2
masthead
NÁRODNÍ LESTY.
3
masthead
20. dubna 1900.
5
article
ského dne 13. března 1899, obrátilo se osadní před-
stavenstvo v Malonicích po 12 letech přímo na zem-
ský výbor se žádostí za vyloučení z posavadního
obecního svazku s obcí Lštění. Výnosem výboru
zemského ze dne 14. března 1899 č. 18.356 uloženo
bylo výboru okresnímu, aby žádost tuto opatřil po-
třebnými doklady, jež ve výnosu jmenovitě byly
uvedeny a instruovaný akt aby do tří neděl výboru
zemskému předložil. K tomuto poukazu vyzval okr.
výbor osadní představenstvo v Malonicích, jakož
i obecní úřad ve Lštění výměrem ze dne 23. března
1899 č. 541, aby vyhověly nařízení výboru zem-
ského. Z dokladů uvedených ve zmíněném výnosu
výboru zemského nebyla zúčastněnými obcemi před-
ložena do dnešního dne polovic přes to, že k tomu
byly vyzvány. Když pak výbor zemský výnosem ze
dne 23. ledna 1900 k čís. 18.356 nalehal na výbor
okresní, aby doplněné spisy předložil, vzal výbor
okresní dne 24. února 1900 k čís. 229 přes to, že
obce danému nařízení nevyhověly, záležitost tutov
jednání a usnesl se navrhnouti zastupitelstvu okres-
nímu ke schůzi dne 12. dubna 1900, aby dobrozdání
ve smyslu 8 3. ob. zř. pokud se týče zákona ze dne
19. srpna 1893 z. z. čís. 59 bylo podáno ve smyslu
kladném.
Z tohoto výborem zemským vyšetřeného a je
dnacími spisy prokázaného stavu věci jde na jevo.
že se strany výboru okresního není v této příčině
žádného průtahu, který by konečné vyřízení této zá-
ležitosti zdržoval a není pro zemský výbor též žád-
ného důvodu k zakročení.
Malonice
Lštění
nařízený výbor zeměský
6
article
Posléze dovoluji si podotknouti, že stalo se opa
tření, aby po schůzi zastupitelstva okresního na den
12. dubna 1900 ustanovené, jednací spisy byly vý-
boru zemskému předloženy a že pak po prohlášení
se c. k. místodržitelství jakož i úřadů katastrálních
a soudních, bude o žádosti v základě zákona ze
dne 19. srpna 1893 z. z. čís. 59 rozhodnuto.
Nejvyšší maršálek zemský přikazuje
bez prvního čtení jednotlivým komisím návrhy:
Návrh poslanců Františka Schwarze a soudruhů
na změnu § 26. zákona ze dne 13. května 1894 z.
z. čís. 36, jenž se týká upravení právních svazků
učitelstva veřejných škol národních v království če-
ském komisí školské. — Návrh poslance dr. Bedřicha
Pacáka a soudruhů k zamezení škodlivých kartelů
komisi národohospodářské. — Návrh poslance Jana
Bartáka a soudruhů v příčině udělení státní podpory
obcím Tehovu a Všestarům komisi rozpočtové. —
Návrh poslance dr. Bedřicha Pacáka a soudruhů na
vyšetření škod spoustami vod v okresu kutnohor-
ském a čáslavském způsobených a nutnou odpomoe
komisi rozpočtové. — Návrh poslance Viléma Tek-
lého a soudruhů v příčině udělení příspěvků k vyo-
pracování regulačních a melioračních prací ovodi
Klenice komisi rozpočtové. — Návrh poslance Jos.
Horáka a soudruhů v příčině pokusného pěstování
tabáku v království českém komisi zemědělské. —
Návrh poslance Jos. Horáka a soudruhů v příčině
poskytnutí státní pomoci rolnictvu v krajinách živel-
ními nehodami stížených komisi zemědělské. — Ná-
vrh poslance Mareše, Königa a soudruhů ve příčině
poskytnutí podpor rolnictvu v okresu hořovickém za
příčinou velikých škod, způsobených letošními po-
vodněmi komisi rozpočtové.
Schwarz
doktor
Pacák
Barták
Teko
Jos
Horák
Mareš
König
Tehov
Všestary
Klenice
7
article
Předčítá se přípis praesidia c. k. místodržitelstv
pro král. české, v němž se sděluje, že zákon usne-
sený sněmem království českého ze dne 3. dubna
tohoto roku v příčiněprozatímního vy-
bírání zemských přirážek v měsl-
cíchdubnu, květnu a červnu obdrže
sankci.
Místodržitel hr. Coudenhove:
K dotazu který ke mně učinili dne 30. prosinc
min. r. p. posl. Barták a soudruzí v příčině účelních
nepořádků při berním úřadě v Říč anech
dovolují si odpověděti následovně:
Vyšetřování, jež jsem v záležilosti této zavedl
potkávalo se proto s obtížemi, poněvadž v dotazu ne
byly uvedeny zvláštní případy, nýbrž proneseny
pouze výtky rázu všeobecného. Nicméně bylo zji
štěno, že v dřívějších letech při jmenovaném ber
ním úřadu se vyskytovaly případy nespráv
néhoúčtování, že nesprávnosti tyto byly
všade vždycky, když byly objeveny, ihned opraveny
Pokud se jedná o obec Kaliště, byl koncem roku mi
nulého výkaz nedoplatků a přeplatků této obce ber
ním úřadem říčanským vyhotoven a obecnímu úřadu
v Kališti zaslán za tím účelem, aby jej s obecn
knikou účetní srovnal a stávající diference bernímu
úřadu oznámil, by tyto vyrovnány, pokud se týče vy
světleny býti mohly.
Coudenhove
Barták
8
article
V příčině nesprávného vedení exekuce pro daně
vyskytly se v okresu říčanském v posledním čase
jen stížnosti dvě, a sice ohledně Jana Kulhánkaz
Lensedel a Prokopa Šnajperka z Mnichovic. Neshoda
v pavním případě záleží v tom, že v obci řečené
jsou dva poplatníci téhož jmena a téhož příjmení.
z nichž jeden jest držitelem usedlosti čp. 22. a druhý
čp. 26. Berní úřad říčanský domnívaje se, že berni
předpisy týkají se jedné a téže osoby, sloučil konta
těchto dvou poplatníků již v roce 1894, čímž se stalo.
že byl vždy pouze jeden z obou stejnojmenných po-
platníků do exekučního výkazu pojímán. O nápravě
se jedná. Ohledně stížnosti Šnajperka bylo rovněž.
čeho potřebí zařízeno. Ostatně byla učiněna také
příslušná opatření, aby hlavní knihy jmenovaného
berního úřadu důkladné přehlídce byly podrobeny.
