ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f8d57e90-7673-11dc-8df2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 165, place 109, work 4, org 13
1 masthead
13. srpna 1907. Císlo 222
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana3
4 article
v Glíně, odkud ho byli minule voliči vyslali jako autora rěcké resoluc-, do sněmu chorvatského a po- tom zase v Šušaku před tisíci muži chorvatskými aby je vzpružil do krajní odhodlanosti v nynějším zápase, ale aby je zátoveň varoval přej šovinisly které by z boje o jednu otázku chlěli učiniti věko- vitý zápas mezi oběma národy na prospěch Velko rakouska, do něhož stajena a zakleta jest jen stari myšlenka germanismu. Užili jsme za svého projezdu Rěkou přiležitosti abychom promluvili s hlavním representantem zápase chotvatského s Maďary. Zahájl jsem hovor olázkou o přičinách koníl ktu Chorvatů s Maďary, Fraja Supilo odvětil živě Nemáme mnoho co tajiti při tomto konfliklu. Mě přesvědčení jest, že při celé věci bě elo o to zkompromitovati Košut vu stranu, oslabili poslaveni její. Měla býti zallačena do svízelné siluace, z níz by nevěděla kudy kam, aby rozešla se buď s maďar- skými šovinisty, totiž s částí vlastního tábora, aneb s námi, v nichž měla oporu při svém postupu proti Vídni. Myslím, že toto zkompromitováni se podařilo jedině na prospěch politiky dualistické. Hlavn činitelé dualismu Wekerle, Andrássy a Sslerenyi zho-tili se tak nepohodlného směru Košutovy politiky. boje za plnou rozluku s Vídní a uvedly stranu ne- odvislosti tak do fešného postavení před vlastním lidem. Na boj na dvě strany, s námi a s Vídní zá- roveň, strana Košutova totiž stačiti ne nohla a když zapletena byla uměle do boje s námi, musila povo- liti straně dtuhé, Vídni, a uravřti kompremis se stanoviskem doalistickým, ač o něm v provolání volebním ani slyšeti nechtela. To ji přirozeně musi poškodili ve veliké části velejnosti m ďarské.
Maďar Chorvat Wekerle Andrássy Sslerenyi Košutův Glín Vídeň
5 article
Budeť tím ovšem seslaben boj za plnou samo- statnost Uher vůči Rakousku, ale lze očekávati od Wekerla Szterenyie ano i Andrásse opravdových ohledů na plnou samostatnost Uher. Wekerle je po otci Virtemberčan, tedy původem Němec, Szterenyi, Stör, jest původem žid, Andrássy jest pak chorobný člověk, hypochondr. Slovem, Maďaři nemají nyní žádného vlastního člověka, který by byl schopen politiky velikého slohu, za cílem tak velikým, jakým jest samostatnost uherského státu. Wekerle pořídil ovšem pro Uhry mnoho ve věcech finančních, ale není sehopen vybojovati veliký politický boj s Vídní. Na místě, aby soustředil celou zemi v boji proti Vídni, utkal se s námi. Nadarmo varovali jsme je a žádali jich, aby neuváděli nyní otá ku jazyka železničního na přetřes i ve vlastním zájmu Uher. Košut jako alepý dal se prostě zkompromitovati vlastními soupeři svými. Zákon mají, ale budou-li ho moci prováděti — od toho jsme zde my, aby nemohli.
Němec Szterenyi Stör Andrássy Maďar Košut Uhry Rakousko Vídeň
6 article
»Neslevíte-li snad ale přece z odporu?- »My povoliti nemůžeme, neb nemůžeme při pustiti za žádnou cenu, aby maďarština byla poprvě uzákoněna v Chorvatsku třeba jen v jednom oboru služby. Uvidíme, jak si Košut pomůže. Je v slepé uličce. My nemůžeme nic ztratiti, pro ně ale do- stavil se zhoubný účinek konfliktu. Musili sle- viti se svého programu vůči Vídni a lak celá věc může skončiti jen pr Košutovu stranu pohromou.« Na můj dolaz, nepůsobily-li také vídeňské vlivy na tento konflikt, Supilo odpověděl neurčitě »Možno si tak mysliti, dokázati tak jest však ne- snadno. Jisto jest, že konílikt ten jest na prospěch Vídně a nikoli na prospěch Maďarů samých. Ale jak právě Košut, jenž přičinil se dřlve o koalici chor vatsko maďarskou vůči Vídni, měl býti konfliktem tím zvláště v očích Jihoslovanů zkompromitován, viděti z toho, že bán chorvatský, který byl vyslán Wekerlem a Andrassem na zdolání Chorvatů, jes ze strany košutovců.
Košut Košutův Supit Maďar Jihoslovan Wekerl Chorvat Chorvatsko Vídeň
7 article
»A chcete hledati v boji tom sblížení s Vídní?« Supilo odtušil hlasem velmi rozhodným, ano skorem podrážděným: »My nikterak! Snad jen Frank. ale Frank je muž, o němž nelze říci, že by měl vážnosti v národě chorvatském. My nepřijal poslání od nikoho, jen za sebe, za Chor- vaty jen, jen za sebe jednáme, za sve právo. Mluvil jsem minulé neděle v Glině na tá- boře před několika tisíci a tu řekl jsem, že boj bude tuhý a prohodil jsem, že snad bademe nucení sa- hnouti i ke zbraním Jelačičovým. A tu někdo zvolav porovnal náš boj s posláním Jelačičovým. »Pardon — zvolal jsem — Jelačič byl také generál rakouský a služebník Vídně, ale my nevedeme bo proli samostatnosti Uher ani za zájmy cizi, my bojujeme jen a jen za svou věc chorvatskou a ani z daleka nám nenapadá tabati za Vídeň kaštany z ohně uherského. Vitali bychom sympatie Čechů v boji tom, ale jak pan dr. Kramář věc pojímá, zdá se nám, že dává se trochu příliš vésti myšlenkou velkorakouskou, na místě čistě slovansl é vzájemnosti. My ale s my- šlenkou velkorakouskou nechceme nie míti. Ta a boj náš jsou docela jiná věc. Řikává se o nás Chorvatech, že máme zvláštní poslání na jihu, na Balkáně. Nikoliv, chorvatský národ nemá žádného poslání pro nikoho a za nikoho, a kdykoliv někteří jeho mužové či strany chtěli je přejmouti, bylo to jenom na úkor vlastním zájmům našim.
