ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 def01fa0-1bb5-11e9-bc55-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 18, person 21, org 4
1 masthead
Číslo 316.
2 masthead
Praze, dne 18. listopadu 1902.
Praha
3 masthead
Ročník VI.
4 article
Redakce, administrace a er- pedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo pop. 200—1l. Nefrankovanie dopisy se ne- přijímají a rukopisy se ne- vracejí. Nezapečetěné re- klamace jsou porta prosty. Inserty úětujeme levné a při častější inserci poskytu- jeme zvláštní výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. — V ponděli a po svátku, vždy o dva- nácté hodině polední Jednotlivé číslo za 8 haléřů. Účet cís. a král. poštovn spořitelny čislo 880. 790. Telefon redakce čislo 11 20a
Praha Pštrossův
5 title
LILRE LIS
6 article
Předplatné pro Prahu s do- náškou měsíčně. . . K 2.80 čtvrtletně . . . . . . K 8.40 celoročně . . . . . . K 33.60 Předpl. pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . . . . . K 3.— čtvrtletně . . . . . . K 9.— celoročně . . . . . . K 36.— Předplatné do cizozemska? Německa a Srbska obnáší: čtvrtletně . . . . . . K 12.— celoročně . . . . . . K 48.— Předplatné do Ameriky, Fran- cie, Švýcarska, Italie, Belgie a Anglie: čtvrtletně K 13.20 celoročně K 52.80 Telefon administrace i knih- tiskař. závodu číslo 1126b)-
Fran Praha Německo Srbsko Amerika Švýcarsko Italia Belgie Anglie
7 article
v 7 hodin 17 minut ráno. Slunce vychází Slunce zapadá ve 4 hodiny 2 minut večer. Úterý: Posv. chrámu sv. Petra a Pavla. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně: u sv. Mikuláše na Malé Str. od 18.-22. t. m.
Petro Pavel Mikuláš Posv
8 article Propaganda atheismu v českém učitelstvu.
Propaganda atheismu v českém učitelstvu. V Pra z e, dne 17. listopadu. Motto: V Rakousku je možné všecko. Čtenáři naši dosvědčí nám, že všemožně vyhý- báme se polemice s orgány učltelstva nejrůznějších směrů, aby nám nemobla člněna býtí výtka nesnáše- livosti, udavačství a podobně. Víme z mnohých zku- šeností, kterak umějí býti nedůtkllvými pro výtku sebe menší. Je též známo, že Zemská jednota katol. duchovenstva na svůj mírumilovný návrh od ústřed- ního učitelského spolku dostala rozhodně odmítavou odpověď, kterouž »Posel z Badče« odůvodnil slovy (29. října): »Kdybychom mohli, chtěli a směli každý takový přátelský poměr kněze a učitele rozpitvati a dostati se až k prvním příčlnám jeho vzniku, rozvoje a další existence, vyšlo by z toho, že to z pravidla nebývá poměr dvou si rozumějících, duševně i pova- hově stejných lidí, ale že tu podřídila se vůle slabší, odvaha menší energli výbojnější, a tato energie že nebývá obyčejně na straně učitelské. Z pravidla - jsme si vědomi výjlmek — vychází učitel s farářem pouze tam, kde ho poslouchá.« Tedy každá přátelská nabídka se strany kněž- stva k svornému spolupůsobení s učitelstvem od těch jistých náčelníků Ústředního uč. spolku rozhodně se zamítá. Tito náčelníci chtějí, aby učitelstvo šlo za nimi jedlně směrem, kterýž oni jim naznačují. Jaký ten směr jest, vyličuje v nejnovějším čísle »Křesťan- ská Škola«, z něhož tuto vyjímáme:
Rakousko Motta
9 article
»Propaganda athelsmu v českém učitelstvu. Když před několika lety začal vycházeti »Český Učitel«, počal tušiti každý, kdo mohl nahlédnoutl poněku »za kulisy«, kam to za nedlouho s českým učltel- stvem dojde. Ve Vídni vycházela již před tím »Frele Lshrerstimme«, orgán tak zvaných »mladých« t.j. učitelských socialistů, jimž jest ničím národnost, ničím víra, ničím Bůh. O mravní zvrhlosti těchto lidí svědčí nejlépe to, že »Fr. Lehrerstimme« v úvodním článku nepřímo schvalovala zavraždění císařovny Alž- běty, zlosyna Luccheního omlouvajíc. Byla to pro samé čtenáře dávka tak silná, že někteří zaslali »slavné« redakci kárné dopisy, aby se trochu mír- nila. Sama liberální »Fr. Schulzeitung« bezpočtukráte vyslovila jmenovanému plátku své opovržení a pře- stala si ho konečně všímatl. Nuže, z tohoto lístku, pro nějž jen poněkud slušné listy měly pouze opovr- žení, »Č. Učitel« »nejšťavnatější« lokálky překládal do svých sloupců! Tak se tedy chovaly k orgánu »mladých« listy německé — a takto se choval list český! Dle přísloví: Pověz ml, s kým obcuješ, a já
