2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 2. února 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předy lácí sen
v Praze v zdminislraei
na mění
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s droji čenáškou
na ualsie
nk čtvrt leta . . . . 7 K poh
ve zlislkách: „ K oo
na měsíc .
P'oštou!
na měsíe
n řtvrt lela. . . . 9 k eo
s dvojí sisilkou
na ant léts. : . k ei
Praha
5
title
Onešní číslo pra Prahu Je o 14 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 1. února. 7 hodin
36 min. večer. (Původní telegram zvláštního
zpravodaje »Národních Listů«.) Dopisovatel
»Nového Vremene« potvrzuje, že ruské
ztráty za posledních operací činily
10.000 mužů. Trpěl zvláště armádní
sbor Stakelbergův. Rusové zajali 500
Japoneň. Zraněni byli generálové Mi-
ščenko, Kondratovič i Andrejev. —
Přes odvetnou offensivu Ja-
ponců Rusové pokračují
pohybech na jih.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
viz na straně 4.
Stakelbergův
Rus
Andrejev
Petrohrad
Nový Vremen
7
article
Neukvapujme se!
Neukvapujme se!
Volbami uherskými nadešel opět jeden
z oněch důležitých okamžiků, jakéž v tomto
soustátí tvořívají počátek nového uspořádání
státního ústrojí. V novějších dějinách říše ra-
ko usko-uherské zaznamenány jsou hlavně dvě
události rázu podobného: válka r. 1859, jež
učinila konec starému centralistickému absolu-
tismu a připravila půdu éře ústavní. Přinesla
sice nadějný diplom řijnový; ale zakončila
schmerlingovskou centralistiekou únorovkou;
druhá událosť byla válka z roku 1866, způso-
bila zatlačení Rakouska z Německa, a zdev
Rakousko-Uhersku zkypřila půdu pro dualism
s rakousko-uherským vyrovnáním a s prosincov-
kou pro země předlitavské.
Žádná z těchto událostí, provázená tako-
vými dalekosáhlými změnami ve vnitřním ústrojí
říše, nebyla ve svém plném dosahu a významu
v čas vystižena odpovědnými politiky, kteří za
oněch dob stáli v čele národů, toužících po
vlastním zdravém vývoji v rámci soustátí ra-
kousko-uherského. Z příčin v pamětech někdej-
šího hohenwartovského ministra dra. Schäffle.
nyní všeobecně známých, nedovedli jsme ani za
Potockého, ani za Beleredia, ani za Hohen-
warta opatřiti své zvláštní zájmy v míře na ony
časy dosažitelné, davše se věsti radami skupiny
společensky sice silně, historicky sympatické,
ale v nadějích na kýžený obrat zcela klamně
počítajíeí a jak zkušenost více než čtyřicetiletá
dokazuje, skutečné základy a síly politiky ví-
deňské buď podceňující aneb je naprosto nedo-
statečně znající. Přidáme-li k tomu dle výroků
dra. Schäfíle ještě neoblíbenost jejich v kruzíeh
nejvyšších, nemůžeme se tomu nijak diviti, že
politika ta ve svých důsledeích nás dovedla k
koncům, tvořícím pravý opak toho, po čem
jsme toužili.
Potocki
Beleredium
Rakousko
Německo
Uhersko
8
article
Místo federalistického uvolnění přinesla
nám nebývalé sepjetí všemi možnými úvazky
a sponami cislajtánskými.
Nynější volby v Uhrách jsou třeti takovou
dalekosáhlou událostí, jež v důsledcích svých
dříve či později povede buď ku proměně posa-
vadní dualistické soustavy v pouhou personální
unii, t. j. k úplné rozluce obou posavadních po-
lovin státu a utvoření zcela neodvislých Uher,
spojených s ostatními královstvími a zeměmi
na radě říšské zastoupenými jedině osobou
panovníkovou, anebo ku pokusu, zmařiti tento
program košutoveů po případě i prostředky
silnými.
Soudíme-li dle posavadního vývoje poměrů.
jest v Uhrách dualism po volbách nynějších na
delší dobu soustavou nemožnou; poslouží snad
ještě jen na krátkou, jen málo let trvající dobu
přechodnou, určenou ku přípravám pro ústrojí
Uhry
9
article
nové, ku přípravám, bez nichž se obejíti ne-
mohou ani v Pešti, ani ve Vídni. Dle přesného
sčítání vykazuje vládní liberální strana v Uhrách
mezi 386 vykonanými volbami pouze 148 po
slanců, košutovci dosáhli již počtu 159 po
slanců, skupina Andrássyova 27, lidovci 24.
