1
masthead
9. září 1904. Číslo 249
4
article
Trojlistek Caroleanu — Rosa — Bogarescu pak žije
opěl v nejkrásnější shodě, jež as tak brzy nebude po-
rušena novými bouřemi.
= Střílel na pronásledovatele. Josef Costello, 26-
lelý zedník, byl v pondělí zatčen na stanici zvýšené
dráhy nároží 3. ave. a 99. ul. v New-Yorku, když
byl několikráte střelil do zástupu, který jej pronásle-
doval, poněvadž se po několik hodin potloukal kolem
staveniště na nároží 1. ave. a 101 ul. Costello jest
prý neuniovým dělníkem a byl na zakročení ostatních
dělníků na staveništi zaměstnaných minulého týdne
z práce propuštěn. Od té doby každodenně se po-
tloukal kolem staveniště, aby prý si vyzvedl zadrže-
nou mzdu, avšak unioví dělníci jej stále odháněli. v
pordělí přišel opětně a střelil prý na uniového zed-
níka Thomasa MeLaughlina, načež se dal na útěk.
Costello, který byl dělníky ze stavby pronásledován.
běžel na stanici zvýšené dráhy, odkud ještě několi-
kráte střelil na své pronásledovatele, načež jej zatkl
policista Skelly, který se nalézal ve vlaku, jenž právě
do stanice vjížděl. Costello byl předveden u pol. soudu
v Harlemu a pod zárukou 2000 dollarů odkázán ku
procesu.
Trojlistek
Rosa
Bogarescu
Costello
Skelly
NewYork
101 ulice
Harlem
5
article
Z literatury,
Z literatury,
Novásaison a.
2 — Nevím, není-li »mrtvá« saisona právě
nejživější. Zatím, co jste se koupali v moři,
šplhali v horách, leželi v lesním stínu, nebo
zkoušeli cizozemské kuchyně různých velkoměst.
jako by všechna literatura odpočívala. Nebýti
války, není v novinách co čísti, revue raději an
nevycházejí, aby nemusily vyplňovati své stránky
nečleným materiálem, nové knihy vůbec nevidět
— a ani po ní netouží nikdo, rozzuří li se
náhodou v té mrtvé době polemika — jako by
duněla na prázdno.
Ale zatím nespí ani nakladatelstva, ani
tiskařské stroje, ani korrektoři a autoři — celý
ten šik zaměstnaných na výrobě literatury právě
v té zdánlivě mrtvé saisoně je zachvacován zim-
ničnou činností a ve stálém napjetí. Od jara,
kdy lze si trochu po odbytém trhu oddychnouti,
počinají už nové záměry, nové kalkulace, nové
nabídky, nové smlouvy. Nové podniky nabývají
spěšným postupem pevných tvarů, a doba vněj
šího klidu na literárním trhu je určena k do
S podzimem počne nový život, a na ten
musí býti všechno připraveno. Co je asi při
praveno pro náš lelošní podzim? Do nakladatel
ského zákulisí nahlédat je těžko, rok za rokem
střeží každá firma své novinky z belletrie i umění
žárlivěji. Ale celkový charakter těch tří až čtyr
tisíc českých knih přištího literárního roku se
dá dosti stále odhadovati.
Novásaison a
6
article
Díla individuální, silná, vynikajíeí nad úroven
jsou výjimkami — a dosti vzácnými výjimkami
Hlavní kontingent tvoří literatura — prominte
přikré slovo — vyráběná, diktovaná potřebou.
konsumem a převalnou většinou, bohužel, ří
dící se také vkusem té massy, která ji každo-
ročně spotřebuje, místo co by jej měla vésti
Budou to stohy nejrozmanitějších překladů.
hledaných pro časovost, pro sexuellní obsah
pro osvědčenou »rodinnou« manýru, pro dobř
zavedené jméno autorovo. Budou to stohy lite
ratury »pro lid« původní i upravované, dobře
odbývané, protože se těší téměř volné kol-
porláži.
Budou to bezpočetné legie kalendářů vla
steneckých, náboženských, rodinných, kapesních.
odborných — této nejzbytečnější ale nejrozší
řenější knižné formy, kterou vniká potištěný
papír do nejširších vrstev; na konec záplav
nových a nově vydaných drahých učebnic, této
literatury, která by měla být tak dokonalá a je
tak ubohá. Vyrojí se nové i staré dětské knížky
po výkladních skříních, německý obrázkový fa-
brikát s českými vtištěnými verši, překlady.
úpravy, originály s podivným výběrem obrázků.
7
article
České střední školy přispějí k tém hromadám
potištěného papíru silnými balíky školskýc
zpráv a programů, opatřených vědeckými články
které z pravidla nemají čtenářů. Tuety odbor
ných i jiných listů, o kterých široká veřejnost
nemá tušení, chystají se při tom k tichému
skonu, zatím co tucty jiných nových připravuj
hlučně první svůj krok do života. A mezi tlm
nové knihovny, slovníky, velká umělecká díla,
eneyklopedie, sbírky — tak se to opakuje pra-
vidlem každý rok, jen že rok za rokem záplava
stoupá, eifra svazků roste, nakladatelů, antorů,
tiskáren přibývá — co zůstane však z toho
všeho, až sopadnou vody«, kolik velkých, sil
ných věcí vynese ten literární proud na povrch,
tak silných, aby příští vody je nesmetly ?
Český střední škola
10
article
* Karel B. Mádl: Umění včera a dnes.
V Praze. F. Topič. Cena 3 K. 1904.
Ruch výtvarného umění u nás působí zcela patrně
i na theoretickou literaturu. S umělcckou produkcia
praxí roste i kritika. „Umění včera a dnes“ je soubor
devatenácti studií a článků předního znalce toho oboru
u nás. Kniha mající svou duši: myšlení své, cítěni
i touhu svého člověka. Přichází jako samostatný, za-
okrouhlený, svůj zvláštm cíl a důvod své existence
mající celek. Přináší uměleckou praxi a theorii. Autoi
se připojil z přesvědčení k tomu názoru, dle klerého
kritika není objektivní, nýbrž subjektivní, jako samo
vmění. Umění je subjektivní výraz dušt, každé má
svou kritiku, která zachází a hyne, když zašla doba
jejího umění. Věrný to ohlas teskné doby nestálosti.
kdy dnešek zapírá včerejšek. Staré theorie trvaly po
věky, dnes žádná svého původce nepřežije. Ale pravda
nepochybná je, že kritika je na to, aby sprostředko-
vala porozumění mezi uměním, umělci a obecenstvem.
Takovou kritiku zamýšlí také autor. Způsob jeho práce
ukazuje, že to s tou subjektivností ohlášenou není
tak zlé. Nejde mu o to, aby ukázal svou vlastní
povahu, svůj vkus, vzdělání a aby umělec byl jen
houslemi, na něž si on, kritik, hraje svou, jakou
chce. Mádl vykládá předmět, a to nikoli ze sebe.
ale z ovzduší, z poměrů a z obsahu samého před-
mělu. Že říká takové kritice subjektivní, to je jen
věci theorie a osobní skepse. Praxe je důležitější.
