ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d8afcfb0-78fa-11dc-be44-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 71, org 4, place 27, work 1
1 article
Sjezdů zabájil kol. PhC. Jaromír Malý, načež k návrhu kol. inž. kand. Mil. Fialy zvolen předse- dou kol. E. Čapek, místopředsedou kol. Josef Fe- lix, zapisovatelem kol. Ant. Hartl. Předseda vzpo- míná na počátky pokrokového hnutí a poukazuje na dosavadní jeho výsledky, načež nastiňuje program sjezdu. Na to ujal se slova p. posl. Ant. Kalina, jenž uvitán potleskem. Vítá účastníky sjezdu jménem výkonného výboru pokrokové strany a jako říšský poslanec za písecký okres. Vřelými slovy promlouvá k účastníkům a vybízí je ku práci pro ideály pokro- kové strany. (Potlesk.) Jménem místní organisace radikálně pokrokové uvítal účastníky p. dr. Kavalír. Pan učitel Hoch praví, že akademická mládež vždy byla milována če- ským lidem, v jehož mysle zanášela nové proudya proto těžce nesl to náš národ, když počal se v ní před nedávnem sířiti kosmopolitismus. Tím větší je jeho radost, že studentstvo vrátilo se k praporu če- skému, národnímu. Vždyť pro českého studenta ne- může a nesmí platiti heslo, že nemá se starati o po- litiku, neboť sítuace našeho národa, obklopeného ne- přáteli, tomu nedovoluje. Přeje snahám sjezdu jmě- nem učitelstva všeho zdaro.
Malá Ing Fiala E Čapek Josef ferrum Hartl Kalina Kavalír
2 article
Pan PhC. Kopal obírá se v širokých rysech studentskou historií a principielními otázkami české politiky a českého života vůbec. Líčí myšlenkový vý- voj českého studentstva v posledním desítiletí a zvláště myšlenky obrody, jež je vyvedly ze zmatku tak zv. studentské krise. Mládež, jak ji požaduje sám přirozený řád dějín, musí být opravdu mladáa zdravá, silná a tvůrčí svou vírou, zaujatá myšlenkou spravedlnosti a pokroku lidstva. (Hlučný potlesk.) Kol. JUC. Brož promlouvá o úkolech Časopisu pokrokového studentstva, načež přechází k české otázce statoprávní, v níž poukazuje na konflikt mezi snahami českého národa po samostatnosti a rakouským centra- lismem. Na základě historického rozboru dovozuje, že centralistický stát rakouský upadá, avšak jednotlivé národy v soustátí rakouském se obrozují, roste jejich touha po bývalé jich samostatnosti. Též národ český a všichni jeho přední politikové staví proti centra- lismu princip českého státního práva, českou politickou samostatnost a tento princip je základním pilířem naší strany. Cíl náš je jasný a veliký a nelze jej za- měňovati drobnými požadavky, jež tříští náš národ ve stavy a vzbuzuje tak zhoubnou politiku stavovskou.
Phc Kopal Brož český státní práv
3 article
Řečník horuje pro svobodnou školu a zavrhuje beslo »pokrokového Rakouska«. Zmiňuje se o zahraniční politice rakouské, zvláště o snahách po sloučení Ra- kouska s Německem, jež stále je pro nás brozivější. Dále obírá se řečník otázkou sociální a vytýká bur- žoasii netečnost a neenergičnost v politickém českém životě; promlouvá o slovanské vzájemnosti a dotýká se významu ruské revoluce. Konečně nastiňuje orga- nisaci mladě pokrokové generace, jež by studentstvu poskytovala příležitost k politickému vzdělání, jež dnes střední škola neposkytuje. Prostředky k tomu budou tisk, schůze důvěrné i veřejné a sjezdy kra- jinské. Navrhuje zřízení pětičlenného výkonného vý- boru, jenž by měl kooptační právo. Vybídnutím k práci za ideály pokrokovými řečník končí. (Potlesk.) Kol. PhC. Čadek referoval »o českém veřej- ném životě a mladé intelligenci radikálně pokrokové«. K státoprávnímu programu jevila se nechuť způsobená sklamáním nadějí, jež v něj kladeny a proto činěny proti němu námitky, jež řečník podrobně probíráa vyvrací. Tak vytýkáno, že zapomíná se na vídeňskou menšinu a na Slováky, promlouvá o austroslavismu a polemisuje s názory sociálních demokratů a Němců o českém státn. právu. Dotýká se boje protiklerikál- ního, ženské otázky a j. v. Na to přednesena kol.
