2
masthead
Národní hospodář.
7
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 163. ze dne 14. června 1908.
8
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 13. června.
Opět a opět vracela se v diskussích otázka
uhelné politiky král. českého. A to nejen při
řešení úpravy financi zemských. Řádné hospo-
dářství uhelné jest základem řádné průmyslové
politiky; průmysl odtud čerpá své energie
hybné. Přes tuto živost diskusse teprve v po-
sledních dnech dostává se nám úplně a vše-
stranné statistiky uhelné. Vypracoval ji na zá-
kladě mnohaletých záznamů a v těsném styku
s praklickým obchodem uhelným pan Jan Ma-
chalický, ředitel obchodu uhelného Živno-
stenské banky v Ústi n. Orl. Spis zatím ne-
vyšel ještě tiskem, nýbrž rozmnožen v opisech
rozeslán vynikajícím interessentům a listům.
ma
Praha
uhelný Živno
9
article
Díla veliké píle a velikého významu, kterého
bylo hodně třeba, dostává se nám konečně
z odhodlání čistě soukromého. To není výtkou
nikomu. Statistika uhelná náleží vůbec u nás
k popelkám statistickým. Ministerstvo zeměděl-
ství obmezuje se ve své roční slatistice na
pouhou statistiku výrobní s výpočtem spotřeby
celé říše, a druhý faktor statistický — řekněme
ihned důkladnější — ústecko-teplická dráha
věnuje pochopitelně rovněž hlavní zření těžbě a
dopravě uhelné. To, čím bylo nutno doplniti
statistiky tuto uvedené, přináší teprve spis pana
Machalického. Autor ovšem obmezil se na pouhé
sdělení získaných dat, neuváděje pramenů, na
jichž základě čerpáno a které byly základem
spisu. Tento nedostatek — opíraje se o data
jakákoli, chci míti zároveň doklady jich hodno-
věrnosti, abych byl si vědom, že stojím na
pevné a bezpečné půdě — bude však zajiste
odčiněn, až vyjde spis tiskem. Zemská stati-
stická kancelář alespoň vykonala by čin velmi
záslužný, kdyby spis p. Machalického uvedla
v širší známost publikováním jeho ve svých
»Zprávách« a každoročním doplňováním jeho
zajistila nám pravidelnou uhelnou statistiku pro
král. české. Není pochybnosti, že při poroz
umění komise pro potřeby naše k publikac
této dojde.
Machalický
10
article
Statistická data pana Machalického končí
rokem 1906 a zahrnují období od r. 1880, tedy
27 let. Zajímavé výhledy! Od uvedeného obdob
stoupnul tažební poměr Čech na produkci ublo
hnědého v celé říši z 73.47 proc. na 83.07 proe.
zatím co těžba štyrská a hornorakouská pod-
statně se zmenšila. Tedy analogický vývoj, jakého
jsme byli svědky při rozvoji a přesunech prů-
myslu železářského, jehož těžisko ze zemí alp
ských přeneseno do zemí českých.
V hnědouhelně těžbě světové zaujímají Čech
místo druhé. Příslušně cifry v roku 1906 byl-
(uvádíme je k vůli zajímavosti):
Německo . . . . . 56,415.000 tun
Cechy . . . . . . 20,075 830
Uhry . . . . . . . 6,249 000
Francie . . . . . . 7.000.000 ,
K tomuto vysokému stupni těžebnímu propraco
valo se král, české teprve v dubě nejnovější.
Machalický
Čechy
Německo
11
article
Ještě roku 1866 těženo u nás hnědého uhl
942 836 tun, roku 1872 dostupuje téžba tato
teprve 2,700.971 tun, roku 1890 stoupá na
12,190.932 tun, aby se do šesti let téměř zdvoj-
násobila (20,075 830 tun). Tento rychlý vzestup
těžební jest momentem, klerý zasluhuje úvahy
tím větší, čím více zastoupen v ní kapitál za-
hraniční a čím více na se upoutává pozornos
moment spotřeby domácí tohoto uhlí.
Zatím co v pánvi hnědouhelné těžba rostla
způsobem neobyčejně rychlým a zatím co do
zeleně krásných krajů začínala zasahovati tak
rušivě spoušť tvořená těžbou hnědouhelnou, sla
tarifní politika drah našich cestami, které přímo
vyháněly hnědé uhli za hranice. Jest to slará
bolest. Pro český východ končí možnost odebí-
rati české uhli hnědé v Nymburce. Odtud až
k hranicím jesť pro průmysl daleko výhodnějším,
kupovati uhli zahraniční, hlavně dolnoslezské
a hornoslezské. Touto úžasnou politikou tarifní,
která nemá ani nejmenšího smyslu pro pevné zá-
sobování průmyslových krajů domácím uhlím.
