ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 e2bb0df0-710f-11dc-bdf7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 32 celkem · entity: person 121, place 64, org 19, work 10
1 masthead
12. března 1904.
2 masthead
Příloha „Narodních Listů
3 masthead
k číslu 22.
4 masthead
Strana 9
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. března. (K obratu Uhrách.) Peštské včerejší večerníky, došlé dnešní poštou, vysvětlují sněmovní smír sou- blasně hlubokým dojmem, jejž na oba válčící tábory způsobila nad obyčej prostá, ale svou prostou pravdou působivá řeč Thalyova. Ač ná- lada pro smír byla již dána, bezprostředního jed- nání o smír nebylo. Nebylo o smíru a Thalyově zakročení jednáno ani ve středu večer ve schůzi klubu strany neodvislosti, naopak ve schůzi té staly se přípravy ku pravidelnému zápasu s hr. Tiszou a jeho návrhem na změnu jednacíh řádu. Kolom. Thaly, jenž schůzi předsedal, prohlásil za výsledek konference 1. že boj proti vládě musí býti veden všemi prostředky a žese zvoli zvláštní výbor, jehož úkolem bude pořá- dati debaty ve sněmovně. Výbor ten na konci schůze také zvolen. 2. Ustanoveno svolati sjezd strany z celé země, patrně pro případ nových voleb. Konference strany neodvislosti rozešla se tedy ve středu večer v náladě rozhodně bojovné Teprve po schůzi, když zůstalo v místnostech klubovních jen několik starších členů, nad- hozena otázka, nebylo-li by záhodno učiniti ve čtvrtek v posledním okamžiku ještě jednou vy- zvání jak k obstrukčníkům, tak i k vládě, aby nějakým kompromisem odvrátili od parlamentu pohromu, která hrozí zostřením jednacího řádu. Byl to tedy podník vlastně soukromý a za mluv- čího vyhlédnut z počátku posl. Barabas jako dobrý řečník. Když však Barabas odřekl, po- žádán za souhlasu Fr. Košuta, jenž ještě v noc zpraven o úmyslu několika svých starých přátel, Kolom. Thaly, aby učinil appell na sporné strany. V úmysl kroužku košutovců nebyli zasvě- ceny ani ostatní opposiční strany, tím méně hr.
Thalyův Barabas Košut Praha Uhry Thala Francie Tisza
6 article
Tisza, jenž v liberálním klubu i ve sněmovně potvrdil, že byl návrhem Thalyovým překvapen. Pojednávajíce na jiném místě o tom, kter příčiny mohly urychliti včerejší smír v uherské sněmovně, připojujeme některé zprávy o hrdinovi dne, Kolom. Thalyovi. Kolom. Thalyovi jest nyní 65 let a náleží k ne- četným uherským politikům, kteří se pro svou politiekou a vědeckou činnost těší úctě a váž- nosti všech politických stran uherských. Svou veřejnou činnost započal na poli belletristickém a publicistickém, ale v brzku zaujala ho historie pohnuté doby Rakoczyovy, jíž se znenáhla vě- noval celý. Prozkoumal do nejmenších podrob- ností boje mezi kuruci a labanci (přivrženci Rakoczyovými a rakouskými) a jeho vědecká díla o těchto zápasech stala se základem nyněj- šího všeobecného Rakoczyova kultu v Uhrách. Thaly stal se nejen členem akademie peštské, nýbrž i některých akademií vlašských a v uher- ském spolku dějepisném jest už po dlouhou řadu let předsedou. Až do r. 1869 Thaly byl profes- sorem; toho roku stal se ministerským radou v ministerstvě honvédů, kde setrval osm let. Pro honvédské vojsko vypracoval tehda maďarskou terminologii, které se užívá podnes. Později vstoupil opět do soukromého života, zabývaje se svou vědou a vedle ní politikou, jsa už po dlouhou dobu čestným předsedou strany neodvis- losti.
Tisza Thalyův Rakoczyův Uhry Thala uherský sněmovna
7 article
V Praze, 11. března. (Polský hla o pražském „bumlu“.) Krakovský „Czas““ odpovídá nepřímo na Körbrovy výklady o právu německých studujících, bumlovali v barevných čapkách po ulicích a obtěžovati klidně se pro- cházející obecenstvo, „Z „Bohemie!', „Tag- blattu“ a vídeňských listů — praví „Czas“ — veřejnost se dovídá, že „buml“ není obvyklá procházka, nýbrž veliký čin patriotický, projev německého ducha, důkaz německého rázu Prahy. Excusez du peu: celá Praha má 28.000 něme- ckých obyvatelů; není tedy nic divného, že se bouří, když hrstka hochů, jimž mléko ještě ne- uschlo na bradě, chce jí vnutiti německý ráz. Pouličné demonstrace jsou bezpodmínečně po- kárání hodny, neboť křik a pěsť nejsou důvody. Kárajíce je, můžeme je však shledat i pochopi- telnými. Bylo věcí policie, aby burše zradila od demonstračního bumlu a po případě zakázala jej; teprve zanedbání této povinnosti způso- bilo demonstrace se strany če- ské. ..
Körbrův Praha Czas Bohemia
8 article
Z Krakova, 10. března. (Polské školy v Těšíně. — Ostravští japanofilo- vé.) Ministerstvo osvěty udělilo konečně polské pětitřídní národní škole v Těšíně právo veřej- nosti, jehož se domáhala po dlouhou dobu, jež jí však bylo zdržováno návodem německé školní rady slezské. Mají tedy Poláci v Těšíně vedle gymnasia, letos sestátněného, též národní školu s právem veřejnosti. V brzku doufají, že se do- mohou i polského učitelského ústavu, na nějž se horlivě sbírá. — Někteří Poláci v Moravské Polské Ostravě, závidějíce patrně lvovským aka- demikům vavříny, jež si utržili svým pozdrav- ným telegramem japonskému vyslanci, zaslali dle „Sl. Pol.“ témuž japoskému vyslanci ve Vídni telegram následujícího znění: „Poláci na západních hranicích vyjadřují své sympatie Ja- poncům a přejí jim úspěchu ve vojně s despotou severu a utlačovatelem všeliké svobody.“ Pod- pisy scházejí; snad se odesílatelé telegramu sam za ně stydí.
