ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d74bfce0-6615-11dc-ab8e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 54, person 50, work 3, org 6
1 masthead
Ročník XXx.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 20. července I9UI.
Praha
3 masthead
Číslo 198.
4 article
Na ratuí a odpel. list O přilohamí (.Nauěný Obzor- ve středu a „Literární Hlidka v pátek) předplácí se: Praze v zdninistrati .. . . 2 K- sa měsie za čtvsi leta . . . . . B K — s dvojí donáškoe zsí čtrt lets . . . . . 7 K 50 ve úlislkáchu na měsíe . . . . . . 2 K 30 Poštou za měsíe ke n čtvrt leka: ! a dvojí zásilkeu son na m řeíe ei ne čtvrti lela
Pošta Praha
5 article Německo a skandinávská unie.
Německo a skandinávská unie. Zprávy ze Švédska a Norska, těchto dvou nejsevernějších zemí plemene germán ského, jen málokdy obracejí na sebe pozor- nost širší veřejnosti, ačkoli vzájemný jejich poměr a vývoj od let pokračující nepostráda zajímavých zjevů. Obě země sice již dávno nevykonávaj vynikajícího vlivu na osudy Evropy, ale proto nijak nepřestaly býti činitelem, kterýž může za daných okolností na severu evrop ském zasáhnouti dosti citelně do chodu udalostí. Švédský vliv jest na př. až dosud velmi znatelný zvláště ve Finsku a oněch sousedních krajích ruských, v nichž kdysi živel švédský byl vládnoucím a kdež se drží dosud zuby nehty jako vliv německých ba- ronů v baltických provinciích. Všestranně pozorný a čilý nynější císař německý ode dne svého nastoupen jeví zvláštní zálibu pro země skandinávské a nemine skorem ani jediného léta, aby tam neučinil výletu, při čemž zejmena rád na- vštěvuje Norsko. Bylo nejednou již napověděno, - že císai Vilém rád by se dožil sblížení všech zemí skan- dinávských s Německem a položil takto jaksi základ k široké vzájemnosti germánské. Nelze opravdu vysvětlovati jeho každoročn plavbu norskou pouhou zálibou v plavb mořské a pouhou touhou cestovní; vykonal těchto norských cest již třinácte.
Vilém Německo Švédsko Norsko Evropa Finsko
6 article
Není tudíž divu, že pozorovatelé poli tiky nynějšího Německa spojují s jízdam císaře Viléma tento trojí hlavní účel: Přivy- kati Skandinavce na myšlenku plemenného příbuzenství s Němci v osobě prvního repre- sentanta němectví, jímž jest této doby sám císař Vilém. Účinkovati sblížením s Nory na smýšlení Dánů. Byliť Norové déle půl páta století, až do r. 1814 v nejtěsnějším spojen s Dány a zachovávají navzájem dosud nej- přátelštější poměry a styky. Konečně my- šlenka sblížení Skandinávců a Německa mohla by účinkovati i na oslabení vnitřní žárlivosti mezi královstvím nořským a švéd- ským, kteréž přes spojení své personáln unií od r. 1814 nikterak vnitřně nesplývají naopak spíše se od sebe vzdalují. Příčiny toho jsou mnohé. Ač oba náro- dové jsou si velice příbuzni a blízci, zil příliš dlouho zvláštním státním životem,a mimo to i poměry území jejich jsou toho rázu, ze odkazují každý národ na existenci v jiném směru; jeden více k východu, druhy k jihozápadu k sousedním mořím, kdežto nehostinný vnitřek země jen na několika málo místech je vede ke vzájemným anss nlndšku stykům.