Frank Jelačičův Jelačič Vitali Čecho doktor Kramář Chorvat Vídeň Glina Uhry Balkán
8 article
Vždyť jsme se k vůli poslání takovému rozvadili kdysi i se Srby. V útvaru velkorakouském utopili by se veškeré individuality národní, návodové slovanšti pozbyli by v něm vlastního účelu svého. Ovšem řikalo se poslání našemu také, že jest to poslání kulturní. Ale my víme, co kultura ta znamená: je a jen propagandu známému »Drangu«. Ale my tento úkol »kulturní« na Balkáně již ko- nati nechceme. Spokojíme se s vlastními úkoly ná- rodními a státoprávními, budeme bojovati s Maďary boj nám vnucený, ale jen a jen za své zájmy Byli bychom si přáli, aby Maďaři s námi utvořili společný šik proti nebezpečí germánskému, a když nynější politika maďarská nepochopila tohoto úkolu svého, neslouží tím ani maďarskému národu, nýbrž usnadňuje tím jenom akci onomu »Drangu«. Ale právě proto musíme tím spíše utvořiti pevnou ba- rieru proti onomu »Drangu nach Osten« a proti sna- hám velkorakouským na Balkáně, které vlastně také jenom tomuto »Drangu« slouží. Na můj dolaz, není li přece naděje na kompro- mis mezi Chorvaly a vládou uherskou, Supilo od větil beznadějně: »Nemám žádně naděje. My však čekáním nic neztralíme. Dovedeme boj vydržeti.« Po připadě budeme pokračovati v obstrukci. Při- ležilosti k tomu bude dost. Při velikých předlohách o vyrovnání s Rakouskem, jež musejí býti vyřízeny do konce toheto roko, při vojenských předlohách při rozpočtu. Nenstoupí-li Maďaři od chybného stanoviska svého, rozšíříme boj svůj ještě jinými směry. Mámet ještě jině účty s Maďary. Otázku finanční při vy- rovnání našem s Uhrami, olázku slátoprávní, bánov- skou, otázku praporů, jež jsme jen z taktických dů- vodů odkládali a jež uvedeme leď v proud.« Prohodil jsem: »Jsou mezi Maďary mužové přece někteří, kteří si přejí upřímně dohody s Chorvaty ?.
Srba Maďar Osten Chorvat Balkán Rakousko Uhry Drang
9 article
Supilo odpověděl: »Ano, celá tada! Před- seda sněmovny Justb, Hollo, Bathyany a jiní čelní a prozíraví mužově. Ale nemají odvahý vůči šovi- nistům pověděti své mínění. V zákulisí říkají nám »Vaše slanovisko jest správně, ale pro boha, ne- dělejte s tím leď hluk.« Připadá mi na mysl meta- fors. Jsem s chotí pozván do domu, jsemi tam uražen, ale hostitelé mne hned obklopí a zapřísáhají: »Ano, nemělo se to stát, ale pro boha, nedělejte nám skandál!« Já ale nemobu si to nechat libit, ja musím stropit hluk, poněvadž ponížení nemohiu sněsti za žádnou cenu.« »Arozpustí-li bán sněmchorvatsky Nabude pak tlakem jeho většiny bývalá většina maďaronská ?« Supilo dí rozhodně: »Nynější bán nesvede nie neboť nemůže se opřiti o nikoho v národě. V boji proti opposici uherské bar. Fejerváry musil avým časem převzíti několik portefenilů, jelikož nikdo je nechtěl přijati z jeho ruky. Ale několik ministerstev mobl přece obsaditi. Avšak bán Rakodezay nemůže dostati žádného člověka ani pro hodnost vicebána. Budou-li nové volby, budou zvoleni vesměs nynější poslanci. Já — doulám — a někteří jiní jednohlasne — přemnozí pak velikými většinami. »Neuškodí také hlásání starčevičovců, že rěcká resoluce vaše byla chybou ?e Rěcká resoluce byla jenom taktickým prostřed- kem a byla obmezena na určité požadavky a na esné poměry. Chybou nebyla, protože za tehdejších okolností posílili jsme ji svou posici. A my to byli, kteří jsme politikou svojí umožnili shodu se Srby.
Bathyana Fejervára Srba Supit
10 article
»Pohne vás nynější hoj s Maďary ?« tázal jsem se, »abyste nepodporovali jich v otázce vyrování ra- kouskéhol ? . »Vymoci co nejvíce hospodářských prospěchů pro naší polovici říše jest i zájmem Chorvatů. Ostatně otázka tato jest již uklizena až do roku 1917. Do t doby může se mnoho změniti. Jinak nedohodnou-li se Maďaři s námi, budou vůbec slabí, aby program Košutovy strany na Vídni vybojovali. A postupu germánstva bez shody s námi a se Slovany vůbec nebudou moci čeliti.« Připomenul jsem, že i Maďaři tak tuzí, jako po- slanec Lengyel Zoltan i Ugron Gabor doznali mi, že pro Maďary v boji s nebezpečím germánským pře- žádoucí jest shoda se Slovany, ale že Ugron již loni v rozmluvě se mnou trval na tom, aby Maďar ve svém jazyku došel vyřízení záležitostí svých v celé oblasti uherského stálu, napověděv mi tak, čím se později uherská vláda proti Chorvatům vylasila. Ano, Ugron věštil mi ostalně tento požadavek i pro bu doucí državu uherskou, pro Dalmacii... Na konec lázal jsem se ještě: Budete podporovati, pane po- slanče, přes konllikt nynější Maďary v boji jejich proti všemohou nosti němčiny v armádě? My Češi chováme alespoň naději, že vládu němčiny ve vojsku povalite vy, odtud z Uher a z Chorvatska? »Bodemé podporovali Maďary v boji tom s pod- mínkou, že bude potom zavedena chorvatština v na- šich plucích. U zeměbrany jest beztak již zavedena a vojenské zájmy tím nijak neutrpěly. Jsme roz- hodně proti samovládě němčiny ve vojsku. Tím skončil náš rozhovor.