Polák Pol Krakov Těšín Ostrava Vídeň národní škola v Těšín
9 article
Ze Lvova, 9. března. (Biskupem sta- nislavovským) jmenován již dle zprávy stanislavovského místního listu dr. Řehoř Cho- mišin, jenž býval vikářem při stanislavovském kathedrálním chrámě, nyní pak je rektorem du- chovního semináře ruského ve Lvově. Tím roz- řešena konečně otázka obsazení biskupské stolice stanislavovské, která se táhla již několik let. Ze Štyrskéhc Hradce, 10. března. (F use kierikálů s antisemity.) Klerikální „Gr. Volksbl.“ přináší dnes následující zprávu: „Ve- deni myšlenkou, že jest nezbytno, aby katoličt živlové německého Štyrska bez rozdílu stavu se spojili v pevnou politickou stranu, zástupcové katolicko-konservativné a křesťansko-sociální strany ve středním a horním Štyrsku spojili se pod názvem „křesťanská lidová strana“. Vy- pracovány již zásady společné organisace a zvolen ústřední volební výbor ze zástupců všech stavů a všech okresů tak, aby hověl všem odsti- nům nové organisace.“ Účelem nové organisace jest patrně čeliti straně agrární, jež při posled- ních volbách klerikálům a antisemitům odňala skoro polovinu mandátů.
doktor Lvov Štyrskéhce Hradec křesťanský lidový strana Gr
10 article Z literatury.
Z literatury. Knihová krise. V poslední době mluví se mnoho o kni- hové krisi. Kniha prodává se dnes hůře nežl dříve, ba dokonce velmi špatně. Těžko podati přesné číslice. Pařížská »Revue« položila otázku velikému počtu osob, jež by o tom mohly něco pověděti. Jeden znalec, nakladatel lékařskýcha přírodovědeckých spisů Douen mysli, že krise netýče se kněh užitečných, spisů z oboru posi- tivních vědomostí. Krise týká se hlavně pro- duktů fantasie, zvláště románů. Vydávalo se jieh v poslední době příliš mnoho a převládala prostřednost. Autoři proměnili se v řemeslníky. Čtenář byl unaven a spisovatelé řemeslníci nesou následky. Jiný nakladatel Flamarion má za to,že neustálá záplava knižného trhu mate obecenstvo. V Paříži jest nyní asi 200 vydavatelů, t.j- počet za posledních třicet let se zdesateroná- sobil. A každý vydává mnoho. Sám Flamarion odmítá denně deset nabídek a ještě tiskne příliš mnoho. Třeba přísnějšího výboru a lepšího vkusu. Fasquel tvrdí, že nezdar jeví se u těch, »kteří neznají svého řemesla«. Změnil se vkus obecenstva. Pochybná psychologická pozorování začala unavovati. Literární snobismus dožil svůj věk. Nyní jest poptávka po spisech, jež obírají se velikými společenskými úkoly. V oboru ro- mánu čtenář patrně jest nakloněn věcem, vy stupujícím z rámce individualistního života. Za hlavní zlo považuje Juvin nadvý robu. Prostřední a špatné romány a novelly způsobily velikou škodu. Objevilo se až dosud nebývalé vydávání knih některými knihkupci na účet autorů. Svedla je kombinace, zbavující je ztráty v případě neúspěchu.
Paříž
11 article
Vydávání na účet autorů jest přípustno pouze u vědeckých spisů, jež jsou tak odborné, že vzdor jich přednostem nelze se nadítí vel- kého jich rozšíření. Spisovatelé začali se méně starati o poutavost svých knih. Odporná » psy chologie«, často úžasně nudná nebo sociální thése, příliš drsné, málo poutají a okouzlují Strojený, šroubovaný jazyk některých »nových« hřeší proti smyslu a vkusu. Odbytu jest také na závadu zvyk poskyto- vati srážku při knihách, vzatých do komise, jakož i při koupených za hotové peníze. Tim poklesla koupě za hotové. Nakladatel Ollendorff má za to, že nikdy nebylo tolik lidí sumělecky píšících«, jako nyní. Nakladatel může jen »těžce« vohiti mezi tím. co se mu nabízí. Odtud »chyby« a zaplaven trhu . .. Armand Colin praví přímo, že špatný odbyí týká se pouze špatných knih. Možno pozorovati špatný prodej některých knih, jež obecenst o nechce a nikdy nechtělo čísti. Čtenář jeví se býti soudcem. Nadvýroba knih s pyšnými tituly pod nimiž skrývá se prázdnota a zoufalá re- klama, vykonala svou práci. Několik zkoušek podobného druhu a čtenář stává se opatrným při koupi novinek. Užitečné knihy jdou dobře na odbyt. Maj své obecenstvo a šíří se nejen ve Francii, ale i v cizině. Vydavatelé stěžují si obecně na ne- dostatek »podpory« se strany denních časopisů.
Armand Colin Francie
12 article
»Revue« uvádí také hlasy druhé strany, odpo- vědi redaktorů časopisů. Jestliže nakladatelési stěžují, že mnohé časopisy odstranily kritiku. ať nařikají sami na sebe. Sami začali vyjedná vati s administracemi o umístění v listech ni- koliv nezbytných insertů, ale reklam, které na oko vypadají jako neodvislé poznámky ? Takové poznámky, již úplně hotové, dodávají sami na- kladatelé. Svádějí novinářské kupčíky, tak že literární kritika utekla se nyní s málo výjimkami jen do přísně literárních časopisů. »L' Eelair« snaží se nalézti omluvu pro obě strany. Časopis praví, že nakladatelé žádají, aby posudek o knize objevil se skoro okamžitě po jejím vyjití. Je to nemožné a proto nakla- datelě užívají hotových a placených posudků, které objevují se téhož dne, kdy kniha vyšla. »Jest to zcela přirozené a zákonité,« podotýká časopis. Avšak nakladatelé chybují, dávajíce ta- kovým ohlasům podobu kritiekých úvah. Na místě toho, aby je ponechali jako prost ohlášky, dávaji jim vzezření úsudků, vždy ovšem nezbytně pochvalných. Obecenstvo dle náhledu »Eelairu«, nečte literární kritiku. má na to málo času. Nejnepokrytěji ve svém »amerikanismu« vy- slovůje se »Le Matin«. Omlouvá nedostatek lite rární kritiky hojností nových zpráv a událostl, jež pohleují všechnu pozornost. »Co týče s dnešní literární výroby, každý uzná, že jest to — řemeslo a my nevidíme příčiny, proč bychom otvírali bezplatně svoje rubriky fabrikantům ro- mánů, když musí za ně platiti ostatní obchod- níci a průmyslníci.« Ibrahim.
