ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 f4a50510-fd95-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 15 celkem · entity: person 41, place 38, org 6, work 3
1 masthead
Strana 4. Číslo 93.
2 masthead
KATOLICKE LINTY,
3 masthead
Dne 5, dubna 1900.
4 article
byli na místě zemřelých poslanců bar. Dobrženského a velkostatkáře Mareše kandidáti kons. velkostatku hr. Bedř. Deym a bar. Jos. Hrubý z Jelení. Ústavo- věrní velkostatkáři se volby nesúčastnili. * Sokol pražský konal minulého právě pon- dělka valnou svou schůzi, při které v zárodku potla- čeno bylo símě řrozkolu, který působením jednoho obecního staršího měl býti zanesen i do tohoto spolku. Šlo totiž o starostu, jímž zvolen byl z 280 přítomných 250 hlasy opětně pan dr. Scheiner, kdežto pan dr. Podlipný obdržel pouze 30 hlasů, a to jen agitací zábavního kroužku, neznajícího běh věcí. * Pan profesor Massařík bude, jak jest ohlášeno v seznamu přednášek universitních, zase v letním semestru přednášeti, a to o základech socio- logie denně mimo čtvrtek od 4. do 5. hod. odpol. Židé budou si prý jeho přednášky hromadně zapiso- vati a v hodinách mu budou dávati čestnou stráž. Myslili jsme stále, že Massařík přijde někam do Vídně, a zatím se mu od nás nechce. Či ve Vídni o něho nestojí? *O umírání. Některé listy, mezi jinými i »Pr.
Mareš Deym doktor Scheiner Podlipná Vídeň Sokol pražský
5 article
Nov.« v neděli přinesly hlavní části přednášky ži- dovského prof. dra. Nothnagela ve Vídni. Mají to býti »vodící myšlénky«, spíše však jest to snůška logických kotrmelců. Co jest umírání? Skončení časného života, poslední výjev v dramatu po- zemského žití. A přece prý nelze mluviti o oka- mžiku smrti. Skončení, poslední výjev, to není tedy okamžik!! Začátek umírání nazývá smrtí. Který pak pošetilec řekne, že nastala smrt u člověka mrt- vicí raněného, dokud srdce jeho účinkuje a dech opo- cuje zrcadlo? Podobně jenom pisatel »Pr. N.« na- zývá člověka, který se topil a bez vědomí vytažen byl z vody, že již vypustil duši. A stejně mohl by říci, že se duše navrátila do těla, když zdánlivě utopený byl znovu vzkřísen. A z těchto fakt soudí, že nelze mluviti o »okamžiku« smrti. Ostatně plete protoplasma, mozek, duši, člověka dohromady, jakoby to bylo totéž. Tak praví, že mozek myslí, a mám-li o čem míti vědomí, musí mi to dříve mozek říci — to vypadá, jako když se řekne, že piano hraje, var- hany mluví, štěbenec štěbetá, kdežto pianista, varha- ník, klarinetista, to není nic. Pak ovšem nelze se di- viti, že mluvě o tom, že duše nic nezvěděla ani o umírání, ani o bolesti, dává do závorky (člověk).
doktor Vídeň
6 article
Mozek, duše, člověk, protoplasma, srdce, krev, kyslík podávají se tu čtenáři na talíři, jako by to byl ruský salát. Každý žák obecné školy pověděl by, že smrt jest oddělení duše od těla. A poněvadž každé oddělení jest něco násilného, jest i smrt každá člo- věku bolestná. To se nedá popříti. Profesor dr. Albert — také na vídeňské universitě — odporučuje lékařům silnou konstituci těla a logické myšlení. My panu profesoru hlavně poslední. * Správní soud o stížnosti banky»Union«. Z Vídně, 5. dubna. (T. k.) Dnes rozhodoval správní soud o stížnosti banky »Union« proti předepsání do- datečných daní za leta 1894—96 ve výši 332.801 zl. Stížnost byla zamítnuta, jelikož správní soudní dvůr shledal důvody finančního řiditelství správnými. * Zamýšlený dar. Píše se nám: Paní Fili- pina Zachová ze Zachů, Praha-II., Poříč 1073, hodlá darovati velkou sochu Lourdské Panny Marie (m. 1.50) některému chrámu raději venkovskému s úmyslem, aby zde celý měsíc květen byla konána májová po- božnost. Farní úřady nechť se přihlásí písemně u ní a z došlých přípisů si sama hodlá vybrati. * Pašijové hry na Smíchově. S živým zájmem sleduje obecenstvo nový podnik pašijových her, jež ve smíchovském divadle připravuje Katolická jednota smíchovská s dp. ThC. Janem Paulym v čele.
