1
masthead
Dne 6. dubna 1902
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY
3
masthead
Číslo 94. Strana 3.
4
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, dne 5. dubna.
K stťuaei. Čím více blíží se den, v němž po-
znovu sestoupí se říšská rada, tím silněji a ryčněji
houkají houfnice, z nichž německo-lidová strana střílí
na kablnet šl. dr. Körbra. Nešťastná »Colje« zavdala
jí podnět k novému, a jak se zdá, soustředěnému
útoku na vládu, ačkoliv většina její členův neublížila
Němcům věru ani za mák. Se všech stran ozývá se
nyní heslo: »Buď kapitulace vlády nebo nejostřejší
opposice, po případě i obstrukce!« Prohlásili je až
doposud všichni řečníci německé lidové strany, ktelí
v těchto dnech uspořádali schůze svých voličů.
V první řadě bývalý místopředseda poslanecké sně-
movny posl. Prade, jenž ve vslné hromadě ně-
mecko-národního spolku počínal si přímo jako divý.
Prohlásilť docela bez obalu, ze hlasováním ze dne
21. března úplně se změnila situace v parlamentě.
Protože prý v parlamentě vzrostla opět stará slo-
vansko-klerikální většína, jež v době Badeniho zdo-
lána byla německou obstrukcí, nemá prý strana řeč-
níkova pražádného zájmu na zachování vládní sou-
stavy, kteráž činí prý ustavičné ustupky jejím kle-
rikálním a národním odpůrcům. Rozpočet letošní ob-
sahuje prý přečetné koncesse a ústupky, za to prý pro
Němce však není v něm žádné kompensace (?).
Z německých stran aspoň lidová strana přejde do
nejtužší opposice proti nynější vládě. Musíme zmařiti
všechny položky rozpočtu, jež prospívají Čechům,
Šlovlncům atd., ostrou opposicí, a kdyby třeba bylo,
i obstrukcí. Buďto se bude počítati s našimi poža-
davky, nebo jsou dny rakouského parlamentu sečteny.
doktor
Körbr
Němec
Prade
Čecho
Praha
5
article
— Zrovna tak jako posl. Prade vyhrožovali vládě
také někteří jiní německo-lidoví poslanci. M. j. na př.
posl. dr. Perathoner, jenž mluvě o politické sl-
tuaci v Bolzanu, nerozpakoval se balamutití své po-
sluchačstvo ničemnou pomluvou, že prý méně než
dr. Körber nemohl by učiniti pro Němce ani český
kavalír. Naposled jest dr. Körber zakukleným Čechem,
kterýž pojídá několik Němců každý den. V Linci
zase převzal tento úkol německo-lidového štváče
posl. dr. Beusrle. Veliký tento politik, jehož slunce
vyšlo teprve před krátkou dobou, neostýchal se tvrditi,
že němečtí lidoví poslanci nikdy nepropůjčí se za ny-
nějších poměrů za statisty pro většinu, levici přehla-
jící. Budou-li nám dány — přísahal dále — záruky,
že obavy naše budou odstraněny, pak potrvá dělnost
parlamentu 1 na dále. Jestliže se však musíme obá-
vati, že se této dělnosti parlamentu bude zneužívati
na škodu německých stran, pak jest jasno, že tato
dělnost nemá pro nás žádné ceny, a že musíme
sáhnouti k nejkrajnějším prostředkům, abychom zájmy
našeho lidu hájili. Musíme tudíž od vlády, záleží-li
jí na dělnosti parlamentu, žádati záruky, musíme však
také sami zjednatí si záruky, aby takové příhody se
neopakovaly. Posledním germanisátorem v Rakousku
byl císař Josef. Tento panovník uznal, že státní
útvar tento může rozkvétatí jen tenkráte, je-li dána
možnost germanisace. Od doby císaře Josefa Němci
očekávali, že se pro ně něco učlní. To se však ne-
stalo, a musí se nyní této naděje vzdáti a spoléhati
jen na vlastní sílu. Vlastní síla národa, který jest
článkem 90 milionů Němců, a který kráčí v čele
civilisace, musí nás povzbuditi, a zabrániti, aby devět
milionů Némců rakouských a dva míliony Němců
uherských nezanikly v kalu, ze kterého pocházejí jiní.
