2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
19. července 1904.
5
article
proudem stržen do hlubiny, v níž utonul. Plavci Frant
Režný a Stanislav Kubát na loďce přijeli mu ku po
moci, ale vytáhli Novotného již mrtvého. Po lékařském
ohledání byla mrtvola převezena do pathologického
ústavu.
— Truchlivé následky zlomyslnohtl. Několik
chlapců sešlo se včera odpoledne v Kaprové ulici na
Starém městě ke hře na vojáky. Sedmiletý synek krej-
čího Jan Žídek představoval generála a dal se jiným
„vojinem“ nosit na ramenou. Při velení přišel neznámý
uličník, vrazil do nosiče, generál i nosič upadli a Žíd-
kovy byly zlomeny předloketní kosti pravé ruky. Zra-
něný hošík byl odveden na záchrannou stanici, kde
mu lékaři pp. dr. Svoboda a dr. Mejtský ruku obvá-
zali. Zlomyslník, který nehodu tuto způsobil, utekl
a nebyl vypátrán.
— Vylovená mrtvola z Vltavy. Ve včerejším od-
poledníku uveřejnili jsme zprávu o tom, že s řetě-
zové lávky v noci na včerejšek skočila žena do
Vltavy a utonula v řece. Mrtvola zoufalé byla včera
odpoledne vylovena u malostranského břehu neda-
leko schwarzenbergské ohrady. Plavci Frant. Lasička
a Jan Šnajdr vytáhli utopenou dívku, která byla asi
18—20 roků stará. Na sobě měla tmavý živůtek,
modrou sukni, černé punčochy a šněrovací botky.
V kapse měla zálepku, adresovanou na jistého muže
v Libni. Z dopisu vysvítá, že sebevraždu spáchala
z nešťastné lásky a že se jmenuje Slámova. Po
lékařském ohledání byla mrtvola převezena do pa-
thologického ústavu.
Režná
Kubát
Novotný
Žídek
doktor
Svoboda
Mejtský
František
Šnajdr
Slámův
Kapr ulice
Vltava
Libeň
6
article
— Klerak se panská z nešťastné lásky vykou-
pala. Značné shromáždění obecenstva nastato včera
odpoledne na pilotovém mostě přes ostrov Štvanici
nad přístavištěm parníků. Na přístavní můstek přišla
po 4. hod. 29letá panská bez zaměstnání Antonie
Burgrová ze Žižkova a v sebevražedném úmyslu
skočila do řeky. Ale šťastnou náhodou je řeka
v těch místech tak mělká, že zoufalů žena vůbec se
ani nepotopila. Sama vylezla na břeh, kde se jí
ujal policista a odvedl panskou na karlínskou stráž-
nici, kde jí lékař p. dr. Pilař poskytl občerstvení
Nešťastná láska prý to byla, která ji přiměla k zou-
falství.
— Metař povalen. V Železné ulici na Starém
městě byl včera po 5. hod. odpol. 65letý metat
Václav Karoch povalen velocipedem Karla Peroutky
Metař pádem vymkl si levou nohu a po lékařském
přispění byl odvezen do nemocnice Milosrdných
bratří. Svědkové potvrzují, že cyklista v čas z onil
a že metař zavinil nehodu sám, poněvadž se ne-
vyhnul.
— Ztráty a nálezy. Dne 17. července odpoledne
byla nalezena tobolka s větším obnosem peněz n
cestě od radolínského přívozu ke Zbraslavi. Kdo pe-
níze ztratil, nechť se přihlásí v podatelně zemského
trestního soudu v Praze, na Karlově náměstí.
— Z Rychnova n. Kn. Sjezd abiturientů
po 25 létech, kteří absolvovali v r. 1879 rychnovské
c. k. vyšší gymnasium, koná se ve dnech 8. a 9. srpna
v Rychnově nad Kněžnou. Dne 8. srpna sjezd a dne
9. srpna ráno zádušní mše, prohlídka města a památ-
ností, společný oběd atd. Bližší sdělí p. JUDr. Frant
Kopecký, advokát v Čáslavi anebo p. P. Jos. Hlavsa
farář v Chomulicích p. Ostroměř.
Burgrová
Pilař
Karoch
Peroutka
JUDr
Kopecká
Jos
Hlavsa
Žižkov
Železná ulice
Zbraslav
Praha
Karlov náměstí
Rychnov můj
Rychnov nad Kněžná
Čáslav
Ostroměř
7
article
— Z Rakovnicka dochází nás tato zpráva: Po řa-
du let okr. šk. rada, vlastně samosprávní její členové
uznávajíce zásadu staršinství učitelstvem žádanou —
za správnou, řídili se vždy při obsazování jedině slá-
řím a způsobilostí. Však při nejbližším zasedání má
býti jinak. Jde totiž jistému pánovi o to, aby prosadi
v Křivoklátě žadatele kníželi Fürstenbergovi milého
ale nejmladšího. Z té příčiny přemlouvá mnohé členy
okresní šk. rady a tvrdí, že dle stáří se vždy a všude
obsazovati nemůže. Appellujeme na všechny členy
zvláště samosprávné, aby se nedali přemluviti a aby
i na dále uznali, že prospěch školy vyžaduje spoko-
jenost učitelstva, které možno ovšem dosáhnouti jen
tehdy, bude-li okresní šk. rada přihlížeti, jako dosud
činila, ke stáří a způsobilosti. Konečně připomínáme
že by trapně působilo takové jednání na ony obce
v okresu, kde při obsazování nebyl vždy zřetel brán
na jejich přání. Nyní však při obsazování Křivoklátu
kde v obecním zastupilelstvu a místní školní radě mají
převahu knížecí úřadníci — má býti jinak? K tomu
že by se propůjčili samosprávní členové okresní šk
zady? Nevěřímel
— Výstavy. Výstava gralického uměn
v pavilloně „Manesa“ pod zahradou Kinských ole-
vřena jest ještě do večera dne 24. t. m. denně od
9. hodiny ranní do 7. hodiny večerní. Vstupně 1 K
Studentské, spolkové a dělnické lístky na průka
legitimace 60 hal.