Čadek Slovák Němec Rakousko Německo
4 article
Chramostou následující resoluce. V přijatých resolucích sjezd se vyslovil, aby byla založena samostatná organisa ce mladé inteligence radikálně pokro- kové, jež přijala za základ myšlénku české sa- mostatnosti, zásadu přetvoření společ- nosti na základě sociální spravedl- nosti, laicisace společnosti a rovno- právnosti žen. Organisace založená na základě těchto zásad má pečovati o to, aby tyto zásady byly šířeny, a aby zvláště studentstvo v jejich duchu bylo vychováváno a vzděláváno. Resoluce dále podrobně se zmiňuje o prostředcích k dosažení tohoto cíle a o organisač- ních podrobnostech. Na to schůze přerušena a pokračováno v ní o 1. hod. odpol. Kol. JUSt. G. Šmejc podal podrobný referát „Naše práce ve studentstvu vysokoškolském a středoškoliském“ v němž poukázal na snahy po- krokové strany v tomto směru, zvláště též na styky se Slovinci. Uvádí práci pokrokářů ve výboru Akade- mického domu, ve Svazu českoslovanského student- stva, jenž byl předchůdcem, rovněž z řad pokroko- vého studentstva vyšlé „Unie studentské“, bohužel záhy zaniklé. S důrazem žádá, aby Svaz zůstal indiferentní půdou, aby jeho ústřední sbo byl parlamentem českého studentstva. Pak promlouvá o práci klubu Ant. Čížek a o práci v kroužcích středoškolských.
Chramosta Just G Šmejc Antonín svaz českoslovanský student
5 article
Redaktor dr. Hajn vytýká přednosti programu pokrokového studentstva proti realistům. Je to upřím- nost a snaha po činu a práci, k níž se druží vytrva- lost. Realisté hledali v české politice jen stále pře- kážky a tím ničili důvěru v ní, kdežto strana pokro- ková jedná naopak. Řečník vítá mladší pracovníky a doporučuje jim, aby udržovali styky jak se starší tak i s nejmladší generací. Vybízí maši inteligenc k větší odvaze a statečnosti oproti klerikalismu i stá- tu. To dodá mysli i našemu lidu a pak dosáhneme splnění cílů naší politiky. (Potlesk.) Na to přijata jednomyslně svrchu uvedená re- soluce a zvoleni do výkonného výboru kol. Hartl, Fiala, Chramosta, Šmejc a Milan Čapek. K návrhu kol. Noska přijata ještě resoluce proti slabošské poli- tice a vysloveny sympatie kongresu Volné Myšlenky Kol. Našinec upozorňuje, že před dvěma roky již žádáno, aby byly zavedeny na drahách též české studentské legitimace. Vyřízení této záležitosti odká- záno výkonnému výboru. Na to sjezd zakončen do- slovem předsedovým. Na zdařilém tomto sjezdu osobně se účastnili též poslanci pp. Kalina, dr. Hajn, Hubka, svými de- legáty projevili své sympatie klub „Ant. Čížek“, Akad. čtenářská jednota v Jičíně, „Radbuza“, „Prácheň“ Spolek akademíků chrudimských; písemné i telegra- fické projevy zaslali dr. Baxa, dr. Masák, dr. Ma- cháč, taj. Novák, taj. Hradina, slovinské studentstvo radik, pokrokové, Středočeská omladina nár. sociální, studentstvo mnichovohradištské a mn.j.