Mádl
Praha
11
article
Vykládá u každéhe umělce napřed životní poměr
a vše, co určovalo jeho vývoj a povahu: ličí rodiště.
kraj, náladu jeho. Spojitost příčin a následků není
vždy zcela nutná. Ale spojitost umělce a člověk
je patrna vždy. Dále pozadí, okolí lidské, okolí umě-
lecké, vlivy škol atd. zkrátka tak, jak to nejlepší me-
thody moderní žádají. Při výkladu lidské duše Václava
Levého vidíme i obsah čisté povahy českého člověka
mírnost, vřelost, přítulnost, dobrotivou měkkost, tklivý
soucit, trpělivost bez reptání. Co potom vyjádřil umě-
lec takové duše? Kus duše národa. Z národa vzal,
národu vrátil zúrodněné a zdokonalené formou. Tu
pak není nikdy umění pro umění, ale pro život. V t
umělecké práci jsou sledy lidí, sledy bojů o pokrok
mravní, o vznešený, ideálm cíl života, o prospěch
lidství. Stopa umělců takových všech, jak je Mádl
líčí, je krvavá, neboť umělci jsou jednotky dokonalejší.
více a hůře bojující, hloub trpící. Čtenář brzy zpo-
zoruje nebo má zpozorovati, že se nejedná jen o obráz-
cích, sochách a jejich původcích, ale o lidech, boju-
jicích a zápasících za drahé statky života. Není to
kniha jen artistických essaví, ale v celku svém pěkný
příspěvek k poznání kulturních pokroků českého ducha
a síly české. Všecky články jsou cenné, nad jiné snad
obzvláště vynikají vroucností, pronikáním látky a ži-
volnosti pravdy čl. Liška, Lebeda, Jenewein, Aleš,
Hudeček a nejvíce Schwaiger. Ale i ostatní umělci
Václav
Mádl
Lebeda
Jenewein
Aleš
Hudeček
Schwaiger
dobrý I
12
article
jsou vylíčeni poutavě a přesvědčivě: Levý, Brožík.
Scbnirch. Marold, Holázek, Novopacký a Radimský
Všude po textu rozselo hojně nauk rozličných spe-
ciálních a sentencí i jak bych řekl pořekadel kriti-
ckých, na př. v čem záleží cena malířství historického-
realita živola — věc vitězná; spekulace věc v umění
záhubná; krajinářství rozdíl, „píseň duše obrazem“
(Lebody): v čem záleží českost umění atd. Kniha splní
jistě přání svého autora, ona vyřídí zprostředkování
a může býti dobrou školou obecenstvu. Ideální cenu
by měla, kdyby mohla obsahovati také reprodukce
jako německé Museum. Ale dnešní trh už obecenstvu
žádoucí obrazy dodá. Praha ovšem může a má popi-
Vbk.
Levá
Brožík
Marold
Holázek
Praha
13
article
sovaná díla znáti z orizinálů.
* Julius Skarlandt: Smutná láska. Verše
Ve Velkém Meziříčí, A. Šaška, 1904. K 1.20.
Jestliže se básník jednou osvědčil a potom se ob-
jeví vada, která většinou závisí na jeho vůli, je po-
vinností kritiky mu to upřímně povědět. Hlavní tou
vadou zde je, že básník příliš spěchá. Kniha nová
nemá přicházeli se zlomky zboží. Smutná láska proti
knize předešlé není pokrokem, jest jen jakýmsi do-
datkem a to nikoli prospěšným. Ovšem, že je tu ně-
kolik dobrých věcí, dobrá je bizarrní kresbička XXVI.
dobrá i krajinka II. a 1V., vše jednoduchoučké, ale
přece celé a hotové, originální výraz má píseň XII.
XVI., pěkná je v moderním hávu XXl. a i víc by
se našlo pěkného, ale proč tolik jiných má trpět ne-
dokonalostí pro pouhý spěch? Na př. hned I. básničk
si kazíojem nemožnou frásí „v svém srdci slyším
— hořký — kvést — věčného stesku — květ.“
Každé slovo z jiného smyslového oboru. Proč se má
pi té individuální jednoduchosti prostředků někter
slovo stále opakovati? Bolest mdlící, noc mdlá, slova
mdlá, ruce mdlé, slunce mdlé, mdlivá říš .. . ald.
v každé básni něco mdlého. Báseň XXIV. má „s mdlou
tváří kolem hlavy“ m. září; XXVIII. má slovo smích
místo vzlyk. Celek je lyrika melancholická, neurčitých
příčin, nejasně naznačené jakés lásky, sotva znatel-
ných obrysů, silněji načrtaných sifuací v krajině: ja-
kýsi kosmický smutek výrazu symbolicky popisného,
tiché, snivé melodie. Poetickým jádrem timto jedině
Julius Skarlandt
A Šašek
Velký Meziříčí
14
article
Vbk.
je hodna autora „Knihy veršů“.
* Joséphin Péladan: Citové zasvěcení.
Přeložil Leopold Pudlač. Praha, Symposion, 1903.
Velice zvláštní román. Hněvám-li se na jeho vý-
střednosti feministické, hledí na mne tak nějak smutně
a hrdě, že cílím výčitku nespravedlnosti; a chválím-li
si ho pro znamenité umění formální a ryze pařížskou
povahu, hledí zase tak. Opět výčitka. Nechce tedy
ani pouhé umění formální, ani feminism. Musíme pro
klíč hloub. Nalezáme stopu jakési filosofie. Ani ma-
terialism, ani dualism prý neplatí, ale jest jedno
podstaty psychofysické, s dvojí ledy polarisací. Věty
theosofické. Ano, tu je klíč k tajemnému románu.
Je to jakási mystická škola ke zdokonaleni duše. Po-
čestné ženy velkého světa mají zde najíti odpovědi
na všecky perversní olázky erotické, aby ušly nebez-
peči zkusit to samy. Jako kulhavý dábel odhaluje zde
hierofant erotickou duši Paříže v dlouhé řadě roz-
manitých obrazů, jejichž obecný smysl jest: hrozná
láska, hrozná služba v říši Erotově, neštěstí v ní
všude, bída, ponížení a hnus. Labyrint smyslné touhy.
Výslednice je Šalomounovo: Marnost nad marnost.