Maďar Chorvat Košutův Slovan Lengyel Zoltan Ugron Gabor Ugron Čech Vídeň Dalmacie Uhry Chorvatsko Slovan
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Osmý sjezd českoslovanské sociální demokracie zahájen v neděli v Plzní za úča- stenství hojných delegátů z Čech, Moravy, Slezska i Dol. Rakous. Ke sjezdu došel po- zdravný přípis od sekretáře internacionály v Brus- selu Huysmarse, od výboru jihoslovanské soc. demokracie z Lublaně a četných jiných slovan- ských organisací a spolků sociálně-demokrati ckých. V první den sjezdový po zahájení posl. Habermanem mluvil jménem výkonného výboru posl. Němec, jenž prohlásil, že účelem sociální demokracie jest »společnost demokratisovat, aby se ji podařilo socialisovat«. Sjezd povede stranu do nových bojů na dobývání volebního práva do zemských sněmů a obcí. Za německou sociální demokracii ujal se slova posl. Winarski, jemuž bylo »hluboce líto, že mu pro neznalost není možno pozdraviti v jazyce českém«. Pa- mělihodná jest jeho zminka o pokusech prý českých měšťáků vnésti mezi české a německé sociální demokraty rozkol a poštvat je navzájem jedny proti druhým. Po bojích antwerpských, brněnských a vídeňských, při nichž padala mezi českými a německými soudruhy slova mnohdy těžší než rány, jsou tyto vývody representanta vídeňské centrály předmětem oprávněného úžasu. Po uvítání jménem místní organisace plzeňské, říš. posl. Pikem, došlo k telegrafickému projevu sympatií pražským tesařům, ve výluce stojícím.
Haberman Němec Plzeň Čechy Morava Slezsko Dolo Rakousy Lublaň
12 article
Sekretář strany soudr. Brůha referuje o organi- suci a nazývá přítomný sjezd sjezdem pracov- ním, ježto jest jeho úkolem stanoviti formu nové organisace. Ličí v tendenčním smyslu minulý volební boj říšský a dospívá k zá- věrku, že něm. sociální demokraté dobyli jako příslušníci 9milionového národa v Rakousku 515 000 hlasů proti 400.900 hlasů českých soc. demokratů, krom toho jest ještě asi 50 hlasů českých v počtu německém. To jest dů- kazem, že českoslovanské soc. demokracii ná- leží stejné místo jako »všem bratrským národům rakouským« v každém ohledu a za všech okol- ností. Českoslovanská sociální demokracie má dnes 1448 ustavených a fungujících organisach v Čechách, na Moravě pak 326, ve Slezsku 50, v Dolních Rakousích 92, v Horních 6, celkem 1922, z nichž 1680 učinilo svým povinnostem vůči straně zadost. Řečník vybízí soudruhy k další práci a působení k tomu, aby strana »nebyla popelkou, nýbrž skvělou vlád- kyní svobody a pokroku. (Bouřlivý po- tlesk.) Ostatek dne zabrala zpráva pokladní, zpráva tiskového výboru a rokování o předne- sených zprávách. Zajímavo jest, že přečtena také zpráva o revisi známého fondu pro raněné a uvězněné v boji za všeobecné právo hlaso- vaci. Kontrolní komise nalezla při hlavní revisi dne 9. srpna 1907 na vkladech, hotovostia úracích K 7771.57, celkový příjem obnášel
Brůha Rakousko Čechy Morava Slezsko Dolní Rakousy
13 article
K 48.412.53, do dne revise vynesly úroky K 1294.67. Z úhrnného obnosu K 49.707. 20, »dle zrevidovaných účtů bylo vydáno na pod- porách, náhradách, pokutách a právní ochraně v celku K 41.935.63.« Podepsáno 6 revisorů, rozumí se výhradně soc. demokratů, a zpráva falo protokolována hlavně k tomu účelu, »aby měli soudruzi možnost ohraditi se proti úto- kům.« Na Radeckého náměstí v Plzni konal se o 10. hod. dopol. socialistický tábor lidu, jehož účastnictvo soc.-demokratický referent páčí »okrouhle« na 10.000 lidí. Na táboře lidu pro- mluvili soudr. Nikodým, Němec, Biňovec, dr.
Nikodým Němec Biňovec Radecký náměstí Plzeň
14 article
Soukup, Machová a dr. Pik, a uspořádán průvod, manifestující pro volebni reformu zemskou. Průvod prošel hlavními ulicemi a náměstím plzeňským, načež u Dělnického domu nastal rozchod. V průvodu nesena přes celou ulici rozepjatá rudá stuha s nápisem: »Chceme rovné volební právo do zemského sněmu !« . . . — Kalendář „Národních Listů“ na r. 1908 zavdal orgánu české sociální demokracie příčinu k osobnímu útoku na ředitele a vydavatele na- šeho listu. Reorganisační výbor národní strany svobodomyslné usnesl se prý, že vydá co nej- dříve politický kalendář; „poněvadž pak šlo o podnik v Čechách úplně nový, doufa výbor, že z něho k agitaci potřebný kapitál vy- těží. Jak se dovidáme, počítalo se, že politický kalendář vynese aspoň 10 000 K. Členem re- organisačního výboru mladočeské strany je také p. Prokop Grégr... Pan Grégr seznal, že my- šlenka kalendář vydati je velice dobra správna.“ Hned po onom usnesení objevily prý se v „Nár. Listech“ „veliké inseráty, zvěsťující, že „Nár. Listy“ vydají samy onen politický ka- lendář“ atd. ... Věc se má následovně: V před- poslední schůzi reorganisačního výboru, jež se konala již před měsíci, byl vznesen na p. Pro- kopa Grégra dotaz, zda „Národní Listy“ hodlnj vydat svůj kalendář a zda tak učiní již letos. Pan Prokop Grěgr odpověděl, že „Nár. Listy“ hodlaly vydat již v loni svůj politický kalendál s částí zábavnou i poučnou, že však nemohly být přípravy v čas vykonány a tak že může být kalendář teprve letos vydán. Přípravy k tomu že jsou v plném proudu a že doufá, že kalendář již na podzim vyjde. — Asi za 14 dní konala se opětně schůze reorganisačního výboru a v n za nepřítomnosti p. Prokopa Grégra bylo usne- seno, že strana vydá svůj politický kalendář. Zpráva časopisu „P. L.“ jest tedy pouhým ho- něním se za sensačními klepy.