doktor
Perathoner
Körber
Němec
Čecho
Beusrle
Josef
Josef Němec
Bolzano
Linec
Rakousko
6
article
— Stejně ostrou tóninu zahudl také ve Št. Hradci
posl. Walz, jenž ujišťoval své voliče, že německá
lidová strana bude hlasovati proti rozpočtu, dokud
budou v něm obsaženy položka celjská, 16millonový
»dar« městu Praze a položka na českou techniku
v Praze. A konečně ozvalo se i panstvo na městské
radnici opavské, kteréž příjalo resoluci, v níž ss
ukládá všem německým poslancům za povinnost, aby
zjednali německému lidu náležitého dostiučlnění za
usnesení parlamentu, schvalující položku pro české
státní gymnasium v Opavě. Zvláště fanatickou řeč
promluvil při té příležitosti opavský purkmistr dr. Ro-
chowanski. Smutně pověstný tento renegát od-
vážil se až i následující výhrůžky: »Jestliže německé
obyvatelstvo v Opavě z vážnosti k zákonu (l) dosud
zuřivě neprojevilo svou nevoli proti českému gymnaslu
v Opavě, neznačí to, že s ním již se smířilo a jemu
přivyklo. Bude-ll třeba, promluví prý Němci opavští
způsobem, který vládě nebude milým.« Jsme věru žá-
dostivi, kterak as vláda zachová se vůči takovému
vyhrožování, kteréž hodlá sáhnouti až i k zřejmému
násllí. Kdyby něco podobného pronešeno bylo v za-
stupitelstvu toho onoho města, nezůstalo by do-
jista pohromadě ani 24 hodlny. Vláda by beze vší
pochybnosti prohlásila ihned, že překročilo meze své
působnosti, a karabáč je rozpouštějící zasvištěl by do-
jista lhned. Leč Němci se nebojí. Čerpajíť ze slabosti
a ústupnosti vlády vůči ním jen posilu a počínají si
vždy víc a více horkokrevněji a bojovněji. Důkazem
toho 1 řeč, již promluvil ve včerejší schůzi svých vo-
ličů posl. dr. Sylvester. — Že za takových okol-
ností není postavení kabinetu, zvláště pak jeho před-
sedy dr. šl. Körbra příliš příjemné, leží na bílední.
Walz
doktor
ro
Němec
Sylvester
šl
Hradec
Praha
Opava
7
article
Stiháť jej nehoda ze nehodou. Nedohodnuv se ani
se svým uherským kollegou Széllem v důležitých
otázkách, týkajících se národohospodářských otázek
obou polovicí říše, pozoruje, že vídeňský parlament,
vlastně levice jeho, postavení jeho jen stěžuje. Jaký
pak to div, že dává poznovu prohlašovati, že jest jíž
valně zemdlen a že touží po — odpočinku. P'řes to
zabájil zase již nové porady s vůdci jednotlivých
parlamentních stran, hodlaje přemluviti ja k zachování
dělnosti parlamentu. Vyjednával včera již m. j. a po-
slanci drem. Ebenhochem, drem. Perathonerem, drem.
8
article
Stránským, ryt. Javorským a hrab. Sylva-Tarouccou,
a projevoval prý při tom až do oka bijící sklíčenost.
Nu, ocitne-li se skutečně v úzkých, zavinil to
dr. Körber jen sám. Může však utěšovati se vě-
domím, že zrovna jako jeho prohlašováno je za otře-
sené také postavení předsedy uherského ministerstva
šl. Šzélla, jemuž nejvyšší kruhy vykládají ve zlé
hlavně stanovisko, jež zaujal vůči cestě následníka
trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda do Petro-
hradu, a pak to, že různé výroky, učiněné v jednom
slyšení, málo taktně dal vynésti na veřejnost. Podobá
se podle všeho, že nadcházejí okamžiky, v nichž uči-
něna budou rozhodná rozhodnutí, kteráž budou vý-
znamu dalekosáhlého a míti snad i určitý účinek na
další politiku jak vídeňského, tak pešťského kabl-
netu. — Kéž jen tato rozhodnutí jí jdou k duhu!