K dotazu, který na mne vznesli p. poslanec dr.
Jan Kulhánkaz Lensedly
Prokop Šnajperka
Šnajperka
doktor
Mnichovice
9
article
Sláma a soudr. dne 26. března t. r. ve příčině
špatného stavu silnice, vedoucí od hostince »na
špici« v Jaroměři k Josefovu a k nádraží
josefovsko-jaroměřskému, kladu si za
čest odpověděti: Silnice ta byla kdysi zřízena erá-
rem vojenským k účelům vojenským, po delší dobu
se jí však užívá k dopravě vůbec. Poněvadž jed-
nání o převzetí této silnice do správy některého
z činitelů na jejím udržení inferessovaných, která již
od roku 1869 se vedla, zůstala bezvýslednými, byl
nyní říšským ministerstvem války prohlášeno, že
erár vojenský, jenž nemá žádného zájmu na této
silnici, nebude ji více vydržovati. Poně
vadž pak, jak jsem se již zmínil, jedná se o veřej
nou, silně frekventovanou silnici, kterou dlužno udržo
vati sjízdnou, nařídil jsem okresnímu hejtmanství ve
Dvaře Králové, aby o této otázce s urychlením vy-
dalo rozhodnulí.
Sláma
Jaroměř
Josefov
Dvara Králové
10
article
Dále odpovídá místodržitel na dotaz posl. Ira
a soudr. v příčině rozšíření předpisů, vydaných o ne
dělním klidu v obchodech pro pražský policejní
rayon, na ostatní města v zemi. Praví, že rozšířen
toto na ostatní města nelze provésti s ohledem na
zájmy konsumentů i obchodníků, jelikož by to mohl
míti v zápětí závažné hospodářské důsledky. Spole-
čenstva, jimž v první ředě přísluší, by podala ná
vrhy na obmezení nedělní práce, neučinila dosud
žádného. Přes to však vezme místodržitelství v úvahu
četné petice, podané spolky obchodních příručí a za-
hájí šetření, zdali jest rozšíření pro Prahu vydaného
výnosu možným také na jiná města a kde poměry
toho dovolí, nařídí nedělní klid, pokud lze, nejroz
sáhlejší.
K dotazu, vznesenému na mne ve schůzi slav.
sněmu dne 26. března t. r. p. posl. Anýže m
soudr. ve příčině důvodů, pro které vláda nedopo-
ručila k nejvyššímu potvrzení osnovu
zákona, lýkajícího se změny § 26. z. z. ze dne 13.
května 1894 č. 36 z. z., na kteréž se usnesl sl. sněm
ve schůzi dne 13. května min. roku konané, kladu
si za čest sděliti, že důvody dotyčné dány byly na
vědomí prassidiu sl. sněmu přípisem mým ze dne
16. prosince min. r. čís. 21.851. Podotýkám, že zá-
stupce, vyslaný mnou do školské komise, neučinil
žádného prohlášení, jež by souhlasilo se zněním
zmíněné osnovy zákona. Ve příčině příští úpravy po-
stupu při přiznávání zvýšení služného učitelům na
školách obecných sdělil jsem přípisem ze dne 29.
ledna t. r. s praesídiem sl. sněmu názor ministerstva
kultu a vyučování, jenž intencím sl. sněmu vstří
vychází.
Ir
Anýž
Praha
11
article
Páni posl. dr. Mirosl. Krajník a soudr
učinili ve schůzi sl. sněmu dne 5. dubna 1900 dotar
v příčině nepořádků a zpronevěření, př
spořitelně prachatické se vyskytnuvších.
Ve věci té zavedl krajský soud v Písku trestn
řízení proti bývalému účetnímu jmenované spořitelny
pro zpronevěření a podvod, které dosud není ukon-
čeno. Vzhledem k tomuto řízení trestnímu nelze mi
pro nynějšek dotaz zmíněný dopodrobna zodpově
děti, a musím se proto toliko na následující poznámky
obmeziti.
Dokládaje se úřadními spisy prohlašuji, že
městská obec Prachatice dle stanov spořileley
závazků na se vzatých veškerým značným jměním
svým a veškerými příjmy za spořitelnu prachatickou
ručí, a že proto obava, že by snad některý z vkla-
datelů zmíněného ústavu ku škodě přišel, jest vy
loučena. Podotýkám dále, že se roku 1872 níkterak
nejednalo o zpronevěření či nějaký jiný čin trestný
nýbrž výbradně o nepořádky a nešetření stanov, že
tenkráte nalezené závady byly odstraněny a spoři-
telna žádná škody neutrpěla, pak že nutnost místo-
držitelstvím doporučeného odstranění některých
osobností z ředitelství a z úřadnictva spořitelny tím
odpadla, že důvod tohoto doporučení, totiž okolnost.
že osobnosti ty byly dlužníky ústavu, pominula
což spolehlivým způsobem bylo zjištěno.
doktor
Mirosl
Krajník
Písek
Prachatice
12
article
Pokud se týče novějších událostí při spořitelně
prachatické, lze toliko uvésti, že revisí, kterou do-
zorčí úřad letos zřízencem svým vykonati dal
ovšem bylo zjištěno, že u spořitelny jme no-
vané koncem roku 1899 byl schodek
v okrouhlém obnosu 153.000 zlatých
při čemž reservní fondy, v posledních úřadních zá-
věrkách spořitelnou vykazované, nepovšimnu-
tými zůstaly. Ztráty ty. však z většího dílu
povstaly lehkovážným a nesprávným
účtováním, které pak také mělo za následek, že
spořitelnou po dobu jejího trvání, ač skutečně pod-
mínky stanovami vytknuté nebyly dány, obci pra-
chatické 140.000 zl. a na účely dobročinné dalších
13.000 zl. bylo vyplaceno, tak že ztráta, jež obci
z ručení jejího vzejde, ve skutečnosti se jeví o tyto
obnosy zmenšena. Zpronevěřen byl, pokud zřízenec
zdejší mimochodem zjistil, dvojitým vypláce
ním vkladů obnos asi 38.000 zlatých
V příčině upravení poměrů spořitelny prachatické,
takto v nepořádek uvedených a ku zabezpečení
vkladatelů učiním neprodleně potřebná a vhodná
opatření a vyjednávám v tomto směru již s městskou
obcí Prachaticemi.
