není třeba blíže vypočítávati. Ke konci budiž konstatováno, že ke zdanění budovy a podniku nebyl brán zřetel, ač by budova mezi 10. a 20. rokem musila platit equivalentní po platek, který by obnášel aspoň 14.000 K. V PRAZE, dne 27. listopadu 1904. Polivka, Balšánek. 2 Fundus
Balšánek Náro Praha národní divadlo
20 article
i s přístavkem s) i s rekonstrukcí
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německo-nacionální horlení pro dělný parlament. Německo-nacionální hora porodila čistou myš. Kdo se domníval, že požene se všechno za drem. Erlerem, jenž před týdnem vy- zýval Němce k rozhodnému boji proti vládě dnes hlavou kroutí nad německou energií, jež zmírněného již dra. Erlera před rozhodnutím po- slala do Inšpruku, sama pak ve schůzi německo- nacionálních poslanců prohlásila, že jí ani nena- padá, vstoupiti do opposice proti nynější vládě, nýbrž že spokojiti se chce pouze s ostřejšími akcenty proti ní. Výborně! Aby ale maskovali námi předvídaný ostudný ústup, usnesli se páni němečtí nacionálové na tom, vládu vyzvati, aby působila na díle, jehož cíl je učiniti parlamen dělným a ne aby, jako prý dosud, Čechy ještě za to odměňovala, že dělají obstrukci. Rádi by- chom znali odměnu, kterou jsme za svou ob strukci obdrželi? Snad že vláda při jmenování soudních i jiných úřadníků, způsobilé a zasloužilé české kompetenty preteruje a místa zadává po kariéře lačným Němcům, kteří by po právu a spra- vedlnosti na řadu se dostali po mnoha letech? Aneb v tom naše odměna, že ignoruje všechny naše stesky na útisky, které v ohledu jazykovém snášíme ve všech oborech veřejné správy?
Erler Němec Čecho Německo Inšpruk
22 article
Neb v tom, že odepírá nám školy a ústavy na něž svým počtem i svou poplatnosti máme nároky? A ještě něco náramně bolí pány nacionály. Třeba prý »energicky« vystoupiti proti praktice vládní, jež má ve zvyku obvi- ňovati z obstrukce celý parlament, kdežto prý sněmovní práci zdržují a maři pouze Čechové a nikdo jiný. — Kdo pak je vynálezce ob- strukce, kdo ji prováděl bezmála po celá tři léta a komu byly v době té říše, obyvatelstvo, práce a povinnosti do té míry lhostejny, že šíleně bylo aplaudováno řečníku, když zvolal: Čert vem stát, čert vem Rakousko se vším všudy, když nemůžeme v něm rozhodovat myl Pronesl slova ta snad český řečník a aplaudo- vali mu snad čeští poslanci? A kdo byse k obstrukci ihned zase vrátil, kdyby vládě na- padlo vyhověti spravedlivým požadavkům národa našeho ? Kdo hrozi neustále obstrukeí? Kdo ji má stále v záloze připravenou pro ten případ, že by vláda v něčem nám povolila ? Titéž Němci, titéž nacionálové, kteří dnes proti nám k vůli obstrukci štvou. Aneb se domnívají, že také dělání obstrukce náleží ku privilejím Némců v této říši, národové ostatní že chopiti se této zbraně práva nemají?
Čecho Němec Rakousko
23 article
— Baron Wieser o rakouské ústavě. Bý- valý professor na pražské německé universitě jenž povolán byl nedávno na universitu vídeň- skou, patrně v odměnu za to, že tak znamenitě dovede snížiti vědu na pomahačku v německé národní agitaci, namáhá se v »Oesterreichisehe Revue« rozřešiti problém rakouské ústavnosti. Jakkoli průzračný je účel této jeho nové publi- kace, namáhá se náramně, aby vzbudil dojem objektivnosti a dal vědecký nátěr svým výkla- dům, vypočtěným výhradně na prospěch národní věci německé. Nový to doklad, jak umi Němei manipulovati s vědou i uměním v zájmu politi- ckém i národním a jak každou diseiplinu do- vedou zapřáhnouti ve službu oněch snah, jež čelí k založení nezvratného německého panství v této říši. Nebudeme rozebírati na tomto místě páně Wieserovy výklady, v nichž správné názory střídají se s vývody zcela falešnými; jen na dvě místa v jeho článku dovolujeme si upozorniti.
