1
masthead
Strana 4. Číslo 93.
2
masthead
KATOLICKE LINTY,
3
masthead
Dne 5, dubna 1900.
4
article
byli na místě zemřelých poslanců bar. Dobrženského
a velkostatkáře Mareše kandidáti kons. velkostatku
hr. Bedř. Deym a bar. Jos. Hrubý z Jelení. Ústavo-
věrní velkostatkáři se volby nesúčastnili.
* Sokol pražský konal minulého právě pon-
dělka valnou svou schůzi, při které v zárodku potla-
čeno bylo símě řrozkolu, který působením jednoho
obecního staršího měl býti zanesen i do tohoto spolku.
Šlo totiž o starostu, jímž zvolen byl z 280 přítomných
250 hlasy opětně pan dr. Scheiner, kdežto pan
dr. Podlipný obdržel pouze 30 hlasů, a to jen agitací
zábavního kroužku, neznajícího běh věcí.
* Pan profesor Massařík bude, jak jest
ohlášeno v seznamu přednášek universitních, zase
v letním semestru přednášeti, a to o základech socio-
logie denně mimo čtvrtek od 4. do 5. hod. odpol.
Židé budou si prý jeho přednášky hromadně zapiso-
vati a v hodinách mu budou dávati čestnou stráž.
Myslili jsme stále, že Massařík přijde někam do
Vídně, a zatím se mu od nás nechce. Či ve Vídni
o něho nestojí?
*O umírání. Některé listy, mezi jinými i »Pr.
Mareš
Deym
doktor
Scheiner
Podlipná
Vídeň
Sokol pražský
5
article
Nov.« v neděli přinesly hlavní části přednášky ži-
dovského prof. dra. Nothnagela ve Vídni. Mají to
býti »vodící myšlénky«, spíše však jest to snůška
logických kotrmelců. Co jest umírání? Skončení
časného života, poslední výjev v dramatu po-
zemského žití. A přece prý nelze mluviti o oka-
mžiku smrti. Skončení, poslední výjev, to není
tedy okamžik!! Začátek umírání nazývá smrtí. Který
pak pošetilec řekne, že nastala smrt u člověka mrt-
vicí raněného, dokud srdce jeho účinkuje a dech opo-
cuje zrcadlo? Podobně jenom pisatel »Pr. N.« na-
zývá člověka, který se topil a bez vědomí vytažen
byl z vody, že již vypustil duši. A stejně mohl by
říci, že se duše navrátila do těla, když zdánlivě
utopený byl znovu vzkřísen. A z těchto fakt soudí,
že nelze mluviti o »okamžiku« smrti. Ostatně plete
protoplasma, mozek, duši, člověka dohromady, jakoby
to bylo totéž. Tak praví, že mozek myslí, a mám-li
o čem míti vědomí, musí mi to dříve mozek říci —
to vypadá, jako když se řekne, že piano hraje, var-
hany mluví, štěbenec štěbetá, kdežto pianista, varha-
ník, klarinetista, to není nic. Pak ovšem nelze se di-
viti, že mluvě o tom, že duše nic nezvěděla ani
o umírání, ani o bolesti, dává do závorky (člověk).
doktor
Vídeň
6
article
Mozek, duše, člověk, protoplasma, srdce, krev, kyslík
podávají se tu čtenáři na talíři, jako by to byl
ruský salát. Každý žák obecné školy pověděl by, že
smrt jest oddělení duše od těla. A poněvadž každé
oddělení jest něco násilného, jest i smrt každá člo-
věku bolestná. To se nedá popříti. Profesor dr.
Albert — také na vídeňské universitě — odporučuje
lékařům silnou konstituci těla a logické myšlení. My
panu profesoru hlavně poslední.
* Správní soud o stížnosti banky»Union«.
Z Vídně, 5. dubna. (T. k.) Dnes rozhodoval správní
soud o stížnosti banky »Union« proti předepsání do-
datečných daní za leta 1894—96 ve výši 332.801 zl.
