ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 e2b2ef30-71e1-11dc-8dba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 34 celkem · entity: person 123, place 103, org 14, work 4
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODN LSY.
3 masthead
9. září 1904. Císlo 249.
4 article
učinilo ve dnech nedávných rozhodnutí pro stav- bu přiznivé, zajisté v uvážení co nejpřísnějším všech zájmů, o kteréž zde se jedná. Doba rekursní trvá 4 neděle. Možná, že zemský výbor k žádosti ředitelství obou ústavů humanitních rekurs podá. V tom případě dojista i úřady aka- demické, sbor professorský fakulty filosofické jakož i akademický senát české university, plnou váhou svého vota budou proti rekursu působiti. Spor se vede pod heslem hygieny. Nuž, pak dlužno co nejdůrazněji vytknouti, že také stu- dentstvo naše při našich neúmorných provisoriích vědeckých trpí již celá desetiletí nedostatky hy- gienicky vskutku velmi povážlivými, jež o mnoho převyšují to, čím by se — dle tvrzení hygieniků — ublížilo oněm několika chorým dítkám na- lezince, k vůli nimž byl nalezinec deklarován za ústav léčebný. Je-li nebezpečí tak vážné, pak nutno mu čeliti vhodným způsobem jiným, na př. jinou dislokací, zřízením dependance pro dítky choré a pod., ale nikoli tak, aby ještě dále braly škodu vědecké naše zájmy a trpělo naše student- stvo, jež již dlouho a vždy důrazněji — a plným právem — volá po konečné nápravě poměrů přímo nesnesitelných.
5 article Denní zprävy.
Denní zprävy. — Německá národní rada pro Čechy, po mnohých strastech nuzně slepená, vydala právě provolání »k německému lidu v Čechách«, v němž napomíná jej především k svornosti jejiž nedostatek — jak známo — málem by byl usmrtil Volksrath ještě před lěžkým porodem. »Němci v Čechách, buďte svorni! Buďle svorn v obraně nacionálního nebezpečí a v práci pr blaho národa!« volá bard, jemuž uloženo sbá- snění proklamace Volksrathu. »Bída jest veliká a všeobecná. Se všech stran docházejí žaloby nejvyšší jest čas, hledati prostředky a všechny síly napjati k zmírnění národní tísně našich sou- kmenovců.« Tedy nová variace na starou lež.
Volksrath Němec nový Čechy
6 article
Jak ta národní tíseň Němeů v Čechách vypadá, vidí se hned z třetího odstavce provolání, kterýž zní takto: »Naši národní protivníci dobyli již mnohé pole, německé kraje v Čechách jsou prostoupeny českými úřadníky, českými školami, českými spolky a všude jsou nepřátelé v horlivé činnosti, dobýti německé národní državy. To musí býti změněno!« České školy, české s polky. češti úřadníci jsou tedy nacionální tísní něme- ckou a volksrath není tedy ničím jiným, než spolkem, založeným proti českým školám, če- ským úřadníkům a spolkům . . . Šlechtic Körber. který přes své prohlášení o své povinnosti chrá- niti »německou národní državu« nebyl dosud jmenován čestným členem německého volksrathu v Čechách, ví nyní, co znamená tato ochrana — potírati české školy, české spolky, co se týče třetího úkolu, potírati české úřadníky, to už po- chopil a to už také podle nejmožnější možnosti provádí — jak jsme se dověděli z nesmrtel ného přípisu pana dvorního rady Šafaříka k Pod mokelským. Pokud se týče Volksrathu samého, jeho pomůcky, jimiž chce bojovati proti všem nepřátelům německé državy, jsou to peníze, »nikoli sta, nikoli tisíce, ale mnoho set tisíe korun« (respektive říšských marek), jak se v pro- volání praví. Vedle kupování českých duší — v českých rodičích i dětech — má býti těchto peněz použito zvláště ke korumpován voleb, jak provoláni beze všeho doznává svým odstavcem o dostatečných prostředelch pro obecní volby v místech jazykového pomezl.
Körber Šafařík Volksrathu Čechy český škola
7 article
Co se tu praví o odvislosti německých soukme- noveů od záložen a jiných utiskovatelů, o ochraně německého obchodu a živnosti v německých krajích, to je fráse v německých ústech, oplý vajících Wieserovou doktrinou o hospodářské převaze Němců nejen pokud se týče jieh hrdého průmyslu, nýbrž i všech živností a ko- nečně v rolnietvu a to všude bez rozdílu. Zkrátka je to proklamace násili, zpupnostia bezohlednosti německé, jejíž zájmové rayony jsou skutečnou německou državou. Všeněmecký denník vídeňský, pojednávaje o theorii držav srovnal Němce v Čechách s celními ochranáři a Čechy s přívrženci volného obchodu. Nikoli Jestliže nějaký »majelek« jest krádeží, je t německá národní država a okradenými jsou tu Češi. Všichni ochránci této državy jsou pak vlastně přechovavači kradeného statku, který by se vrátil v državu okradeného, jakmile by zákon byl osvobozen z rukou jeho ustanovených strážců. Německým Volksrathem, kterýž svého předsedu dra. Tiltu stavi v čelo veškeré na- cionální organisace české, povstává českým menšinám nový veliký a mohutný tyran, české drobné práci národní odpůrce, který si dá zá- ležeti, aby byl pocítěn. Nezbyde nic jiného, leč učiniti příkazem každému Čechu, aby se stal i výkonným i poplatným členem příslušné své jednoty a zasvětil své síly účelům Národní rady české s veškerou opravdovostí, horoucí láskoua obětavosti, která nás činí nepřemožitelnými.