Fürstenberg
Kinská
Rakovnicko
Křivoklát
8
article
— Louiková divadla. V Národním lou-
vém divadle klubu vlast. přátel dra. Paříka
Třebenicka v zahradním sále měšťanského pivovaru
na Král. Vinohradech hraje se dnes c 6. hod. odpol
„Princ Slavomir a Jarmila“
— Z lanové dráhy na Petlín. Vozy lanové dráhy
jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v restau-
raci na Nebozízku až do 11 hodin večer
— Ohně způsobované jiskrami z lokomotiv. Jistý
odborník nám píše: Jednu druhou stíhá zpráva
o ohních, jež vznikají lítáním jisker z lokomotiv. A
přece dovídá se veřejnost jenom o nepatrně čásli
ohňů, jež takto vznikají. Škoda, působená jednak
ohněm, jednak chrlením nespáleného a nevyužitkova-
ného žhavého uhlí, jde v jediném státě d. millionů
korun ročně. Není také divu. Hledíme-li z večera za
vlakem, vidime uskutečněnu fantasii o ohnivém dešti.
Král
Slavomir
Jarmil
Louiková divadlo
Pařík Třebenicko
9
article
Mezi dnem takové zjevy — díváme-li se z dálky —
našemu zraku unikají, za to však ve vozích želez-
ničních máme kromě koufe docela jiný ještě požitek
který se často žíravě pociťuje v našich očích. Na la-
vicích pak možno uhlí zrovna smelat. Aby se zlu
tomu odpomohlo, zkouší se u všech téměř drah právě
spalování kouře zařízením systému vrch. inženýra K.
Schleydera, kterýmž se má nejenom uvedeným ne-
příjemnostem přítrž učiniti, nýbrž také ještě 10 a
15% paliva uspořiti, což by vynášelo dle uzavírek
jež pouze státní železnice pro Rakousko (bez Uherska)
na rok 1905 udělaly, 249.200 tun uhlí, a to počítá-li
se jenom 10%! Slušná to zajisté částka. Kromě toho
čistí se při zmíněném zařízení trubky kotle automa-
ticky a spalování kouře děje se téměř úplně. Jest
obecné přání, aby se zkoušky osvědčily a aby palc
spalování kouře dle řečeného systému pilně se za-
vádělo.
— Zpráva časopisecké. Příští číslo uměleckéh
Jetáku „Lyry“ vyjde až po prázdninách. Příspěvky
přijímá redakce „Lyry“ v Říčanech.
— Nedělní klid. K nárvhu člena ředitelstva p. K.
O. Hubálka zaveden byl ve spořitelně města Česko
Třebové celoroční nedělní a sváteční klid.
K Schleyder
K O
Hubálek
Rakousko
Uhersko
Říčany
Česko Třebová
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Z Vídně, 18. července. (C. B) Velitel 24. pěš
brigády v Krakově, generálmajor Machalicky
zde zemřel.
= Rakouské vojenské lodi. »Čísařovna Alžběta-
připlula v neděli do Kobe (Japonsko) na 5 dní.
»Saída« týž den do Mylu na 2 dni a »Taurus« n
Samos na 2 dni. Posádky jsou zdrávy.
= Vedra. Z Vídně se sděluje: Následkem vel-
kých veder přihodilo se zde včera v neděli
několik nehod. Na 7 místech vznikly požáry trávy
na lukách. — V Berlíně stiženo bylo v neděli
vedrem 6 osob, z nichž některé zemřely. V okole
Vratislavi způsobila sucha veliké škody. V Pa-
říži při 4 stupních C zemřelo v sobotu a v neděli
10 osob slunečním zážehem a 50 onemocněvších
leží v nemocnicích. V Londýně vystoupil v ne-
děli teploměr ve stínu na 30 st. C. Se všech stran
oznamují se tam úmrtí nebo šílenství, zaviněné slu-
nečním zážehem. — Také ve Vídni bylo v neděli
rovněž nesnesitelné vedro. Na Mathildině náměstí
skácel se vedrem stavitel Lang a musil býti do bytu
v Hernalsu odvezen. V zábavní místnosti omdlela
vedrem o půlnoci zpěvačka. Na aspernském nádraží
pozbyla vedrem vědomí 55letá podomní obchodnice
Julie Deutschová a v Prateru 25letá Adela Grüna-
tová. Všechny musily býti dopraveny do svých bytů
Dnes v pondělí se ve Vídni ochladilo a večer pršelo
V okolí Drážďan až k Rudohoří vysýchají studny
Vedrem na četných místech kolejnice na železničních
tratích se zkřivily. Tak stalo se zejmena u Poz-
naně, kde zpozorovavší to železniční dělník za-
chránil výstražným znamením vlak před vyšinutím.
= Zemřel při závodech. Z Brunšviku se tele-
grafuje: Při jízdě o závod spadl cyklista Luthen
z Magdeburku tak nešťastně s kola, že se zabil.
= Dástojník přejet a usmrcen vlakem. Z Vídně
se sděluje: V neděli odpoledne jel dělostřelecký
setník Hippolyt Rudzinski z Rudna rychlíkem Ferdi
Saíd
Lang
Deutschová
Grün
Rudzinski
Vídeň
Krakov
Kobe
Japonsko
Samos
Berlín
Londýn
Mathildina náměstí
Prater
Drážďany
Rudohoří
Poza
Brunšvik
Magdeburk
Čísařovna Alžběta
stupeň C
11
article
nandovy severní dráhy do Vídně a za stanicí gensen
dorfskou nešťastnou náhodou spadl s vozu na koleje
a byl koly usmrcen. Dle jiné zprávy spadl selník
se stupátka vozu, když se vlak v nádraží hnul
v okamžiku, když sbýbal se pro peněženku.
