1
masthead
23. června 1900.
5
article
ivců; ale na povznesení města a jeho významu
u vnitř i před branami, t. j. v celém okresu.
— Z Hudlic. (Občanská beseda »Jungmann«)
v Hudlicích oslaví dne 1. července výroční de
loňské slavnosti Jungmannovy přednáškou p. JuČ
J. Dvořáka »o životě Karla Havlíčka Borovského«,
která koná se o 2. hod. odpol. Po přednášce jest
koncert a v 8 hod. věneček.
— Příjem Ústřední Matice školské dne
16. června 1900: Společnost v hostinci p. Hnilice
na Král. Vinohradech 6 K, městský úřad v Neveklově
14 K, Bedřich Píša v Lenešicích 8 K (vybráno při
pohřbu sl. M. Brabcovy), Jan Rokyta v Praze 3 K,
administrace »Nár. Listů« 193.16 K, učitelský sbo
chlap. školy na Karlově v Praze 8 K. Colkem
přijato 232 K 16 h. — Dne 18. června: Ho-
spod. čten. beseda v Bilanech 14 K, Josef Klička, fa-
rář v Janově 8 K 84 h, Jar. Čížek, c. k. soudní adj.
v Uh. Ostroze zasílá čásť soukr. pokuty složené J.
Jungmann
Jungmannův
Juč
J Dvořák
Havlíček
Král
Píša
M Brabcův
Rokyta
K Colk
Bilan
Klička
Hudlice
Vinohrady
Praha 3
Karlov
Praha 8
Janov
městský úřad v Neveklov 14 K
Lenešice 8 K
6
article
Buhelem v rozepři proti J. Franclovi 4 K, Obecní
úřad v Kojetíně 2 K, obec Svinaře 10 K, členské pří-
spěvky pp.: Cellar E., Konvent řádu sv. Augustina
po 20 K = 40 K; Vil. T., Valenta J., dr. Pele J.
Stole V., dr. Mrázek K., prof. Štorch F., po 10 K.
dohromady 60 K; prof. Mašek Ign. 4 K. Homola V.
Grünwald Václ., Havlík J., po 2 K = 6 K, pan v
Koubel v San Francisku 50 doll., t. j. 220 K (po
srážce 20 K), p. Svatkovskij, redaktor »Nov. Vremeni
prohru s p. Svatopl. Kokešem v Petrohradě 20k
Celkem přijatr 388 K 84h.
— Výstava ženských ručních prací prů-
myslové školy pokračovací pro dívky v Karlíně po-
řádati se bude v pátek dne 29. června 1900 a potrvá
od 9 do 12 hodin dopoledne a od 2 do 5 hodin od-
poledne v místnostech měšťanské školy dívčí.
— Zahradní hostinec v sadech na vrchu
Žižkově, zařízený obcí žižkovskou značným nákla
dem, otevřen bude v dnes sobotu 23. t. m. zahajova-
cím zahradním koncertem. Restaurace má elegantně
zařízené verandy a čepovati bude smíchovské pivo
z akciového pivovaru a plzeňské pivo z měšťanského
pivovaru v Plzni.
J Francl
Augustin
Valent
doktor
Pele
Mrázek
profesor
Štorch
Mašek
Igny
K Homola
V Grünwald Václ
Havlík
Svatkovský
Kojetín
San Francisko
Petrohrad
Karlín
Žižkov
Plzeň
obecní úřad
obec Svinaře 10 K
Cellar E
7
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Polární výprava bar. Tolla odplula v
čtvrtek z Petrohradu na parníku »Zarja«.
= Egyptský místokrál má dle prohlášení od-
borníků septícký zánět krku, pročež nesmí míti
v nejbližší době žádné schůzky.
= Zoufalý čin matky. Z Berlína se telegra
fuje: Dnes ráno vyhodila jakás paní čtyry své dítky
oknem z 3. poschodí na ulici a vrhla se sama za
nimi. Děti byly ihned mrtvy, matka utrpěla těžká
poranění
= Loterní podvodníci. Z Brusselu se nám
telegrafuje: Přišlo se na stopu obrovskému podvodu.
Banda podvodníků rozprodala v Americe za dva měsíce
několik tisíc losů belgické loterie, za něž vybrala
celkem asi 4.000.000 dollarů. Tahy loterie konaly se
několikrát, nikdo ovšem nevyhrál. Belgické vyslane
ctvo sdělilo americké vládě, že belgické loterie vůbe
není. Podvodníci zmizeli beze stopy.
= Cholora v Indii. »Kölnische Zeilug« ozna-
muje z Indie, že se tam cholera hrozně vzmáhá
Zprávy z některých krajů, zvláště ze Simly, jsou
přímo děsné Úmrtnost přesahuje všecky meze. Na
polích leží plno mrtvol. Celé skupiny lidí leží pod
stromy, někteří umírajíce, jiní nemocní.
Toll
Petrohrad
Berlín
Brusel
Amerika
Indie
Simla
Kölnische Zeilug
8
article
Z literatury.
Z literatury.
Slovanské starožitnosti.
22. Není tomu dávno, co jsme doprovodil
z karlínského evangelického hřbitova ostatky
Šafaříkovy do nového hrobu na Olšanech. Pro-
mluveny srdečné řeči, slavíci upřímně činnost
silného a pracovitého tohoto ducha, věnovanou
cele duševnímu povznesení Slovanstva a studiu
jeho vývoje, napsány články v denních listech
i v revuích, připomínající širšímu obocenstvu zá-
sluhy tohoto vzácného a ušlechtilého muže
práce, které vykonal a útrapy, jimiž v neutěše-
ném životě svém trpěl — a zase zavřelase
kronika dějin, jiné události denní vynesly nové
vzpomínky, jiné zájmy zatlačily širší remini-
scence do pozadí, snad až při nějakém význam
nějším jubilejním datu vzpomene si zase nějaký
nadšenec a vzbudí jubilejní rozruch a vyvolá na
chvili řadu článků.
