Strana 2. Číslo 7o.

KATOLICKÉ LISTY

Bne 12. března 1902.

přešla pak k poradě rozpočtu ministra zemské obrany. Tuto zahájil už vlastně včera poslanec Klofíč svým pilným návrhem o vojáku Müllerovi a také dnešní debatta dála se ve znamsní týrání vojáků. Zejména posl. Bianchini horlivě se zastával ubohých »obranců vlasti«, zejména dalmatských a bosenských vojáků a bohužel, musil vytknouti také i to, že poslanec v řím- ském parlamentě Barzilal mohl pronésti hrubé urážky rakouských a zejména choratských vojáků, aniž by se s rakouské strany o tom i jen slůvkem zmínka stala. Nyní, pravil, musí se Chorvaté tázati sami sebe, proč za Rakousko krváceli. Socialista Hybeš ostře útočil na četnlctvo, ale jeho výkřik, že jsou četníci vrahy z povolání, odůvodněný několika pří- pady násilností na zatčaných, byl přece jen příliš nucený. Pau Hybaš přestřelil tu velice a věra ani ho předseda proto k pořádku volati nemusil, nebot příliš ostré slovo zůstává samo sebou baz účinku. Ž i zde neškodí na přehmaty upozorňovati, jest jisto, na druhé straně však se nesmí zapomínati na těžkou a nebezpačnou a přece tak nezbytnou službu čet- nictva. Co bychom si přáli my ohledně tohoto sboru, jenž v tak velice úzkém styku se nalézá s obecen- stvem, jest, aby v něm nebyla němčina považována za tak tuze nezbytnou.

Sněmovna poslaneeká. (Zasedání 17. Schůze 106.) Předseda hr. Vetter z Lilie zahájil schůzi o 10. hod. 15 min. Sněmovna pokračuje v jednání o rozpočtu. Kapit. »Ministerstvo vnitra«, tit. »Silniční a vodní stavby«. Posl. Kulp kárá odstrkování Moravy při stavbě vodních drah a vytýká vládě, že věnovala málo po- zornosti škodám, spůsobeným povodněmi na Moravě, o nichž ve sněmovně opětně se mluvilo. Obyvatelstva zmocnila se zouf alá nálada. Je pochopitelno, že vy- dání zákona o vodních drahách náladu zpříjemnilo. Řečník obrací se proti tomu, že především dotazují se o provádění upravení řek zemští správcové a nikoliv orgány autonomní. To znamená opozdění prací.

Řečník líčí potřebu upravení dolního toku Dyje, Ostravice, zejména však Moravy, a vítá prohlášení předsedy ministerstva dra. Körbra v rozpočtovém vý- boru v příčině vyhotovení projektu pro upravení řeky Moravy. Dále poukazuje řečník na nutnost vyvlast- nění jezů na Moravě, jež jest podmínkou pro bez- vadné fankcionování průplavu dunajsko-oderskéhoa připomíná pak bruselskou konvenci a nebezpečí, hro- zící rakouskému cukrovarnictví a zemědělství, na druhé straně ohrození rakouského průmyslu sladového v jeho odbytu do Némecka, a upozorňuje, jak mnohem pří- znivější bylo by postavení na světovém trhu, kdyby účinek zeměpisné vzdálenosti, již náš odbyt má pře- konati, byl zmírněn projektovanou sití vodních drah, která by umožňovala levnou dopravu. Jak dnes věci stojí, jest se obávati, že úpadkem našeho hospodář- ského průmyslu také zbudování sití vodních drah stane se bezúčelným, a že obnosů chystaných pro vodní dráhy bude musit býti užito jakožto podpory k zmírnění nouze pro příslušné krajiny. Řečník vy- slovuje námitky proti trati příštího dunajsko-oderského průplavu. Přirozený směr jeho byl by podél Moravy a Odry. Ale zdá se, že na to se nepomýšlí. Řečník stěžuje si posléze, že při skládání poradních sborů pro vodní dráhy byli pominuti mužové, kteří v tomto sboru mnoho vykonali. I český národ byl při tom uražen, poněvadž žádný jeho zástupce nebyl povolán do sboru poradního. Řečník žádá, aby to bylo napra- veno. (Hlučná pochvala.)