doktor Hajn Hartl Fiala Chramosta Šmejc Čapek Nosek Kalina Hubka Antonín Baxa Masák ma Novák Jičín Radbuza Prácheň spolek akademík
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — K »historce z Olomouce«, v níž vypra- vovány dějiny převodu Mayova domu do vlast- nictví švechatského sládka Drehera na záchranu olomouckého němectví sděluje se nám z Olo- mouce: »Zdejší »Tagblatt« posmívá se Čechům olomouckým, že se jim nepodařilo zakoupiti Mayův dům; s naší strany se na tuto koup vážně ani nepomýšlelo. Že na této realitě vázly peníze našeho peněžního ústavu zrovna jako peníze Městské spořitelny, není ještě důkazem, že česká strana chtěla Mayův dům koupiti. Ně- mecko-liberální list měl však pověděti svým čte- nářům pravdu a vylíčiti, jaká to byla sháňka na radnici i ve spořitelně, co tajných schůzí a zoufalých konferencí, aby jejich majetkem domů již tak povážlivě přetížená Městská spoři- telna nebyla nucena i t. zv. »palác Mayův« převzíti. Proto vyjednávali s Dreherovou akciovou společnosti a s ohledem na ohrožené němectví a zajisté i ohrožený odbyt švechatského v Olo- mouci vnutili jí koupi domu za cenu obnos
Mayův Dreher Čecho Dreherův Olomouc Ola
7 article
400 000 K přesahující s podmínkou, že nový majitel bude bývalému — p. Mayovi — platiti do smrti 1200 K ročně, aby jej obec olomoucká nemusila vziti do svého nově vystaveného chudo- bince. Byla to perná práce a málem by se bylo jednání v poslední den před exekučním prodejem rozbilo.« — Perkův zákon v osvětlení lidového den- niku. V jednom z posledních čísel lidového denníku brněnského čteme pod záhlavím »K akci soupisové a zápisové« následující výměr o významu Perkova školního zákona: »Školský zákon Perkův, jenž jako součástka smiřovacího paktu moravského byl považován za největší vymoženost pro Čechy moravské, záhy se zvrhl prováděcími nařízeními tak, že výklad jejích čelí naprosto účelu i úmyslu zákonodárce. Dle nich mohou i nadále české děti choditi do škol německých, budou se nám odnárodňovati, germanisovati jako dosud jen s tím rozdílem, že se tak díti bude na základě zákona. »Z pravidla« stalo se bezcenným. Naři- zení prováděcí zvrhlo je ve »výjimku«. Zákon
May Perkův Čechy
8 article
Perkův podobá se profesoru, jenž za themata úkolová dával žákům vždycky jen výjímky z pravidla. Naše děti ve smíšených místech, ujařmených městech budou jen »výjimkou« choditi do škol českých, protože posavadní teror germanisatorů zvýší se »dobrodiním prováděcích nařízení«. Takto jsou zákonodárné úmysly mo- ravských Němců vloženy v prováděcí nařízení, jež potřebovaly déle jednoho roku, než vešly v platnost. — Podle českého přísloví: »eo se peče, neuteče,« upekli Němei zname- nitý koláč, jehož spálenou kůrku dali nám, sobě ponechavše medem oslazený vršek.« Tak jest, z plna souhlasíme až na to osudné slůvko »zpravidla«. Výrok tento, k vůli němuž svedli jsme tolik půtek se smiřovačkovými or- gány moravskými, lidový orgán nevyjímaje, ne- stal se »bezcenným«, jak tvrdí list, k jehož straně náleží i autor Perkova zákona. A to proto, že slůvko »zpravidla« pro nás Čechy na Moravě nikdy žádnou cenu ne- mělo. Perkovo »zpravidla« jest naopak zá- rodkem pohromy a zhouby školské, jakou Moravě zákon jeho přináší. Podle jeho vlast- ního doznání před voliči slovo »zpravidla« pojato do znění zákona jenom proto, že je tam Němci chtěli mít, jinak by nebyli zákon přijali. Slovem »zpravidla« teprve stvořeny výjimky. Cenu má tudíž »zpravidla« pro Němce a to cenu stonásobnou, než jí tušili čeští »zá- konodárci«. Že je zákon Perkův uzákoně- nou germanisací, je ovšem truchlivá pravda..