Frel Lshrerstimme bůh Lehrerstimme Lucchení Schulzeitung Vídeň Francie
10 article
ti povím, kdo jsi — dovedl již každý posouditl, jaký duch asi ovládá lidl, kteří stojí za »Č. U šltelem«. Ale bylo ještě tuze brzy, aby dali tito pánové svoje smýšlení nepokrytě na jevo, tenkrát bylo by se čte- nářstvo ještě uleklo. Nebojoval tedy »Č. Učitel« ještě proti náboženství, nýbrž jen proti »klerikalismu«. Po- malu ovšem z něho vylézalo, co tím »klerikalismem« myslí. Psal o »pravém« náboženství a »nepochopitel- ných« dogmatech. Kdo nebyl padlý na hlavu, ror- uměl ovšem již tenkrát. Nyní je »Č. Usitel« již zře- telným až dost. V čísle druhém letošního ročníku uveřejni! článek »O klerikalismu a naší intelligenci«, která dle jeho domnění vellce se prohřešuje. Proto jí vytýká, že její poměr ke klerikallemu jest »opatrní- cký, bezzásadný, neurčltý«, Nic prý jí nevadí, »aby nepsradovala na klerikálních procassích, slavnostecha aby, když se se světam loučí, nedala si vystavitl cír- kví katolickou vysvědčení zachovalosti a dobrých mravů. — — Kdyby přeca něco bylo —« Tedy za- opatření sv. svátostmi je u »Č. Učitele« vysvědčením zachovalosti a dobrých mravů! Svátosti od Krista Pána, Syna Božího ustanovené, jsou zde uváděny v lehkost, v posměch! A »—kdyby přece něco bylo...« Těmí slovy »Č. Učitel« činí si posměch z víry ve věčnost, v život posmrtný. Pro jeho pisatele neexistuje žádné »Věřím v Boha« se články »svatou církev obecnou, svatých obcování . . ., těla vzkříšenía život věčný«. Mohli bychom se tézati: Čsenářl, co chceš víc? — Ale žádal-li skutečně někdo více, na- lezl to po třech nedělích ve 2. čísle »Učitelských Novin«, jež po několikerém převandrování dostaly se do rukou známého pana Frumara. Tam si může ka- ždý přečísti tento výňatek z Hymeových »Přlrozených dějín náboženství«: »Tajemnost církevních dogmat.
Usitel Krist Frumar
11 article
Skutečně věřím, že není ve veškerém pohanstvu věty, jež by tak vyzývala k posměchu, jako tato věta o skutečné přítomnosti; neboť odporuje tak rozumu, že vymyká se síle všelikých argumentů. Jsou o t věcl i některé povídačky, jež, ač poněkud profánní, bývají vypravovány katolíky samými. Jednoho dne prý kněz jakýsi podal omylem místo svátosti známku berní, jež byla náhodou zapadla mezi hostie. Příjemce čekal trpělivě nějakou dobu, až by mu na jazyku roztála. Vída váak, že jí neubývá, vyňal ji, volaje na kněze: »Nezmýlil jste se, čl dal jste mi snad Boha Otce? Je tak tvrdý a tuhý, že nelze ho spolknout.« Věru, člověk, který není docela zvrhlý, neubrání s hrůze, čte-li tato slova a k tomu v listě učitelském. Lidé, kteří se zavásali přísahou, že budou, jak 1 zá- kon světský nařízuje, děti sobě svěřené mravně ná- božensky vychovávati, drze tupí samého Krista ve Svátost!! Tajemství o přítomnostl Jeho ve Svátostl vybízí prý k posměchu a odporuje rozumu. Není po- chybnosti, kdyby někdo pronesl tato slova ve společ- nosti, neminul by ho trest za zlehčování náboženství. Ale tisknoutl se to smí. Naše úřady školní jakoby neviděly a neslyšely. Mezl učitelstvem jest mnoho mužů zbožných, o tom není pochybnosti — ale z těch se neozve žádný. Bylo by třeba, aby učitelské je- dnoty, jimž přece na cti učitelského stavu záležetl musí, postavily se proti dalšímu šíření nevěry učitel- skými listy. Ale kdo učlní v jednotě takový návrh?