= Zuřivý host v kavárně. Z Vídně sdělují: D
kavárny Josefa Mayera v Singerstrasse 8 přišel dnes
v pondělí 35letý agent s klenoty Moric Boden a když
ve dvoře zachoval se neslušně, byl kavárníkem po-
kárán a pro své hrubství i udeřen. Boden vytáhl pak
nůž a vrazil jej kavárníkovi do břicha. Mayer do
plazil se ještě do bytu ve čtvrtém patře, kde pozby
vědomí. Prchajícího Bodena zadržel truhlář Jose
Kršnáč, ale Boden zranil jej těžce na krku. Kdyí
policejní strážník chtěl zuřivci vyrvati nůž z ruky
byl jím na rukou pobodán a pořezán. Teprve když
ku pomoci přichvátavší lidé srazili Bodena holemí
k zemi, byl odzbrojen a dopraven na komisařství
Mayer dopraven byl do nemocnice.
= Průhž mračen. Z Cellu na jezeře se telegra
fuje: Včera o 2. hodině odpolední řádila zde průtrž
mračen a padaly kroupy ve velikosti ořechů. Četná
okna rozbita a ovoce se stromů sráženo.
Mayer
Boden
Jose Kršnáč
Vídeň
D kavárna
12
article
= Vražda amerického diplomata. Z Kings
bridge, 18. července. (C.-B.) Mrtvola amerického di
plomata Kent Loomise vyvrženého zde na zem, má
za pravým uchem velkou ránu. Myslí se, že Loomi
stal se obětí vraždy.
= Požáry. Z Pešti se telegrafuje: V obci Torna
Ujfala v tornské stolici vyhořelo včera 30 usedlostí
mezi nimi dva kostely a škola. V Solné vypukl dnes
oheň ve vnitřním městě a zničil několik budov. Oheň
rozšířil se pak na zevnější město, v němž vyhořely
četné domy i se zásobami slámy a píce.
= Kobylky. Z Jagru, 18. července. (C. B.) Louky
zdejší kapitoly byly spustošeny včera milliony
italských kobylek. K jich hubení bylo povoláno
vojsko.
= Požár zaviněný mlátiěkou. Z Kečkemetu s
telegrafuje: Na blízku města rzňalo se dnes o
jiskry z komína mlátičky obili ve snopech asiz
1000 jiter a shořelo. Škoda jest značná.
= Cholera. Z Baku se telegrafuje: Dle zpráv
z Teheranu nabývá tam cholera hrozivých roz-
měrů. Evropané prchají kvapem z města
do hor a nechávají veškeren svůj ma-
jetek bez dozoru. Z Teheranu sem přibylé
osoby udávají, že denně umírá na 900 o sob.
Není ani času, by se všechny mrtvoly pohěbily.
Kent Loomis
Loomi
Požár
Jagr
Evropan
Pešť
Kečkemet
Bak
Teheran
King bridge
13
article
Naučný obzor.
Naučný obzor.
O přirozenosti člověka.
Studie Ilja Iljiče Mečníkova. )
Nejen Komenský ličí labyrint světa jen
jakožto »matení a motání, kolotání a lopotování
mámení a šalbu, bídu a tesknost a naposledy
omrzení všeho a zoufání«, staří i noví filosofové.
církevní autority i umělci kloní se spíše k pessi
mistickému pojímání přirozenosti lidské, nežl
k veselejšímu názoru Hellenů, kteří i lidskou
postavu dávali svým bohům a vysoce cenil
harmonický vývoj člověka, jehož vlohy přirozeně
se vyvinující vésti mohou k pravému blaženstv
ozem skému.
Od té doby zajisté věda učinila značné po
kroky a přece ozývá se proti ní s různých stran
nespokojenost. Věda, praví se, zajisté zlepšila
značně hmotné poměry lidského života; jest
však malomocna, jakmile se jedná o morální
filosofické otázky, které vzdělance v nejvyššt
míře zaujímati s to jsou. Tímto směrem zbořila
prý základy náboženské; oloupila lidstvoo
útěchu, kterou náboženství poskytuje, aniž by
tuto čímž lepším a trvalejším nahradila. Tato
chorobná neuspokojenost vede pak k pessimismu
a mysticismu, vždy znovu se šířicím.
Přirozenost lidská považována byla za slo-
ženou ze dvou nepřátelských prvků: duše a
těla. Jen tělo považováno bylo za nevyčerpatelný
pramen všeho zla. Toto týrali si proto flagel
lanti, indičií fakirové, moslímští dervišové, rušt
Skopci. Buddha přikládá tělu nečistý původ
a rozumuje: Kde jest mudre, jenž by vlastní
tělo nepovažoval za svého nepřítele, když je po
zoroval? Křesťanství sdilelo tento názor; vidět
lo bylo i na úpadku umění výtvarného za Ka-
rolingů a později. Bylo by klesalo vždy více,
ano opovrhovala vším studiem přírody, kdyby
renaissance nebyla se vrátila k ideálu řeckého
umění a ku přírodě.
Mečníkův
Komenský
Skopec
14
article
Ale i divocí nevzdělaní národové prováděj
různá tělesná zkomolení, aby normální zjev
člověka zpitvořili a pozměnili. Ti nejednají vě
domě dle náboženského neb filosofického učení
nýbrž jest to jen výraz nespokojenosti s přiro
zenými poměry, který tvoří tak všeobecný rys
v povaze lidstva. Jaký to má základ ? Tu třeb
se trochu poohlédnouti v ostatním tvorstvu.
Dávno před zjevením člověka na zemi žili
jednak šťastné, životním podminkám výborně
přizpůsobeně bytosti, rostliny i zviřata, a také
nešťastní tvorové, kteří, sledujíce své nesrovnalé
pudy ve změněných poměrech život si stěžovali
a konečně vyhynuli. Prvější udrželi se po věky
v různých geologických dobách až na dnešní
den. Škorpioni doby kamenouhelné ku podivu
se podobají těm, kteří dnes v teplých krajinácl
žijí; podobně švábi. Jistí měkkýši a foramini
ťery jsou ještě staršího původu.