Perkův Němec Čecho Morava
9 article
— Úmrti. Dne 15. t. m. zemřel ve Velkých Po- povicích sládek firmy F. Ringhoffer pan František Konečný, v 57. roce věku svého. Zesnulý budev sobotu dne 17. srpna o 10. hod. v domě smutku ve Velkých Popovicích vykropen a pak do ústřední kaple na Olšanech převezen, kdež pak v neděli dne 18. srpna o 4. hod. odpol. na tamějším hřbitově k věč- nému spánku bude uložen. — Moravští žurnalisté návštěvou v lázních Skalka-Kunčice. Ve Velkých Kunčicích, 16. srpna. Je tc zde kousek zapomenutého ráje, to údolí, do něhož se Radhošť dívá s jedné, Ondřejník s druhé strany kus přírody, kterým ani turista-gourmand nemůže pohrdnouti — — ale píši znovu: zapeme nu ty kout. A smutno dosti, že zapomenut je ne od Čechů kterým sice krásy údolí kunčicko-čeladenského b plně dovedly vyvážiti útrapy 12hodinně jízdy z Prahy sem, ale, že ani bratři Moravané nedovedli dosud pochopiti, vycítiti, využíti krás tohoto kouska země své, k němuž pendantu nalézti by věru i v Čechách dosti práce stálo. Schází tu vědomí a přesvědčení, že to je plýtvání národním jměnám, jde-li si kdo kupo- vati trochu oddechu, trochu zdravého vzduchu za drahé „Kurtaxy“ a přemrštěné ceny všeho, nač se jen zeplá, přes hranice našich vlastí. A řeknu přímo, že i s naším uvědoměním národním to slabě stojí, dokud sta a tisice majetných našinců peníze své za- nášejí do kapsy těm, kdož pro vše, co české nemají nežli výsměch, pokrčení rameny, urážku... Těžko ubrániti se takovým smutným úvahám a výtkám, když mezi shromážděnými zástupci tisku od úst k ústům jde chvála, uznání krásy kraje a stesk nad tím, jak je ignorován, těžko mlčeti tam, kde by člověk nejraději a z plna svého přesvědčení volal!
F Ringhoffer Konečná Ondřejník Čecho Moravan Velká Popovice Olšany Kunčice Praha Čechy
10 article
Návštěvu žurnalistů a spisovatelů moravských v láz- ních kunčických vynutila si ta naše národní ospalost a tim zároveň jí stanovila účel: propagaci! Odpadá tu politika, nehovoří se o státoborných převratech: ti, kdož po celý rok s napjetím všech svých nervů sle- dovali spletitou síť soudobých událostí, shodili tu s myslí vše, co je tíží, plnými doušky ssají vůni zdejších lesů a zraky jich, široce 1ozevřené těkají po tom kraji krásném, po tom pohádkovitém údolí. Ti, kdož se sem sjeli, maji tu své dny sváteční, své jediné velké, pravé svátky. Sjeli se tu zastanci všech politických barev, co jich Morava má, a počtu všech účastníků ani neznám: Brno, Přerov, Olomouc, Ostrava, Opava, Těšín... krátce každé značnější město mělo tu svého zástupce. Přijechal J ó ža Úprka, neúnavný Kálal a Vilém Mrštík přišli shlédnouti kunčické udolí, nescházal ani moravsko- ostravský národm pracovník Sokol-Tůma, kritik Mácha, básník Kalus a j. A když pak šero všechny sjednotilo pod verandou lázeňského hetelu, došlo přirozeně na řeči a debaty. Majitel lázní p dr. May srdečným proslovem uvítal hosty a zmiňuje se o lázních samých. Nedlouhá je jejich minulost, ale za těch pár roků, vykonáno tu mnoho, přemnoho!
