ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d32341b0-668c-11dc-b2be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 67, person 76, org 4, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 16. února 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 46.
4 article
5a ranní a odpol. šisty plodplání s v Praze v sdlnninisl ns i s dvojí čonášk nt kt al lalksa-
Praha
5 article
E ltvrki l eis roji slslit. nrr nei
6 article Rovnost v nedílné vlasti!
Rovnost v nedílné vlasti! »Nejdříve si musíme rozuměti, a pakse dorozumíme,« pravil kdysi poslanec Nitsche, tehraje na to, že my Čechové na sněmu nálovství českého mluvíme stále jen česky, víme, že prý němečtí poslanci česky ne- nozuměji. Nuže, na konaných právě dorozumi- tacích konferencích vídeňských naši oslanci pro ten boží mír rokují s Něme sile jen německým jazykem, — ale jak to kpadá nicméně s tím dorozumění m iozkošně věru, slyšíme-li na př., že Něm nechtějí ani na to přistoupit, aby jejich sbce a jejich okresní výborové byli povin přijímati české přípisy od nás jich docháze- jí, ačkoliv po drahná desetiletí zcela dob bv Čechách tak chodilo, že česká ob ssala německé česky a německá navzájem šské obci německy, aniž by z toho n nenší pohoršení bylo vzešlo. Nyní najedno bu pánů Němcův nejde. A rovněž nechtěji připustit, aby v obecním neb okresním z supitelstvu převahou německém čeští v borové směli mluviti česky, ačkoliv to druhd uké bez závady šlo a v převahou českýc ustupitelstvech podnes vůči Němcům slušn se zachovává. Věru, jestli kde, tu se vidí, do jaké míry čěsné během let na poli německém vybujel lokotice zpupné nesnášelivosti a urputnosti poti jazyku a národu našemu! Když ani na poli té obecní a okresní samosprávičky naš nechtějí a nedovedou se s námi srovnat o sousedské obcování na základě rovnosti sušnosti, jak teprve na poli politickém Právem hledí tudíz veškera naše veřej- nost nadcházejícím dnes poradám o upra- vení práv obou jazyků zemských při c. k. státních úřadech a sou- lech vlastí našich bez nejslabší naděje v tdar, ale spíše s tesknými obavami vstříe lno, dnešek bude prý pro celou tu víden skou stinohru rozhodným a kritickým:- Dne mrý konečně vláda Körbrova spustí kukl stváře a odhalí nám svůj plán na rozřešen léto 33leté nerozřešené otázky; Němci již bo — znaji
Nitsche Čecho Němcův Němec Německo Čechy
7 article
Dle německých listů (» Bohemie«) »ne- stranný« p. předseda ministerstva již minul středy (14. t. m.) pozval k sobě německe delegáty, aby v delší řeči jim vyjevil názory vlády o užívání jazyků při slátních úřadec vČechách. Z kruhů německých delegát nak proslýchá se, že dojem těchto vý sladů ministr. presidenta na ně — nebyl nepříznivý. Rádi věříme Po všech dosavadních antecedenciích nkouské politiky nelze nám přece na žádný sbrat zdárný, na žádný pokrok k lepšímu zni doufat. Proposice vlády zajisté ještě sejdou pod míru Gautschových nařízení jazy- lovýeh, a nám bude tudíž bojovati defini- úvní boj o zásadu úplné rovnosti našeho jzyka v celé nedílné vlasti naší oproti ně- necké zásadě territoriálního roz- dělení veřejné správy v Čechách dle přesně ohraničených národních okresův. lrajův a území za účelem vyhloštěn teského jazyka z celé třetiny Čech. Io skrývá se za německým tím heslem Hlednojazyčnost úřadů !« které se od r. 1883 počali s takým hlomozem dovolávat, pře- slrajíce, že prý je od nás krutostí, požadu- jme-li ode všech státních úřadníkův 1 Čechách znalost také jazyka českého, poněvadž jejich svnkové se tak snadno tomu renáviděnému a nepotřebnému »idiomu če skému« nedovedou naučit jako naši světo- vládné němčině. Mnoho-li pravdy za tím nářkem a po- ladavkem vězelo, viděti nejlépe z fakta,že 13let před tím sám jejich všeobecn uznaný vůdce a slovutný právník, dr.