Naproti tomu v panenských lesích Evropy
za doby třetihorní žili hojně opice, jichž stopy
zvlášť v Řecku jsou hojné. Nuže, ačkoli o piee
mají ústrojnost mnohem složitější nežli skor-
pioni a měkkýši, nemohly se změnam vnějšíeh
okolností, jež v Evropě nastaly, přizpůsobiti.
Evropa
Řecko
15
article
Vyhynuli jako vyhynul mamut, ma stodon
a j. Není v přírodě slepá tendence ku pokroku.
Člověk jest jeden z nejpozdnějších druhů, kteř
se na zemi objevili. Někteří cizopasníci člověka
jsou staršího původu; životu na a v člověku
se teprv přizpůsobili.
Nuže, kdyby různé ty bytosti trvající
zmizelé mohly přemýšleli a dojmy své sdileti,
postavily by se prvnější, podmínkám životním
dobře přizpůsobené, na slanovisko optimistů.
Prohlásily by, že svět jest co nejlépe zařízen
že třeba jen přirozené pudy sledovati, aby se
došlo úplného štěstí a spokojenosti.
Naproti tomu bytosti disharmonické, které
podmínkám životním špatně se přizpůsobují, pro-
hlásily by se za pessimisty. Brouček, jenž veden
touhou po medu, leze do květu a v nástraze
listů utone, hmyz, jenž oslněn světlem křídla
si spálí, jepice a j, na něž oheň podobnou přl-
tažlivostí působí, padají ve zkázu. Ti všichn
Brouček
16
article
*) Ilja Iljič Mečnikov, světově proslulý
professor ústavu Pasteurova v Paříži, jeden z nej-
přednějších současných biologů ruských, vydal tyto
studie »optimisticky filosofické«, zároveň jako program
pro mladší badatele, zvlášlě bology, kteří ve svých
pracích se chtějí orientovati ve starých i nejnovějšíc
náhledech o nejdůležitějších živolních otázkách člo
věka. Optimistickým nazval klidný svůj názor světa
nikoli ve smyslu bezmyšlenkové lehkomyslnosti
nýbrž založený na opravdové snaze vědecké. Zde
uvádíme krátce chod myšlenek pozoruhodného díla
by prohlásili, že svět hanebně zařízen a že lépe
by bylo se nenaroditi.
A což člověk, jakožto druh nám nejbližší
do které kategorie ten se má zařaditi ? Jest by
tosti, jehož přírozenost spočívá na harmoni
s podmínkami, v nichž mu jest žíti, aneb jes
organismem nesouladným, disharmonickým?
Mnoho jest v lidské ústrojnosti nesrovna-
lostí, disharmonií. K vysvětlení těchto jest třeba
přihlížeti k původu člověka, kterouž otázkou
staletí lídstvo se zabývá.
Ilja
Iljič
Mečnikov
Pasteurův
Paříž
17
article
Důkladné studium ústrojnosti člověka oká
zalo přesvědčivě přibuznost jeho se ssavci
jak již Linné okázal, především s anthromorf
ními opicemi. Různé nesrovnalcsti v tělesné
povaze své nemá člověk považovati jako týráni
krutého osudu, nýbrž spiše jako zbytky vývojem
pozůstalé ze stavu dřívějšího. Jsa nadán vyvi-
nutějším mozkem, nastoupil člověk novou dráhu
ve vývoj vyšších bytostí. Tato náhlá změna
měla v zápětí celou řadu nesrovnalostí, které
jsou člověku tím eitlivější, čím se stává intelli-
gentnějším a nedůtklivějším. Pohleďme na př.
na červíkovitý výčnělek na slepěm
střevě, který má člověk jen s anthromorfickými
opicemi společný (tak jako serum z krve lidské
stejně resguje jako krev z opic). Nemá smyslu
tento přívěsek jiného, nežli jak porovnávajíe
anatomie a embriologie jej podávaji; jinak může
jen škoditi, jsa původem hojné těžké nemoc
(appendicitis).
Linné
18
article
V zažívacím ústrojí jest však ještě celá
řada nesrovnaosti, které si možno vysvětliti tak
že předkové člověka živili se jen syrovou po-
travou rostlinnou a živočišnou. Člověk naučil se
připraviti si látky snadno ztravitelné. Ústroje
předkům výhodné staly se částečně nepotřeb
nými. Jsou tvorové, jako tasemnice, kteří zaží
vací ústrojí úplně ztratili, přizpůsobíce se cizo-
pasnému životu.
U člověka zůstala v tlustém střevě čásť, jež
mu jen škodí. Hygiena musí s tím počitati př
volbě potravy. Ve volbě potravy jest zvíře ve-
deno vrozeným pudem; myš jest těžko otráviti
i psi dovedou se jedu vyhnouti. Opice velmi
pozorně prohlížejí, nežli co do úst dají. Ovšem
na svobodě; v zajetí otravují se mnohdy lát-
kami, jako jodoformem neb fosforem.
U člověka zvrhl se pud ve volbě potravy
Děti polýkají neztravitelné věci, i jedy. Kdežlo
tlusté střevo stává se skrýší škodných mikrobů,
vede zvrhlý pud člověka k otravování se alko-
holem, étherem, opiem, morfiem. Neblahá úloha
alkoholismu jest nejpádnější důkaz disharmonie
mezi pudem volby potravy a pudem sebe
zachování.
Ale ani naše smysly nejsou úplně dokonalé.
Již Johannes Müller a Helmholtz zjistili nedo-
statky našeho oka. Pramenem však největšíeh
svízelů jsou různě rudimenty pohlavních ústroji
a disharmonickě poměry v činnosti jejich.