vyloučeno vlastní uhlí ze spolřeby
Nymburk
12
article
Ovšem: zatím jen ve výjímečných přípa
dech průmysl pociťoval konsekvence tohoto
stavu. Ale fakt tento přece omluvou býti ne-
může. Když totiž loni jsme se ocili před zná-
mým nedostatkem uhli a kdy průmysl jen
s obětmi se jím zásoboval, selhaly v době nej-
kritičtější dodávky slezské. Selhaly přes to, že
opatrní podnikatelé zakoupili se na dvou i třech
místech, aby měli alespoň přibližnou jistotu, že
zmenšené dodávky dodavatelů všech vynesou
jim potřebné množství. Tehdy bylo zřejmo,že
za nedodáváním slezských dolů stojí něco vice
než pouhá málo dobrá vůle vyhověti zákazni-
ctvu. Syndikát slezský dostal přímý pokyn pru-
ské vlády, aby v prvé řadě plně a bezvadně
zásobován byl uhlím domácí průmysl a pak
teprve aby uspokojeni byli odběratelé zahra-
niční. Se stanoviska pruské politiky průmyslové
a hospodářské bylo toto opatření veskrze roz-
umné. Účelem a posláním každé obchodní poli
tiky jest pečovati o nerušenou výrobu domácího
průmyslu a starati se o to, aby uhajoval svou
soutěžnost oproli cizině za všech okolností.
13
article
Kdyby v Rakousku bylo možno mluviti o účelné
politice tarifní a o přizpůsobování jeji našim
potřebám, byly alespoň pro dobu tisně povoleny
tarifní výhody takové, aby bylo možno dopra-
vovati hnědé uhlí české do průmyslových ob-
vodů východu Čech. Tamní průmysl energicky
tohoto opatření se domáhal (stačí uvěsti velmí
energickou žádost průmyslu v Ústí nad Orl.) —
na jeho žádosti a urgence nedostalo se mu
vůbec odpovědi. Z pochopitelné příčiny. Obě
hlavní dráhy české — společnost státní dráhy
a severozápadní dráha — ocilají se před mož-
ným postátněním a jak tendenef vůdčí není
snaha vyhověti potřebám domácího obchodu
průmyslu, nýbrž touha vykazovati co možno
největší zisky, aby na tomto podkladě zjednána
byla co možno veliká renta výkupní. Ohledy
k akcionářům jsou jistě hezkou a záslužnou
věci, leč jdou-li ohledy tyto nad zřejmé potřehy
Rakousko
Čechy
Ústí nad Orlický
státní dráha
14
article
celku, vytvořuje se stav, který ohrožuje účelný
vývoj vůbec. Rakonské vlády ovšem neměly
energie zakročiti zde, ač nutno uznati, že po-
dobné intervence byly by velmi obtížny.
Z momentů těchto plyne jedno: že dosa-
vadní politika soukromých drah jest nebezpečim
specialně pro české obvody průmyslové a že
pouhé sestátnění bez odstranění nešvarů, vyplý-
vajících z dnešní smíšené soustavy železničn
nápravou ještě není a nebude.
Ale abychom se vrátili k věci: v dobáeh
výjimečných vystupuje zřejmě nebezpečí poli-
tiky, která přímo vylučuje naše domácí ubl
z oblasti domácího průmyslu (splavněním lab-
ským arci zjednána bude náprava velmi proni-
kavá a proto jest urychlení prací těchto, na
němž ministr Fiedler velmi energicky pracuje.
činem velikého dosahu a významu), nehledě ani
k tomu, že oehranářská politika budoucnosti ne-
spokojí se s pouhými sazbami celními, nýbrž
bude se snažiti, aby domácí zdroje energie za-
chovány byly domácímu průmyslu a aby tak
bylo hospodařeno při těžbě uhelné, by tento
zdroj co možno na dlouho byl zajištěn. O těchto
hlediskách při těžbě hnědouhelné u nás nen
ani potuchy. Domäcí spotřeba uhlf hnědého arci
vzrostla (tento trumí byl velmi důrazně uplat-
ňován na známé pražské anketě uhelné), ale
její poměr k vývozu uhll tohote
klesnul.
Domácí spotřeba uhlí hnědého dle stati-
stiky pana Machalického totiž činila resp. tvo
řila z celkové těžby zlomek:
tun
roku
1880 2,910 145 čili 47 veškeré těžby
1890 6,430 786 » 531
1900 6,568 818 » 45.58%
1905 7,098 847 „ 40 92 , ,
1906 7,897.912 » 42 288,
Tato čísla mluví řečí jasnou. U nás v Čechách
půda pro odbyť hnědého uhlí jest: ale jsou
znemožněny a stíženy podmínky odběru jeho.