Věra
12 article
Členové Jednoty katolického učitelstva byli z ostat- ních jednot vyloučeni — a jiní se toho neodváží. A tak tu stojí na obranu náboženství pouze katolické kněžstvo, jemuž ovšem za každé kárné slovo dostává se přezdívek denunciantů a na ctl utrhačů. Myslíme, že celému národu a školství nesejde tuze na nějakém Frumarovi nebo Rašínovi — ale jde tu o českou mládež. Starší učitelé znenáhla ze řad učitelských od- cházejí, a v jednotách převzali vůdcovství většlnou mladí, kteří se již na ústavech otravovali jedem ne- věry, neboť již tam se mezl nimi výše uvedené listy rezšlřují. Ol takového učitelstva hrozí zkáza veškeré mládeži, celému národu. A když nevldí toho úřady školní, ani polítické, může kněžstvo a katolický lid obraceti se s důvěrou o pomoc pouze k strážcům ná- boženství — k úřadům církevním.« K tomu podotýkáme: Náprava ta je velmi těžká- Naše školství nalézá se v rukou zemských a okres- ních inspektorů, kteří mají z učitelstva strach. Tito snaží se, aby těm jistým směrodatným náčelní- kům vyhověli. Mohliť by je tito vrazit do novln! — pan předseda zemské školní rady — Jeho Excel- lence má síce dobrou vůli, ale je pracemi jiného druhu tak zanesen, že mu na školství nezbyde žádného času. On učitelské věci ponechává svému referentovl, který je též člověk, který má rád svatý pokoj a do- konce s učiteli! A církevní člen zemské školní rady? Vytkne-li něco, pohlížejí na něho ostatní členové očima, z nichž snadno vyčte: Pořád má nějaké výtky! S ničím není spokojen. — A tak mají Frumarové a ti ostatní ruce úplně volné a mohou si dělati, ce jen chtějí. Tabák, který tuto »Křesťanská Škola« pánům nahoře podává, je sice tak silný, že již ani silnější býti nemůže, avšak my žijeme — v Rakousku.
Frumar Rašín Ola Rakousko
13 article Umělecký obzor.
Umělecký obzor. Výstava žaponských umělečko-průmyslo- vých předmětů. Výstava Emila Orlika. Dříva než půjdete do Rudolfina na výstavu Olikovu, radím vám upřímně, abyste si zašli naproti a prohlédli si pozorně výstavu žaponských umělecko- průmyslových předmětů z majetku Orlikova, již uspo- řádalo Umělecko-průmyslové museum. A budete-li míti čas, zajděte si i do musea Náprstkova. Nebude toho mnoho, co uvidíte, ale budete míti přece pojem o umění žaponském, o tom umění, jež vypravuje nám o zcela jiném světě a zcela jiném životě, než je svět a život náš. Něco jako pohádkový dech zavane vám do duše a zanechá v ní vzpomínku něhy a vděč- nosti. Vzdejte se však všeho domněle kritického vtipu, odřekněte se všech posud nasbíraných pravidel a de- flnic o krásnu a umění a s prostotou a oddaností dí- těte nechte vnikat do duše své dojmy úplně nové, dojmy, jež nebudou míti nic společného s těmi, jež odnášíte si z výstav našlch; neboť umění, jež tu uvi- díte, zvrátí úplně pojem, jaký dosud o umění, jeho cílech a prostředcích, jste si na základě umění evrop- ského učinil. Především radím vám, abyste se odřekli všech rozumových, abstraktních poznání, neboť umění ža- ponské nebude mluvlti k vašemu rozumu, ale vý- hradně k cltu, jenž chvěje se při styku s krásou a dobrotou, kdekoll se s ní setká.