Müller
Helmholtz
19
article
Všechna náboženství vidí zde pramen zlaa
zkaženosti lidské přirozenosti. Umělý abortus,
u různých národů rozšířený, pohození dětí novo-
rozených, coelibat jsou zjevy disharmonií, jež
nejnepříznivěji působí v nedokonalém vývoji ro-
dinného a sociálního pudu lidstva.
Zvířata nemají pojmu o nevyhnutelnosti
smrti a o osudu, kterému každý živý tvor pod-
lehá. Poznání toto získalo jen lidské pokolení
Pud sebezachování probouzí se u děti později.
u mladých lidí za jistých poměrů, jako v boji
slaběji; smrt však jest problem, o kterémse
od starověku rozumuje. Z novějších poukázati
jen třeba na Tolstého »Zpověd«.
Strach před smrtí jest pocit instinktivní,
člověk všemožně záhadu hleděl si vysvětliti.
»Náboženství«, praví Cuyau (L'irreligionde
l'avenir), »jest většinou přemýšlení o smrti. Kdy
bychom nemusili zemříti, panovala by bez po
chyby mezi lidmi jen pověra.«
Též filosofie jest zvláště rozjímání o smrti
Sokrates i Cicero pravili: »Život filosofa jest
jen stálé rozjímání o smrti.« Není tedy divu,
že činěny všemožné pokusy, jak různé vady z
lidské přirozenosti plynoucí z jejich disharmoni
zmenšiti a život lidský strachu před smrt
zbaviti.
Tolstý
Zpověd
Cuyau
Cicero
L ' Monde
20
article
Nejrozšířenější po lidstvu jest idea a ni-
mismu, z něhož vzešlo uetívání předků, názor
o nesmrtelnosti, život posmrtný, Nirvana. Nábo-
ženství hledělo též zvláštními předpisy o pří
pravě pokrmů život lidský prodloužiti; proti
moru a nemocem talismany a idoly upolřebiti.
Původ moru přičítán zlobě rozhněvaného božstva,
jež obětmi i lidskými mělo býti udobřeno.
Lidská věda postupujíc poznenáhlým vývo-
jem, nespokojuje se ovšem více podobnými pro-
středky, ale rázně hledi ku podstatě zla. Fílo-
sofie nabývá zatím rázu pantheistického. Lidstvo
vidoue málomocnost dosíci vytoužené harmonie
oddává se namnoze passivnímu fatalismu.
Pozvolným ale exaktním vývojem pokou-
šela se konečně věda ovládnouti situaci. Pokra
čujíc postupem od jednoduchého ke složitému,
stanovila řadu fakt, jež všeobecně za pravdu
přijala byla.
Neblahé lidstvo kladlo vědě otázku za
otázkou, a ztrácelo trpělivost, když vědecký
pokrok bral se příliš pomalu ku předu. Roz
řešení problému, jak vědě podařilo se je podati.
prohlásilo za příliš nepatrně a málo zajímavé.
A proto lidé ob čas dávají přednost kroku na-
zpět a nechají se ukrotiti raději krásným blou
zněním, jaké jim poskytují různá náboženství
filosofické soustavy.
Fíla
Nába
21
article
Přednost poznávání fakt před pouhým filo-
sofováním vysvitne jen z toholo příkladu. Za-
kladatelé pessimistické filosofle klamali seo
původu moru a nakažlivých nemocí.
Schopenhauer dle tehdejšího stavu mediciny
hledal původ nákazy v chemické změně ovzduší
Cholera i mor mají však, jak dnes známo
původ v mikrobech a tím se řídí i zamezení.
Též o »černé smrli« tak zhoubné v XIV. stolet
panují dnes jiné náhledy. Možno poukázati jen
na blahodárnou činnosť moderní chirurgie v lé-
čení v bitvě raněných.
Ve válce krimské podlehlo ranám 15,29
ve španělsko americké již jen 6,6.
Věda důvěřujíe ve své methody, kterými
se řídí, pokračuje klidně na své dráze. Snaha
její táhne se předem ku pokusům vývoj lid
ského života uvésti v soulad (= orthobiose)
Jen věda jest sehopna úkolu takového se pod
jati a lidstvo jest povinno, poskytnouti jí mož
nost, úkol ten provésti. Zatím i v nejpokroči
lejších zemích potkává se s četnými překážkami
jež pokrok její zadržují.
Schopenhauer
22
article
Bude snahou moderní hygieny stáři patho-
logické proměniti ve fysiologieké a normální
Dosáhl-li Methusalem 242 let, svatý Mung
z Glasgowa 185 let, proč by vědecké studium
stáří (Gerontologie a Thanatologie) nevedlo k se
slabení disharmonií a k vývoji pudu smrti při
rozené?
Aby se došlo tohoto cíle, nastává vědě kua
perné práce. Jest však význačným rysem jejím
že povzbuzuje ke zvýšené činnosti, kdežto různá
vyznání náboženská i soustavy metafysické filo
sofie setrvávají v passivním stavu fatalismu
němé oddanosti. Již vyhlídka, že v dosažitelné
budoucnosti kyne dříve neb později rozluštěn
velkého problému, které celému lidstvu má
prospěti, naplňuje uspokojením.
Pro naši generaci neni naděje dosíci fysio-
logického stáři a dostati se k přírozené smrt
sešlosti, pravá útěcha leží však v naději, ž
mládež cíli o několik kroků se přiblíží. Pokro
ková dráha tato vyžádá si ještě mnohé oběti
Celou řadu rozšířených zvyků bude třeba od
straniti, celý plán výchovy bude třeba zrefor
movati.
Glasgow
23
article
Výměr lidských cílů života bude vyžadovat
mnohem větší určitost zásad morálních. Pravá
politika založena bude na nových základech.