Wieserův Němec Čecho Čech Čechy
8 article
— Devátý mezinárodní sjezd žurnalistů zasedati bude ve Vidni ode dne 11. do 18. září Velice obšírný program, na celý týden rozvržený- přináší na neděli dne 11. t m. o 4310. hod. dopol. slavnostní zahájení v sloupové dvoraně posl. sněmovny řišské rady presidentem Assocince de Presse p. Vilémem Singrem za přitomnosti arciknížete Rainera. Odpůldne hostina v Lido- vých sadech, jízda Praterem, večer představen ve dvorní opeře. Skutečných jednacích schůz projektuje se šest, v pondělí dvě, v úterý jedna, ve středu dvě a ve čtvrtek schůze závěrečná. V ponděli večer bude soirée u předsedy mini- sterstva dra. šl. Körbra, v úterý raut u zahra ničního ministra Goluchowského, ve střodu soirée u starosty dra. Luegra v slavnostní dvoraně radnice. Poslední dny sjezdové věnovány vý letům, mezi jiným na Semmering (v pátek), do Islu a Gmundenu (v sobotu), do Solnohrad a Salepurku (v neděli). Účastenství bude přes to, že počet delegátů přesně řídí se podle počtu členstva příslušných žurnalistických organisací. velice značné. Očekává se 70 francouzských. 39 anglických, 17 portugalských a přiměřený počet delegátů švédských, dánských, belgiekých. vlašských, uherských, německých a j. v. Češt žurnalisté účastní se mezinárodního sjezdu teprve po druhé. Poprvé to bylo o loňském sjezdu v Bernu, kdež Spolek českých žurnalistů byí zastoupen jedním delegátem. Letos počet členů našeho spolku opravňuje k dvěma delegátům, jimiž zvoleni pp. posl. Josef Anýž, redaktor »Národních Listů« a Josef Kummer, redaktor »Politiky«. Jednací síní sjezdu, jak již řečeno je sloupová dvorana posl. sněmovny, kteráž po
Assocince jít Presse Singr Rainer Goluchowský Anýž Kummer Lido Semmering Islo Gmunden Solnohrad Bern východ sad jízda Prater
9 article
prvě propůjčena bude k účelům mimoparla- mentním. Nádherná tato místnost byla k účelu tomu zvláště adaptována i jest v ní místa pro 2000 osob. Pro zvané hosty nežurnalisty vy- hraženy poboční prostory, střed sálu určen pro účastníky. První mezinárodní sjezd žurnalistický pořádán byl v Antorfé r. 1894. Po řadě násle dovaly sjezdy v Lisaboně, Štokholmě, Římě Paříži a Bernu a předmětem jich jednání byly přirozeně nejpalčivější otázky denního tisku jako jsou tiskové zákonodárství a tisková praxe otázka literárního majetku, vymezení žurnali stického a spisovatelského povolání, otázka iden titní legitimace pro žurnalisty pro cesty do ciziny zkrátka otázky solidárnosti celého stavu a jeho mezinárodní organisace. Nejdůležitějším předmětem jednání sjezdových až dosud bylo zřízení mezi národního soudu ve věcech tisku, kterýž by judikaturou svou zjišťoval, co na základě zásady nejpřisnějších požadavků cti ve věcech stavu podle obyčeje a mravu platiti může za právo.
Lisabon Štokholma Řím Paříž Bern
10 article
Na sjezdu bernském podal předseda vídeňského sjezdu red. V. Singer poprvé přiměřený návrh a sjezd letošní bude se zaměstnávati návrhem podrobného statutu takového mezinárodního soudu tiskového. Podle navrženého statutu příslušeli má mezinárodnímu soudu žurnalistickému právo trestných rozsudků a právo vynášení nálezů smírčích. Jedním z neposledních eílů sjezdu bude jednání o požadavku zmírnění polemického tónu od národu k národu. Sjezdy byly až dosud vyznamenávány obzvláštní pozornosti panovníků, v jichž sídlech konány. V Belgii, Švédsku, Por- tugalsku byly sjezdy hostem králů, král Oskar švédský účastnil se v Štokholmě rokování osobně řečí uvjlací a uvítacím proslovem v královském zámku. V Římě sjezd zahájen u přílomnost celého dvora králem Humbertem, v Paříži pre sidentem Loubetem, v Bernu místopředsedou republiky. Předsednictví sjezdu vídeňského se- stává ze zasloužilého předsedy všech devíti sjezdů
V Singer Oskar Belgie Švédsko Řím Paříž Loubet Bern Humberto
11 article
V. Singra, tajemníka Taunaye (Francie), zástupeů Německa G. Schwatzera (Berlín), Ab. Osterrietha a dra. G. Stolze, zástupců Francie Adr. Hé- brarda (»Temps«), A. Humberta (»Eclair«), zá- stupce Uher Rakosiho (»Bud. Hirlap«); Portu- galy zastupuje Magalhaes, Ilalii bývalý ministr Ferraris a Ond. Cantalupi, Anglii Lavis, Švédsko J. Janzon. Bývalý zástupce Holandska Knyper vystoupil z předsednictva ježto stal se předsedou ministerstva, rovněž třeti zástupce Italie, Luz- zati, který stal se ministrem financío — Slovanské parallelky ve Slezsku. V za sedání obecního výboru dne 30. srpna 1904 král věn. města Chrudimi přijata byla tato reso- luce: „Obecní výbor král. věnného města Chru dimi v zasedání svém, dne 31. srpna 1904 kona ném, usnáší se jednomyslně na tom, vybídnout vysokou c. k. vládu, aby vyřizování kulturních požadavků národa českého nebylo posunováno na pole politické, nýbrž dbáno bylo toho, by po rozumu státních základních zákonů mohly všichni národové v Předlitavsku volně se roz- víjeti. Proto budiž národu českému zřizeno bez- odkladně náležející mu české paedago- gium v Opavě jehož potřeba dávno jest pro- kázána, jakož i rovnocennému bratrskému ná- rodu polskému polské paedagogi um v Těšíně.
