1
masthead
V Praze, v pátek dne 14. srpna.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
často v Praze za 2h
a za venkortrě za 4n
Praha
6
article
Sli
Sli
Předplaseni
a hnseráty
přijímá administrac
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je táž redlakce
a expedine.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Výlety krále Eduarda.
Z Marianských Lázní, 14. srpna. (»N. Fr.
Pr.«) Z okolí krále Eduarda se sděluje, že z
pobytu králova v Marianských Lázních projekto-
vány jsou dosud toliko dva výlety
sice do Karlových Varů a na hon ke kní-
žeti Trautmannsdorffovi v Horšově Týnu. Dispo
sice pro cestu královu do Prahy k ná
vštěvé jubilejní výstavy nebyly dosud učiněny
Selské bouře.
Z Vídně, 14. srpna. Z Černovců se sem
oznamuje: V rumunské obci Krasna-
Ilski došlo knovým bouřím prot
statkáři bar. Stürzeovi. V neděli ko-
nala se tam schůze sedláků strany Lupul-
Onciulovy, ve které selský lid vyzývání byl, aby
přistupoval ke straně křesťansko-sociální a po-
buřován proti statkářům. Schůze se zúčastnil
také poslanec Isopescul a několik učitelů.
V pondělí na to dav asi 300 sedláků
čitající za vedení trubače, ozbro-
jený sekerami, pilami, kosamia
knutami vnikl do statkářova lesa a zmo-
nil se asi 1000 měr lesa. Sedláci, před
kterými zřízenci panští prchli, prosekali les
v délce několika kilometrů, aby ohraničili území,
které si svémocně osvojili. Na místo
násilí dostavil se okresní hejtman Korn ze
Storozynce, který však přivedl jenom malé
oddělení četnictva a jenž laskavými
domluvami přiměl sedláky, aby od dalšího ple-
nění upustili, slíbiv jim, že se stane pro ně
příznivé rozhodnutí. Statkáři a nájemci dvorů
jsou tímto pleněním a násilím velice rozechvěni.
Četnické hlídky byly sesíleny.
Korunní princ německý.
Z Vídně, 14. srpna. Německý ko-
runní princ přijede zejtra do Solnohradu.
odkud vykoná císaři rakouskému v Išlu ohlá-
šenou návštěvu.
Z Išlu, 14. srpna. Korunní prin
německý pojede bez korunní princezny
Cecilie do nového honebního revíru Grünau.
Výleta
Eduard
Sedlák
Korn
Storozynce
Cecilie
Francie
Karlová Vary
Horšův
Praha
Vídeň
Černovec
Solnohrad
Išlu
Isopescul
KrasnaIlski
LupulOnciulův
Grünau
8
article
Převrat v Turecku.
Převrat v Turecku.
Sociální potíže.
Z Cařihradu, 14. srpna. Vážné obav y budí
kromě stávky nosičů také přeruše ní
práce ve veliké továrně na tabák
v Džubani. Stávka, která tam nedávno vy-
pukla, byla mladotureckým výborem urovnána.
Nyní však neznámí agitátoři namluvili lidu, že
konstituce znamená také osvob-
zení od monopolu tabákového, kte-
rého, jak známo, režie v zájmu cizozemských
společností vykořisťuje spolu se státem a který
jest chráněn armádou celních strážníků. Když
včera obchodníci počali prodávati ta-
bák za poloviční ceny, žádala ihned
tabáková režie na vládě náhradu, protožeji
jako společník poškodila, ačkoli sama jest při
tom též poškozena. Vláda z tohoto důvodu
uzavřela továrnu, čímž na 1000
dělníků jest vyloučenoa bez chle-
ba. Právní i sociální pozadí vyžaduje zde ve-
liké pozornosti.
Turecko
Cařihrad
9
article
Omezování sultánského dvora.
Omezování sultánského dvora.
Z Cařihradu, 14. srpna. Sultán započal
dnes s omezováním svého dvora.
Asi 400 členů palácové hudbya
dvorní opery bylo propuštěno, mezi
nimi asi 50 Evropanů, hlavně Italové, 6 Němců,
jeden Španěl a 5 dam. Byly jim vyplaceny
dnes mzdy a umělci bez výpovědi propuštěni.
Podobný osud stihne také přebytečné instrukční
důstojníky a všechny cizí státní úřadníky a zří-
zence.
Stávka přístavních dělníků.
Z Cařihradu, 13. srpna. (K. k.) S tá vka
přístavních dělníků neochabuje.
Mladoturecký výbor zakročil a hodlá dal m at-
ské dělníky, ujmou-li se práce, chrániti
proti útokům tureckých dělníků,
zaměstnaných skládáním zboží; dalmatští
dělníci jeou však se stávkáři so-
lidární.
Evropan
Italos
Němec
Španěl
Cařihrad
10
article
dlužno uvésti zprávu, že členové důstojnického
výboru musili před obecenstvem na
různých místech vynutiti prohlá-
šení ústavy, jakož i udělení amne-
stie, dále že mnoho zatčených úřad-
níků bylo ztýráno, že však, nehledě
k ojedinělým výtržnostem, nebyl nikde veřejný
pořádek porušen. Jen propuštěním sprostých zlo-
činců jest bezpečnost ohrožena.
