2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. dubna 1908. Císlo 118.
4
article
opět do Krakova na universitu. Ale již po roce
zvolen zase de říšské rady i do sněmu zem-
ského a v obou těchto sborech vstoupil ihned
v popředí konservativných klubů. Zvláště byl
činný v otázce volební reformy jak na říšské
radě, tak i ve sněmě haličském, v němž stál
v čele své konservativné skupiny, která uznala
potřebu reformy zemského volebního řádu a ne-
stavěla se tedy proti ní a priori odmítavě.
V nové hodnosti místodržitelské čeká dra.
Bobrzyňského především povinnost, urovnati po-
měr polskoruský. Při řešení tohoto choulosti
vého sporu prokáže nejlépe své schopnosti poli
tické a státnické.
Krakov
5
title
Politické zprávy zahraničné.
6
article
V Praze, 28. dubna.
Praha
7
article
V Polsku.
V Lodi v skladišti lékárny Steinovy policie
při úřadní prohlídce našla melinitovou pumu
třaskaviny. Zatčeno 40 ohyvatel domu.
Ve Varšavě vypátrány tajné místnosti pol-
ských národních socialistů. Nalezeno 2000 r-
volučních proklamací. Děje se zatý kání.
Nové neštěstí Ruska.
Ohromné prostranství od Kyjeva po Moslivu
zaplaveno povodní, jaké tam nebylo přes pů
století. Reka Moskva narostla o 3 sáhy a půl
Voda dosahuje až po mostění mostů, po nichž
zastaveno přijíždění i přecházení. V zaříčné č
sti města nádraži rjazansko-urálské dráhy úplně
jest vodou odříznuto; též brjanské nádraží mo-
skevsko-kyjevsko-voronežské dráhy. Voda dosa-
huje až k stěnám Kremlu. Všechny ulice a uli
čky na dalekou vzdálenost jsou zalopeny r lide
se stýkají po lodkách. V ulicích, bližších řece
voda dosahuje až do druhého patra a uličně
svítilny ztratily se pod ní. Mnoho továren a zá-
vodů okrouženo vodou. Ztráty na majetku jsou
obrovské. Krutě jsou postiženy i obchodní fi
my, mající v zaříčné části sklady. Elektriek
osvětlení je zkaženo, tak že v noci celé město
je bez oavětlení. Podniky, dostávající z ústředn
eloktrárny sílu, musily zastaviti práci. Petrole-
jové lampy a petrolej mají hromadný odbyt
Řeka Moskva, jindy mělká a nepatrná, má vzhled
veletoku, valícího se za strašného šumu rych
lostí bystřiny.
V Kyjově na rozvodněném Dněpru poško
zeno povodní mnoho nákladních lodí, některo
z nich utonuly.
Steinův
Reka
Polsko
Varšava
Rusko
Kyjev
Mosliv
Moskva
Kyjov
Dněpr
Petrol
8
article
Památca genorála N. P. Lineviče.
V osobnosti gen. Lineviče především bije
v oči jeho ohromná populárnost v sibirskýcl
vojskách. Avšak nebožtík se nikdy o tu populár-
nost nestaral. Odkud se brala?
Celé tajemství vězí v jedné črtě jeho char
akteru, která v očích vojsk je spojena se samým
ponětím vojevůdce. To jest nezlomná vůle sta
rého vojína a jeho víra v houževnatost vojsk
Od vůdce nynějších armád požaduje se hlubok,
různostranný um, solidné vzdělání, ale přede
vším charakter, ocelová, neoblomná vytrvaloe
v směru cíle. Lépe rozhodnouti se pro něcon
prováděti to důrazně a vytrvale, než nerozhod-
nouti se pro nic. Um hluboký a vzdělaný, ale
rozptylující se před nebozpečím, jest ve vojen
ském díle veličina záporná. To vidíme v příkla
dech nedávné minulosti.
Všichni se pamatují na pochod Linovičův
na Pekin za povstání boxerského. Slunce peklo.
mezinárodní vojska koupala se v znoji, byla una-
vena, jedva se vleklu. Když po denním pochodu
zastavila se na noclehu, polovice svého počt
se nedopočítávala. Cizí generálové hubují, žádaji
svolání vojenské rady. Na radě vstává německý
generál a prohlašuje, že dále nepůjde; po něm
vstává Francouz a pravi, že jeho vojska nemo
hou dál učinit ani kroku. Totéž opakují Angli
čan, Američan, Japonec a j. Linevič mlčí a čeká
až domluví všichni. Potom vstává, děkujea
praví: „Dobrá, Rusové vystoupí zítra ve 4 hod.
ráno.“ Tableau!
Rusové skutečně nazejtří ráno vystupují
za nimi se motají cizinci, aby se nevzdali ci
dobytí Pekinu.
