2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. listopadu 1901.
5
article
tické odloučí a předem od-
staví.
Momentem bez odporu pozoruhodnýma
pro disposice v německém velkostatku, který
se veřejně chlubívá svou rolí prostředko-
vací, též charakteristickým jest, že ani je-
diná ze stran na konferenci zastoupených
neprojevila ani nejmenší vůle
dopustiti, aby Čechům po stránce
národnostní, politické a kul-
turní jakkoliv a v čemkoliv
vyšlo se v ústrety.
Při takovém smýšlení nemohl býti vý-
sledek porady jiný, nežlř veskrzé ne
gativní. Vláda byla odpoledne officiálně
o něm zpravena.
Večer sešli se důvěrníci opět, ale pouze
za tím účelem, aby zredigovali souhlasnou
zprávu, která předloží se zejtra klubům.
Slovo má nyní vláda. Třeb
vyčkati, jak se rozhodne dr. Kör-
ber a zdali, dostav košem od le-
vice, učiní, co žádal od ní: zdali
svolá on české a německé po-
slance k rozpravám a zvláště na
jakém základě.
Budiž opakováno a praveno po třeti
na konference, ze kterých by se
vyloučily dle povelu německých
stran veškeré záležitosti ná-
rodní, politické a kulturní, nešl
by čeští důvěrníci nikdy a nikdy
a z konferencí, kde by se položila
taková podmínka, by neprodlen
odešli. Ukládají-li tedy německé strany
vládě takovou podmínku pro konference.
které by svolala, jest to zůmyslné jich
maření.
Řeč, kterou měl včera v Brně poslanec
bar. d'Elvert proti Čechům a která se nesla
zcela tónem nejvýstřednějších Všeněmců, pro-
vázejících ji zpěvem »Wacht am Rhein«, byla
předzvěsti událostí, které se zběhly dnes.
Čecho
Kör
Elvert
Brno
bar
Wacht be Rhein
6
article
Po takové řeči nemohlo se čekati o
Němců nic, leč co se stalo. Po takove
řeči však nikdo nemůže žádat
od poslanců českých, aby zasedl
s Němci k nějakému jednání a vy-
jednávání.
Pokud se týče levice, jest situace v par-
lamentě vyjasněna. Zbývá ještě jen vyjádření
se strany druhé: se strany vlády. Če-
káme. Kdyby také vláda stejnou dala odpo-
věď, jako dala dnes konference levice, jest
situace vyjasněna na celé čáře a důsledky
vyjasnění toho dostaví se co nejdříve.
Z Vídně, 18. listopadu. Na večerní
poradě předsedů levice výsledek denní schůze
formulován takto:
1. Předsedové klubů levice
odmítají veškeru iniciativ
k jednání rozprav s český m
poslanlei.
2. Němečtí důvěrníci jso
ochotní vejíti s českými poslane
v porady, prohlásí-li Čechov
nyní, že propustí rozpočet neru-
šeně a teprve až tento bude sne-
movnou ůplně vyřízen.
Postulátní politika Poláků.
Z Vídně, 18. listopadu. V nedávné
schůzi kola polského bylo vytýkáno levým
křídlem předsedovi Javorskému, že nic ne-
stará se o požadavky Haliče. Javorský byl
útoky na něj činěnými do té míry rozezlen.
že se hodlal vzdáti předsednictví. Dnes od
poledne s celou parlamentní komisí odebra
se k ministerskému předsedovi. Poláci tlumo-
čili dru. Körbrovi celou řadu požadavků.
Ministerský předseda vzal je na vědomí. Po-
lákům se tedy dovoluje provozovati polifiku
postulátní, Čechům nikolivl
Němec
Čechov
Polák
Javorskij
doktor
Čecho
Vídeň
Halič
7
article
Disposiční fond.
Z Vídně, 18. listopadu. Rokování
v rozpočtovém výboru o disposičním fondu
zase oddáleno. Mají se odbýti napřed první
položky rozpočtu, totiž kabinetní kancelář.
říšská rada a říšský soud. Obě první jsou
již schváleny. Potom následovati bude roz-
prava o živnostenských dozorcích, pak roko
vání o ministerstvu zeměbrany. Disposičn
fond se vůbec na jednacím pořadu nejbliž
ších schůzi výborových nenalézá.
Deputace poštovních úřadníků.
Z Vídně, 18. listopadu. Deputace
poštovních úřadníků ze všech rakouských
zemí korunních odebrala se včera, vedena
posl. Stvěrinou, k ministru financí Böhm-
Bawerkovi a přednesla mu přání poštovníeh
úřadníků. Ministr financí vyslovil se, že ne
shledává se stanoviska rozpočtu požadavky
poštovních úřadníků neskromnými a že jest
ochoten, dá-li k tomu ministerstvo obchodu
podnět, pokud možná, přáním těm vy
hověti.