Banffova nová strana 11, národnosti 7, mimo
strany stojících poslanců pak jest 10. Užších
a zbývajících voleb jest 27 a v těch vládní
straně kyne další úbytek. V akci volební praco-
vali společně košutovci, andrássyovci, lidovci
banffovci a nestranní, a tyto skupiny mají do-
hromady 231 poslanců. Hrabě Julius An-
drássy může pouze s těmito skupi-
nami utvořiti většinu, nikoliv s li-
berály, protože by lidovci způso-
bili další rozklad liberální stra-
ny, a podobně by liberální skupina
vlastních tiszovců nešla s An-
drássyem.
Dělná většina v uherské sněmovně jest tu-
díž možná jenom s košutovci dle programu
předvolbami smluveného: provedení
všech důsledků dualismu v duchu strany ne-
odvislosti či košutovců. Tody hospodářskou roz-
luku, maďarské velení v uherských plucích
rovnoprávné zastoupení ve věcech zahraničných
Tento program bude podporovati i čásť posa-
vadní vládní strany, vždyť sám hr. Tisza hlásal
před volbami, že v rámci dualismu se daj
všecky oprávněné požadavky Maďarů uskuteč-
niti, a pět požadavků téhož smyslu, v „Budap
Hirlapu“ uveřejněných a „Fremdenbl.“ mylně
za program strany neodvislých prohlášených —
nutno spíše pokládati za zkušební balonek
z Vídně prostřednictvím „Budap. Hirl.“ do Uher
vypuštěný.
Banffův
Julius
Tisza
Maďar
Pešť
Vídeň
Uhry
Andrássyov 27
Budaponsko Hirlap
10
article
Kdo tudíž z odpovědných politiků u nás
chce upraviti politiku českou dle stavu, uher-
skými volbami utvořeného, musí počítati jednak
s tím, že uskuteční se i smysl a dosah voleb
těch, pokud se nedostává přesvědčivých dokladů
o tom, že přísně ústavní smýšlení panovníkovo
jakožto uherského krále, kterýž si mimo to přál,
aby „národ rozsoudil“ spor mezi hr. Tiszou
opposicí — se od výsledku voleb těch odvrát
směrem jiným, novým.
Nejbližší otázka, již volby tyto uvedou na
peřad jednací, bude hospodářská rozluka, a ko-
nec dosavadního pospolitého území celního.
Tisza
11
article
Dle známé Szellovy formulky zachováváse
zdání této pospolitosti pouze do r. 1907, t. j.
již jen necelá tři léta. V této kraťoučké lhůte
nutno očekávati zřízení celních šraňků mezi
Uhrami a touto polovinou soustátí, a zavedení
zvláštní celní úpravy mezi oběma. Tím však
otázka výnosu cel v Uhrách postavena buďe na
základy zcela jiné, nové, a mýlí se ti, kdož
domnívají se, že v Uhrách se leknou tohoto
kroku, protože z posavadních cel na ně připadá
pouhých 16%, a že nyní plati Uhry na společné
záležitosti pouze 89 mill. K, kdežto by potom
musili nésti náklad 155 mill. K. Jest samo-
zřejmo, že by rozdíl, činíci 66 mill. K získati
hleděli upravením celním nejen v poměru k Ra-
kousku, ale případně i ke státům jiným.
Již nyní ozývají se v Uhrách hlasy, že
na př. i právě uveřejněná smlouva obchodní
s Německem může se dodatečně doplniti zvláštn
dohodou mezi Uhrami a Německem.
Dle znění této smlouvy jest jasno, že Ně-
mecko na celé čáře uhájilo svá ochranná
agrárni cla, že tudiž stížena bude naše
zemědělská výroba velmi citelně.
zvláště pokud se týče ječmene, sladu, dobytk
a zpracovaného dříví. Za to získalo Rakousko-
Uhersko zdánlivé výhody při clech průmyslo-
vých, ale tyto výhody mohou obratem ruky zmi-
zeti celní úpravou mezi Uhrami a touto polo-
vinou státu.