V uherské poslanecké sněmovně pokra-
čováno bylo dnes v podrobném rokování o rozpočtu
ministerstva obchodu. Posl. Bauer, člen vládní
strany, káral při tom nešvary, objevující se při buda-
peštských elektrických drahách a při telefonu. Posl.
Pavel Nesi, člen strany neodvislých a Fr. Bu-
zath, člen lidové strany, přimlouvali se za odstra
nění jrozličných nepřístojností v poštovnictví. Posl.
Stránský
Taroucca
doktor
Körber
František Ferdinand
Posl
Bauer
Pavel Nesi
Francie
Petrahrad
9
article
Ladislav Ratkay (neodvislý) přeje si, aby na poštov-
ních známkách nahražen byl nápls: »Královská uher-
ská pošta« slovem Uhry. Na to byl projednávaný
právě odstavec schválen. Při odstavci »plavba « mluvil
posl. Baros (vládní) na prospěch zřízení velikého prů-
plavního systému, jenž by spojoval Uhry s německou
říší. Na poznámku posl. Fr. Mayora (lidovce), týkající
se domnělých chyb v konstrukci jednoho peštského
mostu, dal ministr obchodu uspokojivé vysvětlení.
Posl. Jiří Lazar (vládní) mluvil o důležitosti spojení
Tisy s Dunajem. Posl. Julius Lukács (neodvislý) mluvil
o otázce námořní plavby. Tento odstavec, jakož i od-
stavec »Blatenské jezero« byl po vysvětleních ministr
obchodu schválen. Příští schůze v pondělí.
Slavný pohřeb dra. Liebra, vůdce středu
v říšském německém a pruském sněmu konán byl
dne 3. t. m. v jeho rodném městě Cambergu. Súčast-
nilo se veliké množství domácího i přespolního oby-
vatelstva a súčastnilo se ho mímo takořka všecky
členy středu také více poslanců jiných stran politi-
ckých. Pohřební obřady vykonal sám vrchnopastýř
diecése limburské biskup Willi, kterýž v kostele
promluvil také velice tklivou a dojemnou řeč, ve kte-
réž velebil zásluhy zesnulého jako věrného katolíka,
dobrého vlastence a velikého člověka. Poukázal m.j.
také na to, že zesnulý dr. Lieber mohl s plnou dů-
věrou říci ještě ve svých posledních hodinách po pří-
jetí sv. svátostí: »Nikdy ve svém životě nezapřel
jsem katolické víry, ba ani na půl minuty.« Přítomné
posluchačstvo bylo nadmíru dojato a v očích tak
mnohých zaleskly se i slzy. R. i. p.
Ratkay
Uher
Mayor
Posl
Jiří Lazar
Julius Lukács
Willi
Lieber
Uhry
Tisa
Dunaj
Camberg
10
article
Vysvěcení biskupa Firmiliana. Z Caři-
hradu oznamují, že vysvěcení bískupa Firmiliana, zvo-
leného již roku 1899, ocitlo se poznovu na denním
pořádku a že zvláště horlivě za ně se přimlouvá Ru-
sko. Sultán přislíbil urovnání této záležitosti a hledí
Bulhary uspokojitl, ale exarchát a bulharská vláda
staví se proti tomu. Přes to považuje se urovnání
této záležitosti za pravděpodobné, protože převládá do-
mněnka, že kroky, podniknuté se strany Rakousko-
Uherska a Ruska a opatření, jež učinilo Turecko,
ochromilo bulharskou propagandu, takže není prý
třeba obávati se nepokojů. Porta a v paláci Yildiz-
ském žádají po exarchovi, aby sesadil biskupa Geras-
slma ve Strumnici, protože udržuje prý podezřelé spo-
jení s výborem macedonským. Exarcha odmítá však
obvíňování biskupa Gerassima a vzpírá se jeho
sesazení.
V Macedonii jsou nyní veliké nepokoje a vý-
tržnosti na denním pořádku. Depeše, zaslaná do Caří-
hradu ze Skoplje, oznamuje, že Albánci napadli
v Ipeku konak a telegrafní úřad, zajali všecky úřed-
níky a zároveň zaslali do Yldizského paláce telegram,
v němž žádají, aby více zatčených Albánců bylo pro-
puštěno na svobodu. Porta, uznávajíc nebezpečí sltu-
ace, začíná již do ohrožených osad v Macedonii po-
sílati vojenské posádky, čítající nejméně 20 mužů.