V Singr G Schwatzer Aba G Stolz Adr A Humbert Uher Rakosi Magalhaes Ferraris Onda J Janzon Knyper Francie Německo Berlín Buda Anglie Švédsko Holandsko Slezsko Chrudim Chr Předlitavsko Opava Těšín Italia obecní výbor král Taunay
12 article
— XVII. výroční sjezd pořádá Jednota samo- správných úřadníků obecních a okresních v král. českém ve dnech 11., 12. a 13. září 1904 v Če- ských Budějovicích. V neděli dne 11. září jest ráno prohlídka města, uvítání Národní radou českobudějovickou a předsednictvem jed- noty, přednáška čestného člena jednoty zem. po- slance p. Františka Schwarze, ředitele okres. úřadu v Plzni: „O nutnosti změny řádu volení do obcí a opravy obecního zřízení.“ Odpoledne výlet z Čes. Budějovie na Hlubokou, prohlídka loveckého zámku a obory. V pondělí dne 12. září ráno odjezd do Adolfova, jeho prohlídka a úchvatné zříceniny „Dívčí kámen“ na Vltavě, památného klášter „Zlaté koruny“, kde prohlídka pomátek a slé- várny, vstup na Kleť nádherným hlubokým lesem, odkud překrásná vyhlídka na Alpy. Odpoledne prohlídka města Krumlova. V úterý dne 13. září ráno odjezd do Prachatic, kde prohlídka města, lázní Markétiných, vzestup na Libín. Od- poledne výlet do Husince pochodem krásným le- sem kolem Blanice a Husova kamene. Dále pro- hlídka Husova domku a modlitebny. Průvodcem na výletních místech bude pan Vodňanský, ta jemník Národní rady budějovické.
Schwarz Markétin Husův Vodňanský če ský Budějovice Plzeň Adolfov Vltava Kleť Alpy prohlídka město Krumlov Prachatice Libín Blanice
13 article
— Osobní. Královna Ch. Virtemberská včera ráno západní dráhou přijela do Prahy a nastoupila další jízdu do Ratibořic u České Skalice. — Rodiuné zprávy. Pan JUDr. Václav Svo- boda, notář v Třeboni a pí. Aninka Svobo dová roz. UlIrychova, dcera ředitele továrny v Aši, slavili dne 3 září t. r. sňatek manželský. — Ozobní z Moravy. Professor na české státn škole průmyslové v Brně Karel Welzl jmenován byl odborným přednostou v osmém a Václav Vo- čadlo, architek, učitelem v devátém stupni třídního pořadu na témž ústavu. — Po své žádosti na trvalý odpočinek odcházející vrchní rada účetní u finaně ního ředitelstva zemského pro markrabství moravslé v Brně Jan Odehnal dostal název účetního ř ditele. — Okresním hejlmanům Karlu ryt. Paum garttenovi ve Sternberku. Vilému Šťastném ve Vyškově a Maxm. Schönovi v Brně udělen byl nazev a hodnost místodržitelských radů. — Úmrtí. Včera ráno zemřel na libchavském zámku u České Lípy velkopřevor řádu Maltézských rytířů hr. Quido Thun, bývalý zemský poslanee Dosáhl věku 84 let. — V Kroměříži zemřel 5. t. m ve věku 35 let pan František Navrátil, ma- jitel firmy »J. Simon, továrna na uzeniny v Kromě říži«. Pohřben byl včera ve čtvrtek o 4. hod. odpol na místním hřbitově.
JUDr Václav Svo Aninka Svobo Welzl Václav Odehnal Karel rýt Šťastný Schön Thun Navrátil J Simon Praha Ratibořice Český Skalica Třeboň Aš Morava Brno Vyškov Kroměříž český státn škola průmyslový v Brno královna Ch
14 article
— Pohřeb. Z vinohradského kostela sv. Ludmily konal se včera odpoledne pohřeb p. Josefa Jung wirtha, velkoobchodníka a člena obecního i okres ního zastupitelstva. Účastenství obecenstva i spolkův a korporaci v pohřebním průvodu bylo velmi četné Ke katafalku, vkusně vyzdobenému, položeno byle množství věnců, které věnovaly: obecní a okresní z stupitelstvo vinohradské, Měšťanská beseda, Ústřední spolek českých kupců a j. v. Při církevních obřadech. které vykonal msgr. Lehner za assistence duchovních zapěl vinohradský „Hlahol“ smuteční sbory. V prů- vodu ubírali se kromě členů rodiny, přátel a příbuz ných členové městského a okresního zastupitelstva. Měšťanské besedy, „Sokola“ pražského a vinohrad ského, Spolku majitelů domů, obchodního gremia. Spolku českých kupců a j. v. Zesnulý byl pochován k věčnému odpočinku do rodinné hrobky na vinohrad ském hřbitově — Mistodržilel hr. Coudenhove včera odpoledn odjel z Prahy do Vídně. — Odhalení pomníku. Na obecním hřbitově olšan ském včera odpoledne za účastenství několika tisíců osob odhalen pomník u hrobu Ant. P. Veselého. Sbon pěvců zapěl tři skladby a dr. Soukup proslovil řeč k oslavě památky zesnulého. — Z kruhů vojenských. Na vojenském cvičišt u Strašnic konal třetí prapor zákopníků předevčírem cvičení ve střelhě na ostro.