L Eelair Ibrahim Le Matin
13 article
České spisy.
14 article
* Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Nákladem domestikálního fondu královstv českého vydává komise k tomu zřízená při královské České společnosti náuk. Redaktor: Joseí Kalou- sek. Díl XX. Dopisy Jana a Vojtěcha z Pernštejna 1509—1548. Listiny Jana a Vojičcha z Pernštejna 1491—1548. Tři vášnivé projevy z války 1467, 1468. 1469. Vydává František Dvorský. V Praze 1902. Veliký státník a hospodář Vilém z Pernštejna zůstavil královský téměř majetek i vážnost svou svým dvěma synům, pánům Janovi a Vojtěchovi z Pernštej- na, z nichž onen v Čechách, tento pak na Moravě měl veliké působení a pěstovali častěji vysoké úřady zem- ské. O veřejném působení i rodinném životě obou pánů věděli jsme dotud pramálo, jakkoli oba byli vla- stenci vynikající a Vojtěch pokusil se i o vypsání válek husitských, jež pohříchu se ztratilo. Fr. Dvorský z růz- ných archivů snesl 526 listin a dopisů obou českých pánů, jež budou vzácným obohacením našich vědo- mostí dějepisných. Seznáváme v nich především ušlechtilé vlastenectví a lásku k rodnému jazyku obou bratří; Jan nerozpakoval se i králi Ferdinandu I. činiti trpké výtky co do politiky náboženské a Vojtěch do- pisoval si česky vůbec, i s králi polskými a s Hohen- zollery braniborskými. Sbírka Dvorského poskytuje též vzácného materiálu k seznání vnitřních poměrů městských v Pardubicích, v Přerově, v Ústí n. Orl. Rychnově, Tovačově i jiných tehdy pernštejnských městech. Závěrkem přidány tři vášnivé projevy z vál- ky, již katolíci r. 1467 zdvihli proti králi Jiřímu z Po- děbrad. Všechny tři pocházejí z tábora katolického a smutně dosvědčují, kterak výlučnost náboženskáa stavovský egoismus stoupenců Petra Konopištského ze Šternberka dovedly utlumiti všechny pocity vlaste necké.
Jan Vojtěch Vojičch Dvorská Vilém František Dvorský Jiří Petro Konopištský Pernštejn Praha Pernštej Čechy Morava Pardubice Přerov Ústí Rychnov Tovačov Šternberk
15 article
* Julius Zeyer, Stratonika a jině povídky Druhé vydání. Sebr. spisy sv. XIII. Nakl. „Unie Pět povídek z nejrůznějšího ovzduší. Klassický živoh hellenský, jižní a severní Italie i autorova zamilovaná Čína. A všude zachycen věrně ráz doby a místa všude plno poesie. Fantasie autorova hýří tu barvami, osnuje napínavé romantické děje a zase se pohružuje v mystické dumy a jemné psychologické záhady. Ho- tový kaleidoskop zajímavých postav a nejrůznějších nálad. K tomu svěží bohatý, malebný sloh autorovy prosy dodává jeho povídkám neobyčejného půvabu. Náležít tento svazek povídek k nejkrásnějším a nej- poetičtějším mezi díly básníkovými Jan F. Hruška, V zábloscích staré chodsk slávy. Česká knihovna zábavy a poučení. Pořádá František Bílý, sv. XVI. S illustracemi. Nakl. J Otto. Řada pěkných črt z kraje chodského, zajímavě psaných. Autor zná dokonale obyvatelstvo a jeho zvyky, zamiloval sí je a líčí velmi sympaticky rázovité figurky z tohoto zajímavého kraje. Přiznává sic, že na Chodsku také dobrý starý mrav vlivem nové doby počíná se horšit, ale vidí též, že mezi Chody také v tomto ohledu jest lépe než jinde. Črty jeho jsou poutavé a čtou se velmi pěkně. Je to nové obohacení této cenné sbírky, velmi pečlivě redigované. * A. P. Čechov, Na šestce. (Palata No. 6.) Pře- ložil Vítězslav Unzeitig. Světová knihovna, red.
Julius Zeyer Stratonika svatý . XIII F Hruška Bílá svatý . XVI Chod Čechov Palata Unzeitig Čína Chodsko Unia
16 article
Jar. Kvapil, sv. 377. Nakl. J. Otto. Autor podává v této povídce pochmurný obrázek ze života v nemoc- nici, mistrně vypravovaný. Naturalistické líčení jeho činí mocný dojem, zejmena při vřelém soucitu s trpí- cími a nešťastnými, jejž projevuje s prostou upřím- ností, beze vší affektace. Tato mravní opravdovost nezůstává bez hlubokého dojmu na čtenáře, dovede upoutat jeho pozornost až na konec. K tomu ovšem nemálo přispívá mistrovský způsob jeho líčení, jenž nejprostšími prostředky dovede znázornit povahu člo- věka a celé jeho okolí * Poručík Bilse (Bedřich z Kyrburga), Z ma- lé garnisony. Časový obrázek vojenský. Autorisovaný překlad Fr. J. Nory. Bibliotéka zábavných románů cizojazyčných, sv. 1. Nakl. I. L. Kober. Kniha jest zajímava ne tak jako román, neboť v tomto ohledu je to práce dosti díletantská, nýbrž jako obrázek kul- turně historický. Neboť veškery ty pohoršlivé poměry v důstojnictvu, jež kniha líčí, byly v pověstném pro- cesu forbašském svědeckými výpověďmi potvrzeny v celku a v čelných případech i co se lýče podrobnosti Jsou to vesměs následky uměle vypěstovaného „nad člověctví některých německých důstojníků, kteří ko- nečně dospěli k tomu, považovati se za privilegovanou kastu, povýšenou nad morálku i zákon.