Fiedler
Machalický
Čechy
15
article
Na uvedené anketě pražské arci uvedeno z vůdč
obchodní strany ústecké, že některé druhy uhl
hnědého nemají u nás vůbec spotřeby, a po-
něvadž přirozeně nelze těžiti jen určité druhy
uhelné, jest vývoz nutným a sice v rozsahu
dnešním. Tento vývod a důvod zasluhoval by
ovšem důkladného přezkoumání, protože pod-
nikatel obchodní začasté poměry dané považuje
za nezměnitelný podklad — již proto, že jeho
obchodu prospívá. Levná cesta labská arci jest
hlavním podporovatelem vývozu a tak soutěži
naše hnědé uhli až do Holštýnska, zatím co na
př. z Náchodska jest úplně vyloučeno. . ee
Hnědouhelná těžba česká ze valné části
tady odplývá do ciziny. K vůli ní ryehleji vy
těžujeme své bohatství uhelně, k vůli ni při-
vodíme začasté cenové posice, vylučující vý-
dělek, k vůli ní otevíráme si málo slibné výhledy
do budoucna. Bohatství hnědouhelné naší vlast
není nevyčerpatelno a není dobrým hospodářem
kdo přihlíží mléky, jak jeden ze základů prů
myslového rozvoje v cizích službách se ochro
muje pro nás.
Holštýnsko
Náchodsko
16
article
V kamenouhelně těžbě ovšem Čschy zaujl
mají místo podružné. Celková téžba kamenného
uhlí dosahovala u nás r. 1880 3,265.216 tun
a stoupla r. 1906 na 4,730 834 tun — vze-
stup tedy oproti uhlí hnědému nepatrný (39.98%)
Z tohoto uhlí upolřebili jsme doma r. 190e
celkem 76 21%, ostalek vyvezen. Mezi kameno-
uhelnými producenty této fíše zaujímá království
české místo druhé. Prvé případá Slezsku, které
těží 41.55% všeho kamenného uhlí, dobytého
v této říši. Téžba česká činí 3511 télo pro-
dukce, moravská 13 20%, haličská 9 67%%. Ve
světové výrobě kamenouhelné stojí Rakousko na
místě sedmém; výroba česká rovná se asi vý
robě španělské. V produkci světové prvé místo
zaujímají Spojené státy (375 mil. 1). pak ná-
sledují: Anglie (255 mil. t), Némecko (136
mil. t). Francie 35 mil. t), Belgie (23 6 mil. t)
Rakousko (14 7 mil. t).
Vývoz českého uhlí kamenného uhlí 13.75
těžby české, vývoz tento obrací se zvláště na
jih Německa. Úhrnně činil r. 1906: 716.086
Dovoz kamenného uhlí do král. českého do
sahoval r. 1906 1,453 297 t. Celková spotřeh
král. českého (v metr. tunách) činila :
uhlí hnědé uhli kamenné celkem
1880 . . 3,207.888 3,443.767 6,65 1.655
1890 . . 5,589.504 4.199.664 9,689 168
1900 . . 8,254.775 4,436.664 12.691.439
1905 . . 9,145.681 4,878.291 14,023. 972
1906 . . 9,905.259 5,046.053 14,951.312
V posledních dvaceti šesti létech stoupl
tedy spotřeba uhli hnědého v naší vlastio
208 77, kamenného o 46.53%. celkem tedy o
124.773. Z vykázané spotřeby bylo uhli domá-
cího 39 96%. cizího 10.04% ..
Na hlavu obyvatele připadalo roku 190
u nás 2366 kg. proti rakouskému průměru
1249 kg, uherskému 457 a německému 2857
kg, krásný to doklad našeho rozmachu průmy-
slového.
Slezsko
Rakousko
spojený stát
Anglie
Francie
Belgie
Německo
Némecko
kg
17
article
Ze srovnání dat tuto uvadených jest zřejmo,
že jsme co do těžby uhelné hodně ještě aktiv
ními a že by bylo možno aktivitu tuto na dlouho
k prospěchu průmyslu zachovati. To by ovšem
znamenalo, že by musila uhelná politika naše
jíti na jiné dráhy, že . . . ale proč rozrušovat
obraz stavu, jakým by býti měl, při dnešn
podporované státem anarchii téžební? Dílop
Machalického zasluhuje uznání za píli a vše-
strannost svou.
V minulém týdnu zájem pro hodnoty uklá-
dací ochabl, ač smýšlení pro ně bylo pevné.