Baron Wieser Wieserův
24 article
Svobodný pan Wieser praví o německé straně ústavácké, že prý dle staré klassické tradiee pracovala mnohem více pro kulturu než pro státní moc, v jistém tedy směru mnohem více pro veškerenstvo a pro právo a spravedlnost, než v zájmu státním, jak prý to vůbec Gen- manův je zvykem. A právě proto prý před všemi ostatními národy jsou v Rakousku Němei povoláni k řízení státu. Tedy záse ta stará fráse o německém státotvorném a vlast udržu- jíeím umění. A přece to Německo, jež k všemu tylo ze starých tradie římských a jež více než půldruhého tisíeiletí bylo prosyceno právními názory římskými, dovedlo propracovati se ke státu, jenž přestal být předmětem po- směchu celého světa — teprve před 30 léty ! A zdali pak to nebyli Němci, již po celou tu dobu, co vládnou touto říši Habsburgové, stáli v čele státní správy vídeňské? A kam stát tento svým státni- ckým uměním zavlekli, toho přesmutným dokladem jsou poměry, v nichž nalezá se Rakousko dnes.
Wieser Ted Němec Habsburg Rakousko Německo
25 article
A potom ta německá nezištnost a spravedlnost. jež nikdy nedbala státní moci, nýbrž na mysl měla vždy jen kulturu a spravedlnost! Jak moho pan baron Wieser napsati tuto frási oproti zji- štěným a nade vši pochybnost povznešeným pravdám v soudobé historii? Což ještě dnes nevedeme boj naproti institucím, jichž původcové byli výhradně ústaváčtí Němci a jichž účel nebyl jiný, než švindlem a podvodem zabezpečiti ně- mecké menšině v tomto státě panství? Jsou snad volební řády Schmerlingovy co do rozdělení volebních okresů a co do počtu mandátů prosin- covkou akceptované doklady, z nichž bar. Wieser čerpal poznání, že Němci výše cení spravedlnost než státní moc? Což bylo veškeré jednání ně- meckých centralistů něčím jiným, než negae práva národů neněmeckých v této říši ? Což dokazuje německou lásku ke spravedlnosti, že v parlamentě státu, kde vedle 16 millionů
Wieser Němec Schmerlingův
26 article
Slovauů, žije pouze 8 millionů Němců, zasedá 206 poslanců německých a pouze 196 poslaneů slovanských? Je v tom německá spravedlnost, že v nejvyšších úřadech a soudech vedle 80 proc. Němců zasedá pouze asi 20 procent Ne- němců? Svědčí snad o německé spravedlnost faktum, že v ministerstvu, proti němuž Němei pro domnělou přízeň ke Slovanům útočí, zaseda do nedávna pouze jeden Slovan a teprve o několika dnů že jsou tam opět dva mezi deviti ministry? A kdo prý byl vynálezcem učenío omnipotenci státní, kdo hlásal nauku, že stát je účelem sám ssebou, než Němec? Němečtí ústa- váci chtěli a budovali stát, jenom že stát ně- mecký. A právě proto se sesypala tato stavba jejich, že byla pravým opakem spravedlnosti práva. — Naproti tomu podepíšeme milerádi výrok, jenž panu Wiesrovi patrně v nestřežené chvili vy- klouzl: Že by totiž Rakousko jinak vypadalo, kdyby Němci své doby s Čechy jakž takž se byli vyrovnali. Věříme. Naší vinou a naším hříchem to nebylo, že se tak nestalo. Že b se to dnes ještě státi mohlo, tomu pan Wiese nevěří a má příčiny k této skepsi. Kdo pozo- ruje, kam až se německá troufalost odvažuj
Němec Slovan Wiesr Wiese Rakousko Čechy
29 article