Firmilian
Bulhar
Port
Yildiz
Exarch
Gerassim
Albánec
RakouskoUhersko
Rusko
Turecko
Geras
Makedonie
Skoplje
carhrad
Cařithrad
11
article
Porta doufá, že opatření toto postačí pro udržení po-
řádku v Macedonii, znalci tamních poměrů tvrdí však
pravý opak.
Srbská vláda prohlašuje za nepravdu zprávu
vídeňského listu, že do sandžaku Novopazarského byly
vtrhly ze Srbska dobře sorganisované tlupy a že ze
Srbska bylo tam propašováno hojně zbraní a střellva.
Naopak srbská vláda všemožně namáhá se, aby udr-
žela na svých hranicích pořádek a pokoj a vystupuje
se vší rázností proti každému pokusu svých pobra-
timů, jimiž chtěli by Staré Srbsko vydati v šane zby-
tečným nebezpečenstvím. Současně však oznamují
z Bělehradu, že ve vila jetu soluňském do-
pustily se bulharské tlupy četných
násilností. Došlo prý také k srážkám s tu-
reckým vojskem. Dne 1. dubna žoldnéři bulharského
komitétu zavraždili váženého Srba. Dva muži byl
zatčeni. Bělehradské noviny zaznamenávají pověst do-
sud nepověřenou o nové srážce bulharských tlup s tu-
reckým vojskem, při které zajato prý bylo 25 Bul-
harů. Všecko to nasvědčuje včerejším našim slovům,
že na Balkáně to silně vře a že v brzku snad vy-
buchne silným brunátným plamenem, co tak dlouho
bylo pečlivě ututláváno.
Španělská vláda učlní ve dnešní schůzi sně-
movní námi již opovězené prohlášení. Praví se
v něm, že se rozhodla na zachování ustano-
vení o náboženských společnostecb.
Port
Srba
Makedonie
Srbsko
Bělehrad
Balkán
12
article
Papež činil slce námitky, leč práva státu musí prý
býti hájena. Dále praví se v prohlášení, že vláda
uznává pilnost řešení otázky bankovní. Ministr financí
předloží příslušnou osnovn co nevidět. Také osnova
o úpravě poměru mezl kapitálem a prací bude před-
ložena. Vláda nevzpírá se nutnosti dalekosáhlé decen-
tralisace správy a snížení berní. S programem tako-
výmto madridská vláda asi daleko nedojde. Tím
méně, že všecky její kroky určovány jsou, jak včera
jsme ukázali, z Paříže,
Závěť Cecila Rhodesa. Z uveřejněné právě
závěti tohoto »Napoleona jižní Afriky« vychází na
jevo, že zemřelý založil veliký počet stipendíí pro stu-
dující z osad a Ameriky, zapsané na universitě
v Oxfordu. Ve zvláštním dovětku zřizuje Cecil Rho-
des také 15 stipendií pro německé studující, pouka-
zuje při tom na to, že německý císař učlnil vyučo-
vání anglické řečl na německých školách povinným
vyučovacím předmětem. Stlpendia tato po pětl v prvých
třech letech po jeho úmrtí májí býtl rozdána, obsa-
hují po 250 librách šterlinků a mají býtl propůjčo-
vána na třl roky německým studentům, kteréž usta-
noví německý císař. Cecii Rhodes praví také ve své
závěti výslovně, že dobrá shoda mezi Anglickem, Ně-
meckem a Amerikou zabezpečovati bude světový mír.
— Zdá se, že Cecil Rhodes chtěl tímto svým odka-
zem, učiněným ve prospěch němečkých studujících,
zzkoupiti si aspoň po smrti přízeň německého časo-
pisectva. Za živa příliš mnoho se jí ani u něho ne-
těšil, a to vrhá zajisté nejlepší světlo na jeho povahu.
Cecil
Rhodes
Anglick
Cecil Rhodes
Paříž
jižní Afrika
Amerika
Oxford
13
article
Zprávy církovní.
Zprávy církovní.
Osobní. Kanovníkem kapitoly litoměřické byl jme-
nován dosavadní spiritual bohosloveckého semináře p. Josef
Kovař.