Dnes dostavila se deputace k minister
skému předsedovi dru. Körbrovi, k ministru
obchodu bar. Callovi a sekčnímu chefovi
Neubauerovi, kterýž také jí dal ujištění,že
se na skromná přání poštovního úřadnictva
»dle možnosti« vezme zřetel. Zejtra před
staví se deputace některým členům rozpoč
tového výboru.
Böhm
Bawerk
Neubauer
Vídeň
8
article
Ústav sv. Jeronyma.
a. Z kíma, 18. listopadu. Papež přijal
dnes v poledne černohorské vyslanecivo,
sestávající z ministra Vojnoviče a biskupa
barského, v záležitosti koleje sv. Jeronyma.
Vyslanectvo bylo přijato za obřadu, jaký
je obvyklý jen když se přijímají panovníci.
Ruští hosté do Německa.
n. Z Gdánskn, 18. listopadu. Pluk
husarský, jenž byl dříve v Poznani posad-
kou, očekává zde návštěvu 12 ruských dů-
stojníkův z Varšavy pod velením barona
Bistrona. Dne 25. t. m. bude jim pořádán
na počest velký banket a následovati budou
jiné různé slavnosti. Dne 28. t. m. se hoste
ruští do Varšavy vratí.
O stavbě lodi vojenských.
n. Z Berlína. 18. listopadu. V dnešn
schůzi německé společnosti pro stavbu lodí
konané v technice v Charlottenburku, by
přítomen také císař německý. Referent prof
Brinkmann přednášel o rozestavení děl na
lodech. Po přednášce jeho nastala rozprava.
svatý . Jeronym
Bistron
Brinkmann
Německo
Gdánskn
Poznaň
Varšava
Berlín
ústav svatý . Jeronym
9
article
Když promluvili 2 řečníci, otázal se před
seda: »Přeje si ještě někdo slovo?« Na to
císař zvedl ruku a žadal o slovo. Vystoupil
pak na řečnickou tribunu a měl delší před-
nášku o předmětu diskusse. Císař vyjádřil
prý se mimo jiné v přednášce této také
»My jako národ v offensivě si libující kla-
deme největší cenu na dělostřelectvo. « Dle
»National-Ztgu.« poukazoval prý Vilém II.
též na vliv vojenských požadavků na vývoj
lodního stavitelství i dělostřelectva. U nás
již předem — děl — byla snaha, aby vliv
námořních důstojníků, kteří lodi řídí — na
stavitele lodí a konstruktory byl pokud možno
rozhodujícím. Byli jsme prvním národem,
kterýž byl s to postavit aktivního kapitána
v čelo konstruktérské kanceláře.
Soudím, že typy lodí, jéž jsme nyní
byli spustili na moře, jsou nejlepšími, jakýchž
vůbec pro své účely potřebujeme a jakéž
výteční naši konstruktéři a znamenité naše
loděnice poskytnouti mohou.«
O ž na 11. hodinu opustil Vilém I
schůzi.
Proti Chamberlainovi.
w. Z Londýna, 18. listopadu. Král
Edvard projevil nelibost nad řečí Chamber-
lainovou, v níž Chamberlain mluvil proti
armádám na pevnině, zejmena proti chování
armády německé za války s Francií vr
1870—1871.
Poměry v Turecku.
w. Z Londýna, 18. listopadu. Dle
zpráv cařihradských vznikají prý zmatky
v Albánii. Kiazim paša, guvernér skaderský.
vzdal se místa svého, ježto nadarmo ně-
kolikrát žádal na Portě za vyslání posil, bez
nichž kraj mu přidělený dále spravovati ne-
mohl.
Znepokojivé zprávy docházejí z Bejrutu,
kde prý se křesťané a mohamedáni navzájem
vraždí.
Vilém II
Vilém
Chamberlain
Edvard
Londýn
Francie
Turecko
Albánie
Bejrút
NationalZtg
10
article
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 18. listopadu. (C.-B.) » Wiener
Abendpost« pojednává o pěstování moder-
ních řečí na německých gymnasiícha
dovozuje, že je teď 482 kursů. Ministerstvo
vyučování dbá o zřízení běhů fakultativních.
Země- a národopisná povaha Rakouska vy-
žaduje také pěstování řečí zemských.
Tento zřetel ukládá vyučovací správě za po-
vinnost, aby jednala prozřetelně při zavádění
moderních řečí v užším smyslu. Nemá se
také dokazovati zkouškami, budeli možná
zavésti povinnou některou moderní řeč a za-
chovati dosavadní organisaci bez přetěžování
žáků. Až zabezpečí se potřebný počet uči-
telstva, vyučovací správa bude snad moci
rozšířiti povinné vyučování moderním řečem
v užším smyslu. Rakouská vyučovací správa
musí prozkoumati opatrně všecky návrhy na
zdokonalení střední školy, aby neohrozila
pořádek v celém školství.