Prachatice
13
article
Na dotaz pánů zemských poslanců dra, Frant
Slámy a soudruhů v příčině odstraně n
stavidel a pilířů vojenského erár-
ního mostu v Josefově, a upravení téhož
pouze s jedním průtočním otvorem, kladu sobě z
česť odpověděti: Především připomínám, že stavi-
dlový vojenský most v Josefově právem stává a že
největší dovolená výška stavidel řádně cestou poli-
tických instancí ustanovena byla. Po komisionálním
řízení ze dne 8. a 9. listopadu 1898, které se po
žádosti královského věnného města Jaroměře v této
záležitosti, a sice dle zákona vodního konalo, pro-
hlásili zástupcové města Jaroměře společně s ma
jiteli zúčastněných pozemků, že si nepřejí, aby tato
záležitost vedle předpisů vodního zákona dále pro-
jednávána byla, nýbrž že žádají, aby rekonstrukce
mostu provedena byla výhradně na útraty státní
Dal jsem proto zastaviti další vodoprávní řízenía
předložil jsem celý spis prostřednictvím ministerstva
orby, kteréž o záležitosti této za příležitosti jednání
o úpravě dolního toku řeky Úpy se zajímalo, říš-
skému ministerstvu války s návrhem na povolení
potřebného nákladu z prostředků jeho.
Sláma
Josefov
Jaroměř
Úpa
14
article
Dle vynesení ministerstva orby ze dne 13. září
m. r. nenamítá říšské ministerstvo v zásadě sice
ničeho proti rekonstrukci mostu, nehodlá však po-
skytnouti příspěvku k výlohám s touto rekonstrukcí
mostu spojeným. O tomto rozhodnutí ministerském
byli veškeří účastníci vynesením místodržitelství ze
dne 3. listopadu m. r. vyrozuměni. Poněvadž podl
vodního zákona erár vojenský k rekonstrukci sta-
vidlového mostu nákladem jeho vlastním přinutiti
nelze a poněvadž účastníci k nějakým příspěvkům
uvoliti se nehodlají, jest stav věcí ovšem nepříznivý.
Nicméně pokusím se každým způsobem ještě jednou
o to, aby stavidla mostu odstraněna byla, neboť jes
to k uvolnění odtoku velkých vod velmi žádoucím.
Poslanci Materna, dr. Pražák, hrab
Ledebur, hrabě Kurt Zedtwitz a Lenoc
omlouvají se pro dnešní schůzi, poslanec hrabě
Buquoy na 3 dny, poslanec Ferdinand hrabě
Chotek na delší dobu. Poslanci Vojáčko v
povoluje se třínedělní dovolená. Protože pak byl
členem výb. legitimačního, zvoleným z celého sněmu.
oznámil nejvyšší maršálek zemský, že dá dodatečnou
volbu do tohoto výboru na denní pořádek někter
z příštích schůzí. Poslanec Štěpán Richter omluvi
se pro dnešní a zejtřejší schůzi. Jeho návrh v pří
čině zákona o kartelech, který byl na dnešním sně-
movním pořádku, přikazuje se po jeho žádosti bez
prvního člení komisi.
Matern
doktor
Pražák
Ledebur
Zedtwitz
Lenoc
Buquoy
Ferdinand
Chotek
Vojáčko
Richter
15
article
Posl. Nowak a soudruzi podávají návrh n
podpory obcím v politickém okresu děčínském, jimi
způsobeny byly letošního roku škody sesouváním
země. V obcích Staré a nové Bohyní, v nichž jsou
dva domy poškozeny, dostalo se dosud do pohybu
40 jiter, v Schönbornu 55 jiter, ve Vilsnici 33 jitra
ve Chmelnici 25 jiter, Malčovicích 20 jiter, ve Chroch-
víci 25 jiter, v Sedlnici 25 jiter, v Borku 30 jiter
v obci Řiegersdorfu celá usedlost rolníka Jos. Höbna
ve výměře 13 jiter a v Přední Lhotě 40 jiter atd
Navrhovatelé žádají, by poškozeným obcím poskytla
se dostatečná podpora zemská a vláda se vyzvala
by postižení rolníci 10—25 let nemusili platiti dan
ze zborcených pozemků, jakož aby stát pozemky
jichž nelze více užívati, vykoupil.
Posl. dr. Russ a soudr. podali návrh na změnu
zákona o poplatku z hudby, ve kterém žádají snížen
hudebného dle výnosu živnosti a rozměry hostin
ských místností, by se hudebné platilo dodatečně
při vyšších sazbách ve dvou lhůtách.
Posl
Nowak
doktor
Russ
Schönborn
Sedlnice
Řiegersdorf
Jos
přední Lhota
16
article
Posl. Ant. Stelner (Kadaň) a soudr. podávaj
na místodržitele dotaz večpříčině sesouvání se půd!
v obci Polabech a Dolanech u Kadáně, žádajíce za
mezení další katastrofy a státní a zemskou podporu
Posl. dr. Jan Dvořák a soudr. podávají dota-
na místodržitele v příčině vážného ohrožení chov
a vývozu domácího dobytka.
Posl. Eigner a soudr. táží se místodržitel
zdali považuje možným, aby stát byl bez státní řeči
a když nikoli, proč vláda opomíjí zavésti v říši ne
zbytnou státní řeč.
Posl. Fr. Dostál a soudr. podávají na místo
držitele dotaz ve příčině sporu, který vedou o do
movskou příslušnost obce Oběchovice v okresním
hejtmanství královéhradeckém a Hejšť v okres, hejt
manství novobydžovském.
Posl. dr. Schreiner, dr. Knoll a soudr. po
dávají návrh, by dráze z Domažlic do Tachova do
přála se stejná záruka, jaké dostalo se dráze z
Stankov do Ronšperku a Švojšína, by se vymohla
pro ni státní podpora, by trať vedla se přímo až do
dosavadního tachovského nádraží a není-li to možné.
by ústila v nádraží nejdále půl kilom. od měst
vzdáleném.
Posl
Stelner
Dolana
Kadáň
doktor
Dvořák
František
Dostál
Schreiner
Knoll
Kadaň
Polaby
Domažlice
Tachov
Ronšperk
17
article
Přechází se k jednacímu pořadu.
Přechází se k jednacímu pořadu.
Prvým předmětem jeho jest pokračován
v prvním čtení návrhu posl. inž. Kat
tana a soudr. na vydání zákona v pří-
čině prodeje uhlí v království českém
vytěženého.
Nejvyšší zemský maršálek sděluje,že
se dali ještě zapsati řečníci proti dr. K louček
a pro posl. Gebler a že v poslední schůzi vy-
hraženo bylo slovo posl. dru. Baxovi.