V ruských vojskách koluje na tisíce histo-
rek a anekdot, charakterisujících Lineviče jako
muže houževnaté vůle, neznajícího a neustupu-
jícího před žádnou překážkou.
Když byl jmenován vrchním velitelom
v Mandžurii, ruská vojska rázem nasyla nové
sebedůvěry a byla přesvědčena, že prohrané
Památca
Linevič
Francouz
Angl
Američan
Japonec
Rus
Tableau
Peking
Mandžurie
9
article
bitvy byly pouze následkem nerozhodnosti ru-
ských vojevůdců a pod Linevičem že se všechno
spraví a že Linevič za žádnou cenu neodstoupí
Na neštěstí přišel portsmouthský mír a naděje
ruského vojska se nesplnily.
Nemohoucný parlamentarismus.
Všecky ústavní státy evropské prožívaj
svoji krisi. Současný parlamentarismus se pře-
žívá ve svých dosavadních formách, všude po
ciťuje se potřeba reformy. Především ve Franci
jest otázka nedělného parlamentu již delší dobu
předmětem diskuse v polilických kruzích a pa
řížská »Revue« (dřívější »Revue dos Revuese
uspořádala nedávno anketu o této otázce mez
francouzskými státníky, politiky, filosofy, socio-
logy a — jak ve Francii nelze ani jinak —
literáty. Redakce »Revue« rozeslala na celou
řadu vynikajících lidí dotazník, v němž žádá
o jejich úsudek o úpadku parlamentarismu
ptá se jich na mínění, jak by se docililo ná-
pravy. Uznávají-li, že nemohoucný parlamen
ztrácí všecku váhu svojí legislativní moci, a co
soudí o nutnosti i prostředcích nápravy v tom
směru — zda nějakou novou úpravou voleb
ních řádů, či novou organisací zákonodárných
sborů.
Linevič
Francie
10
article
Z aktivních politiků, kteří se ankety zů
častnili, odpověděli těměř všichni souhlasně na-
prostým přisvědčením, že nedělnost parlamentu
zaslouží nejvážnější pozornosti a vymáhá hle
dání cest po nápravě. V tom shodli se býval
ministři Pierre Baudin, R. Poinear
i Jules Siegfried. poslanci Ch. Benoi st
J. Reinach, M. Sembat. Člen Akademie
posl. Alexandre Ribot, odpověděl velm
stručně, ale řízně: »Náprava zla, o němž mlu
víle, leží pouze ve zlepšení politických mrava
Bude nesnadno ji prověsti, ale je to nezbyln
a důležitější, než všecko ostatní. « Poslanen
Joseph Reinach projevil minění, že majo
ritní systém neposkytuje pravou a přesnou re
presentaci vůle národní. Domnívá se, že nutná
reforma parlamentarismu byla by proveditelna
utvořením mimoparlamentních komitétů, nezávi
slých na jeho rozmarech a vírech.
Z dožádaných sociologů a spisovatelů vlce
méně zajímavě se vyjádřili člen Instituta Aifred
Fouillée, ředitel »Revne Socialiste« Eugen
Fourniěre, bývalý ministr Yves Guyd
Anatole a Paul LeroyBeaulieu, z »ne
smrtelných« Em. Faguet a Anatole France
dále Victor Margueritte, Mareel Pré v o
a známý individuulista J. H. Rosny. Tento
poslední vyjádřil se o úpadku parlamentním
velmi skepticky. Píše: »Vaše otázka mne nijak
nepřekvapaje, neboť ev dentní nemohoucnost par-
lamentu bije přímo do oči. Stává se to zvláste
za lakových okolností, kde jde o individuáln
svobodu, a za trvání starých, prázdných a pro-
tivných formalit.« Pokud se jedná o veliké re-
formy politické a sociální, nemysli J. H. Rosny.
že by je dovedl prověsti tento úpadkový parla
ment. Svůj úsudek končí slovy: »Dospěli jsme
k epoše, kdy bude užilečno, aby individnáln
iniciativou a akcepel jednollivých skupin realiso
vání praktických reforem bylo učiněno neodvislým
od akcl politických a chránéno bylo vládou. «
Baudin
R Poinear
Jules Siegfried
Ch
Ribot
Joseph Reinach
Revne Socialiste
Fourniěre
Guyd
Anatol
LeroyBeaulieu
Faguet
Margueritte
Mareel
Rosna
Anatol Franca
Institut Aifréd Fouillée
11
article
Marcel Prévost píše podobně příkře
»Všecky poslední zákony, přijaté francouzským
parlamentem, svědčí o připravě zcela nedosta-
tečné, o hluboké ignoranci a snaze zalichot
se nízkým pudům voličstva.« M. Prévost nevidí
možnosti, že by se to dalo napraviti, poku
trvá všeobecné právo hlasovací — a nevěnuje
se při tom náležitá pozornost výchově voličstva
Pokud se tak nestane, bylo by lépe po míněn
Prévostově, kdyby legislativa byla svěřena ně-
jaké radě, nezávislé na širokých vrstvách volič-
ských. Na příklad jakési státní radě. —
Stejně kriticky a většinou zcela odmítavě a bez-
nadějně o nynějším stavu parla mentarismu fran
couzského se vyslovují i ostatní spisovatel
k účasti na anketě vyzvaní.