Z hodnot dividendových byly jednány pouze
akcie České banky »Union« za 245.50, Prvni
české zajišťovací banky za 206.— a strojírny
dříve Daňkovy 434.50. Jinak podáváno bylo z
akcie První české továrny orient. cukrovinek
K 250.—, »Merkuru«, směn. akc. společnosti
K 596.—, První pražské zastavárny K 455.—
První české akc. pojišťovny na život K 273.—
Kolinské továrny kávových náhražků K 680.—
pivovaru v Českých Budějovicích K 850.—
Živnostenské banky K 238.50, České společnost
Dílop Machalický
Daňkův
Kolinský
Český Budějovice
Český banka
první český akciový
živnostenský banka
Český společnost
18
article
pro průmysl eukerní K 171.—, Pražské úvěrn
banky K 526.—, Hospodářské úvěrní banky
K 388.25, České průmyslové banky K 415.—
Podolské cementárny K 201.50, Akciové továrny
na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně K 399.—
První česko-moravské strojírny K 850.—, Král.-
hradečkého úvěrního ústavu K 447 . —, Pražské
paroplavební společnosti po Vltavě a Lab
K 600.—, První české rafinerie v Modřanech
K 360.—, aniž by tu bylo došlo k obchodům
Král
Kolín
Vltava
Modřany
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
19
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Kdežlo v kruzích společnosti státní dráhy pře-
vládá stále mínění, že vážně vyjednávání o sestátněn
se nevede, označují zprávy listů vládou informova
ných otázku sestátnění za daleko aktuálnější. Tvrd
se, že železniční ministr v nejbližší konferanci učiní
již číselnou nabídku a v jistém berlinském listě byl
dokonce sděleno, že tato nabídka zůstane za vším
očekáváním, ano že bude menší, nežli nabídka vlády
z r. 1902, tedy měnší než 27 mil. korun. Spočivá-l
tato zpráva na pravdě, byla by jen důkazem, že
vládá se nemůže stále ještě rozhodnouti k žádné
vážné nabídce, jež by mobla býti přijata nebo defi
nitivně odmitnuta, nýbrž že činí jenom formální na-
bídku, aby byla získána číselná závladna pro další
jednání. Bylo by to zároveň znakem, že jednán
ještě dlouho se protáhne, neboť jest naprosto vy-
loučeno, že by společnost statní dráhy takovou na
bídku přijala, ježto čistý výnos nejbližšího roku
jenž představoje minimum koncesni výkupní renty.
obnáší 31.3 mln. korun. Společnost státní dráhy ne
bude se ovšem moci vyhnouti tomu, aby slevila
z koncesní rénty, ježto stát má vždycky ve své
moci, aby příkazy investičními a jiným opatřením
výnos nejbližších let stlač!. Kromě toho bude miti
na nejbližší dobu nepříznivý vliv beztoho veliké
zvýšení osobních výdajů a pokles konjunktury. Ale
tato povolnost má své meze a jest naprosto pravdě-
podobno, že by tato společnost přijala výkupní renlu,
která by byla podslatně nižší, než 30) mil. korun
t. j. okrouble průměr posledních 7 let Mluví se také
o tom, že jednání postupovalo by daleko snadněji.
kdyby se stál mohl odhodlati na místě renty na
bídnouti splacení kapitálem ve státních dluhopisech.
Spočivá
20
article
Avsak tento modus jest pro stát z důvodů, jež dne
nechceme blíže rozebírati, léměř nem žným.
Návledkem zmíněných berlínských zpráv ustou-
pily akcie státňí dráhy, které až dosud svůj kurs
úžasně zpevnily. V ostatních papírech byly obraty
nepatrné, tendence však téměř bez výjimky chabá.
Citelnějším poklesém kursovním byly postiženy akcie
hirtenberské továrny na nábojnice na zprávu, že di
videnda bude patrně snížena.
Důležitějšl kursové variace v minulém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení:
lnom 13. června 6. červn
Rak. korunová renta . . . 97 40 97.40
Rak. zlatá renta . .. . . 11675 z 116.55
Uherská zlatá renta . . . . 111.30 111.50
Uherská korunová renta . . 93 30 93.3)
Turecké losy .
184.75 186 6)
627.50 627. 75
Rak. kreditky
440.75 438 —
Banka pro země rakouské
744.50 743.—
Uherské kroditky
520.60 521.25
Bankovní jednoth . .
1035.—
Pozemkový úvěrní ústav
1056
238.—
Živnostenská banka . .
237..50
Společnost státní dráhy . . 689.— 688-
Jižní dráha . . . . . . . 130.— 126 75
442.—
Polabská dráha . .. . . 443.—
Buštěhradská dráha lit. B. . 1065.— 1058-
1010.—
Dunajská paroplavební spol. . 1016.—
538.—
Rakouská továrna na zbroj . 533.—
651.—
živnostenský banka
státní dráha
21
article
Alpinky
Alpinky
553 50
Rým.-muráňská společnosť . 555 50
Pražská železářska společnost 2650.— 2655.—
Mostecká uhlářská společnost 713.— 712.—
Schodnica . . . . . . . 452— 46 k —
239 8
Londýnská devisa . . . . 239 94
Schodnica
22
title
Hodnoty bankovní podlehly rovněž celkově chalé
23
article
Říšské marky . . . . . .
Říšské marky . . . . . .
Česká účast v Rakousko-uherské bance
Česká. společnost národoho spo-
dářská upozorňuje nové pány akcionář
Rakousko-uherské banky i všechny ty, kdož se
jimi státi chtějí, že dnem 30. června 1908 končí
lhůta ku přepsání akcil těch na jména účastníků
nejblíže přiští valně hromady banky, která bude
svolána na měsíc únor 1909. Koupi, složen
i přepsání ochotně obstarají všechny české pe
něžní ústavy. Divídenda posledních 3 let odpo-
vídá při dnešním kursu ca. 1750 průměrnému
výnosu 5.1 ročně, který při papíru sirotčího
bezpečí nazvati lze za dnešních poměrů velice
výhodným. (Krajinské listy prosíme za laskavé
otištění.)