Kvapil svatý . 377 Otta Bils Bedřich I L Kober Francie Kyrburg
17 article
* Prof. Frant. Procházka, Názorná květena zemí koruny české. Se zvláštním zřetelem ke zjevům životním. Slovník terminologický a věcný. Soustavný přehled rostlinstva. Klíč. Seznam autorů. Rejstříky. Se 334 obrazci a 4 podobiznami českých bolaniků Poctěno Setkovou cenou „Svatoboru“ a podporou České akademie. Nakl. R. Promberger v Olo- mouci. Tímto svazkem ukončeno obsáhlé 4svazkové dílo, jež svědčí nejen o odborné znalosti a pílí auto- rově, ale též o jeho schopnosti, vykládati látku jasně a snadno přehledně při veškeré důkladnosti. Celé dílo jest opatřeno více než 3000 původními illustracemi a diagramy, obsahuje důkladnou etymologii se hlav- ním zřetelem k jazykům slovanským a množství po- učného materiálu
profesor František Procházka R Promberger Svatobor Ola Český akademie
18 article
Z českých listů. * Ve Slovanském Přehledu J. Bidlo otiskl svoji přednášku, konanou ve prospěch Spolku pro podporování chudých filosofů, „O stycích česko-pol- ských v minulosti“, v níž po zajímavém výčtu a vy- líčení těchto styků přechází i na poměry současné. konče slovy: „Studujme se vzájemně a respektujme svá stanoviska, své národní snahy — to je úloha bu- doucnosti * B. Lázňovský v Rozhledech přehlíží struč- ným článkem „naše venkovské knihovnictví“. Popisuje pokusy, konané pro soustavnou organisaci venkov- ských knihoven, tak aby byly doplňkem školského vzdělání a vidí ve venkovském knihovnictví v budouc- nosti „důstojný nástroj snahy popularisace vědění vůbec“ *Paedagogické Rozhledy mají článek V. Alferiův: „Všeobecně dějiny ve službách paedago- giky. Autor klade důraz na to, aby dějiny vlasti byly vykládány současně s dějinami všeobecnými a aby byly vedeny snahou po vystižení duševního života lidstva. * VOsvětě Z. Nejedlý má vzpomínku na Ber- lioza, jehož sté narozeniny celý hudební svět, i náš pohnuly k oslavám. Vzpomíná toho, jak Berlioz blaho- dárně působil na naší českou hudbu a jak r. 1846 v Praze vlastními koncerty získal pro sebe mnoh nadšenců, a byl tím součinitelem onoho hnutí, jímž počínala doba Smetanova, Čtenář.
J Bidlo Lázňovský V Alferiův Z Nejedlá Berlioz Smetanův Praha
19 article
Odborné spisy- * V. Bartold, rop-reorpaneci o630p Hpana. Petrohrad, 1904. V. Kiršbaum. V prozkoumávání nesmírných končin vnitroasij ských ujali se Rusové vedení a obohacují svět veliko lepými výsledky snahy své. K čelným vynikajícím zkoumalelům, kteří vlastními cestami a cennými spisy rozšiřují chatrné dosud známosti naše o krajích Kurdistánem, Altajem a Himalájou vymezených, druž se professor university petrohradské V. Bartold známý výzkumnými svými cestami po ruském Turke- stánu, jakož i četnými vědeckými publikacemi, k sou- mezí anglicko ruskému ve vnitřní Asii hledícími. Nej. novějí zavděčil se prof. Bartold všem, kdož o m nulost a nynější poměry vnitřní Asie se zajímají zevrubnou rukojetí historického zeměpisu iránského, určenou sice pro posluchače university, ale vele- cennou všem odborníkům, ježto veliké západní lite ratury nemohou dílem podobného způsobu a stejné ceny se honositi. Spisovatel sám doznává, že text přednáškami se zakládající pro tisk byl upraven posluchačem jeho L. F. Bogdanovým, který také na- rýsoval zevrubnou a velikou mapu, spisu přiloženou. Ve shodě se základní myšlenkou díla svého rozdělil Bartold látku dle jednotlivých bistorických částí a snaží se vystihnouti obraz každé části v minulosti i přítomnosti. Všestranně přehlížeje látku stále ro- stoucí, autor bystře rozeznává jádro věci ve spoustě údajů často si odporujících a rýsuje jistou rukou tahy zeměpisného obrazu, jakýž Irán po dobu dě- jinnou poskytuje. Nikdež ve světe není rozdíl mezi někdejším a nynějším stavem tak veliký jako v Iráně. kdež Skythové, Arabové a Mongolové způsobily pře- Dr. J. V. Prášek. vraty nejkrajnější.
V Bartold Hpan V Kiršbaum Rus L F Bogdanová Skytha Mongol doktor J V Prášek Petrohrad Kurdistán Altaj Turke Asie Írán profesor univerzita
20 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. Ruský tisk věnuje vřelou vzpomínku náhle zesnulému básníku V. L. Veličko. Zvěčnělý byl teprve 43 roků stár a byl potomkem letopisce XVII století Samuila Veličko a členem maloruského rodu šlechtického. Narodil se r. 1860 v Prilukách, absol- voval práva a současně psal básně do všech téměř ruských časopisů. Roku 1890 vydal první svou sbírku veršů „Orientální motivy“. Na to následovala kniha za knihou, verše, humoristické novelly i dramalické práce (z těch „Dušeguby“ přelož. do češtiny). St se vydavatelem listu „Kavkaz“ a v posledním čase redaktorem listu „Russkij Věstník“, podlomil své zdraví. V mužném věku po třídenní chorobě zemřel K cenným jeho pracem třeba počítali i znamenitou biografii V. Solovjeva a historické drama „Menšikov“ Henryku Sienkiewiczovi doručen byi za jeho krátkého pobytu v Krakově diplom čestného měšťana Ivovského. Lvovský primator Malachowski se zástupci městské rady přijeli do Krakova podati mistru péra dokumenty čestného měšťanství. * Ve Lvově založen právě „Spolek (ilo so- fický“. Za první své vystoupení volil slavnost Kantovu. Polská poetka Deotyma napsala epos »So- bieski pod Wiedniem«, veršovaný pendant k románu Sienkiewiczovu »Na poli slávy !« První počátky práce datují se z roku 1855, kdy poetce bylo 21 let; o té doby autorka horlivě studovala epochu Sobieského a dnes podává arcidílo vzácného ducha.