Vilém tento Němec Vilém Nora Dán Noro Německo
7 article
Proto také od okamžiku, kly Norsko Svédsko po válkách francouzských byly sjednoceny, nastal ihned zápas mezi Nory na obranu vlastních svobod a jejich rozvoje proti opáčným snahám Švédů a králů švéd- ských. Znenáhla Norové vybojovali si právo, míti vlastní obchodní vlajku; dosáhli toho, že žádný Svéd nesmí býti jmenován ná- městkem královským v Norsku ; vymohli, že ministři královští se musí dostaviti před norský sněm, kdykoliv si toho přeje; pro- vedli dle svého organisaci vojska atd., což ovšem bylo vše provázeno četnými minister skými změnami a krisemi. Dle ústavy jsou sice zahraničné záleži tosti obou spojených království společné, ale Norům se znenáhla podařilo ve všech zále- žitostech, jež nesouvisí bezprostředně s vlastn
Nora Švéda Noro Norsko
8 article
politikou zahraniční, vymoci si zcela volný pohyb; tak se zápasí i o samostatné konsu- lární zastoupení Norska, ba i otázka vlast- ního ministra zahraničních záležitostí uvedena byla již na přetřes. Možno říci, že Norové znenáhla úplně odvykli Švédy myšlence, že Švédsko zaujímá jakési přední místo v jednotě a že mu pří- sluší jakási vyvýšenost. Nový ministr vojenství v Norsku Stang podnikl nejnověji, a to s úplným zdarem, další, velmi významný krok, samostatného opevnění Norska. Věc tato jest tím zajímavější, že navrhl opevnění oněch několika málo vnitrozem ských míst, kudy lze po zemi vniknouti ze Švédska do Norska! Záměr svůj provedl ministr Stang velmi obratně, a dosáhl přese všecky překážky pro něj většiny ve sněmovně. Takovéto opatření by bylo ještě pře několika lety způsobilo ve Švědsku všeobecné rozčilení, dnes chovají se však Švédové k této záležitosti celkem klidně a s nucenou lhostejností, tváříce se, jakoby tato opevnění neměla dalšího významu. Ve skutečnosti znamenal by odpor proti záměrům Stangovým propuknutí ministerské krise, a nové, ještě větší obtíže. Všecek tento vývoj poměrů mezi Nor- skem a Švédskem jde před se celkem za přesně konstitučního chování krále Oskara, a ona švědská strana, jež zamýšlela uvésti Norsko v jakési podřízené postavení, pozoruje ovšem s roztrpčením, že věci se berou smě- rem právě opáčným. Úspěchů svých Norové dobývají nejen přís ným ústavním smýšlením královým, ale zvláště svou vzornou čilostí a neunavnou houževnatostí, jež staví Švédy ve vážných otázkách před nedohledné následky neopráv- něných překážek svézákonnosti norské.
Noro Švéda Stang Nora Oskar Norsko Švédsko
9 article
Tento vnitřní vývoj poměru norsko- švédského valně ovšem hatí i jiné než švéd- ské sny; ba zdá se, že tyto sny musily se projeviti nějak neopatrně, vždyť zaznamená- vají německé časopisy rozčileně nezdvo- řilost, jíž se dopustil tyto dny vládní list norský, v Christianii vycházející »Dag- bladet«. Uveřejnil totiž ve svých sloupcích člá- nek, nadepsaný »Muž, jemuž se nevyhneš“. Ve článku se praví: Čísař Vilém vládne od třinácti let nad »velkým vaterlandem« a rok co rok ho to nutkalo, aby nůs navštívil. Mimo r. 1890, kdy Christiania samým nadše- ním se obrátila nohami vzhůru, a ulicea mosty po něm zvala, pozorovali jsme tyto návštěvy vždycky lhostejně. Naše úřady byly ochotné, naše telegrafy svých povin- ností dbalé, a podmořské lano mezi Oddou a císařskou lodí konalo bezvadné služby. Všecky tyto zdvořilosti se kvitovaly darem 1000 kor. na opravu chrámu v Trondhjemu, a byl za to chrám onen v r. 1888 poskyt- nut ke smutečním bohoslužbám za starého císaře. Těchto 1000 kor. ročně není asi bez souvislosti s tímto nám Norům nepřílis milým použitím naší největší národní sva- tyně. Nemohli bychom nyní míti za to, že tento účet . . . . . již jest vyřízen? Myslím že ano! Dosti již telegramů o každém hnut denně; zaznamenejme prostě tyto tři věci Příjezd, dar 1000 kor. chrámu, odjezd. Zvíme-li toto, máme toho dosti a vpravíme se klidněji do nezbytnosti.« Jak tento projev dokazuje, nezdá se, že by přízeň k Německu byla se za poslední léta v Norsku zvláště rozmohla. Bude-li míti tento severně drsný projev nějaký další do- slov, prozatím ovšem nelze předvídati. Ně- mecké časopisy však samy se tváří tak. jakoby se byl octl onen projev ve vládním listu bez vědomí vládní redakce. To jest ostatně lhostejno; význačná jest ona rázovitá nálada, jež z projevu onoho dýše.