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové. Mimo
řádná valná hromada akcionářů, konaná v sohotu
dne 13. června odpoledne, zastupující 1499 ake
usnesla se jednomyslně na zvýšení akcio véh
kapitálu z dosavadních 4 mil. korun na 6 mi
korun. Upisování počne 21. t. m. Prospekty budou
vydány v nejbližších dnech.
Rakousko
Hradec Králové
Český . společnost
úvěrní ústav
24
article
Z trhů peněžních. (13. června) Praha. Pr
dosti pevné náladě došlo na dnešním trhu k závěr
kám v akciích Zajišťovací banky za K 206.— a stro
jírny Daňkovy za K 434.50. Jinak kladeno za akcie
První české továrny orient. cukrovinek K 250.—
„Merkuru“, směn. akc. společnosti, K 596.—, Prvn
pražské zastavárny K 455—, První české akc. po
jišťovny na život K 273.—, Kolínské tavárny kávov
náhražků K 680.—, pivovaru v Českých Budějovicích
K 850.—, Živnostenské banky K 238.50, České banky
„Union“ K 245..50, České společnosti pro průmysl
cukerní K 171.—, strojírny Daňkovy K 434.—, Praž
ské úvěrní banky K 526.—, Hospodářské úvěrní ban-
ky K 388.25, České průmyslové banky K 415.—, P
dolské cementárny K 201.75, Zajišťovací banky K
206.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Ko-
lině K 399.—, První českomoravské strojírny K 850.—
Královéhradeckého úvěrního ústavu K 447.—, Praž-
ské paroplavební společnosti po Vltavě a Labi k
600.—, První česká ralinerie v Modřanech K 360. —
peníze
Vídeň. Nepříznivé zprávy z cizozeníských trhů
a zvláště ochabnuti na berlínské burse a v Novém
Yorku, zostřily nechuť na zdejším trhu; při tom
úroveň kursu z počátku se upevnila a alpinky, kter
byly kupovány, se zolavily. Později však pod vlivem
nepříznivých zpráv z Berlina došlo ku prodeji, takže
nastala všeobecně slabší tendence. Speciálně akcie
společnosti státní dráhy byly stísněny, protože zase
byly nepříznivé pověsti o stavu jednání sestátňovacího.
Daňkův
Praha
Český Budějovice
ko
Vltava
Modřany
Vídeň
Nový York
Berlín
první český akciový
živnostenský banka
Český banka
Český společnost pro průmysl cukerní K 171
Český průmyslový banka
26
article
nkladě; v akciích dopravních společnosti domácích
dostavily se realisace. Americké dráhy v souhlasu
s Novým Yorkem nižší. Ruské renty spiše nižší, z
to akcie ruských bank hledány i dráže placeny. Sou-
kromý diskont 33/s7
Z pražské bursy. V pondělí dne 15. t. m. konána
bude po čtvrté bursa od 31/4—5 hod. odpol. pro ob-
chod s uhlím.
Akcionáři místní dráhy Votice—Sedlčany konal
včera dopoledne v hotelu „Central“ v Praze valnou
hromadu. Ve zprávě výroční uvedeno, že minister-
stvo železnic dosud neodpovědělo na petici ve příčině
sestátnění této trati. Dle soukremého sdělení odda-
luje se sestátnění lokálky proto, že by i ostatní sou-
kromé dráhy za sestátnění usilovaly. Žádost za zři-
zení kryté verandy na nádraží volickém byla zamit-
nuta, poněvadž prý jí není zapotřebí. Minulý rok
byl nejlepším z dosavadních, neboť příjmy převyšuji
výdaje. Loni dopruveno 51.000 osob a 29.100 tun
zboží. Příjem činil 109.777 K a po všech vydánich
i zaplacení anuit zbylo 1423 K. — Do správní rady
zvoleni pp. Jan baron Mladola ze Solopisk, ředitel
Eman. Francán, Vilém Holoubok, statiosůka měsla
Sedlčan, MUDr. Vilém Chodounský v Sedlčanech.
Jan
Eman
Francán
Holoubok
MUDr
Chodounská
Nová York
Votice
Sedlčany
Praha
27
article
Jan Kožmin, rolník v Nechvalicích, Josef Pečený
rolník ve Vys. Chlumci.