Pudlač
Erotův
Šalomounův
Praha
Paříž
Joséphin Péladan
verš
Symposion
15
article
Kletba, úžas « útěk ode všeho. Obrazy pařížských
mravů, zajímavé úvahy, pohledy na dějiny, úchvalné
sentence, to je kořist románu nad nějž nelze si mysliti
pařížštějšího. Děj ať si poutá koho chce, je podivínský
přeludný a záhadný, módní te úbor, který sestará. Ale
idea je stará a vzácná. Clověk už dávno poznal hnus
vášně tělesné a její úpadkový význam, už dávno
hledal spásu z ní. Byly dvě: cesta odříkání a askese.
a cesta umrtvování pomocí výstřednosti. Román Pi-
ladanův praví: Ani askesi ani výstřednost. ale za-
svěcení se do tajemství smyslné vášně pomocí citu.
totiž, aby duše osob jednajících dle příkladu v románě
a duše čtenáře pohledy a povídkami citových vzru-
chů se zůčastnily, vášně spoluzažily, ale i ruž. jich
poznaly, úpadku se uchránily a nad ně se povznesly
a očistily. Románová illustrace starého Aristotelova
požadavku v tragedii. Zajímavé-
Vbk.
Aristotelův
16
article
* Edgar Allan Poe: Berenice a jiné povídky.
Přeložil Jiří Živný. Symposion H. Kosterky v Praze.
1903. Za K 2.20.
Kniha geniálně poetické mystiky. O neobyčejných
povidkách jejích od časů Jos. V. Sládka, jenž o nich
z Ameriky zprávu přinesl, stále mnoho slýchánoa
lecos z nich překládáno. Zde je máme pohromadě.
Řada fantastických povídek, jejichž děj stále jedná
na pomezí cizích světů, v bráně smrti a života, před
odhalenými tajemstvími dávných magů. Umřela Be-
renice, ale dala znamení vědomi, umřela Eleonora.
ale dala o sobě znamení s nebe kadidlem, umřela Li-
geja, ale silou vůle chce zase ožiti pomocí těla jiného
umřela Rovena, umřela Morella, ale znovu ožilaa
v těle mrtvé dcery se ozvala atd. A on, žijící manžel.
Poe
Berenika
Živná
H Kosterka
V Sládek
Eleonora
Morell
Praha
Jos
Amerika
17
article
touhou svou a vzpomínkou budí duše mrtvých man-
želek a volá je k sobě. To je vše omamující, hrůzně
krásná poesie nemocných stavů duše a vášní, přese
vší zvrhlost cudná, útlocitná, zcela netělesná. Květ
strašného rodu uměleckého je ta poesie. Intelligence
velice nadprůměrná, zmocněný log smus rozumu i me-
chanismus obraznosti, smutné šílenství z nesmímé
touhy a stesku stálou písmí zádumčivé musy a stru-
nou jedinou. I přiroda všecka jakoby z říše stínů. Řeky
tekou tiše, bez hnuti, jako Acheron v podsvětí. Kolem
bájný stromů řad, vše úžasně smutné. Z prvu jsou
povídky snivé, ohnivě vroucí, vzletné a vzdušné ero-
tiky, krásné baslady o duši, legendárně ozářené taju-
plnými zázraky nadpřirozeného. Zvláště Eleonora tal
jímá, jistojistý to základ slavné básně Hlavran. Havran
se liší jen veršovou úpravou, myšlenka i nálada je
v Eleonoře táž. Ale pak přihývá přesnosti popisůa
vášnivé analysy, přibývá zvrhlého vkusu děsného
kniha konči čirým spiritismem, což je chyba. Závratné
hypothesy vědecké, užité neobyčejnou silou kombi-
nační obrazotvornosti proniknuté skutečným citem
podané slonem raffinovaně klidným, pozorným a sou-
středěným. Rozkoší tu podávaných třeba užívati stříd-
mě, aby duše zvláště mladistvých čtenářů krásnou
Vbk.
tu hrůzu mystiky nezaplatily příliš draze.
Květa
Eleonora tala
Hlavran
Havran
Rozkoš
18
article
Z českých listů.
19
article
* Beseda učitelská přináší v překladu V. Sládk
ukázku z Dicnysova (neb Longinova) spisu „O vzne
šenu slovesném“. Podobné ukázky starších literárních
sludií u nás dosti vzácné.
* V Lumíru je z polské literatury uveřejněna
revise názorů o hodnolě Sienkiewiczova díla. Jsou zají
mavy ty spory krilické o hodnotě umělecké, literární
sociální a stálé spory o nedosti ujasněné stanovisko
uměleckosti, užitečnosti a vnitřní nutnosti při literárním
tvoření — spory, opekující se už šablonovilě u každého
popularitou na uměecký vrchol vyneseného autora.
* V Rozhledech V. Nový reviduje práci gcografi
ckou na počátku XX. věku, podávaje zároveň přehled
zeměpisné práce české.
* V Slovenských Pohl'adech podává V. Riznen
soustavný alfabetický přehled slovenské literatury za
rok 1903. Nebylo by praktické a účelné, přejímati tyto
přehledy do české bibliografic?
* Česká Mysl má prospěšnou rubriku „Slovanská
korrespondence“, v níž uveřejňuje rozhledy po filoso-
fické literatuře slovanské. V posledním čísle J. Mikš
píše o Borisovi Nikolajeviči Čičerinovi, jenž nedávne
zemřel ve věku 76 let. Mikš po životopisném úvodu
podává jeho styky s ruskými vynikajícími muži, cha-
rakteristiku jeho vědecké práce a jeho filosofické
Čtenář.
ná zory.
Ze slovanských listě.
V Sládk
Longinův
Sienkiewiczův
V Nová
Pohl
V Riznen
J Mikš
Nikolajevič Čičerin
Mikš
Dicnysův
20
article
* Úmrtí A. P. Čechova způsobilo hotovou
literaturu nekrologů, esthetických rozborů a vzpo-
mínek, z nichž vybíráme některé, nejzajímavější. Nen
bez zajímavosti, že děd A. P. Čechova byl nevolníkem
hraběte Platova a že se nazýval Čech. Teprve když
robotou vydělal si tolik, že mohl si koupiti svobodu.
začali jeho synové užívati jména Čechov (= Čechův
syn). Olec Čechova byl obchodník s dobytkem a sňat-
kem převzal kupecký krám v Taganrogu; toto své
rodné město A. P. Čechov nad míru miloval pro buj-
nou přírodní krásu jeho okolí, pobřeží to moře Azov-
ského. Nejednou v listech svých vyslovuje přání, že
by se chtěl v Taganrogu trvale usídliti, ba i villu
v Jaltě chtěl prodati a usadili se v rodišti. Než drsné
klima tamější ho od toho zradilo. — S jedním ze svých
českých překladatelů byl v dosti živé korrespondenci.
V jednom dopise slibuje, že po cestě z Nizzy zastav
se v Praze. Nestalo se tak — Čechov se vracel přes
Berlín. V jiném vyslovuje uznání úpravě, v jaké na-
kladatelství J. Ottovo vydalo jeho román „Souboj“
Jinde píše o poměru lékařství a spisovatelství, jak on
si ho zařídil: Lékarstvi je mou zákonitou ženou, bel-
letrie mou milenkou a přiznám se, že v tom případě
je mi milenka dražší, než zákonitá žena. = Sňalel
s herečkou Knipperovou svedl ho úže s „Uměleckým
divadlem“ v Moskvě. Kdysi psal svému překlada teli.
