1
masthead
9. září 1904. Císlo 249.
4
article
stát, by pokračoval i při letošní katastrofěv
této nevšímavosti a liknavosti, dodávaje, že by
důsledky hrozící a neukojeně bídy přiměly lid
k tomu, aby pohlížel na stát tak, jak zasluhuje.
(Hllučná pochvala.)
Delegát strany národně-sociální, tajemník
Seidl potíral neméně prudce politiku Körbrovu,
vysvětluje neochotu Körbrovu ke stavbě vodníc
dráh okolností, že povolených 250 millionů v
pokladně již nemá. Patrně — jak řečník tvrd
— zmizely v pokladně válečné, pro niž za zá-
pletky s Balkánem bylo třeba tehdá peněz. Vý-
vody své skončil řečník za souhlasu shromáždě-
ných appellem ne lid, aby domáhal se ochrany
občanských práv svých všemi prostředky.
Posl. Prášek jako zástupce českého odboru
zemědělské rady připojuje se k vývodům řeč-
níků předešlých a vítá zejmena, že při mani-
festaci není rozdílu mezi přítomnými stranami.
pněvadž — jak praví — podán tím důkaz, že
krise v jednom stavu má vliv i na třídy ostatní,
kdežto dříve snad s některých stran nevraživě
hledělo se na organisační a stavovské požadavky
rolnictva. Řečník přeje sobě, by mohutný projev
shromážděných přiměl stát ke konání povin-
ností vůči nejširším vrstvám lidu. (Výborně)
Potlesk.)
Po návrhu p. Krátkého z Ovčár přijata byla
za bouřlivého souhlasu jednomyslně tato
Seidl
Körbrův
Posl
Prášek
Krátký
Balkán
Ovčáry
český odbor zemědělský rada
7
article
„My, zástupci okresů brandýsského nad
Labem a mělnického, jakož i zástupcové obei
a korporací od Mělníka až po Brandýs nad
Labem a vůbec voličové i obyvatelé letošním
suchem krutě postiženého Polabí, shromá-
žděni na veřejné schůzi lidu v Kostelci nad
Labem dne 8. září 1904, vyslechnuvše zprávy
poslanců a odborníků všech českých stran,
usnášíme se o tomto slavnostním projevu:
Veliká, katastrofě rovná pohroma stihla le-
tošními snad bezprostředně dlouhýmia
nebývalými parny přivozeným suchem
větší čásť našeho království a zejmena žírné
jindy kraje podél řeky Labe. Tato živelní po-
hroma způsobila v celém hospodářském stavu
a životě postižených, zejmena polabských
krajin veliký, nedohlednými následky hrozicí
rozvrat, i nastalo vážné nebezpečí, že z le-
tošní, suchem způsobené této pohromy ne-
jenom rolnictvu krutá tíseň vzejde, nýbrž že
v jejích přímých i nepřímých, hospodářsky
zjevných následcích také zemědělský i ostatní
průmysl, jakož i všechna podnikavost za-
chváceny a k nečinnosti odsouzeny budou a
že dále nedostatkem podniků a objednávek
všechno menší živnostnictvo. našich krajů
do krise bude strženo. Ale nedosti na tom.
brandýsský nad Labe
Mělník
Brandýs nad Labe
Kostelec nad Labe
Labe
8
article
Neodvratným postupem takovéto krise hrozí
příšerně děsivá jistota, že následkem obee-
ného uváznutí vší podnikavosti a tedy i ne-
dostatku práce ve všech oborech, nastane v ši-
rokých vrstvách lidu krutá nouze, spojená
s čirým hladem, jehož předzvěsti už na všech
stranách se objevují a jehož nedozírné ná-
sledky každého myslícího člověka naplňují
hrůzou. Této neodvratně hrozicí bídě a spo-
lečenské katastrofé nedovede čeliti žádná
snaha obcí, ani země, jež samy živelní po-
hromou do kritického stavu strženy jsou,
ježto poplatní síla lidu je zlomena, zde může
pomoci a jest povinen pomoci jenom stát,
jenož úsilovnou péčí býti má, aby ve vlastním
zájmu svém hospodářským a společenským
pohromám vydatnými pomocnými akcemi pří-
trž učinil. Avšak pohromě takového roz-
sahu, jakou letos celé Polabí stíženo bylo,
nedá se odpomoci obvyklými u nás malými
prostředky berních úlev nebo almužně po-
dobných státních podpor, zde může pomoci
jenom velký, hospodářsky zdravý prostředek:
zjednání trvalého výdělku poskytnutím trvalé
práce tistcům díla chtivým, velikým
nějakým užitečným veřejným podnikem, jenž
by také průmyslu, řemeslům a obchodu nový
pramen příjmů otevřel. Za takovýto pak pro-
středek považujeme především, ba na ten čas
Polabí
9
article
jedině: prováděn regulačnícha
uplavňovacích prací na Labi,
k nimž všechny zákonodárné i technické pří-
pravné práce již jsou vykonány. Vzhledem
k tomu všemu žádáme a vyzýváme vládu:
1. aby krutě postiženému rolnictvu a strá-
dajícímu dělnictvu ku pomoci přispěla ode-
osáním státních dart, jakož i poskytnutím
přímých podpor a nezúročitelných zápůjček
ze státních prostředků a
2. aby na odvrácení hrozící obecné, hla-
dem provázené bídy bez prodlení zahájit
dala náležitě již připravené regulační a uplav-
ňovací práce na Labi. Městské radě v Kostelci
jako svolavatelce ukládáme, by projev ten
Vídni předložila a veškerá přání osobně
tlumočila.)