Šafaříkův
Olšany
9
article
Přiznávám — nerad trochu — že bylo též
u mne potřebí vnějšího popudu, abych vzpomně
si opět po drahných letech na ten silný svazek
»Starožitností slovanských«, jímž Šafařík postavi
pevný základ ke studiu slovanských dějin a sob
pomník kovu trvalejší. Probíral jsem se tím
mořem pečlivě a kriticky sebraných zpráv a ob-
divoval v duchu obrovskou tu práci, než z roz
troušeného, neupraveného, často i nekritického
materiálu podařilo se ocelovou pílí sestrojiti jed-
notný obraz o původu, šíření a nejstarším vý
voji Slovanů. Jak skromně, vzhledem k tak ne
obyčejnému dílu vyznívají slova autorova, jež
téměř před sedmdesátitřemi lety napsal v před
mluvě k prvnímu svazku:
Šafařík
Slovan
10
article
»Putuje dosti dlouhý čas po spustlém pol
starobylosti slovanské, nejedny v pravo i v levo
předměty jsem pozoroval, o nichž by široce jed
náno býti mohlo, já pak jich zde jedva slovem
jsem se dotekl. Než mně bylo kvapiti k cíli
měl-li spis tento dohotoven a vydán býti. Mysl
má přirozeným pudem k jiným předmětům
naukám se nese, od nichž já nerad a bezděky.
vida toho nutnou potřebu, k těmto zde jsemse
pouchýlil. Neosobuje sobě jmeno historika, což
by u mne marné sebe mámení bylo, považuji
přilomný svůj spis jen jako předsíní pro historika
slovanského, v níž on pomeškaje a k daleké
své cestě se přistroje, již napotom, jakž se na-
ději, snáze a s větším prospěchem vznešenému
povolání svému dostáti bude moci.«
V těchto slovech vidím však víc než
skromnou omluvu učence, který kritickým
jasným rozhledem chápe těžký úkol, jejž vzal
na svá bedra, dobře postřehuje, pokud je v moci
jednoho člověka, jej vykonati, a sám vytýká.
čeho bude ještě potřebí. Dnes minuly odté
doby, co napsána byla tato slova, dvě třetiny
století. Bylo by zajímavo, revidovati v naš
i v jinoslovanských literaturách, do jaké míry
vyplnila se tužba Šafařikova, našel-li se již slo
vanský historik, jenž v jeho spise »jako v před
síni pomeškaje«, novým materiálem, novými
methodami vyzbrojen, roveň duchem Šafaříkovi,
vykonal úkol, jejž Šafařík výslovně vytýká.
Šafařík
11
article
Nejsem bohužel odborníkem, abych mohl
podniknouti podobnou revisi a říci platný úsudek.
Tolik však zdá se mi, že dnes ještě sou-
borné, všeobsáhlé dílo, jež by na základě
nových prací vyrovnalo se svým založením a
obsahem »Starožitnostem« neexistuje. Ve druhé
polovici našeho století vrhla se věda archaeolo-
gická i historická s velikým úsilím — obdobně
vědám ostatním — na studium detailní, na zji-
šťování fakt, shledávání nového materiálu, řešení
speciálních otázek, a vynesla na tomto poli pra-
covním nesčetné množství drobných i důležitých
a dalekosáhlých úspěchů, jež teprv zvolna jed-
notí se v přehledné, soustavné práce, revidující
pečlivými rozbory nové poznatky a stavící na
jejich základě nové hypothesy. Půda je připra-
vena, nezbývá, než aby se našel ten, koho již
Šafařík očekával, kdo by znovu provedl jeho
dílo a dokončil je novou dokonalou prací. Jak
veliký význam mělo by dílo takové pro lite
raturu českou, zbytečno připomínati, právě tak
jako jistý úspěch jeho u národů jinoslovanských
Šafařík
13
article
* Bedřlch Smetana. Napsal F. V. Krejčl
Kritické knihovny sv. XIII. Nákladem Jos. Pelela na
Král. Vinohradech.
F. V. Krejčí není hudebníkem z povolání a tak
jako kritik mnobého soudobého díla uměleckého tvoři
závěry, které budoucnost nepřijme jako platné. T
mnohého z našich odborníků mohlo by naplnit
k dílu jeho o Smetanovi předsudky, však zcela bez-
podstatně.
Krejčí snaží se methodou vědecké kritiky Henne
quinovy vysvětliti dílo prvého a největšího uměle
českého věku devalenáctého. Je to práce tím zásluž
nější, protože svého druhu u nás první a není zá-
sluha autora zmenšena okolností, že v jeho knize
skoro předčasně na svět vyšlé, jsou mnobé ne-
správnosti a mezery. Není ještě dnes mnohá sporní
věc v duchu Smetanově vyjasněna úplně. Jako plo
na stromě uzraje po vypučení listí a květů, tak zá-
věrečný, konečný, souhrnný úsudek o Smetanovi n
základě vědecké kritiky bude možný teprve později
Přes to je podstata významu a velikosti Smetanový
po předchozích pracích Procházkových, prof Hostin
ského, dra. Zeleného a Em. Chvály doplněna nyní
knihou Krejčího jasně, přesvědčivě a v základu svén
trvale.
F V Krejčl
svatý . XIII
Král
F V Krejčí
předsudek
Krejčí
Smetanová
Procházkův
Bedřl Smetan
14
article
Obzíraje vývoj a dějiny české národní osvěty
Krejčí uvažuje, čím národ náš přispěl v dobách mi
nulých světovému umění. Květoucí u nás osvěta
umění za Karla IV. nezrodila z řad českých mužt
žádného umělce zvláště vynikajícího neb dukone
světového významu. Čeští umělci, učíce se od cizinců.
sem povolaných, nepřekonali svých učitelů ničím
novým a samostatným. Záhy přikvapily bouře husit
ské a český hloubavý duch, odvraceje pozor a smysly
své od rozkoší a radovánek pozemských, upínal hled.
zvláště v době husitství a Českých bratří, k nebesům
a přemítal o životě záhrobním. Nic nebylo tak ne
příznivo rozvoji umění, jako tato tak vynikající a
slavná doba českých dějin. A ta vliskla svého přís
ného všechen přepych v životě přezírajícího duch
i věkům pozdějším. Po pádu českého státu, v době
germanisační, rozkvětlo sice znamenitě umění stavi-
telské a hudební v Čechách — barok Dienzenhoferů
a opera za návštěv Mozartových v Praze — al
umění to nebylo naše, nebylo české. A tak spisovate
dospívá k úsudku, že v Čechách českého umění de
doby obrozenské — vůbec nebylo.
Dienzenhofer
Mozartův
Karel Iva
Čechy
Praha
český uměný jít doba
15
article
Tento nedostatek, vytýkaný nám tak často Němei
zvláště v publikacích »Spolku pro dějiny Němet
v Čechách«, uzná dnes konečně každý nepodjatý
našinec.