Ministr hr. Goluchovský přijel dnes
do Lvova.
Na haličsko-ruských hranicích učiněna
za příčinou podezřelého onemocnění v Oděsse
náležitá zdravotní opatře ní.
Wiener
Vídeň
Rakousko
Lvov
11
article
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 18. listopadu. (C.-B.) Po-
slanecká sněmovna rokovala dále o adrese.
Po řeči posl. Beötha ujal se slova
ministerský předseda Szell a opřel se oběma
adresním osnovám strany neodvislosti, jež
různí se státoprávním základem. Samostatné
celní území má své výhody, ale také své
vady. V hospodářských otázkách musí se pra-
covati s kompromissy. Škody ze samostatného
celního území nejsou tak velké, že Uhry
při vyrovnacím vyjednávání s Rakouskem
musily by se bezpodmínečně vzdáti nebo
přijati špatné podmínky. (Pochvala.)
Každé vyrovnání není výhodno jen jedne
straně. Sluší dbáti ochrany všech hospodář
ských zájmů v rámci celního svazku. Vy
rovnání, jež popírá podmínky vývoje hospo
dářského, by neuzavřel. (Pochvala.) Odpo
ruje náhledu, že spolek prospívá jen Uhrám
Rakousku záleží sice na společenstvus
Uhrami, avšak také Uhry, mají zájem na
společenstvu. Samostatné celní území způso-
bilo by zlo, jež by stihlo Rakousko více než
Uhry. Nejlépe bude však vyrovnati sprave
dlivé oboje zájmy. Na tomto základě vláda
vede vyjednávání o autonomním celním ta-
rifu. (Souhlas v pravo.)
Revise církevně-politiekých zákonů by
nebyla v zájmu liberalismu ani země. Lichá
je pověst, že vláda zamýšlela attentát na
ústavu. Trojspolek je nejnebezpečnějším spol
kem všech tři státův a jiný by se mu ne-
vyrovnal. Také Anglie může k němu přilnout
a s Ruskem možno jíti v balkánské politice.
Uher
Pešť
Rakousko
Uhry
Anglie
Rusko
12
article
Trojspolek znamená mír. Uherští Němci jsou
prý syny uherské vlasti. Vláda nestrpí žádné
agitace — ať pochází odkudkoli a třebn
z Německa — proti maďarskému státu a jeho
celistvosti. (Hlučná pochvala.) Agitátoři ne
nacházejí podpory v předních německých
kruzích.
Konečně prohlašuje, že zůstal věren svým
zásadám. O tom ať soudí jeho strana.
Příští schůze bude zej tra.
Osobní z Ruska.
Z Petrohradu, 18. listopadu. (C.-B.
Ministr vojenství generál Kuropatkin
vrátil se ze své cesty po Turkestanu, Za
kavkazu a Ferganě.
Němec
Kuropatkin
Německo
Rusko
Petrohrad
Fergana
13
article
Recko a Turecko.
Z Athén, 18. listopadu. (C.-B) Dle
zprávy ze Soluně zpěčuje se ajvalský guver-
nér říditi se novou turecko-řeckou konsulární
smlouvou, která dle rozhodnutí vyslanců vel-
mocí měla nabýti platnosti. Nechce uznati
řeckých poddaných, vniká do řeckých bytů
a dává libovolně zatýkati. Asi 1500 řeckých
poddaných jest bez ochrany, poněvadž řecký
konsulární úřad není s to zjednati u guver
néra platnost svým protestům.
Ze sněmovny francouzské.
Z Paříže, 18. listopadu. (C.-B.) Sně-
movna pokračovala v rokování o předloze
o námornictvu obchodním a zamítla několik
změňovacích návrhů, mezi nimiž i návrh
posl. Duperiera, dle něhož na příště lodím
v cizině stavěným nemá se skýtati jíž zád-
ných práv výsadních, ať již připlují pod vlaj
kou francouzskou čili nic.
Rokování odročeno potom na zejtřek.
Z Paříže, 18. listopadu. (C.-B) V
sněmovně poslanec Ribot protestoval prot
zprávě rozpočtového výboru; Bertau x (so
cialista) prohlásil Ribotova slova za ne-
slušna, zaslubovala prý pokárání.
Předseda Deschanel vyzval Bertauxa
aby vzdal se slova, ale on to odepřel, načez
sněmovna ho censurovala.
Posl. Bertaux vystoupil na tribunu,
ale pro hluk krajní levice nedostal se
k slovu.
Předseda přerušil schůzi,
Ribot
Bertau
Ribotův
Deschanel
Posl
Bertaux
Turecko
Atény
Soluň
Paříž
14
article
Z Číny.