Gautschův Čo Čech Čechy Io Bohemia
8 article
Edvard Herbsit, jakožto ministr ra- kouské spravedlnosti ve zvlášt- ním dobrém zdání, jež byl r. 1869 sepsal, ministerské radě doporu- čoval, aby v Čechách a na Mo- ravě byla ode všech státních úřadníků požadována znalost obou zemských jazyků, poněvadž toho vymahá nez bytná potřeb a dobré státní správy těchto zemí. — Stálo by za to, aby naší delegáti na konferencích vídeňských od vlády p. Kör- brovy vymahali, by dala z archivu ministe- riálního přinésti tento závažný dokument z pěra německého vůdce, jehož herma zdobí vestibul parlamentu vídeňského, do síně konferenční. Rádi bychom viděli, jak by sobě epigoni Herbstovi přes tento pentagram mistra svého pomahali. Dal by jim co kousat! Prozíravé vládě rakou- ské však mohl by býti v posledn chvíli ještě spasitelnou výstra- hou, nežli se dá strhnouti na sráznou stráň německonacionálního dy- chtění po rozdělení Čech na území ně- mecké a české s úzkým mezipásmem smí- šených okresů, k tomu konci a za tím úče- lem, aby si na troskách tisíciletě jednoty to- hoto našeho slavného království Němci zbu- dovali svou německou, samosprávnou zemi, své německé Trentino, čili, jak již je Schö- nererovci pokřtili: své »Neupreussen«. — Zkusme v poslední chvíli ještě jednou stručně vytknouti obojí stanoviska, jež se dnes na konferencích vídeňských střetnou.
Edvard Herbsit Herbst Němec Čechy Trentino
9 article
My Čechové od počátku éry ústavní re- klamujeme poctivé rovné domovské právo pro oba národy v celé zemi české. My žádáme, aby v celé pospolité vlasti naší byl roveň Čech Němci a Němec Čechu, aby všude úřadové a soudové byli stejně přístupni příslušníkům obou národů, aby jejich jazykem s nimi zacházeli, jejich jazykem pře a záležitosti jejich vyřizovali. slovem, my žádáme, aby zde platilo a ob- stálo staré dobré právo rovnoprávnostia rovnocennosti obou jazyků a národů v ce- lém rozsahu tohoto království při všech jeho zeměpanských úřadech a soudech, jak toho vymahá životní potřeba a zájem řádné správy zemské. Každékoli podání, které oby- vatelé této země naší k veřejným úřadům a soudům učiní, má býti rozumně projednáno úřadníkya soudci vlastním jazykem strany. a ne na základě pochybných překladů a výtahů z akt pořízených nějakým povrchním znalcem jazyka i zákonů. To je stěžejný požadavek řádné správy a justice, kterému by všechen vzdělaný svět dal za pravdu. Úřadové a soudové, jako vůbec celá státní správu, jsou k vůli lidu zde a nikoliv lid k vůli nim. Poněvadž pak v Čechách bytují 4 milliony Čechů pospolu s 2 milliony Němcův, trvajíce neustále v ti- sícerých stycích společenských a obchodních — jest náš požadavek po žádoucí znalosti obou jazyků při všech c. k. úřadech a sou- dech tohoto královstvl založen na nepopíratelné potřebě a nutnosti blaha pospolitého. jest princip dvoujazvčnosti stát- ních úřadů v zemích našich emi- nentně principem prospěchu a pořádku, bez- pečnosti a míru v zemi.
Čecho Čo Němec Čech Němcův Čechy
10 article
Jaké následky měl by však naproti tomu princip německý: »princip« o kresní ch a krajských jazyků úřadních i v vnějším úřadování, vymyšlený za tím účelem, aby Němci nepotřebovali se učit českya přece mohli spravovat tuto naší zemi a soudit obyvatelstvo její? Patrně další a další odcizování a znesvařování se obou národů pro ústrky a újmy, jíchž by nezbytně národ- nost a jazyk jejich doznávaly v úřadech a soudech jinojazyčných, patrně stálý zoufalý boj našich pronásledovaných bezprávných menšin v uzavřeném území německém, odtud rozhořčení a odveta v celém českém národě vidoucím jednotu vlasti své a budoucnost svou vlastní svrchovaně ohroženu aspíra- cemi »Germaniae irredenty« atd. atd. My nikdy neodpírali tomu, což přirozeno aby tak zv. jednací jazyk c. k. úřadů a soudů první stolice řídil se dle jažyka okresního zastupitelstva. Ale o zále ží tostech stran musí se díti veškeré jed- nání ve všech instancích vlast- ním jazykem strany při úřadech a soudech německýchtak dobře jako při českých. To byl a zůstane náš kardinální požadavek pro řešení důležitosti této, od něhož národ náš ne- upustí ani po zlém ani po dobrém, děj se co děj!