Szellův
Uher
Uhry
Německo
RakouskoUhersko
12
article
Uhry jsou totiž velmi důležitým odběrate-
lem našich tovarů průmyslových a mohou tedy
obložením jich vlastním clem nejen odbyt je
jich zatlačiti, ale v případné dodatečně dohodo
s Německem získati takto velmi výhodný kom
pensační předmět za další úlevy, jež by Ně
mecko poskytlo vývozu jejich zemědělských vý
rohků. A tak hrozí nebezpečí nejen naší výrobě
zemědělské, ale i průmyslové.
Takovýto vývoj není pouhý strašák bujné
fantasie, naopak opírá se o zřejmé znění ob-
chodní smlouvy mezi Rakousko-Uherskem a Ně-
meckem právě uveřejněné. Pravíť se tam hned
úvodem: Článkem 1. dodatku I. dostává se po-
savadnímu čl. 3. upraveného znění, jímž s
uvádí v souhlas s ostatními našimi (něme-
ckými) obchodními smlouvami. Dle posavadního
znění dostávalo se výhod stejných všemu zboží,
bez ohledu na jeho původ, jež při-
cházelo ve volné dopravě z druhého celníh
území. Toto ustanovení, jež se zakládalo na
předpokladech, dnes již nevhodných, tvoří pře-
kážku účinnému provádění různého vy
clení výrobků států třetích. Bylo tudiž zá-
hodno, pozměniti jeho znění tak, aby výhody
smluvných tarifů ohledně zemědělský ch
a průmyslových výrobků zůstaly
obmezeny pouze na území smlu
ného státu.
Uher
Německo
Rakousko
Uhersko
13
article
Tak by tedy dodatečné výhody, poskytnuté
Německem zemědělství uherskému, a Uhrami
průmyslu německému, nemohly se rozšířiti i na
zemědělství a průmysl zemí předlitavských.
Hle, jaké nebezpečí hrozí všemu našemu
hospodářskému životu z přechodného stavu
Uhrách a z hotové obchodní smlouvy s Ně-
meckem!
Zvláště země české ocitly by se takto mez-
dvěma hospodářskými žernovy, jež by za krátk
musily zničiti hospodářský jejich rozvoj.
Jest tudíž nutno, aby odpovědní čeští poli-
tikové neukvapovali se ve svých rozhodnutích
dokud nebude jasno, jakým směrem se míni
dáti vídeňská politika ohledně Uher. Bude-li t
směr Uhrám přiznivý, t j. směr, připravující
přechod k neodvislosti Uher, mají zem
české pronikavý zájem na tom, a by
v čas uhájily podmínky svého ho
spodářského zdaru.
Bude-li to však směr opačný, otevírá vy
hlídku na tuhé zápasy, jež rovněž neobejdous
bez velikých hospodářských otřesů.
Jiným důležitým důsledkem hospodářsk
rozluky bude změna v postavení zemi okupo
vaných, jež by aši utvořily rovněž zvláštní celni
území a tím odby zdejsího průmyslů octl byse
před další vážnou překážkou.
Hle, co všecko náleží do dosahu posledních
uherských voleb a jaké opatrnosti bude třeba
politikům, než zaujmou závazné, stanovisk
jménem vlastního národal
Německo
Uhry
14
article
Hnutí na Rusi.
Hnutí na Rusi.
L. Z Petrohradu, 1. února o 7. kod
večerní. (Původní telegraf. zpráva zvláštníbo
dopisovatele »Nár. Listů«.) Jmenovú ní
Bulygina ministrem vnitra
jest věcí rozhodnutou a zna-
mená vítězství reakeionář-
ské politiky velkovévody
Sergěje.
List »Naša Žizň« sebral 5000
rublů pro vdovy a sirotky dělníků
usmrcených 22. ledna List není s to
ale podati úěty o použití peněz vzhle-
dem na zabavení dokumentů a zatčení
spolupracovníků svých.
Rus
Petrohrad
15
article
Ze Lvova, 1. února. Z Varša vy
oznamují: Krvavé potyčky v ulicích
trvají. Vojsko bezohledně napadí
klidné chodce, nešetříc ani žen ani
dětí. Četné rodiny opustily Varšavu.
Jest konstatováno, že tnké vojáci
zúčastnili se plenění. Srážky se stále
a znovu opakují.
Ve Varšavé.