že na divadle tom vypraveno bude ruské drama, ve
kterém má úlohu i cestovatel po Africe, rodem Čech.
Čechův
Platov
Čo
Čechov
Olec Čechův
J Ottův
Knipperův
Nen
Taganrog
Azov
Jalta
Nizza
Praha
Berlín
Moskva
Afrika
Čechy
21
article
Aby i v masce byl zachycen typ českého cestovatele
žádá o fotografie několika cestovatelů Čechů. Těto
snaze po věrnosti bylo hned vyhověno asi 15 fotogra-
fiemi našich cestovatelů. — Jeho labutí píseň: drama
„Višňová zahrada“ (je už přeloženo také do češtiny)
mělo zvláštní osud: v Moskvé slabý úspěch, v Petro-
hradě za to sensační. Příčinou bylo to, že moskevská
režie hru prostě dle svého rozumu přepracovala, petro-
hradská však ji vypravila v intencích autorových. Kri-
tika v nekrolozích hledí však na „Višňovou zahradu!
všeobecně jako na poslední vyhranění autorových ná-
zorů na život, jako na dílo neobyčejně poetické a do
jímavé. Uvidíme je snad i na českých jevištích. —
Po příjezdě do Badenweileru se Čechovu značně ule-
vilo. Ale hnedle nastaly záchvaty a Čechov přiměl
svoji choť, že třikráte vyhledala mu nový byt. V ka-
ždém bylo mu po několika dnech úzko a dusno. Po-
slední slovo pronesl v noci 2. (15.) července, když
vešel k němu povolaný doktor: rusky „umírám“a
tišeji opakované německy. Umřel polosedě na lůžku
a jeho poslední dobou sestárlá tvář rázem omládla
přijala na sebe výraz tiché spokojenosti. Poslední cesta
jeho v rakvi Ruskem byla provázena tklivými scénam
a důkazy oné všeobecné lásky, jaké se Čechov všude
plnou měrou těšil.
Čecho
Čechův
Čechov
Petra
Badenweiler
Rusko
22
article
* V Pavlovsku u Petrohradu zemřel znamenitý
ruský historik V. A. Bilbasov. Narozen r. 1837
v Poltavě, absolvoval universitu v Petrohradě, studoval
delší dobu u slavných historiků zahraničních a velice
mlád stal se docentem, r. 1869 pak řádným professo-
rem historie na universitě petrohradské. Než už r. 1871
šel do pense a stal se redaktorem „Golosa“, jehož
byl později (přiženěním) i spolumajitelem. V oboru
historie zajímal se zvláště epochou Bedřicha II., o níž
vydal několik děl; ale i otázky slovanské bedlivě si
hleděl; jmenujeme tu mimo jiné jeho dílo „Čech Jan
Gus iz Gusinca a „Kirill i Mefodij“. Roku 1884 zašel
„Golos“ a Bilbasov opustil pole publicistiky, vráliv
se opět k historii. Tu pak začíná jeho hlavní činnost-
rozbor doby carevny Kaleřiny II.; o této době platí
Bilbasov jako autorita nepopíratelná.
Bilbasov
Bedřich II
Čo
Gus
Gusinc
Kirill
Mefodij
Kaleřina
Pavlovsk
Petrohrad
Poltava
23
article
„Družtvo sv. Mohora“, jehož účelem je
šířiti osvětu mezi slovinským lidem, mělo lelos 84.598
členů, o 8540 více než v loni. V Americe má „Družtvo
1273 členů, v Africe a v Asii 198 členů. Letos rozdě-
leno bylo mezi lid 507.588 zdravých knih, za celou
dobu trvání „Družtva“ bylo jich rozděleno 9,807.620
* Chorvatské listy s nadšením rozepisují se o tkli-
vé ovaci, kterou připravil delegát moskevského Blago-
tvor. Oběčestva p. Čerep-Spiridovič s několika sou-
druhy stařičkému biskupu ďakovskému Stross--
mayerovi odevzdáním diplomu čestného člena té-
hož spolku. Znamenitý slavjanofil na stolci biskup-
ském — úplně už po poslední nemoci zotaven — by
hluboce dojat tímto důkazem vděčného obdivu a hosti
delegáty ruské s výrazy patrné, velké radosti.
* Slovenec přináší v překladu črtu „Hřích“
(Greh. Slika iz vlaka) od Jar. Vrchlického
* Slovinský lidový list „Mir“ uveřejňuje trpkou
epištolu o tom, jak Slovinci skoro šmahem na cestách
s obzvláštní zálibou hovoří německy. V té příčině —
praví list — beřme si vzor z bratří Čechů, kteří všude
a zvláště v našich zemích hrdě hlásí se k své rodné
řeči a jen v případu nejnevyhnutelnějším utíkají se
k jazyku neslovanskému.
* Jihoslovanský tisk rozepisuje se obšírně o chy-
staném sjezdu srbských lékařů a přírodo-
zpytců, jenž konati se bude za protektorátu krále
Petra I. v Bělehradě ve dnech 18—22. září t. r. Jiho-
slovanský tisk doufá v četnou účasť i jiných slovan-
ských — a především českých — lékařů a přírodo
zpytců.
Vrchlický
Slovinec
Čecho
Amerika
Afrika
Asie
Mira
Bělehrad
Družtvo svatý . Mohor
24
article
* V Chicagu zemřel ve věku 44 let polský žurna-
lista Leon Marlan Wild, jenž po více než dvacet lel
věnoval se záležitostem amerických Poláků; zesnuiý
vydával „Dziennik Narodowy“, „Oznisko“ a „Nowe
Žycie“. Organisace polská v Americe ztrácí v něm
neúnavného pracovníka.
* V Krakově zahájena velká průmyslovt
výslava kovodělnická, jež má poskytnouti obraz
pokroku, jaký v tomto odvětví průmyslu Halič v po-
sledních nétech učinila.
* Ve Lvově zemřela hraběnka Žofie Dzle-
duszycka, příteikyně básníků Julia Slowackéhoa
Krasiňského. Oba básníci věnovali jí četné básněa
byli s ní v živé korrespondenci. Když však literární
historikové pokoušeli se o zapůjčení listů Slowackého
a Krasiňského, byli vždy zesnulou hraběnkou příkře
odbyti. Snad že teď dědicové dovoli nahlédnouti do
vzácných listů těch a přivtěliti je k vydané korrespon-
denci obou polských básníků.
Marlan Wild
Polák
Dziennik
Nowe Žycie
Dzle
Julio
Slowackého
Krasiňský
Slowacký
Chicago
Amerika
Krakov
Halič
Lvov
25
article
* Polský romanopisec W. Siewszewski na-
psal román „Yang-Him-Tsi“, jehož francouzský pře-
klad byl právě ohlášen. Bude ozdoben množstvín
fotografli z dálného Východu. Vyjde až na podzim
však už teď zamluveno prý přes 500 exemplářů — n
čínském vyslanectví.