Z Pekina, 17. listopadu. (C.-B.) Císa
řovna vdova vydala nové nařízení, v němž
velebí zásluhy Lichunčanovy a přikazuje, aby
k uctění jeho památky byl zřízen pomník ve
způsobě oblouku ve vsi, v níž Lichunčan se
narodil. Nařízením uděluje se dále nejstar-
šímu synu Lichunčanovu a jeho potomkům
až po 23. pokolení titul »markyze«.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Požadavky obchodníků se dřívím
x. Z Vídně, 18. listopadu. (Zvl. telet.
»Nár. Listů«.) Depulace obchodníků se dřivím
dostavila se dnes k min. předsedovi, žádato
pomoc v tísni. Min. předseda dr. Körber
uznal ji a potřebu náležitých celních opatření.
Vyslovil obavu, že budoueí obehodně politické
poměry evropských států dají se upraviti jen
s velikými obtížemi. Ministr obchodu Call a
min. orby Giovanelli vyslovili se ve stejném
smyslu a dodali, že vláďa jest ochotna spro-
středkovati mezi zájmy producentů a konsu
mentů dříví.
Z Vídně, 18. listopadu. (C.-B.) Ús tředn
svaz průmyslníků rakouských bude
konati letošní svůj sjezd v Ústl.
Anketa svolaná ústředním úřadem pro
ochranu zemědělských a lesnických zájmů př
uzavírání obchodních smluv počala dnes vyslý-
chati přání jednotlivých výrobních skupin vzhle-
dem k nové osnově celního tarifu německého.
Pekin
Lichunčanův
doktor
Körber
Čína
Vídeň
15
article
Slovo měli zástupci chmelařů. Anketa uči-
nila usnesení, v nichž celní sazby německé
osnovy prohlašují se za zjevné poškozování ra-
kouského chmelařství a vláda vyzývá se, aby
vynasnažila se o snížení oněch celních sazeb
po případě vytčením kompensačních cel a pod-
porovala co možná nejvíce vývoz chmele z Ra
kouska do jiných států.
st. Z Pešti, 18. listopadu. (Zvl. telegr
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 13.000 a-
Obchod byl klidný, ceny beze změny. Platila-
pšenice tisská 81 kg K 8.80, 80 kg K 8.70,
78.5 kg K 8.65, 77.8 kg K 8.50, 75.5 kg K
8.40, stolno-bělehradská 77 kg K 8.50, 76 k
K 8.421, 74 kg K 8.40 s příměsí, horňácká
79 kg K 8.60, 78 kg K 8.45, peštská 79.5 k
K 8.621 žlutá, 77 kg K 8.50, podunajská 77 kg
K 8.40, skladní 75.3 kg K 8.30, na čivrt létas
žito (při klidném obchodu) K 7.— až 7.05-
oves K 7.45—7.55, ztuchlý K 7.—; ječ-
men ke krmení K 6.10; kukuřice stará
K 5.60, nová K 4.65.
Terminový obchod byl stálý.
K večeru znamenala pšenice na duben
1902 K 8.66, na říjen 1902 K 8.10, žito na
duben K 7.37; oves na duben K 7.65; ku-
kuřice na květen K 5.59; řepka na srpen
K 11.85.
Platil
Pešť
K 8.421
kg
16
article
Sádlo smluveno po K 51.—; jiné zbož
bez odbytu a změny.
Chladno.
a. Z Vratislavi, 18. listopadu. (Zvl
tlgrm. »Nár. L.«) Huť Reden lombardovala ve
škeré své zásoby surovin za 40 m na tuně.
n. Z Berlína, 18. listopadu. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) Akcie raffinerie v Ústí viselském, která
dnes ráno lehla popelem, nalezaly se jen v málo
rukách; zejmena měla je diskontní společnost
a berlínská obchodní společnost. Škoda činí
7 millionů. Továrna byla pojištěna u dvaceti
společností. 1200 dělníků jest bez zaměstnání.
V továrně zpracovalo se denně až 8000 metr-
centů řepy.
n. Z Curychu, 18. listopadu. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Spolková rada a správní rada
spojených dráh švýcarských dohodly se o ceně.
za jakouž smlouvy o sestátnění mají býti pode-
psány. Smlouva o sestátnění bude tyto dny
podepsána.
Z Nového Yorku, 18. Iistopaďu. Smýšlení
klidné. Pšenicc na prosinoc 791/%, pšenice
na březen 80, kukuřice na prosinee
661/2, oukr muscovados 3/, bavlna 8.—
— Na poněžní burse závěročné smýšleni
pevné.
Sádlo
Reden
Vratislav
Berlín
Ústí
Curych
Nový York
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Nutnost obratu v sociálním poji-
šťování.