Pan Vsevolod Svatkovský, jeden z redak-
terů „Rusi“, v poslodních měsících nemálo se
přičiňoval o to, aby mezi Poláky a Ruskem
zjednána byla dobrá vůle. Články jeho v „Rusi
těšily se pozornosti všech Poláků, ve všech ze
mích polských. Když se nedávno začalo vážné
mluviti o koncesích, které Rusko hodlá Polákům
v carství polském povoliti, pan Svatkovský se
odebral do Varšavy zkoumat smýšlení a náladu
Poláků. Nyní se vrátil do Petrohradu a v „Rusi“
referuje o svých varšavských dojmech a zkuše-
nostech.
Praví, že polský národ nemá viny, an
účastenství ve vzpouře luzy ve Varšavě, která
se tak jako v Petrohradě zmocnila slušného děl
nického hnutí a zvrhla je v nejhnusnější ple-
nění a drancování. Cokoli v zahraničných novi
nách se oznamuje a píše o „revoluci ve Var-
šavě“, je podle pana Svatkovského právě tal
hrubým výsměchem pravdy, jako byly zprávy
o revoluci v Petrohradě. Některé orgány ruských
přátel už si pospíšily a zahájily zvláštní rubriku
„Revoluce v Ruském Polsku“. O Polácích ná-
rodních vydává p. Svatkovský toto potěšlivé
svědectví: „Všude jsem byl vítán s upřímností
která mne překvapovala a dojímala, neboť do-
sud jsem jí od nich nezažil. Své ideály a tužby
Svatkovský
Rus
Polák
Lvov
Varšava
Rusko
Petrohrad
Vara
Polsko
16
article
Poláci oznamovali mi s přímostí, která je pří
krou protivou k tajnůstkářství, v kterém si libo
vali dříve. Vůbec jsem jich nepoznával. I var
šavští Rusové mluví jako já, konstatujíce spolu
se mnou, že v současné polské společ-
nosti v Ruském Polsku není sepa-
ratistických snah, není napro-
stých nepřátel ruského státu; vy-
jímku tvoří pouze sociální demo-
kraté. Poláci si v této chvíli žá-
dají styků s ruskou společností.
od níž očekávají záři lepších dnů
Od nynějška Poláci proniknuti jsou přáním, pra-
covati rovnoběžně s ruským národem o vybudo-
vání lepši společné budoucnosti. Poláci nevidí
možnost svého národního sjednocení, leda pod
ruským žezlem.
Universita a polytechnika ve Var-
šavé pod vojenskou stráží.
Ze Lvova, 1. února. Universita a polytech-
nika ve Varšavě jsou uzavřeny vojskem, aby
studenti nemohli v jich místnostech konat
schůze.
Kněz Gapon uprchl?
Z Berlína, 1. února. Z Petrohrad
se oznamuje: Kněz Gapon uprch
z moskevské nemocnice, kde by
léčen, do Finska. (Zaznamenáváme s ve-
škerou reservou.)
Pumový attentát na Rusi.
Z Berlína, 1. února. »Berl. Tagblatte
dovídá se od svého pařížského zpravodajeo
pumovém attentátu v Paříži tyto podrob-
nosti: »Události dne jest, že dnešní noci, po
velikém u příležitosti petrohradských bouři po-
řádaném protestním meetingu v A venue de
la Republigue explodovala puma, klerou
pět osob, mezi nimi dva republikánští gar-
disté, bylo zraněno. Připad tento byl všemi
těmi, kdož nád manífestacemi proti ruské auto-
kracii jsou rozmrzeni, přirozeně ze všech sil
Polák
Rus
Gapon
Berl
Republigue
Polsko
Vara
Lvov
Varšava
Berlín
Petrohrad
Finsko
Rus
Paříž
17
article
V drobném prodejin
raaní čísle o sobě . . . na Sb
. . . za 2b
odpolední
Ve filialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10k
vdpelední
Inserntv
platí se hotově rapře.
Předplacení a inserty přijímá sdmini-
strace v Marlanské ulici č. a.
Tam nackázejí se též redakca
tiskárna a ezpedice „Nárednich Lista“
Rukoplsy se nevracsjl
Nárednich List
Rukoplsa
Marlanský ulice
18
article
vykořistěn a to tím spíše, že také attaché ru-
ského vyslanectví, prine Trubeckoj, přede-
včírem v noci při návratu domů na prahu svého
paláce našel pekelný stroj. Prine Trubeckoj jest
v Paříži všeobecně znám jako muž, pěstující
více kuit krásného pohlavi, než politiky. Jest
62 roky stár a jelikož za 22 let svého pobytu
v Paříži přílis zvykl zdejšímu životu, pone-
cháván jest v úřadě attaché ruského vyslanectví.