Noro Christiania Dag Trondhje Německo Norsko Čísař Vilém
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. července. (O politi ckých poměrech v Rakousku) píše velmi skepticky »N. Pester Journ.« Národnostní spory, jež na čas umlkly na říšské radě, roz- drobily se v celou řadu sporů na zemskýeh sněmích, někde, jako ve Šťyrsku a Haliči, vedly k secessi, jinde, jako v Istrii a v Tyrolsku, znemožnily vůbec další jednání. Zejmena ty rolská autonomní otázka jest dle peštského listu významnou pro rakouské poměry vůbec. Uka- zujet, že i tam, kde strany jeví ochotu ke smíru, centrální vláda maří dohodnutí. Ra- kousko trápí dosud úzkost, že by každá tamní národnost, jakmile by nabyla více síly, tihla ihned za hranice a protilék proti tomu hledá se dle starého rakouského receptu v znepřátelení, ano i ve štvaní národností jedné proti druhé Ve Vídni řídí se dosud heslem divide et im- pera, jež stále více podkopává existenci jednot- ného rakouského státu. Dle nedávně výpovědi jednoho uherského státníka ve Vídni nemohou se dostati k žádnému pevnému rozhodnutí ze samého strachu před našimi zahraničnými přá- tely. Proto si tam vedou trochu německy trochu slovansky, trochu klerikálně a trochu li- berálně, trochu ústavně a troch u absolutisticky: slovem ode všeho něco, ale v celku nie.
N Pester Journ Praha Rakousko Halič Istria Tyrolsko Vídeň
11 article
A proto, ať pohlédneme v Rakousku kam- koliv, všude vidíme staré národní, politické náboženské protivy, stojící ostře proti sobě.a poněvadž není možno umičeti je v každém za- sedání hospodářskými výhodami, dá se předví- dati, že právě tak, jako na sněmech, narazí na sebe s celou prudkosti v nedaleké době i na říšské radě. Poněvadž pak právě v nynější době nastává říšské radě celá řada důležitých úkolů, jichž rozřešení zajímá Uhry právě tak, jako Rakousko, jest radno, hleděti do budouena trochu skepticky. Ukázal-lí se dr. Körber do- posud obratným taktikem, uloží mu budoucnost ještě větší požadavky. Neboť na to, aby zmohl také nastávající obuže, nestačí již jen pouhá obratnost, k tomu bude třeba skutečné státnické moudrosti. Z Krakova, 18. července. (Dr. Bobřin- ský. — Mořské Oko.) Obavy ruských a liberálně polských listů, že místopředseda zemské školní rady dr. Michal Bobřinský setrvá na svém místě, ukázaly se zbytečnými. Právě došel sem z Vidně telegram, že Bobřínský byl císařem jmenován řádným professorem vše- obecného a rakouského politického práva př universitě krakovské, čímž je dáno samo sebou, že nemůže současně zůstati na svém dosavadním místě ve Lvově. Dr. Bobřinský nastoupí v nej- bližších dnech dovolenou, z níž se do Lvova již nevrátí. Konservativní listy maji nyní plnou hlavu starostí, kdo se stane nástupcem Bobřin- ského ve školní radě. Mohou býtí klidny; člověk pokrokumilovný místopředsedou zemské školní rady haličské se nestane! — Na Mořském Oku u Zakopaného nastalo podle všeho opět na ča příměří. Včera došla odlud zpráva, že velite četnické stanice na straně rakouské dostal rozkaz, aby do události na sporném území nikterak ne- zasahoval a dnes otiskuje »Czas« depeší ze Zakopaného, dle níž uherská vláda zapovědéla
Uher doktor Körber Bobřin Bobřinský Rakousko Krakov Lvov Oka Zakopané
12 article
svému četnictvu pokračovati ve stavbě srubu na sporném území. O tom, že by smírčí souds chystal k rozhodnutí sporné otázky, neproslýchá se však ničeho. Ze Štyrského Hradce, 18. července. (Volební reforma.) Zdá se skoro již jistým, že se štyrský sněm letos ke změně zemského volebního řádu nedostane, ač se se strany vládní činí vše možné, aby se do některe z nejbližších schůzí dostavilo tolik poslanců, by sněm byl kompetentním k projednání volební opravy, jež může býti přijata jen dvoutřetinovou většinou za přítomnosti tří čtvrtin všech poslanců. Slovinci, jak známo, sněmování se nezúčastní Mimo ně nepřicházejí však do schůzi také kle- rikálové, jimž jde o to, aby z venkovských obcí, jež pokládají za svou doménu, byly vy- loučeny všechny obce průmyslové, t. j. takové, v nichž výdělková daň jest větší než pozemková a v nichž voličevé neřídí se rozkazy z tábora klerikálního. Ústavní výbor sněmovní tomuto klerikálnímu požadavku však nevyhověl, což bude míti asi za následek, že klerikálové svým odchodem ze sněmovny zmaří projednání nového volebního řádu, jako už jednou zmařili zavedení přímých voleb ve venkovských obcích.