Soukup doktor Prokop Grégr Grégr P L Machová Čechy
15 article
— Dr. Josef Herold o reformě volebního řádu zemského. Pan dr. Herold nám píše V referátech o mé včerejší řeči, zejména v od- stavci, kde jsem pojednal o volební reformě do sněmu, jest jakási neúplnost, která by mohla za- vdati podnět k různým úsudkům. Proto prosím, abyste odstavec tento doplnili. Pravil jsem toto »Záležitost opravy volebního řádu do sněmu nemusí býti na sněm teprve přine- sena, nýbrž nalezá se již v plném proudu sněmovního jednání. Jak známo podala již vláda barona Gautsche návrh na reformu volebního řádu společně s návrhem na částečnou změnu zemského zřízení, při čemž volební řád založen byl na principu kuriátním, s připojením 4. kurie všeobecné. Současně po- dali poslanci čeští drem. Podlip- ným návrh na opravu volebníh řádu na základě všeobecného, rov- ného práva hlasovacího a mno návrh na změnu zemské ústa vy.
doktor Josef Herold Herold Gautsch
16 article
Němečtí poslanci podali pak návrh na prosté zavedení 4. kurie do sněmu a na rozdělení zem- ského výboru. Všechny tyto návrhy byly odká zány komisi pro zemské zřízení, kterážto komise také provedla o návrzích těch generálni debatu. Po ukončení této generální de- baty přijat byl většinou vládní ná- vrh na opravu volebního řádu za zákl a podrobného rokování, kdežto poslane strany svobodomyslné, kteři byli členy komise, hlasovali proti tomu a trvali na žádosti, aby za základ nového volebního řádu přijat byl princip všeobee- ného rovného práva hlasovacího Poslanci mladočeští vyhradili si pro tento svůj návrh votum menšiny. Dle tohoto poměru hlasů v komisi pro zemské zřizení neni žádné pochyb- nosti, že by návrh na zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího ve sněmu nedošel většiny. V tom případě by pak ovšem na- stala olázka pro poslance české, zdali by, když by nebylo možno docíliti proni- kavé reťormy volebního řádu na základě všeobecného rovného práva hlasovacího, měli návrh většiny resp. návrh vládní, pokud se týče změny volebního řádu zamltno u ti, anebo přítomností svou ve sněmu, odhlasování jeho umožniti. Tu zdá se mi, že by bylo pro stranu naši uvažovati, zdali — když není lze dosíci reformy volebního řádu na základě rovného práva, by se měla brániti opravě, která by znamenala přece jenom pro český národ určité zlepšení a po- skytla nezastoupeným posud voli- čům jistého zastoupení. Volební řád
jítbat
17 article
Schmerlingův jest již tak zastaralý, že změna jeho jeví se nutnou. My to nejvíce cítíme zde na Král. Vinohradech, které patří ještě k ven- kovskému okresu karlínskému, kterýžto okres nyní do říšské rady volí 7 poslanců a do sněmu bude voliti pouze jediného.« — Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Matěj- kova, dcera místodrž. rady a okresního hejimana německobrodského p. Tom. Matějky, a pan JUdr. Theodor Jan Goller, kandidát advokaciev Německém Brodě, slaví sňatek svůj dne 20. t. m. o 31/2 hod. odpol. v Praze v kostele sv. Jindřicha. — Úmrti. V obolu večer zemřel, raněn byv mrtvicí, v Mirošově pan cís. rada Arnold Pavel Lč- venstein, ředitel a prokurista firmy D. Berl. Ze- snulý těšil se pro svůj upřímný charakter a pro svoji odborovou znalost věcí všeobecné vážnosti a vře- lým sympatiím ve společnosti, zvláště pak v průmy- slových kruzích, s nimiž byl v obchodním styku. Ja- kožlo uznaný a zkušený odborník byl zesnulý adu let soudcem-laikem u c. k. obchodního soudu v Praze a smírčím soudcem u pražské obchodní bursy. Zesnu- lý byl již delší dobu churav a marně hledal v lázních nauheimských úlevu. Pohřeb bude ve čtvrtek o 3 hod. odpol. z chrámu sv. Jindřicha, na olšanský hřbi- tov. — V neděli zemřel na Kr. Vinohradech p. Ant Srp, sazeč písma, v 27. roce věku. Pohřeb koná se dnes a 1/46. hod. odpol, z domu smutku na Pernštý- nově náměstí 1030 na Olšany. — V Sudoměřicíci u Bechyně zemřel 10. srpna táborský rodák p. prof Rudolf Engel ve věku 28 let. Pohřeb bude v Táboře v úterý odpoledne. — Pohřeb p. Josefa Kukly ze Sedlčan, otce re- daktora K. L. Kukly, člena spolku obchodníků s uhlím „Haví v Praze, koná se dnes v úterý odpo- ledne ve 312 hodiny na hřbitově vyšehradském z tamější kaple hřbilovní.
Schmerlingův Král Mařenka Matěj Tom Matějek JUdr Goller Jindřich Mirošův cís Pavel Lč D Berl svatý . Jindřich Srp Engel Kukla K L Kukla německý Brod Praha Olšany Bechyně Tábor Sedlčany Olšanský hřbi
18 article
— Z kruhů lékalských. Dr. L. Řeháček, odb lékař ohorob krěních, nosních a ušních, býv. asisteni dra. Hornycha, vrátil se do Prahy a ordinuje opět jako dříve v Jungmannově tř. č. 12. — Uznání čtyřicitileté práce v témž závodě. Pa Josef Bárta, dilovedouci, a pan Karel Pospišil. dělník, kteří oba u známě firmy Aug. Jindř. Rotla syn, továrna na hudební nástroje, již přes čtyřicet let pra- cují, obdrželi čestnou státní medaili. Pr Bárta obdržel r. 1891 česlnou medailli jubilejní vý- stavy (za mistrně provedený nástroj) a r. 1834 me daili obchodní a živnostenské komory za 38letou práci v témž závodě. — Světový kongres Volně myšlenky v Praze dne 8. až 12. září 1907. Z dalších souhlasných a pozdrav ných přípisů uvádíme: přípis městské rady v Lito- myšli, slovinského básníka Aškerce v Lublani městského rady p. dra. Scharfa v Praze, říšského poslance p. Ant. Němce, p. F. K. Šneppa, profe- sora a žurnalisty z Moskvy, p. B. Kaninského. měst. tajemníka v Husinci, spolku c. k. účetních úřadníků v Praze a mn. j. Ze Záhřebu ohlášeno zakládám chorvatské sekce Volné myšlenky. jejíž delegáti rovněz kongres pražský návštíví. Také docházej již přihlášky delegátů německýcl spolků volných myslitelů a to jak z Rakouska. tak z nejrůznějších míst říše německé. Dle zprávy z kanceláře předsedy municipality pařížské bude otázka obeslání kongresu pražského vyřízena v nej- bližší schůzi; následkem vysoké lelní sezony je Paříž zrovna tak vylidněna, jako jiná mísla evropská, takže většina rozhodujících činilelů mešká mimo Paříž.