Vládní zástupce odborný přednosta ryt. Roža praví, že chce odpověděti na některé podněty, učl- něné v dosavadní debatě o silničních a vodních dra- hách. Pan poslanec za Prahu stěřoval si nikoli ne- právem na opozdění při provádění průplavních prací v obvodu města Prahy n na vybudování přístavu ho- lešovického. Pro úpravu Vltavy v obvodu města Prahy byl vypracován projekt již před lety a byl také vládou schválen, s pracemi pak počalo se sku- tečně roku 1896, ale musily býti opět přerušeny, po- něvadž obec pražská vytasila se s návrhem kombl- nace splavnění s upravením svatopetrské čtvrti a žá- dala pronikavou změnu schváleného projektu. Tato nová kombinace byla podmíněna ustanovením regu- lačního plánu pro tuto čtvrť a vykoupením veškerých mlýnů a vyžadovala dlouhého vyjednávání. Poněvadž s pokračováním kanalisace dolní Vltavy v Praze stala se aktuální také otázka vybudování holešovi- okého přístavu na obchodní přístav se železničním spojením, ministerstvo- vnitra ve shodě se súčastně- nými ústředními místy přikázalo toto vybudování pří- stavu i splavnění Vltavy v Praze v obor působnostl komise pro kanalisování Vltavy a Labe, zejména když dalo se očekávati dle dosavadní činnosti komise, že tyto oba důležité a nesnadné úkoly budou vyří- zeny rychle a zdárně. Komise zhotovila pro oba tyto podniky příslušné projekty. O projektu pro vybudo- vání holešovického přístavu byla již nařízena politická pochůzka. Vládní zástupoe zmíňuje se pak o otázce

úhrady pro vybudování holešovického přístavu, a praví, že vláda oddává se naději, že nebude nesnadno dorozuměti se se zemským zastupitelstvem království českého o příspěvcích částečně již nashromážděných a že se vší důvěrou pohlíží vstříc včasnému a uspoko- jivému provedení obou těchto podniků. Průtah ve vý- budování přístavu holešovického není proto zvláště závadný, poněvadž celý význam tohoto přístavu pro dopravu uplatní se teprve po skončené kanalisaci z Prahy do Málníka. Řečník neváhá však prohlásiti, že vláda pokládá dokončsní kanalisace za nejposled- nější lhůtu pro úplné upravení přístavu a jeho že- lezničního spojení s Bubny. V příčině obtíží pro vo- rovou plavbu po čas kanalisačních prací, na něž posl. Kaftan poukázal, praví zástupce vlády, že vláda hodlá v uvážení národohospodářského významu ob- chodu dřívím, pokud se týče vorové plavby, pro lesní hospodářství v Čechách učiniti prozatímní opatření, aby doprava dříví byla usnadněna a urychlena re- morkerováním vorů přes stavební části průplavu.

Řečník má na mysli jednak státem koncessované pod- nikatelství za stanovení normálního tarifa, jednak družstevní organisaci interessentů samých. Veliký pla- vební ruch, jenž nastane kanalisováním Vltavy a Labe, vykáže as ostatně také obchodu s dřívím nové cesty a zmocní se asi také cennějšího dřeva. Úpadek plavby vorů mohl by býti vyvážen sesílenou plavbou lodní. Řečník mluví pak o úpravě Moravy, která byla sta- novena ve shodě s Uhry, ale zdržena tím, že vláda uherská dosud neučinila usne- šení. Vláda rakouská neopomenula upozorniti ji na nezbytně nutné urychlení té věci, a bude také na dále s patřičným důrazem na ukončení dotyčného řízení naléhati. Řečník pojednává pak o výkupu jezů na Moravě a přáních posl. Beuerle, jakož i posl. Wolfa, a praví na konec, že značné množství vyslovených přání náleží do kompetence ministerstva orby a může se na ně nejúčinuěji odpověděti poukázáním na zákon o vodních cestách, jenž v oboru vodního hospodářství znamená v naší vlasti nesmírný pokrok. Účinek jeho neobjeví se sice hned v nejbližších letech, úvěry pro vodní cesty uvolní se teprve r. 1904. Zvýšený pří- spěvek k melioračnímu fondu přibude letos poprvé.