Teprve doba obrozenská, vzkříšená úsilnou prae
buditelů, byla úsvitem českého umění. Kollár. Cela
kovský, Mánes, Erben, Němcová, nejvíce oak před
časně nám urvaný Mácha, položili základy nádherné
lepé stavby českého umění. Ale nikdo z nich nedo
končil započatého díla. Bylo tu třeba dlouhého ži
vota, velikého času, nežli se zrodil Čechům prvý
skutečně veliký, obsáhlý duch, v kterém zosobnily
by se všechny vlastnosti národní povahy české doby
obrozenské, jako řeky ve veletoku, který vlil by
mladý proud českého umění do velemoře světov
osvěty. Tento prvý veleduch umělecký zrodil se ko-
nečně Čechům — v Smetanovi v době obrozenské
Srovnávaje její povahu s dřívější minulostí če
skou, plnou síly ducha božích bojovníků, hrdinství
českého, Krejčí určuje povahu národa českého ve
věku devatonáctém. Skvělé výsledky tiché křísitelské
práce našich buditelů národních, každý krok ku
předu v práci literární, společenské, osvětné a poli-
tické naplňoval srdce Čechů doby obrozenské ra-
dostí, plesem a chutí k další, úspěšné činnosti. Tichá
radost a jásavé veselí, zdravý duch jsou význačnými
rysy české duše té doby. Krejdí nazývá ji dobou
idyllickou na rozdll od hrdinného historismu českého
věků minulých.
Kollár
Mánes
Erben
Němcová
Mácha
Čecho
Čechy
spolek pro dějiny Němet
16
article
Tyto dvě základní vlastnosti české povahy zříme
ve dvou skupinách děl Smetanových. Bohatýrskou
hrdinnou minulost v »Libuši« a v cyklu »Má vlast
idvílickou pak v komických operách Smetanových,
hlavně v »Prodané nevěstě«, »Hubičce« a »Tajemství«
Tak ztělesnil Smetana — spíše vrozeným ci tem
než uvědoměle — v poslední třetině svého života.
jak úplně zralý muž a umělec, ideál národa: české
umělecké dílo. Jako jeho doba a společnost, tak i o
pojímal a pohlížel na svět v jeho světle, jasu, r
dosti. Ač upínal svůj pozor a své touhy mylně k veli
kému, pessimistickému heroismu bayreuthského re
formátora, neměl sám z nedostatku vrozených a spo
lečenských podmínek smyslu pro tragičnost a vše
nadzemské v hudbě svého »Dalibora
Dále objasňuje Krejčí z děl Smetanových své-
ráznou osobitost zakladatele české hudby, jeho »sme
tanismus«, kdysi tak žalostně stotožňovaný s »wag
nerismem«. Mnozí hledali smetanism ne v duchu a po-
vaze jeho tvůrce, ale mylně v jeho jednotlivých pro-
jevech a vnějším hudebním výrazu. Řeklo se: sme
tanism — toť terce, jako Dvořákova osobitost je
v sekstách proti Wagnerově chromatice. Přišli žáci
pomateni, k svým hudebním učitelům s nářkem, ž
ten a ten skladatel má také terce, tak co ten «sme-
tanism« vlastně jest?
Krejčí, srovnávaje wagnerism se smetanismem
s hlediska henneaninské esthopsychologie, klaní se
Smetanovi jako »živiteli srdcí«. Šmetanova díla ne-
jsou mu plodem německé úvahy, ani francouzského
espritu, ale plodem radosti a smyslu pro život, ne-
oslabeného ani tragikou z neporozumění jeho umě-
leckého ideálu obecenstvem, ani jeho osobním
beethovenským utrpením v hluchotě.
Smetanův
Libuše
Smetan
Dalibor
Wagnerův
Krejčí
17
article
Jeho díla nejsou plodem schopenhaurovského
škarohlídství, wagnerovského pathosu, nervového
přecitlivění, podráždění a středověkého spiritualismu
Smelanism — a to mnohého podiví — je v kruhu
svém úzký, ač hluboký. Všecko je u Smetany lidské
pozemské, idyllické, ale při tom citově hluboké.
vroucí, jasné, jímavé, slunné a úchvatné. Smetana
je umělcem kladu, pozemskosti, zdraví, štěstí, lidu
a lásky k životu. Jeho hudba »ústí do toho světlého
radostného proudu, který prodírá se vždy znatelněji
pařeništi a bahnisky moderní mdloby a patholo
gičnosti, vším tím, v čem tlí mrtvoly starých útvarů
vším, co stůně přestárlostí, přezralosti a pře-
jemněním, co je vykotlané, zahnívající a vyzáblé
vším, co trpí nadbytkem nervů a mozku, úbytěmi
hysterií a paroxysmy, co se bolestně svíjí anebo
kochá v rozkoších úpadku a tuchách konce — hudba
tato ústí do proudu, jenž jde za vidinami radost-
ného, slunného, plamenného života nových lidí
v nové společnosti a na ňadrech staré země, člo-
věku teprv plně vrácené, dobyté a omládlée
(Str. 204.)
Nemůže býti ani zásadnějšího rozdílu a hlubší
propasti mezi Wagnerem a Smetanou.
V životě a duševní dílně našeho mistra je po
dnes ještě mnohá záhada neobjasněna, neprobádána
Nelze tedy diviti se mladému vykladateli, že všecku
příčinu ohluchnutí největšího umělce českého svaluje
přímo - na jeho odpůrce v uměleckých názorech
Míní tu Pivodu a jehu družinu z »Hudebních
Smetan
Wagner
Smetana
Pivoda
18
article
Listů«. Nazývá je »llustokožci«. Je to jediná roman-
tická kapitola ve věcné knize Krejčího. Pravda, Sme
tanu zpátečnictví a neporozumění »Hudebních Listů-
velice roztrpčovalo. Poškozovalo a překážky stavělo
jeho rychlejšímu, konečnému úspěchu, ale Šmetana
jako každý veliký umělec a muž pokroku, byl při-
praven na odpor a konservatism, jako na nutný, ži
votní vyrovnávací protiklad. Toto zpátečnictví nena
bylo v české hudební společnosti nikdy převahy
jako na př. v Rusku, kde Balákirev s družinou
svých žáků, novoruskou národní školou, zcela to
tožnou ve snahách s naším smetanismem, zůstal
dlouhý čas úplně nepochopen a osamocen. Pivodův
názor kritický, ne učitelský, je u nás dávno odbyt.
překonán, ale příčinou ohluchnutí Smetanova — ne
byl. Ztráta sluchu byla pro veleducha Smetanov
nehoda sice osudná, ale měla své příčiny dojistn
jinde, jak další bádání bohdá zevrubnějí dokáže
Zde dlužno »tlustokožců« Krejčího hájiti proti ne
hodám jimi nezaviněným, třeba někteří z nich, chá
pajíce se kritického péra, neměli snad ve všem právo
nejčistší ruce.
Ostatně, to jsou drobnosti, jež cenu knihy
Krejčího nijak nezmenšují.