Projev tento, jak předseda ve svém doslovu
konstatoval, bude zvláštní deputací dodán místo-
držitelství, okresnímu hejtmanství v Karlíně.
zemskému výboru, —radě zemědělské, exposi-
tuře oddělení pro vodní cesty, obchodní komoře
a Ústřední hospodářské společnosti, ve Vídni
pak ministerstvu obchodu a ředitelství vodních
Tím skončena zdařilá a významná tato
schůze. Že jevil se o ni živý zájem po cel
oblasti širého Středolabí, nasvědčují vřelé
telegrafické projevy, zaslané městskou radou
poděbradskou, kolínskou, posl. drem. Ullrichem
jako předsedou komitétu Středolabského a ko-
mitétem samým a j. v.
ces.
Ullrich
Labe
Kostelec
Vídeň
Karlín
rada zemědělský
10
article
Schůze ve Slaném.
Schůze ve Slaném.
Nouzová schůze okresu slán-
ského konaná dne 8. září t. r. v lidové síni
okresního domu za předsednictví p. Ant. For-
mánka, starosty okresu a p. Václava Baňky.
předsedy hospodářského spolku, přečetně inter-
esenty navštívená, přijala jednohlasně po zprávě
p. JUDra. Heřmana Janovského, stat-
káře v Trpoměchách, hlučným souhlasem pro
vázené,
resoluci;
„Sucho, jaké pamětníka nemá, stihlo naš
vlast i náš kraj.
Jrodné jinak nivy naše proměnily se v su
chopar, ve kterém rostlina více nežije, potoky
a prameny vysýchají, obilí neuzrálo, ale vedrem
byvši spraženo, dává malou sýpku, otavy a druhé
traviny jsou úpalem slunečním zničeny, ovoce
zakrsalo neb opadalo, naši hlavní plodinu řepua
brambory, hlavní potravu chudších vrstev lido-
vých v zimě, vidíme každým dnem více životu
odumírati a zanikati.
Úplná neúroda řepy a bramborů a násled-
kem toho nedostatek řepních krků a řízků, krmiv
to veledůležitých, sesiluje ještě nouzi o píci.
K tomu přistupuje, že traviny letošního roku
zaseté suchem umořeny byly, že takto i pro bu-
doucí rok hrozí nedostatek píce, a že zá-
nikem travin je pro příští rok ohrožen zdravý
postup osevní střídavého hospodářství, jehož pod-
mínkou právě pravidelné pěstění jetele jest.
Nouze o píci nutí nás, dobytek na jaře za
drahý peníz koupený, kterým jsme při dobré
první seči mezery ve stavu dobytkářství doplňo-
vali, za laciný peníz odprodávati, cenu mléka
zdražovati — a jdeme následkem této nouze i
vysokým cenám masa i vyšším ještě cenám
mléka v zimě i na jaře vstřic, které pro nás při
drahotě krmiv a slabém stavu dobytka budou sice
bez užitku, ale které stíží v nemalé míře pod-
mínky nejširších tříd lidových.
Baňka
Heřman Janovský
Trpoměchy
hospodářský spolek
11
article
Úbytkem dobytka zmenšená výroba hnoje,
revněž i opozděná a nedostatečná kultura (pozdn
podmítnutí strnišť a j.) oslabí pozemky naše
pro budoucnost.
Vyhlídky naše netoliko pro letošek, ale i pro
další léta jsou neutěšeně zachmuřeny; dnešního
dne nemáme ještě ani pole pro letošní osev ozim-
ní připravena a nevíme ještě dnes, zda budeme
ozimy — řepku jsme již nemohli — moci zaseti.
Naprostý nedostatek bramborů se zdražením
potravin stihne tvrdě všecky chudší vrstvy ná-
roda, a bídu shladem vidíme na obzoru.
Že touto neúrodou ztenčené příjmy země-
dělstva ochromí také poplatní a kupní jeho sílu
na míru nejmenší a že veškery třídy výrobní se
zemědělstvem souvislé, zejmena živnostníci ven-
kovští a dělníci zemědělští spolu poškozeni bu-
dou, jest samozřejmo, a jestli se někdy neuznává
správnost věly, že má-li sedlák, že mají všichni.
cítí se bohužel dnes již v celých Čechách rub
této věty — nemá-li sedlák, že nemá nikdo.
Prostředky v mezích zákonů platných při
této nebývalé pohromě našeho venkova, jako jest
v základě platných zákonů odepsání daně po-
zemkové, jsou malomocné a skoro bezvýznamné;
neboť jakou pomoc to znamená pro nás, odepíše-li
se nám při ztrátě polovice úrody na př. 30 zl.
po korci obnášející, polovička daně na př. 1 zl.
25 kr. a co je nám platný odpis přirážek okres-
ních a zemských — o odpisu obecních nedá se
mluviti — když příjmy země, okresu i obce
jsou skoro jedině na základě přímých daní a ze-
jmena pozemkové vybudovány.
Čechy
12
article
To znamená, že se na jedné straně odepsa-
nou přirážkou nám sleví, co se zase nám ne-
vyhnutelně nutným zvýšením přirážek příštího
roku k uhražení potřeb země, obce a okresu
vezme.