Jest pravdě nepodobno, že by tento neškodný
bezstarostný representant ruského živlu v Paříži
měl stát se obětí attentátu-
Jaurěs v časopisu »Humanité« prohlašuje.
že tento attentát, jakož i v Avenue de la Re-
publique, aranžován byl — ruskou policit.
»Gaulois« la reakcionářské listy žádaly na-
proti tomu o zakázání meetingu.
Puma v ulici de la Republique explodovala
k půlnoci. Velká tlupa policistů pěších i na ko-
ních snažila se rozehnati zástup asi 8000 osob.
Odehrály se četné srážky. Při jedné z nich za-
zněl náhle mocný výbuch; bylo vidět za-
blesknutí, zařinčení tabulí v oknech a svištění
jakoby kulí. Když se zmatek trochu uklidnil,
váleli se na zemi v krvi dva policisté, zatím
co tři jiné osoby byly lehce zraněny.
Všemi směry rozlétnuvší se kusy železa,
byly důkazem, že spáchán pumový atlentát.
V kavárně před domem, kde se stala explose,
bylo vyraženo tlakem vzduchu veliké okno, stůl
překocen a láhve rozbity. Nejprve zatčen byl
jeden obyvatel řečeného domu, který právě od-
cházel ze dveří. Pak vedli policisté triumfálné
dva mladíky, kteří po explosi se dali na útěk.
Trubecký
Republique
Prine Trubecký
Paříž
avenue jít le Re
19
article
Všichni tři však dokázali svoji
nevinu a byli neprodleně propu-
š těni.
O půl třetí hodině v noci obdržela policie
důvěrné sdělení, že v jedné noční kavárně sedí
několik snarchistů. Místnost byla obstoupena
stráží a přítomní zatčeni. Mezi nimi zjištěn
známý anarchista Francis a jeho milenk
Louise de Lannoye, dále sekretář dělnického
svazu Flory a dva studenti, jmény Eduard
Bailly a Eugěne Chevalier. Poslední měl
na pravé ruce popáleninu, o které nemohl říci,
jak k ní přišel. Všichni zatčení byli ozbrojeni
revolvery. Ze zraněných gardistů byl jeden
jménem Boonet zasažen na pravé noze, jiný
jménem Montagne na ruce. Zranění nebyla
by těžká, kdyby střepiny skla, jimiž puma byla
naplněna, nebyly vnikly hluboko do masa, Kromě
těchto osob zatčeno bylo policií ještě jiných
devatenáct, z nichž dvě opět propuštěny na
svobodu Jak se zjistilo, nebyla puma hozena,
nýbrž na okraj chodníku položena
Car přijme delegáty dělnictva.
Z Pařiže, 1. února. »Petit Journa le
oznamuje z Petrohradu: Velkokníže Boris
podnikl včera delší obchůzku dělnickými čtvr-
těmi města a byl všude sympalicky přijat. Ná-
sledkem toho se prohlašuje, že car přij me
33 delegátů dělnictva petrohrad-
ských továren. Toto rozhodnuti carovo s
stalo na základě rad generálního guver-
néra Trepova.
K zatčení a uvěznění Gorkého.
Z Petrohradu, 1. února. Sděluje s
z Rigy: Gorkij byl po svém zatčení dán do
jediného vozu zvláštního vlaku a tím vezen ně-
kolik stanic dále, načež tento vagon zavěšen na
rychlík k Petrohradu. Gorkij nalezá se ještě na
pevnosti Petropavlovské a Trepov zámýšlí jej
ponechat zde ještě několik měsíců, načež má
býti s ostatními zatčenými propuštén, avšak po-
staven pod policejní dozor.
Francis
Lannoy
Bailly
Eugěne Chevalier
Petit Journa
Boris
Gorký
Gorkij
Pařiže
Petrohrad
Flor
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dle přírodyt
Časová úvaba.
Věnováno Ferdinandu Sohulzovi.
Člověk, oduševněná přírody čásť, přírodu
ve vývoji svém stále zapírá, proti ni hřeší, a
přece stále ji hledá. Anebo lépe, ona jej vždy
z moci své ne kus cesty poušti, ale když bloudí
* zoufá, zase jej k sobě přitáhne, aby ozdravěl.