Němec
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. února. (Politika kole polského.) Vzhledem k brzkému zahájení říšské rady vystupuje do popředí opět kol polské a s tím zároveň otázka, jak se Poláci zachovají k oběma hlavním sporným stranám. Ve věci té sděluje se z parlamentních kruhů jedné z vídeňských korrespondencí: » Polské kolo vynaloži všechnu svou sílu a veškeren svůj vliv na to, aby znemožnilo obnovení ob- strukce na pravici sněmovní. Byla doba, kdy v polském kole měla vrch strana, již běželo především o zachování pravice. Udržení pra- vice pokládáno za přední státní zájema všechny ostatní zájmy podřizovány tomuto. Tento stav se nyní z části změnil, a změní se patrně ještě více, až dr. Bllinský opustí říšskou radu. Pan Javořský nabude pak úplné vol- nosti; o něm je známo, že není proti Čechůmo, je však rozhodně proti kuždé obstrukci a proto užije své moci a všeho svého vlivu, aby se jednak Čechům v oboru jazykovém dostalo,eo jim náleží, jednak však aby se parlament mohl opět věnovati svým povinnostem. Mladočeši vědí — sděluje dále zpravodaj z kruhů parla- mentních — jak p. Javorský s nimi dobřea upřímně smýšlí, vědí, jak je většina polského kola oddána myšlence solidárnosti pravice, ale zároveň musejí. seznati, že všechno má svo meze a že polské kolo vzhledem na náladu mezi voliči, vzhledem na náladu v Halici vůbec a vzhledem na veliké zájmy státní ne- může v obstrukční politice spolupůso biti, ani ji svou neutralitou podporovati.« Ze Lvova, 14 února. (Pöláci o dru.
Polák doktor Bllinský Javořský Čecho Praha Lvov
12 article
Podlipném) Volba primátora pražského zajímala ve značně miře také veřejnost polskou. Staré přátelství Poláků se Staročechy způsobilo ovšem, že listy konservativní přijaly volbu dra. Srba s povděkem. Jiné listy však litují upřímné, že starostenské křeslo na radnici staroměstské nebude už zaujímati dr. Podlipný. Tak píšou na př. lvovský »Ruch kaltolický« ab var- šavský »Wiek«. V tomto posledním listě čteme: »Za doby dlouhého volebního boje od- půrcům dra. Podlipného nešlo o schopnost zásluhy kandidáta. Hlavní úlohu hrály ohledy čistě strannické a osobní a jim dr. Srb děkuje za křeslo starostenské. Doba nynější jest ve- lice vratká; těžko předvídati, co přinese nej- bližší budoucnost. A v Praze není nedostatek živlů ohnivých a vášnivých. Za. správy dra- Podlipného došlo několikrát na hrozící, krvavé výtržnosti. Avšak pouhé objevení se tohoto popu- lárního muže uprostřed pobouřených zástupů působilo lépe, než celé prapory vojska s naje- ženými bodáky. A jak krásně vypadly národní manifestace a slavnosti pod egidou dra. Pod- lipného, o tom svědčí stoleté jubileum Palas ckého a j. My Poláci — končí »Wiek« — ztrácíme v dru. Podlipném, ustupujíeím do zi- vota soukromého, upřímného a vřelého přítele, jenž podal neklamné důkazy své srdečné ná- klonnosti k národu polskému . . . « Z Pešti, 14. února. (Autono m i rěcká) je nyní na denním pořádku uherského sněmu i tisku. Banffova politika, jež vrcholila v potlačování všeho národního ruchu v krajích nomadarských, odsuzuje se aspoň, pokud se týče
Podlipný Srba Podlipná Srb Polák Praha Pešť
13 article