Čtenářům, kteří zajisté rádi budou vraceti se
k ní, dlužno doporučiti, by jednotlivé kapitoly ozna-
čili si ihned při čtení názvy hlavního jich obsahu
sami, nemají-li chuti sestaviti si ukazatele. Na
kladatel i spisovatel opomenuli toho důležitého mo
mentu úplně.
B. Kalenský.
Pivodův
Smetanův
B Kalenský
Rusko
novoruský národní škola
19
article
* Kafkův illustrovaný »Průvode
po království českém.« Díl VII. Pojizeří
Prachovské skály. VIII. Smrčiny, hory
Karlovarské a Doupovské. IX. České
středohoří. Tiskem a nákladem dra. Edv. Grégra
K letní saisoně touristické připravili pilný a svě
domitý spisovatel i horlivé nakladatelství tři další
svazečky »Illustr. průvodce po Čechách«, kleré za-
sluhují, aby šíře o nich bylo pojednáno, nebo ne
máme před sebou mechanicky upraveného vůdce, dle
známých již cizinských vzorů sestaveného, nýbrž
bedlivě snešené a všestranně zrevidované turistické
vademecum, tající v sobě vzácné příspěvky k topo-
grafickému, geognostickému a piltoresknímu poznání
vlasti naší.
Obecné přednosti »Průvodce po Čechách«, jeji
musejní adjunkt Jos. Kafka v Praze od tří let vy
dává, jsou známy: přesnost v údajích, pokud se tý
kají denních potřeb cestovatelských, na vlastní zku
šenosti anebo na spolehlivých zprávách založená
samostatný rozhled přírodovědecký, jasné nazírán
na scenické půvaby krajiny a výborný přehled histo
ricky zajímavých podrobností, které se k jednotlivým
místům odnášejí. Šamo zřejmo, že oceňuje Kafka zají-
mavost toho neb onoho místa s ryze českého
hlediště.
Na pouti své po luzných krajích českých nej
prvé spisovatel popisuje končiny Jizerou protekané
svrchovaně zajímavé bistoricky i po stránce krajinné
kdež k půvabům přírodním pojí se hojná roma ntika
staročeských hradů, zachovaných, i v ssulinách s
propadajících. Středem této končiny jest přírodn
skvost krásy dotud nedoceněné. Abršpach i obojí Te-
plici daleko zastiňující a přece netoliko v cizině
nýbrž i v Čechách málo známý, slavné totiž Pra-
chovské skály u Jičína, hrabětem Šlikem přístupnými
učiněně.
Kafkův
Grégr
Kafka
Šlik
Čechy
Jos
Praha
Jizera
Jičín
Český středohoří
20
article
Navštěvujeme-li Horu Kutnou a Karlštejnz
piety k české minulosti, povinni jsme Prachovským
skalám touž pozorností z lásky ku krasám české pří-
rody. V osmém svazečku popisuje autor někdejší
území Sedličanů nad horní Ohří a Teplou, sice nyní
zcela zněmčené, ale po právu historickém i přírodním
dotud integrující část království českého tvořící.
Zvláště Vary Karlovy, tato hrdá památka otcovské
péče Karla IV., jehož pomník bychom ale v nádher-
ných třídách a promenadách světového lázeňského
města marně hledali, jsou široce vypsány, aby byly
spolehlivou cestovní rokojetí každému, kdož ať za
úlevou, ať za rozšířením svých vědomostí chce v
zdech anebo v okolí jeho meškati.
Devátý svazeček věnován jest půdě někdejších
českých Lemusův a Děčanů, malebnému to úkrají.
jemuž půvabu zvláštního i svérázné charakteristiky
dodávají ostře vyrýsované homole českých Mezihor.
Jest to nyní žhavá půda, obývaná německým lidem.
který v sobě cítí poslání býti proti Čechům tím, čím
byli jeho soukmenovci v krajích dolnolabských
Srbům, Luticům i Bodrcům. Tu zvláště třeba obe-
zřelých pokynů cestuvatelských, čehož nejlépe ten
dosvědčí, kdož v plném vědomí svého příslušenství
k historickému národu tohoto království některéz
kantonálních těch velkoměst en miniature navštívil.
Pokyny Kafkovy ukazují a spolu i vybízejí, aby
žádný Čech, který zavítá do Teplic, Ústí, Mostu nebo
Chomútova nezapominal, že jest na české půděa
že jest jeho povinností okázale se hlásiti ku svému
Max Dlouhý.
Sedličan
Vara Karlův
Karel Iva
Čecho
Srba
Lutic
Kafkův
Čo
Dlouhý
Kutná
horní Ohře
Teplice
Ústí
Most
Chomútov
21
article
* Novák Vladimír. O magnotiamua
elektřině. Praha, J. Otto (166 str.) 8°. I. díl 60 kr.
Usilovali jsme v této literární příloze již několi-
kráte o dobré knihy populární; populární v pravém
slova smyslu, kde látka stejně cenná, jako v odborné
knize vědecké, přístupným způsobem je sdělována
i laikům, zvláště těm, jimž zaměstnání a život ne-
dopřál času k dalšímu povšechnému vzdělání. Uká-
zali jsme též, jak daležito je, ahy podobné knihy
populární psali lidé opravdu vědecky odborně vzdě
laní a nikoliv různí upravovatelé a řemeslní výrobei
populárních spisů, kteří právě tak hravě sestaví dne
praktického rádce ve všech nemocech, jako zejtra
vzornou kuchařku neb stručnou mluvnici té ktere
řeči. Až dosud jsme těch odborných vědeckých pra-
covníků na poli popularisace vědy měli pomalu,
zvláště málo z kruhů universitních — tím méně, že
v mnohých oborech marně dosud čekáme na ne-
zbytná díla vědecká, jimiž by si naši studenti na-
hradili knihy cizojazyčné. Připomínám výslovně
tento nedostatek, aby bylo jasno, proč opravdu sym
paticky, rád vítám knihu uníversitního docenta,V
Novák
Vladimíra
Otta
Praha
uníversitní docent
22
article
Nováka, jíž ústřední spolek českých professorů platně
rozmnožil svoji »Českou knihovnu pro zábavu a po
učení«. Autor má vzácný dar — dosti řídký u od
borných pracovníků — vykládat jasně a soustavně.
nepředpokládaje přílišně odborného vzdělání u čte-
náře, a nezadávati při tom ani vědeckému obsabu.
ani odborné ceně knihy. Ovšem nenajdete v jeho
knize ani nekonečné řádky mathematických rovnic.
jež laika pravidelně plní hrůzou, ani složité theore-
tické výklady a hypothěsy: — za to však sbírku
pěkných, dobře illustrovaných pokusů, jež po většine
lze bez nákladných aparátů provésti, soustavně seřa-
zených a prokládaných zajímavými historickými
reminiscencemi, jak postupovalo studium magne-
tismu, elektřiny, jak zdokonalovaly se pokusy, jak
vyvíjely se naše nynější poznatky atd. Celkem my-
slím, že naši stuďenti i intelligentní dělníci rádi bu-
dou tuto knihu čísti, a doufám, že kollegové autorovi
budou jej následovati podobnými kompendiemi z
svých oborů.