doktor L Řeháček Hornych Bárt Pospišil Jindřichův Rotl Aškerc Němec Šnepp Praha Jungmannův třída Lublaň Moskva Záhřeb Rakousko Paříž Aug spolek c
19 article
Lze však doufati ve včasné vyřizení i přes tuto ne- příznivou okolnost. Pořadalelstvo pracuje nyní již také intensivně na vymezení jednacího pořadu; zí- skána již řada na slovo vzatých referentů. — Slav- nostní list, který vydán bude na počest kongresu. přinese články a úvahy od našich vynikajících li- terátů, umělců a veřejných pracovníků, jichž svobodomyslnost jest známa. — Přihlášky a dotazy adresujte: Sekretariát Volně myšlenky na Král. Vino- hradech, v Korunní tř. č. 6. — Z měslského úřadu v Žižkově. Za příčinou mylí a čištění kancelářských místností městské rad- nice nebude se dne 16. a 17. srpna u měsl- ského úřadu v Žižkově úřadovati a v městském důchodě nebudou se peníze ani při- jímati ani vydávati. Pouze placení pivního krejcaru se přijímá. K novému »Volkstagu« v Ašl. Jak »Nár Listy« bylo již referováno, pořádají ašští Němci opět »Volkstag«, na klerý zvou zástupce německých stran. Všeněmecký zemský poslanec inženýr Peters z Ma- rianských Lázní odpověděl na pozvání přípisem se sdělením, že se schůze zúčastní jen v tom případě, že jí bude ve shodě s německo-národním svazem a německo-radikálním sdružením na říšské radě před- ložena resoluce, jíž se protestuje proti podzimnímu zasedání sněmu, a v níž se prohlašuje již nyní ně mecká obstrukce ve sněmu, který nově bude zvolen. nebudou-li splněny různé hospodářské požadavky českých Němců. — Požadavku posl. Pelerse nebude prý vyhověno. — Z Karlových Varů, 12. srpna. (K. k.) Dnes přibyli sem na studijní cestě členové francouzské lékařské společnosti »Oeuvre d'enseignement medi zinal complementaire«; byli uvítání depulaci měst ského zastupitelstva a zástupci různých lékařských společností, jež poskytly hostům poučení o zařízení Karlových Varů. Lékařská společnost odjela dnes večer.
Král Němec Peters Žižkov Ma Karlová Vary národní svaz
20 article
— Riegrův obelisk v Hořicích. Včera doslavi se do presidialní rady městské delegace města Hofie pp. Fr. Pour a řed. J s. Fejíar, aby pozvali sta rostu, náměstky a radu městskou k slavnosti odha- lení obelisku Riegrova. Starosta dr. Groš jmenován byl do čestného předsednictva slavnosti. Náměstek dr. Štych ujistil deputaci, že rada městská dojista počtem nejvělším se k slavnosti doslavi. — České studontsivo — Ústřední Matici školské Silami nejsvěžejšími v době prázdnin, vydatně vždy pomáhalo posilovati finance Ústřední Matice školské pořádáním studenlských merend, výletů, divadela různých zábav, jichž výtěžek s radostí a oprávněnou chloubou odvádělo pokladně maliční. I o letošních prázdninách očekává Ústřední Matice školská, že české sludentstvo na nejprvnější národně- obranné a kulturní úkoly její vždy a všude pamatovati bude. Frávě český student vzletem vlasteneckého nadšení a ideálními snahami, kterak pomoci českému lidu vychovati české dítě na místech národním odpůrcem nám urvaných, dovede i za kratičký pobyt prázdni- nevý v obcích, kde nebylo před tím pro Matici zájmu ani porozumění, zjednati nejen pochopení, ale i trvalou podporu finaněni, která jedině rozvoj Matice veškerou osvětovou práci její zaručuje. České studentstvo zámožných krajů ryze českých nezapo- mene, že mimo české školy obecné a školky mateřské čeká Ústřední Matici školskou náklad na příšti české střodní školy ve Znojmě a Jihlavě, jimiž je nezbytně nulno sít moravského školství síředního doplniti České studenistvo též vděčí Ústřední Matici školské že právě Ústřední Matice školská s místními Mati- comi umožnila v území zněmčeném tisícům českýeh studentů studie na českých středních úslavech stala se spoluzakladatelkou čestného a zajištěného postavení mnohých českých inleligentů.