Stížnost byla zamítnuta, jelikož správní soudní dvůr
shledal důvody finančního řiditelství správnými.
* Zamýšlený dar. Píše se nám: Paní Fili-
pina Zachová ze Zachů, Praha-II., Poříč 1073, hodlá
darovati velkou sochu Lourdské Panny Marie (m. 1.50)
některému chrámu raději venkovskému s úmyslem,
aby zde celý měsíc květen byla konána májová po-
božnost. Farní úřady nechť se přihlásí písemně u ní
a z došlých přípisů si sama hodlá vybrati.
* Pašijové hry na Smíchově. S živým
zájmem sleduje obecenstvo nový podnik pašijových
her, jež ve smíchovském divadle připravuje Katolická
jednota smíchovská s dp. ThC. Janem Paulym v čele.
doktor
Albert
Zachová
Zach
Pauly
Vídeň
Praha
Smíchov
II
paní Fit
Poříč 1073
Lourdský pannus Marie
7
article
Činíce naše čtenářstvo na duchovní tyto hry pozor-
ným, sdělujeme, že prvé představení bude dnes, dne
5. t. m. Bližší oznamují vyvěsní plakáty. Podrobný
posudek přineseme z péra našeho odborného zpra-
vodaje.
* Přednášky. (Lidové přednášky uni-
versitní.) Dnes, ve čtvrtek, přednáší p. docent
dr. Ivan Honl: »O ochraně a boji proti tuberkulose jako
nemoci lidové« (s demonstracemi) v sále Svatováclav-
ské záložny (6. přednáška). Začátsk o půl 8. hodině
večerní.
* Veliké spousty sněhu napadly v posled-
ních dnech na česko-moravské vysočině. Ve středu,
dne 28. března odpoledne začal pomalu sníh z mra-
čen poletovati, a čím dále, tím více se sypal, a ne-
ustal až v neděli, 1. dubna ráno. Po neděli chumelí
se znovu. Dle dobrozdání mnohých by ho bylo jistě
na dva metry, kdyby rozehřátá a k novému spánku
se probuzející země nebyla téměř sníh do sebe sála.
Přes to přese všechno přiznávají se dosti staří ho-
ráci, že tolik sněhu nepamatují. Po celé ty tři dny,
pokud se chumelilo, skoro žádný ze stavení nevyšel,
a kdo mimo domov byl, domů nepřišel, tak že
leckde bylo dosti strachu. Ten nejoprávněnější strach
tu však zůstal. Hospodářové chodí se svěšenými hla-
vami, toužebně oči k nebesům upírajíce. »Bože, ne-
dopouštěj prudkého tání neb deště «, vzdychají. »C
doktor
Honl
Svatováclav
českýmoravský vysočina
8
article
nám zbylo po myších, vyleží sníh. Nepožehná-li nám
Pán Bůh hojnost bramborů, hlady zhyneme!« —
Na Moravě prý sníh vymáčknul u jedoucího vlaku
sklo v okně, jak vypravoval svědek v témž vlaku
jedoucí. — Ještě jedna událost pojí se k tomuto
sněhu. Bylo to v neděli, dne 1. dubna ráno, kolem
9. hodiny. Sníh přestal padati, cesta se poněkud
ušlapovala. Čas na veliké služby Boží. Velmi málo
lidu však bylo v chrámu Páně. »Není cesta«, vy-
mlouvali se všickni. Na týž den odpoledne měl zkra-
chovaný žid ve V. ohlášenou dražbu na hospodářské
haraburdí. K neuvěření! Ráno do kostela cesta ne-
byla a edpoledne i hodinu cesty ze vzdálených vesnic
se lidé na dražbu dostavili. Pro Boha nic, pro žida
i život. Krásný charakter našeho lidu. Divně se
u nás poměry utváří
bůh
Morava
9
article
* Černé démanty v Čechách. Píše se nám
ze Světce: »V té horké Africe« se vede válka
o zlato a démanty, chrabří Boerové si hájí vedle své