svatý . Ludmila Jung Lehner Coudenhove P Veselý doktor Soukup Praha Vídeň Strašnice Hlahol Sokol
15 article
— Nová krápňíková jeskyně objevena Byla v mi nulých dnech p. drem. Absolonem u obce Ostrova v t. zv. „císařské díře“. Pan dr. Absolon zkouma jeskyně a pomocí skládacích žebřů, skládací gumové lodice atd. vnikl do podzemních prostor. V polokruhu pěti jezer nalezl velikou prostoru, ozdobenou pěkným krápníky. U obce Ostrova nachází se ještě více dbsu neproniknutých podzemních prostor — Novoměstské mlýny v nebazpečí požáru. Požárním automatem, zataženým na vodárně pod mostem Františka Josefa, bylo včera večer o 6. hod 33 min. oznámeno ústřední stanici hasičské vznik nutí požáru v Novoměstských mlýnech. Dle platného ustanovení sjedou se veškeré sbory hasičskéz Prahy i z nejbližších předměstí, jakmile povstane požár ve mlýnech, neboť pomocných rukou v po- dobných objeklech je vždy zapotřebí ve větším množství. Podobně bylo o záchrannou akci posta- ráno i včera, jakmile se ozval automat z vodárny. K novoměstským mlýnům do čtvrti svatopetrské od- jela za velení ředitele pana Vejdělka dvě oddělení hasičů z ústřední stanice a sice oddělení pravidelné i pomocné s parní stříkačkou, pobočka hasičská ze staroměstské radnice, stráž z Holešovic (s parní stříkačkou), pak hasičí z hoř. Nového městaa z Karlína s velitelem p. Demartiním. Požár zuřilv přízemní dílně niklovny Šindelářovy v zadním díle
doktor Absolón František Josef Vejdělek Praha Holešovice Karlín
16 article
Sudova mlýna č. p. 1292 II. Hasiči, aby se k požáru dostali, musili sekerami rozsekati dvéře, načež úzkou chodbou, dýmem naplněnou, poslupovali k dílně. Na dané znamení několik stříkaček dodávalo hadicemi vodu a mocné proudy vody ve chvíli uhasily pla- meny. Přispění hasičů nastalo v pravý čas, nebol podlaha, strop i stěna ze dříví zhotovená, v dílně počaly hořet. Plameny velkou měrou ohrožovaly sousední mlýny, zejmena firmy Fankner a Šebele mlýn pana Veselého. Prvější mlýn jest od Sudova mlýna oddělen pouze pržennou stěnou a v ohni- vzdorné zdi mlýna Veselého nalezají se okna, jimiž plameny také mohly proniknouti do vnitřku. Jak již uvedeno, kalastrofa těchto mlýnů včera byla rychlým přispěním hasičů odvrácena, ale dlužno při té přile- žitosti uvážiti některé okolnosti. Některé mlýny nynější době poskytují malý užitek a proto někter místnosti pronajímaji se různým závodům. Mlýny požívají některých stavelních úlev, zejmena že jisté části stavby mohou být ze dřeva, ale tyto úlevy jsou ohroženy právě dotyčnými závody, které exi- stenci celého mlýna obrožují. Vždyť Hlelmovské mlýny před 2 roky jen z podobné dílny z části shořely. Co podařilo se včera rychlým uhašením ohně, nemusí se zdařit příště a proto je záhodno aby ze mlýnů bylo úplně odstraněno nebezpeč požáru z dílen mlýnům cizích. Jak požár včerejšt vznikl, není zjištěno. Snad povstal od uhlíku, z ka- men vypadnuvšího. Poněvadž v dílně nikdo nepra coval, šířily se plameny značně a teprve když vyšlehly oknem, zpozoroval nebezpečí policisla.
Sudův Šebele Veselý Fankner
17 article
který u mostu na hlídce stál. Kdyby vznik požáru nastal v noci, možná že několik mlýnů mohlo byt do dnešního rána obráceuo v popel. K mlýnům při- běhlo velké množství obecenstva, které tam setrvalo až do odjezdu stříkaček. Ve mlýnech byla hlídka hasičská ponechána až do pozdní no ci.
18 article
— Koropiví hony na Nepomncku. Americký žur nalista James Gordon Benett se svou loveckou spo- lečností zastřelil prvého dne honů 1. září od 9. do 144. hodiny v revíru „Čabuzí“ 4036 koropiví, dne 2. září za silného lijáku od 12—5 hod. 2010 a dne 3. září v pasece „Havránek“ od 12 do 5 hod. 2115 koroptví. Hony s přestávkou čtvrteční potrvají do zejtřka. Mezi účastníky honů jest také známý cesto- vatel a lovec lvů a tigrů markýz de Bréteuil — Vzácný lov. Dne 3. září zastřelil p. Dopita, ho- stinský z Prostějova, na území obce čelčické pěkný exemplář samice „dropa velikého“, který vážil 8.5 kg. Postřelený obrovský pták letěl ještě přes celou ves- nici k nádraží, kdež konečně, naraziv na telegrafní drát, vysílen klesl k zemi. Zvěst o jeho dopadení měla za následek veliké shluknutí zvědavých lidí. Pan Do- pita věnoval svou kořist škole čelčické. — Místo kohouta trefil ženu. Velmi mrzutá příhoda, která může mít nejvážnější následky, stala se včera ráno v obci Janovicích u Votic. Občan jeden chtěl na oběd opatřit kohouta a poněvadž divocha nemohl chytit, vzal floberiku a vyčíhal opeřence, aby ho kul- kou zprovodil se světa. Když mu kohoul přišel dobře na mušku, přiložil zbraň k líci a spustil kohoutek. Jaké bylo však jeho překvapení, když kohout upaloval dále a v zápětí po výstřelu ozval se srdcervoucí nářek. Místo kohouta kulka zasáhla totiz 27letou pí. Amalii Květovou, manželku poštovního výpravčího, která na nádvoří krmila husy a necpatrným střelcem byla po- střelena do břicha. Obvodní lékař p. dr. Škvára těžce zraněné poskytl první pomoci a vypravil ji neprodleni vlakem do Prahy. Z nádraží byla postřelená paní v ambulančním voze záchranné stanice převezena do všeobecné nemocnice.