* K trvajícím už divadlům petrohrad-
ským — carskému Alexandrinskému, divadlu Liter-
Uměleckému, divadlu herečky Javonské (kněžny Barja-
tynské) a j. — přibudou na podzim divadla: herečky
Komissarzewské, herce Orieněva a dramatika Navro
ckého.
* Sotva Srbové pochovali Zmaje-Jovanoviče, u
novou oběť na nich vyžádala si smrť, básník-satyrik
Sima Lukin Lazič zemřel. Narozen v Beljini
v Bosně, osiřel brzo a odebral se do Bělehradu, kde
pomocí vlastenců srbských vystudoval gymnasium. Ve-
řejnou činnost začal jako herce, proživ trudných ně-
kolik let u potulných společnosti. Opustiv scénu, sta
se novinářem, byl dlouhá léta redaktorem „Srbobrana“
vydával satircký list „Vrač-Pogadač“ a sbírky sati-
rických (po většině politických) básní.
W Siewszewski
Javonský
Orieněv
Navro
cký
Srba
Jovanovič
Sim Lukin Lazič
Yanga
Boseň
Bělehrad
divadlo literaumělecký
26
article
* Srbská „Zastava“ vítá s potěšením projek
sjezdu jihoslovanské mládeže, jenž ko
nati se bude 10. září v Bělehradě. Svolavateié doufají.
že sjezdu zúčastní se Slovinci, Chorvaté, Srbové
Bulhaři a že na něm bude učiněn krok k upevnění
svazu jihoslovanského-
* Slovenec přináší překlad Kosmákovy novelly
„Saně“
* Záhřebské divadlo vypravilo s úspěchem
sociální drama pi. Juričové-Zagorky „Filip Košenski“
* Spolek jména Matejkova usnesl se věnovat
dům Matejkův v Krakově, zařízený tak, jak byi
ca života slavného malíře, městu Krakovu. Krakovská
městská rada přijala Matejkův dům do své správy.
* Slovinské listy rozepsaly se o slovin-
ském planinském družstvu, jež letos sla-
vilo desetileti své činnosti. K významné oslavě vy-
budován nový, pohodlný dům turistický ve Vratech
pod Triglavem, nazvaný ke cti zasloužilého podir -
glavského faráře „domem Aljažovým“. K otevřenía
vysvěcení domu sešlo se na sta turistů. Česká kolonie
pod Grintovcem na Jezersku byla zastoupena prol.
drem. Chodounským, drem. St. Prachenským, pro
J. Prusíkem, drem. Tillem, radou Marešem, radou
Frantou, drem. Kličkou, farářem Šittlerem a četnými
damami. Střed skem oslav byl dovjeský farář Aljaž.
bodrý stařeček, jenž vzpomínal let šedesátých, kdy
ročně pět, šesi turistů odvážilo se na Trigiav. Dnet
sta ochotníků kráčí po zabezpečených cestách. Z
všech přípitků vyznívalo: slovanské Alpy Slovanům
Slowianin.
Chorvat
Srba
Bulhar
Kosmákův
Jurič
Zagorka
Košenski
Matejkův
Aljažův
Chodounská
J Prusík
Till
Mareš
Franta
Klička
Šittler
Bělehrad
Krakov
Triglav
St . Prachenský
Sana
záhřebský divadlo
Český kolonie
Slovan Slowianin
Zastava
27
article
Z cizích revuí.
Z cizích revuí.
* Nemírným užíváním morfia zahynul v Mnichově
26letý spisovatel B. Benz, typ to literárního bohéma.
Měl silný talent lyrický a za krátkou poměrně dobu
vydal 16 svazků své poesie, z nichž „Der Mensch“ a
„Eevangelien der geslorbenen Frau“ jsou nejzname-
nitější. Benz prožil dobrodružný život. V 16. roce svého
věku zapálil kostel ve svém rodišti, utekl pak z bázně
před trestem do Italie, kde nosil pytle na lodi, do
Francie a do sev. Afriky, kde sloužil Beduinům jako
poháněč velbloudů. Stal se členem alžírské cizinecké
legie. Uprchl však do Evropy a redigoval v Curvchu
list pro ženskou emancipaci, od r. 1900 žil v Mnichově
„ve dne spal, v noci žil“ a vzbudil sensaci svým ti-
skovým procěssem, v němž jednalo se o urážku císaře
Viléma II. Odsouzen na 3 měsíce, leč nenastoupil trest:
smrť předešla pozemskou justici
* Nuova Antologia obírá se v posledních
číslech výlučně Potrarkou. C. Segrě píše o „básnické
domovině“ jeho Bologni a o silném vlivu, jaký měl
právě pobyt v Bologni na básnický rozvoj Petrarkův.
Dále uveřejňuje lalo revne řeč ministra vyučování
Orlanda, pronešenou při slavnostech v Arezzu. Z n
teprve se dovídáme, že italská vláda uctí památku
Vilém II
Petrarkův
Mnichov
Italia
Francie
Afrika
Evropa
Bologna
Orlando
Arezzo
Nuův Antologia
28
article
Petrarkovu tím, že vydá vzorně, souborné vydání jeho
Petrarkovu tím, že vydá vzorně, souborné vydání jeho
spisů, monumentální to dílo, které uvítáno Bude od
literárních historiků dojista s velkou radostí. — Tamtéž
poutavá studie Lollia o Goethově baedekru po Italii
Goethe cestoval dle knihy Volkmannovy a názory
autora této knihy o Italii měly silný vliv na Goethovy
dojmy.
*O spalování vdov v Indii píše K. Zachariae
V „Zeitschr. f. Volkskunde“. Při této cere-
monii — jež vzdor zákazům úřadním stále ještě trvá
vystupuje vdova jako nevěsta a obřady jsou identické
s obřady svatebními.
V Globu zajímavá stať Tetznerova o Srbsk
se stránky národopisné, doprovázená krásnými foto-
grafiemi.
* V Curychu po osm neděl hrálo sdružení mě-
šťanů curyšských pod širým nebem velkou hru hi-
storickou „Karel Smělý“ od Arnolda Otta s hudbou
G. Arnolda. Herců hra vyžadovala 90, mimo 90 jezdců
380 statistů, 37 hudebníků a 200 zpěváků. Jeviště po
jalo přes 5000 diváků, hra trvala více než 5 hodin.
Petrarkův
Lollius
Goethův
Goethe
Volkmannův
K V
Zeitschr
Smělá
Ott
Indie
Curych
29
article
* O nové americké belletristice píše v „D a s litt
Echo“ A. v. Ende. Asi před pěti léty odbyli si v Ame-
rice malou literární revoluci. Mladí, západoameričt
autoři odtrhli se na spisovatelském sjezdu v Chicagu
od východoamerických, anglicky-puritanským zásadám
se poddávajících spisovatelů. Ale byla to jen papírová
revoluce. Náprava falešného stavu nenastala. Dvě
knihy zaujaly letos pozornost, pocházejí od zakladatelc
amerického literárního realismu. První je „The Ambas-
sadors“ od Henrya Jamesa, druhá „The Son of Roral
Langbright“. Jako jinde tak i zde James líčí Američany
v Evropě a Howell líčí průměrného Američana v Ame-
rice. I James Lane Allen dobyl letos úspěchu knihou
„The Mettle of the Pasture“. Děvče v den zasnouben
zví, že její ženich měl dříve s jinou dívkou poměr
Třeba že tato oklamaná je provdána za jiného, přec
jen po dlouhém duševním boji nevěsta se svého že-
nicha zřekne. Z mladších vynikli Robert Herrick
(Their Child), Edith Wharton (Sanctuary), Jack London
(líčí klondycké typy v „The Call of the Wild“) a zvláště
talentovaná Ellen Glasgowová (The Deliverance). C
realistický román těší se velkému, úspěchu, je roman-
tickohistorický román úplně nepovšimnut.