Posl. dr. Baxa pochybuje, že by otázka uhelná
na sněmu, jakož vůbec kterékoliv jiné zájmy v tomto
zasedání došly nějakého positivního, věcného rozře-
šení. Sněm se schází ke všemu jinému, jen ne, aby
o tom či onom rozhodl a ačkoliv již letos čtyři ne
děle zasedá, nedospěl dosud ani jediný předmět dále
než k prvnímu čtení. Návrhy se odůvodňují v prvním
čtení dokonce i za obštrných debat jen proto, aby
u voličů vzbudilo se zdání, že se zde něco děje
Řečníkovi se zdá, že i nejvyšší maršálek zemský
vytknul si za účel, aby toto zasedání vyplynulo n
prázdno. Nevi, zdali tak jedná v souhlasu s vídeň-
skou vládou, ale podle toho, jak se s vládou k sněmu
království českého chová, zdálo by se, že toto jed-
nání maršálkovo děje se v souhlasu s vládou. My
jsme si toho dobře vědomi, že se zde s námi děje
komedie. Jsou zde někteří poslanci, kteří dobře vědí.
proč tady sedí, a že to nepovede k ničemu.
Nejvíce však zaráží, že zástupce vlády na
tomto sněmu se dosud nepřihlásil ke slovu.
aby mínění její vyložil. Ovšem to může ko-
nečně býti divné jen tomu, kdo má za to, že vláda
v hospodářských věcech nějakého zájmu vůbec má-
Hospodářský program vlády Körbrovy jest snůškou
velikých frásí, neboť z toho všeho dosud neuskuteč-
nila praničeho. Zejmena pak v otázce uhelné vláda
zůmyslně mlčí. Jednáť se o určité živly, ku kterým
vláda se snad cítí v některých ohledech zavázána.
Ing
Baxa
Posl
doktor
Körbrův
18
article
Není to náhodné, že celá řada řečníků jednání
jednotlivých uhlobaronů uvedla ve spojení s jednáním
celého židovstva a vlády. Vláda chce za každou cenu
hájiti zájmy velkého kapitálu, zejmena vliv kapilálu
židovského, a nedopustí, aby se na jeho úkor něco
stalo. Kdo stopuje vliv židovský nejen v životě hospo
dářském, ale i ve směrech jiných, vidí, že jest sku
tečně potřebí, pozvednouti před ním varovného hlasu
(Posl. Březnovský a posl. dr. Scharí živě spolu
rokují.)
Posl. Březnovský: Dr. Scharf říká, že pr
vás beztoho volili židě.
Posl. dr. Scharf: Ano, tak jest ! (Veselost.)
Posl. dr. Baxa: Nám se přečasto vytýká, že
zanášíme antisemitismus do lidu, ale antisemitismus
tento vyplývá pouze ze snahy, emancipovati lid náš
hospodářsky. (Kontroverse mezi posl. Březnovským
a drem. Scharfem trvá dále. Nepokoj.) Vliv židovstv
na úkor našeho lidu sahá nejen v obor hospodářský.
ale i v obory jiné, dokonce i také v soudnictví.
Snahy židovstva nacházejí u vládních orgánů
ochotně podpory. Jedna z posledních deputací židov-
ských stěžovala si ministerstvu na útoky se strany
časopisů. Ministr slibil ihned, že věc vyšetří a že
zakročí, a žádal, aby mu byly sděleny konkretní
případy. Tak se jedná, když jde o židy. Když ale
naši poslanci poukazují na útisky, jež se dějí našim
menšinám, a když uvádějí určité případy, jsou mi-
nistři se svými sliby o pomoci a vyšetření mnohem
volnějšími.
V otázce uhelné měli židé největší vliv a tím
se také vysvětluje, že vláda dosud ničeho neučinila
Jiná příčina liknavosti vlády v otázce uhelné jes
ještě ta, že ví, že by snad v zakročování svém mu-
sila jíti poněkud výše než mezi obyčejnými kruhy
průmyslnickými. Vždyť i členové císařské rodiny
jsou majitelí dolů a i tito učinili se spoluvinným
na různých věcech, o kterých zmínka byla.
Posl
Březnovská
doktor
Scharí
Scharf
Baxa
19
article
Politické orgány ve stávce ukázaly naprosto
neschopnost nejen vůči hornictvu, nýbrž i vůči kon-
sumentstvu. Celý úřadnický aparát od místodržitele
až k venkovským komisařům ukázal úplnou malát-
nost a těžkopádnost byrokratismu a jak naši političto
úřadníci považují se vlastně za orgány policejní.
Ale tam, kde se jedná o to, aby se povznesl
na vyšší stanovisko, aby dovedli pomoci, objevíse
jejich úplná neschopnost.
Řečník zabývá se po té návrhem posl. Kaftan
a vůči vývodům některých řečníků pokládá monopo
obchodní v uhlí za možný.
Dále obíra se otázkou, jak dalece by se lichva
uhelná i trestně stíhati měla, přimlouval by se za
to, by po vzoru zákonů z roku 1877 a 1881 stran
lichvy při úvěrních jednáních a po vzoru zákona
t. zv. koaličního, které mají na zřeteli jen určité
vrstvy, upravila se zákonodárným způsobem i v ohledu
trestním ochrana vrstev širších a konsumentstva
vůbec před různým vydíráním, zejmena pak ovšem
o předmětu tak důležitém, jakým jest uhlí.
Promlouvaje o potřebě, aby v komisi otázka
uhelná co nejdůkladněji byla probrána, žádá řečník.
aby i poměry horníků a jejich požadavky došly ná-
ležitého povšimnutí. Poslední stávka provázena byla
zjevem, že při ní hornictvo jednalo s klidem bez-
vadným a s rozvahou všeho uznání hodnou, což
tím více padá na váhu, uvážímesli, že dělníci byli
mnohdy přímo dráždění a uráženi.
Smutno bylo se podívati, jak někteří okresní
hejtmaní si počínali, kteří často bez nejmenší pří
činy s největší přísností proti horníkům zakročoval
a kteří je často pro zcela nepatrné přestupky jako
bůh ví jaké delikventy v průvodu ozbrojené moci
veřejně vedli, zapomínajíce, že tím více horníci se
dráždí.
Kaftan
20
article
Řečník probírá jednotlivé požadavky hornictva
má za to, že sněm království českého musí o nich
se vysloviti, poněvadž jedná se o přečetné přísluš
níky tohoto království.
Jelikož požadavky hornické nebyly přemrštěné
žádá řečník komisi, aby k nim přihlédla a kon
přáním, aby se o tak důležitých věcech nejen mlu
vilo, nýbrž aby se přikročilo také k práci a došl
co možná k výdatným skutkům. (Výborně! Po
chvala.)