James Gordon Benett Havránek Bréteuil Dopita kohout Květův Prostějov Janovice u Votice Praha kg
19 article
— Těžce zraněn. Dělník Al. Snopek, 16 let starý včera dopoledne v Dřevčicích u Karlína ve stodole pře kládal prkna. Nešťastnou náhodou spadl s patra na mlat a ulrpěl otřesení mozku. Po lékařském přispění byl odvezen do všeobecné nemocnice. — Nověsta v rakvi. Barbora Dragounova, 22 roky stará, dělnice z Dolní Krče, měla míti příšti neděli t ohlášky najednou. Ke svatebnímu veselí vykonala ji všechny přípravy, když pojednou veškeré naděje byly zmařeny. Nevěsta osudnou náhodou včera klopýtla a zranila se tak těžce, že za chvíli zemřela. Mrtvol byla odvezena do pathologického ústavu. — Náhlé úmrtí. Marie Sokolova, dcera sluhy z čís 7 v Břehové ulici v páté čtvrti, náhle zemřela a z účelem zjištění příčiny smrti byla mrtvola převezena do patholozického úslavu. Kamenoval rychlovlak, Neznámý dosud pa- chatel provozoval předevčírem večer nebezpečnou zá bavu v nuselském údolí. Házel totiž kamením na ry- chlovlak č. 302, jedoucí z Vyšehradu na Františkov nádraží a trefil dámu, která vyhlížela oknem v kup druhé třídy. Takové sporty jednou konečně musí býo zamezeny, neboť v samém středu města, aby lidé v vlaku byli chrožování uličníky, toť přece jsou nepěkno bezpečnostní poměry — Zmizelý pasažér. Vrchní číšník z jistého praž- ského hotelu oznámil na policii, že v hotelu po ně kolik dnů bydlel cizinec, který prý za účelem exkurse přibyl do Prahy a pojednou zmizel, nezaplatil všal útratu. Pátrání po něm bylo zavedeno. — Usmroen vlakem. Na trati Zborovice—Kro- měříž chtěl dne 5. t. m. o 7. hod. več. uzenář pan Navrátil z Prostějova přejeti na motocyklu koleje dráhy těsně před přijiždějicím vlakem, ale byl jím zachycen a rozdrcen.
Al Snopek Barbora dragounův Marie Navrátil Dřevčice Karlín Dolní Krč Sokolov Vyšehrad Františkov Praha Zborovice Prostějov všeobecný nemocnice
20 article
— Rodinné drama událo se dne 1. t. m. v Pol- kově u Znojma. Bývalý kovář Jan Pamperl u Relzu v Dolních Rakousích byl několikráte soudně trestán. posledně pro nemravnost a jeho manželka zažádala proto před půl rokem o rozvod. Od okamžiku tob žila se svými třemi dětmi, 12, 7 a 4 roky starými. u svého bratra v Pulkově na náměstí. Pamperl, který vše, co měl, propil, několikráte se namáhal, aby se žena k němu vrálila, jelikož jednalo se mu o její peníze, ale všechno jeho úsilí bylo marným. Dne 1. t. m. zaslechli z bytu, v němž Pamperlová by- dlela, její sousedé čtyři rychle za sebou následujíeí výstřely a když do něho v prvém patře vběhli, na- lezli ji i jejího muže již mrivé. Jak zjištěno, Jan Pamperl se do domu i bytu nepozorovaně vplížil po několika výčitkách zastřelil z malého starého ravolveru svou manželku i sebe. — Přejel preolikáře. V Rokycanově třídě v Plzni jel v úterý 20letý fotografický pomocník Václav na kole tak neopatrně, že povalil k zemi 40lelého roznášeče preclíků, který přetrhl si při pádu kalhoty na koleně. Preclíky rozlelěly se mu ovšem po ulici Za škodu, kterou tím utrpěl, žádá na cyklistovi 3 K náhrady.
Pamperl Relza Rokycanův Václav Preclík Pola Znojmo Dolní Rakousy Pulkov na náměstí Plzeň
21 article
— Dítě uhořelo. Dne 5. t. m. o 12. hodině nočn vznikl oheň ve stodole usedlosti č. 154 v Šumburku u Jablonce a rozšířil se i na sousední obytné stavení. ve kterém bydlel kolář Jan Soukup se svou rodinou Soukup spal s malým synem v přízemí, jeho manželk se 6 ostatními dětmi v podkrovní světnici. Soukue zpozoroval požár příliš pozdě a vyběhl, zachrániv malého syna, po schodech na půdu, ale ke světnici. v níž spala žena s dětmi, pro kouř a plameny již ne- mohl a musil vyskočiti oknem. Také manželka jeho s pěti dětmi se zachránila. V hořící budově zůstal však 10letý hoch Jan a uhořel. Při záchranných pracích utrpěli Soukup a jeho 18- a 8letý syn těžké popále- niny a musili býti dopraveni do nemocnice v Jablonci — Skočil pod vlak. U Třebíče skočil v úterý6 t. m. 50letý dělník Václav Machat z Podklášteri pod lokomtivu jedoucího vlaku, která jej vlekla asi 100m a rozdrtila jej. Strojvůdce jeho zoufalý skok viděl, alo stroje již zaslavít nemohl — Zlatá brož s démanty ztracena. Mad. Lamber tová, která z Londýna přijela do Prahy na návštěvu cestou z Břevnova na Strahov a na Petřín ztratila zlatou brož, démanty posázenou, v ceně 2000 korun Nálezci slibuje se odměna 120 korun — Vystěhovalci. Včera ráno jelo Prahou do Ame riky 30 osob z Ruska.