svobody též bohatství své domoviny, my v naší
drahé české zemi máme též nesmírné poklady, černé
démanty, jež prostě uhlím jmenujeme, a nechávámesi
je prostě a sprostě ze země loupiti a nad to krvavým
penízem si je platíme. Náš domácí lid hornický uhlí
více méně za laciný peníz ze země vydobývá, ne-
cháme však dobytý uhel proběhnout rukou velko-
obchodníků uhlím některého Blocha, Berla, Abelesa,
Doldmanna, Ehrlicha, Reimanna, Weinmanna neb
Petscheka, draze jej platíme a ješté si libujeme, když
to není samý kámen. Není to zpozdilost? Nejvíce
cizozemci a členové národa vyvoleného zmocnili se
jako majitelé dolů našich zemských pokladů a určují
nám za ně až lichvářské ceny. Metrický cent ublí
tu stojí na šachtě 30 kr. Ovšem, jsou tu ještě pamět-
níci, že cent uhlí stál na šachtě 10 kr. V době le-
tošní stávky uhelné doly neprodávaly metrický cent
uhlí dráže, než asi za 32 kr. Z Duchcova do Prahy
stojí dovoz jednoho metrického centu asi 17 kr. Cena
1 metrického centu v Praze na nádraží by tedy či-
nila asi 50 kr. Pražané však letos v únoru z
metrický cent uhlí platili 2 zl. a ž 2 z 1. 40 k r.,
a byli ještě rádi, když to nebyl kámen! A vezměme
velkoodběratele uhlí z dolů, překupníky v Ústí n. I.
Bloch
Berl
Abeles
Doldmann
Ehrlich
Reimann
Weinmann
Petschek
Pražan
Čechy
Afrika
Duchcov
Praha
10
article
Weinmanna a Petschka. Petschkovi vyčítají noviny,
že za jediný měsíc, únor, letos si nahrabal peněz jako
čistého výtěžku na 350.000 zl.! —
* Sebevražda majitele mlýna. Píše se
nám z Hodkovic: Půl hodiny od Hodkovic leží Se-
dlovice. Je to obec česká na hranicích národnostních,
kde se vede tuhý boj o každou píď země. Je to na
rozhraní okresu turnovského a libereckého. V osadě
té, která leží na svahu, stojí v rozkošném údolí velký
mlýn p. Valenty, který mezi českou menšinou
v Hodkovicích velice blahodárně působil, náležeje
k vůdcům této menšiny. Měl pak velký vliv zvláště
ve věcech nové české záložny, která se tam před ro-
kem založila přičiněním nezištných mužů a vlastenců,
aby tak čelila německé městské záložně, a která da-
leko široko vlivem svým zasahuje i do českých kra-
jin na Turnovsku a Mnichovo-Hradišťsku. Loni pro-
vdal svoji jedinou dceru za továrního inženýra v je-
dnom z největších cukrovarů u Prahy. Již od něko-
lika měsíců postonával, ale vždy opět se pozdravil,
tak, že nehrozilo vážné nebezpečí. Stěžoval si zvláště
na nemalé bolesti v hlavě, které si způsobil na vojně,
nachladiv se silně, což mu každého roku působilo ne-
příjemné chvíle. V posledních dnech bylo pozorovati
na něm velikou zádumčivost, což vzbuzovalo nemalé
obavy. Jinak byl zdráv na celém těle, avšak silné
bolesti v hlavě činily právě jeho život tak trpkým.
Weinmann
Petschek
Valent
Hodkovice
Turnovsko
mnichůvHradišťsko
Praha
11
article
Nikdo však se nenadál, že by tato nemoc skončila se
náhle. Avšak čeho nikdo netušil, vyplnilo se. V pon-
dělí tento týden najednou bylo slyšeti ránu z revol-
veru. Domácí přispěchali do ložnice nemocného, a tu
se očím jejich objevil hrozný obraz. Majitel mlýna p.