—ue— Na listopadovém sjezdu rakousko
sociální demokracie projednaná revise programu
strany byla officiálním pohřbem jednoho z bý
valých úhelných principů učení sociálnědemo-
kratického, theorie o postupném zbídačení pro-
letariátu jako zrovna s mechanickou přesnosti
postupujícího rozkladu dnešní společnosti a pře-
rodu v budoucí stát sociální. Byla už dávno
dřív, když ji pokračující vývoj hospodářskýa
kritika vědecká odňala půdu pod nohama, sku-
tečnou relikvií; ale jako relikvie žila pověrečně
ve straně život mnohem houževnatější, než dokud
platila za nezvratný, rozumový důkaz vědecký
Svědčí o tom výmluvně celé jednání tohoto
i nedávného lubeckého sjezdu sociálnědemokra-
tické strany v Německu. Byla i pochopitelnou
úzkost, čím nahraditi agitačně toto dogma nábo-
ženské, jehož přímo elementárně vzněcující agi-
tační síly nová, střízlivější formulace o pouhém
morálně zavržitelném vykořisťování a zotročování
proletářstva soukromokapitalistickou společnost
měšťáckou nikdy nemohla nabýti. Vždyť s po-
kračujícím, kritiekým rozplašením této pověry
mohutné síly agitační rozplýval se v nic vybá-
jený, neodolatelný spojenec třídně organisova
ného proletariátu: železná nutnosť dějinná,
která jako kletba zlého činu železnou pěst
vede dnešní kapitalistickou společnosť po jej
Německo
18
article
vlastní dráze, jejími vlastními prostředky do te
výhně dějinné, z níž musí vzejíti očista k so
ciálnímu státu budoucnosti. I když později so
ciální demokracie upustila od své zásadní passi-
vity vůči prostředkům, jimiž dnešní společnost
domněle hleděla tento neodvratný postup n
šikmé ploše zastaviti, totiž dělnickému zákono-
dárství ochrannému a pojišťovacímu, kdy dále
organisací stávkovou sama, nečekajíe spásy te-
prve od Lassallových bataillonů dělnických, jichž
prorocký dupot stále víc se ztrácel v neznámu,
vymáhala si hospodářského zlepšení svého po-
stavení životního, postoupivši na konec i k přá-
telštějšímu nazírání na svépomocné družsteví
hnutí dělnické jako přímou přípravu k budou-
címu »sespolečenštění výroby« — zavírala oči
před tím, jak tím vším (nehledě k účinkům po-
kračujícího vývoje hospodářského) dělnietvu
vede se proti dřívějšku nepoměrně lépe
uspávala se v nitru svém pověrečnou na-
dějí, že to všecko není nic platno, že zkácené
dogma postupujícího zbídačení vítězně přes to
vše koná dál svou zkázonosnou práci, která za-
mění tento svět za lepší. A teď tedy tato illuse
podivuhodné revoluční síly i u nás, jako dřív
než v německém programu erfurtském, opsána
a sestřízlivěna v několik, třeba (zvlášť v erfurt-
ském programu) hodně rozhořčených vět mrav-
ního odsouzení dnešního řádu společenského,
ale beze vší elementární ideové síly, která dle
krásných vývodů Adlerových*) jedině jest s to.
vdechnouti život v duši davu a hnouti líným
chodem dějin.
Lassallův
Adlerův
19
article
Že s tím padá i umělá čistota a výlučnost
třídního hnuti dělnického je samozřejmo,
třeba na našem sjezdu (po vzoru zase erfurt-
ského programu) zastíráno to vášnivým poža-
davkem, aby komisí navržený titul strany: ra-
kouská sociální demokracie nahražen byl jako
příliš vlažný orthodoxním starým názvem so-
ciálně-demokratické strany dělnické v Ra-
kousku.
Z celé doktriny zbývá, jak Bernstein správně
akcentoval, prostý elhický soud o dnešní hrubě
materialistické organisaci společnosti, víc nic.
Bernstein
sociálně
20
article
A ten soud i s plynoucí z něho obecnou snahou
po lepší existenci je obecným majetkem
všeho strádajícího obyvatelstva, nejen dělnického
to tím víc, že i sama sebou od počátku mlhavá
idea »sociálního« státu budouenosti jako lékua
útěchy všem strádajícím vybledla v utopii, o níž
teprve vý voj věcí ukáže, co na ní je reelního.
S pádem — znova officiálně zpečetěným —
této illuse, která svého času vzbouřila nejen
massy, ale i vyplašila stát a společnosť z tupé
necitelnosti k jich osudu a vehnala je na půdu
dotčených shora oborů sociálního zákonodárství,
padá i dosavadní impuls pro jednostranný postup
tohoto »sociálního« zákonodárství na dráze pro-
stého zákonodárství dělnického. Illuse vykonala
svoje dějinné poslání, vzbudivši v dnešní spo-
lečnosti silné a stoupající vědomí zodpovědnosti
za křivdy dnešního zřízení hospodářského; vě-
domí to jednou vzbuzené a vypěstované je dosti
silno, aby šlo dále svou vlastní drahou a aby
dnešní jednostrannou sociální péči o dělníky vy-
budovalo dál v skutečnou, obecnou péčí sociální,
která se obrací ke všem pod dnešním pořádkem
nezaviněně strádajícím vrstvám obyvatelstva,
dělníkům i nedělníkům.