Mají-li tyto hrozné rány, které dopadají na
nás zemědělce a souvislé s námi třídy výrobní,
poněkud zmírněny býti, musí stát pomocnou
rukou důrazně zasáhnouti a sice i v zájmu
nás zemědělců i v zájmu širokých vrstev lido-
vých, i v zájmu svém vlastním, neboť i jemu
jednati se musí o to, aby nedal za-
jíti na dlouhá léta tomuto nejbez-
pečnějšímu zdroji svých příjmůa
základu národníbo blahobytu.
Vyslovujíce souhlas svůj s některými opa-
třeními státní správou již učiněnými, zejmena se
zákazem vývozu píce, po němž jsme také za
včas, ještě před jeho vydáním, prostřednietvím
našeho hospodářského spolku u ministerstva iu
zemědělské rady volali, projevujíce také v pod-
statě souhlas svůj s peticí agrárního sdružení
v záležitosti té na říšskou radu podanou, stano-
víme požadavky své v obecném zájmu státu, ná-
roda a stavu zemědělského taktot
1. Veškerá pozemková daň budiž
mimo u velkostatků s katastrálním výnosem vět-
ším než 8000 K pro letošek úplně odepsána, při-
rážky fondové, na tuto daň vypadající, od státu
příslušným právnickým osobám jako zemi, okresu
atd. zaplaceny; rovněž budiž daň výdělkov
pachtýřům pozemků plně slevena, daň výdělková
pak ostatním třídám výrobním se zemědělstvím
souvislým, zejmena venkovským živnostníkům.
poměrům přiměřeně snížena. Vymáhání dlužných
daní tuto uvedených budiž po čas trvání nynější
pohromy zastaveno.
spolek u ministerstvo
13
article
2. Budiž finanční hospodářství samospráv-
ných korporací jako jsou země, okres, obec po-
staveno na širší základ, nežli jsou přímé daně
zejmena pozemková daň, ježto sleva pozemkov
daně při nedostatku jiných příjmů těchto korpo-
rací pozbývá svého významu pro ty, jimž sle-
vena, poněvadž úbytek příjmů tak nastalý must
býti uhražen zvýšenými přirážkami příštího roku;
pro letošek buďtež státem, jako již shor
žádáno, království českému nahra-
ženy slevené přirážky na pozem-
kově dani, rovněž okresům sleven
přirážky okresní a v pozoruhodných pří-
padech buďtež státem podepřeny v tomto směru
i obce.
3. Rolnictvu pohromami živelními nejcitel-
něji stíženému, budiž státem poskytnuta přímá
podpora, zejmena nezúročitelné zá-
půjčky.
4. Budiž státem poskytnuta nezúročitelná
neb nízko úročitelná zápůjčka okresním ho-
spodářským záložnám, by tyto mohly
laciný úvěr hospodářským družstvům neb přímo
rolníkům dávati; rovněž nechť hradí stát bud
zcela neb aspoň částečně úrok ze zápůjček
které zemská banka z příčiny letošní živelní po-
hromy okresům a obcím poskytne.
5. Podpora státní i zemská, kterou rozděluje
zemědělská rada, budiž pro příští rok náležitě
zvýšena.
6. Stát i země nechť zahájí ú čelné stav-
by z nouze (meliorační práce, úpravu bystřin,
stavby drah, c. k. státních budov) a nechť vydat-
nou subvencí podporují tak okresy a obce, jež by
podobné stavby zahájily, a budiž takto obživa ne-
majetným vrstvám lidu opatřena.
7. Správa vojenská, státní, zemské i okresn
ústavy nechť nakupují zemědělské výrobky je-
dině u rolnictva, zejmena u hospodářských druž-
stev, jiné výrobky u živnostenských společenstev.
obchodních gremií a pokud možno u střednícha
drobných živnostníků.
14
article
8. Zemské, okresní a obecní ústavy peněžní
nechť chovají se při vymáhání úroků a splátek co
nejšetrněji.
9. Sazby železniční na dopravu krmiva, ste
liva i hnojiva buďtež sníženy o 50%%, taktéž cena
soli dobytčí.
10. Clo na kukuřici budiž po dobu
trvání dnešní hospodářské pohromy zrušeno.
11. Hospodářským lihovarům budiž dovo-
leno zpracovati letošní kontingent až příštího
roku s tou podmínkou, že brambory, příslušným
hospodářstvím produkované, přejdou do širokého
konsumu a nebudou lihovarům jiným za účelem
zpracování na lih prodány; tím zabrání se ne-
mírnému stoupání cen bramborů.
12. Stát nechť poskytne okresům
podpory na opatření semen, zvláště
pak setby bramborové, by tyto mohly ho-
spodářským dělníkům, kteří pole od hospodářů
na brambory dostávají, jakož i malým rolníkům
za levný peníz brambory na semena prodávati.
13. Veškerá právnická jednání, vzniklá z dů
vodů akce pomocné, buďtež prosta kolků a po
platků.