Rěky. Vzhledem ke Slovanům a Rumunům jsou Maďaři za Szella právě tak bezohledni, jako byli za Banífa. Snadl i v tom směru nastane konečně změna. Soudime to ze stati Apponvova »Budap. Tagblatfu«, v němž se píše: »Uhry mohou se rádně rozvíjeti jen jako právní stát. Odvážil-li se jeden z přívrženců minulé vlády pvramidálního výroku: „K čertu se zákony, ubl žuj-li zájmům státu!«, musíme jej odsouditi, poněvadž nejpřednějším zájmem každého státn jest, aby jeho zákony byly pevné, nehledě ani na to, že o prospěšnosti zákonů nemůže soud svůj pronášeti člověk, jenž je sehopen podob- ného výroku. Autonomie Rěky je však založena na zákonech; ona je v zájmu jak města samot- ného, tak i celé země a proto bylo by na čase, aby otázka tato byla vyřízena a Rěce se do- stalo, co jí náleží a co ji nade vše jiné činí schopnou, aby vyhověla svému úkolu, totiž aby se stala přístavním městem, přispívajícím k rozvoji celé země.«
Slovan Rumun Maďar Budap
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Egypt. Není divu, že anglické porážky v jižní Africe zachvívají celým tímto dílem světa a že zvláště v Egyptě, dávno nespokojeném vojenskou supremacií Anglie, silně to vře a kvasí. Anglické listy zamlčují, co se tam děje Anglii nepřízni- vého, avšak francouzské a německé listy mají odtud plno zpráv, že Egypt jen hoří touhou vypudit anglické posádky. Anglie nevolky pro- zrazuje, že jí tam koudel hoří, hledajíc na pevnině stát, který by jí za peníze půjčil do Egypta jisté množství svého vojska. Do žoldu anglického postaví prý se Italie. Francouzské časopisectvo hlásá válku proti Velké Britanii, t. j. proti ostrovům Anglii a Irsku, aby prý tak Francie provedla nevyplněný záměr Napoleona I »HoBocTu« radí Francouzům, chtějí-li proti Angličanům podniknouti nepřátelství, aby ne- chali jejich evropské ostrovy být a obrátili se tam, kde jest Anglie snáze ranitelna, a to jsou její zámorské državy, zvlášť Indie. Co se týče Egypla, on nepřiznán za anglickou kolonii a že se tam anglické vojsko zdržuje, je fákt, nikol však právo.
Francouz Angličan Egypl Egypt Afrika Anglie Velká Británie Irsko Francie Indie Napoleon I » HoBocTu
15 article
Bouřlivá schůze sněmovny belgické. Včerejší schůze sněmovny v Brusselu měla velmi bouřlivý průběh, jak již stručně bylo sděleno. Socialista Grimard za rokovánío předloze vládní na prodloužení privileje národní bance na 30 let navrhoval zřízení pokladny ku poskytování úvěru zemědělcům. Socialista professor Hoktor Denis přimlouval se za návrh, načež železniční ministr Libaert nazvalv jej »so- fištou«. Socialisté hlučně proti tomu protestovali. Vandervelde volal: »Pravice poslouchá rozkazů kapitalistů«. Socialista Cavyot obviníl pravici z úplatnosti a když klerikál Delbek protestoval proti obvinění tomu, zvolal socialista Demblon »Jate prodejní ve velkém i v malém«. (Veliká vřava.) Socialista Demblon předěítal seznam dří- vějších klerikálních poslanců, kteří, jak děl, do- sáhli, díky horlivé obraně klerikálních zájmů banky, vysokých státních úřadů. Furnemont vy- křikl: »Tento seznam — toť almanach zlodějů«. Hned po slovech těch chytli se klerikálové se socialisty do křížku; sluhové sněmovní marně se pokoušeli odtrhnouti rváče od sebe. Před- sedovi nezbylo, nežli schůzi přerušiti. Po opět- némajejí zahájení vyloučen (70 hlasy proti 20)
Grimard Hoktor Denis Vandervelde Delbek Brusel národní banka
16 article V drobném pro dcji
V drobném pro dcji ranní česle o sobě . odpolodnt. . . . . . . za sn Ve dlialkách na veskovět nníčslo. . . . . . . . 18 e sepoleds Inseraty platí re hoto vě napřee Předplsconí a inaerty pěijínnes strase v Máastanské lici h Uskárna ozpedice kkodich ostas Bukepisy ae nevraotll.