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
12
article
Z Vídně, 14. srpna. (K. k.) „W. Ztg.“ uve-
řejňuje zákon ze dne 9. srpna r. 1908 o ru-
čení za škody, způsobené automo-
bily.
Z Vídně, 14. srpna. (K. k.) „W. Ztg.“ ozna-
muje: Císař propůjčil vrchnímu evidenčnímu
geometru první třídy Jindř. Marcymu v Mladé
Boleslavi, odcházejícímu na vlastní žádost do
trvalé výslužby, bezplatně titul císařského rady.
Císař propůjčil mužskému zpěváckému spol-
ku v Chebu velkou zlatou medaili, ozdo-
benou jeho obrazem a heslem.
Francouzské hlasy o schůzi v Išlu.
Z Paříže, 13. srpna. (K. k.) „Liberté“ praví,
že schůzka v Išlu, po schůzce v Cronbergu
a bezprostředně před setkáním, jež bude
míti král anglický s Clemenceau-
em v Marianských Lázních, svědčí o
společné potřebě mocností a dokazuje, že
v Evropě jest více, než kdy jindy, potřeba do-
hody. „Temps“ soudí, že král anglický nešel
do Išlu, aby sloužil válce nebo sporu; císař
František Josef musil za svého mládí na jiných
místech více než dosti válčiti, aby ve svém stáří
nepracoval pro mír. Dohoda, týkající se otázek
Východu, jest novým závazkem obou mocnářů
a jich vlád, aby udrželi mír. „Debats“ praví, že
evropská dohoda týká se zároveň otázky východ-
ní, jež byla od poslední zimy palčivou. Otázka
tato byla včera v Išlu opět se zřetelem na zá-
važné okolnosti zkonsolidována; velmoci jsou
za jedno v názoru, že mír dlužno zachovati.
W Ztg
Jindřichův
Clemenceau
František Josef
Vídeň
Mladá Boleslav
Cheb
Išlu
Paříž
Cronberg
Evropa
13
article
Němečtí vyzvědači.
Z Pulje, 14. srpna. Dva z vyz vě-
dačství podezřelí Němci byli zde
zatčeni a nalezeny u nich skizzy pevnosti,
četné nákresy, mapy atd.
Němec
Pulje
14
article
Stihání úřadníků starého režimu.
Z Cařihradu, 13. srpna. (K. k.) Divisio-
nář Čerkes Mehemed paša, jenž poku-
sil se o samovraždu, byl zachráněn a jest
střežen ve vězení andranském před
davem lidu. Též jiné oblíbence sta-
rého režimu třeba chrániti. Z vel-
kého množství zpráv, docházejících z Malé Asie,
Cařihrad
Asie
Čerkes Mehemed paša
15
article
Osadní zákon belgický.
Z Brusselu, 13. srpna. (K. k.) Sněm -
vmna schválila dnes čl. 15. a 17b osad-
ního zákona. Čl. 15. obsahuje ustanovení
o jmenování a sesazování úřadníků. Čl. 16. ob-
sahuje ustanovení o zastavení a odročení soud-
ního řízení a ustanovování vojenských soudů na
Brusel
16
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Stroje a práce lidská v panamském
průplavu.
Oč více práce vykonati se dá použitím strojů
než užíváním pouhé pracovní síly lidské, ukazuje
nám porovnání, obsažené v časopise „Scientific Ame-
rican“. Uvádějí se tu číslice, které sestavil inžený
Borlich, zaměstnaný při stavbě průplavu panamského
na základě pětiměsíční pracovní doby za suchého
počasí.
Za měsíc vyhrabalo parní rýpadlo průměrně
14.200 m země. Rýpadla byly stroje o výkonnost
70 a 90 t, k jichž obstarávání kromě inženýra, stroj-
níků, personálu, upravujícího trat, bylo třeba 298 mu-
žů. Předpokládáme-li, že dělník za střídu osmihodin-
nou vykone země 4.6 m2, bylo by k vykopání 623,700
m, kteréhožto výsledku všemi rýpadly za měsíc do-
saženo bylo, potřeba 5460 mužů, to znamená, že
použitím parních strojů bylo 95 dělnictva ušetřeno-
Dalši výhoda, která z používání parních rýpadel ply-
ne, spočívá v tom, že užívá se jich k nakládání skal-
ních úlomků. Kdežto dělník může ovládati toliko
úlomek 70 až 100 kg těžký, uchopí stroj úlomek o vá-
ze az do 10.000 kg; důsledek toho jest, že do skali-
ska, jež dělníci odstraňují, jest třeba při lámání na-
dělati dvakrát, po případě třikrát tolik děr, jež plní
se výbušnou látkou, nežli při skalisku, jehož úlomky
se odstraňují strojem. Jestliže 150 gr. výbušné látky
utrhne kámen rozměru 4 m, kterýž strojem může
býti uchopen, jest při užívání pouhé síly lidské třeba
500 gr. třaskaviny, tím posunuje se také potřebný
počet dělnictva z nynějších 700 až 800 ku 2100 až
2400 a místo nyní spotřebovaných 120.000 kg. třa-
skaviny k odstranění 623.600 m' kamene bylo by
třeba 360.000 ka.