Mr. Penn.
Henrya
James
Američan
Howell
James Lane Allen
Herrick
Wharton
Sanctuara
London
Glasgowová
Chicago
Evropa
the Ambas
the Sono of Roral Langbright
the Mettle of the Pasture
his Child
the Call of the Wild
the Deliverance
30
article
Bibliografie.
* Hovory na vsi. Sepsal A. Pravoslav Veselý
Nákl. čas. »Žář« v Praze.
* Oblíže ruské výslovnosti pro Čechy. Sesťavi
J. Izvěkov na Král. Vinohradech, Slezská ul. č. 17
Nákladem vlastním.
* Dělnický kalendář 1905. Rediguje F. V. Krejčí
Nákl. čas. »Zář« v Praze.
* Matčin hřich. Obraz ze života od Josef
Kejdana. Lidové biblioteky kniha I. na Král.
Vinohradech.
* Kalendář moravského a slezského studentstva
na r. 1904——5. Uspořádal F. X. Hodáč. Nakl. A
Píša v Brně.
* Fr. Jakub: Poslední zoud. Veršovaná histo-
rie. Nákladem vlastním.
* Samé tihó. Hanácké črty a obrázky. Provedl
Jan Spáčil. Nákladem knihkupectví R. Prombergra
v Olomouci.
* Spisy Sofie Podlipské. Sešit 129.—131. (Pře
mysl Otakar II.) Nákladem české grafické akc. spo
lečnosti »Unie« v Praze.
* Kalendář spolku na podporu chudé če
ské mládeže v Plzni na r. 1904—5. Nákla-
dem spolku.
* Úrazové pojištění dělnické dle práva rakou
ského. Napsali dr. Alfred Meissner a dr. Lee
Winter. Nákladem tiskového družstva sociálně-
demokratické strany v Praze.
* Příruční mluvnice jazyka českého pro učitele
a studium soukromé. Napsal dr. Jan Gebauer
Sešit 16.—17. Druhé opravené vydání. Nákladem
české grafické akciové společnosti »Unie« v Praze.
* Dilo, časopis Jednoty výtvarných uměleů
v Praze. Rediguje dr. F. X. Jiří k. V čísle 6.
příspěvek prpf. dra. K. Chytila k vývoji středověkého
maliřství v Čechách, provázený reprodukcemi obrazu
z poč. XVI. stol. Jiné cenné příspěvky.
A Veselá
J Izvěkov
Král
F V Krejčí
Kejdana
Hodáč
Píša
Spáčil
R Prombergr
Podlipský
Otakar
doktor
Meissner
Winter
Gebauer
Jiří k
K Chytil
Praha
Čechy
slezský
Brno
Olomouc
Plzeň
Náklo
Dila
demokratický strana
Jednota výtvarný uměle
31
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Z c. k. státní realky na Král. Vinohradech. Na
počátku školního roku 1904/5 zápis do I.—IV. třídy
pro nedostatek místa již konán být
nemůže: do V.—VII. třídy díti se bude zápis no-
vých žáků z veřejných škol středních dne 17. září
od 10. do 11. hodin dopoledne. Přijati budou jen ti
žáci, kteří pro přechod svůj mají zákonnité důvody.
Zdejší žáci přihlásí se k zápisu v sobotu 17. zář
o 8. hodině ranní v příslušných třídách. Zkoušky
opravné a dodatečné budou se konati v pátek dne
16. září o 8. hodině ranní. Maturitní zkoušky budou
honány: písemné 21. září a ústní 23. září o 8. hodině
ranní.
Zápis žáků do I. třídy nově zřízeně c. k. státní
reálky v Přibrami konán bude dne 16. a 17. září o
8. do půl 10. hodiny dopolední. Po zápise bude hned
přijímací zkouška písemná z češtiny a počtů a od-
poledne ústní. K zápisu potřebí jest křestního listu
a frekventačního vysvědčení. Zevrubnější zprávy
v ředitelně ústavu
Na stálním realném a vyšším gymnasiu v Chru
dimi bude zápis žáků do I. třídy dne 16. a 17. září
vždy od 8—10 hodin dopoledne. Do tříd ostatních
budou přijímáni žáci z jiných ústavů přicházející dne
16. září od 8 do 10 hodin dopoledne Žáci na ústavě
ve studiích pokračující přijímáni budou dne 17. zář
o 10 hodině dopoledne. Další oznámení na návěstni
desce v ústavě.
Zápis žáků do obecných a měšť. škol ledečských
na školní rok 1904 —05 koná se ve dnech 14. a 15.
září a sice pro obecnou školu divčí v budově téže
školy (na náměstí), pro školu chlapeckou obecnou
měšťanskou a pro měšťanskou dívčl v budově školy
chlapecké, vždy od 8. do 12. hod. dopol.
Král
Žák
32
article
Obchodní akademie v Prostějově. Zápis žáků pr
školní rok 1904— 1905 konati se bude dne 9.—16.
září. Do I. ročníku příjímaji se žáci, kteří odbyli
čtyři nižší třídy škol středních alespoň s prospěchem
dostatečným, pak žáci ze III. tř. školy měšťanské.
jejichž vysvědčení vykazuje známky vesměs alespoi
dobré. Žáci školy měšťanské musí se podrobiti přijí-
mací zkoušce z češtiny a počtův. Všichni absolventi
mají právo jednoroční služby vojenské. Na veškeré
dolazy odpoví ředitelství Obchodní akademie v Pro
stějově. — Inlernát pro studujíci akademie přijímá
již přihlášky chovanců pro nový školní rok. Zdravé.
účelně zařízené místnosti. Internát není podnikem
výdělkářským. Veškeré dotazy zodpoví Správa měst
ského internátu v Prostějově.
Na českém matičním gymnasin v Míslku, jež má
právo veřejnosti, bude se konati zápis žáků do l.
třídy se zkouškou přijímací v budově gymnasia
v Místku dne 16. a 17. září od 8. hod. ranní. Zápis
žáků do II.—VIII. třídy konati se bude dne 17. září
od 11. do 12. hod. polední a od 3. do 5. hod. od-
polední. Zkouškám doplňovacím a opakovacím pod
robí se záci dne 16. záři od 8. hod. ranní. V týž
den lze se také podrobiti zkouškám přijímacím do
II. až VIII. třidy. Za takovou zkoušku platí se vždy
24 K taxy. Bližší zpravy podá ochotně ředitelstv
ústavu.