Soukup Jan Machat Šumburk Jablonec Třebíč Mad Londýn Praha Břevnov Strahov Petřín Rusko
22 article
— Z Prachatic. (Zpráva původní.) Lázeňská sai- sona chýlí se ke konci, zdejší letní hosté buď se již vrátili do svých domovů aneb se na zpáteční ceslu připravují. Taktéž jsou již na odchodu i hudebnt umělci-žáci světoznámého professora pražské konser vatoře Ševčíka, jenž sobě ani o prázdninách odpo činku nedopřával, dojížděv sem po celé léto na s ratší neb delší dobu, aby s nimi ve vyučování dle vě- hlasné svoji methody pokračoval. — Dříve však nežli se s Prachaticemi rozloučí, uspořádali ještěv měsíském divadelním sále ve prospěch pohořelých vimperských koncert, k němuž bylo zváno vedle ně- meckých i českými plakáty a těmito slibováno, že kromě písní jinojazyčných budou předneseny paní Danzerovou, chotí centrálního ředitele panství hra- běte Harracha, i písně české. Tak dalo se svéstí dost
Ševčík Danzerův Prachatice
23 article
Čechů, zvláště cizích hostí, aby přispěli k rozmno- žení výtěžku, z něhož však sotva asi nějaké podpory pohořelým Čechům vimperským se dostalo — zajisté shrábli vše opět jen Němei. Za to dožili se čeští návštěvníci koncerlu toho zklamání, že neslyšeli žádné písně české — slovinskou a slováckou ano. aby však ozvaly se také zvuky české, toho naši spoluobčané národnosti německé a vládci na zdejší radnici nedovolili. Již po této smutné zkušenosti mohla každému Čechu zajíti chuť ve spolku s Němei dále účinkovati. Minulou neděli dne 4. t. m. pořádán opět koncert v městském divadelním sále, jehož vý- těžek byl určen k nadílce chudým žákům zdejších škol německých. A mezi kerndajé jmény spolnůčin- kujících, jako jsou Dolanský a ŠSvejda, zaskvělo se též jméno klavírní umělkyné Češky, jež tráví zde léto v rodině pana Danzra, centrálního ředitel panství hraběte Harracha. Každému jest zajiste známo, co značí nadílka chudým žákům škol něme- ckých — jest to lákadlo na dítky našich ubohých chudých krajanů, kteří — bohu budiž žalováno — za bídný hadilk, za skývu chleba duše dítek svých německému malochu zaprodávají. A aby naši úhlavní národní odpůrci prostředky k opatření n lákadla ta snáze sobě opatřiti mohli, k tomu po- máhá jim vedle několika odřezanců umělkyně Češka.
Čecho Čech Danzr Harrach Češka
24 article
— Na místě, aby posilovala naši českou menšinu, kydá na ni hanbu a uvádí v posměch a opo vržení nejen sebe, ale vše, co české jméno nosí A vedle jmenovaných již viděli jsme na programu také jména žáků slovutného professora Ševčíka. Umělci tito však i dříve již v soukromých i veřej- ných, zdejšími Němci pořádaných hudebních zába- vách účinkovali. — Neměli bycham jim to za zlé. ani jsou většinou Angličané, tudíž také Germání, ale konajl-li dříve svá cvíčení v Národním domě z průvodu besedního klavíru, aby pak veřejně vyslu- povali a zdejší němectví posilovati mohli, k tom nelze nám klidně přihlížeti, proti tomu nelze se nám dosti rázně ohrediti, takového nevděku na na- šem pohostinství trpěti nestníme. Kolonie páně Šev- čikova jest velice četna a kdyby jí nebylo, klesl by valně počet zdejších letních hostů. To jest našim Němcům dobře známo a proto snaží se umělce tyto na sebe upoutati, zvouce je do svých rodin a sou- časně na to upozorňujíce, že jko příslušníci větve germánské Čechů nikterak podporovati, od nich ni- čeho kupovati a u nich ani bydleti nemají. Násled- kem toho dostalo se letos od kolonie té naší české menšině v Prachaticích jen praskrovného užitku.
Ševčík Němec Angličan Čecho Prachatice národní dům
25 article
Vše téměř pohltili pouze Němci. A proto, ač sobě slovutného pana professora Ševčíka velice vážímea s bolestí bychom jeho odchod odtud nesli, bylo by věci české přece jen více na prospěch, kdyby svou prázdninovou školu na příště do místa ryze českého. dále od hranic jazykových přeložil, kde by z ní kynul užitek výhradně jen příslušníkům nár dnosti české, čímž by pak i zdejším Němcům značná jak morální, tak hmotná podpora odňata byla. — Z Třebíče. (Studentská slavnosť.) Akademický ferišlní klub pro jihozápadní Moravu v Třebíči po řáda v sobotu 10. a v neděli 11. září student- skou slavnost ve prospěch »Radhoště«, »Hlávky« a českého školství ve Vídni. V sobotu dne 10. zaří jest o 8. hod. večerní ve dvoraně besedního domu divadelní představení »Oblaka« od Jar. Kvapila taneční vínek. V neděli dne 11. září o 10. hod. do polední jest ve dvoraně besedního domu manifestační schůze, na níž promluví F. X. Hodáč z Brna »O so- ciální otázce studentské«. Odpoledne o 2. hod. jest na »Polance« lidová slavnost. Průvod vyjde 2. hod. odp. z Bosedního domu. — Přesídlení. Fírma »František Lukeše velkoobchod s technickými potřebami a továrna na řemeny, přestěhovala se do Růžové ulice, nároží Olivovy ulice.
Němec Ševčík Hlávek Hodáč Lukeš Třebíč Morava Radhošť Vídeň Brno Polanka Růža Olivův ulice Bosední dom
26 article Různé zprávy.
Různé zprávy. K útěku princezny Louisy Koburské. Zajímavou kritiku lékařského dohrozdání, kterým princezna Lonisa Koburská byla prohlášena za slabo- myslnou, podává specialista nervových nemocí dr Pavel Stiefvater ve Štyrském Hradci. Prohlašuje, ž tu musí jiti o chybnou diagnosu. Ostatně domněle slabomyslná princezna celým svým chováním v po- slední době, svým více než intelligentním způsobem jakým pomáhala připravovat svůj útěk, nejlépe t dosvědčila. Tato »slabomyslná«, jež byla dosti ostrovtipná, aby si pomocí složité znaménkové řeči utvořil podklad k odvážnému útéku, sama dobré zdán znalců skvěle vyvrátila.