Nalézáma se ve stadiu přechodu, v době čilé pří- pravy pro dalekosáhlou skci. Tu není pessimismus na místě, a nářky na stagnaci měly by ustoupiti blabé důvěře, neboť bezpečný podklad budoucí, požehnání přinášející práce jest uždán. Vy sami jste pod- klad opatřili. Budoucí generace budou vám za to vděčny a budou velebiti vaši moudrou péči a obě- tavost. (Hlučný souhlas a potlesk) Posl. Kozlewski podává obšírný výklad o roz- voji vodních cest v Haliči a praví, že tam se s vod- ními cestami započalo již v 18. století, tedy daleko dříve, než v jiných korunních zemích Rakouska, ale později byla Halič zanedbávána více než která jiná korunní země. Až do r. 1860 byla na vodní cesty v Haliči, ač tato tvoří 26 proc. povrchu moenářství, věnována jen 3 proc. obnosů na vodní cesty vůbec věnovaných. Řečník uznává zásluhy nynějšího kabi- netu o zlepšení v tom ohledu, ač zařaděné obnosy neodpovídají oprávněným požadavkům země. Nebu- de-li provedena úprava horních toků, nebudou-li pře- hraženy bystřiny a spolu také zalesnění provedeno, pak úprava řek přinese spíše škodu než užitek. Řeč- ník upozorňuje na chyby, jež v tom ohledu staly se v Uhrách, žádá pak rychlejší postup prací, upozor- ňuje na nutnost údravy Dněpru a vyslovuje některé náhledy o organisaci příslušných prací, zejména pak žádá, aby stavební úřad byl samostatným a jednot- ným, od úřadů politických neodvislým úřadem. Řeč- ník končí za hlučného souhlasu.

Dále mluví posl. dr. Menger a Pöchl, načež rozprava končí. Po některých věcných opravách a závěrečné řeči zpravodaje dra. Lemische schvalují se odstavce o vodních a silničních stavbách a zároveň i řada re- solucí. Tím jet záhlaví »ministerstvo vnitra« vyřízeno a následuje záhlaví »ministerstvo zemské obrany«. Po krátké úvodní řeč! zpravodaje posl. barona Sehwegela ujímá se slova posl. Bianchini, jenž mluví nejprve chorvat- sky a pak německy. Řečník praví, že v otázce týrání vojáků jsou všecka království a všecky země rovnoprávny a poukazuje pak k tomu,, že se v Dalmacii nedávno jeden voják zastřelil, poněvadž nemohl snésti týrání se strany svých představených. Řečník se táže mini- stra zemské obrany, hodlá-li vinníky potrestati a chu- dou rodinu sebevraha podporovati. Řečník upozorňuje na pověsti o vysoké úmrtnosti mezi Bosňáky, kteří leží ve Vídni posádkou a praví, že nejen z důvodů humanity, ale i z důvodů národních musí se ministra ptáti, co jest na tom pravdy. Je-li tomu tak, pak po- nechání bosenských vojáků ve Vídni znamená do nebe volající ukrutnost. Na to mluví o četnictvu v Dalmacií, jež jest tam germanisačním ústavem, dále o irradentě, o jejímž působení v dobách terstských bouří vláda zapoměla mluviti a o nadávkách, jež

Italský poslanec Barzilai při té příležitosti pronesl proti rakouské armádě a zejména chorvatským vojá- kům. Proti této mlčenlivosti musí chovatští poslancl protestovati. Chorvaté musí si naposledy položiti otázku, proč vlastně za tuto říši krváceli, když jest dovoleno čest chorvatských vojáků takovým způsobem poskvr- ňovati. (Souhlas Chorvatů.) Posl. Gtötz praví, že také on želí dalšího trvání trýznění vojáků a padobně vysloužilým četníkůma jiným pensistům nebylo zvýšeno výslužné. Poněvadž vláda to vše člní závislým od povolení daně z jízd- ních lístků, nezbude asi nic, než kousnouti do tohoto kyselého jablka. Na to mluví o rozpočtu ministra zemské obrany a praví, jestli vojenská správa nevy- hoví přání parlamentu, že bude nutno, aby se sně- movna proti vládě uchopila nejostřejších politických prostředků. Za posledních 10 let zvýšil se tento roz- počet o 62 procent. Položka 200.000 kor., povolená na zlepšení stravy použita byla, jak se zdá, jen na prospěch pokladních hotovostí, čímž mužstvu není po- slouženo. Řečník mluví pak o velikém zvýšení roz- počtu na vojsko od r. 1870, žádá, aby se při nastá- vající revisi a při provádění branného zákona obyva- telstvo šetřilo a mluví pak o úlevách ve vojenské službě, dodávkách pro vojsko, při čemž uznává ochotu ministra zemské obrany naproti maloživnostníkům a přeje si, aby se příkladem jeho řídilo i ministerstvo války. Dále vyčítá, že komise pro zkoušky dobrovol- níků v Brně zkouší česky (?), kdežto němečtí dobro- volníci z Moravy musí do Vídně, z čehož jim vzni- kají výlohy. Na konec prosí, aby ministr dbal před- nešených přání a svoje slova učinil skutkem. (Hlučný souhlas na levici.)