Velička V Solovjev Menšikov Sienkiewicz Kantův Deotyma so Sienkiewiczův Sobieský Priluky Kavkaz Krakov Lvov Samuil Velička Russkij věstník
21 article
* Przeglad paedagogiczny otiskuje po- zoruhodnou práci ruského paedagoga Ostanina: »Pří- činy štěstí dětského«. Paedopsychologové najdou zde cenný materiál. V článku »Naděje Čechů« seznamují »I z vě- stija Sl. Petěrburgskago Slavjanskago Obščestva« se situací politickou v Čechách. V téže zevni jsou zdařilé překlady z básní předního slovinského pěvce A. Aškerce. Sborník Obrazovanije přínáší pěkné dějiny ruského novinářství. Co čte nejraději ruská mládež? Na dolazní — rozeslaný revuí »Mir Božije — došlo na 100 odpovědí, z nichž vyplývá, že ruská mládež nejvíce si zamilovala díla hr. Lva N. Tolstého: Gorkij je skoro stejně populárný. Pak následují v oblibě Do- stojevskij. Turgeněv, Čechov. Méně oblibeni jsou Gavšin, Korolenko, Někrasov. Velice málo čtení jsou Puškin, Nadson, Lermontov (I). Uspenskij pak a An- drejev skoro ještě ani do mládeže nepronikli. Z ci- zích autorů čte ruská mládež nejvíce Maupassanta. Erckmana-Chatriana, Žolu, Dickensa a V. Huga. * Ruská tragédka — i u nás známá — pí. Go- reva slavila 30leté jubileum své umělecké činnosti. Hrála už od dětství. V 16. roce vdala se za režiséra oděsského divadla. Vlastní činnost uměleckou zahá- jila v 18. roce věku. Carské divadlo uzavíralo se jí až do roku 1895, kdy na zvláštní přání dvora byla angažována * Publicista a kritik ruský N. K. Michajlov- skij zemřel tyto dny v Petrohradě. Jeho prácev oboru sociolezie a filosofie požívaly autoritativní váhy. V kritice proslavil se monografiemi o Dostojevském. Turgeněvu, Uspenském, Gorkém a Andrejevu.
Čecho A Aškerc N Tolstý Gorkij Turgeněv Čechov Korolenko Někrasov Puškin Nadson Lermontov Uspenskij Chatrian Žol Dickensa Hug N K Michajlov Dostojevský Gorký Andrejev Čechy Petrohrad Slavjanskago Obščestva Mir Božij
22 article
* K honorářovým poměrům na Rusi: A. P. Če- chovu za nové drama „Třešňový sad“ (překládá se do češtiny) nabídlo nakladatelství honoráře za tiskový arch 1500 rublůl * Z knihy „Myšlenky a aforismy Rubinsteina“ namátkou: Poesie tvořivosti mnoho utrpěla tím, že květiny možno vypěstovati v oranžerii... — Umění je pantheistické, jeho náboženství je ethika. — Hudba týká se duše, ne rozumu: jaký div, že i v blázincích krásně pěstují hudbu. * Srpski književni glasnik uvádí día bělehradského divadla: Od 15. srpna 1903 do 1. ledna 1904 vynesla zimní sezona 63.399 dinarů (r. 1902—3 62.753 dinary). Velkou událostí byla oslava Jakšičova 25. úmrtního dne a 70. narozenin Zmajových. Největší úspěch kasovní měla — Mamzel Nitouche (l). Gejša a Hauptmannovi Tkalci. Nejmenší úspěch měli Schillerovi Loupežníci. * Biesiada literacka přináší nejnovější práci H. Sienkiewiczovu „Dvě louky“, indickou le- gendu, kterou Sienkiewicz přednášel v 15 městech polských ve prospěch povodní postižených. Legenda o Životě a Smrti přeložena je do češtiny a vyjde v „Lumíru * 19. února zemřel v Moskvě Boris Čičerin znalec práva a historie ruské. Byl universitním pro- fessorem i nějaký čas „gorodskaja golova“ Moskvy. Ve svých filosofických dílech byl Hegelovcem. Hlavn jeho díla: „Oblastnyja učrežděnija Rossiji v XVII věkě“, „Opyty po istorii russkago prava“, „Sobstven- nost i gosudarstvo“ a j. * Echo muzyczne uveřejňuje sludii o hudbě v Japonsku. Primitivní hudba japonská teprve v po- sledních letech začíná vcházeli na nové dráhy, odpo- zerované v Evropě. V Tokiu jsou tři orchestry zaří- zené dle evropského způsobu; první zorganisoval francouzský plukovník Deschanel.