Louisa Pavel Stiefvater Štyrský Hradec
27 article
Dr. Stiefvater odůvodňuje svoje tvrzení tím,ž opětovné tvrzení v dobrých zdáních dra. Piersona že ve stavu princeznině nastalo dočasné zlepšení jest v čirém odporu s diagnosou znalců. »Jak vro- zená tak i získaná slabomyslnost,« dovozuje lékař »jsou defektem intellektu a buď jich přibývá anebo aspoň zůstávají na stejném stupni. Ve většině při padů však, zejmena u lidí ve věku princeznině, du ševní zakraělosti vždy více přibývá. Takovýto in- telektuální stav však vylačuje veškeré zlepšení, neni zhojitelný, jako na př. psychosa, zakládající se na utkvělých představách. Z celého proměnlivého ošetřování, jehož se do- stávalo princezně — nakládali s ní dobře, byla-li hodná, nechali ji projiždět po saských silnicíh v kočáře i v automobilu, poslouchala-li, ale ode- přeli jí ihned veškeré právo volně se pohybovat bylo-li něco jejím dozorcům proti mysli — dospívá dr. Stiefvater k závěsku: »Důvěra, jež občasně vě- nována této »slabomyslné«, svědčí o tom, že ve slabomyslnost, v nutnost, jež podmaiňovala opatrování její v uzavřeném ústavě, sami nevěřili, neboť žádný lékař choromyslných, vědomý sobě značné své zod- povědnosti, nebyl by tak »těžce nemocné«, jakou prý byla princezna, věnoval takovou důvěru, jaké občas požívala priucezna.
doktor Stiefvater
28 article
Na konec praví dr. Stiefvater, že vídeňský prok de. Wagner šl. z Jaureggu, jehož hlas mezi znal nejvíce padá na váhu, jindy příkře zastává názor že osoby duševně toliko méně cenné nenáležejí d ústavu choromyslných. Tím více musí být nápadno že morální slabomyslnost princeznínu trvale odkáza do zdí ústavu pro choromyslné. Podivení nad ošetřováním princezny drem. Pien sonem, jenž pacientku občas zcela klidně pouštěl do koncertů, divadelních představení, do krámů a na různé výlety, bylo vskutku ode dávna právě v lé- kařských kruzích velmi značné. Za těchto okolnost jest zajímavo uvésti znovu jména členů komise znaleů, která 29. února 1904 podala poslední dobre zdání o stavu princezníně. Byli to prof. Wagner a z Jaureggu z Vídně, prof. Bedřich Jolfy z Berílna, tajný medicinální rada dr. Quido Weber, ředill zemského blázince saského Sonnenstein a vrehni štábní lékař belgický dr. Melis. Dobré zdání prohlašuje, že stav chorobné de- ševní ochablosti trvá nezměněně dále a že pacientka je neschopna, obstarávati svoje záležitostí san takže trvalý pobyt v léčebném ústavě jest nezbytn nutný a že v Piersonově ústavu Lindenhofu jso dány všechny podmínky, jež zaručují účelné ošelio- vání princezny. Neméně jest zajímavo, že princesn četla co nejpozorněji odhatení Matasičova. Ze san- toria v Lindenhofu došla zpráva, že prý tehda pr- hlásila, že fakta, obsažená v knize, jsou nepravdiva Avšak jest faktum, že dovedla Matasičovi oklikami oznámit, že jest nanejvýše potěšena, že tuto knihn napsal a že doufá, že pomocí tohoto spisu nabuče opět své svobody a on své cti. Z Paříže, 8 září. Socialistický posl. S udekum uveřejňuje v »Humanité« o princezně Louise tyto řádky: »Princezna je v úplném bezpeči, ale z po- chopitelných důvodů nechce prozraditi své bydliště.
doktor Stiefvater Wagner profesor Jolfa Weber Louis Vídeň Paříž Piersonov ústav
29 article
Indiskretností vídeňskou vešlo ve známost, že s odebrala také do bytu socialistického poslance. Nuže. byla u mne. Dlouho před tím měl jsem jíž s Mala- sičem smluveno, že, podaří li se jí útěk, najde poho- stinství v mém domě, Byla u mne, ne dlouho ; pak jsme jeli dále, nejdříve automobilem, pak jinak ; jest třeba, aby ještě stále byla v úkrytu. Jakmile bude úplně jista, opustí své útočiště, ne dříve. z svého pobytu v mém domě rozmlouval jsem sn a pozoroval jsem, že je dámou živého tempera- mentu a dle měho soudu úplně zdravých smyslů Během útěku zachovávala podivuhodnou duchapří- tomnost. Nepochybuji, že poctiví a nestranní lékaii uznají její stav za normální. Princezna domáhase jen své svobody. Všechny jiné plány, jí přisuzované. jako rozvod nebo sňatek s Matasičem, jsou u ní vy- loučeny. Jest pravověřící katoličkou. Musila by tedy před rozvodem přestoupiti na jinou víru a na to nepomýšlí ani dost málo. Chce míti jen svobodu jednání a právo sebeurčování.«
Malo Musil
30 article
= Zázračný obraz Panny Marie nu ostrově Tynu. Přítel našeho listu píše nám ze Syry: Obraz ten znám jest v celém Orientě jako divotvorný a proto každoročně na svátek Panny Marie, který se slavil tuto neděli, cestuje k němu tisíce lidí z různých zemí a na celém ostrově se slaví velkolepé posví- cení, od kterého chudí obyvatelé ostrova potom žiji takřka celý rok a popové se opíjí každý týden. Z řeckých přístavů plují tam ten den zvláštní par- níky, umožňující sníženými cenami i chudým lídem návštěvu. Vláda pak jmenuje při té příležitosti zvláštní komisi pro sbíraní darů, které věřící ovečky hojně před obrazem ukládají a jež každý rok činí mnoho lisíe hotových peněz, klenotů, zlatých a stříbaných obrázků a sošek. Tyto sošky mají zvláštní význam Nemocný totiž dá zhotoviti ze stříbra malý churavý ud, nohu, ruku atd., nebo malé dítě, je-li nemocno, a dává ho Panně Marli za oběť, by ho za to po- zdravila. Obyčej ten bezpochyby pochází ze staro- věku, jest ale, pokud mi známo, v učeném světě ne- znám. Podobné sošky nalezl jsem ve chrámu Aesku- lapa u Monemvasia a snad je přinášeli staří Řekové svému bohu lékařství za oběť, poněvadž nebyli tak uvědomělí, by věděli, že i svati a jejich obrazy dělají zázraky. Takové uvědomění způsobila teprve popská osvěta následujících století. Komise vede tak přísný dozor, že po posvícení nikdo se nedovi, kam největší část těch bohatých darů zmizela a proto každý vyhledáva protekci, by se stal jejím členem.