Valenta sáhl na svůj život v nepříčetném stavu ná-
sledkem hrozných bolestí v hlavě. Jeho smrt vzbudila
živou soustrast zvláště mezi českou menšinou v Hod-
kovicích, o kterou se byl tak pečlivě staral. Pohřeb
konal se včera ve středu o 10. hodině dopoledne za
četného účastenství. Zesnulý byl členem všech če-
ských spolků v Hodkovicích: České besedy, Odboru
Ústřední Matice školské, Severočeské Jednoty a So-
kola. Byl též zetěm bývalého poslance na sněmě zem-
ském p. Hartla, který před čtyřmi lety v témž
domě zemřel. Česká menšina hodkovická nerada po-
zbývá svého osvědčeného pracovníka, který jsa v nej-
lepších letech a velmi zámožným, mohl v uzavřeném
území v Hodkovicích ještě dlouhá leta působiti.
* Chtěla se upáliti. V návalu šílenství po-
lila včera 62letá vdova po řezníku Jí. Marie Chobo-
tidesová, bydlící v č. 39 ve Slezské ulici na Král.
Vinohradech svoje šaty petrolejem, načež je zapálila.
Ubohá paní byla záhy zabalena plamenným pláštěm
a vyrážejíc srdcelomné skřeky, pobíhala po pokoji.
Domácí lidé, kteří na její pokřik přiběhli, strbali z ní
hořící šaty, načež bolestmi omdlelá paní byla převe-
zena do všeobecné nemocnice. Stav její jest povážlivý.
Paní Chobotid esová pokusila se již před 12 roky
o sebevraždu, střelivši se z revolveru do hlavy. Ná-
sledkem tohoto zranění pozbyla řeči a později též
ochromla na ruku a na nohu. V poslední době po-
čaly se u ní jeviti zřejmé známky šílenství, takže ji
rodina chtěla dáti dopraviti do ústavu pro choro-
myslné.
Valent
Hartl
Marie Chobo
Chobotid
Hodkovice
slezský
na Královský
Český beseda
12
article
Zraněn při prácí. Tesařský pomocník Joe.
Vorlíček, zaměstnaný u Ant. Miňovského ve Veltru-
sích, přibíjel včera odpoledne na trámy »kramli«, při
čemž se tato přerazila a odlétnuvší čásť železa zranila
ho povážlivě na levém oku. Zraněného obvázal lékař
dr. Kokoška a dal jej dopraviti do všeobecné ne-
mocnice.
* Pod koly vozu. Kočí František Altmann,
bydlící v Žerotínově ulici v č. 311 na Žižkově, do-
stal se včera odpoledne nešťastnou náhodou pod kol
naloženého vozu, při čemž mu byla rozdrcena pravá
noha. Prvé pomoci poskytl zraněnému lékař dr. Strnad
a dal jej dopraviti ambulancí záchranné stanice do
všeob. nemocnice.
* Zraněn koněm. Včera odpoledne přivedl
rolník Ant. Chalupa v Tuchoměřicích ku tamějšímu
kováři svého koně, který byl velice bujný a zvláště
při kování míval různé vrtochy. A také i tentokráte
při přibíjení podkovy z nenadání vyhodil a zasáhl
17letého kočího Chalupova tak prudce do dolejší če-
listi, že mu vyrazil několik zubů a přerazil čelistní
kost. Po prvé pomoci, poskytnuté mu lékařem drem
Štěrbou, byl zraněný dopraven do pražské všeobecné
nemocnice.
* Sebevražda. Píše se nám: Ve středu ráno
byl v lesíku u Neratovic nalezen slušně oděný ce-
stující v tratolišti krve. Revolver byl u něho nalezen.
Měl u sebe něco peněz. Spáchal sebevraždu; příčina
jest dosud neznáma, vyšetřování bylo zavedeno.
* Povětrnost. (Zpráva meteorologické vídeň-
ské stanice.) Ještě jasno, později přibývá mrakůi
teploty.
