1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 107. ze dne 19. dubna 1900.
4
article
= Anglická byrokracie. Labouchěre vypra
vuje ve svém časopise »Truth« opět roztomilou bi-
storku ze světa anglické byrokracie, jež toliko doka-
zuje, že byrokraté jsou všude stejní. »Velmi mne po-
bavilo,« praví, »když minulého týdne mr. Wyndham.
ministr války, na dotaz, proč zpráva lorda Methuena
o bitvě u Magersfonteinu tak dlouho nebyla uveřej-
něna, odpověděl, že první zpráva byla mu vrácena.
Mezi důvody toho uváděno též, že jednotlivé od-
stavce nebyly podle pravidel uspořádány. Člověk.
jenž nařídil vrácení zprávy a udal pro ně takový
důvod, zasluhuje zajisté vynikající místo ve chrámu
svaté Byrokracie.« K této šprýmovné historii připo-
juje Labouchěre následující vzpomínku: »Byl jsem
kdysi zaměstnán u vyslance, jenž byl stělesněná
»officiální podstata«. Hleděl s úctou a vroucností
na všechny směšnosti byrokratických výkonů, jakoby
zasluhovaly nejméně takové úcty, jako desatero bo-
žích přikázání. Tehdáž musily všechny zprávy vy-
slance státnímu tajemníku zahraničného úřadu, byl-li
peerem, končit následovně:
Mám čest, trvati s veškerou úctou
Mylorde,
Vašeho lordstva
nejoddanější
poslušný sluha.
Wyndham
Methuen
Magersfontein
5
article
Jednoho dne odevzdal jsem mu balík zpráv
mezi nimiž nalezl jednu, na niž jsem byl napsal
»nejoddanější poslušný sluha« na jedné, na místě
ve dvou řádkách. Zarazil se a tvář jeho jevila výraz
nejvyššího zděšení. »Spravedlivý bože!« zvolal,
»chcete mne zničit? Podívejte se — sem — sem —
a řka to, ukázal na závadné místo. — »Co tím mí-
níte?« táži se. — »Ale, cožpak nevíte, že to musí
stát na dvou řádkách?« — »Ale proč pak?« — » Jsou
pro to zajisté platné důvody,« odpověděl. »Jestliže
ostatně nebudete dbáti předpisů, jež nám byly dány,
abychom se dle nich řídilí, obávám se, že to ve
svém povolání daleko nepřivedete.« — Nedlouho po
té měl jsem příležitost, pomstit se tomu starému by-
rokratu. Zprávy smějí býti zasílány zahraničnému
úřadu toliko zapečetěné pečetním voskem. V kance-
láři tato důležitá pomůcka došla a žádal jsem vy-
slance o nový pečetní vosk. — »Co jsem vám teprv
před nedávnem dal, neměl jste tak promarnit, že již
6
article
ničeho není. Před koncem měsíce nedostanete pe-
četní vosk.« — Míval v obyčeji, zhotovovati množ-
ství dlouhých rozvláčných zpráv a tak bylo do konce
měsíce pohromadě 20 až 30 zpráv, jež jsem uložil
do psacího stolku, na místě abych je poslal do Lon-
dýna. Na konci měsíce jsem mu to oznámil a při-
pomenul, že jest předpis, jenž zakazuje odesflání
nepečetěných zpráv a že jsem se nepovažoval za
oprávněna, porušiti tento předpis, když se mi do-
stalo tak vzácného napomenutí, abych vždy byl po-
slušen rozkazů. Nejhorší pro něho při tom bylo, že
ani živá duše v zahraničném úřadě nestěžovalasi
na jeho mlčení, aniž jej vyzvala, aby přerušil svoje
mlčení. Domníval-li se snad, že má ve mně vzor-
ného přířučího, přece nikdy tento názor zřejmě ne-
projevil. co
= Nepříjemná mezihra. Z Pešti se ozna-
muje: Onehdy při představení Sardouových »Starých
mládenců« ve zdejším Národním divadle, shaslo po-
jednou mezi třetím jednáním elektrické osvětlení cel
Sardouův
Lon
Pešť
národní divadlo
7
article
budovy. Obecenstva zmocnila se panika. Některé
dámy hlasitě křičely, jiné dokonce omdlely. Ačkoli
četné osoby se snažily upokojiti obecenstvo, tlačila
se většina k východům. Zmatek zmáhal se od mi-
nuty k minutě, neboť v celé budově hořelo toliko
několik předepsaných svící. Osoby, jimž se podařilo
dostati se z budovy, musily zanechati svůj svrchní
šat v garderobě, kde bylo úplně tma. Z temného je-
viště napomínal herec Naday obecenstvo, aby se
chovalo klídně a ničeho se nebálo, poněvadž není
nijakého nebezpečí. Nehoda způsobena byla poško-
zením vedení v centrále uherské všeobecné elektri-
cké společnosti a vedení v domě že jest úplně ne-
porušeno. Temnota trvala plných sedmnáct minut;
poněvadž po té opět bylo možno svítit, mohl býti
kus dohrán. Kromě Národního divadla panovala
tma též ve všech veřejných místnostech města, mimo
jiné i v některých hotelích, jimž centrála společ-
nosti opatřuje elektrické osvětlení. Nehoda v cen-
trále způsobena byla prý ohněm. Dle smlouvy s Ná-
rodním divadlem jest povinna uherská všeobecná
elektrická společnost, zhasne-li světlo mezi předsta-
vením, zaplatit za každou minutu pokutu 200 zl.