Posl. dr. Klonček souhlasí s návrhem posl
Kaftana, jehož jest to zásluhou, že tato důležitá věc
na sněmu byla uvedena do proudu a praví, že
otázku, kterou se zabývá, lze provésti. O proveditel-
nosli té svědčí ostatně, že i na sněmu markrabstv
moravského vyskytl se podobný návrh, jako jest návrl
posl. Kaftana, který byl tam na návrh poslance dra
Šileného příjat. Jiná otázka jest, máme-li se domlou-
vati s vládou tak jak to návrh má na zřeteli anebo
máme-li přistoupiti zcela na stanovisko zemské auto
nomie a vzíti na zřetel sezemštění dolů vůbe .
Řečník má za to, že k otázce této přikročiti se může
a že se nemůže tvrditi, že by sněm k tomu nebyí
kompetentní. Sněm jest povolán o tom rokovati
nejen na základě 8 19. zem. zř., ale jest k tomu
kompetentní i meritorně.
Posl
doktor
Klonček
Kaftan
Šilený
21
article
Řečník rozbírá právnicky kompetenci říšské rady
a sněmu na základě 88 11. a 12. zákl. zák. státních
v říšské radě, opíraje se o brožuru posl. dra. Sla-
víka o kompetenci sborů zákonodárných a přicház
k závěru, že i v těch v 8 11. taxativně vypočtených
jednotlivostech říšská rada jest kompelentní jen
tehdá, když ta která záležitost dotýká se zájmů
všech jednotlivých zemí.
Jest potřebí kompetenci sněmu hájiti nejen
v této otázce, ale vůbec a ne pořád obraceti se na
vysoké vlády. My víme velmi dobře, jak nám ty
vysoké vlády odpovídají. Není to sněmu ani dů-
stojno. Věc by se dala velmi jednoduše provésti
stačilo by usnésti se na zákoně, který by neobsa-
hoval nic víc, než dva krátké paragrafy. V prvním
paragrafu by se vyslovilo, že veškeré pozemky, ob-
sahující minerální uhlí v obvodu království českého,
mohou se za účelem těžení uhlí ve prospěch země
vyvlastniti, a paragraf druhý by ustanovoval, že ná-
hrada za vyvlastněné pozemky má se vyměřovati
podle platných zákonů. Návrh takového zákona by
se mohl ihned přijali, protože není zapotřebí, aby
mu předcházely velké úvahy. Způsob, jakým by se
vláda k takovému přijalému návrhu zákona zacho-
vala, by nejlépe osvědčil její dobrou vůli. Nemůže
býti nejmenší pochybnosti o tom, že uhlí, jakožto
věc sloužící všeobecnému dobru, spadá do ustano
vení § 365. ob. zák. obč.
Co se finanční stránky návrhu tohoto týče, myslí
řečník, že by v té příčině nebylo žádných větších roz
paků, nežli při finanční stránce návrhu posl. Kaftana
Kaftan
22
article
Ostatně se ukazuje stále na ty ohromné milliony
výtěžku, jež doly vynášejí. Vzhledem k těmto ohrom-
ným výnosům nebylo by to zajisté tak hrozné risiko
které by země na se vyvlastněním vzala. Jest to na-
prosto nesrovnatelno s výkonem státní správy, že do
bývané uhlí v království českém prodává se ješti
dnes v sousední říší německé laciněji než u nás. Vice
versa by něco takového bylo jistě nemožno. Co učinil
stát dosud? (Hlasy: Nic!) Ano, pranic! A bije to tím
více do očí, když uvážíme, že to byli poslanci všech
politických stran a nejen poslanci čeští, ale poslanei
bez rozdílu národnosti, kteří důrazně po nápravě
volali a že to byla právě městská rada vídeňská
o které se zajisté nemůže říci, že by byla Čechům
příznivou, která hned věděla prostředek: sekvestrovat
a vyvlastnit. (Poslanec Březnovský: To jsme my
v městské radě učinili také, ale jak to provést?) Řečník
jest pro to, aby sněm přistoupil na stanovisko, že jest
k tomu povolán, záležitost tuto věcně projednat. Rečník
zabývá se potom stanoviskem jednotlivých řečníků se
strany německé, jak se v jejich vývodech zračilo a de-
dukuje z toho, že krajané němečtí ani v těch otáz-
kách čistě národohospodářských, jichž úprava by
stejně byla prospěšnou jak pro Čechy tak i pro Němce.
nejeví nejmenší ochoty spolupůsobiti. Při tom sluší
vzdát ještě chválu poslanci dru. Leitnerovi, že své
stanovisko odhalil způsobem nepokrytým a otevřeně
řekl, že jest proti tomu. Ostatní tak se nezachovali
a odmítavé stanovisko své všelijak maskovali. Pan
Vic
Čecho
Březnovská
Němec
doktor
Leitner
Čechy
23
article
Strache dokonce povznesl se tak vysoko, že v tomto
návrhu vidí »verwenzelung«. Když tohle se opováži
říci poslanec na sněmu království českého o hospodář-
ské předloze, pak věru takové jednání nelze ani kvali-
fikovati. Co by řekli pánové na druhé straně o nás
kdybychom my o jejich hospodářských návrzích řekli.
že chtějí ty které obory zmichlovati, ale to jest to —
praví řečník k německým poslancům — co se vám
musí přibíti, že ani v hospodářských ohledech ne-
chcete s námi společně jíti, že nechcete povznesení
této země za žádnou cenu a že se vám jedná jen
o mluvení vzhledem k voličstvu; s předlohou samou
však to nemyslíte do opravdy. Toho dokladem jes
také poslanec Opitz Posl. Opitz se bojí zemského
socialismu. Ubezpečuji ale, že se nemusí tak toh
zemského socialismu báti a že by se mohl spíše spo-
kojiti s ním a že jest prospěšnější než socialism státní
Kdo by měl dohled k sezemštěným dolům? Zemský
Opitz Posl
Opitz
24
article
výbor a sněm. V tom ohledu by nebylo tedy žádnéh
nebezpečí.
Se strany poslanců německých konečně se ří
kalo, že by věc sama byla jim sympatickou a že jsou
pro to, aby v otázce uhelné nějaké řešení se stalo.
ale že nemohou přistoupiti na tu formu, jak řešen
to má na mysli posl. Kaftan. Pánové na druhé
straně tedy podanou formu zamítají, ale neslyšeli
jsme z úst jejich ničeho, co by ukazovalo, že oni
mají nějakou jinou positivní formu. Řečník jest proti
tomu, aby se zjevy hospodářské tísně ve všem a
všude svalovali bez dalšího rozeznávání na antisemi-
tism, tu třeba rozeznávati a pak vystupovati nejen
proti vyděračům židům, ale i proti vyděračům jiných
konfessí a jiného příslušenství. (Posl. Březnov
ský: Ano! Tak jest! Souhlas.) Řečník přeje si, aby
sněm přistoupil na stanovísko, že pozemštění dolů
patří do jeho kompetence, aby se ukázalo, jak se
k tomu zachovají strany a jak vláda. (Výborně !)