Rubinstein Jakšičův Nitouche Schiller Biesiad H Sienkiewiczův Sienkiewicz Čičerin Deschanel Moskva Japonsko Evropa třešňový sad bělehradský divadlo
23 article
* Polská kolonie v Římě zřizuje „Polsk ou akademii umění v Římě“ za útulek polských malířů. Kromě pensionátu budou zde i vzorné ate- liery, umělecká knihovna, čítárna časopisů a obřadný sál. Členové jsou trojího druhu: zakladalelé (10.000 rublů jednou pro vždy), jejich poprsí bude umístěno v sále akademie; čestní (1000 rub.), jejich jméno bude vyryto do pamětní desky a konečně činní, kteří budou zapsáni do pamětní knihy * Kniha o Herzenovi: „A. J. Gercen jego druzj i znakomyje“ od V. P. Batminského. Portrel Herzenův i jeho přátel Turgeněvá, Bakunina, herce Ščepkina Slowianin. malíře Ivanova, Mickiewicze aj. Bibliografie. *České zahradnické listy. Redakci vede Fer Macháček. Výchází ve velkém formátu 14denně nejméně o 1 archu. Nákladem A. Eckerta v Chrudimi * Koprotiny. Básně, napsal Josef Kalu s. S pův. vyobrazeními od Mik. Alše. „Vybraných spisů pro mládež“ svazek II. Nákladem Františka Hrnčíře učitele v Nymburce. 1 kor. * Karel Hipman, Za českou slávou. Nakl J. R. Vilímek. Sešit 11. obsahuje dvanáct vyobra- zení památných budov i uměleckých prací v cizině. pokud mají vztahy k české historii * Jan Srp. Podrobná mapa království českéh v měřítku 1: 100.000. List 37. Žalec-Most-Chomutov- Kadaň. Nakl. Jar. Bursík, v komisi Bursík a Kohout * Jaroslav Vrchlický, Armida. Zpěvohra o čtyrech jednáních. Hudbu napsal Ant. Dvořák Nakl. F. Šimáček. * Oldřich Důras, Šachy. Snadno pochopi- telný návod ke hře. Nakl. F. Šimáček. * Meziaktí. Literární upomínka na 38. šibřinky Sokola pražského, red. Jar. Borotínský. S hojným rozmarným obsahem veršem i prosou a četnými illu- stracemi.
A J Gercen Batminský Herzenův Turgeněvá Bakunin Ščepkin Slowianin Ivanov Mickiewicz Macháček A Eckert Koprotina Aleš Hrnčíř Hipman Vilímek Srp Bursík Vrchlický Armida Antonín Dvořák F Šimáček Důras Šacha Sokol Řím Chrudim Nymburk Žalec Most Chomutov Kadaň akademie uměný Josef Kala s . S původní Mik
24 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Městská spořitelna pražská v roce 1903. Městská spořitelna pražská vydala právě pozoruhodnou vý- roční zprávu za rok 1903, z níž uvádíme: Rok 1903 bude v dějinách rozvoje městské spořitelny pražské vždy význačným pro neobyčejně utěšené rozpjetí čin- nosti této spořilelny. Příliv vkladů v tomto roce byl tak značný, že suma vkladů i s kapitalisovanými úroky vzrostla ze 127.142.637 K 19 h koncem roku 1902 na 151,830.997 K 18 h koncem roku 1903. Nad- bytek peněz spojený s tak rychlým vzrůstem vkladů umožnil spořitelně, aby rozvinula letos intensivněji činnost při poskytování zápůjček hypotečních i kom- munálních, zejmena však při eskontu směnečném jehož letošní obrat dosáhl výše 38,424.305 K 12 h. V podrobnostech jevila se obchodní činnost městské spořitelny pražské v roce 1903 takto: I. Spořitelní fond: Koncem r. 1902 činilo pohledání 109.884 vkla- datelů 127,142.637 K 19 h, v r. 1903 bylo od 187. 362 stran 60,376.105 K 90 h vloženo a od 105.298 stran 40,937.920 K 4 h vybráno, bylo tedy více vloženo o 19,438.185 K 86 h, úhrnem 146,580.823 K 5 h.
25 article
S připočtením úroků koncem června a prosince 1903 kapitalisovaných v sumě 5,243.396 K 13 h a úrokové premie členům odboru pro čeleď, živnostenské pomoc- nictvo a dělnictvo za rok 1903 v sumě 6778 K úhrnem 5,250.174 K 13 h, činí tedy koncem prosince 1909 pohledání 129.317 vkladatelů 151.830..997 K 18h tedy více o 24,688.359 K 99 h než koncem roku 1902 Ze vkladů připadá: na vklady 37% 1,375.517 K 77 h aneb —.90% všech vkladů, na vklady 31/4 76,489.798 K 30 h aneb 50.37% všech vkladů, na vklady 4% 69,115.048 K 33 h aneb 45.53?% všech vkladů, na vklady 4% členů odboru pro čeleď, živno- stenské pomocnictvo a dělnictvo 4,840.632 K 78h aneb 3.20% všech vkladů. Proti výkazu za rok 1902 klesly 42% vklady o 17,446.950 K 63 h, 31/2 %% vklady stouply naproli tomu o 39,530.549 K 30 h a přibyto vkladů 3% 1,375.517 K 77 h. Na jednotlivého vkla- datele připadá průměrně 1174 K 9 h, tedy o 17 K 3h více než koncem roku 1902. Koncem roku 1902 činilo pohledání městské spořitelny pražské: ze zápůjček na hypotéky 66,630.244 K 73 h a ze zápůjček obcím a okresům 16,475.625 K 89 h, úhrnem 83,105.870 K 62 h aneb 65.367% všech vkladů. Z toho bylo v roce 1903 splaceno: na hypoléky 3,217.218 K 23 h a na zápůjčky obcím a okresům 740.750 K 79 h, celkem 4,011.969 K 2 h takže zbylo 79,093.901 K 60 h. Na- proti tomu bylo v roce 1903 vyplaceno nových zá- půjček na hypotéky 10,469.919 K 17 h, obcím a okresům 1,398.272 K 74 h, celkem 11,867.191 K 91 h, takže činí pohledání městské spořilelny pražskéz těchto zápůjček koncem roku 1903 90,961.093 K 51h aneb 59.91% všech vkladů koncem prosince 1903 vy- kázaných. Mimo to povoleny byly v roce 1903 ještt další zápůjčky na hypotéky a obcím a okresům úhrnem
K 77 h K 33 h aneb 45.53 K 78 h
26 article
5,849.593 K 90 h jež do konce roku 1903 nebyly ještě vyplaceny. Koncem roku 1902 činilo pohledání městské spořitelny pražské ze stavebních úvěrů 1,413.000 K vyplaceno bylo v roce 1903 stavebních úvěrů v sumě 1,599.000 K, úhrnem 3,012.000 K. Z toho bylo v r 1903 převedeno na účet ze zápůjček na hypotěky 2728.000 K takže činí pohledání městské spořitelny pražské ze stavebních úvěrů koncem r. 1903 284. 00 K. Mimo to povoleny byly v r. 1903 ještě další sta- vební úvěry v sumě 881.000 K, jež do konce r. 1903 nebyly ještě vyplaceny. Koncem r. 1902 měla městská spořitelna pražská cenných papírů za nom. 84,455.800 K (v kursovní hodnotě ze dne 31. prosince 1902v sumě 34.332 029 K 50 h aneb 27% všech vkladů). Fohledávka městské spořitelny pražské ze vkladůu obecních spořitelen, u bank a jiných ústavů peněž- ních činila koncem roku 1902 6,297.450 K 33 h, v roce 1903 bylo vloženo 61,639.160 K 27 h, úhrnem 67,936.619 K 60 h, vybráno bylo 58,680.918 K 44 h, takže zbylo 9,255.701 K 16 h. S připsanými úroky za rok 1903 v sumě 376.315 K 38 h činila pohledávka městské spořitelny pražské u těchto ústavů koncem