Štyrský Hradec
13 article
V Praze, 19. července. (K volební m ruchu na Slovensku.) V »Národních No- vinách« uveřejnil dr. Julius Markovič obšírnější stať, v níž ospravedlňuje změnu slovenské taktiky a přechod od politiky passivní k činné, jež se má projeviti poprvé opět při podzimních řiěských volbách. Pisatel pokládá za axioma, že žádný poctivý Slovák nemůže dáti při volbách svého hlasu kandidátu liberální strany, která od let sedmdesátých na rozkaz Tiszův dusila a hubila vše, co je slovanského. Vybízeje své rodáky. aby zanechali osobních a strannických sporů a přistoupili k volbám v pevně semknutém šiku jako mužové celi a zralí, odráží už předem možné námitky, že Slováci při volbách se ne dodělají úspčehu. »Nečiním si illusí vzhledem k našemu lidu — píše dále dr. Markovič — an se neklamu o možných výsledcích při volbách. Ale jsem právě tak pevně přesvědčen, že když každý jednotlivec ve své obci vykoná čestně svou povinnost, nemůže býti o blamáži ani řeči. Početní většina nevítězí vždy také morálně a často malá hrstka pevných, rozhodných a sebevědo- mých mužů imponuje světu více, než veliká liná massa. A na konec: co je větší blamáž? Utrpět porážku, aneb ani se nepokusiti o vítězství?« Souhlasíme ovšem s pisatelem, že porážk v boji jest rozhodně čestnější, než zbabělý útěk před bojem. Oslatně Slováci mají ještě čas, aby se k volbám připravili, neboť podle dnešní úřadní zprávy z Pešti k volbám nemůže dojíti dříve, než pozdě na podzim, t. j. v říjnu neb dokonce v listopadu.
doktor Julius Markovič Slovák Markovič Praha Slovensko Pešť národní no
14 article
R. Ze Záhřeba, 17. července. (Kris v chorvatské literatuře a v chon- vatské žurnalistice.) I českými listy časem prokmitly zprávy o neblahém stavu chor- vatských revuí. Posud však není známo, ž chorvatská revualní literatura žije již více než deset let ve velmi ostré krisi, jejíž příčiny tkv hluboko v celém kulturním, politickém a hospo- dářském stavu současného Chorvatska. Zabývat se jimi nemůže býti úkolem těchto řádků, kde se mají jen stručně vyložiti jejich následky Především dlužno vytknouti, že vůbec neexistuje ani jediná chorvatská národo-hospodářská a po- litická revue, a že literární revue buď zanikly, aneho se udržují jen tím, že pěstují sensační překladovou literaturu jmenovitě kriminalistickou a že přinášejí co nejvíce illustrací bez ohledu na jejich německý původ a bez zřetele na umě- lecký vkus. Vzorem takové revue jest záhřebský V drobném prodejtt raaní číslo o nobě . . . za 8h odpole dní . . . . za 2b Ve úlislkéch na venkovš ramní číslo. . . . . . . . 10h věpoludní . . . . . . . . 3h Inseráty plati se hotové papřed. Přečplanení a inserty přijímá zdmini- straes v Másianske ulici č. a Tam nacházají se též rečakea tlskárna s ezpedice „Nárednich Liste“ Eakopisy ne novraceji.