Riegrův František Pour doktor Groš Štych Hořice Znojmo Jihlava Český studontsivo
21 article
— Návrhy na nové zdroje příjmů Ústřední Matic školské podali v těchto dnech pp.: Gustav Modestin z Král. Vinohradů, který navrhuje, by místo podě- kování za gratulace k jmeninám, i při jiných příleži- tostech projevené (sňatku, úmrtí, promoce, jubileu služebním atd.) věnovány byly peněžité dary ve pro- spěch Ústřední Matice skolské. Pan Gustav Modestin po proneseném návrhu složil 10 K v kanceláři Ústř. Matice školské. Kéž by návrh i skutek, kierý šel ná- vrhu tomu v zápětí, nalezl hojného následování v kru- zich příznivců a přátel Ústřední Matice školské. — Druhý návrh po rozhojnění příjmů podal v kanceláři Ústřední Matice školské nan Boh. Šmíd, úřadník 2 Prahy, na sbírání všech kovových součástek náboj- nic, zvláště mosazných a měděných, jež dosud z vět- šiny byly pohazovány a přicházely téměř úplně na zmar. Loveckým společnostem a spolkům naskytá se tím příležitost pro agitaci a organisaci sbírek těchtn, jež mohou se státi vydatnými zdroji příjmů Ústřední Malice školské
Modestin Král Šmíd Praha
22 article
— Z lad úřadnictva obecního se nám píše: A samosprávné korporce a nejčastěji z nich obce, dost rády — a také úplně po právu — podepisují pelice za úpravu poměrů různých slavů, a ocholně po- skylují prostředky státu i zemi k účelu tomu, nevidí či spíše viděti nechtějí těch, kdož jim jsou nejbliž- šími. Úřadníkovi obecnímu odpírají se mnohá práva, jež každý jiný míti se domnívá a skutečně také má, on je namnoze velmi špatně placen a musí při vší své zodpovědně a starosti plné práci hleděti ne- jistolě osudu vstříc, neboť není o něho dosud nikterak ani pro stáří zákonem postaráno. Vyzvání k obcím aby samy upravily poměry svých úřadníků, vyznívaj na celé čáře na prázdno činí tak leda jen obce ně- které, zámožnější a pokročilejší. Úřadníci obecní ne- smějí již v zájmu kolegiality počílati pouze na ochotu některých obcí, nýbrž musí se starati všemozně. aby zákonem všem dostalo se spravedlivé Úpra- vy namnoze bídných poměrů, zvláště pak zaopatřent pro stáří zajištěním pense. Nutno, aby nyní každý. zvláště úřadníci míst menších, všemožně starali se o uplatnění požadavků svých; každý, buď jednollivě neb hromadně a jistých obvodů, domáhejž se u svých poslanců podpory spravedlivých požadavků našich, semského výboru brzkého předložení návrhu zákona dotyčného a na sněmu království českého, jakmile svolán bude, neprodleného projednání toho návrhu
23 article
Jest toho nutně potřebí, nemámeli zůstati nejposled- nějšími mezi posledními. Zařízením zemského fondu pensijního, kterýmž by i obce nejlépe chráněny byly možných vydání na zaopatření uřadníka sestariěho aneb jeho pozůstalé rodiny, bylo by pomoženo i úřad- níkům samým v tom ohledu, že možno bylo by v pakročilejším věku přestoupiti k obci jiné, čehož namnoze z příčin rodinných třeba jest a namnoz z příčin osobních přáním úřadníka i obce by bylo a což za dnešních poměrů možným není, jeliko každá obec co možná jenom mladší osoby do služeb přijímá. Úřadníci obecní toužebně hledí vstříc při- štímu zasedání sněmu království českého a kladou veškeré své naděje v pp. poslance, kteří jistě dostojí danému slibu a nedopustí, aby kategorie úřadníků, kteří v životě a působení veřejném zajisté v prvýcl řadách stojí a poplalnictvu nejbližšími jsou, opčtně byla opomenuta. — Výlet učňů do Chuchle, který každoročně dn 10. srpna se pořádá, kenal se letos minulou sobelu a zdařil se přes hrozící nepohodu velmi dobře. Výle koná se v den narozenin a po přání záhy zvěčnělého přírodozpylce a lidumila p. Lva Uherky, zvláštního příznivce dorostu řemeslného, který si tichý hřbitů- vek chuchelský zvolil za místo věčného spánku svého.
Uherek Chuchle
24 article
Přání toto plní s pietou šlechetná máť zesnulého, pí Marie Úherková, vdova po c. k. dvor. radovi, s ne- mémně dbětavou lcerou vejí, slečnou Uherkovou, sestrou zvěčnělého. Polěšitelným jest zjev, že, a 10. srpen letos připadl na sobotu, tedy den pro ře- mesla a živnosti důležitý, přece více než 56 pánů mistrů dalo učňům svým na odpoledne prázdno, aby jim zúčaslnění na výletě umožnila. Pořadatelky vzdá- vaji jim za to a slav. ředitelství společ. pro paroplav- bu po řece Vltavě za slevu jízdného na polovinu timto veřejné díky. Učňové, přibyvše parníkem po 3. hod. odpol. s dvěma průvodci do Chuchle, byli přivítáni pí. dvorní radovou, načež uvedení do zahrady velké restaurace v Malé Chuchli, kde připravena byla ma- lým výletníkům svačina. Po návštěvě hrobky zvěč- nělého příznivce, kde k účastníkům promluvil vhodně jeden z obou průvodců, a po volném reji v přilehlém lese dána učňům večeře, načež nastoupen v 7 hod večer návrat parníkem do Prahy. Ke konci dlužno podotknouti, že obsluha a vůbec pohostění učňů bylo rychlé a velmi úpravné. — Konfiskace. Číslo 6. časopisu „Mládenec“ bylo zabaveno Opraveně vydání vyjde 15. t. m.
Úherková Uherkův Vltava Chuchle Malá Chuchle Praha
25 article
— Dary. K uctění památky zemřelého pana Josefa Wagnera, ředitele obchodní záložny v Praze v. v. věnoval pan Josef Vraný, revident záložny vinohrad- ské, pensijnímu fondu úřadníků záloženských místo věnce 20 k. — Výtěžek zábav prázdninových v lelním obdobl. studenistvem a hosty na lelních bylech pořádaných měl by připadnouti Ústřední Malici školské, kterou očekávají ve školním roce 1907/8 nové a zvýšené náklady na školy a opatrovny matiční, jež nutne po- čátkem školního roku otevřiti. Čam větší a účinnější bude finanční podpora Matice, která v Ervěnicích Národní jednotou severočeskou vykonala čin ná- rodní záchrany, sta dětí zabezpečíc českému národu opatřením bytů pro jich štvané české rodiče, lím více ohrožených posic bude možno Matici zachrániti.