doktor Albert Zachová Zach Pauly Vídeň Praha Smíchov II paní Fit Poříč 1073 Lourdský pannus Marie
7 article
Činíce naše čtenářstvo na duchovní tyto hry pozor- ným, sdělujeme, že prvé představení bude dnes, dne 5. t. m. Bližší oznamují vyvěsní plakáty. Podrobný posudek přineseme z péra našeho odborného zpra- vodaje. * Přednášky. (Lidové přednášky uni- versitní.) Dnes, ve čtvrtek, přednáší p. docent dr. Ivan Honl: »O ochraně a boji proti tuberkulose jako nemoci lidové« (s demonstracemi) v sále Svatováclav- ské záložny (6. přednáška). Začátsk o půl 8. hodině večerní. * Veliké spousty sněhu napadly v posled- ních dnech na česko-moravské vysočině. Ve středu, dne 28. března odpoledne začal pomalu sníh z mra- čen poletovati, a čím dále, tím více se sypal, a ne- ustal až v neděli, 1. dubna ráno. Po neděli chumelí se znovu. Dle dobrozdání mnohých by ho bylo jistě na dva metry, kdyby rozehřátá a k novému spánku se probuzející země nebyla téměř sníh do sebe sála. Přes to přese všechno přiznávají se dosti staří ho- ráci, že tolik sněhu nepamatují. Po celé ty tři dny, pokud se chumelilo, skoro žádný ze stavení nevyšel, a kdo mimo domov byl, domů nepřišel, tak že leckde bylo dosti strachu. Ten nejoprávněnější strach tu však zůstal. Hospodářové chodí se svěšenými hla- vami, toužebně oči k nebesům upírajíce. »Bože, ne- dopouštěj prudkého tání neb deště «, vzdychají. »C
doktor Honl Svatováclav českýmoravský vysočina
8 article
nám zbylo po myších, vyleží sníh. Nepožehná-li nám Pán Bůh hojnost bramborů, hlady zhyneme!« — Na Moravě prý sníh vymáčknul u jedoucího vlaku sklo v okně, jak vypravoval svědek v témž vlaku jedoucí. — Ještě jedna událost pojí se k tomuto sněhu. Bylo to v neděli, dne 1. dubna ráno, kolem 9. hodiny. Sníh přestal padati, cesta se poněkud ušlapovala. Čas na veliké služby Boží. Velmi málo lidu však bylo v chrámu Páně. »Není cesta«, vy- mlouvali se všickni. Na týž den odpoledne měl zkra- chovaný žid ve V. ohlášenou dražbu na hospodářské haraburdí. K neuvěření! Ráno do kostela cesta ne- byla a edpoledne i hodinu cesty ze vzdálených vesnic se lidé na dražbu dostavili. Pro Boha nic, pro žida i život. Krásný charakter našeho lidu. Divně se u nás poměry utváří
bůh Morava
9 article
* Černé démanty v Čechách. Píše se nám ze Světce: »V té horké Africe« se vede válka o zlato a démanty, chrabří Boerové si hájí vedle své svobody též bohatství své domoviny, my v naší drahé české zemi máme též nesmírné poklady, černé démanty, jež prostě uhlím jmenujeme, a nechávámesi je prostě a sprostě ze země loupiti a nad to krvavým penízem si je platíme. Náš domácí lid hornický uhlí více méně za laciný peníz ze země vydobývá, ne- cháme však dobytý uhel proběhnout rukou velko- obchodníků uhlím některého Blocha, Berla, Abelesa, Doldmanna, Ehrlicha, Reimanna, Weinmanna neb Petscheka, draze jej platíme a ješté si libujeme, když to není samý kámen. Není to zpozdilost? Nejvíce cizozemci a členové národa vyvoleného zmocnili se jako majitelé dolů našich zemských pokladů a určují nám za ně až lichvářské ceny. Metrický cent ublí tu stojí na šachtě 30 kr. Ovšem, jsou tu ještě pamět- níci, že cent uhlí stál na šachtě 10 kr. V době le- tošní stávky uhelné doly neprodávaly metrický cent uhlí dráže, než asi za 32 kr. Z Duchcova do Prahy stojí dovoz jednoho metrického centu asi 17 kr. Cena 1 metrického centu v Praze na nádraží by tedy či- nila asi 50 kr. Pražané však letos v únoru z metrický cent uhlí platili 2 zl. a ž 2 z 1. 40 k r., a byli ještě rádi, když to nebyl kámen! A vezměme velkoodběratele uhlí z dolů, překupníky v Ústí n. I.