Čím více se prohřeší, tím silnější pokání. Rovno-
váha duchovního života a zdravé tělesnosti na-
stává zřídka a jen na krátko. Řecký starověk,
dokud věřil, nesmrtelně se ji proslavil. Ale sta-
nouti nebylo možno. Příliš byl daleko i sám ře-
cký ideál od pravé lidské příhody. Daleko byl
od bratrství národů, od rovnosti a snášelivosti.
od lásky a štěsti. Kristus přinesl ideál zcela
jiný, ale jednostranným výkladem málo pouče-
ného středověku vzbouřili se proti sobě duch
a tělo, a nastalo velkolepé, tvůrčí vlnění pří-
krého asketismu a naturalismu, mysticismu,
fanatismu a racionalismu, rozumu a citu, výboj-
ného přemýšlení a snivé touhy. Už i snivá
debrotivost svatého mystika snímala kletbu s pří-
rody a prohlašovala všeobecné sbratření všeho
stvoření, ale marně. Dlouho ještě trvalo, než
mohl přijíti filosof a říci, není propasti mezi člo-
věkem a přírodou, neboť člověk sám je také
příroda a vývojem svým vede vývoj její k dale
kému cíli, k ryzímu lidství čili k „božnosti“.
Sohulz
Kristus
21
article
Bludnou cestu vývoje, jeho zápasy, vítězné
kroky a porážky nie tak názorně neukazuje, jako
dějiny umění. Jeho theorie stále bloudí, geniové
tvůrčí stále dobře, ale většinou marně, ukazuji
cestu, protože současnost do tak velikých dálek
jak oni, nevidí a ideálů jejich vtělení provésti
prakticky nemůže pro ohromné překážky sple-
titých poměrů. Ale jen když aspoň je hledá, po
znává a jim nelaje.
Ideál Rousseauův byl theoreticky bludný.
eitem a touhou správný, a jeho stín i jas rozlil
se široko daleko po novověkém snažení všeho
druhu. Přišlo a zašlo antické pastýřství, falešný
kult venkovské idylly, falešný anakreontismus
falešná theorie přirozeného vychování. Ale
mocné praktické účinky už měly hlasy o přiro-
zeném právu individuí a národů. Volnost indi
vidua vzbudila v romantismu soucit s utisko
vanými, city národnostní, lásku k přírodní poesii
k dávnosti, k historii a k prostému lidu.
České obrození se stalo silou přirozeného
vývoje věcí, že se pro jednoduchost zákona ani
pechopiti nemohlo. A kde se pokračovalo vědo-
mým úsilím, tam se bloudilo. Hledaly se ciz
vzory a vycházelo se od shora, od vzdělání, po-
skytnutého cizím duchem a cizíma rukama.
Cesta k českému duchu byla příliš zanesena
zatarasena. Ale i tak se dály otřesy vzbouzejícím
se jeho ruchem, silou činnosti vyvolených jedno-
tlivců, až vyvřel rok 1848 a po ztrnulosti sychra-
vého období Bachova nové, trvalé už jaro let
šedesátých. Doba hesel. Jakoby každé heslo
bylo chtělo míti zázračnou moc, pouhou vůl
provésti, po čem se nejasně toužilo. Volnosta
lidství byla hesla nejnadšenější a nejtemnější.
Rousseauův
Bachův
22
article
Mácha, Erben ukázali cestu, ale jak za nimi?
Palacký ukázal národ v minulosti, ale jak toho
využít? Havlíček mluvil nejjasněji, ale kamto
stačilo, když tu bylo mnoho potřeb a tužeh,
o nichž nemohl poučiti? Bylo třeba nové, roz
sáhlé práce publicistické, nových theorií a po
kusů uměleckých, společenských, hospodář
ských, politických a jiných.
Kde tu uhodit na pravdu a správnou cestu?