Wagner Vraná Praha Ervěnice záložna vinohrad Matica
26 article
Nechť již Ústřední Matice školská zakládá a vydržuje vlastní školy, něbo ať koná pilně přípravy pro ote- vření českých škol veřejných v místech, kde sta če- ských dětí němči se nám ve školách německých, všu- de vyžaduje její zachraňovací akce národního do- rostu statisíce nákladu. Přispějme tudíž k dílu po- svátně nám všem Čechům národní sebeobrany i teh- dy, když veselí a radovánky dávají nám zapomínati denních trampot všedního živola. Odborům a důvěr- níkům Ústřední Matice školské naskýčá se v době lelní hojně příležilosti k pořádání různých slavností zahradních, výletů a zábav, z jichž čistého výlěžku plynul by silný finanění příliv pokladně Ústřední Matice školské. Mimu výlěžek ze vslupného, které obyčej.ě, aby letní slavnosti a zábavy staly se i ne- širším vrstvám příslupny, bývá nepatrné, rozpro- dávány bývají na místech výlelních, v zahradácha místnostech slavnostních maliční obětiny národní. jichž lze nejrůznějším způsobem k všelijakým prakti- ckým účelům použiti. Švarné prodavačky nabízeji a rozprodávají vkusné matiční navštivenky, různého druhu, nádherně dopisnice a všeliké tiskoviny a po- zoruhodné publikace Ústřední Matice školské, které za příležitosti lidových slavností nejsnadněji se šiří a podávají zovrubné vylíčení a zprávy o snahácha nejušlechtilejších zápasech na poli české národní vý- chovy a osvěty, kleré Ústřední Matice školská za těžkých poměrů a s úspěchy potěšitelnými vede. I ve chvilích veselí a osvěžující zábavy pamaluje každý věrný Čech a opravdová Češka na spolek, který vy- konal pro nejsvětější zájmy českého lidu, pro zdravý jeho rozvoj a opravdový pokrok na místech národ- nostně nejchoulostivějších — ba na půdě, jež nám měla býli urvána — dilo velkolepé, ceny trvalé.
Čecho Čechy
27 article
— Páni pořadatelé ervěnických slavností račtež včas učiniti objednávku pohlednic erýěnických. Druhe vydání bylo již rozebráno a přikročuje se k třejiniu, jest tedy třeba zjistiti potřebný počet výlisků. Cena třídílné pohlednice 10 hal., ve větším množství sleva. Objednávky přijímá kancelář Národní jednoty severa- české v Praze II., Spálená ul. 26. — Ve prospěch Čechů ervěnických složeny u pokladry Národní jednoty severočeské tyto příspěv- ky: Obecní úřad ve Střešovicích 10 K, okr. zál. b.- spod. v Ilumpolci 10 K, Jos. Mareček v Srbsku 5 K. okr. výbor v Pardubicích 50 K, okr. zál. hospol. v Nové Kdyni 5 K, občan. zál. v Nov. Bydžově 20 K. okr. výbor v Nové Pace 20 K, měslská rada v Lom- nici n. P. 10 K, učilelský kralikářský kurs v Sobotse 9 K, abiturienti ve Slaném 25 K. J. Sýřiště v Praze 1 K 10 h, B. O. 33 5 K, L. V. 2 K, odber v Nuslích 100 K, ve Velími 25 K, O. Periík, učit. v Nuskch 5 K. K. E., M. E., J. E. 8 K. okr. výbor Smichov 20 K, zřízenci měst. úřadu v Kariíně 25 K 60 h, se- kretariát českoslov. soc. dem. ve Vídni 10 K, Č. Kanla, host. v Petrovicích 2 K, J. Vrhel, učilel v Ko- šicích 3 K, První olec „Baráčníků“ ve Slaném 10 K 56 h, A. Dvořák v Planě n. Luž. 5 K, odbor N. J. S. v Hostomicích n. B. 20 K. Další přispěvky s díky cři- jímá kancelář Nár. jed. soveročeské v Praze II., Spá- lená ul. 26. — Místa suplenlská. Na slátním šymnasii v Tte- bíči obsadí se počátkem škol. roku 1907/8 9 mlst suplentských, a to: 1. čtyři mísia pro klasickou filo- logii, 2. pro češtinu a němčinu jako předmět hlavní, 3. pro češtinu jako hlavní předmět s klas. fil., 4. pro dějepis a zeměpis, 5. pro přirodopis jakožto předmet hlavní, 6. pro kreslení. Žádosti řádně doložené řediv telství ústavu do 26. srpna 1907.
Mareček P K Sýřiště Periík K K E M E J Vrhel A Dvořák Střešovice Jos Srbsko 5 Pardubice Nová Kdyně Nová Paka 20 K Lom Praha 1 B . O . 33 5 K Nusle Velí Vídeň Petrovice 2 K ko Slaný Plana Luže Hostomice Praha II Spat Tte národní jednota severčeský v Praga II obecní úřad Ilumpolec 10 K Smichov 20 K
28 article
— Studentské noclehárny ve Valaž. Meziříčí nas lézají se od 8. srpna 1907 v budově gymnasiáln — Z hospodářsko-průmyslové výstavy chrudim- ské. Z Chrudimi, 11. srpna. Programom dne byla výstava mlékařská. Byla umístěna v t. zv. lesnickém pavilonu a dostalo se jí — náslodkem nedorozumění — méně povšimnutí, nežli bylo lze očekávati. Vý- stavy zúčastnilo se 14 mlékáren východočeských, jez vystavily máslo, dále 5 továren na sýry. Jury, se- stávající z pí. Leníčkové, kočovné učitelky zeměd. rady a pp. Procházky, konsulenta mlěkařství zeměd. rady, V. Petráně, člena okr. výstavy z Rozkovic, J. Cejpa, okr. slarosty z Tisové, a inž. Plundra z Par- dubic, vydala po důkladném prozkoumání vystave- ných výrobků tento úsudek: Máslo velmi jemné vy- slavila družstevní mlékárna v Jehnědí; másla skoro velmi jemné měly mlékárny v Jarošově, Písečné (v okr. žambereckém) a Svinné u Litomyšlc); mlě- kárny v Hrušově, Bilanech (u Chrudimi), Lukavci, Zálší, Dol. Kunwaldě, Sv. Jiří, v Seči vyslavily vý- robky jemně. Za sýry obdržely první ceny: sýrárna p. Plcha v Něměicích v Litomyšle za velmi jemný sýr imperiál a za skoro velmi jemný sýr pi- kantní, sýrárna pl. Leničkové v Luži za sýr lim- burský skoro velmi jemný, za sýry smelanové jemně, mlékárna družstva v Žilovnici za tilsitský sýr pololučný, skoro jemný, mléka řske družstve v Orlici za syrečky dobré, sýráma velkostat- ku v Dol. Krupé za sýr deserlní jemný a za sýr zá- mecký skoro jemný, Odpoledne byl na výstavě kon- cert vojenské kapely. Návštěva byla ohromná; pro- dalo se skoro 7000 vstupenek — Ke konkursu hr. Karla Schönborna. Na prkně obchodního soudu v Praze visí od včerejška talo vyhláška: »C. k. obchodní soud v Praze jako sou konkursní ustanov uje na základě § 276 ob. zák obč. v konkursu Jeho Osvícenosti pana Karla br.