Kris Záhřeb Chorvatsko Másianske ulice
15 article
»Dom i sviet«, vydávaný židovským knihku- pectvím a nakladatelstvím Kugli a Deutsch (dříve L. Hartmann) a plněný překlady a původními pracemi zkažených politikův a spisovatelů. Mě- síčník »Prosvijeta« měl se již státi pěknou ro- dinnou revuí, finanční úspěch »Doma i svietae svedl však i jeho nakladatele Scholze, aby dbal všeho více než pravé duševní potravy. Kromě toho vychází v Záhřebě českému obecenstv známý týdenník »Vienac«, jehož ideje v litera- tuře a v umění shrnují se v hesle: »Sve (vše) za veru i za domovinu«, ale tak, že vírou po- važuje se jen katolicism a za vlast jen vlastní (Strossmayerova) strana, anebo nanejvýše histo- rické území chorvatské, bez zřetele na národ. který na něm žije. »Život«, revue moderního rázu, míchanice vlastenectví, dekadentství, rozvahy a útočnosti, idealismu a požitkářství, právě zanikl a sou- časně téměř počal péčí několika posluchačův university vycházeti list satyrický (Čauš) a pod redakcí vnuka Ljudevita Gaje a bývalého pře- dáka strany práva dra. Hinkovice ukázalo s »Novo Sunce« (Nové slunce), revue spiri- tualistická.
Deutsch L Hartmann Scholz Strossmayerův doktor Dom Záhřeb Kugle Ljudevita Gaj Nova Sunce
16 article
Universitní mládež nezmohla se tedy n nic jiného než na několik vtipův a četná vně stran stojící intelligence hodlá odkrýti nový svět, aniž se vážně pokusila poznati živol, svět starý. Ke všemu tomu přichází krise do lite- rárního spolku, jehož správa byla pozud ne- dotknutelnou. Pod tíží finančních nepořádků zřekli se totiž své hodnosti jak předseda, tak i tajemník »Matice«, prvý (znýmý historik, univ. professor a poslanec Smičiklas, člověk měkké povahy, samotář a duševní aristokrat, druhý, universitní bibliotékář Kostrenčic, člověk tu tvrdý, tam úlisný, vůči vládě naprosto po- volný a vůči svým spolupracovníkům naprosto bezohledný, takže slabost předsedova a ty- ranovská censura tajemníkova staly se již dávno příslovnými v záhřebských politických a literárních kruzích.
Smičiklas Matica
17 article
Aby krise byla úplná, zchudla vůdčí chor- vatská žurnalistika tak, jak tomu nikdy ješté nebylo. Vyjma rěeký denník »Novi List« a ne- dávno založený splitský týdenník »Železnica« záhřebský lidový čtrnáctidenník »Dom« postrá- dáme v chorvatských opposičních listech jmeno- vitě statí národohospodářských, přehledů kul- turních, referátů literárních, věených dopisů místních a článkův o domácím životě vůbec. Vládní tisk jest s toho stanoviska mnohem lepšl, jelikož však úřadní žurnalistika se slará, aby vše prodchla jednostranným maďaronským parti- kularismem a opportunismem, potírajic jak radi- kalism historický, tak myšlenku národní a slo- vanskou, dlužno uznati, že celý chorvatský poli- tický tisk s vytčenými výjimkami jest vlastně pouhým odrazem ciziho tisku sousedního, jme- novitě židovsko-německého. Jen tím možnos vysvětliti stálé klesání jak politického vzdělání, tak i národního uvědomění, jen tím možno omluviti lhostejnost k politické práci a neochotu ke společnému politickému postupu se Srby. Na štěstí jsou již četní Chorvaté, kteři tyto nedo- statky nejen vidl a eltí, nýbrž se i všemožně snaží, äby co nejdříve došlo k důkladné nápravě vydáváním společné jihorslovanské národohospo- dářské a politické revue a eventuálně i společ- ného chorvatsko-srbakého denníku.