Orlik Náprstkův Rudolfinum Orlikův uměleckýprůmyslový muzeum
14 article
Bude to pro vás úplně nové a všemu, co jste dosud z umění poznali, nepřátelské, tak jako bylo to mně, když jsem se poprvé zadíval na obrazy žapon- skýck mistrů. Před úplně clsím tímto uměním musí člověh předělati, rozšířitl a opraviti celou posavadní výchovu oka, ano i srdce. Tu pochopíte jasně pravdl- vost věty p. Šaldovy, že chápati umění je samo uměním, k němuž se musí každý sám a stále vycho- vávat a k němuž není dovychován nikdy. Svět úplně cizí objeví se tu před očlma vašlma; snad nebudete mnohému rozumět, ale což je třeba umění rozumětl a nestačí jej hluboce, oddaněa upřímně cítiti?« — pravil krásně p. G. Mauray v přednášce své o Puvisovi de Chavanne před zahá- jením výstavy moderního francouzského umění. Jak už řečeno, má žaponské umění jiný cíla jiné prostředky než umění naše. A proto bylo by zbytečno bráti na ně naše měřítko. Není to Part pour P'art, ani umění, jež má zdobitl veřejné budovy, mu- sea, galerle, t. j. jež má v nich na odlv vystaveno býtl, ale je to drobné, domácí umění, Intimní jako rodinný život sám, jejž zpříjemňuje a zjemňuje právě tak jako krásnými a milými činí vzdušnéa malé příbytky žaponské. Velkých soch, imposantních maleb žaponský umělec až na nepatrné výjimky ne- netvořil. Umění není tu cílem samo sobě, ale stojí ve službách cizích, hlavně ve službách uměleckého prů- myslu. Samostatným obrazům našim rovnají se tak »Kakemone«, úzké, jsbalitelné to obrazy, kresby i malby na papíru nebo hedvábí, jež na hrubé plátno naje- peny a barevnou brokátovou látknou orámovány, po
Šaldův G Mauray Puvis Chavanne part pour P ' art
15 article
dvou, nejvýše po třech v jedné světnici, na zdl vísí a hlavní ozdobu žaponského obydlí tvoří. Podobné jim »makimono« uschovávají sbalené velmi pečlvěa jen o slavných dnech na podívanou je vystavují. Nékollk roztomilých exemplářů je vystaveno I zde.) Žaponský umělec doplňuje se s řemeslníkem a děl- níkem — vše často v jedné osobě. Nejslavnější místřl kreslí a malují předlohy a vzorky pro truhláře, řez- báře, barvíře, tiskaře, tkalce a pod. Zde možno vl- děti, jak ohromný vllv má na vývoj umění stálá, nepřetržitá umělecká tradice, více než tisíc let trva- jící. Jedině tu, v Žaponsku, můšeme nalézti rodiny, jež po staletí pracují v jistém oboru umění, a jedině tak dá se vysvětliti ona úžasná technika, zručnost, jíž se i při nejnepatrnějším předmětu uměleckém mu- síme obdivovati. Vyhledávajíc se zálibou předměty denní spotřeby a z obyčejného života, používajíc levného celkem ma- terlálu, zjednalo si umění žaponské zájem všech vrstev a proniklo 1 do tříd nejchudších. Není na světě dru- hého národa, jenž by v celku svém mohl se nazvatl tak právem uměleckým jako Žsponci. Tu je umělecká kultura na nejvyšším stupnl. A přece to není luxus neboť umění je tu národní potřebou. Základem umění žaponského je skutečnost, příroda. Podání, reprodukce této skutečnosti není však nikterak realistická, nýbrž Ideall- stická. Příroda je žaponskému umělci vším; s ní žije, s ní cítí, ji obdlvuje a mlluje jako nic jiného na světě. Ji pozoruje a studuje ustavlčně, po staletí, v jednotliveích 1 celých pokoleních — a nlc není