Harden contra Eulenburg-
Říšský soud německý v Lipsku určil pře
ličení o Hardenově odvolání proti rozsudku
který vynesen byl berlinským trestním soudem
na den 22. května. Homosexuální styky knížel
Eulenburga s Ernstem zdají se býti potvrzeny
novou nápadnou okolnosti. Zjišťuje se nyní totiž,
ze 12 000 marek, kteréž obdržel prý Ernst o
kněžny Eulenburgovy, pocházelo od knížete sama.
Obránci knižete uvádějí sice, že Ernst je človél
Marcel Prévost
Prévostův
Harden
Eulenburg
Hardenův
Ernst
Lipsko
12
article
nevěrohodný a vícekráte již trestaný. Ernst háj
se ale tím, že byl trestán toliko pro rvačky
nikoliv tudíž pro něco — nečestného.
Nepokoje na inde-afganské hranici.
Neustálé anglické výpravy proti nepokojným
kmenům na afganské hranici měly až dosu
jenom nepatrný výsledek. Nedávno sice zkrotili
Angličané odbojný kmen Zsků, ale nyní ohrožuje
devět kmenů hranici indiekou. V čele hnut
stojí tentokráte Mohmandové. Nápadno jest, že
kmenové tito zorganisovali tentokrát výpravu svou,
zásobování atd. podle dokonalých pravidel vá-
lečných. A neméně nápadno jest, že úřadníci
emira afganskému hnutí nepřekáží, ano trpí, že
i Afgenci vyzývají k svaté válce proti Angli-
čanům. Emir Habib Ullah nebyl ovšem nikdy
valně nadšen smlouvou anglo-ruskou, kterou
Rusko přiznalo Anglii výhradný vliv na Afgani-
stan, zaručujíe sice emiru celistvost říše, ale
s podmínkou, že zahraniční jeho politika říditi
se bude pokyny a zájmy anglickými. Jest známo,
že Německo oplácí osamocení svoje Anglií ve
všech koutech světa mařením její plánů i zdá
se, že s emirem, který by sám o sobě nemě
odvahy proti Anglii vystoupiti, hrají i zde prsty
německé, které nabyly tak velikého vlivu i v sou-
sední Persii,
Ernst
Angličan
Angl
Habib Ullah
Rusko
Anglie
Německo
Persie
13
article
Vážné obvinění proti Rooseveltovi.
Člen poslanecké sněmovny Spojených států
Willett z Nov. Yorku, minule prudce útoči
proti presidentu Rooseveltovi, obviňuje jej z
zodpovědnosti za krisi finanční na sklonku mi-
nulého roku. Willett pravil, že mezi všemi re-
publikánskými poslanci zavládlo jakési mlčení
z obavy před presidentovým »velikým klackem«
Poukazoval zvláště pak i na imperialistické
choutky presidentovy, které zjevny byly na př.
z nedávného rozpuštění celých setnin vojska
amerického; Roosevelt má prý více než kdokol
před ním na svědomí vážné otřesení důvěry
lidu ameriekého v nynější soustavu vládní,
vinen i t' měř ze zničení ameriekého obchodu.
Svým jednáním způsobil paniku ve všech kra-
jích Spojených států. Winett končil nadějí, že
z Bílého domu presidentova ve Washingtoně
budou odstraněny podobné příčiny nepokoje
mlčení podezřelého, že všude dosaženo bude
zase klidu.
Roosevelt
Willett
spojený stát Willett
York
spojený stát
Washington
poslanecký sněmovna
14
article
Návrh zákona o jmenování
a kvalifikačním posuzování soudců.
Návrh zákona o jmenování
a kvalifikačním posuzování soudců.
(Anglické a americké vzory. — Prá vo
návrhu při obsazování soudcovský ch
míst. — Kodstranění národnostních
sporů při jmenováni sondců v zemí cb
s různým jazykem.)
Ústřední výbor Sdružení rakou-
ských soudců, vykonávaje usnesení valně hro-
mady, podá v tomto zasedání poslanecké sněmovně
návrh zákona o jmenování a kvalifi-
kačním posuzování soudců, vypracovaný
na zcela nové basi. Nejpodstatnější stránkou návrhu
má býti zřízení senátu pro záležitost
osobní, senátu to, složeného z osob stavu soud
covského, jamuž by přináleželo právo návrhu na
jmenování spudců (anslogicky dle způsobu ob
sazování míst na vysokých školáci), jakož i posu
zování kvalifikace soudcovskě.