17 article
socialista Demblon z 15 schůzí sněmovních za to, že prý zpoličkoval klerikála Delbeka. Schůzi ale dobrovolně neopustil, takže předseda ji ra- ději ukončil. Poněvadž Demblon jest prý od- hodlán, dnes do schůze se znovu dostavití, oče- kávají se nové bouře.
18 article Stávky horníků a nedostatek uhlí v král. českém.
Stávky horníků a nedostatek uhlí v král. českém. Maloobchodníci s uhlím v Praze dostavil se včera do naší redakce, aby se ohradili proti výt- kám, jež rozhlašují se v obecenstvu, jakoby těžiti chtěli z nynějšího nedostatku uhlí tím, že svým kon- sumentům prodávají uhtí špatné a za ceny nepo- měrně zvýšené. Naopak příčinu ke stížnostem mají v první řadě maloobchodníci sami, kteří by rádi svým konsumentům vyhověli, avšak snahy jejich jsou v té příčině mařeny i orgány obecními. P'ěkné uhlí koupila obec, prodává je přímo po 1 zl., ale maloobchodníkům buď ničeho nepřenechala, nebo za značně zvýšenou cenu. Z prvních zásilek, došlých obce pražské, obdrželi maloobchodníci tak špatné uhlí, že je vůbec nemohli ani prodávati. Zd- stalo jim k jich veliké škodě na skladě. Byla to tak zvaná saská hlína a také kamení, jež k palivu vůbee se nehodí. Obchodníci s uhlím ubezpečují, že nikoho ošáliti nechtějí, ale že bylo by jejich uspokojeními prospěchem, kdyby mohli svým odběratelům poslou- žíti uhlím dobrým za ceny přiměřené. Že jsou jedno- tlivci, kteří z nynější krise nesvědomitě těží, jest ovšem také zjištěno. Prodoj uhli v Praze v obecní režii byl včera velmi čilý. Na Malé straně prodáno 12 povozů, v pátě čtvrti a u sv. Petra 2 vagony uhlí. Uhlí pro- dáno po 1 zl. 60 kr. za 1 q a bude k dostání od 8. hod. ráno do 12. hod. v poledne. Prodává se su sedmi certů« na Malé straně, v Podskalí, na Fenntišku a v Holešovicích. Mistodržitel přijel včera na Žižkov, aby se osobně přesvědčil o nedostatku uhlí a odevzdal sta- rostovi p. Žďárskému obnos 500 zl. ku zakoupení uhlí pro chudinu. Pak odebral se do obecné školy na Komenského nám., kde nalezá se kuchyně pro chudé žactvo. V dnešní mimořádné schůzi obecního zastupi: telstva budou zvoleny komise, jichž účelem jest. vyšetřiti, kde je nedostatek paliva největší a rozdí- leti tam uhlí.
Zdeněk Petro Praha Podskalí Holešovice Žižkov Komenský já
19 article
V Praze, 15. února.