Illus
21
article
První reflexy toho — dosud slabé — musí
se v plném dosahu objeviti na půdě dnešního
pojišťování socialního. Není potřeba ani hned
dovolávati se »malého muže«; vezmeme přiklad
ze stavu zdánlivě cizího socialní péči o »nejnuz-
nější z nuzných«: ze stavu lékařského. Čelný
list německý přinesl nedávno trpké veršování z
schůze jistého svazu lékařského, kterak lékař
s rozhořčením odmitají zamýšlené snížení hono-
ráře za návštěvy pro členy jisté pokladny nemo-
censké z 50 na 25 feniků, a když posllají
vzkaz představeněmu pokladny, posluha odmit
nabídnutých mu 50 feníků, trvaje na své sazbě
jedné marky za obyčejnou pochůzku, 2—3
marek v noci a za cestu delší. A abychom hned
odmítli paušální námitku sociálně demokratickou
je snad pravidelný chod výroby materiálních
statků (zboží všeho druhu) možný bez zdravotní
péče o pracovníky, ruční prací na ní zúčastněné
22
article
Ale nechceme hromaditi příklady z kruhů »ne-
pracující« intelligence a vracíme se teď k drob-
nému podnikateli (třeba i na vyšším stupní stojí-
címu než příslovný malý a nejmenší muž) : oč
je jeho existence zajištěnější, než existence zruč-
ného dělníka? Kde je zaručeno jeho »právo na
práci«, ovšem podnikatelskou, v níž nalezá svou
obživu?
A z tohoto hlediska bude nutno posuzovati
především další vývoj našeho dělnického pojišťo-
vacího zákonodárství, a to jak známé už osnovy
pojišťování soukromých zřizeneů a úřadníků.
tak ohlášené teprv osnovy o reformě nemocen
ského a úrazového pojišténí a zavedení všeobee-
ného pojištění invalidního a starobního.
Neznáme ještě podrobněji tendence posled-
nější osnovy, ale dá se o nich souditi z nedáv
ného jejího předchůdce, osnovy zákona o sta
robním, invalidním a j. pojišténí soukromých
úřadníků a zřízenců. Tato pluje docela klidně
dále v dosavadních vodách ryze dělnického po-
jištění, ponechávajíc všechny mimodělnické,
podnikatelské resp. vůbec samostatné stavy
stejně nejistých existencí nepovšimnuty; i samy
úřadníky s několika tisícovými platy pokládají
za ohroženější v dnešním boji hospodářském,
než drobné podnikatele, které na ono pojištění
nutí připláceti; svalujíc i dále břímě socialního
pojištění z valné částí na třidy výrobní, místo
aby pronikla k správnému hledisku obecné
péče sociální, která musí pak býti řešenaf-
nančněpoliticky mnohem hlouběji, než pouhým
23
article
paušálním svalením ji na náklady výrobní. So-
ciální péče o dělnictvo — ovšem v nejhuman-
nějším úmyslu — zaběhla v nespravedlivé na-
proti jiným stavům jednostrannosti; ne že
bychom zaměstnaným nepřáli všemožného zaji-
štění pro všechna nebezpečí životní (nemoc,
úraz, invaliditu, stáří, nejnověji i nezaměstna-
nost), ale která třída mimodělnická můžes
honositi, že by takto vyzbrojena byla pro
život?
Jak je to možno, aby státní sociální pol-
tika pohlížela různě na př. na drobného řemesl-
níka, který sedí při téže práci se svým tova-
ryšem, jí s ním ze stejné mísy, stejně žije, leda
ještě skromněji, jeli ženat. Neviděti při něm
důvodů pro stejné zajištění, jako při dělníku,
*) Prof. Geors Adler: Die Zukunít der socialer
Frage, Berlin.
nutíti ho naopak ku pojistným příspěvkům na
tohoto, proto, že je »zaměstnatelem«, bylo možno
jen jednostranného hlediska, z něhož vyšlo
moderní sociální zákonodárství. Oba jsou
chudi a oba tudíž mají stejné právo na stejné
opatření. A z opáčného konce: potřebuje-li
vyšší úřadník soukromý se služným dejme
tomu 4—6000 K (vládní osnova, jak řečeno,
nečiní tu nijaké hranice nahoru a nutí ku poji-
štění na př. i bankovního ředitele s desíti-
tisícovými platy) télo péče sociální, oč méně je
jí potřeben střední podnikateí, oč jeho posice
v procesu výrobním indiviďuálně je chráně-
nější?