Srba Chorvat Novi Dom
18 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. července. K poměrům rusko-polským. Palčivá otázka, jak ukliditi starý spor rusko-polský obapolné uspokojenosti, neschází již s
Praha
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ze země zlata. one List krajana. Nebude asi českému čtenáři všedním číst dopis českého člověka z krajiny tak daleké Nežli však se rozepišu, osmělím se milému čte náři se představiti. Jsem narozen v Podvekách okresu uhlířsko-janovického. Býval jsem milov- níkem »Národních Listů«. Rád jsem čítával vždy dopisy neb dějiny tam obsažené. Proto maje právě chvili prázdně, chci se tímto způ- sobem trochu pobaviti v duchu se vzdálenými krajany a něco ze svých zkušeností cestovních jim vypravovati. Opustil jsem vlasť českou dne 6. června 1897. Cilem byly mi Spojené státy, kam jsem šťastně přibyl v červenci. Zde na východě jsem pobyl asi rok, pak, uchvácen touhou, zkusiti více světa, vydal jsem se napříč pevninou, o Atlantického oceánu k Pacifiku. Cestování ve Státecn liši se ovšem značně od cestování zde na severu, je pohodlnější a bezpečnější. Pr- riemi ovšem není lehko se ubírati a třeba na Indiány dobrý pozor si dáti, abys s nimi vyšel. V Aljašce však je cestování přímo ne bezpečné. V létě půda je spouští bahna a mo čálů, v zimě napadne od 5—12 stop sněhu, zima je krutá, místy žádné dříví; teploměn klesá na 30—65° i dále pod nulu. Z přístavního města Seatíle na západním pobřeží, vyplul jsem dne 1. května 1900 ne parníku »Centennial« směrem do holandského zálivu Dutch Harbor, kdež — po 12denní plavbě — poprvé seznámil jsem se s národem Eskimů, usazeným po celé Aljašce. Jsou zde dosti civilisováni, žijí mezi ruskými obyvateli, kteří je učí modernějším způsobům. Duteh Harbor je půvabné místo. Leží na poloostrově Aljašce a táhne se do nitra země asi 5 anglických mil. Po obou stranách strmé hory 5—10.000 stop vysoké, na vrcholcích ledem a sněhem kryté. Poloostrov, zvaný Wna- laska, je částí archipelagu, řetězového sou- ostroví, jež se táhne na východ. Ruský kostel
Indián spojený stát Aljaška Seatíle Dutch Harbor Duteh Harbor
20 article
zdejší jest nejlepší budovou v městečku. Esky mové, bydlící vůkol, jsou vesměs víry pravo- slavné. Mluví rusky plynně a zdají se býti do- brými přáteli Rusů. Zdrží-li se loď v zálivu přes neděli, Eskymové neopominou vábiti cestu- jící k návštěvě kostela za vstupné, jež činí půl dollarů. Cestující hojně se služeb zúčastní. Esky mové, zvláště mladí hoši, knězem vycvičení, zpí- vají pěkně, Muži, seřadění na jedné, ženy s ne- mluvňaty na druhé straně kostela, zkroušeně se modlí. Po službách dvě mladé dívky, asi dese roků staré, vezmou dva velké talíře se svěce- nými květinami a roznášejí je po kostele. Ka- ždému cizinci dostane se po kytíci. A jiných ceremonií mnoho. Na úpatí hory, jež poskytuje pěkný pohled na moře, viděti je starou ruskou baštu s osmí starými děly z roku 1743. Obyvatelstvo živí se lovením ryb, ústřic, ptactva a dravé zvěře.