Posl. Hořica konstatuje především, že hlasy
časopisecké již od r 1861 až po dnešní den ustavičně
přinášejí četné slesky do jednacího řádu sněmovního
a trpce žalují na to, že náš jednací řád jest již pravý
mor na parlamentarism. Řečník uvádí na paměť, že
stesky tyto nejsou ničím novým a že v tom ohledu
všichni s drem. Baxou souhlasí, a že tedy dr. Baxa
nemůže říci, jakoby on jediný stýskal si na ten for-
malismus jedn. řádu. Zejmena ten způsob, jakýmto
posl. dr. Baxa učinil, nemůže zůstat bez odpovědi.
Dr. Baxa v této souvislosti mluvil o tom, že v této
sněmovně někteří poslanci mluví pravdu, z čehož
ovšem plyne, že někteří poslanci tuto pravdu nemluví
a poněvadž posl. dr. Baxa jest tu za svou stranu
sám, mohla by v tom snadno býti výtka také pro
stranu řečníkovu.
Kaftan
Posl
Hořica
Baxa
doktor
25
article
Proto pokládal řečník za potřebno upozorniti, ž
žaloby na jednací řád jsou na 40 let staré a žeje
p. dr. Baxa nevynalezl. Posl. dr. Baxa ostatně ten
formalismus, proti kterému tak žehral, pro sebe vý-
borně si upravil a použil ho i k tomu, aby nepřímo
poslancům jiných stran činíl výtky, že úřad svůj jen
vlažně zastávají. Posl. dr. Baxa na konci poslední
schůze si způsobem téměř theatrálním připravil dnešní
řeč, ačkoliv, když již jest takovým odpůrcem toho
formalismu, mohl, kdyby byl na konci předešlé
schůze jinak se zachoval, způsobiti, aby debata
o předmětu tomto již v předešlé schůzi byla
skončena.
Rečník ohražuje se proti způsobu, jak užil posl.
Baxa okolnosti, že na konci předešlé schůze nebylo
přítomno 125 poslanců a praví, že se stalo již častěji.
že řečníci mluvili před menším počtem poslanců a že
se také stane, že posl. dr. Baxa ve schůzi není pří
tomen. (Hlas: Pod jednu hodinu tady ještě nebyl
Veselost.) Řečník praví, že to všecko uvádí z nejlep
šího úmyslu, aniž by se osoby posl. dra. Baxy chtěl
dolýkati; jestliže on tak touží po tom, aby poslanei
mluvili pravdu, pak nechť připustí, aby mu řečník
řekl pravdu do očí. Posl. dr. Baxa nesmí si mysliti.
že to, co uvádí aco speciálně uvedl v dnešním svém
odůvodnění, jest něco nového. Mnoho z toho jsme
také my již mnohokráte i zde i v říšské radě slyšeli
a musí se zde na to poukázat, aby někteří poslanci
se zde vždycky nestavěli do takové pósy, jako by to
jen oni byli, kteří zde něco dělají a něco vědí
Jest taková doba, že jest to nutno konstatovati.
doktor
Baxa
Posl
Hlas
26
article
Po té obrací se řečník proti výroku posl. Stra
cha, v němž padlo slovo »verwenzelung«. Řečník
konstatuje, že v r. 1527, když nastoupil v Čechách
Ferdinand I., bylo v Čechách 1% Němců, v r. 1650
při skončení války 30leté 15%, v r. 1800 259 %, o
kteréž doby stoupí počet ten až na 37%.
Z toho plyne, že o »verwenzelung« v tomto krá
lovství nelze mluviti; a jestli jest v tomto království
něco, co se zde roztahuje, pak to nejsou »Venclové«
nýbrž »Michlové«, kteří se za 300 leť zde roztáhli
30%. (Posl. Pacher: Řekněte, jak to bylo pře
dobou husitskou!) Před dobou husitskou měli jsme
některé náramně slepé krále, kteří sem německé ko
lonisty vláčeli, ale my tenkráte nechodil
ještě ptáti se do Vídně, jak se máme
s Němci vyrovnati a tak došlo k té »Hu-
sitenzeit«. (Veselost. Posl. Pacher: To bys
vám líbilol
Řečník probírá otázku, v jakém poměru stojí
návrh posl. Kaftana a popudy během debaty vyslo-
vené k hájení nabytých soukromých práv a líčí vy-
voj poměrů mezi horníky za posledních 30 let. Zn
tuto dobu 3000 dělníků přišlo o živo
a 30.000 dělníků bylo zmrzačeno a za
tu dobu žádný horník nezbohatl.
Stra
Němec
Vencl
Michl
Posl
Hu
Pacher
Kaftan
Čechy Ferdinand I
Vídeň
27
article
Na straně podnikatelů je tomu jinak. Tak na
př. starý pan Gutimann před 30 lety neměl ani
100.000 zl., nyní vládne kapitálem 30 až 50 mill.
zlatých. Ten kapitál vzal z mozelů hor
níků. Jest v tom velké zlo našich veřejných po
měrů, že při nějakém způsobu práce ti lidě, kteř
pracují, kteří při tom vykazují 3 tisíce úrazů smrtel
ných a 30 tisíc úrazů jiných, trou bídu až do smrti
kdežto jiní, kteří nebyli kapitálem silni, když začali
dovedou využitkovati našich poměrů výdělkových
tím způsobem, že stále více a více bohatnou. Kapi-
tál hypotekární nese nyní, můžeme říci, 59% a jes
to tedy více než slušné, když kapitál podnika telský
nese 10%. Ale zde máme kulturní obraz, jejž dlužno
zaznamenati, že jediná společnost železářská za
let shromáždila 12 mill. reservních fondů a že pla-
tila 14 až 15% divídendy v té době, kdy sněm sta-
roslavného království českého, země druhdy tak bo-
haté, nadělal 21 mill. zl. dluhů. (Slyšte !) Máme za
sebou čtyřicetileté boje za práva po-
litická a ekonomická a přece poměry
jsou stále takové, že bohatnou sou-
kromníci a země že chudne. Kam tí-
hnou tyto milliony? Ty jdou do kapes
té velké kapitalistické kliky, té inter-
nacionály, která nemá vlasti.
Gutimann
28
article
(K německým poslancům obrácen): Vy pánov
ze severních Čech musíte také uvážiti a vaši lidé
sami to říkají, že v těch krajinách uhelných od Te-
plic až k Mostu bude jednou veliká poušť; poklady
jež byly v zemi, budou pryč a na místech těch bu-
dou močály. Nemusí to býti za 10 let, ale za stolel
může to k těm koncům dojíti.