Prostějov
gymnázium v Místek
obchodní akademie
II
33
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Daes hraje
se Rostandova bobalýrská komedie »Cyrano de
Bergerac« (1. čtvrtka předpl.) opětné s panem
Vojanem v roli titulní, paní Landovou, pp. Matějov
ským, Želenským, Sedláčkem, Mošnou, jakož i téměř
všemi ostatními solisty činoherními, operními sbory
a velkou komparserit Zejtra přijde na řadu v oper
nim cyklu českém Fibichův »Pád Arkunae
v němž pohostinsku vystoupí paní Anna Veverková
Keltnerova od městského divadla v Norimberce a dvoji
tou úlohu Helgy Margity poprvé zpívati bude sl. Sla-
víkova. — Na neděli odpoledne určena je Humper
dinckova opera »Perníkova chaloupka« a na
večer Želenského veselohra »Tažní ptáci«. Na
všecka tato představení možno obdržeti vstupenky již
ode dneška u denní pokladny; tamtéž přijímaji se
i přihlášky na nové předplacení a sice každý
den, o němž nejsou v Národním divadle dvě před-
stavení, vyjímaje tedy z pravidla středu a neděli.
Dosavadní pp. abonenti se upozorňují, že mohou se
přihlásiti o svá místa, jež jim budou zachována do
26. září, již nyní, kdy u pokladny není nával. Po
26. září budou zadávána místa i nově se hlásícím
Předpli cení vypisuje se opět na 288 her.
Rostandův
Cyrano
Vojan
Landová
Želenský
Sedláček
Mošna
Veverková Keltnerův
Margita
Perníkův
Matějov
Norimberk
národní divadlo
český Fibichův
34
article
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze—VII. Dnes
má svůj benefiční večer paní Marie Spurná, k němuž
zvolila si původní novinku »Z učitelského ráje«. Hru
o třech jednáních. Napsal Karel Sylvan. Režisér
V. Spurný. Hlavní úlohy hrají dámy: Spurná, Balá-
kova, Vejvodova, Bitrmanova, Pražská a pp. Hlavatý,
Čekanský, Jiřikovský, Lachman, Počepický, Pražský,
Kovář, Rabský, Chalupník. Začátek o 7. bodině večer.
Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy.
Zejtra jest představení pořádané českou obcí střele-
ckou. Bude se hráti Pohlova výpravná, kouzelná
báchorka se zpěvy »Sedm havranů«. Začátek večen
o půl 8. hodině. Čeny míst poloviční
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes se
hraje po desáté Faydeauova výtečná fraška »Vévod-
kyně Crevetla« (pokračování »Dámy od Maxima«)
s paní Boženou Jeřábkovou-Kaclovou v titulní úloze.
Ostatní hlavní úlohy mají dámy: Táborská, Kubíková,
Lierová a pp. Lier, Kublk ml., Táborský, Kaňkovský.
Edl a Zdrůbecký Zejtra v sobotu jest premiéra vý-
pravné operetty »Cirkusačky«
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes opakuje se při cenách polovičních »Hraběnka
Sarrah, aneb: Cikánská krev«. Sensační hra o pěti
jednáních. Napsal Jiří Obnet. Z francouzského přelo-
žil J. Kühnl. Titulní úlohu hraje sl. Vedralova. Zejtra
je lidové představení za poloviční ceny »Magdalena«.
Za nejbližší původní novinku připravuje se »Pražské
švadlenky« od Otty Fastra.
Spurná
Sylvan
V Spurná
Balá
Vejvodův
Bitrmanův
Hlavatá
Čekanský
Jiřikovský
Lachman
Počepický
Chalupník
Pohlův
Crevetl
Jeřábkův
Kaclův
Kubíková
Lierová
Lier
Kublk
Táborský
Kaňkovský
Edl
Zdrůbecký
Král
Sarrah
Obnet
J Kühnl
Vedralův
Magdaléna
Ott Fastr
Praha
lidový divadlo
smíchovský divadlo
Pištěkův lidový divadlo
kouzelný báchorka
35
article
Hudba.
Hudba.
+ Ella Tvrdkova, bývalý člen opery Národního
divadla, nyní král. bavorská dvorní operní pěvkyně
v Mnichově, měla letos příležitost při Mozartově a
Wagnerově mnichovském cyklu zpívati ve třech vy-
nikajících úlohách: v Mozartově »Figarově svatběs
půže Cherubina (u nás zpívala v téže opeře tempera-
mentu jejímu mnohem méně přilehavou úlohu hra-
běnky), v »Kouzelné fletně« Paminu (jako u nás) a
ve Wagnerových »Mistrech pěvcích norimberských«
Evičku (v této úloze je v Praze neznáma). Poslední
z těchto úloh připadla slč. Tvrdkově již po čtvrté od
roku 1901 v cyklech Wagnerových, kdy na základě
svého úspěchu v ní byla k mnichovské dvorní opeře
výhodnou smlouvou zavázána, a již tento fakt sám
stačí, aby kvalita uměleckého výkonu jejího byla dle
toho správně posouzena. Druhé dvě úlohy v Mozar-
tově cyklu měly pro slč. Tvrdkovu neobyčejný úspěch
a došly zasloužené chvály, z níž tuto několik uká-
zek namátkou podáváme: »Slečna Tvrdkova byla
rozkošná jako páže Cherubín a podala v každém
směru znamenitý výkon, který vedle výkonů její
bezprostřední předchůdkyně ve vší cti mohl obstáti.«
(»Münch. N. Nachrichten«.) »Vyborné bylo půže Che-
rubín slč. Tvrdkovy, mnohem více svění a gracios-
nější nežli posledně u slč. Nastovy. Její arie »Nové
slasti, nové žaly« byla jedním z nejlepších výkonů
večera.« (»Allg. Zeitung«.) »Cherubín slč. Tvrdkovy
je brillantní výkon: právě tak, jak je myšlen, pravý
to zamilovaný chl pik, aniž je polodětská jeho po-
vaha zapřena a nádherným pěvackým výkonem pod-
porovaný« (»Bayer. Kurier u. Münch. Fremdenblatt«.)
»Výborný výkon podala naše Tvrdkova jako Pamina.
Tvrdkův
Mozartův
Wagnerův
Figarův
Cherubini
Pamina
Evička
Münch
N Nachrichten
Vyborný
Che
Bayer
Mnichov
Praha
Mozar
Nová slast
národní divadlo
Zeitung
Kurier
36
article
Roztomilá umělkyně zejmena ve hře a výrazu při-
vedla sympatický živel své umělecké činnosti na
stupeň velmi pozoruhodný.« (»M. N. Nachr.«) »Přede-
vším Pamina slč. Tvrdkovy, jejíž pěkný sopran se
stále krásněji a volněji rozvíjí a která i herecky je
vždy na svém místě.« (Allg. Zeitung“.) »Ze známých
výkonů zdejších sil rád bych zvláště upozornil na
Paminu slč. Tvrdkovy, protože v rozmanitém ohledu
vykazovala pozoruhodné pokroky. (»Münch. Zeitunge.)