Novák
23
article
* James Matthew Barrie, Malý farář
Přeložil Jos. Bartoš. Anglická knihovna sv. III
Nákladatel J. Otto. První tento román autora, jenž
si byl již před lím získal značné obliby svými drob
nými povídkami, setkal se se značným účastenstvím
v kruzích anglického čtenářstva. Shledáváme v něm
bystrého pozorovatele, jenž dovede vystihnouti ve-
škeré podrobnosti do nejmenších odstínů, tak že po-
stavy jeho působí dojmem plné životnosti i tím in-
timním kouzlem rodné půdy skotské, dialog jeho je
dachaplný, ale přirozený a celé jeho vypravování
prodchnuto jemným dobrosrdečným humorem. Tímto
dílem osvědčil se autor jako jeden z předních mistr
anglického románu. Překlad Bartošův jest důstojný
originálu a pěkně se čte.
* Prof. Jan John, Atlas motýlů střední
Evropy. Nakladatel I. L. Kober. Dílo opatřené
50 tekulemt barvotiskovými s 1300 přesně provede-
nými obrazy motýlů, jich hou enek a kuklí, jakož
i rostlin, na nichž housenky žijí, obsahuje především
soustavný výpočet všech druhů motýlů v Evropě
žijících. Obšírněji popsány všechny druhy středo
evropské i s odrůdami a místními odchylkami. Popis
vytýká především znaky charakteristické, potřebne
při určování. Dále vypsány obecné vlastnosti motýl
vůbec, popis těla, názvosloví, vývoj a život a přidán
též obšírný návod, kterak sbírati housenky a kukly
a odchovávati z nich hmyz čistý, neporušený. Podán
též kiíč k určování rodů. Jest to dílo u nás prv
svého druhu.
James Matthew
Jos
Bartoš
Nákladatel
Otta
Bartošův
profesor
Jan John
Atlas
Evropa
Barrie
24
article
* Božena Němcová, Pohorská vesnice.
— Karla. Sebrané spisy, sv. II. Nové, illustrované
vydání. Nakladatel I. L. Kober. Illustrovali Frant.
Slabý, V. Bartoněk, P. Körber a j. Půvabné
tyto dva obrázky z kraje chodského svědčí o bystrém
smyslu slavné autorky »Babičky« pro lidopisn
zvláštnosti toho kterého kraje, odkud čerpala látku
pro svoje povídky. Jak přesně vypozorovány tu ve
škeré obyčeje a zvláštnosti zajímavého toho lidu na
nejzápadnějším pomezi země české, jak obratněa
zároveň s jakou rozvahou dovedla užívati autorka
charakteristického nářečí buláckého! A při vší pro-
stotě děje prodehnuty jsou tyto povídky takovou při-
rozenou poesií, že se zdají býti věčně mladými, ž
po půl století obliba jejich spíše vzrůstá. Úprav
knihy je sličná.
* Jul. Verne, Dobrodružství tří Rusů
tři Angličanů v Jižní Arice. Autorisovaný překlad
B. Kliky. Se 45 illustracemi F. Ferata. Nakla-
datel Jos. R. Vilímek. Román tento náleží d
počtu lepších prací tohoto plodného autora, k oněm
kde příliš bujná fantasie se svými pseudovědeckými
výklady nezabíhá za meze možnosti. V tomto románu
setrvává autor na půdě skutečnosti a čtenář baví s
Němcová
Karel
František
Slabá
V Bartoněk
P Körber
Jula
Verne
Angličan
R Vilímek
Arica
Nakl
Jos
svatý . II
26
article
tudíž zajímavým líčením přírody a lidu v Jižní
Africe. Že Verne dovede zajímavě vypravovat, ličii
podivuhodné dobrodružství a napínavé scény, jež tu
a tam oplývají i drastickým humorem, jest známo
A jeviště, jež si v této knize obral, poskytuje k tomu
příležitosti více než s dostatek.
Verne
jižní Afrika
27
article
Z českých listů.
28
article
* Literární styky mezi Čochy a Slovinci
V posledním desetiletí nadešla doba revise našeho
duševního a literárního života. Ohledáváme počátky
našeho obrození, zkoumáme vlivy, jež působily na
vytváření naší literatury a našeho umění, jednak
z okolností domácích, jednak z ciziny, sna žimes
konstruovat minulý náš život, najíti jeho vůdčí idey
sestavujeme celkový obraz naší duševní činnosti a vyo
hledáváme mezery, jež třeba vyplniti — slovem, l e
pozorovati, že ocili jsme se na »mrtvém bodu«, ja
říká Kipling, v době odlivu a přílivu, na rozmez
starých tradic a nových proudů.
Mezery, jež postřehujeme přehlídkou činnost
minulé jsou dosti značné v mnohých oborech lite
ratury. K jedné z nich ukazuje Josef Karásek v »České
Revui«, podávaje referát o studii předčasně zemřelého
slovenského slavisty Ivana Kunšiče. Je to sbírka
korrespondencí slovinských a českých vlastenc
z doby slovanské »romantiky«, osvětlující zajímavým
způsobem literární styk mezi Čechy a Slovinci. Re-
ferent připíná ke své zprávě o této publikaci několik
zmínek i o jiných sbírkách dopisových (Jagiče
Patery, Menčíka), jež mají pro studium slovanské
literární vzájemnosti značnou důležitost, z jichž počtu
však patrno, že přes úsilnou snahu našich slavisto
na tomto poli ještě mnoho práce zbývá.
Kipling
Karásek
Kunšič
Jagič Patera
Menčík
Čechy
Re
29
article
»Nový Život« referuje o illustracích Bílkových
Neznámý pisatel píše na jiném místě téhož listu
»Volné slovo«, v němž ostře naříká si do triviálníh
symbolismu obrazů svatých. Zdá se mu, že takové
zobrazování, neumělecké a nízké, mate mysl lidua
intelligenci neposlouží nijak. Redakce odpovídá, že
každé umění je symbolické, že tedy i při zobrazován
boha, svatých atd. nelze se symbelu vyhnouti, při
znává však, že obrazy takové nemají býti neumě
lecké a hrubě prováděné, a že by po této stránc
bylo potřebí větší péče.