Bloch Berl Abeles Doldmann Ehrlich Reimann Weinmann Petschek Pražan Čechy Afrika Duchcov Praha
10 article
Weinmanna a Petschka. Petschkovi vyčítají noviny, že za jediný měsíc, únor, letos si nahrabal peněz jako čistého výtěžku na 350.000 zl.! — * Sebevražda majitele mlýna. Píše se nám z Hodkovic: Půl hodiny od Hodkovic leží Se- dlovice. Je to obec česká na hranicích národnostních, kde se vede tuhý boj o každou píď země. Je to na rozhraní okresu turnovského a libereckého. V osadě té, která leží na svahu, stojí v rozkošném údolí velký mlýn p. Valenty, který mezi českou menšinou v Hodkovicích velice blahodárně působil, náležeje k vůdcům této menšiny. Měl pak velký vliv zvláště ve věcech nové české záložny, která se tam před ro- kem založila přičiněním nezištných mužů a vlastenců, aby tak čelila německé městské záložně, a která da- leko široko vlivem svým zasahuje i do českých kra- jin na Turnovsku a Mnichovo-Hradišťsku. Loni pro- vdal svoji jedinou dceru za továrního inženýra v je- dnom z největších cukrovarů u Prahy. Již od něko- lika měsíců postonával, ale vždy opět se pozdravil, tak, že nehrozilo vážné nebezpečí. Stěžoval si zvláště na nemalé bolesti v hlavě, které si způsobil na vojně, nachladiv se silně, což mu každého roku působilo ne- příjemné chvíle. V posledních dnech bylo pozorovati na něm velikou zádumčivost, což vzbuzovalo nemalé obavy. Jinak byl zdráv na celém těle, avšak silné bolesti v hlavě činily právě jeho život tak trpkým.
Weinmann Petschek Valent Hodkovice Turnovsko mnichůvHradišťsko Praha
11 article
Nikdo však se nenadál, že by tato nemoc skončila se náhle. Avšak čeho nikdo netušil, vyplnilo se. V pon- dělí tento týden najednou bylo slyšeti ránu z revol- veru. Domácí přispěchali do ložnice nemocného, a tu se očím jejich objevil hrozný obraz. Majitel mlýna p. Valenta sáhl na svůj život v nepříčetném stavu ná- sledkem hrozných bolestí v hlavě. Jeho smrt vzbudila živou soustrast zvláště mezi českou menšinou v Hod- kovicích, o kterou se byl tak pečlivě staral. Pohřeb konal se včera ve středu o 10. hodině dopoledne za četného účastenství. Zesnulý byl členem všech če- ských spolků v Hodkovicích: České besedy, Odboru Ústřední Matice školské, Severočeské Jednoty a So- kola. Byl též zetěm bývalého poslance na sněmě zem- ském p. Hartla, který před čtyřmi lety v témž domě zemřel. Česká menšina hodkovická nerada po- zbývá svého osvědčeného pracovníka, který jsa v nej- lepších letech a velmi zámožným, mohl v uzavřeném území v Hodkovicích ještě dlouhá leta působiti. * Chtěla se upáliti. V návalu šílenství po- lila včera 62letá vdova po řezníku Jí. Marie Chobo- tidesová, bydlící v č. 39 ve Slezské ulici na Král. Vinohradech svoje šaty petrolejem, načež je zapálila. Ubohá paní byla záhy zabalena plamenným pláštěm a vyrážejíc srdcelomné skřeky, pobíhala po pokoji. Domácí lidé, kteří na její pokřik přiběhli, strbali z ní hořící šaty, načež bolestmi omdlelá paní byla převe- zena do všeobecné nemocnice. Stav její jest povážlivý. Paní Chobotid esová pokusila se již před 12 roky o sebevraždu, střelivši se z revolveru do hlavy. Ná- sledkem tohoto zranění pozbyla řeči a později též ochromla na ruku a na nohu. V poslední době po- čaly se u ní jeviti zřejmé známky šílenství, takže ji rodina chtěla dáti dopraviti do ústavu pro choro- myslné.
Valent Hartl Marie Chobo Chobotid Hodkovice slezský na Královský Český beseda
12 article
Zraněn při prácí. Tesařský pomocník Joe. Vorlíček, zaměstnaný u Ant. Miňovského ve Veltru- sích, přibíjel včera odpoledne na trámy »kramli«, při čemž se tato přerazila a odlétnuvší čásť železa zranila ho povážlivě na levém oku. Zraněného obvázal lékař dr. Kokoška a dal jej dopraviti do všeobecné ne- mocnice. * Pod koly vozu. Kočí František Altmann, bydlící v Žerotínově ulici v č. 311 na Žižkově, do- stal se včera odpoledne nešťastnou náhodou pod kol naloženého vozu, při čemž mu byla rozdrcena pravá noha. Prvé pomoci poskytl zraněnému lékař dr. Strnad a dal jej dopraviti ambulancí záchranné stanice do všeob. nemocnice. * Zraněn koněm. Včera odpoledne přivedl rolník Ant. Chalupa v Tuchoměřicích ku tamějšímu kováři svého koně, který byl velice bujný a zvláště při kování míval různé vrtochy. A také i tentokráte při přibíjení podkovy z nenadání vyhodil a zasáhl 17letého kočího Chalupova tak prudce do dolejší če- listi, že mu vyrazil několik zubů a přerazil čelistní kost. Po prvé pomoci, poskytnuté mu lékařem drem Štěrbou, byl zraněný dopraven do pražské všeobecné nemocnice. * Sebevražda. Píše se nám: Ve středu ráno byl v lesíku u Neratovic nalezen slušně oděný ce- stující v tratolišti krve. Revolver byl u něho nalezen. Měl u sebe něco peněz. Spáchal sebevraždu; příčina jest dosud neznáma, vyšetřování bylo zavedeno. * Povětrnost. (Zpráva meteorologické vídeň- ské stanice.) Ještě jasno, později přibývá mrakůi teploty.