Praha
20 article
Nedostatek uhlí v Karlíně. Uhelná komise sestávající z pp. starosty Adolfa Lokaye jako před- sedy, dále členů městské rady: HI. Demartiniho, J. Dmíška, Jos. Engelmanna a J. Rudla, měla včera schůzi a usnesla se zakoupiti 11 vagonů uhlí ka- menného, dále 2 vagony hnědého uhlí a kromě toho zakoupeny prostřednictvím místodržitelství 4 vagony uhlí, kteréž v obecní režii v elektrárně městské v Žižkově třídě obecenstvu prodáváno bude. Při prodeji tomto intervenovati budou střídavě dva členové ohecního zastupitelstva a jeden městský úřadník. Nasledkem nedostatku uhlí bude elektrická dráha S michov -Ko šlře jezditi od soboty počínajíe (neděle a svátky vyjímaje) od 3/4 na 12. hod. do § hod. večer. Z pánve kladenské. Z Kladna, 15. února. (C.-B.) V obvodu zdejš stávky stávkuje asi 74 proc. horníků. Z Kladna, 14. úpora. (C.-B.) Při dnešní ranní šichtě sjelo z 3452 dělníků 865. Ze Slaného, 15. února. (C. B.) Při dnešní ranní šichlě dostavilo se do práce 25.1 procenta horníků. Situace se nezměnila. Stávkující mají každý den schůze, v nichž jsou vyzýváni, by ve stávce vy- trvali. ove
Adolf Demartini J Dmíška Jos Engelmann Karlín Žižkov Kladno Slaný
21 article
Z pánve plzeňské. Z Plzně, 15. února. (C.-B.) Situace se nezmě- nila. V Nýřanech a Liticích provedla se výplata mzdy bez překážek. Na šachtách v Plzni, Stříbře, Přešticích a Rokycanech stávkuje dnes 5614 dělníků. Z Rokycan, 15. února. (C.-B.) V Mirošově stávkuje ze 443 horníků 344, ve Vejvanově na šachtě firmy Stark ze 102 mužů 76. Na šachtě Pistoriusově byla dnes práce zastavena. Na ostatních dolech se pracuje. Klid a pořádek nebyly porušeny. Z Rokycan, 15. února. (C.-B.) Na Starkově dolu v Břasích 200 horníků zastavilo dopo- ledne práci. Z Nýřan. 15. února. (C.-B.) Ze 6068 horníků stávkuje jich 4627. Poměry ne m ě níi s e.- Z pánve severočeské. Z Teplic, 14. února. (C.-B.) Do práce přišlo 554 dělníkův a stávkuje jich dosud. 1276. Schůze horníků svolaná do Krupky byla zakázána z formál- ních důvodů. Z Teplic, 15. února. (C.-B.) Dnes dostavilo se do práce 359 dělníkův a 1275 jích stávkuje. Včera vytěžily se 43 vagony uhlí.
Stark Starkův Plzeň Nýřany Litice Přeštice Rokycany Mirošov Vejvanov Břasy Teplice Krupka Pistoriusov
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z historie jižní Afriky. Pět let po objevení Ameriky rozřešil Vaseo e Gama, pěvcem Lusitanů nazvaný »perlou plevců portugalskýchs, problém, o nějž usilo- uli krajaně jeho déle sta let — obeplutm jíní Afriky objevil námořní cestu do Předn ledie. Byla to doha největšího rozmachu ná- nořní moci a obchodního rozkvětu Portugalsk. toho času co rok projížděla řada lodí portu- nlských kolem jižních končin afrických, al ělná n nich nezastavovala při pevnině jiho- sické, nebyla-li k tomu donucena bouři mo skou. Nabyloť vystoupení na skalnatý, přístavy cbodý břeh lákavé, krabatá, stepnatá půda n- sihovala bohacení tak rychlého a snadnéh jik Indio, oplývající všemi dary přírodními nle az překypující Dějiny eropské kolonisace v jižní Africe poělnají se teprv 150 let po jejím objeveni. Válka třicetiletá na vždy učinila konec světov noci španělsko-portugalské, a tím i monopolu timořního obchodu, na místo obou hynoucíc sátů, sloučených tehdy pod žezlem jediným nalupují Anglie a Holandsko. R. 1648 ztrosko- tsla se prudkou bouří v zátoce Tabulové, na nž se nyni hrdě zvedá v amfitheatrální poloz Kapské město, loď »Haarlem«, majetek to ho- landské společnosti východoindické, zřízené dle vzoru anglického. Chtěj nechtěj byli plavei nucení vystoupiti na breh a trvalo několik neděl. než ohli pomýšleti na návrat k domovu. Za ten cas seznali, že se půda jihoafrická hod zvlášté dobře k chovu dobytka, i odhodlala s východoindická společnost roku 1657 založit při zátoce Tabulové malou osadu.