Nalezáť se politika dnes v podobném stavu jako
lékařství dávno minulé doby, kde každý měl se
za oprávněna léčiti, až nastalo dělení práce a
dílo specialistů
Na dráze ku pravému cíli života ztratí lidé
leccos ze své svobody, náhradou bude jim všal
vysoký stupeň solidarity. Čím exaktnější a jas-
nější jest poznání, tím menší jest volnost, ne-
říditi se jím.
Dříve mohl každý učiti, že velryba jes
rybou, dnes po poznání ssavčí přirozenosti kyta
to nejde. Od doby, kde lékařství jest exaktní
vědou, nemají lékaři volnost zanedbávati pra-
vidla, jež vyžaduje asepsis a antisepsis.
K dosažení účele bude třeba přírodyse
tázati. Tato již v jepici okázala úplnou dráhu
normálního života a přirozené smrti. V problému
lidského osudu nespokojí se člověk nikdy jen
tím, co příroda mu poskytla; vždy bude nucen
zasahovati vlastní činností. Ale jako člověk při
rozenost rostlin a zvířat pozměnil, bude musiti
i vlastní přirozenost zmodifikovati, aby ji har
moničtěji utvářl.
Chceme-li přirozenost člověka měniti, jest
třeba uvědomiti si ideál, k němuž se má pra-
covati, a chopiti se všemožných pomůcek, jež
věda poskytuje, aby se výsledku došlo. Je-li
pravda, že bez víry nelze žíti, nemůže tato býti
BB.
jiná nežli víra v moc vědy.
25
article
Léčení pleše před 6000 léty. Jistý negyptolog našel
v prastarém pramenu (je to staroegyptský papyrus)
recept na lék proti holohiavosti, jehož užívale matka
krále Šaty, druhého krále z první dynastie, jenž vládl
asi 4000 let před narozením Krista. Léčení to bylo
velmi jednoduché. Psí pazoury, datle a osli kopyta
se očistěné vařily v oleji. Odvarem pak potírala s
kůže na hlavě.
Zvláštní sebevraždu vymyslil jistý vězeň, ne-
mocný, internovaný v nemocnici v Sall Lace City ve
Spojených státech. Podařilo se mu oklamati bdělost
strážců i vnikl do koupeiny, kde přitiskl ústa ke ko-
houtku, načež otevřel jej na plné kolo. Nejprudším
proudem vnikla voda ústy do jeho útrob a protože.
pokud byl při vědomí, vší silou svíral čelistmi ko-
houtek, zalila jej voda a zadusila, takže záhy upadi
v bezvědomí, ve kterém po několika minutách zemřel
Krist
Salla Laka Cita
spojený stát
26
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Na c. k. ústavě ke vzdělání učitelů v Kulné
Hoře bude zápis do I. ročníku dne 13. září; při-
hlášku předběžnou lze učiniti však během prázdnin.
Kdo se chce přijímací zkoušce podrobiti, prokaž se
dostalečným stářím (15 let — křestní list), před-
běžným vzděláním (poslední vysvědčení studijní)a
tělesnou způsobilostí (lékařské vysvědčení). Zemská
školní rada může dáti do 6 měsíců dispens záko-
nitého stáří. Žádosti přijímá ředitelství do 5. srpna
t. r. Ke zkoušce přijímací, jež bude od 13.—16. září,
přinésti nutno výkresy a psané zkoušencem věci
Zápis do vyšších ročníků, do nichž se cizí a noví
chovanci naprosto nepřijímají, bude dne 17. září.
Jednota učit. v Nepomuku konati bude členskou
schůzi dne 27. července 1904 o 10. hod. dop. v sále
hostince su Kadleců« v Nepomuku.
Kadlec
Kulný hoře
Nepomuk
27
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Včerejším
dnem nastaly v Národním divadle
prázdniny po roce únavné práce a čilosti. Vy-
pravenoť během jediného roku, resp. po odečtení
27denních prázdnin za dobu 11 měsíců, 32 novi-
nek (ve zdejším německém, dvojí jeviště pro zkoušky
k disposici majícím divadle 26 novinek, ve vídeň
ském dvorním, pouze činohru pěstujícím divadle 13
novinek!) a nově nastudováno 27 starších
prací, z nichž 5 operních a 3 činoherní veskrz
nově obsazeny, resp. i vypraveny jako novinky.
Z oněch 32 novinek bylo 27 činoherních a 5 oper-
ních a baletních (v zdejším německém divadle 2
činoherních a 6 operních, resp. operetních). Jedno-
aktových činoherních novinek bylo 8, celovečerních
19 (v německém divadle 4 a 16).
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze—VII. Dne
braje se po druhé »Zázračný pramen«, žert o třech
jednáních. Napsal Felix Phillipi. Přeložal Karel Lier.
Režisér Boh. Kovář. Hlavní úlohy hrají dámy
Světlá, Bitrmanova, Vejvodova, Bermanová a pp
Lachman, Kovář. Čekanský, Spurný, Pražský, Rab-
ský, Počepický, Mráček, Čonský, Chalupník. Žačátek
o 7. hod. Po divadle dostatečný počet vozů elekte
dráhy. — Ve středu dne 27. t. m. jest benefiční
večer oblíbeného člena »Uranie« p. Fr. Čekanského
který zvolil si fráncouzskou veselohru »Doktůrel
v očistci«. Napsal A. Hennequin. Výborná volba hry
a všestranná obliba páně beneficiantova zaručuje
již předem plný dům.
Phillipi
Lier
Kovář
Bitrmanův
Vejvodův
Bermanová
Lachman
Čekanský
Spurná
Počepický
Mráček
Čonský
Chalupník
A Hennequin
Praha
Francie
národní divadlo
národní divadlo prázdniny
divadlo 4
lidový divadlo
Raba
28
article
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dne
hraje se po dlouhé přestávce Suppěova populární
operetta »Donna Juanilta« s pí. Zieglerovou v úloze
titulní a damami Hessovou, Hadrboicovou a pp.