* V »Rozhledech« jest obšírný referát Salabův
o polské knize W. K. Ketrzyúského o Slovanech.
bydlících kdysi mezi Rýnem a Labem, Sálou
českou hranicí. Přehled podán pěkně, i nynější stav
otázky stále horlivě přetřásané o germánské a slo
vanské půdě, k jejímuž řešení přispívají i u nás Pi
novým materiálem a Niederle novými studiemi.
Salabův
Ketrzyúský
Niederle
Rýn
Labe
Slovan
30
article
Ze slovanských listů.
* Neunavný stařec jasnopoljanský L. N. Tol-
stoj má uchystánu k tisku novou práci »Honoe
pacro«, v níž svým nemilosrdným způsobem lič
venkovské poměry a jejich zhoubný vliv na život
dělníkův. Nedávno četl rukopis tohoto díla v úzkém
kruhu přátel jistého mladého vynikajícího národo
hospodáře ruského a všichni přítomní byli překva
pení živým proudem myšlenek, čilostí a vtipem patri-
archy ruských spisovatelů.
* Přední člen petrohradského carského divadla
K. A. Varlaamov slavil 25leté jubileum své he
recké činnosti. Vedle pí. Saviny, milého našeho hostě
blahé paměti, náleží ku předním žijícím hvězdám
ruského divadla a svého času usiloval všemožně
o to, aby mohl se představiti též pražskému obecen
stvu. Neblahé poměry tehdejší překazily jeho snahu
a energii. Když mu bylo odřeknuto v Nár. divadle.
chtěl uspořádati několik představení ve »Variété«, ale
policie zakázala i tato představení, poněvadž tehdejší
jeviště ve »Variétě« nemělo — železné opony. O že
leznou oponu rozbilo se tedy úsilí vzácného umělce
a k pohostinským hrám ruských herců došlo teprve
po řadě let a přes Berlín. Pan Varlaamov vytvoři
množství typů v pracích Ostrovského, Potěchina, Gri
bojedova, Gogola, Turgeněva, Avérkijeva, Suchov-
Kobylina, Krylova, Čechova, S. Němiroviče Dančenka
Potapenka, Čajkovského aj.
L N
Varlaamov
Savin
Gogol
Turgeněv
Avérkijev
Krylův
Čechův
S Němirovič
Dančenko Potapenko
Čajkovský
Berlín
Suchov
Gri bojedův
31
article
* Zajímavý nález učinil ruský archeolo
gický ústav cařihradský, zřízený před ně-
kolika lety. Ve vsi Germanu u jezera Prespanského
v Makedonii pp. Uspenskij a Miljukov nalezli ná-
hrobní kámen, jejž pořídil bulharský car Samnel pro
svoji rodinu. Na tomto kameni nalezá se kyrillský
nápis, starší o 64 roky než evangelium Ostromirovo
(z r. 1056 —57) a uvádějící jmena pohřbených členů
carské rodiny. Publikace ústavu z r. 1899 přinášejí
snímek nápisu s podrobnou zprávou prof. Florinského
v Kyjevě a prof. Miletiče v Sofiji. O nálezu zmiňuje
se též poslední svazek Jagičova »Archivu«. Zajíma-
vost jeho vysvětluje se tím, že dle rukopisů, psaných
v Makedonii, myslilo se na převahu hlaholice
v těchto místech, kdežto nápis psán jest kyrillicí
Prof. Jagic má za to, že hlaholice udržela se v cír-
kevních rukopisech, kdežto od dob cara Simeona na-
byla převahy kyrillice.
* Místní i čelné petrohradské listy zmiňují se
s uznáním o činnosti našeho kyjevského krajanap.
V. Petra, ředitele pečerského gymnasia. Jmenovitě
kladou mu za zásluhu, že uvede do ruské školy nové
kroky a že hledí ku povšechnému vzdělání svých
žáků. Jeho příklad nalezá prý již nyní mnoho ná-
sledovníků. I petrohradský »Kraj« všímal si této re-
formátorské činnosti našeho krajana a chválí, že při-
hlíží vážně k hudebnímu vzdělání svého žactva
Gymnasijní koncerty a literární večery, pořádanév
budově gymnasijní za spoluúčinkování žactva, pře-
kvapují uměleckým vkusem a vyspělostí výkonů
Péčí p. ředitele utvořil se secvičený domácí orchestr
jenž obstarává větší část programu gymn, akademií.
zpestřeného i dramatickými čísly.
German
Uspenskij
Miljukov
Samnel
profesor
Florinský
Miletič
Sofij
Jagičův
Simeon
Petro
Makedonie
Kyjev
Ostromirův
32
article
* Lvovský dramatický konkurs vynesl na povrch
dvě svižně psané práce: »Díletanty« mladistvé spi
sovatelky slč. Wůjcické, dcery tajemníka krakov
ského divadla, a poněkud melodramatickou hru
»Zmory« z pěra známého advokáta a dram. spiso-
vatele S. Frydberga. Žádná z prací nevyniká
hloubkou, ale předností obou jest nepopíratelná živost
a literární intelligence, s jakou jsou psány. Jmeno
vitě první má někojik zdařilých postav z ovzduší
krakovského dekadentismu.
* Ve Vilně zemřel spisovatel F. Bolm sze
wicz, horlivý pracovník v oboru běloruského národ-
ního básnictví a spisovatel četných povídek pro ši-
roké vrstvy lidové. Jeho běloruské verše, připomí
nající lyriku W. Syrokomly, těšily se neobyčejné
přízni jak pro své nadšení, milý a hřející humor, tak
i pro své sympatické stanovisko k nejnižším vrstvám
běloruského lidu. Mnoho původních prací jeho zu
stalo v rukopise. Mají nyní vyjíti se souborným
názvem »Skrypka«. Obsáhlý jeho slovník běloruský
zůstal, bohužel, nedokončen.
Slavjanin.
S Frydberg
Vilno
Skrypka
33
article
Z oizích revuí.