obecní spořitelna
27 article
r. 1903 9,632.016 K 54 h a sice: u bank 7,229.966 32 h, u spořitelen 2,368.636 K 66 h a u záložen 33.413 K 56 h. Koncem roku 1902 měla městská spořitelna pražská v zásobě směnek za 165.036 K.- v roce 1903 bylo eskontováno směnek za 23,157.638 K, dohromady 23,322.674 K, naproti tomu bylo témže roce splaceno neb postoupeno směnek za 15,266.667 K 12 h, takže zbyla zásoba směnek kon- cem roku 1903 8,056.006 K 88 h. Zálohy na cenné papíry činily koncem roku 1902 556.020 K, zapůjčeno bylo v roce 1903 205.290 K, dohromady 761.310 K, naproti tomu bylo v roce 1903 splaceno 225.410 K, talže koncem roku 1903 činil zůstatek záloh na cenné papíry 535.900 Koncem roku 1902 činilo pohledání reserv- ního fondu ze zápůjček na hypotéky 896.297 K 69 h. Vzhledem k dožádání c. k. místodržitelství, aby reservní fond spořitelny uložen byl v hodnotách mo- bilních, jež snadno lze realisovati, bylo celé toto hy- poteční pohledávání reservního fondu převedeno na fond spořitelní a v náhradu za to přikázána byla fondu reservnímu přiměřená hodnota v cenných pa- pírech. Následkem této transakce nevykazuje reservní fond koncem roku 1903 vůbec žádného pohledání ze zápůjček hypolečních. Koncem roku měl reservní fond cenných papírů za nom. 4,530.000 K (v kursové hod- notě ze dne 31. prosince 1902 4,479.375 K). V roce 1903 koupeno a přikázáno bylo fondu reservnímu: 31/2% zást. listů hypot. banky král. českého nom, 300.000 K, 1654 akcií Ústřední banky českých spo- řitelen nom. 661.600 K, čímž zásoba cenných papírů reservního fondu vzrostla koncem r. 1903 na nor
28 article
5,491.600 K, jichž kursová hodnota činila koncem roku 1903 5,450.010 K. Cena budovy městské spo- řitelny pražské oonášela koncem r. 1902 1,641.760 K 24 h s připočtením dalšího nákladu na stavbu v roce 1903 913 K 80 h, úhrnem 1,642,692 K 4 h. V roce 1903 bylo odepsána na budovu 40.000 K, na strojní zařízení 1734 K 32 h, takže se jeví cena budovy městské spořitelny pražské dne 31. prosince 1903 1,600.957 K 72 h. Čena statku Littengrůnu s dvory čís. pop. 1 a 2 v Littengrůnu obnášela koncem roku 1903 219.724 K 12 h. Jmění inventárního bylo koncem roku 1902 za 94.842 K 37 h. V roce 1903 bylo kou- peno věcí inventárních za 4265 K 95 h. V roce 1903 bylo odepsáno 7762 K 25 h, takže se jeví cena jmění inventárního koncem ioku 1903 91.346 K 7 h. Celkový výsledek správní za rok 1903 jest tento: 1. Spořitelní fond. Na úrocích bylo přijato 5,983.338 K 52 h a vydáno 5,349..248 K 99 h. bylo tedy více přijato o 634.089 K 53 h. k tomu re- alisovaný zisk na cenných papírech 2858 K 15 h do- hromady 636.947 K 68 h. Od toho: výlohy správní 400.094 K 69 h (o 17.877 K 11 h vyšší než v roce předešlém), daně a poplatky 193.074 K 54 h (o 2298 k 9 h vyšší než v roce 1902), odepsané úroky a náklady ze zápůjček na hypolěky 764 K 13 h, úhrnem 503.933 K 36 h, takže činí správní výtěžek fondu spořitelního za rok 1903 133.014 K 32 h. Správní výtěžek za rok 1902 činil 57.693 K 84 h, stoupí tedy správní výtěžek spořitelního fondu v roce 1903 o 75.320 K 84 h proti výtěžku za rok 1902, což vysvětliti sluší zvláště sní- žením úroků z velkých 49% vkladů na 31/% ze sta a neobyčejným vzrůstem vkladů 3122%. II. Reservní fond. Příjato bylo na úrocích 212.683 K 77 h. na užitcích z budovy spořitelní a statku Littengrůnu
Littengrůn
29 article
70.699 K 31 h, dohromady 283.383 K 8 h; správní výtěžek fondu reservního za rok 1903 činí 144. 527 k 90 h (proli 158.015 K 29 h v roce 1902); a připočte-li se správní výtěžek fondu spořitelního za rok 1903 133.014 K 32 h, činí úhrnný správní výtěžek spo- řitelního i reservního fondu za rok 1903 277..542 k 22 h proli 215.709 K 13 h v roce 1902, tedy více o 61.833 K 9 h. Vlastní reservní fond činil koncem roku 1902 7,118.220 K 45 h a vzrosti připočtením správního výtěžku fondu spořitelního za rok 1902 57.693 K 84 h a připočtením správního výtěžku re- servního fondu za rok 1903 144.527 K 90 h. úhrnem na 7.320.412 K 19 h. Po odečtení v roce 1903 vyplace- ných 40.000 K jako další části příspěvku městské spo- řitelny pražské v sumě 471.968 K 56 h, věnovaného k oslavě 50letého jubilea panování J. V. na stavbu České dětské nemocnice v Praze, obnáší koncem roku 1903 vlastní reservní fond 7,280.442 K 19 h. Fond pensijní činil koncem roku 1903 245.156 K 46 h proti 241.027 K 35 h (1902). Fond k uhraž. ztrát kursovních činí 1,617.647 K 50 h (proti 1,337.306 K 25- h koncem roku 1902) Vykazuje tedy městská spořilelna pražská koncem roku 1903 následovní vlastní jmění: vlastní fond reservní 7,135.914 K 29 h, správní výtěžek fondu reservního za rok 1903 144.527 K 90 h, správní vý- těžek fondu spořitelního za rok 1903 133.014 K 32 h, fond pensijní 245.156 K 46 h, fond k uhražování ztrát kursovních 1,617.647 K 50 h, úhrnem 9,276.260 k 7 h. Z trhů obilních. Po nechuti k obchodům ze dnů posledních a po chaběm smýšlení bursy peštské ne- bylo lze očekávati, že na včerejší naší burse bude obchod čilejší, ale přes to nedalo se předvídati, že bude odbyt žita tak nesnadný. Ceny žita klesly o 10 h.