jižní Afrika Afrika Indio Anglie Holandsko Haarlem
23 article
Zřídil ji J. A. van Rebeck pod horou Stolnou — je to zárodek nynějšího Kapského měst a nečetní druhové Rebeckoví jsou praotci ny- nějších statečných Burů. Než zde dlouhý čas nově založená osada holandská živořila jen nuzné, veliká strategická důležitost jižní Afriky zůstávala tehdy docela nepovšimnuta, proti vel- kému bohatství jiných osad holandských by výtěžek z Kapska přece jen nepatrný, nadt bezpečnost osadníků neustále ohrožovali čern sousedě, a přístup k osadě byl velmi nesnadný. (Velkolepý nynější přístav a přístavní hráze Kapském městě zřidili teprv v našich dobách Angličané.) K rozkvětu holandské osady jihoafrick bezděčně přispěl teprv ťrancouzský král Lud- vík XIV. zrušením ediktu nantesského, tohot velikého odkazu náboženské snášelivosti svéh děda. Tehdy se hugenoti (prolestanté) francouzšu, pokud se jim podařilo spasíti se před dragoná- dami Ludvíkovými útěkem za hranice, rozprchi po celém světě, a někteří z nich hledali štěstí svého až v jižní Atrice. Již v roce násilného skutku nalezáme několik Francouzů v Kapském městě a ti zavedli mezi surovými osadníky trochu čilejší život duševní, oni první přivedl ke cti tamní hvězdárnu, která se později vý- zkumy Cookovými a Herschlovými stala světo- známou a první na jižní hemisphaeřo. Hlavní kontingent francouzských hugenotů přibyl však do Kapska teprv r. 1689, čeho se však nadáli v novém domově, nenalezli v něm: snášelivosti.
Rebeck Angličan Lud Francouz Cookův Herschlový Afrika Kapsko Stolný
24 article
Nikdo jim nebránil sice v jejich víře, za to došlo brzy ke sporům jazykovým, které vodly konečně k úplnému vyloučení frančiny ze správy veřejně i chrámů. Francouzové v Kapsku se tímto nátlakem postupem času poholandštili, al množství jejich slov, namnoze všelijak zpotvo- řených, vniklo za to do jazyka Burů. Další rozprostraňování Burů do severního vnitrozemí bylo způsobeno zvláště hamižnore po- litikou východoindické společnosti, která osady vyssávala téměř do poslední kapky krve, ale pro jejich hmotně i mravní zvelebení neučinil
Francouz Kapsko
25 article
pranic. Tak stěhovali se Burové, rozmnoživšís zatím znamenitě počtem (známo, že rodiny jejich dětskou drobotinou bývají požehnány velmi hojně), po celé stolet 18. z Kapské osady na sever. Usazovali s ponojvíce v osa- mělých farmách, od sebe daleko vzdálených, zabývali se už tehdy — jako nyní — chovem dobytka. Nebyla snadná tato kolonisace. Osazenou půdu bylo Burovi hájiti proti černým domo- rodeům, s boje ty učinili z něho sice výbor ného střelce, ale zdrsnily také jeho povahu. Z pravidla zacházeli Burové s domorodci způso- botn surovým, ano i nelidským, přés to však přirozoným během obolno stí vnikaly rozličn živly domorod? do jazyko Burů, který se takto čím dálo více odehyloval od původní ho- tandštiny. Státního příslušenství noměli Burové, pro- niknuvší v 18. století do kepsliéhe vnítrozemí, vlastně žádného, v pravd byli nzodvisli o každé moci a každého zákono, právem byly zvyl a potřeba. Formělně hlásilo se však Ho- landsko ke každá pídí úzomí, jež Burově osa- dili a v r. 1786 prohlášen Gr. Fish-Riverz hranici holandské državy v jižní Africe. Al. tou dobou již bušily na brány schá- tralé Rvropy předzvěsti veliké, očišťující revo- luce. Vyšla za nedlouho z Francie a jeden z prvních útvarů státních, jež vítězná republika shladila s povrchu zemského, bylo staré Ho- landsko — stavovská to republika s dědičným místodržitelem« v čele, s »velikým pensioná- řem« a složitým apparátem byrokratickým. Na místě zastaralého tohoto útvaru zřídili Francou- zové demokratickou republiku batavskou, ale tím zavdali zároveň úhlavním svým nepřátelům Angličanům vítanou příležitost, aby svou váleč- nou moci námořskou útočili na rozsáhlé kolonie holandské.