dnes, prost je již veškeré naděje, že by dojt mohlo mezi oběma národy k vyrovnání spur. Zejmena bude-li seděti ve Vídni vedoucí ministr jenž pokládá za úkol svůj chrániti kořisť, o ni nás krajané naši druhého jazyka průběhem smutných pro nás věků oloupili. — Velice nešťastným způsobem reaguje pan »president« Prášek v pražském obranném listě zemědělském na naši ukázku klerikálniei choutek agrárnických, uvedenou dokladem z jehe mladoboleslavského orgánu. Děje se tak v »za- slánu z Vídně« tónem i u pana Práška necb- vykle velkopanským a tudíž tím směšnějším, čím jalovější a nerozvážnější jest věcný obsah vlas ního rozkladu páně Práškova. Píšeť pan presi dent, že by nie proti tomu neměl, kdyby »Nár Listy« názory v »dotyčném« článku »Jizerana« byly potiraly a také potřely. Nuže, c napsal mladoboleslavský list páně Práškův? Vy- náší do nebe zásluhy moravského Šamalíkv, známé to klerikální stvůry agrární, jeho zásady i činnost spolkovou, mor to všeho rolnického a opravdu agrárního pokroku na Moravě i do- dává výslovně: »Šamalíkův spolek organisuje rol nietvo na základě křesťanském (t. j. ultraklerikal ním) a program jeho spolku je na- prosto takový, jaký prohlásila i česká strana agrární«, »President«
Prášek Práškův Vídeň Morava Šamalíkův spolek nebe zásluha moravský Šamalíkv
30 article
Prášek na nás žádá, abychom takové názory, které jsou vlastně autoritativním sdělením, po- tírali? My je můžeme nejvýše přibíjet a dotázat se příslušných činitelů, zakládají-li s na pravdě. To jsme ovšem učinili svým dota- zem, že »snad tak daleko nepůjde agrární od- padlictví od svobodomyslného programu českého sedláctva, aby přivolilo k příšernému buntu se šamalikismem.« Vyvraceti měl pan Prášek sám a na místě svého osobně útočného vídeňského zaslána měl etí, věrou i podpisem svým pro- hlásiti slavně, že není pravda, co »Jiz. «, osobnl orgán jeho, tvrdí, že totiž strana, v jejíž čele stojí, má naprosto takové zásady jako Šamalikův ultraklerikáln spolek moravský. Či snad jeho včerejší prohlášení o nevývratnosti »Jizera- nových« názorů má býti potvrzenim naprostého upadnutí i českého agrár- nictva ve tmy klerikálního zpátečnictví?
Prášek Jizera
31 article
Vzpomeneme-li si na Práškovu blahopřejnou de- peši svatohorské klerikální orga- nisaci české letošní, uvěříme to siceo něm samém, ale nikdy o celé té části če- ského rolnictva, pokud stojí v jeho táboře. Víme, že to není možná, aby český lid rolnický, u něhož prvního v Čechách myšlenka svobody a pokroku došla porozumění, lásky a přístřeš a který dobyl jí konečně vítézství pro celý ná- rod platného, zpronevěřil se své slavné tradici v lidu českém. Neboť není přece snad jen ani myslitelno, aby se nějaká značnější vrstva rol- nictva českého postavila do řady — až za ně mecké rolnictvo alpských zemí. Ale přece jenom nemůžeme mlčeti k takovým znamením doby. jako jest prohlášení listu, vůdci agrárníků nej bližsího, že zásady jeho strany jsou totožny se zásadami nemožného typu české strany rol- nické, Šamalikova moravského tmářského, reak- cionářského spolku. Nemůžeme a také nebudeme a také nás sebe hranatější a osobnější výbuchy Práškovy od naší povinnosti neodstraší. Nedáme přece dojíti k úplněmu úpadku svobodomyslno- sti v rolnickém lidu českém, neboť ptáme se. co se má ještě státi po venkovské králove hradecké volbě, kteráž postavila za český lid rolnický do poslanecké sněmovny řečník z druhé schůze letošního zasedání říšské rady, a po letošní agrární Svaté Hoře ?