14. Konečně žádáme, aby vzhledem k da-
lekosáhlým a bohužel léta trvajícím důsledkům
letošní pohromy hospodářské s celou silou a dů-
razem veškeré sbory k tomu povolané, hlavně
však stát, chránily práva a zájmy stavu zeměděl
ského, tak zejmena při obnovování smluv celních
a rakousko-uherském vyrovnání, zvláště však,
aby úmluvy s vládou uherskou, posud ovšem pro
nedostatek zákonného schválení neplatné, týkajíeí
se dovozu cukru do Uher, hlubokou měrou zájmy
našeho cukrovarnictví a řepařství poškozující
celní svazek rakousko-uherský prolamující, zru
šeny byly-
Uhry
15
article
Sokolský slet v Čáslavi.
Z Čáslavi, 4. září.
Sokolský slet v Čáslavi.
Z Čáslavi, 4. září.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Po osmé vystoupila sokolská župa „Havlíčkova“
před veřejnost, aby dokázala, že vědoma jest si určení
svého v životě národa českého. Čestným svým vy-
stoupením a vážnou skvělou prací na cvičišti ziskalo
Sokolstvo mnoho nových přátel, kteří sice nikdy na
stranu nepřátel se nestavili, ale přece nemohli se od-
hodlat vstoupiti v řady mužů, jichž heslem: stateč-
nost a kázeň!
Osmý tento slet župy „Havlíčkovy“ byl nejskvělej
z dosavadních. Hold města našeho každého přítom-
ného Sokola velice překvapil. A vše to nebylo stro-
jené a připravené, vytrysklo to ze srdcí upřímných.
V sobotu dne 3. t. m. odělo se město naše v háv
slavnostní. Se všech téměř domů vlály mohutně
prapory. Slavnost sokolská zahájena téhož dne večer
slavnostním představením v Dusíkově divadle, uspo-
řádaným obětavou naší Ochotnickou jednotou. Dům
byl vyprodán, nálada slavnostní. V hudebništi zaujala
místo část kapely Sokola kolinského s kapelníkem
br. Fr. Kmochem, jež program zahájila slavnostní
ouverturou. Potom na vyzdobeném jevišti poprsími
Tyrše a Fügnera s náležitým porozuměním přednesl
proslov z péra Kaminského br. dr. K. Tesař, načež
následovalo skvělé představení, k němuž režisér br
Jos. Skřivánek zvolil výpravnou a obtížnou veselohru
„Sedlák svým pánem“, již pro české jeviště upravil
Jar. Vrchlický. Veškeré úlohy sehrány dokonale a
procítěně.
V nejlepší náladě odebralo se obecenstvo z divadla
do místností besedních, kdež následoval zdařilý kon-
cert sokolské kapely.
Havlíčkův
Sokol
František
Kmoch
Tyrš
Fügner
K Tesař
Skřivánek
Sedlák
Vrchlický
Čáslav
Havlíčkův
Jos
Dusíkův divadlo
16
article
Druhého dne o 7. hodině ranní zahájeny na místě
slavnostním — dětské hřiště — kdež zřízeno pěkne
cvičiště s nákladnou tribunou, sokolské závodyu
přítomnosti soudců a četných přátel Sokolstva, o 10
hodině zkouška společných cvičení ženských odbor
a členstva při hudbě.
O 2. hodině shromažďovalo se Sokolstvo na so-
kolském cvičišti v Husově třídě, odkud o půl třetí za
zvuků hudby vyšel malebný průvod sokolský, v němž
mimo jmé kráčeli i předseda České obce sokolské b
JUDr. Jan Podlipný z Prahy, náčelník Č. O. S. br.
dr. Vaniček Jindř., členové vítězící v Arrassu a veliký
počet jednot sokolských i jednotlivých sokolských
hostí. Členky ženského odboru Sokola ozdobily kyti-
cemi prapory, načež k radě městské a zástupcům
okresu, shromážděným na balkoně radnice, promluvií
župní náčelník br. Ant. Mölzer z Kutné Ilory vřelou
řeč, jejž myšlenky vtěleny byly zvláště ve slova:
Právě zde v Čáslavi tím více připomínati musíme
sobě naše zásady, neboť nalezáme se v místě, kde
odpočívaly ostatky prvního demokrata Jana Žižky
z Trocnova, který byl prvním Sokolem již v tehdejších
dobách. My musíme cíle jeho sledovati, jakož i, jdouce
za velikými myšlenkami našich zakladatelů, pracovati
musíme k tomu, aby každý Čech nabyl toho přesvěd-
čení, že on jest pánem samostatným ve své domovině.
JUDr
Podlipná
doktor
Jindřichův
Sokol
Mölzer
Žižek
Husův třída
Praha
Č . O . S . br
Arrass
Kutná Ilor
Čáslav
Trocnov
sokolský b
17
article
Výborně!)
Slova ujímá se pak okresní starosta a starosta
města br. JUDr. Jan Zimmer, jenž poděkovav za so-
kolský pozdrav jménem okresního výboru čáslavského
i jménem veškerého občanstva města našeho, pokra-
čoval: Vítám a zdravím vás ve středu, staroslavného,
bohatou historií slynoucího města, na místech, kde
druhdy se konali zemští sněmové, na nichž předkové
naši samostatně se radili a usnášeli o předůležitých
záležitostech našeho nedílného království. Vítáma
zdravím vás, bratři Sokolíci, jakožto zástupce a prů-
kopníky svobody občanšké, jakožto bojevníky za my-
šlenku rovnosti a bratrství. (Výborně, výborně!) Vítám
a zdravím vás jako pravé jádro a pevný základ ve-
škerého národního a společenského života, jako tmel
veškeré národní organisace naší. Zdravím vás, drazí
bratři, kteří v mysli vlast, v srdci smělost, v paži sílu
máte, kteří paže své tužíte, duchem sílite a k metě
zakladatelů myšlenky sokolské, Fügnerem a Tyršem
jasně vytčené, vytrvale a neúmorně spějete. (Výborně!)