Joe
Vorlíček
Miňovský
doktor
Kokoška
Altmann
Strnad
Chalupa
Chalupův
Štěrba
Žerotínův
Žižkov
Tuchoměřice
Neratovice
všeobecný nemocnice
13
article
* Pro kulturní i politické dějiny Evropy
nad jiné významná místa, jako Naumburg, Wartburg,
Jenu, Gothu, Výmar a j., spolu s krásnými partiemi idyl-
lických lesů Durynských, spatřili lze po 2 dny v panora-
matu Národní Jednoty Pošumavské.
Směs.
* Guvernér Biliňski v nebezpečí. V úterý
vyjel si do Prateru guvernér rak. uh. banky rytíř
Biliňski, se svojí chotí. Najednou se koně splašili a
vůz ujížděl ku předu, poněvadž kočí nemohl koní
zastaviti. Narazil pak na poštovní vůz, vozka jeho
spadl, také ryt. Biliňski spadl nárazem, na štěstí oba
do sněhu, tak že se oběma nic nestalo. Pozdní sníh
tedy vykonal v této věci dobrou službu.
** Povodeň v Uhrách. Ze Šoproně,
4. dubna. (T. k.) Řeka Repcze vystoupila u Kspu-
varu ze břehů a zaplavila pole. Učiněna byla ochranná
opatření.
Biliňski
Evropa
Naumburg
Gotha
Výmar
Uhry
Šoproň
14
article
Škoiská hlídka.
Škoiská hlídka.
— Náboženství ve škole vyučuje se v Evropě
ve všech státech vyjímaje Francii a Italii. Ve Fran-
cii ve státních školách vyučuje se jen »morálce«;
avšak žactva státním školám ubývá, co náboženským
soukromým ho přibývá. — V Italii od r. 1877
nevyučuje se ve škole náboženství, nýbrž toliko »kře-
sťanské morálce«. — V Norvéžsku učí se nábožen-
ství 4—6 hodin týdně; ve Würtembersku na školách
protestantských jednu třetinu všech hodin, v Belgii
denně půl hodiny; v Dánsku 4 hodiny, rovněž v Pru-
sku a mnohých státech německých, kdež také většinou
učitelé světští náboženství vyučují. 3 hodiny týhodní
vykázány náboženství v Uhrách, Rumunsku, Šrbsku,
Švýcarsku (2 až 3). — Rakousko s 2 hodinami tý-
hodními stojí tedy asi uprostřed. Praktičtí učitelé ná-
boženství souhlasí v tom, že (při 8leté řádné návštěvě
školní) není ani tak nutno, aby více hodin
náboženství bylo vykázáno, jako aby veškerá výchova
nesla se jedním duchem, aby mravně nábo-
ženská výchova mládeže nebyla nechávána
jen učiteli náboženství, nýbrž aby při
všech ostatních učebných předmětech
a ode všech ostatních učitelů byla je-
dnotně a vydatně podporována.
Evropa
Francie
Fran
Norvéžsko
Belgie
Dánsko
Uhry
Rumunsko
Šrbsko
Švýcarsko
Rakousko
15
article
— K statistice školské. Na některých ško-
lách dodány byly učitelstvu dotazníky, aby zodpoví-
dáním jich sebrán byl materiál k vydání spisu o so-
ciálních hmotných a mravních poměrech žactva na
konci 19. století. Mezi jinými jsou tam otázky: By-
dlíte pohromadě s jinou rodinou? Máte nocleháře?
Kde, na čem spíš? Kolikeré máš šaty? Koupeš si
celé tělo každého týdne? Kouří neb šňupe otec?
Čtete doma noviny, které? Chodí rodiče do divadla?.“.
Pořadatelé, ač, jak viděti, velmi zvědaví, neptají se,
zdali rodiče do kostela chodí, zdali v do-
mácnosti konají se modlitby denní?
Vynechávají otázky ty snad z piety? Nebo spíše, že
těmto úkonům nepřipisují významu pro mravní po-
měry? Poctivě sdělaná statistika na základě odpo-