Práškův Čechy poslanecký sněmovna
32 article
— Klub mladší generace národní strany svobodomyslné, chtěje uvěsti na veřejný přetřen řadu otázek povahy národohospodářské a so- ciální, pořádá třetí svoji veřejnou schůzi člen- skou v úterý, dne 6. prosince t. r. o půl8. hodině večerní ve velké dvoraně Novoměstskýeh sálů »u Štajgrů« ve Vodičkově ulici, na jejíž program položen byl rozhovor o časovém the- maté hospodářském: »O cestách k naš hospodářské samostatnosti«. Roz- pravu zahájí pan JUDr. Emil Hoffer, námě- stek sekretáře Nového obchodního gremia král. hlavního města Prahy. Ježto odborné kruhy jeví již nyní o schůzi tu zájem, lze doufati. že účast bude velmi četná. Uvedení hosté jsou vítáni. Pozvání reklamovati lze v klubovní míst- nosti v domě Měšťanské besedy pražské. — Národní zřízení. K diskussi o potřebě ustrojení síl národních píše se nám: »Zde malá ukázka ze života našich menšin, jaká je ne- zbytnost ústředního jakéhos ústroji pro všecku naši práci národní. V městě s oko- lím bohatým na průmysl a obchod, se silnou českou menšinou, zakoupilo české národní sdru- žení útulek nutný českému zdejšímu životu.
JUDr Hoffer Vodičkův ulice Praha
33 article
Véc, obchodnicky dobře promyšlená, nena- lezla sluchu u českého kapitálu, ač hypotéky na straně odpůrné za dobré uznány jsou přes všecky předsudky a hlomozící bojovná hesla ani spořitelna německá ani soukromý účastník druhého tábora obchod nevypov- děli, neboť úrok 5 při kapitálu tisíeovém je vždy a všude vítán. Nezasvěceností a ne do- statečným ustrojením našeho života národního je možno, že však zde jako na stu jiných místech plyne český pení na posilu živlu — odpůrného. Naše české pivo- vary v nitru území mohou se konkurenčně umačkati, ale spojiti se s podnikem restaurač- ním, českým, v území uzavřeném, využitkovat jeho výnosnost a postaviti jej na základ úplné český, toho se od nich nedočkáš. A vše jen následkem neinformovanosti, nedostatkem pe- volaného prostředkovatele, jakým by mohl být jen nějaký všestranné důvěře těšící, spolehlivě svou funkci konající ústře dn orgán. Toho však nikde není a následken toho panuje přírozená nedůvěra všech prot všem, obava jednoho před druhým, nezřízenos a — využitkování poměrů se strany odpůrc Místní pivovar, ovšem německý, nabízí našemu restauratéru v uzavřeném územi úvěr ažp samu krajní možnost. Pražské pivovary a i jié bližší zachovaly se z neznalosti poměrů co n- upjatěji, ač známo, že v Praze a okolí ponšt se konkurenčně do podniků, jež nikterak s pe- nými, výnosnými zněmčených krajů porovnat se nedají. Tak nezřízeností svou sami své slly dusíme a oslabujeme. Nemluvě ani o tom, ž nikoli vždy bývá český kapitál tak upjatý, jde-li o to, spěchati na pomoc do zněmčeného územi, ovšem nikoli na prospěch věci — naší ! Nei
Nei Praha