Jak ji uhodnouti bez geniů? Nebylo na štěstí
tolik rozpačitých otázek, kolik bylo určitých rad.
návodů a hesel, v jichž pravost věřilo se
nadšeně, oddaně a pevně. Tato víra, trvalé
nadšení a skutky, konané s určitým, povznáše-
jícím přesvědčením silných jednotliveů byly
místo genia, byl to projev pudu zdravého orga-
nismu národního. Pudu spásy a zdokonalování
Snadno se nynějšku usmívati naivnostem oné
doby. A vlastně směšno je se usmívati, nebot
jsme dnes nedostatky obklíčeni víc než jindy
Jednoduchá jsou hesla theoretiků, ale kdež pak
je praxe! „Dle přírody!“ bylo z nejznameni-
tějších hesel nového umění. Ale jak do toho
Ani se dleuho neuvažovalo, co vlastně je ta pří-
roda. Byl to jednou venkov a lid. Němeové
„Babiéka“ byla slavena pro poesii a pravdu li
Mácha
Erben
Palacká
Havlíček
23
article
dové duše české, A hle, objevuje se, že tu krásu
podmiňuje jiná příroda, než zevní a předmětná,
jiná nežli nalezená studiem lidu, totiž příroda
osobní, duch a cit autorčin. Stále se hledala
příroda mimo člověka, a kdekoli se ozvala, bylo
to z nítra jeho, ale nezbytným klamem sváděně
umění promitalo hlas ten na venek a myslilo,
že to mluví příroda odněkud k němu. Ideály
osobní byly promitány do skutečnosti a skuteč-
nost dle nich líčena. Lid silně idealisovaný
vstoupil do umění. Ale že bylo a pokud bylo
osobní jádro uměleů přirozeně zdravé, blížilose
umění přece stále k eíli.
Totiž, jako vždy, i zde bylo stále umění
dvojí, pravé a časové. Manes a Čermák nalezli
přírodu bez thcorif. Umění časové, které s dobou
vzníká, potřebám jejím slouží a s dobou zaniká.
potřebovalo stálých podnětů, rad, theorií a kri-
tiky. A když bloudilo, uvalena vina na bedra
nedostatečné kritiky. Hálek v geniální své části
nalezal přírodu výtečným pudem. První čásť' po-
vídky „Na statku a v chaloupce“ je znamenitý
obrázek přirozeného vychování. Ve všech skoro
povídkách bojoval proti nepřirozenostem v po-
měru rodičů k dětem a jiným bludům kulturním.
V theorii programové prohlásil slávně požadavel
lidství. Ale heslu „dle přírody“ neblížil se s ce-
lým jasným uvědoměním,“ nýbrž jen pudem.
I když měl ideu důše, zkaženým vychováním
onemocnělé a přírodou uzdravené, nedal tomu
realitu. Přírodní process duševní na děj
úplně vysněném! S tím byl Hájek přisně od
byt, a hle, v moderně se to vrací, a s jakou silou!
Manes
Hálek
Hájek
Lido
24
article
Kritika dnes přísahá, „já mám pravdu“, zejtr
še objeví její blud, soudila-li o umění pouhým
umem logiekým, tak osudně závislým na vý voji
časovém.
Bylo něco v té májové době Hlálkově, co
bylo drahocenné, pravé a svaté: přesvědčení
o potřebě správného a zdravého vychování. Ve
snaze té bylo nejdokonalejší splňování hesla
„dle přírody“, ačkoli to byla snaha, unášená
vzletným idealismem. A částečně vlastně právě
proto, že byla idealismem unášena. Bez idea-
lismu nebylo možno vyslupovati s plány tak
velkolepými, jako se dálo v létech druhého
obrození. A že se tolik s plnilo, bylo právě
proto, že se mnohem více nad to chtělo.
„Šířit myšlenky o hodnotě lidské, o právecha
cíli člověka, bojovat proti ospalosti v národě
a proti chlebařství v mládeži“, jaký to troufalý
slib mladistvého časopisu a jeho mladistvého
vydavatele! („Osvěta“ Ferd. Schulze, 1862).
Národní netečnost hrozila ochlazením. Davy ne-
řestí vylézaly na povrch života. Národ jiný!
prohlášeno. Jakou cestou pořídit jeho vycho-
vání? Podnes není jednoty v názorech o tom
(rodinou, školou, uměním, vědou, neobmezeným
vývojem individuálním, náboženstvím atd.), jak
mohla býti tehda? Sehulz věřil v sílu péra, a
když vyzněl na hlucho nadšený idealism histo-
rický, popatřil na předmět svého snažení, obro-
zení života národního a nalezl ideu práce „ze
žigola pro život“. Dobro života národ-
ního bylo nyní velikým eílem, všecky síly
sdružených duchů povznášejícím. Ale má-li s
životem na život působiti, musí se život z náti.