34
article
* Zajímavá debatta o klesání jazyka francouz
ského, zahájena (jak jsme již sdělili) redaktoren
»Révue des rěvues« Jeanem Finotem, pokra
čuje. V posledním čísle téže revue Mok-Běde kon
statuje především, že Armeňané vždy jevili zvláštní
snahu přisvojiti si znalost frančtiny. I v učební
osnově armenské stojí frančtina hned vedle jazyka
mateřského. Byl to výraz vděčnosti za to, že Francie
vždy jevila se býti šlechetnou podporovatelkou utla-
čovaného lidu armenského. Tak tomu bylo dříve
Od té doby však co Francie přestala starati seo
osudy potlačovaného národa, převzvala dosavadní
její úlohu Anglie s Amerikou a tím také získaly si
oba tyto státy onu sympatii, jíž až dosud těšila se
v Armenii Francie. Vedle toho i Německo a Rusko
předcházejí si Armeny vidouce v nich důležitě fak
tory při styku Asie s Evropou. »Anglie pracuje, Ně-
mecko agituje, Rusko stojí na stráži, jen Francie
nečinně divá se, založivši ruce,« praví autor v zá-
věrku. Jaký tedy div, že znalost frančtiny upadá
Armenii ne den za dnem, ale hodinu za hodinou.
* Velmi důležitou studii o moderním dramatě
francouzském napsal Henry Bordeaux pro »Se
maine littéraire«. Zajímavá je hned klassifi-
kace tvorby dramatické. Rozeznáváť autor s me
morální a sociální, jímž se berou thésové
hry p. Hervieu-a, F. de Curela (jejž autor staví nej-
výš), O. Mirbeau-a a j., dále směr satirický
krutý, genre »Théatre libre«, jehož hlavním zástup
cem je Henry Becque a jeho žáci Ancey a Emil Fabre
Směru tomu vytýká Bordeaux, ze mu schází sym-
patie k lidstvu a že hledá lidskou povahu vždy jen
dopadnouti in flagranti při nějakém zločinu. Nej-
úspěšnější směr jest třetí, komedie mravů, jež
podává, aniž by moralisovala, ironický obraz sv
doby. Hlavní zástupci tohoto směru jsou Henride
Lavedau, Donnay, Brieux aj.
Finot
Armeňaný
Armeno
Henry Bordeaux
Curel
O Mirbeau
Becque
Ancey
Fabr
Donnay
Francie
Anglie
Amerika
Německo
Rusko
Asie
Evropa
Bordeaux
Henride Lavedau
Hervieoa
35
article
Mr. Penn.
Bibliografie.
* Časopis Společnosti přátel starožit-
ností českých v Praze. Redaktor dr. J. V. Ši m ák
Nákladem Společnosti.
Ročník VIII., číslo 1. Vycházi zkrát v roce
dává se členům zdarma. Do textu vloženy tabulky
světlotiskem.
Pařížské módy. Nákladem Al. Hynka. Re-
dakci zábavní přílohy vede p. J. Hovorka. Čís. 12.
V části belletristické nacházíme několik kapitol
o písemnictví francouzském a odpověď na Tolsto-
jovu »Kreutzerovu sonatu«, Golicynův obraz »Ne-
zabiješ«.
* Brehmův: Život zvířat. Třetí, nově pře-
hlédnuté vydání. Ssavci. S kolorovanými obrazy.
Nákladem J. Otty.
* Stará Praha. 100 akvarelů Václava Jansy.
Popisuje Jan Herain, sešit 11. Nakladatel Bedřich
Kočí. Nový sešit tohoto okázalého díla, jež v ja-
zyku českém a francouzském zasláno do Paříže na
světovou výstavu, obsahuje čtyři dokonale provedené
reprodukce následujících pohledů: Platnéřská ulice
(strana východní), Meiselova ulice, Kostel sv. Bar-
bory na Františku a Sousoší sv. Ludgardy na Kar-
lově mostě.
doktor
ša
Al
Hynk
J Hovorka
Kreutzerův
Golicynův
Brehmův
J Ott
Jansa
Herain
Kočí
bar
František
Ludgarda
Praha
Re
Paříž
Meiselův ulice
Kara
platnéřský ulice
36
article
* Vypovídací právo obce. Napsal J a ku
Soušek, c. k. okresní komisař v ministerstvu
vnítra. Ve Vídni I., Judenplatz 1900.
Podává přehled zákonných ustanovení, směřují-
cích k ochraně pobytu státního občana, jakož i ku
mezení jeho práva stěhovacího, rozebírá zevrubně,
v jakém poměru stojí vypovídací právo obce k jiným
zákonům, které osoby jsou mu podrobeny a pod.
Spis má zřetel na příslušná ustanovení obecních řádů
všech zemi v říšské radě zastoupených, i všech
autonomních měst, zvláště však na obecní řády,
platné v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Dol
Rakousích.
* Josef Kuftner: Zdání a podoby.
Další řada volných listů z kroniky rozvoje společen-
ského, národního a osobního. 1893—1898
Psal: g. V Praze 1900. Bursík et Kohout, knih-
kupci české university a akademie. Sešit I. Výběr
Kroník, vyšlých pod čarou »N. L.« v pětiletí 189
až 1898.
* A propos d'un Mouvement en Mace-
donie. Par A. Brutus. Bruxelles Librairie Falk
fil. 1900.
Soušek
Kuftner
Bursík
Kroník
A Brutus
Librairie Falk
Vídeň
Čechy
Morava
Slezsko
Dolo Rakousy
Praha
Brusel
d ' uno Mouvement en Mac
37
article
Sienkiewiczovy »Potopy« s obrazy
Věnceslava Černého »Levné illustrovan
knihovny«, nákladem Edvarda Beauforta v Praze.
Sapieha obléhá Januše Radzivilla v Tykotíně
* Nový časopis pro mládež česko-
slovanskou »Hlstorické rozhlody« vydává
nakladatel Emil Šolc v Telči, redakci učitele A. Za-
vadila. Pořadatel hledí historickými vzpomínkami
a obrázky vlastivědnými vzbuzovati v mládeži lásku
k dějinám a vlasti české. Ročně 10 sešitů, první na
ukázku.
*Rozhledy, revue umělecká, politická a so-
ciální. V Praze. Vydává Jos. Pelcl. Roč. IX., čís. 18.
Z hojného obsahu vyjímáme stať Em. K. Zeinera:
Komenský — knězem pod obojí a Neera: Krajina.
Život. List pro výchovu v rodině, škole a spo-
lečnosti, redakcí a nákladem Jos. Pelcla na Král. Vi-
nohradech.
* Průvodce po Karlových Varecha
okolí. Sepsal Eug. Mir. Rutte. Druhé, rozšířen
a hojně illustrované vydání. S praktickými poznám-
kami a mapkou lázní i okolí. Nákladem J. Otty
v Praze.
Místo suchých popisů obsahuje kniha zábavne
články, jimiž se líčí život lázeňský i památnost
místa, vlastnosti zřídel i historické reminiscenc
místní. Zvídáme o středisku Čechů karlovarských
Slovanské besedě, podnikáme výlety až k Jáchymovu
Lokti, Chebu, Františkovým a Marianským lázním
Praktické poznámky na konci knihy výborně ná-
vštěvníka informují. Kniha o 220 stranách prostou
pena je 80 illustracemi a připojena mapa města
Kritika programu realiemu. Knihovny
»Samostatnosti« sv. IV. Napsal JUDr. Fr. Joklík
V Praze 1900. Nákladem družstva »Samostatnosti«
okoll.