»Z domácích umělců vyznamenala se především slč.
Tvrdkova. Hlas její zněl nádherně a ona propůjčila
své Pamině správně dramatické prohloubeni, aniž
dětinná bylost její při tom utrpěla újmy.« (»Bayer.
Kurier u. M. Fremdenblatte.)
+ Hudka chrámová. V neděli 11. t. m. prove-
dena bude o 9. hodině dopolední v hlavním chrámu
Panny Marie před Týnem mše od Šimona Sechtera,
pro smíšený sbor s průvodem varhan. Graduale,
Offertorium a Pange lingua od V. B. Jandy. Vložku
»Ave Maria« pro tenorové solo s průvodem varhan
složil a přednese pan Ant. Aupěka, člen Narodního
divadla. Introit a Communio chorálně.
M N Nachr
Tvrdkův
Münch
Bayer
M Fremdenblatte
Hudek
Marie
Sechter
Janda
Marius
Antonín
Introit
Communio
Zeitung
Kurier
Narodní divadlo
37
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
»Sokol« vyšehradský žádá své členy, by se četně
zúčastnili důležitého vyletu cvičitelského sboru k ve-
řejnému cvičení svěřene jednoty v ohroženém území
v Ledvicích u Duchcova, Schůze zejtra v sobolu 10.
září o 6. hod. večerní v tělocvičně. Odjezd z nádraží
vyšchradského o 6 hod. 36 min. Jízdné 8 K.
Ledvice
Duchcov
Sokol
38
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Upozornění k volbám do živnostenského soudu
v Praze. Magistrát král. hlav, města Prahy upozor-
ňuje, že voličové oprávnění k volbám do živnosten-
ského soudu v Praze v obvodu obce pražské, kteří
neobdrželi dosud volební legitimace, mohou se o ně
přihlásiti v městské volební kanceláři v Praze, v Plat-
néřské ulici čís. 23 (č. p. 100—1.) v I. patře, kdež
jim budou vydány na řádný průkaz buď listem
živnostenským, domovským, křestním, neb knížkou
pracovní, členskou knižkou nemocenské pokladny.
Bez řádného průkazu leg timace nikomu vydána
nebude.
* Sjezd slezských hostinskýchi v Opavě uspořádán
byl dne 2. září. Předsedou jeho zvolen p. Alois Navrátil
z Mor. Ostravy, místopředsedou p. H. Lamparta
zapisovatelem p. Fr. David z Kylešovic. „O právech
a povinnostech živnosti hostinské“ pojednal tajemník
Zemské jednoty hostinských, a pan Navrátil. Red. pan
Jos. M. Razim pojednal o „Programu organisovaného
hostinstva v okresních organisacích“ a Zemské jednolě
hostinských, načež schválena resoluce, ve které žádá
se zejmena průkaz způsobilosti, změna živnost. řádu
tím způsobem, že vsune se do §§ 18. a 20. ustanovení,
že jest třeba vyžádati si dříve dobrozdání hostinského
společenstva, nežli se nová koncesse udělí, nežli se
dá svolení, aby stará koncesse byla přenesena, anebo.
nežli se koncesse rozšíří; a že se přiznává spolcčen-
stvům právo rekursu s účinkem odkládacím proti všem
rozhodnutím úřadů ve zmíněných případech. Dále se
žádá, by živnost hostinská byla výhradně provozována
držitelem koncesse, by vláda svolala co nejdřive ankety
hostinských, obchodníků a pivovarníků, jež by se po-
radily o opravě řádu živnostenského, změnu § 38.,
zřízení instruktorátu s českou jednací řečí pro vévod-
ství slezské samostatně a o náležitou ochranu a spra-
vedlnost od politických úřadů vůbec.
Navrátil
Mor
H Lampart
Jos
M Razim
Praha
Opava
Ostrava
Kylešovice
Reda
živnostenský soud v Praga
39
article
*Úrazová pojišfovna dělnická pro království česká
v Praze. Ve schůzi představenstva, konané dne 2. září
za předsednictví pana JUDra. Otty Příbrama, advo-
káta, bylo oznámeno, že nynější katastr čítá 118.150
podniků. Od počátku činnosti ústavu (t. j. od 1. listo-
padu 1889) hlášeno do konce roku 1901 180.700 úrazů,
v roce 1904 dosud 11.262 úrazy. Pohřebného vypla-
ceno do konce 1901 114.997 K 78 h: v roce 1902
10.550 K 19 h, v roce 1903 10.065 K 39 h, v roce 1904
dosud 6893 K 94 h. V 67.543 případech byly důchody
zraněných stanoveny a splatných částek účtováno
za 19,712.549 K 6 h do konce roku 1901, v roce 1902
3,708.455 K 42 h, v roce 1903 3,910.712 K 36 h, v roce
1904 dosud 2,792.199 K 14 h. — Úhrnná výše vy-
placeného odskodného dosahuje do konce roku 1900
JUDr
Ott Příbram
Praha
40
article
19.258.804 K 85 h, v roce 1901 3,994.620 K 58 h,
v roce 1902 4,302.983 K 34 h, v roce 1903 4,533.139 K
22 h a v roce 1904 dosud 3,225.569 K 78 h. — Ze
stálých důchodů plyne: 1895 vdovských důchodů
v úhrnné roční výši 286.659 K: 2389 dětských důchodů
v úhrnné výši roční 247.865 K 24 h: 127 ascendent-
ních důchodů v úhrné roční výši 14.145 K 84 ha
14.482 důchody pro trvale úplně nebo částečně k vý-
dělku neschopné v úhrnné roční výši 2,239.192 k
20 h. Vykázaných 18.893 důchodů stálých, plynoucích
v roční úhrnné výši 2,787.862 K 28 h, vyžaduje úhrad-
ní jistiny asi 32,971.378 K, která vzroste ještě o hod-
nolu stálých důchodů, jaké ze 14.909 úrazů projedná-
vaných vyplynou. Z těchže mimo důchody léčebné
plyne již 9740 dočasných důchodů po skončeném
léčení. Pojistného došlo do konce r. 1900 35.956.861 K
37 h, v roce 1901 5,716.658 K 71 h, v r. 1902 5,639.015
K 15 h, v r. 1903 5.514.834 K 90 h. v roce 1904 dosud
5,.331.525 K 14 h. Sjezd delegátů okresních nemocen-
ských nokladen konán bude dne 30. října t. r. v sále
„U bílé labutě“ na Poříčí v Praze
* Společenstvo obuvníků na Smíchově koná dne
12. zář t. r. v pondělí o 6. hod. večerní v místnosti
spolkové v hostinci „U bilého lva“, Komenského uliee
Komenský
Praha
Smíchov
U bilý lev