JUDr
Zimmer
Sokolík
Fügner
Tyrš
18
article
Zdravím a vítám vás, drazí bratři, kteří s ostalními
Sokolíky šíříte slávu a čest jména českého nejen po
vlastech českých, ale i daleko za hranicemi, ba i za
oceanem a kteří získáváte jemu upřímných přátela
příznivců u sympatické nám Francie, ale i u celého
vzdělaného světa. (Výborně! Sláva jim!) Přeji vám,
by řady vaše rostly a mohulněly, by myšlenka so-
kolská nalezia půdy a ohlasu ve všech koutech a
vrstvách vlasti naší. Pakli myšlenka sokolská pro-
nikne do nejširších, ba všech tříd lidu českého, pak
nebudeme se musit strachovati o své bytí a žití, pak
nájezdy všech našich nepřátel, jmenovitě bouřné vlny
stále víc a více ohrožující nás germanisace rozrazi
se o naše lebky a hradby národní, pak konečně snad
domůžeme se samostatnosti a samosprávy královstv
českého. (Výborně! Výborně!
Této myšlence, jmenovitě tomu, aby Boj za práva
národa našeho v brzku a šťastně byl dobojován, aby
myšlenka sokolská vždy více a hlouběji pronikla do
veškerého lidu českého a vždy mocněji se šířila, přátei
a přízniveů nabývala, volám z hloubi srdce upřímno
„Na zdarl
Bouřlivý souhlas ozval se ve shromáždění, je
volá: „Na zdar, výborně!“ Hudba hraje národní naši
hymnu „Kde domov můj“, všichni obnažují hlavy sve
a pod dojmem pravé této sokolské řeči pějí velebné
sloky naší české písně.
Francie
19
article
Potom za zvuků svižných pochodů oral se průvod
náměstím, u pomníku Jana Žižky stanul. Zde na
stupních pomníku promluvil župní starosta br. MUDr
K. Tesař. Vylíčiv význam Žižkův pokračoval: To
nepřátelství, ta nenávist, ta zášť, které za doby Jana
Žižky vedla křižácké voje do Čech proti Čechům, t
přežila celá století a není dnes menší, než za doby teh-
dejší. Jako za oné doby poraziti, zlomiti, vyhubiti
chtěli předky naše, tak by rádi titěž nepřátelé porazili,
podrobili a utlačili nás za příčinou nezkrocené své
vládychtivosti, aby rozšířiti mohli panství své nad
krásnou a požehnanou vlastí naší. (Tak jest! Výborně!)
I my vedeme dnes boj, zápasíme za nejdražší a
nejsvětější statky každého národa, za národnost, svo-
bodu a neodvislost vlasti. Máme-li v boji tom zvítěziti
musime si osvojiti vlastnosti husitských předků svých
totiž statečnost, udatnost a obětavost, srdce naše musí
býti naplněna nadšením, přísným přesvědčením pro
ideály a snahy své a konečné vítězství nás nemine,
jak neminulo jich. Představitelem těchto skvělých vlast-
ností, nejznamenitějším a neslavnějším mezi Husity
byl zajisté veliký vůdce jich Jan Žižka z Trocnova
vojevůdce nikdy neporažený, nikým nepřemožený, ve-
liký Čech, veliký charakter, veliký vlastenec.
Uctivajíce dnes památku jeho klademe před po-
mník jeho tento věnec se slibem, že za příkladem
bratra Jana Žižky hájiti a brániti budeme vlasť prot
každému nepříteli, že hájiti budeme neodvislost, čes
a svobodu národa třeba s nasazením vlastního života
Památce Bratra Žižky, tohoto prvního českého Sokola.
budiž věčná sláva
Žižek
K Tesař
Žižkův
Čecho
Sokol
Čechy
Trocnov
20
article
Po této řeči provolána bouřlivá sláva a „Na zdar“
hudba pak zanolovala píseň „Hej Slované“. Na stupně
pomníku položen věnec z národních obětin.
Potom dal se průvod na cvičiště. Obrovské proudy
valily se na místo slavnostní. Veškerá sousední města
četně tu zastoupena, nejvíce Kutná Hora, Kolín, Goičův
Jeníkov, Cholěboř, Německý Brod, Přibyslav, Světlá,
Žlepy, Ronov a j. v. a veškeré vůkolní dědiny.
Po krátkém odpočinku vykročila na cvičiště řada
paní a dívek, ženský to odbor Sokola z Čáslavi, Kutné
Hory, Kolína, Polné, Přibyslavi, Chotěboře, Vrdua
Žleb. Tyto za zvuků hudby provedly zdařilá cvičení
jež řídil bratr Holan z Čáslavi.