Ekonomická stránka otázky té nedotýká se tedy
jenom nás, ale i vás, a jest potřebí starati se o bla
hobyt netoliko několika tisíc lidí nahoře, ale i mno
hých set tisíc lidí dole. (Souhlas.)
Řečník pojednává o hospodářském programu
nynější vlády a praví, že z něho dosud ničeho ne
uskutečnila. Program ten jest jen lep na hejly;
tak i v otázce uhelné vláda osvědčila naprostý ne
dostatek po činu, právě tak jako v konferencích vy-
rovnávacích. Nechala strany práti se mezi sebou
sama neřekla nic, co by do situace světlo mohlo
přivésti. Vláda stojí na stanovisku úplne negace
Před 10 léty jeden velmi veliký pán si vyjel na stu
dijní cestu do Německa a jaký toho výsledek jsme
měli? Úřadnické uniformy. Teď se zase chystá ně
jaká výprava do Němec. Snad z toho vyjdou uni
formy pro poslance. (Veselost. Hlas: Piklhaubny již
tady máme.)
Řečník uváděl, že měl často příležitost na hra-
nicích rakousko - bavorských, saských a pruských
mluviti s tamním obyvatelstvem a aniž by chtěl
denuncovati, že musí doznati, že pohraniční přísluš-
níci našeho státu zcela ze stanoviska oekonomického
tihnou přes hranice. Není to ostatně tak divné. Oni
tam vidí veliký pořádek, blahobyt a při tom menšt
daně. My ovšem Prusko napodobujeme, kde můžeme.
ale jen v stránce formalistické, jen ve věcech neuži-
tečných, po případě v násilnostech, ale to zdravé
jádro ten dobrý duch hospodářský, toho nevidíme
toho nenásledujeme. (Hlas: Pruskou myšlenkul
Naše vlády nemají toho oekonomického smyslu.
Němec
Hlas
Čechy
Most
Německo
Prusko
29
article
Následek toho je, že chudne země, chudnou
obce, chudnou i jednotlivci. Kam ten blahobyt plyne
Nikde není viděti nějakých skutků vládních, tak že
se člověk musí ptáti, co se vlastně v těch minister
ských hlavách děje? V poslední době objevilo se
něco, co jaksi tak trochu ukázalo, co se v těch hla-
vách děje. Ministr spravedlnosti ve srozumění s mi-
nistrem vnitra vydal tajný výnos státním zastupitel
stvům, že na příště funkcionáři státních zastupitel-
stev při okresních soudech smějí býti toliko četníci.
Teď bude v Rakousku spravedlnost zachráněna. Do-
posud byl. jen učitel národní pod dozorem četníků.
teď přijde také okresní soudce pod dozor četníka.
On bude musiti podávati zprávy a zkoumáti, jak
soudce jedná s lidmi a jak se i jinak chová a co
mluví. Ted snad tedy konečně nastanou jiné poměry
oekonomické. Snad mají četníci tajný rozkaz, aby
blahobyt našeho obyvatelstva stoupal. (Výborně
Veselost!) V Rakousku připadá na hlavu 19 zl. 20 kr
státních vydajů, v Prusku 12 zl. 50 kr. Podmínky
tam a u nás jsou však zcela jiné. U nás na př. čini
hrubý příjem státních drah 50 mill. zl., v Prusku
600 mill. marek, u nás připadá na blavu přímých
daní 18 zl., v Prusku 5 zl. 90 k.
Za takových okolností není divu, jestli že továr-
níci v tak zv. uzavřeném územi prodávají své zá-
vody a stěhují a usazují se v Sasku: u nás platili
ze závodu svého 40.000 zl. daní, táhli přes hranic
a tam z téhož závodu platí 5000 marek. To jest
vlastizráda, která se v našich krajích vzmáhá a jí
jest vinna vláda, která nemá žádného smyslu pro
cekonomické poměry.
Rakousko
Prusko
Sasko
30
article
Řečník vyslovuje přání, aby co nejdříve přikro-
čilo se k projednání těch podnětů, které průběhem
debaty byly dány a vyslovuje zejmena svůj souhla
s myšlenkou, aby zakupovány byly ponenáhlu doly
ze strany stálu, poněvadž jen tak by bylo možno
prolomití kartely, kterými soukromí majitelé svírají
konsumenta. Otroctví tělesné jsme zrušili, jest nyní
na zastupcíeh lidu snažiti se o to, aby práce
osvobozena byla z otroctví kapitalisti-
ckého. (Výborně! Výborně!
Posl. dr. Žalud prohlašuje, že se stanoviska
svého a všech těch, kteří sledují směr jeho zatracuje
uhelnou lichvu stejně, jako každý jiný. Kdo zná
poměry montanního průmyslu, kdo ví, že mezi dr-
žiteli dolů je minimální procento židů, nemůže,
praví řečník, vše paušálně hoditi na židy.
Vina zdražení uhlí není jedině na těžařstvech,
neleží ani jedině na uhelných baronech, nejméně
pak ovšem na dělnících, ale jest na všech těch čini-
telích dohromady a každý se musí podle možnosti
přičiniti, aby tomu odpomohl.
V první řadě měla zakročiti vláda a to energi-
cky. Jest právo nouze a vláda mohla zakázati vývor
uhlí za hranice. Co se má státi dále? Především
dlužno se přimlouvati za návrh posl. Kaftana
Návrh ten jest proveditelný, protože při propůjčení
práva kulacího dává se těžaři právo vyvlastňovatia
tím se mu také dává zároveň povinnost, že musí s
drželi jistých pravidel a nesmí obchod proměňovati
v lichvu. Řečník pojednává na to o různých návr-
zích, které byly průběhem debaty proneseny na od-
pomoc v nouzí o uhlí a obrací se pak k jednotlivým
tvrzením, kteráž byla učiněna o židech. Bylo řečeno,
že židé nejsou podle procenta své početnosti dělníky.
Posl
doktor
Žalud
Kaftan
31
article
Toho vinou jest však historický vývoj, poněvadžv
dobách dřívějších nebyli židé téměř nikam připou-
štěni. Účasť židů na zločinech byla podle statistiky.
ačkoliv jest židů 5 proc., v r. 1878 3.79b, v r. 1879
3.8%, v r. 1880 3.9%, v r. 1881 4.2%, v r. 1882
4.1%. Při většině zločinů zůstávají židé pod pro-
centem své početnosti, ale nepopírám, že zase
v jiném oboru převyšují značně procento. Komu se
však stane, že přijde do konkursu? Velikou většinou
jen obchodníku a poněvadž zejmena židé jsou ob-
chodníci, jest přirozeno, že jest u nich v této příčině
procento větší. U nás se však viní židé paušálně ze
všeho. Je-li uhlí dražší, je tím vinen žid. Je-li dra žší
průmyslový výrobek, je tím vinen také žid a když
rolník nehospodaří a zadluží se, je tím vinen zase
žid. Když vypukne mor, říká se, že židé otrávili
studny a když se ztratí dívka, vykonali židé na nl
rituální vraždu.