K otázce soutěže bank se spořitelnami. Zmíni
jsme se nedávno o akci, kterou zahájil Říšský svaz
něm. spořitelen, aby bylo bankám zakázáno přijímut
budoucně vklady na vkladní knížky. K tomu podo-
týká „N. F. P.“. Zda tato intervence má vyhiídky
na úspěch, nedá se snadno posouditi. Bylo by k to-
mu potřebí zákonného ustanovení, jež by reser-
vovalo přijimání vkladů na spořitelní knížky jen
spořitelném. Vedle spořitelen jsou tu však ještě
v prvé řadě společenstva, jež vydávají -knížky na
vklady. Sem náležejí záložny občanské, družstva,
Raiffeisenky, okresní hosp. záložny a p. Že by těmt
společenstvům bylo toto právo odňato, je velmi mále
pravděpodobno. Zbývá tedy jen otázka, zda by legi-
slativní akcí mělo býti zapověděno bankám vydávání
vkladních knížek. Řada bank, zejména českých, po-
žívá toholo práva již po řadu let a teprve v posled-
ních letech odhodlaly se i vídeňské banky pěstovat
tento druh obchodů. Je tedy otázka, zda zvláštním zá-
konem má býti vysloveno, že budoucně nebudou
směti banky vydávati nové vkladní knížky nebo na-
budou směti přijímati další vklady na knížky již vy-
dané, či konečně, zda celá transakce má jiti ještč
dále a vůbec míti v zápětí úplné zastavení vkladníe
obchodů bank. Všecky tyto otázky závisí však v prve
řadě nikoli na finančních, nýbrž na politických úva-
hách, a rozhodnuto není ještě v žádném směru
Kožmin
Pečená
Nechvalice
Chlumec
28
article
Pražská továrna na poreulán. Ustavující valné
shromáždění Pražské továrny na porculán, z. s
s r. o, svoláno jest zařizujícím výborem na čtvrtek
dne 18. 1. m. a bude se konati o 10. hodině dopoledne
v zasedací síni mpražské bursy (palác Zemské banky
vchod z Nekázanky). Dodatečné přihlášky za účelem
účastenství v ní nutno zaslati zařizujícímu výboru
nebo Pražské úvěrní bance. Závodní podíl činí 200 K
Kongros rakouských vývozních spolků v Praze
1908 koná sé za účasti Rakousko-uherškkého vývoz
ního spokku, Rakouského východního spolku a Vý-
vozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko ve
dnech 15, a 16. června. Pořad: V pondělí dne
15. června 1906. Zahájení kongresu o 91/4 hodině
dopoledne. Zahajovací proslov. Člen panské sně-
movny cís. rada Ant. Řivnáč. Uvítání účastníků
Předseda Vývozního spolku pro Č., M. a Sl. Jar
Řivnáč
Nekázanka
Rakousko
Morava
Slezsko
pražský úvěrní banka
spolek v Praga
spolek pro Čechy
spolek pro Č
29
article
Votruba. 1. Přednáška (německy). Referát Rak.-uh
vývozního spolků: „Obchodní politika a podpora vý-
vozu, cís. rada Karel Duschnito 2. Predná ška (ne-
mecky). Referát Rak- východního spolku: „Podpora
vývozu na Balkán,“ cís. rada Adolí Neumann.3
Přodnáška (německy). Referát Rak. východního spol-
ku: „Dopravní prostředky a casty k Orientu,“ c. k.
komerční rada Heřman Freistadll. V úterý dne
16. června 1908. Referáty Vývozního spolku pre
Čechy, Morávu a Slezsko. 1. Přednáška (česky)
„Tarifní politika v novém vyrovnání rakousko-uher
kém.“ Otto Schmied, inspektor tarifní kkanceláře
obchodní a živnostenské komory v Praze. 2. Před-
náška (německy): „Naše konsuláty“. JUDr. Karel
Herrnheiser, jako referent Svazu průmyslníků pro
Prahu a okolí“. 3. Přednáška (česky): „O významu
projektu laterálního průplavu Budějovice-Písek-Ště-
chovice pro obchod a vývoz.“ JUDr. Josef Uhlíř, ře
ditel městských úřadů v Písku. Doslov: Presiden
výk. výboru Jub. výstavy cís. rada Léon Bondy.
„Securitas“. Dne 21. června t. r. o 101/4 hod
dop. koná se v místnostech Ústřední banky českých
spořitelen v Praze I., Ovocná ul. 15, valná hro
mada „Securitas“, peněžní společnosti s r.o
v Praze. Mimo obvyklé body programu jest následu
jící jednání na pořadu: 1. Návrh na zvýšení kmeno
vého kapitálu na K 300.000. 2. Volba jednatele n
místě zemřelého p. JUDra. Josefa Herolda.