Dříve než přistoupeno ku prostným, velice kom-
plikovaným cvíčením, oslovil bratry a obecenstvo sta-
rosta České obce sokolské br. JUDr. Jan Podlipný
z Prahy, který před 11 léty při župním cvičení v Čá-
slavi konaném taktéž byl zde vítaným řečníkem. V řeči
plamenné poukázal na důležitost tělocviku a slovy
ze srdce k srdcím nabádal veškeré vrstvy občanské
by staly se členy tělocvičných jednot, jež vedle silných
paží vychovávají charakter, poctivost a mužnost. Řeč
stále provázena bouřlivým souhlasem a po skončen
dlouhotrvajícím potleskem.
Slovan
Holan
JUDr
Podlipná
Kutná Hora
Kolín
Goičův Jeníkov
Cholěboř
německý Brod
Přibyslav
Ronov
Čáslav
Polná
Chotěboř
Praha
Sokol
Vrdua žleb
21
article
Členstvo přistoupilo k prostným cvičením, jež
provedlo znamenitě. Cvičení ta řídil župní náčelník br.
Ant. Mölzer z Kutné Hory.
Následovalo cvičení dvaceti družstev na nářad
i různá jiná ještě cvičení. Veškerá cvičení ta ukázala
dokonalou práci v tělocvičnách. Po skončení oznámena
jména vítězů při dopoledních závodech; jsou to bratřit
I. Stanislav Podhrázský z Přibyslavi; II. A. Šebánek
z Kutné Hory; III. Jan Kruliš z Čáslavi.
Po cvičení, které již za značného soumraku skon-
čilo, rozproudil se veselý život na cvičišti. Jaká účast
byla, lze pozorovati z toho, že za vstupenky na místo
slavnostní vybráno na 1000 K, ač členové jednot so-
kolských měli vstup volný. Velice obléhán byl buffet.
kavárny a hostince, kde vévodily dámy a dívky, jež
mají o buffet ten i kavárnu velikou zásluhu. Byly t
dámy: velect. pí.: Anderlová, Bělohradská, Fialová
Hayerová, Hrušková, Jablonská, Kafková, Kollerová.
Slavíková, Skřivánková, Tesařová; slečny: Bokova.
Brunelíkova, Fleischhansova, Jablonských, Horákova
(z Prahy), Spěvákova, Teringrova, Vančurova Volfova.
Slavnost zakončena večer v Dusíkově divadle vě
nečkem.
Mölzer
Podhrázský
A Šebánek
Kruliš
Anderlová
Bělohradská
Fialová
Hayerová
Hrušková
Jablonská
Kafková
Kollerová
Slavíková
Skřivánková
Tesařová
Bokův
Brunelíkův
Fleischhansův
Jablonski
Spěvákův
Teringrův
Vančurův
Volfův
Kutná Hora
Přibyslav
Čáslav
Horákov
Praha
Dusíkův divadlo
22
article
Otázka stavby českých ústavů uni-
versitních na pozemcích slupských
(Audiatur et altera par s.)
Sděluje dr. Vincenc Strouhal,
t. č. rektor české university Karlo- Ferdinandovy.
Letošním jarem mělo se určitě začíti se
stavbou českého fysikálního ústavu na pozemcích
slupských. Avšak nezačalo se, a sotva lze dou-
fati, že se letos vůbec začne. Vysvětlení nového
tohoto průtahu stavby, o niž se již jedná přes
20 let, podávají články uveřejněné v těchto li-
stech dne 13. května („Než bude pozdě...“.)
dne 26. srpna („Otázka staveb na pozemcích
slupských“) a nejnověji dne 4. září („Slupské
pozemky“). Jsem autorovi článků těchto vděčen,
že jednání, vedené dosud v úkrytu četných ko-
misí, přivedl na veřejnost.
Proti stavbě fysikálního ústavu — a zárove
parallelního ústavu druhého pro mineralogii,
mathematiku, mathematickou fysiku a meteoro-
logii — zvedl se odpor, činí se námitky, jichž
stručný smysl jest: stavbou těchto ústavů utrpí
škody porodnice a zejmena nalezinec po stránce
hygienické.
doktor
Strouhal
český univerzita KarlaFerdinandov
23
article
Jest pravda, mnohé ústavy vědecké nebo
bumanitni nebývají hygienicky sousedstvím při-
jemným. Přikladů uváděti netřeba. Ale ústavy
o jichž stavbu se jedná, nebude dojista ani nej
přísnější hygienik k nim počítati. U těch není
žádného kažení a otravování vzduchu plynya
výpary nepříjemnými neb i přímo škodlivými.
žádného znečišťování vody, žádného nebezpečí
nákazy bakteriemi a pod. Fysika experimentální
i mathematická, ne méně mineralogie, mathe-
matika a meteorologie svými pracemi neublíží ni-
komu. Ba ani větších bytů, z nichž by zkažený
vzduch do okolí přicházel, v ústavech těch ne-
bude; neboť přednostové českých ústavů uni-
versitních nemají v ústavech bytů naturálních
žádných. Menší byty budou jen pro sluhy a ně-
jaký ten pokojík pro assistenty. V tom všem tedy
nač z pravidla každý pomýšlí, když se mluv
o hýgienických závadách, zde závady opravdu
nebude žádné.
24
article
Ale hygienikové namítají: oba ty ústavy, jak
se projektují, ujmou nalezinci a porodnici
světla a vzduchu; proto nechť se oddálí
od schválené již stavební čáry nejmén
10 metrů dále, do parku, kde místa je dosti.