Osobní věstník duchovenský z diecése
královéhradecké. Jmenováni jsou pp.: Josef Šrámek,
bisk. notář a děkan v Novém Bydžově, bisk. vikářem okresu
novobydžovského a Adolf Pažout, děkan v Sadské, bisk. vi-
kářem okresu poděbradského. — Vyznamenáni pp.: Frant.
Chaloupka, bisk. vikář a děkan ve Světlé, jmenován čestným
konsist. radou, Frant. Illem, bisk, notář a děkan v Zbrasla-
vicích, čestným konsist, radou, Vojt. Kouba, bisk. notářa
farář v Souticích, Edvard Dobruský, farář ve Smrdově, a
Heřm. Haaser, farář v Čestíně, jmenováni čestnými děkany,
Jan Musil, děkan v Ledči, a Václ. Frinta, farář v Kácově,
bisk. notáry. — Expositorium canonicale obdrželi pp.: Vojt.
Kameš, farář v Bohdanči, Pavel Langr, farář v Čihošti, Al.
Peměkl, farář ve Zruči, Václ. Šafránek, farář v Pertolticích.
Kovař
Šrámek
Pažout
František
Chaloupek
Kouba
Dobruský
Musil
Václ
Frinta
Kameš
Pavel Langr
Nový Bydžov
Sadská
Illo
Zbraslo
Soutice
Smrdov
Čestín
Ledeč
Kácov
Bohdaneč
Čihošť
Zruč
Šafránka
Pertoltice
14
article
— Farní synodalie obdržel p. Jes. Kořínek, kooperator v
Světlé, — Ustanoveni pp.: Frant. Vintera, farář v Mlíko-
srbech, za faráře do Žiželic, Jan Biskup, kooperator, za ad-
ministratora v Libici, Josef Šimek, kooperator ve Zruči, za
kaplana do Krucemburku, Ant. Bartoš, administrator modle-
tínský, za administratora do Bejště, Jaroslav Malý, kaplan
v Nové Pace, za expositu ve Staré Pace, Jan Procházka,
katecheta v Pardubicích, za katechetu do Červ. Kostelce. —
Uprázdněná místa: Ledeč, děkanství, patronát ústavu šlech-
tičen v Praze, od 13. března, Mlíkosrby, fara patron. hrab.
Zdeňka Kinského, od 17. března, Dolní Královice, děkanství,
patron. kníž. Auersperga, od 20. března t. r. — V Pánu ze-
snul p. Ant. Mokříš, bisk. notář a děkan v Dolních Krá-
lovicích, zemřel dne 19. března 1902 (naroz. r. 1835, vysv.
r. 1858).
Osobní věstník duchovenský z diecése
brněnské. Jmenováni byli pp.: Antonín Procházka, farář
v Lukově, správcem děkanství jevišovského, kanovník Fabian
Roháček a assessor a děkan Cyrill Riedl rady a auditor Max
Weinberger tajemníkem diecésního soudu manželského, a Jan
Raus ustanoven administratorem ve Štítarech.
Úmrtí, V pátek odpoledne vedl děkan Fr. Helzel
v Chrastavě pohřební průvod na hřbitov. Pojednou staři-
čkému, 61letému panu děkanu přišlo zle. Proto odveden do
nejbližšího domku, kde však ve mdlobách krátce na to skonal.
Pohřební obřady musil pak vykonati jiný duchovní, Zesnulý
narodil se roku 1841 a na kněze posvěcen byl roku 1864.
R. i. p.
Jes
Kořínek
František
Vinter
Biskup
Šimek
Antonín
Bartoš
Malá
Procházka
Kinský
Auersperg
Roháček
Cyrill Riedl
Weinberger
Raus
Mlíka
Žiželice
Libice
Zruč
Krucemburk
Bejšť
Nová Paka
Stará Paka
Pardubice
Kostelec
Praha
Mlíkosrby
Dolní krá
Lukov
Štítary
Francie
Chrastava
Ledeč
Dolní Královice
15
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
* Štvapice proti olomouekému arci-
biskupu. Soclálně-demokratické a lžiliberální listy
v první řadě honetní list vycházející v Marianské
ullci, závodí v hanobení olomouckého arcipastýře. Až
do nedávna měla žurnalistická smečka na mušce bl-