Votruba
Duschnito
Adolit Neumann
Heřman Freistadll
Schmied
JUDr
Herrnheiser
Uhlíř
Léon Bond
Josef Herold
Balkán
Orient
Praha
průplav Budějovice
Písek
Šta
východní spolek
vývozní spolek pre Čechy
živnostenský komora v Praga
Securitas
Presiden výk
30
article
Úslřední banka českých spořitolen zaznamenává
při zavedení premiových vkladů, jichž podmínky
v insertní části uvedeny jsou, velice pěkný úspěch
Jsou to totiž také soukromí kapitalisté, kteří tohoto
nového způsobu s oblibou k ukládání svých pře-
bytků používají, ačkoli jak známo dosud právě
v těchto kruzích cenné papíry jen málo byly vyhle-
dávány, hlavně z obavy před ztrátou kursovou. Stá-
lost kursu 490 pupilárně jistých dluhopisů Ústřední
banky českých spořitelen, které od svého zavedení
na bursu pražskou i vídeňskou nepřetržitě 100—
peníze znamenají a výhodná, t. č. 4/2% činící prů-
měrná výnosnost jsou okolnosti, jež zájem ukladatelů
získávají. Dalším dobrým výsledkem při premiových
vkladech jest podmínka vázání premiových dluhopis
na pokladny banky, neboť kapitalisté zvykají si svě-
řovati i ostatní své cenné hodnoty do úschovy
správy banky, zejmena v nynějším období cestovním
Služba lato obstarává se bez veškerých výloh
Bližší zprávy podá ředitelství banky co nejochotněji
Úslřední banka
31
article
C. k. ředitelství státních drah v Praze. Ve sta-
nici Podmoklech, na trati Podmokly Chomutov, pro
vede se vodárenská budova z armirovaného belonu
s dvěma reservoiry o 150 m' z téže stavební hmoty
s příslušným mechanickým zařízepím, jakož zevněj
ším rourovodem po případném schválení c. k. mini
sterstvem železnic a zadá se provedení této stavby
veřejným ofertním Hízením. Ofertní vzorce, podmínky
generelní nárys, jakož i ostatní pomůcky vyloženy
jsou u c. k. ředitelství státních drah v Praze, oddě
lení pro udržování trati a stavbu v úřadních hodinách
k volnému nahlédnutí, kdež také ofertní vzorc
s přílohami pp. oferentům vydány a bližší popis
stavby podán bude. Dotyčné nabídky, nápisem
»Oferta na stavbu vodárenské budovy s mechanickým
zařízením ve stanici Podmoklech« opatřené, podány
buďtež do 15. července 1908 o 12. hodiné polední
v podacím protokolu podepsaného c. k. ředitelství.
Z ústředních jalok pražských. Na trh dobytě
v pondělí dne 15. června 1908 přihlášeno jest 30
kusů hovězího dobytka původu domácího a 250 kusů
původu haličského.
Praha
Podmokly
Chomutov
34
article
Frhy peněžní.
Vídeňská bursa
35
article
Rentys
éprocentní papírová květnová . .
42proceniní » únorová . .
šprocentní stříbrná lednová . . .
4.2procentní » dubnová .
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská . .
31/sprocentní korunová (invest.) .
4procentní zlatá uherská . .
4procentní korunová uherská
31/2procentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka . . . . . . ..
36
article
Zástavní listy;
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
4/proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4%
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . . .
150. 25 150 25
pětiny» . . . . .
216.— 216..—
státní z r. 1864 . . . . . . .
269.50 260.50
464.— 464.—
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . . 497.— 497.—
—.— 145 25
tisské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . a
Ranky.i
415.—
Česká průmyslová . . . . ..
» »Unione
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . ..
moravská eskontní . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . .
dolnorakouská eskontní
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . .
vídeňská banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . ..
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . ..
Česká severní dráha . . . . .
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Rak. severorzápadní dráha . ..
Polabská dráha . . . . . .
Pardubická (Jiho-sev.- něm. spoj.) .
Pražsko duchcovská dráha kmen
Pražsko duche. dráha prioritnl
Ústecko teplická dráha
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . .
Státní dráha . . . . . . .
Jižní drába
Štyrsko-hradecko-köllašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podniky
Ceská cukerní společnost
Rank
Ferdinandův
Lloyd
Praha
Štyrsko
ústřední banka
Český průmyslový
Union hospodářský úvěrní pro Čechy
rakouský úvěrní ústav uherský všeobecný úvěrní všeobecný
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
37
article
Plzeňský akciový pivovár ..
Škodovy závody . . . . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Brněnská strojírna . . . . .
Králodvorská cementárna
Mostecká uhlářská společňost
Severočeská uhlářská společnosl
Západočeská
Poldina hut
Pražská železářská společnost
Alpská báňská
Rýmavsko muráňská želéz. spdl.
Hirtenbergské továrny ná náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol..
Sehodnica, pstrol. opol. . -
Devi sy a valuty:
95.37
95.37
Curych . . . . . . . . . .
95.52
95.52
Paříž . . . . . . . . . . .
Londýn . . . . . . . . . . 239 92
239.90
Německá místa . . . . . . . 117.65
117.65
Ríšské marky v papírech . . . 117.65 117.65
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.13 19.12
Rubl paplr . . . . . . . . 251.75 251.7
Lira . . . . . . . . . . . 95.55 95.55
Soukromé (sazby eskontní). . . 35/. 4 4/% 4.45 %
V souvislosti s oslabením akcií státní dráhy vše
obecně bez obchodu.