obecenstvo
Ná
národní divadlo
zl
8
article
= Výbuch parního kotle. Z Atlanty, Ga.,
se oznamuje: V cihelně G. W. Wiliams Lumber Co.
u řeky Chattachoochie vybuchnul parní kotel ve váze
několika tun. Výbuch byl tak prudký, že kotel pro-
razil strop a střechu, vylétl do výše 40 stop a do-
padl k zemi 200 yardů od cihelny. Dva běloši byli
na místě zabiti a jeden smrtelně poraněn; mimo to
bylo poraněno 5 černochů. O život přišli majitel ci-
helny John Smith a James Perkins; smrtelně zra-
něn jest W. Evans. Neštěstí přihodilo se o 11. hod.
dopoledne z příčiny neznámé, má se ale za to, že
někdo do rozžhaveného kotle vpustil studenou vodu.
Nešťastnou náhodou udál se výbuch v době, kdy byl
parní stroj za příčinou opravy zastaven a lidé stáli
kolem něho
= Zloděj v bedně. »Oděsskija Novosti« vy-
pravují následující šprýmovnou historku. Na parníku
plujícím ze Sevastopolu do Oděssy, ukradena jed
nomu z cestujících, panu T. P. peněženka. Okradený
jenž měl důtklivé podezření na svého souseda v ka-
bině, neoznámil krádež kapitánovi, nýbrž pokusil se
o lest. Přistoupiv ku podezřelému, pravil mu směje
se, že mu poskytl možnost ukradnout mu peněženku
jen proto, aby se přesvědčil, je-li také od cechu.
G W Wiliams
Chattachoochie
Smith
James Perkins
W Evans
Atlanta
Sevastopol
Oděssy
Lumber Company
9
article
Oslovením mezi zloději obvyklým: »sousede,« oblou-
dil chlapíka na dobro. Zloděj sedl na vějíčku, vydal
peněženku, a udal, že se jmenuje De—ov. Během
hovoru oznámil De—ov »sousedu«, že zamýšlí pro-
vést krádež v oděsském přístavu na parníku, jenž
odtamtud popluje na Krym, a navrhl P—ovi, aby mu
byl při tom nápomocen. Ten doufaje, že si na niče-
movi schladí žáhu, byl ihned k tomu ochoten. Při-
byv do Oděssy, zosnoval De—ov rychle svůj plán,
a přikročilo se k dílu. De—ov uložen byl do zvláště
upravené bedny, již P. měl dodati na parník jakožto
náklad. Avšak na místě na parník dovezena byla
bedna na policejní komisařství čtvrti Peresypu, kdež
ji otevřeli a nalezli zloděje s veškerými zlodějskými
nástroji. Bylo zjištěno, že De—ov již dříve byl tre-
stán pro krádež.
= Medvěd na lavioi obžalovaných. Z Lon-
dýna se oznamuje: Těchto dnů udál se zde případ.
jenž jest dosud svého druhu jediný v letopisech an
glického soudnictví. Medvěd objevil se před trestním
Krym
Lon
10
article
soudem a musil se svým majitelem zaujmouti místo
na lavici obžalovaných. Stalo se to způsobem násle-
dujícím: Dva Francouzové, Josef Martin a Louis
Brun nechali na Trafalgar Squaru před sochou Nel-
sonovou tančit medvěda. Rozumí se, že toto divadlo
přilákalo značné množství obecenstva, jež provázelo
skoky medvědovy hlučnou pochvalou. Konečně do-
stavil se policajt a zakázal další produkci. Poněvadž
majitelé zvířete odepřeli vyhověti rozkazu, vyzval je
policajt, aby jej s medvědem následovali na policejní
strážnici. Na cestě vrhl se medvěd náhle na poli-
cajta a zranil jej tlapami dosti těžce na hlavě.
Policejní komisař nařídil, aby trojlístek přes noc zů-
stal na strážnici a poslal jej den na to k soudu.
Soudce odsoudil majitele medvěda pro výtržnost do
vězení na dva dny. Po tu dobu zůstal medvěd zavřen
ve stáji policejní strážnice.
Francouz
Josef Martin
Brun
11
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Dnes ve čtvrtek 19. dubna.
Král
Praha
národní divadlo
12
article
195. hra v předpl.
3. čtvrtka.
Král to řekl.
Komická opera o třech jednáních. Text od Edm. Gon-
dineta. Český překlad od Em. Züngla. Hudbu složil
Léon Délibes. Vypravil režisér p. Ed. Chvalovský,
řídí kapelník pan M. Anger.
Po prvním jednání delší přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/210. hod.
196. hra v předpl.
4. čtvrtka.