Marie Řek Monemvasia
31 article
Panně Marii z nich zbude jen několik svíček, ale ona jest velmi skromná a postará se vždy o nějaký ten zázrak. Teutokráte uzdravila dvě ženy. Jedna z nich přijela ze Smyrny a byla ochrnuta na nohy. Doplazivši se k obrazu, modlila se několik hodin tak vroucně, jakoby byla v extasi, třesouc se na celém těle. Když pak se vzpamatovala a chtěla se vzdáliti, zpozorovala, že může vládnouti nohama a napjavši v rozčilení veškeré síly, vstala. Výkřik ra- dosti vydral se z její hrudi a klesnuvši zase před obraz, děkovala s pláčem za své uzdravení. Tím však povstal v kostele takový zmatek a taková tla- čenice, že bylo několik lidí raněno a jedno dítě umačkáno. Rozumí se samo sebou, že obraz uzdra- vuje všecky nemoci, když chce, ale v době pouti pomáhá nejvíce neplodným ženám, asi tak jako v jiných zemích a proto tam putoje v dubu tu mnoho mladších mužů a vojáků, jelikož popové jsou ženatí a dostali by doma výprask, kdyby délali takové zázraky Zdravolně podezřelá loď. Z Hambur ku, 8. září. C. B.) Dle zdejšího »Fremdenblattu« anglický parník »Bisnopagale«, jenž připlul z la-Platských států, musil zastaviti včera skládaní zboží, prolože nalezeno na lodi několik pošlých krys, jejichž pro- zkoumání zdálo se zdravotnímu úřadu radným. Parník po-lán zatím do karantény a vykouřen. Bakteriologické vyšetření krys není dosud ukončeno.
Marie Smyrna
32 article
= Manželský skandálek, nedávno se přihodivší. přetřásá se právě ve všech bukureštských salonech Osoby tohoto románku jsou: George Caroleanu, ob- chodník, Rosa, jeho manželka, Bogarescu, millionář, poručík (jehož jméno se šetrně zamlčuje). Pan Caro- leanu, nyní as čtyřicetiletý, dopustil se přer několika léty velké chyby. Ačkoliv nemá značnějšího jměnía ačkoliv také jeho zevnějšek nebyl nikterak lákavý. odhodlal se pojmouti za manželku slečnu Rosu, zna- menitý to exemplář krásné pleti rumunské. Rosa, jež tehdaž čílala dvacet pět jar, neměla ničeho, ate za to přinesla do domu manželova všecky pretense, jež krásná žena s ohnivýma očima atd. dovede uplatnit Když Caroleanu několik neděl po svalbě — bohužel příliš pozdě — poznal, že jeho bujně kvetoucí růže svou vůní vábí též jiné milovníky krásné květeny, pro něj pak má toliko trny, najal si v melancholické re- signaci krámek, kdež nebyli-li tu právě zákazníci — a těch skorem nikdy nebylo — v bolestných dumách dřímal nad velkou hlavní knihou, zatím co paní Rosa stávala ve dvelích a vítala mimojdoucí mužské, poku se vyznamenávali bezvadnými rukavičkami a lesklými lakýrkami, vlídným a mnohostibným úsměvem.
George Carolean Rosa Cara
33 article
Stalo se, co se musilo stát. Rosin půvab přilákal po- zvolna do maého krámu panstvo, které by tam byl pan Caroleanu vlastním přičiněním nedostal. Me novými zákazníky byla též osobnost známá po celém městě, millionář Bogarescu, vyžilý světák, jenž v ob- chodě Caroleanově každodenně kupoval všelijaké „po- třebné věci“ za šilené ceny. Když byl Bogarescu učini u Caroleana několik tuctů nákupů, zavřel Caroleanu krám, odebral se na odpočinek, koupil si koně a kočár a vystavěl si v Constanze překrásnou villu. Bogarescu platil vše, neboť Rosa byla jeho milenkou a Caroleanu jeho přítel a byli-li oba pánové klidně a přátelsky po- hromadě a mluvili o „svě“ Rose, neříkali jí jinak, než „naše paní“ Zkrátka bylo to tuze krásné! Když však přišlo horké léto tohoto podivného roku, nastal po- jednou povážlivý obrat. Rosa odebrala se se svým zá- konným manželem do Constanzy na villu, kdežto manžel číslo 2. — nezákonný — byl zdržen obchod- ními záležitostmi v Bukurešti, neboť i millionář mívá tu a tam obchody. Poněvadž Caroleanu pro Rosu
Rosin Carolean Bogarescu Constanzo Bukurešť
34 article
dávno již neměl plnou cenu a považovala ho toliko jaksi za společníka na cestách, počala se v Constanze hrozně nudit a ve své milostné touze jala se hledati změnu. Nalezla záhy změnu v osobě hezkého poru- číka, jenž se jí první den známosti dvořil horlivěa druhého dne již s plným úspěchem. Když se lo do- věděl Caroleanu, nanejvýš se rozzuřil, ne že se cítil uražen ve své „manželské cti“ — ale co by tomu řekl Bogarescu?! „Ten by byl s to, zříci se nás, takže bych musil v Bukureští zase sedět za hlavní knihou a chytat mouchy!“ — To se nesmělo stát a Caroleanu šel a telegrafoval jako věrný přítel a manžel Boga- rescovi: „Přijeď ihned; ona nás klame.“ — Hodinu potom došla z Bukurešti poptávka: „S kým?“ — Jakožto praktický millionář nepomýšlel pan Bogarescu nikterak na to, dát si udělat od milence své milenky do těla díru kordem nebo pistolí — nýbrž zvěděv jméno poručíkovo, dal zapřáhnout a jel ke svému příteli, ministru války. Tři dni potom byl milý poručik přesazen do zcela nemožné posádky na venkově.
Carolean Bogarescu Bukurešť