Čtenáři, kteří nemají tušení, jak rozmanité
fase prodělaly projekty vědeckých ústavů na
pozemcích slupských od roku 1894, kdy tyto
pozemky byly zakoupeny, soudili by, že onen
požadavek je velmi účelný a pro ony ústavy
vědecké i humanitní velmi výhodný — zejmena
když pro ustoupení je místa nadbytek. Vždyt
také fysikální ústav nemá žádného zájmu tlačiti
se v blízkost nalezince. Překáží-li fysikální ústav
svou frontou 38 metrů, při výšce 16.7 metrů
nalezinci, překáží naopak nalezinec svou frontou
130 metrů, při výšce (k hlavní římse) 18.5 metrů,
mnohem více fysikálnímu ústavu.
Zde však leží celé těžiště otázky. Onen
požadavek vrací se k fasi již překonané.
To vše zde již bylo.
Dle projektu — jenž byl v pořadí druhým
hlavním — měl na hořejším pásmu pozemků
slupských, jež jsou svou pěknou, vysokou po-
lchou velmi výhodné, býti umístěn jeden ústav
český a naproti němu jeden ústav německý. Oba
ústavy, jež se projektovaly do osy budov po-
ležených v pásmu středním a dolejším, tudíž
šikmo k ulici ke Karlovu, měly od stavební čáry
této ulice míti střední odlehlost přes 25 metrů.
Plány byly do podrobna hotovy. Ústav německý
měl obsáhnouti fysiologii, vedle níž čásť parcelly
zůstala reservována, ústav český fysiku experi-
mentální a mathematickou, mathematikua
meteorologii. Když však se již mělo ke stavbě
přikročiti, kopány na zkoušku základů sondy.
k Karlov
metr
25
article
Tu se ukázalo — což v té míře nikdo neočekával
— že hořejší terrain jest pro stavby vůbec ve-
lice nepříznivý. Jest to násyp do úžla-
biny, jež tu dříve bývala. Půda je sypká, drobivá.
drtí se pod rukama. Základů poněkud dobrých
lze obdržeti teprve ve hloubce 12 až 15 metrů.
Stavěti na těchto místech, značí tedy zakopati
téměř 4 poschodí do země. Co to pro náklad
stavební znamená, porozumí každý. Proto mini-
sterstvo celý projekt, ač byl do podrobna vypra-
cován, tak že i návrhy pro vnitřní zařízení již
byly předloženy, z avrhlo a uložilo vypracovati
projekt nový.
Poněvadž pro český ústav fysikální byla
vysoká poloha velmi výhodnou a pro ústav
meteorologický nezbytnou, usiloval jsem vše-
možně, aby hořejší pásmo bylo pro české ústavy
zachováno. Ustoupil tedy německý ústav fysiolo-
gický doleji do pásma středního kde dnes
již jest vystavěn. Český pak úslav byl
rozdělen ve dva malé, aby bylo možno oba po-
šinouti více vzhůru směrem k ulici ke Karlovu,
kde jsou základy dobré.
Žádá-li se tedy dnes, aby oba tyto ústavy
byly pošinuty zpět, žádá se návrat k fasi již pře-
konané, žádá se, aby se ústav fysikální stavěl
jakoby o šesti resp. sedmi poschodích, z nichž
čtyři přijdou do země, dvě pak — a západněji,
v dolejší části tři — nad zemi. I kdyby vláda
pro ústav tento — a tudíž i pro ústav druhý
parallelní — náklad měrou velmi značnou zvý-
šený povolila, nemohl bych z důvodů odborných
s tím souhlasiti. Laboratoře fysikální nelze za-
řizovati na věžích.
Proto jsem protokollárně — v souhlasu sp.
děkanem fakulty filosofické — dal projev svůj,
že souhlasím s oddálením budovy, ale jen potud,
pokud by se ústav neoctl v onom bezedném
teriainu, čímž by dosavadní projekt byl
ohrožen. Technikové dali své dobrozdání
v tom smyslu, že lze ustoupiti jen o 21/2 metru.
Karlov
26
article
Ministerstvo na tuto změnu přistoupilo. To byla
tudíž koncese za daných poměrů — bohu-
žel — jedině možná.
Ředitelství nalezince tato koncese neuspo-
kojila. Trvá na oddálení značně větším. Zemská
zdravotní rada pak podporuje jeho požadavek.
Tím však obě instance — zdali vědomě,
nevím — celý stavební projekt ohrožují. Nebot
kdo ví, jaké přímo boje nutno sborům profes-
sorským často vésti s ministerstvem vyučování
— číli vlastně financí — o každých tisíc korun,
jež se vyžadují pro účely vědecké, ten pochopí,
že ministerstvo financí — i kdyby oněch námitek
odborných nebylo — nedá (abych mluvil slovy
v čísle 244. těchto listů citovanými) „ufopiti
ohromné sumy do bezedných základů českého
fysikálního ústavu“ — a tím též onoho druhého
ústavu parallelního. Otázka tedy jest: buď se
ústavy budou stavěti dle koncese již učiněné —
anebo se na hořejších pozemcích slupských s ta-
věti vůbec nebudou. Ale pak kde?
Všechny jiné parecelly na pozemcích slupských
jsou zadány. Má se snad hledati v assanací —
někde u mostu eísaře Františka Josefa, kde je-
diné bloky jsou ještě nezadány?! Pro procházku
studujících odtud až na Slupy, kde by byly
ostatní české ustavy přírodovědecké, z nichž bo-
tanický a chemický již jsou vystavěny, byla by
to distance velmi vábná!