Joe Vorlíček Miňovský doktor Kokoška Altmann Strnad Chalupa Chalupův Štěrba Žerotínův Žižkov Tuchoměřice Neratovice všeobecný nemocnice
13 article
* Pro kulturní i politické dějiny Evropy nad jiné významná místa, jako Naumburg, Wartburg, Jenu, Gothu, Výmar a j., spolu s krásnými partiemi idyl- lických lesů Durynských, spatřili lze po 2 dny v panora- matu Národní Jednoty Pošumavské. Směs. * Guvernér Biliňski v nebezpečí. V úterý vyjel si do Prateru guvernér rak. uh. banky rytíř Biliňski, se svojí chotí. Najednou se koně splašili a vůz ujížděl ku předu, poněvadž kočí nemohl koní zastaviti. Narazil pak na poštovní vůz, vozka jeho spadl, také ryt. Biliňski spadl nárazem, na štěstí oba do sněhu, tak že se oběma nic nestalo. Pozdní sníh tedy vykonal v této věci dobrou službu. ** Povodeň v Uhrách. Ze Šoproně, 4. dubna. (T. k.) Řeka Repcze vystoupila u Kspu- varu ze břehů a zaplavila pole. Učiněna byla ochranná opatření.
Biliňski Evropa Naumburg Gotha Výmar Uhry Šoproň
14 article Škoiská hlídka.
Škoiská hlídka. — Náboženství ve škole vyučuje se v Evropě ve všech státech vyjímaje Francii a Italii. Ve Fran- cii ve státních školách vyučuje se jen »morálce«; avšak žactva státním školám ubývá, co náboženským soukromým ho přibývá. — V Italii od r. 1877 nevyučuje se ve škole náboženství, nýbrž toliko »kře- sťanské morálce«. — V Norvéžsku učí se nábožen- ství 4—6 hodin týdně; ve Würtembersku na školách protestantských jednu třetinu všech hodin, v Belgii denně půl hodiny; v Dánsku 4 hodiny, rovněž v Pru- sku a mnohých státech německých, kdež také většinou učitelé světští náboženství vyučují. 3 hodiny týhodní vykázány náboženství v Uhrách, Rumunsku, Šrbsku, Švýcarsku (2 až 3). — Rakousko s 2 hodinami tý- hodními stojí tedy asi uprostřed. Praktičtí učitelé ná- boženství souhlasí v tom, že (při 8leté řádné návštěvě školní) není ani tak nutno, aby více hodin náboženství bylo vykázáno, jako aby veškerá výchova nesla se jedním duchem, aby mravně nábo- ženská výchova mládeže nebyla nechávána jen učiteli náboženství, nýbrž aby při všech ostatních učebných předmětech a ode všech ostatních učitelů byla je- dnotně a vydatně podporována.
Evropa Francie Fran Norvéžsko Belgie Dánsko Uhry Rumunsko Šrbsko Švýcarsko Rakousko
15 article
— K statistice školské. Na některých ško- lách dodány byly učitelstvu dotazníky, aby zodpoví- dáním jich sebrán byl materiál k vydání spisu o so- ciálních hmotných a mravních poměrech žactva na konci 19. století. Mezi jinými jsou tam otázky: By- dlíte pohromadě s jinou rodinou? Máte nocleháře? Kde, na čem spíš? Kolikeré máš šaty? Koupeš si celé tělo každého týdne? Kouří neb šňupe otec? Čtete doma noviny, které? Chodí rodiče do divadla?.“. Pořadatelé, ač, jak viděti, velmi zvědaví, neptají se, zdali rodiče do kostela chodí, zdali v do- mácnosti konají se modlitby denní? Vynechávají otázky ty snad z piety? Nebo spíše, že těmto úkonům nepřipisují významu pro mravní po- měry? Poctivě sdělaná statistika na základě odpo-