Scientific ame
m 2
kg
17
article
Vyhrahaný materiál se skládá na určitých mí-
stech, kamž dopravuje se drahou, na níž kladení ko-
lejí obstarává se strojem, obsluhovaným jedním stroj-
níkem a šesti dělníky; tím ušetřila se práce pro 500
až 600 mužů. Podobně vyprazdňuje vozy zvláštní
stroj, který složí za osm hodin ze 16 vlaků 3800 m
země. Pomocí sedmi takových strojů složilo 70 děl-
níků denně 24.500 m země. Naproti tomu shází muž
za den lopatou toliko 9 m země, bylo by tedy ke slo-
žení zmíněných 24.500 m potřeba 2600 dělníků a 100
dozorců. Osm strojů se 40 dělníky obstarává rozdí-
lení a urovnávání sházené země, jinak práci pro
3000 mužů.
Srovnáme-li, jak si před 25 roky Francouzové
při stavbě téhož průplavu počínali, tu poznáme ne-
smírný rozvoj strojové techniky za tuto celkem krát-
kou dobu. Tehdy sestával vlak toliko ze 12 vlečných
vozů, z nichž každý pojmouti mohl 3 m3, takže na
celý vlak naložiti se dalo 36 m' země, nyní však slo-
žen vlak buď ze 20 vozů, z nichž každý má obsah
9 m2, tedy dohromady 180 m, nebo ze 17 vozů,
z nichž každý pojme 14 m2, dohromady 238 m
K odstranění 24.500 m země bylo by třeba 666 fran-
couzských vlaků oproti nynějším 133 nebo 104 dle
toho, jakých vozů se užije.
Za působnosti 7000 úřadníků, dozorců a dělní-
kův odstraní se nyní měsíčně 623.700 m2 země.
kdežto Francouzové dosáhli v téže době nejvyšší vý-
konnosti 21.600 m při 16.000 až 18.000 dělnících
mimo úřadníky. Jistě nechybíme, řekneme-li, že pro
nemoci a pod. byla jen vždy polovice dělníků fran-
couzských ku práci schopna. Počítáme-li dle hlavy.
tu připadalo za francouzského vedení na dělníka mě-
síčně 24.5 m' proti 88.7 m' země v nynější době.
Francouz
m ' země
m 2
m 2 země
18
article
= Interview s fonografem. V poslední době na-
byl interview v žurnalistice značného významu. Pro
reportéra nebývá to vždy úkol snadný, často je třeba
osvědčiti při tem velkou pamět, inteligenci a spole-
čenskou obratnost. Ředitel jistého amerického listu,
aby učinil konec četným opravám, které docházely
na zprávy jeho reportérů, rozhodl se dáti každému
miniaturní fonograf. Až příště reportér půjde inter-
viewovat nějakou osobnost, vezme s sebou přístroj,
nařídí jej u své oběti a počne se vyptávati. Rozmluva
bude pak přesně zaznamenána ve stroji, který ji bude
dle libosti opakovati a žurnalista nebude obviňován,
že zprávu úmyslně nebo bezděčně překroutil. To
ovšem nebude po chuti osobám, jež mají ve zvyku
později pečlivě revidovati svá slova a žádati za uve-
řejnění opravy. Úloha reportéra bude však značně
zjednodušena. Po návratu do redakce spustí stroj
a napíše autentická slova interviewované osobnosti.
Zbývá jen otázka, zdalí se za takových okolností vů-
bec někdo ještě dá interviewovati.
19
article
= Rodin a Američanka. Jistá americká dáma;
dlící na čas v Paříži, rozhodla se, jak vypravvuje
„Cri de Paris“, že své vznešené tahy zachová potom-
stvu a vyhledala umělce, který jí byl označen jako
mistr. Byl to ovšem Rodin. Poněvadž byla bohatá,
objednala si sochu jako celou postavu a stála pak
mnoho dlouhých hodin, oděná dle antického vzoru,
před vousatým mistrem. Asi po deseti dnech pro-
hlásil umělec, že už nepotřebuje modelu a že dílo
dokončí sám. Když pak Američanka po delší době
opět přišla, spatřila k svému překvapení, že hlava
sochy jí nikterak není podobna. Počala naříkati a
stěžovala si trpce, že ji vůbec nikdo nepozná. „To
je pravda,“ odvětil mistr snivě, „vaše hlava mně
nijak neinspirovala. Z počátku nechtěl jsem soše
dáti vůbec žádnou hlavu, jak mívám ve zvyku, ale.
když jsem vše zrale uvážil, abych vás neurazil, po-
sadil jsem na místo vaší hlavy raději hlavu madame
de N., která si ji u mne objednala, ale nezaplatila,
Ostatně jste touto změnou jen získala.
Američanka
Paříž
Cri jít Paris