Vzhledem k takovémuto stavu věcí je nutno
vrátiti se k předmětu všech těch obtíží a polo-
žiti otázku: jsou opravdu ony závady hygienické,
jež stavbou českých ústavů vědeckých vzniknou
pro nalezinec, tak vážné, jak tvrdí ředitel tohoto
ústavu a dotvrzuje i zemská zdravotní rada? Vůči
autoritě tohoto sboru bude mi snad — poněvadž
jde o otázky vzduchu a světla, tudíž čistě
fycikální a meteorologické — do-
vcleno pronésti zde též soud vlastní.
František Josef
ministerstvo finance
27
article
Vytkněme především jednu věc samo-
zřejmou. Rozumi se samo sebou, že pro
každý dům jest výhodnější a příznivější, když
v ulici sebe širší jest naproti park, než když tam
jest dům jiný — již vzhledem k pěknější vy-
hlídce. O tom tedy není sporu.
Ale o to se též nejedná! Nalezinec byl —
nedávno — postaven na místo, kde v okolí
byly projektovány ulice. Nemůže tedy překvapiti,
když se tyto ulice mají vskutku vybudovati. Kdyby
tím opravdu vznikla vážná hygienická závada, byli
by jistě hygienikové svého času z vlastní ini-
ciativy na to upozornili, aby se ústav tam ne-
stavěl, nýbrž na místo volnější. Počitati parcelly
za ulicí do terrainu ústavu — jako se děje
v čísle 235. ze dne 26. srpna — by bylo možno,
kdyby se tyto parcelly byly pro ústav reservovaly.
Také by zemský výbor ulici ke Karlovu — jež
byla městem projektována na 19 metrů — byl
nezůžil na 16 metrů — proti čemuž také nebyly
námitky odnikud (pokud mi známo) učiněny. Tím
jest již podán důkaz nepřímý, že ona závada,
o niž se jedná, není tak vážnou, jak se nyní
Karlův
28
article
Dá se však vésti též důkaz přímý. Dlužno
totiž upozorniti, že se nejedná o vystavění budov
těsně k sobě přiléhajících, jak to
v našem městě jest pravidlem, tedy nikolio
hradbu domů, jež vskutku brání vzduchu i světlu
přístup. Oba ústavy budou, dle nynějšího pro-
jektu, od sebe i od sousedních budov (porod-
nice a chorobince) odděleny širokými uli-
cemi, kteréž ústí přímo do parku. Při větrech
západních bude těmito ulicemi prouditi vzduchu
nadbytek, rovněž také jiho- a severozápadních,
kde jedna komponenta proudění vzduchového
přímo jde ulicí ke Karlovu. K tomu přistupuje
vysokápolohaulice, od níž jde svah dosti
prudký směrem západním a zejmena jižním. Co
se pak týče újmy na světlc přímém, slunečním,
dlužno uvážiti, že projektované ústavy leží na
straně od -nalezince západní, od porodnice jižní;
ale zde jest odlehlost velmi značná, tak že přímý
stin nastává jen v hodinách velmi ranních nebo
pozdních večerních. U nalezince přichází slunce
kolem 11. hodiny, stíny obou budov vrhají se po-
dél ulice ke Karlovu, tedy podél nalezínce; te-
prve průběhem odpoledne dopadá stín do přízemí
nalezince a v hodinách pozdějších, kde jest již
slunce nad západem, do místností prvníhoa
druhého poschodí. V létě, kde je slunce vysoko,
jsou poměry příznivější; v zimé ovšem méně,
ale zde bývá počet dnů slunečních vůbee
skrovný.
Karlov
29
article
Dlužno dále uvážiti, že při ustoupení dosud
koncedovaném bude faktická distance nalezince
a fysikálního ústavu činiti 231/2 metrů — což
jest šířka ulice Mikulášské (24 metry) v assa-
naci, která jde téměř v témže směru jako ulice
ke Karlovu. Avšak v ulici Mikulášské jsou po
obou stranách domy čtyřpatrové, těsně, jako
hradba, jeden vedle druhého, kdežto v ulici ke
Karlovu oba ústavy české budou na straně na-
lezince míti jen dvě poschodí. A přece se ulice
Mikulášská pokládá za nejkrásnější a nejzdra-
vější v assanaci; ostatní ulice v assanaci pro-
jektované, mají šířky jen 20 metrů, většina jich
však ještě méně. Lze vzhledem k tomu všemu
opravdu věřiti, že by při mnohem příznivější si-
tuaci v ulici ke Karlovu vznikaly v ážné závady
hygienické? Myslím, že obavy tyto jsou upří-
lišněné.
Řoditelství nalezince má ovšem na zřeteli
jenom zájmy svého ústavu a hájí je s energií
všeho uznání hodnou. Rovněž zdravotní rada.
Tato podala votum jednostranné; k záj-
mům české university nebylo přihlíženo. V tom
nemá býti výtky žádné, to nebylo jejím úkolem.
Avšak instance rozhodující nesmí
upadnouti v tutéž jednostrannost.
Touto instancí jest c. k. místodržitelství a v cestě
rekursní c. k. ministerstvo vnitra. Místodržitelstv
tvrdí.
Karlov