Charvátem, Kubíkem ml., Benešem a Zdrůbeckým
v ostatních úlohách. Režisér Josef Kubík. — Zejlra
dávati se bude jakožto III. hra v cyklu frašky Šma
hova fraška »Pátá hodina u pí. Berouškové« (Fiv
o' klok), která měla při obou prvních reprisách pro-
nikavý úspěch a umělci i autor byli nesčíslně
krát vyvolání. — Nejbližší činoherní novinka » Ko
medie člověka«, ke které dějí se denně zkoušky na
jevišti. — U klavíru počaly souborné zkoušky k ope
rettě »Bum-bume
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech
Dnes hraje se jako lidové představení za polovičn
ceny »Hloupý kousek«, veselohra o 4 jedn. Napsa
Fr. ze Schönthanů, přeložil J. Poláček. — Zejtra je
lidové představení za poloviční ceny: »Chce mi
švandu“.
Donn Juanilt
Zieglerův
Hessův
Hadrboicová
Charvát
Kubík
Beneš
Zdrůbecký
Beroušek
Král
J Poláček
smíchovský divadlo
Pištěkův lidový divadlo
29
article
Hudha.
Hudha.
+ Z oboru církevní hudby. Vojtěchu Říhov-
skému, mladému církevnímu skladateli, který za-
ujal u nás přední místo v oboru církevní hudbya
jehož skladby rozšířeny jsou nejen u nás, ale
značnou měrou za hranicemi, dostalo se čestného
vyzvání, aby při cyriliských exerciciích, konaných
ve dnech 18.—20. t. m. v Nové Pace, řídil cvičení
vícehlasých zpěvů ke mši svalé a přednášel »0 in-
strumentální hudbě« a »O hře na varhany«. Pa
Říhovský vyzvání tomu ovšem vyhověl. Dne 20. t.m.
poslední den exercicií, provedena bude řízením p
Řihovského za spolupůsobení veškerých účastníko
jeho dvojhlasová nová »Missa in hon. Schi. Aloisiie.
Ríhovský stal se známým svou »Missa Loretlae
která pojistila mu trvalý úspěch u všech, i menších
kůrů, poněvadž Řihovský tu dovedl vystihnouti na-
léhavé potřeby jejich, aniž zadal tím své uměleeké
kvalifikaci. V přítomné době dokončil českou vánoční
mši a Missa »Lauda. Sion«, kteréž budou novou
ozdobou v řadě jeho církevních prací.
Říhov
Řihovský
Lauda
Sion
Nová Paka
Misso
30
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
K afféře svatováclavské záložny. Napově-
děli jsme již minulého týdne, že teď po defini-
tivním skoncování porotního procesu s P. Dro-
zdem a jeho společníky pro zločin podvodu, co
nevidět dojde na trestní proces nový, jehož
průtah způsoben byl jedině tím, že soudní spisy
nalezaly se do nedávna ještě u kassačního soudu
ve Vídni. Zbýváť ještě dojednati důsledky trest-
ního vyšetřování, vedeného proti řadě členů
bývalé i nynější správy svatováclavské záložny
pro přečin zaviněného úpadku dle § 486. tr.z.
A spor tento, ježto teď státní zastupitelství spisy
zmíněné má po ruce, jeví se již na obzoru —
soudě dle zvěstí, jež kolují o tom v kruzích
zasvěcených. Dle verse, již zaznamenáváme
z pramene naprosto věrohodného, byl příslušný
obžalovací spis státním zastupitelstvím podán
minulé neděle a týká se dvaadvaceti osob,
jež ve správě padlé záložny byly zaujimaly
činná místa. Na lavici obžalovaných ocitnou se
totiž — dle verse zmíněné — tyto osoby: P.
dr. Karel Vondruška, P. Jan Droz d, P.
Josef Kyselka, Fr. Zbíral, P. Julins
Košnář, Bedřich Grünwald, P. Josef
Šprongl, Boh. Frühauf, Fr. Sehlegl,
býv. řed. Václav Kohout, Jindřich Bilý,
Jan Krajíc, Jan Tengler, Václ. Žiž ka,
Matěj Novák, Rudolf Totzer, Václav
Neubauer, Václ. Křídlo a Jan Kreipl,
Ant. Plichta, Josef Kliment a Václav
Schubert. Z bývalých funkeionářů, proti
nimž bylo trestní řízení zastaveno, zazna-
menáváme jména: Bedř. Pekeländra, Hu-
berta Hubra, Em. Hereíka, Ant. Ka-
špárka, Josefa Roubala, probošta dra.
doktor
Vondruška
Droz
Zbíral
P Julins Košnář
Grünwald
P Šprongl
Boh
Frühauf
Sehlegl
Kohout
Bilá
Krajíc
Tengler
Václ
Novák
Totzer
Neubauer
Křídlo
Kreipl
Antonín
Plichta
Josef Kliment
Schubert
Hu
Hubr
em
Roubal
Vídeň
Francie
Ka
31
article
Mikuláše Karlacha, arcibiskupa olomouckého
dra. Fr. S. Bauema, Václava Kloubka, Edv.
Harnische, dra. Al. Brůžka, Petra
Kubáta, Jindř. Khola, Štěpána Fischera,
Fr. Jiráka, dra. Ferd. Budila, Václava
Honejska a dra. Eisenhuta. Spis ob-
žalovaci, jak se proslýchá, čítá přes 70 stran
a schodek, přičítaný za vinu obžalovaným,
uvádí se cifrou okrouhle na 8 millionů korun.
Ličení říditi bude bezpochyby vrchní rada
Hoffmann, žalobu povede nám. st. z. pan
Berg, jenž funkci veřejného žalobce zastával
již v prosincovém procesu.
Ze soudu sborového.