Leníček Procházka V Petráň J Cejp Ing Bilan Jiří Luža Schönborn Karel Chrudim Rozkovice Tisová Jehnědí Jarošov Písečná Hrušov Lukavac Zálší Dolo Seč Litomyšl Krupá Praha obchodní soud v Praga zákon občanský
29 article
Schönborna, majilele svěřenství v Praze z příčiny ktemuto konkursu přihlá šených pohledávek »Vdovské i sirotčí pohladny hraběcího schönbornovského slu- žebnictva«, jakož i ohlášených nároků vlastnických, pro tuto pokladnu ev. pro neznámě té doby její účastníky za účelem hájení jejich práv pan JUDra, Aloisa Strompía, zemského advokáta v Praze, opatrovníkem.« — Akce pro stavbu levných domů řemeslnických v Praze. K úřadujícímu náměstku starosty dru. A. Štychovi dostavila se včerejšího dne depulace místního odboru zemské jednoty živnostníků, uve- dená ob. slarším p. Náhlovským a p. Břich áčkem a odevzdala mu resoluci schůze živnostníků staro- měslských, ze dne 5. srpna t. r., v niž se žádá, aby rada městská vzala zřelel na požsdavky řemeslníku na Slatém městě pražském a stavěla tam vedle paláců též levné domy řemeslnické. Úřadující ná- městek dr. Štych ujistil depulaci, že rada městská vždy svědomitě otázku tuto brala v úvahu, zejmena v tom směru, by řemeslnictvo a živnostnicivo novým ruchem stavebním z dosavadního svého působišlě nebylo vypuzováno, a jak také již poslavením ře- meslnického domu na svůj náklad porozumění své v této věci prokázala a prohlásil, že resoluci tulo přikáže bedlivé úvaze komisi asanační, aby naléhavá otázka ta v zájmu občanstva i řemeslnictva došla příznivého vyřízení stavěním levnějších domů, v nichž by řemeslníci bez ohrožení své existence mohli i své živnosti provozovati a tamtěž bydleti.
Schönborn JUDr Strompía A Štych Náhlovský doktor Štych Praha
30 article
— Změny držebnosti. Praktický lékař v Libní p. MUDr. Frant. Brdek koupil společně s choti Annou od velkostatkáře svob pána Viléma z Königswarlů pozemky čís. kat. 246/18, 246/19, 246/20, 246/21, 246/22, 246 23 a 246/24 v Libni za 63.142 K. — Pan Frant. Němec koupil od c. a k. podplukovníka Arlura ryl. Stankiewicze de Mogila dům čp. 438 v Libni za 38 000 K; býv. správce p. Josef Macháček koupil od továrníka p. Jana Wendlera pozemek č. kat. 304/1a 305/1 v Libní za 54 000 K. Obchodnice pí. Kateřina Prušová (z Proseku) koupila od p. Antonína Hrabika dům čp. 83 »Na Báních« v Proseku za 18.000 K. Majitelka domů v Tejnce pí. Flora Hrubá koupila o Václava a Kateřiny Kindlových dům čp. 436 v Riegrově třídě v Karlině za 56.000 K. Páni man- želé Josef a Ludmila Malých koupili od p. Antonina a Kateřiny Novákových dům čp. 153 ve Velkých Ča- kovicích v okresu karlinském za 11.000 K. Hostin- ský v Praze p. Oldřich Fedrz koupil od pp. manžel Josefa a Růženy Vaňhových dům čp. 150 z pozemky č. kat. 127/2 a 133/3 v Troji za 60.000 K. Pan Joseí Chlumecký koupil společně s choti Annou od Vše- obecné záložny v Karlíně usedlost čp. 7 ve Větruši- cích v okresu karlínském za 29 000 K. Firma Scholler a spol. koupila od p Adolfa a Marie Werichtových mlýn čp 18 s pozemky v Čakovících za 50.000 K.
MUDr František Brdek Anna Vilém Němec Arlura Stankiewicz Macháček Wendler Prušová Hrabik Báňa Flor Hrubá Václav Kindlův Josef Malá Antoninus Novákův Oldřich Fedrz Vaňhův Joseum Chlumecký Adolf Marie Werichtový Libeň Prosek Riegrův třída Karlin Velká Čo Praha Trója Větruše Mogil dům Scholler
31 article
Býv. nájemce dvora p. Otta Físchl koupil společně s chotí Annou od JUDra. Jaroslava Tichého a od pl. Boženy Škardové usedlost čp. 6 a 7 s hostincema pozemky v Kličanech v okresu karlinském za 400.00D K. Firma Wolf a spol. koupila od architekla p. Ant. Frice dům čp. 345 s kavárnou čp. 316 »Na ostrůvku« v Nuslích za 86.000 K. — K požáru Kubíkovy papírny v Bubenči. Ještě po celý včerejší den doutnal materiál, shromážděný ve vyhořelé hadrárně a cellulosce Kubíkovy továrny v Bubenči, kamž včera putovaly zástupy zvědavých, aby shlédli dílo spousty. Hlídka hasičská setrvala přes celý den i noc na dnešek ještě na späleništi. Všeobecný zájem jevil se o zraněné hasiče Hodkaa Seemana, kteří vážně byli zranění pořezáním o sklo, Dlužno se zmíniti, že člen záchranného sboru žiž- kovského p. Rudolf Marvánek velmi účinně obou se ujal a ambulančním vozem dopravil je do nemoc- nice. Oběma zraněným daří se již lépe.
Ott Anna JUDr Tichý Škarda Wolf Fric Kubíkův Hlídek Hodkaa Seeman Marvánek Nusle Bubeneč