Züngl
Léon Délibes
Chvalovská
M Anger
edm
Gon
13
article
Zejtra v pátek 20. dubna
15
title
Zkušební kandidát.
16
title
Švandovo divadlo na Smichově.
Smichov
Švandův divadlo
17
article
Ve čivrtek 19. dubna.
Začátek o 7. hod.
Ve čivrtek 19. dubna.
Začátek o 7. hod.
Večer 15.
„PAŠIJOVÉ HRY.“
O 7 dějích a 7 živ. obrazech. Napsal ThC. J. Pauly,
texty sborů složil professor Václav Müller, zpěvy
Frant. Picka. Ve scénu uvedl režisér pan J. Kubík,
komparsy řídí p. J. Vokoun, světelné effekty elektro-
technik p. J. Hoffmann. Kostýmy dle francouzských
figurin dodala firma J. Frýda v Praze. Vesměs nové
dekorace.
9015
Paul
Müller
František
Picek
J Kubík
J Vokoun
J Hoffmann
J Frýd
Praha
18
title
Corset Modele P. D.
20
article
J. NOvák 10n0
J. NOvák 10n0
v Praze,
Vodičkova ul., „U Štajgrá“.
Illustrovaný cenník franko.
— 356 —
J Novák
Praha
Vodičkův ulice
U Štajgrat
21
article
se rozumí, že jsem nedala ani dost málo na jevo, že to
pozoruji, a jsem tak šťastna pro něho, ubožáčka! že
unikl ze své klece v té zoologické zahradě spásy, že jsem
jista, jak dnes večer všichni popukají smíchem v divadle«
(Kaňka, kanka). »To je hrozné! Do toho inkoustu se
nejspíš nějak dostala voda, a proto mé písmo tak nějak
skáče a křepčí a tančí sem a tam. Ale hojl
Proč bych nemilovala Jeníka?
A proč by Jeník nemiloval mne?
Kaňka
Jeník
22
article
Bylo krásné májové jitro, a jak stál u paddington-
ského nádraží se psem u nohou, cítil instinktivně, že se
blíží, jak proti němu přicházela svým pružným krokem
v bílých batistových šatech pod světlým slunečníkem, vrou-
beném krajkami. Její tvář byla rozpálena svěžím vzdu-
chem a byla šťastná a veselá. Jak se ubírali do nádraží,
vylila proud otázek o psu, zmocnila se ho ihned, a roz-
hodla, aby se mu fíkalo Don.
Usnesli se, že stráví den v burnhamském boučí,a
když on šel pro lístky, vyšla na perron. Byla sobota, knih-
kupecká budka byla plna obrázkových časopisů, a jeden
z nich byl na předním místě rozevřen na stránce, jež
obsahovala její podobiznu. Chtěla, aby to Jan viděl, vy-
myslila si proto záminku, jak by ho k tomu dovedla,a
potom se smála a on koupil onen časopis.
Prodavač ji poznal — viděli to dle zdrželivého
úsměvu a tlupa důstojníků gardy, ve flanelových košilích
a slaměných kloboucích, kteří se ubírali do svého klubu
v Maiden esdu, divali se na ni a štuchali se, jakoby
Don
Jan
Maiden
23
article
Glory.«
Glory.«
353 —
»Ano, změnil jsem se,« pravil v pomlčce, jež ná-
sledovala.
»A já ?
»Vy jste se také změnila!« Hleděl na ni upřeně
s vážným a vášnivým pohledem. Byla to ona — sama —
Glory — ne jen pouhé vidění neb sen. Opět poznával ty
zářné oči se skvoucími brvami a probleskující skvrnkou
v jednom z nich, pro niž tak často jeho srdce bilo. Dí-
vala se také na něho a myslila si: »Jak byl asi nemo-
cen!« a tu vstoupilo jí cosi do hrdla a ona se dala do
smíchu, aby neplakala, a spustila širokou manxštinou,
aby neslyšel, jak se jí chvěje hlas:
»Ale sebral jste se, či ne? A opustil jste tam ty —
Ach, to jsem hrozně ráda, jak naši říkají, a strašně jsem
po vás toužila, kde jste byl.«
Nový výbuch smíchu, a tu vypukla opět vážnou
angličinou: »Ale povězte mi, přišel jste na dobro — ne-
vrátíte se zpět do —«
»Ne, nevrátím se do Bratrství, Glory.« Jak vlídně
zněl jeho hluboký hlas!
»A vy?«
»Nu, já jsem opustila nemocnici, jak vidíte.«
»Ano, vidím,« pravil. Jeho znavené oči bloudily po
pokoji, a ona poprvé cítila, že se stydí za jeho přepych
a květiny.a
»Ale jak jste mne našel ?«
»Šel jsem nejprve do nemocnice —«
»Tak vy jste na mne nezapomněl.? Víte, že jsem
myslila, že jste zcela — Ale povězte mi honem, kam
jste šel potom ?e
Mlčel chvíli a ona pravila: »Nuže?«
»Potom jsem šel k Mr. Drakovi.«
Křesťan.
Mister