Rus Esca Ka
21 article
Také nakládá v přistavu, chová něco koz neb sobů. Rolnictví lze málo spatřiti. Jen Rusové pěstují brambory, ječmen neb oves a to na v slunných, od větru chráněných místech. Z Dutch Harboru odjeli jsme 20. května na sever Behrinským mořem podle 166. poled- níku. Z prvu plnou parou a byli bychom tak brzo dorazili na místo určené. Leč dne 22. května v noci loď zastavila. Oznámeno, že ledy ještě nepopraskaly a že cesta je uzavřena. Druhý den brala se lod zdlouhavě podél okraje ledového severozápadně. Tak plula po 5 dní. až pojednou objevily se mezery mezi ledy. známka, že ledy počaly praskat. Mezi ledy pluli jsme velmi pomalu. Není to tuze bez- pečno ! Po třech dnech nešlo to už dále. Led. ač popraskán, byl tak silně ztlačen, že lodi ne- bylo možno cestu si proklestiti. Nezbývalo, než touže skulinou se vrátit. Led byl odtržen od pevniny, držel se však pohromadě, zabraňuje všechen postup. Přiblížili jsme se Sibiři asi 21% míle, pokud led sáhal. Zde jsme ostali dva dni, vyčkávajíce, až ledy odplují. Domorodci v malých loďkách blí- žili se k nám, nabízeli oblek z kožešin, boty z mroží kůže, mroží tesáky a všeliké drobnosti vyráběné z kosti. Mnozí polo nazí ukazovali co
Rus Dutch Harbor Behrinský moře Sibiř
22 article
dovedou. Za kousek žvavého tabáku skočí do ledové vody, ponoří se a vyšine na kru zde — onde plující. Třetí den jsme vyjeli proti severo-ameri ckému pobřeží. Ledu prázdné moře dovolil nám již ke břehu doraziti, Asi 20 mil za arkti- ckým kruhem jsme zakotvili. Nastala mlha, další postup byl by býval nebezpečný. Druhý den pomalu zas podél břehu opět jsme se setkali s ledy. Jak rychle pluly jiho- východně, tak rychle my je následovali. Zají mavé zjevy jsme pozorovali. Mrožové ten ča opouštějí Behrinský průliv, stěhujíce se severněji. Mohli jsme pozorovati jejich pochod. Nesčíslné množstvi pluje v řadách, samci na před, samice s mláďaty na zádech v zadu. Jsou tak směli, že až na 100 metrů odvažují se k lodi. Jeden z našich cestujících střelil na samici, již smrtelně ranil. Potopila se, vyplula znovu a bojícse o své mládě, táhla je za sebou pod vodu. Bru- tální to čin naproti zvířeti, které nikomu neškodí, nejméně člověku na velké ocelové parolodi. I tuleň se zhusta uvidí. Je však velmi plachý. Velryba za to ukazuje se velmi často. Zde ve studených vodách má svůj domov.
Br
23 article
Mnohdy se ukáže i podle lodi. Lze ji stopova na několik mil dálky. Co chvili vynoří se na vrch její ostrý černý hřbet. Přil tom nabírá čerstvého vzduchu. Vyvrhne vodu z huby, stří- kajíc ji do výše 20 stop. Z jara uzří cestujíeí v Arktickém a Behrinském moři velrybářské lod stopovati svoji kořist. Dne 19. června jsme přibyli ke Cape Nome mezí 165. a 166. poledníkem. Zde nás vysadili na břeh a náš doopravdy dobrodružný živo začal. Z vyložených z lodi věcí vybral si každý svoje. Rozuměj potřeby, aby vystačil nějaký ča na živobytí: stan, olejová kamna, kuchyňské ná- činí, hornické náčiní, něco prken na postavení loďky. Toto vše se uklidi na bezpečné místo před častými bouřemi. Tak opatřeni, vydal jsme se na hlídku, kde by snad se našlo bo hatší zlatonosné místo. Lidé se rozptýli po kra jině, do hor, na potoky hledati zlaté žíly. R. 1897 dva Švédové, Lindeberg a Linde blum, zašli do krajiny u Cape Nome (čti: Kejp Nóm). Byli dělníci. Potraviny zde mnoho ne stojí, v okolí je dosti zvěře, cestování je volné Hodlali se usaditi pobliž Eskimů a zahájiti s nimi obchod s kožešinami. Jednou na honb ptáků přešli potok Anvil. Zaraženi deštěm, hledali úkrytu. Zalezli pod strmou skálu a zde na své překvapení viděli třpytiti se žlutý kov v utrženém ze skály kamenu. Druhého dne vy dali se s lopatou a pikem na místo, vyhloubil díru, nabrali písku do hornické mísy, vyčistil písek a před nimi se žloutlo zlato ! Nalezli zlat pozemky! Každý zabral 20 akrů pozemku, po- slali pro své přátele a známé, z těch také každý zabral po stejném kuse, až konečně celý potol byl v jejich moci. Několik se jich vrátil k velrybárské stanici, kde roznesli zprávu o nale- zeném zlatě.