Posl. Hybeš dokazuje z příkladu Francie a Ně- mecka, že zavedení dvouleté vojenské služby je možno a mluví pak o četnictvu, při čemž uvádí mezi jinými příklady, že nějaký muž byl na smrt stlučen, než byl předveden soudci. Vaši četníci jsou — volá k mini- strovi — vrahové z povolání. Předseda (prudce zvoní): To jde příliš daleko. Volám vás k pořádku. Posl. Hybeš pokračuje ve výtkách, zejména po- kud se týče chování čstnictva při brněnské stávce a jeho úslužnosti naproti továrníkům. Strana bude hlasovati proti rozpočtu. (Souhlas soc. demokratů.) Dále mluví posl. Zimmer, po jehož řečl se rokování přerušuje. Po některých dotazech a odpovědích končí echůze o půl. 7. hod. večer. Příští schůze zítra o 10. hod. dopoledn.

Zprávy politické. V Praze, dne 11. března. Politická kronika. Předloha tisko- vého zákona má se ocitnouti v parlamentě ještě v letošním zasedání, což jest ústupkem straně socl- alistů, kteří se nejvíce o předlohu namáhají. Hlavní zménou jest: Zrušení kolportáže. Německo-pokroková strana odpově- děla přátelsky Všeněmcům ohledně akce proti mini- strům krajanům, že strana pokroková musí vyslech- chnouti ostatní strany německé. Proti millionovým darům velikým mě- stům (teď Štýrský Hradec) počíná akce na venkově tyrolském. »Tir. Tagbl.« sděluje, že mésto Kuffstein u předsednictva »sjezdu něm. rakouských měst« žá- dalo, aby se postavil sjezd proti darům velikým mě- stům, poněvadž menší města mají poměrně větší ob- tíže překonati a platí poměrně větší daně, jelikož jim schází centrální úřady ve velikých městech, které jsou vydatnými prameny příjmů. Konference dorozumívací dle něme- ckých zpráv budou prý odloženy až do podzimku. »N. L.« však sdělují, že mají informace, že bude otázka ta rozřešena dříve a nesnese odkladů, poně- vadž by z toho bylo třeba vyvoditi důsledky. Do podzimku bude prý jasno v otázce jazykové. »Pr.

Tagbl.« dovídá se od vynikajícího ústaváka, že kon- ference budou odloženy přece, a že hrozby s obstrukcí Čechů poslanci si velmi rozmyslí, už k vůli hospodář- ským zájmům svých voličů. Svolávání do zbraně. Poněvadž nastává v parlamentě rozprava o položkách ministerstva kultu, svolává svobodomyslný klub všechny poslance do zbraně. Jest zajisté pro voličstvo povznášející, když vidí, jak se svolávají poslanci do parlamentu k je- dnotlivým položkám. Očistu bude musiti provésti vo- ličstvo samo, což by se dalo nejlépe provésti, aby o každém poslanci bylo zjištěno, kolikrát navštívil sněmovnu. Jakýsi počátek byl dán projevem městské rady pražské proti poslanci Q. Bělskému, o čemž se zmiňujeme na jiném místě. Parlament bude ve stavu výminečném, poněvadž po vyřízení rozpočtu ministra zemské obrany, při němž bude mluviti jen málo řečníků, příjde na řadu rozpočet ministra kultu, který přiláká poslance z pravice a levice do Vídně, což jest bohužel jen výmlnečný stav. Při takové nedba- losti so strany poslanců lze těžko hájlti nezkracování