K Z Vídně, 13. června. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Škodův
Daňkův
Paříž
Londýn
Vídeň
Poldin hut
rubl
38
article
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.30
198.50, Bukurešť na krátké thůty —.—, —.—
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké lhůty za 100 mk. 117.571%, 117.771/2, Německ
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.871/, 240 15, Londýn na delší lh.
—.—, Nový York za 100 dollarů —.
.—, Italie šek a krátké thůty za 100 lir 95.471/e,
95.621/2. Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a skr. lb. za 100 rublů 251.25.
251.75, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.45, 95.60, Paříž delší
—.—, Curych a Basilej šek a krátkés lh.
95.371/2, 95.521/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké lh. 95.371/2, 95.521/2, na delší lhůty —.—
x. Z Vídně, 13. června. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 628.25, uherské kre-
ditky 745.—, anglobanka 296 50, bankovní jednota
521.—, unionka 537.50, länderbanka 441.75, státní
dráha 689.25, jižní dráha 130.25, polabská dráha
444.—, severozáp. dráha 445.—, turecké tahákové
429.50, rýmavsko muráňské 556.—, alpinky 654 25.
květnová renta 97.20, uherská korunová 93.30.
turecké losy 186.—, marky za hotové 117.65, ultimo
117.62. Smýšlení klidné.
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Vídeň
Německ
Italia šek
alpinka 654 25
39
article
Polrohradská bursa.
Z Pelrohradu, 13. června. (Zpráva Živn. banky.)
13. června 12. června
Diskontní . . . . . . .. 378.— 378.—
Baku . . . . . . . . . . . 420.— 418.—
Caspienne . . . . . . . . . 4450.— 4325.—
Sormovo . . . . . . . . . 103.50 103.—
rusko-čínská banka. . . . . . 165.— 165.—
Ruská průmyslová banka . . . 275.— 275.—
Petrohradské metallurgické . . . 127.— 127 —
Kolomna . . . . . . . . . 175. — 175.—
Putilovské železo . . . . . . 82 50 81 50
Fěnix. . . . . . . . . . 158.— 158 —
V pondělí se bursa následkem svátků nekoná.
Ruské papíry v Berlíně.
Z Berlina, 13. června. (Zpráva Zivnost. banky.)
13. června 12. června
41/2procentní ruská renta 1905. . 95.30
95.20
4procentní ruská renta 1902
4proc. ruská konsolidační renta 1889
3/sprocentní ruská zlatá renta ..
petrohradská diskontní banka.
petrohradská mezinárodní banka.
132.50
131.7
ruská banka pro vnější obchod.
Berlínská bursa.
Z Berlína, 13. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
13. června 12. června
197.—
196.90
171.62
172 75
228.80
229 60
159.50
160.60
Caspienne
Sormův
Bak
Kolomna
Berlín
průmyslový banka
diskontní banka
mezinárodní banka
ruský banka
zpráva živnostenský . banka
zpráva Zivnost . banka
40
article
Rakouské kreditky . . . . .
Diskonto . ..
Německá banka. . . P.
Obchodní společnost . . . 1. .
Drážďanská banka. . . . . p.
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina but
Dortmund. Union lit. C.. . ..
Harpenská uhl. spol. . . . ..
Hibernia . . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . . .
Packet
Turecké losy . . . . . . . .
Lloyd
drážďanský banka
Lauřin but Dortmund
Hibernia
41
article
Závěrečné kursy
června 11. června
97.20 97. 25
99.35
99.35
97-20
97.15
99.35
99.40
116.75
116.75
97 40
97.40
87.40
87.4
111.40
111.30
93.30
93.30
83.30
83.25
95.65-
96.10
bnsjo
42
article
97.95
97.95
97 95
98.40 98.50
90.60 90.60
99.75 99.75
100.— 100.—
98.60 98.60
46
article
388.25
1741.—
296.—
440 75
579.—
47
article
388.25
1742.—
296 —
440.75
579.—
628.25
741.—
1057 —
520..5
538.50
457.—
627.50
744.50
1055.—
520.60
537.—
457.—
2900.—
1065.—
402.—
444.—
443.—
403.—
48
article
2905.—
1065.—-
402.—
446. —
443.—
403 —
49
article
5290.—
564.—
689.—
130.—
503.—
1016.—
416.—
50
article
5290. —
566.—
620.—
129.75
1010.—
416 —
277. —
433.—
962.—
713.—
410.—
421.—
2650 —
653 25
555 50
928.—
533.—
560 —
452.—
51
article
277.—
433.—
969.—
710.—
409.—
429.—
2650.—
652 50
553.50
937.—
533.—
555.—
451.—
54
article
126.—
12570
126.—
12570
207.90
201.60
55
article
207.25
200.50
56.25
193.87
412.—
93.8