Švéda Linde cape Nome cape Nome Kejp Nóm
24 article
Dne 29. srpna 1898 již první loď s hor- níky připlula. V roce 1899 bohati kapitalisté ji nabízeli po 200.000 dollarů za každých 20 akrů. Mnozí své pozemky prodali, jini zde do- posud pracují. Denní výtěžek na potoce na čisl 8. byl minulé léto 4700 doll. na 6 dělníků. Nalezeny tu kusy zlata v ceně 563 doll. a více. Na skalnatém dně potoku bývá nejvíce zlata, však velmi drobného. V červenci 1899 nalezeno zlato na břehu v písku. V délce 180 mil na- chází se zlato v písku ve hloubce od 2 do stop. I na vrchu se někdy objeví zlato a často člověk, nemající velkých vědomosti hornických vyrýžoval tu 50 doll. denně. Mnozí šťastníci vy- dělali až 800 doll. denně. Na zimu většina lidí vrátila se do států. kdež pověst o objevené zlaté zemi rychle se rozlétla. Přes 40.000 lidí se vydalo na cestu na sever. Mnozí, ovšem, příšli již pozdě. Mnozi dobrodruzi dali se za obchodním ruchem, i za nedlouho vystavěno tu hezké mě stečko, jež této zimy čítá 6000 obyv. Obchody hostince, tančírny, herny, divadla, vše, co hledáš v městé civilisovaném. Jsou tu Ameri čané, Angličané, Švédové, Norové, Finové. Laponci, Francouzi, Němci, Italové, Kanaďané I jiné menší národnosti zde najdeš. Také Čes zde byli, avšak brzy odjeli. Byli většinou z Nov Yorku a jak jsem pozoroval, nehostinná krajina se jim nezamlouvala. Velký příval přiměl mnohé
Angličan Švéda Noro Fina Laponec Francouz Němec Italos Nova York akr
25 article
zkusit své štěsti uvnitř Aljašky. Vydali se budo s loďkou po řekách, jež jsou tu četny, nebo s spřežením do kraje. Objeveno tak mnoho zlatých dolů. Jak se zdá, je Aljaška prokvětlá zlatem od kraje do kraje. Však nemá přece každý stejné štěstí, kdo sem zajede. Třeba těžko pra- covat, půda je všude zmrzlá. Jen v látě roz- mrzne na 2—3 střevice. V potocích nezamrzá. Vody stále prýštící s hor tomu nedopouštějí. Směli horníci pouštějí se přes hory až 350 mil od Nome. Kolují zprávy, že na nejsevernějším pásmu Aljašky jsou místa velmi bohatá. Cesto- vání v krajinách (ěch je velmi nebezpečné, v letě mokrota stěžuje postup s koněm, v zimě napadne mnoho sněhu a je ukrutná zima. Dobrodruh, jenž v zimě se pustí za arktický kruh, dává život do sázky. Vím to z vlastní zkušenosti a neradil bych nikomu, není-li dobře zaopatřen, aby se sem vydal.
Aljaška Nome
26 article
Opustil jsem Capé Nome v prosinci 1900. Cíl můj byl severozápad. Mapu oněch krajů dosud nikdo nezhotovil a tak jsem nevěděl ani, kudy a kam se ubirám, nemaje jiného n mysli, než zabrat pozemky podél potoka neb řeky, kde by štěstí přálo. Ačkoliv zem je zmrzlá, s jistou námáhou dá se přece určiti, je-li potok zlatonosný či nic. Beze psů a sání nelze tu cestovat. Pořídil jsem si tedy dobrý potah a sáně, sebral na dva měsíce potravin, stan, malá olejová kamna a hornické náčiní. A tak jsme vyjeli. Můj soudruh je Američan, dobrý a chytrý chlapík. První den, 25. pro since 1900, jsme urazili 24 angl. míle. Posta vili stan, uvařili večeři pro sebe a pro psy, zabalili se do své »prachové peřiny« a přespali. Sněhu ten čas je 3 dm. hloubky, pochod šel dosti dobře. Na cestě je nezbytný pytel z vlčiny neb jiné teplé kožešiny. Musí býti dosti velký, aby se mimo kožešinu vešla do něho i dobrá vlněná houně, do níž se člověk zabalí. Do pytle se zabalíš, jen otvor pro čerstvý vzduch zůstane otevřen a čiověk ulehne do měkkého sněhu. To je naše »prachová peřína«. Ráno jsm vatali, posnídali a vydali se na další cestu. Tak to šlo několik dní, až jednoho dne vítr začal takovou silou, že nebylo na 50 metrů vidát před sebe pro vánici.
Američan