Pravdou života k dobru jeho! byl původní
tvar Schulzova realismu, jehož takto dospěl sám
praktickou cestou umělecké činnosti.
Schulz
Davy
Schulzův
25
article
„Dle přírody“ bylo nyní tolik, co „dle ži-
vota“, ale nikoli, jak jest, neboť jest velmi
vadný, nýbrž jak by býti měl. Jen ve vzpomín-
kové a životopisné povídce nalezl ryzí realismus
esthetický (Latinská babička, Kůň), sílu života
s pravdou i poesii, skulečnost očistěnou,
prosátou a smiřenou, více k tomu neměl příleži-
tosti ani času, potřeba vychování naléhala a
chtěla pravdu jinou, ne tak absolutní, ale blíz-
kou, naučnou, výstražnou a výchovnou. Frant.
Pravda šel tou cestou vědomě a obětavě a dů-
sledně, za sebou potáhl mnohé jiné. Schulz měl
v touhách uměleckých sice jiné radosti, ale ne-
bylo nic platno, hořká pravda života byla zatím
důležitější. Uposlechl volání národního dobra
tím spíše, když viděl, že poznal obory života, jež
málo komu byly tak přistupny.
Především zašel do zkušeností života rodin-
ného. Samé bědy! Matky pošetilé, špatné vy-
chovatelky, deery loutky, paráda, marnosti,
všední sobectví. O vážném smyslu živola v ji
stých kruzích žen a matek ani potuchy. (Nevěsta
dle mody, Rok v Praze). Vychování dítek se
šněrováno převrácenostmi domácí a společen
František
Schulz
Praha
26
article
ské etikety a školní dressury. Tu a tam se vy-
skytnou už ovšem i rodiče, kteří chtějí dětem
dopřáti vývoje nenuceného, ale vizme, dí
Schulz (Paní lékárnice), jak se těm rodičům
vede ve společnosti! Ani do bytu jich nikde ne-
chtějí. V oboru lásky a manželství také mnoho
novotářských jdef, ale nebezpečných. Volná
láska, i když hledána pro neodvislost na poli
duševní práce, je rozvratná a nesplňuje slíbe-
ného štěstí spokojenosti. (Dle přírody.) Bídné
poměry manželské, bídné zjevy vlastenecké,
bída ze sociálních nesrovnalostí v národě,
v němž proletář učeny neumí se sjednotit s pro-
letářem neučeným, bída v poměrech hospodář-
ských, samá bolest bídy, jaký to kontrast proti
měkce citlivým idylám většiny belletrie tehdejši,
k níž ovšem Schulz sem tam také musil při-
spěti (Starý pán z Domašie). Dáti se zaujmouti
bolestmi národní současnosti a zapřáhnouti do
jha práce obrodné a sociálné je zásluha v zimě
v letě se zelenající-
Život nevedl Schulze cestami, na nichž s
vštěpuje opovržení šlechtou. Českou šlechtu
ziskat české práci, otevříti jí oči a po-
vzbuditi k účastenství v obrozování, vznáší
se jako krásný, ač těžce splnitelný sen nad nej-
lepší částí Schulzovy belletrie, realisticky vý-
ehovné. Zde tendence vězí sama v látkách,
provedení si mohlo hledět pouze předmětnosti
umění, proto je tu tolik přesvědčivosti.
Schulz
Schulzův
27
article
Stíny se nepřesilují, protože autor své šlechtice
miluje, ač s lítostí a bolem, ale miluje a jejich
dobro si přeje. Jen krok dále k citům idej-
nějším a byl by Schulz nalezl uměleckou formu
vysokého stanoviska humorného znamenité
hodnoty ve všech povídkách, jako Dvorské pan-
stvo, Rodinná sláva, Majorátní pán a Společník.
Mežno vytknouti po tomto přehledu druhou
zásluhu belletrie Schulzovy: iniciati vu.
Čteme-li v mladší belletrii realistické, stále na-
lezáme ideje, jež Schulz byl ohlásil. Tu zá-
pas o smír společenských požadavků a volné
lásky, boj přirozené touhy po volnějším vycho
vání proti předsudkům šosáetví, boj lačných
duší o právo uspokojení, boj proletářů o uvědo-
mění atd. Když spisovatel na jedné straně pro-
vodí zdravou kritiku národních slabostí a n
Schulz
Schulzův