Geors Adler
Berlín
die Zukunít der socialer Frag
24
article
Zbývají dále ještě nopřehledné řady tak
zv. domáckého průmyslu a vedle nich zeměděl-
ské obyvatelstvo, námezdné i drobní zemědělci
samostatní, kteří všichni vypadli z rámco dneš-
ního úzkého dělnického pojištění a staví jeho
jednostrannost v tím ostřejší světlo. — Nejde
ovšem snad o to, kde koho zabaliti do co nej-
měkčí bavlnky sociálního pojištění, ale o stej-
nou péči pro stejné zájmy a stejny
zřetel v jejím postupném rozšiřování na
všechny vrstvy obyvatelstva jí potřebné. Dnes
tato péče vyryla do našeho sociálního života
leda několik ostrých, světlých čar, které hlu-
boké temno svého sousedství jen ještě sesilují.
— Bude tedy na čase, světlo a stín rozděliti
stejně a spravedlivě. Illuse zbídačení, jíž dě-
kuje svůj vznik a rozvoj moderní politika so-
ciální, zavádí ji na zcestí; na nutnost obratu
upomíná nyní definitivní pohřbení oné illuse,
které tyto dny bylo vykonáno.
Stav banku rakousko-uherského ze dn
15. listopadu. Oběh bankovek 1.535,558.000K
(— 33,329.000 K), poklad kovový 1.414,728.000
K (— 615.000 K), portef. směn. 348,200.000
K (— 38,515.000 K), lombard 60,356.000 K
(— 3,974.000 K), záloha bankovek prostých danl
227,285.000 K (+ 38,355.000 K).
Z trhů obilních. V tomto týdnu bylo počasí
většinou suché a zamračené, později se však vyjas-
nilo. Ke konci týdne dostavily se také výdatné pršky,
jež osení velice prospěly. Také stav vody stoupl. Na
trzích zahraničních dosavadní pevné smýšlení po-
volilo. Bylo klidnější a ceny poněkud zlaciněly.
25
article
V Americe působily tísnivě zmenšení obchodu vývoz-
ního a vzrůst zásob pšenice. Kursy klesaly a zolavily
se teprve ke konci týdne. Po kukuřici, jíž bylo dle
úřadních zpráv sklizeno méně 745 mili, bušlů proti
loňsku, byla trvalá poplávka laké na účet evropský
a proto ceny její o 11/2 clu. stouply. Na všech trzfch
kontinentálních byl zájem pro americkou pšenici
skrovnější, poněvadž byla všude nahrazena dostatečně
druhy podunajskými a balkánskými. V Anglii bylo
na počátku týdne smýšlení při vyšších kursech pevně
ale později se uvolnilo a ceny docílené nemohly se
upevniti. Na trzích francouzských bylo kolísání kurs
jen nepatrné, z Holandska a z Belgie byly oznámeny
jen slabá poptávka a omezené obraty. Také v Něme-
cku zavládl směr sestupný a odbyt byl slabší. V Pešti
obchod zvláště s chlebovinami rovněž silně klesl,
kdežto po pícninách, zvláště pak po kukuřici, byla
čilá poptávka. Pro pšenici bylo po celý týden smý-
šlení chabé. Mlýny chovaly se velice zdrženlivě. Ač-
koliv byla i nabídka slahá a obraty velice skrovné,
musili přece majitelé povoliti kupcům slevy 10 haléřů.
Anglie
Holandsko
Belgie
Nout
Pešť
26
article
Dostavivší se mírné počasí mlýny v jich zdrženli-
vosti ještě více utvrdilo a neklesly-li ceny ještě více,
sluší to děkovati jedině okolnosti, že nabídka byla
velice nepatrná. Celkový obrat obnášel 110.000 metr.
centů, týdenní dovoz činil 216.000 metr. centů, vývoz
9600 metr. centů. Žito bylo na počátku týdne ještě
pevně. Konsumenti i vývozci zůčastnili se sice koupí
jen skrovnou měrou, ale ceny se přes to udržely na
K 7.10—7.25. V pozdějším průběhu smýšlení poněkud
ochablo, obchod byl skrovný a kursy klesly až na
K 7.021/2. Ječmen na kroupy a ke krmení rovněž
ochabl a znamenal K 6.15. Srbské zboží bylo prodáno
odtud za K 5.65—5.75. Oves byl jen mírně nabízen,
ale také poptávka pro spotřebu byla slabá. Smýšlení
bylo však přes to pevné a ceny dobře upevněny.
Obraty činily asi 4000 metr. centů a placeno dle
barvy a jakosti (za 50 kilogr.) K 7.10—7.55 z Pešti.