Praha 7,280
30 article
Znamenaly K 6.90—7.20. Ale i laciněji bylo by bývalo lze nakoupiti. Pro pšenici byla také koupěchlivost slabší a smýšlení se značně uklidnilo. Obraty byly skrovné a ceny klesly proti úterku o 10 h. Z Prahy byla placena K 8.75—9.30. Trh s ječmenem zůstal nezměněně pevným, ale vysoké požadavky proda- vačů zabraňovaly rozvoji obchodu. Z Prahy zna- mená K 7.40—8.30. Oves následkem zvýšené nabídky zlaciněl rovněž o 5 h. Z Prahy byl placen K 6.35 až 6.55. Kukuřice jest bez obchodu a nabízí se z Prahy za K 6.70—6.80. S oslatními druhy plodin byl jen minimální obchod a ceny zůstaly nezměněny Anglo-rakouská banka. Na včerejší schůzi gene- rální rady anglorakouské banky stanovena bilance za 1903. Bilance vykazuje: Aktiva: Pokladniční hotovosti 4.739.046 K (oproti 1902 + 937.715 K), portefeuille 51,242 882 K (— 1,557.932), cenné papíry 8,842.152 (— 2,882.833), zálohy na cenné papíry 6.975.029 (— 1,343.480), nemovitosti 2,025.371, in- ventář 141.673 (— 454), skladiště 166.322 (— 17.606). hyp. půjčky 549.176 (— 68.977), dlužníci 145,757.955
Praha
31 article
1.959.094) K; passiva: akc. kapitál 48.000. 000, res. fondy 9,203.352 (+ 200.000), pokladniční po- ukázky a vklady 3,726.952 (— 1,329.177), akceply a poukázky ve Vídni 26,778.130 (— 4,815.304), v Londýně 18,202.461 (+ 698.040), slosovanéa k výplatě dosud nepředložené 41/2% zástavní listy 400, nevypl. dividendy 5474 (— 1111), nevypl. ku- pony zástavních listů 387, věřitelé 111,185 634 (+ 1,100.971), získ 3,336.818 (+- 20.879) K. Úče zisku a ztráty vykazuje: Výnos: přenos ziskový 248.901 (+ 3337), úroky 2,764.478 (+ 3704), zisk * cenných papírů a valut 214.370 (+ 95.448), pro- vise a různé zisky 1.086.205 (+ 29.786), výnosy filiálek 1,094 513 (+ 9827), nevyzdvižené dividendy 752 (— 47), úhrnem 5,409.221 (+ 142.056) K Břemena: 2,072.403 (+ 121.176) K. Jeví se tedy za prošlý rok hrubý zisk 5,409.221 K a po srážce nákladů a po povinné dotaci fondu pensijního (67.738), čistý zisk 3,336.818 K. Valné hromadě, na 30. března svolané, hude navrženo, aby po odečtení tantiem generální rady vyplacena byla ze zbývajících 3,268.026 K dividenda K 14.— na akcii, úhrnem 2,800.000, ze zbytku aby věnováno bylo reservnímu fondu 200.000 K a 268.026 K aby převedeno bylo na nový účet. Hnací řemeny. V Teplicích konaná schůze továr- níků hnacích řemenů z Teplic, Ústí n. L. a okolí usnesla se zvýšiti ceny hnacích řemenů a učiniti kroky za účelem organisace těchto továrníků rakouských.
Vídeň Londýn Teplice Ústí
32 article
Ustavující schůze této organisace bude 20. t. m. v Praze. Trh koži v Plzni. Za účasti četných obchodníků z celého království, jakož i ze Saska a Bavorska, ko- nala se 10. t. m. v Plzni dražba koží. Kůže prodávány za značně vysoké ceny: volské kůže za 116—122 hal. za 1 kg; býčí za 95—96 hal.; kraviny a teletiny za 104—115 hal.. Nejvíce kupovali domácí továrníci. Odpírání slev dopravních c. k. ředitelstvím státních dráh v Praze. Český odbor rady zemědělské pro krá- lovství české podal c. k. ministerstvu železnic násled- kem soustavného odpírání dopravních slev c. k. ředi- telstvím státních dráh v Praze stížnost, v níž pod- statně uvedl tolo: Po živelní pohromě, jíž roku loň- ského stiženy byly jihočeské kraje, povolilo c. k. mini- sterstvo železnic k žádostem českého odboru rady zemědělské pro království české nouzový tarif pro obvody živelní, pohromou poškozené a zavedlo snížené tarify pro dopravu krytiny a darovaného osiva. Než intence, jež c. k. ministerstvo železnic povolením do- pravních výhod sledovalo, mařeny jsou přísnou praxí c. k. ředitelství státních dráh v Praze při vyřizování podávaných reklamací. Nejmenší formální vada podané žádosti byla c. k. ředitelství státních dráh důvodem, aby reklamovaná sleva byla odepřena. Na př. zádosti
Praha Plzeň Sasko Bavorsko Český odbor rada zemědělský pro krá český odbor rada zemědělský pro království kg