Burová Burov Bur Burův Fish Al Gr Rivers jižní Afrika Francie
26 article
Útok Angličanů brzy se obrátil též proti jižní Africe, jejíž veliká důležitost nyní teprve vysvitla velitelům jejich, neboť kol ní vedla vždy ještě jediná cesta z Evropy do Přední In- die, jež byla tehdy sice již britskou državou, ale též už Achillovou patou. R. 1795 donutili Angličané Kapské město ke kapitulaci a usadili vo v něm i v okolí. Vyklidili je sice ještě po mívu amienském, ale když za krátko válka fran- couzská vypukla znovu, zabrali holandskou osadu jihoarickou po druhé, tentokráte trvale. Jsou pány této země podnes a stykem příchozích Angličanů s Bury bral jazyk těchto proměny dalši, tak že se dnes podobá již jen samostat- nému podřečí holandštiny.
Angličan achillův jižní Afrika Evropa přední Ina Bura
27 article
Jazykové toto porušení způsobeno bylo hlavně vlivem úřadním, neboť správa a soud- nietví byly v jižní Africe náležitě organisovány teprve od Angličanů, kteří však na velikou ne- voli Burů při tom do všech úřadů zaváděli vý- hradně jazyk svůj. Nevraživost obou kmenů, počavší téměř tím okamžikem, kterým nynější jeho pánové vstoupili na jihoa frické území, pod- palována byla také rozmíškami náboženskými mezi anglikánskými Brity a kalvinskými Bury dospěla konečně tak daleko, že angličtí missio- náři proti Burům popuzovali černé domorodce, s nimiž světští jejich krajané jinak nenakládali o nic lépe než Burové, k loupežným útolúm. Burové za tou příčinou hromadně opou- štěli britskou državu a stěhovali se na sever do vnitrozemí. Jmenovitě od r. 1835 davem vycházejí jednak na pravý břeh pohraničné řeky Oranže, jednak do Natalu. Vůdcem vystě- hovalců do Natalu byl Pieter Potief, kterému nastala nesnadná úloha obhájiti země osazené proti dívokým útokům Zulů. Padl sice v boji proti nim, alo vedením Andr. Pretoria pokračo- vali krajané jeho v bojích s úspěchem tako- vým, * již r. 1839 prohlsili Natal za samo- slatnou republiku. Leč dobývavost plemene an slosa sk cho
Angličan Brito Bur Burová Potief Zulu Andr Pretorius Afrika Bura Natal
28 article
není zvykla spokojiti se a tím,
29 article
čeho nabyla. Již roku 1843 prohlášen Natal za državu britskou a guvernér Smith — k poctě jeho choti pojmenováno nově založené město Lady- smith, o něž nyní tak urputně se bojuje — vyhlásil angileký »protektorát« nad všemi kra- jinami po řeku Váal a hory Dračí, což z mluvy diplomatické přeloženo v obecnou znamená prostě annexi. Burové natalští vedením Preto- riovým prchali před výbojem anglickým přes Dračí hory za Váal, kde založili republiku transvaalskou, nyní Jihoafrickou, jejíž hlavní město Pretorii přezvali po hrdinném svém vůdci. Skoro současně ustavila se také ropu- blika oranžská. Než dlouho byl vnitřní stav obou republik tak nespořádaný, že znovu a znovu dráždil chut Angličanů po zabrání jich. Uznala sice Anglie v padesátých letech dvéma smlouvami jich samostatnost, ale již r. 1871 počalo s oběma burskými republikami znovu zjevné nepřátel- ství, které trvá doposud a je těžko říci, zda nynější válka jihoafrická jest jeho aktem po- sledním. Podnět k němu zavdalo zabrání dia- mantových polí Angličany, o diamanty a zlato jedná se hlavně také ve válce nynější. Burové transvaalští až po tu chvili proje- vili mnohem větší sílu odporu, než kdysi před- kové jejich v Natalu. Když Anglie roku 1877 prohlásila podle osvědčeného receptu Transvaal prostě za državu svou, generál Joubert, osvěd- čený i za války nynější, připravil jí průběhem r. 1881 tolik porážek, že musila samostatnost republiky uznati znovu. Také zákeřnický vpád Jamesonův z roku 1896, vlastní to předehra války nynější, odrazili Burové vítězně. Stano se Joubert po druhé mstitelem cti a obh jítelem samostatnosti své vlasti? Posa- vadní průběh války jihosfrické dá se odpoví- dati na suto otázku kladně. Dr. J. K.
Smith Burová Angličan Joubert Jamesonův Stano doktor Natal Lada Pretorie Anglie Transvaal Posa Preto