Sienkiewiczův
Černý
Beaufort
Radzivill
Tykotín
Šolc
Pelcl
K Zeiner
Komenský
Král
Eug
Rutt
J Ott
Čecho
karlovarský
Františkův
JUDr
Joklík
Praha
Telč
Karlová Varech
Jáchymov Loket
Cheb
Francie
redakce učitel A
38
article
Hudba.
Hudba.
+ Balet. Divadlo stojí teď ve znamení loučení
Za týden odebéře se stará správa, a posledních oka
mžiků jejího regimu používají k slavnostnímu roz-
loučení oni umělci, kteří s výjimkou snad jediného
sami ze své vůle a většinou již dříve, dokud o změně
správy nebylo ještě potuchy, rozhodli se opustiti Ná-
rodní divadlo. Zvláště tuhé loučení má oblíbený te-
norista p. Florjanský: bere je na třikrát, a večery
jsou přímo demonstračně rozechvěné. Vůdcové klaky
či pardon, nadšenců (nelze to dobře rozeznati) křičí
své povely s galerií, dávají signály šálky. O defini-
tivním rozloučení umělce, který na své dlouholeté,
úspěšné působení zanechá tu rozhodně milé vzpo-
mínky, neopomeneme zpraviti své čtenáře a čtenářky,
mezi nimiž lahodně mohutný hlas p. Florjanského,
jeho mužná postava a temperamentní podání v před-
nesu i hře mají zajisté mnohé ctitely.
rodný divadlo
39
article
Dnes loučíme se s veselejším, graciosnějším
uměním. S naším baletem, který je již po »Day-
Sinu«, tak říkaje pohřben. Nyní odchází solová ta-
nečnice pí. Aděla Srnová. Odstupuje z vlastního
rozhodnutí, z příčin soukromých. Ale rozhodně od-
stupuje předčasně v květu své způsobilosti a vzhledem
na zubožený dnešní stav našeho baletu v nevčas
Mohla by mu prokázati platné ještě služby. Panl
Srnová byla na jevišti vždy vítaným zjevem i pro
své půvaby osobní, i pro dovednost, jakou jmenovitě
v charakterním tanci rozvíjela. V tom ohledu zvláště
postillon z »Bajeje« byl její nejdařilejší úlohou,
kterou ne nadarmo ke svému čestnému večeru s
zvolila. Zatančila rozkošnou úložku s celou roztomi-
lostí a vervou, jež byly vlastní všem jejím baletním
výkonům, a zanechala tak po svém umění obran
příznivý a jasný. Umělkyní dostalo se hojně květi-
nových i jiných darů, byla opětovně vyvolávánaa
může dojista se zadosliučiněním vzpomínati důstoj-
ného průběhu svého rozloučení s obecenstvem Na-
rodního divadla.
Day
Srnová
Sina
40
article
+ Koncert Florjanského uspořádán bude
dne 5. července ve prospěch Akademické čítárny
v Rudolfině. Program je rázu slovanského v ariích
i písních. Především vykazuje neprovozovanou arii
ze Smetanova »Dalibora«, Moniuszkovu arli ze »Straš-
neho dvora« a z Čajkovského »Oněgina«. Písněmi
zastoupeni jsou -mistři Kovařovic, Pícka a Malát,
Chopin a Niewiadomovský. Virtuos na klavír, od-
chovanec pražské konservatoře pan Bedřich Křídlo,
přednese Chopinovo Nocturno op. 48 č. 1. a svoje
skladby Impromptu a Papillon z op. 9. a Furianta
z op. 7. Lístky v cenách od 30 kr do 3 zl. dostati
lze v hudebním nakladatelství Fr. A. Urbánka vedle
Národního divadla.
+ Pan Jan Wamser, majitel hudebního ústavu
v Žižkově, v Riegrově ulici č. 774, pořádá se svým
žactvem veřejnou zkoušku dnes v sobotu o 6. hod.
odpolední v sále velkorestaurace »Bezovka«. Po
zkoušce pro dospělé volná zábava při pianě.
+ Výročni veřejné hudební zkoušky
chovanců hudební školy Bohumila
Šejnohy v Karlíně pořádány budou v míst-
nostech velkorestaurace »U města Petrohradu« v
středu 27. t. m. o 3. hodině odpolední.
Smetanův
Dalibor
Moniuszkův
Čajkovský
Oněgin
Kovařovic
Pícek
Malát
Chopin
Niewiadomovský
Křídlo
Chopinův
A Urbánek
Wamser
Francie
Žižkov
Riegrův ulice
Karlín
U město
Petrohrad
národní divadlo
hudební ústav
hudební škola Bohumil Šejnoha
41
article
+ Koncert akademického orchestrua
podbělohorské pěvecké župy Drahorádovy
koná se dnes v sobotu o půl 8. hodině večerní n
Žofíně za protektorátu p MUDra. Emila Kaufmanna,
professora na vysokém učení pražském a předsedy
Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských, ří-
zením hudebních skladatelů pp. Fr. Picky a Boh.
Vendlera. Pořad: L. van Beethoven: VI. symfonie
(pastorální) a) allegro non troppo: »Vznik radostných
pocitů při příchodu do přírody«, b) Andante molteso:
»Výjev u potoka«, c) Scherzo: »Veselá zábava ven-
kovanů«, d) Allegro: »Vichřice, bouře«, e) Alegretto:
»Zpěv pastýřů, radostně a vděčné pocity po bouři.«
Řídí pan Fr. Picka. 2. K. Bendl: »Pochod Táborů«,
mužský sbor. Řídí pan Boh. Vendler. 3. J. Malát:
»Zpěvy lidu českého«, ženský sbor s průvodem
orchestru. Řídí pana Fr. Picka. 4. Boh. Vendler;
»Studie pro malý orchestr a) allegretto scherzando.
b) allegro. Řidí pan skladatel. 5. B. Smetana: »Česká
píseň«, smíšený sbor s průvodem orchestru. Řídí pan
Fr. Picka. Ceny míst: lože 12 K. I. parter 3 k
Drahorádův
Mudra
Kaufmann
František
Picek
Boh
Vendler
L Beethoven
K Bendl
J Malát
B Smetan
Žofín
Francie
Jednota zpěvácký spolek českoslovanský
pochod Tábor
malý orchestra a
Český píseň
VI