Posl. Březnovský: Naposled jest Hilsnen
nevinen?
Posl. dr. Žalud: Já ho nehájím a přál bych
mu dříve šibenici nežli mu jí snad přejete vy, proto
že se štítí práce. Není však ještě dokázáno, že to
učinil.
Posl. dr. Scharf: Anebo, proč to učinil!
Posl. dr. Žalud: Pan Gebler vypočeti celou
řadu dobrých vlastností židů. Kdyby národ český
držel tak pohromadě jako se židům vytýká, bylo by
dobře. Co jest příčinou antisemitismu? Snad ná-
boženství?
Posl. Březnovský: To nikolivl
Posl. dr. Žalud: Věřím. Rád bych také vědě,
v čem se liší víra židovská od křesťanskél
Posl. Březnovský: Že jsme trochu hod-
nější. (Veselost.)
Posl. dr. Žalud: V naší morálce není ničeho.
co by se příčilo učení křesťanskému. Znám také
rozkřičený talmud. Studoval jsem ho. Není to
kniha zákonů, která by předpisovala: ty musíš jed-
nati tak nebo tak! V talmudu nejsou žádné zá-
konné předpisy, ty máme v bibli a v tak zv. míšně.
Posl
Březnovská
doktor
Scharf
Gebler
Žalud
32
article
Talmud jest encyklopedie přednášek, které byly na
vysokých školách židovských pořádány. Jsou však
jistí lidé, kteří se neostýchají do talmudu vnášeti a
v něm hledati nekalé a nectné zákony a předpisy.
Posl. Březnovský: To by bylo nejlépe,
dáti talmud přeložiti.
Posl. dr. Žalud: To se také děje. V Berllně
vychází věrný překlad. Jest bolestno, vidí-li člověk.
že učenci, místo aby vnikli do věci, jdou za slepými
hesly. Co se týče antisemitismu plemenného, o tom
se nebudu šířiti; pokud se týče antisemitismu ná-
rodního, řekl posl. Pacher, že jsme třetí národnost.
Že tomu tak není, ukázal nejlépe čísař Josef, který
židy přidělil v zákoně k Němcům. Řečník
cituje pak Gabriela Riessera, jak dí, na doklad ne-
oprávněnosti antisemitismu a obírá se po té anti-
semitismem se stránky hospodářské. Židé byliv
dobách svaté říše římské kammerknechity, kteří
lichvu prováděli pro svého pána, ať krále anebo vá-
vodu. Příčina antisemitismu není ani v otázce ná-
rodní, ani v plemenné ani v hospodářské, nýbržv
tom, že antisemitismus jest heslem populárním
Naproti Mladočechům se volá nyní velice patrně.
Kde jest státní právo? a naprotí židům: kde jest
krev? To jsou sice pěkná populární hesla, ale jen
pro dnes konstatuji s povděkem, že proud antisemi-
tický, toho dík, nezachvátil širší vrstvy lidu a že ne-
zachvátil zejmena intelligenci. (Výborně !)
Nejvyšší maršálek zemský přikročuje
pro pokročilou dobu k ukončení schůze a přerušuje
jednání o návrhu posl. Kaftana.
Posl. Albl a soudruzi podávají návrh na po-
mocnou akci obcím poškozeným sesouváním se půdy
v žateckém okresu. Navrhuje podporu zemskou
státní.
Posl. Kutscher a soudruzi podávají týž ná-
vrh v příčině poškozených obcí v okresu litomě-
řickém.
Posl
Březnovská
doktor
Josef
Němec
Riesser
Kaftan
Albl
33
article
Posl. Sacher a soudr. podávají návrh na po-
tření lichvy s uhlím. Žádají, by smlouvy uzavřené
státními doly s velkoobchodníky o dodávkách s
hned zrušily, by se uhlí z dolů těchto příště prodá-
valo bezprostředně konsumentům, zejmena veřejným
a humanním ústavům, chudším vrstvám atd., by
okamžitým snížením cen tohoto uhli učinila se pří-
trž jeho zdražování a konečně by stát rozmnožil své
doly tak, by ovládal ceny uhlí.
Posl. Walter a soudruzi interpellují místo-
držitele v příčině uzavření všech chlévů obchodníků
při notorických obchodech společných.
Posl. dr. Reiniger a soudruzi podali dotaz
na místodržitele v příčině zamítnutí stanov spolku
pro pěstování přírodní zdravovědy ve dvou něme-
ckých obcich.
Posl. dr. Dvořák, Jaroš a soudruzi podali
návrh ohledně urychlení regulace L abea
jeho přítok u.
Příští schůze jest zejtra, dne 20. dubnao
11. hod. dopol. Na jednacím pořadu pokra-
čování dnešního rokování vyjma návrh poslance
Štěpána Richtera, který byl přikázán bez
prvního čtení komisi.
Schůze skončena ve 3 hodiny 40 minut o
poledne.
Posl
Sacher
Walter
doktor
Reiniger
Dvořák
Jaroš
Richter
34
article
Deputace. Letošní jarní záplavy, jež poděl
Labe a dolní Vltavy způsobily tak velkých škod, za-
vdaly podnět, že opět zavítaly včera do sněmovní
budovy dvě deputace, domáhající se — po kolikáté
již? — urychlení regulačních prací obou řek.
Deputace komitétu pro úpravu středního Labe,
které zúčastnili se předseda jeho, starosta králové-
hradecký p. dr. Ulrich, místopředseda p. Vávra
z Mělníka, p. Karela, p. Václav Pilař, mlynář
ve Valech, p. Václav Váňa, statkář v Lánech, před-
nesla svou žádost, předsedovi rozpočtové komise, ge-
nerálnímu zpravodaji o zemském rozpočtu, jakož i
zpravodaji o regulaci Labe poslanci inž. Kalta-
novi. — V příčině úpravy dolejšího toku Vllavy
zavítali do sněmovní budovy starosta z Vrbna pan
Knotek, p. Čejka, statkář v Žilčíně a p. Na-
pravník, statkář ze Zálezlic.
doktor
Ulrich
Vávra
Pilař
Vala
Váňa
Ing
Knotek
Čejka
dolní Vltava
Mělník
Lány
Vrbno
Zálezlice