Po staré kukuřici byla na účet vídeňský dobrá po-
ptávka a podražila až o 10 baléřů. Placena byla
z Pešti až K 5.60. Po nové kukuřici byla dobrá po-
ptávka jak pro spotřebu domácí, tak i na účet český
a moravský a při čilých obratech podražily ceny prot
minulému týdnu o 15 haléřů. Placena byla na listo-
pad až K 4.65 a na prosinec až K 4.80. Řepka po-
hotová byla prodávána za K 13.—, na srpen byla
z počátku pevna, později však ochabla a na konee
byla K 11.80—11 90. lníně docílilo K 15—16. semeno
konopné pevnější K 9.50—10.— odtud. Proso domácí
bylo prodáváno za K 4.40—4.50, valašské za K 4.50
odtud. Vikev znamenala K 7.75 z Pešti.
Řepka
Pešť
10
27
article
Česká paroplavební společnost. Ve vče-
rejším odpoledníku uveřejnili jsme zprávu o tom, že
Živnostenská banka obdržela předběžnou koncesi
k zařizení akciové společnosti s názvem »Česká paro-
plavební společnost« se sídlem v Praze. Společnost
rozäiřovati bude své působení dle postupu kanali-
sačních prací na Vltavě a Labi a z počátku bude
provozovati dopravu zboží a uhlí do Prahy a vývoz
až do Hamburku. Účelem společnosti jest dopravo-
vati osoby a zboží na Vltavě, Labi, Dunaji a po-
bočných řekách, v průplavech, řeky spojujících ; dále
provádění dopravy vlečné, poskytování záloh na
zboží, k transportování určené, zřizování veřejných
skladišť, kupování, stavění a opravování lodí a jiných
dopravních prostředků, strojů a j. Akciový kapitál
obnáší 600.000 K a jest rozdělen na 1500 plně spla-
cených na jména znějících akcií po 400 K. Akciový
kapitäl může býti vydäním nových akcií zvýšen až
na obnos 10 millionů K.
Autonomní celní tarif. V Peští započalo
tedy druhé čtení autonomního celního tarifu. Ve
schůzi předsedal státní sekretář dr. Nagy. Rakouské
ministerstvo obchodu zastoupeno jest odborným
přednostou drem. Stibralem, ministerským radou
Roesslerem, místotajemníkem drem. Schillerem
drem. Glückem, ministerstvo orby odborným před-
nostou Beckem, ministerským radou prof. Meisslem,
ministerstvo financí odborným radou Gerstendörfrem
a vládním radou Šrámkem. Jak známo, nedošlo na
prvě konferenci, která trvala po několik týdnů, k žád-
nému sblížení vládních stanovisek. Uherskou vládou
předloženy návrhy přísně a vysoce agrárně ochra-
nářské, které předstihují i německou osnovu; kústup-
kům rakouskému průmyslu uherští zástupci ochoty
neprojevili. Dle toho lze čekati opět dlouhé jednání.
doktor
Nagy
Stibral
Roessler
Schiller
Glück
profesor
Meissl
Šrámek
Praha
Vltava
Hamburk
Dunaj
Pešť
živnostenský banka
Gerstendörfr
Český paro
28
article
V informovaných kruzích soudí se na sblížení v celé
řadě věcí a sice následkem porad ministerských
předsedů. S jistým vlivem bude zajisté i schválení
německé osnovy spolkovou radou. Stanovisko rakou-
ských delegátů bylo by právě touto okolností jen
posíleno, kdyby ovšem bylo se strany delegatů
i vlády této říšské poloviny dosti energie a rozhod-
nosti. Kdyby — —
Opětné úpadky v Německu. Z Lip- ka se
oznamuje insolvence tamní bankovní firmy R. Blembel
a spol. Firma existuje již delší dobu a byla ve spo-
jení s německou národní bankou. Byla officiální
prodejnou zástavních listů zemědělského úvěrního
spolku v Drážďanech. Pověsti o úpadku mnichovské
bankovní firmy opravují se nyní v ten smysl, že šlo
o sanaci jistého ústavu bankovního. — V neděli
večer zastřelil se v Lipsku ředitel zoerbigského ban-
kovního spolku O. Gramm. Čin jeho vykládá se
vztahy banky této k Lipské bance. Zoerbigský ban-
kovní spolek založen roku 1869 s akciovým kapi-
tálem 450.000 marek a vyplácel 6 až 7 procent
dividendy.
Omezováni výroby a propouštění délní-
ctva oznamuje se v posledních dnech se všech
stran. Platí to zejmena o průmyslových závodech
spracujících železo a o železných hutích. Tak na př.
ve strojírně dř. Breitfeld a Daněk byla doba pracovní
omezena na 8 hodin a v První českomoravské siro-
jírně zkrácena denní doba pracovní na 7 hodin.
Blembel
Breitfeld
Daněk
Německo
Drážďany
Lipsko
národní banka
úvěrní spolek
spolek O . Gramm