Mzdový spor s mrzulým dozvukem. Drahné doby
vyžadovalo projednání bouřlivé scény, jež odehrála
se letos 10. dubna v úřadovně modřanského obec-
ního starosty a k níž zavdal vlastní podnět spor
o výplatu smluvené mzdy. Děj byl as tento: dne
10. dubna dopoledne dostavili se do obecní úřadovny
v Modřanech dělníci Karel a Čeněk Cihlářovi
se žádostí, by jim doplacena byla mzda za lámání
kamene na stavbu obecní silnice do Záliší. Obecní
starosta Václ. Dvořák odkázal je na stavítele Ehmiga,
připomenuv, že stavitel převzal stavbu silnice
i s pracemi lamačskými a že zaplatí teprve nazejtří,
až kámen nalámaný změří.
U stavitele však dělníci nepořídili. Řekl jim, že
sice stavbu silnice vydražil, že však offerta jeho ne-
byla ještě schválena obecním zastupitelstvem a že
proto náleží starostovi, by s dělníky se vyrovnal.
Karlach
František
S Bauem
Kloubek
Edv
Harnisch
Brůžek
Petro Kubát
Jindřichův
Khol
Fischer
Jirák
Budil
Honejsek
Hoffmann
Berg
Karel
Cihlář
Václ
Dvořák
Francie
Modřany
32
article
Dělníci šli znova na radnici a po opětném negativním
prohlášení starostově šli ke staviteli podruhé, leč bez-
výsledně. Stavitel trval na tom, že stavbu silnice for-
málně ještě nemá ani zadánu a že nemá tudíž dosud
pražádných závazků. Marné pochůzky od stavilele
na radnici konečně dělníky rozmrzely a nové odmít-
nutí, jehož dostalo se jim od starosty, mělo v zápěti
podrážděnou kontroversu, za níž Čeněk Cihlář, usadiv
se na židli u kamen, prohlásil, že nehne se, doku
peněz nedostane. Starosta vyzval potom oba dělníky.
by úřadovnu opustili a když Čeněk Cihlář k odchodu
se neměl, zazvonil na obecní strážníky Svobodu
Netrefu, na něž — dle žaloby — dělníci prý nejen
ruku vztáhli, nýbrž jim i vyhrožovali a nadávali. Do-
zvukem tohoto výstupu bylo líčení včerejší, jemuž
předsedal vrchní rada p. Holímann a při němž
jednáno bylo o obžalobě, podané na Č. Cihláře pro
zločiny veřejného násilí nebezpečného vyhrožování
přestupek urážky stráže, na bratra jeho Karla pak pro
dva posléze uvedené delikty.
Cihlář
Netrefa
Karel
33
article
Obžalovaní byli sice již častěji trestáni. Karel
odbývá sobě právě pro zločin krádeže třináctiměsíční
těžký žalář ve trestnici pankrácské, jeho bratr Čeněk
pak násilný kousek jeden již odpykal tímže trestem —
přes to vše nelze však potlačiti názor, že k vyrovnání
sporu mnohem platněji byl by přispěl ohled na spra-
vedlivý požadavek dělníkův a nikoliv volání po in-
tervenci ozbrojeného a zákonem chráněného poli-
cisty, což tím trapněji dojímá, slyší-li posluchaě
z úst obžalovaných dělníků, že jejich nárok za
čtyřnedělní lopotu není vyrovnán
doposud.... Líčení skončeno tím, že Karel Cihlář
pro nedostatek důkazů byl osvobozen a že jeho
bratr Čeněk pro zločin veřejného násilí a přestupek
dle § 312. byl odsouzen na tři měsíce d těžkého
žaláře. Sám senát v rozčilení, jež se odsouzeného
zmocnilo po odmítavém prohlášení starostově, shledal
platným důvod polehčující a použil zmírňovacího
práva poměrně dosti značnou měrou...
Karel odbývat
Čeněk
Cihlář
34
article
Ze soudů cizích.
Vídeňský klenotník při líčení zatčen. Před jihlav-
skou porolou konáno bylo minulý týden ličení proti
mladému baronu Rudolfu Komersovi, jenž obža-
lován byl pro podvod, zpronevěru a jiné ještě
trestní činy, kterými snažil se odvrátiti svůj hmotný
úpadek. Při líčení vyšlo na jevo, že mladého světáka
»šatila« řada peněžních úpírů, z nichž někteří dávali
sobě za svoje »přispění« platiti až 15 procen
A v sobotu byl v soudní síni zatčen vídeňský
klenotník Jakub Spitzer pro podezření, že do-
pustil se křivého svědectví. Obžalovaný baron byl
po výroku poroty osvobozen.
Ze Subotiště, 18. července. (C. B.) Vrah Jan
Kajtar, jenž byl pro dvojí vraždu odsouzen k smrti
dostal od císaře milost a trest mu proměněn v do-
životní káznici.
Komers
Spitzer
Kajtar
Subotiště
35
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze Sokola »Tyrš« na Smíchově. Dnes v úterý
19. července velmi důležitá členská schůne
v 8 hod. več. »U Šmídů« ve Vinohradské ulici. Účast
všech členů velmi nulna.
IV. slet sokolské župy Rokycanovy v Mýtě, kdel
jednota oslaví své 35leté trvání, koná se ve dnech
23. a 24. července. V sobotu 23. července o 8. hod.
več. pěvecko-hudební zábava v místnostech
»Radnice«. V neděli 24. července IV. slet sokol
ské župy Rokycanovy. Pořad: Dopolednet
Uvítání hostů. V 10 hodin zkouška na cvičení spo-
lečná. (Cvičiště u sv. Vojtěcha.) Odpoledne: Ve 2 ho-
diny průvod městem. (Seřadění v Pražské ulici.) ve
4 hodiny veřejné cvičení: a) Ženské odbory
1. Kužele. 3. Nářadí bez střídání. 3. Prostná s pr
porky. b) Členstvo: 1. Prostná s tyčemi. 2. Náhaá
Sokol
Tyrš
Šmíd
Rokycanův
svatý . Vojtěch
Kužel
Smíchov
vinohradský ulice
Mýto
pražský ulice