Úprka Kálal Mrštík Mácha Kalus doktor May Morava Brno Přerov Olomouc Ostrava Opava Těšín SokolTůma
11 article
Ale co zbývá ještě vykonati, aby lázně, jejichž frek- vence rok od roku stoupá, se opravdu rentovaly, je úkol velký a jřžký. Krásný kraj, zdravý a chráněný, lesy, horský vzduch, voda, rášelina: je tu všecko, čeho možno od lázní požadovati, vše, čeho třeba člověku k odpočinku po únavě překotného života — ale nemá-li podník zakrněti, je třeba peněz a zase peněz. A tu padá slovo váhy veliké, slovo adreso- vané lékařům moravským i českým v prvé řadě, pak i celé veřejnosti české: „přeměňme lázně na podnik akciový!“ Věc ta stojí za úvahu, za seriosní úvahu, tím spíše, že Morava není jako Čechy plna „lázní“ a lázníček, jejichž konkurence by stěžovala vzrůst podníku kunčického. A padají tu na váhu i poměry národnostní: bylo by opravdu škodou národní, aby to místo, které přírodou i komunikačmmi poměry tak je obdařeno, že v každém směru dává právo po- čítati s velkou budoucností, padlo dc rukou našich odpůrců národnostních. Krátká, ale lapidární řeč dra. Maye měla tolik pozoruhodných momentů, že by šla rozepsati do celé řady úvah národohospodář- ských. Sokol-Tůma jako zástupce moravského tisku na vývody dra. Maye reagoval prohlášením, že moravská žurnalistika uznávajíc správnost i váhu uvedených důvodů, beře propagandu lázm kunčických za svou věc, že „promluví, hlasitě promluví“ do
May Sokol Tůma Morava Čechy
12 article
všech koutů Moravy o tom útulném údolí kunčicko- čeladenském. Je tu věru dobrá půda k výhodnému uložení národního kapitálu, a třeba-li si čeho přáti, je to jen, aby slova moravských žurnalistů dovedla roznititi podnikavost jednotlivců a nezůstala „hlasem volajícího na poušti“. Šlo už na noc, když věcné a vážné debaty ustoupily zábavě: frenštátská hudba střídá piecy veselé i vážné, po „Veselé vdově“ přijde nějaká ta valašská neb hanácká písnička, a centrem, duší zábavy stává se Jóža Úprka. Koho únava nebo choroba přinutila, odešel, stoly se kupí blíž a blíže k sobě, je veselo a čím dál tím veseleji! Dojde na hanácké písničke, Úprkovi zazáří zraky a už si no tuje: Tancuj, tancuj, vykrúcaj enom pec nám nezvrúcaj? pec je dobrá na zimu, keď má každý peřinu. — Venku je teplá noc: nebe bez mráčku, srpek luny stojí nad Radhoštěm a celé to tiché údol, vypadá v magickém jeho světle jako scenerie z pohádky ... Dr. Ota Haněl-Steffen.
Jóža Úprka Úprka doktor Haněl Steffen Morava Radhošť
13 article
— Restaurovaná Maislova synagoga, na jejíž pře- stavbě a opravě po 12 let bylo pracováno, bude dnes o 1/27. hodině večerní vysvěcena. Jak známo, patří tato židovská modlitebna svým historickým vý- znamem i uměleckou cenou mezi památnosti pražské, vysvěcena poprvé již v roce 1394 a stavěna italskými mistry. Restaurování její prováděl architekt p. Blecha. — Nedostatek ovoce a hub na pražských trzích. Rozmary přírody, jež v letních měsících se dostavily, způsobily, že na pražských trzích, jindy v této době již zaplavených všemožným ovocem a houbamni, jeví se nedostatek obojího. Hříbky dopravovány jsou jen ze vzdálenějších krajin, z ovoce jen něco hruší, broskví a cizí švestky v nepatrném množství se objevují — Prudký obrat v počasí, jenž nastal včere jšího večera, přijat byl vedrem znaveným obecenstvem velmi vděčně. Ačkoliv po dusné atmosféře včerejšího dne a po vedru, které dosáhlo v letošním období rekordu, zdálo se, že dojde k veliké bouři, kterou věstilo hrozivé zatažení nad Prahou, zůstalo jen při blýskání »na časy« a ochlazení, provázeném drob- ným deštěm, jenž potrval celou noc a celé dnešní dopoledne. — Surová zábava. (Telefon. zpráva »Nár? Listů«) Z Vídně, 16. srpna. Ve zdejších tak zvaných »Be- nátkách« konají se zápasy athletů o cenu 10.000 K. Zápas blíží se již rozhodnutí. Včera večer došlo při bojí Francouze Aimabla s Čechem Smejkalem k pustým scénám. Francouz Smejkala škrtil a dával mu takové masáže, že Šmejkal na chvíli zůstal ležeti v polomdlobách na koberci. Rozhořčené obecenstvo házelo na Francou ze písek a kamení. Mnoho účastníků mávalo ho- lemi proti podiu, kde Aimable stál. Francouz
Maislův Blech Rozmara Hříbek Surová Francouz Aimabl Čecho Smejkal Praha Vídeň Benátky