Tomuto senatu mají býti talé přidělovány k vy
řízení nesnáze, jaké vznikaji při obsazování soud
covskýcb míst v zemích s různou řečí. V úvodu
k návrhu zákona p ukázáno jest na anglické
americké zřízení soudní, načež velmi obšírně
vyslovují se zůsady reformy. Ty jsou v stručnosti
shrnuty: Obsazení soudcovského místa smí s
státi jen na základě navrženého jmenování.
sdružený raka
15
article
Návrh činí senát pro záležitosti osobní
který budiž ztízen u soudů první, druhé i třeti
instance. Pro každě vyhlášené místo musí býti
tři uchazeči, pro více, současně obsazovaných
stejných míst však aspoň vždy o dvě osoby více
než kolik míst jest. Navržen jest ten, kemu při-
padne relativní většina hlasů. Senáty osobní
složeny mají býti z presidenta soudu jako před-
sedy a členů, zvolených to soudců z celého ob
vodu dotyčného soudu. Také posuzování kva-
lilikace soudců a soudcovských kandidátů při-
náleží osobnímu senátu. Posuzování to má se díli
při žádostech o místa anskultaniská, dale
o místa presidenta soudu, pak o soudcov
ská místa u vrehního zemského soudu nebo nej-
vyššího a kasačního soudu a eventuaně u všech
pro soudcovský úřad zkoušených, ve službách soud-
ních se nalezajících osob v každém třetím roee
po složení přísahy soudcovskě až do dokončení 24.
služebního roku; při nezkoušených právních prakti
kantech a auskoltaniech každoročně.
Každé dobrozdaní má se vysloviti o způsobnosti
právních vědomostech, píli, dosavadních výkonech,
jakož i o osobních vlastnostech (charakteru) uchazeč
tak zevr bně, aby z posudku byl jasným obraz jeho
osobnosti. Posudek ten jest píse m n ý, sden
16
article
se posouzenému; všichni uchazeči mají právo do po-
sudků senátu nahlédnouti. Proti posudku může býti
od posuzovaného ve 14 dnech podán býti rozkla d,
o jehož oprávněnosti neb neoprávněnosti rozhoduje
nezvratně osobní senát nejblíže vyšší instance.
V motivování návrhu zákona se uvádí, že jest
značným krokem na cestě k dosažení skutečné ne-
odvislosti soudeovské. Musí býti poskytnuia
záruka, že vyhlášená místa obsazena budou v ur-
čité době a osobami, jež z kruhů odborných jsou
označeny za způsobilé. Průtshy s obsazováním míst.
jdoucí do měsíců a let, zaviněny jsou velm
často na přání politických stran a to by
zřízením senátů bylo odstraněno.
Ohledně odstranění sporů národnost-
ních při obsazování míst v krajích a zemích s řečí
smíšenou, navrhuje osnova odstraněni sy
stému bodnostních tříd (Rangklassensystem
a nahražení téhož systémem postupu dle
služného. Tím doufá ve zmírnění ostří národnost-
ních sporů, jež vznikají namnoze obsazením míst
dle hodnosti titulu jaksi významného. Ozobní senát
také ve smíšeném území (po případě moho
býti zřízeny senáty dva — praví osnova —
poskytuje také daleko větší záruku, že při návrzích
pro jmenování rozhodovaůi budou jen úvahy o způ-
sobilosti odborné. Konečně veřejností dobro
zdání má býti učiněn konec tajné kvalifikaci, ktará
dosud byla Damoklovým mečem, visícím nad každým
»neodvislým« soudcem.
Damoklův
senát
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Sjezd staročeských důvěrníků vyne
pro stranu, »stále ještě vedouel« — jak řečníe
sjezdu důsledně nazývali nár. stranu svobodo-
myslnou — memento, kteréž, ne-li jinak, aspoi
theoreticky zasluhuje povšímnutí. Jinými slovy
řečeno, nikdo síce na celém světé nevěří, že by
se strana národní, jinak staročeská, mohla někdy
státi v národě zase vůdčí, ale její nedělní sjez
byl těchto tužeb pln: ozývaly se z řeči nejen
nejstarších, ale i nejmladších státníků jejích.
Zejména byl to zems. posl. dr. Lubož Jeřábek.
který mluvě o nepopíratelně prý vzrostlém sebe-
vědomí strany, o »přímo povznešené náladě
sjezdu«, očekávsl pevně, že sťrana učiní vážný
pokus o seskupení všech upřímn
státoprávnlch stran a vyžádal si do-
konce, aby bylo důvěrníkům strany staročeské
uloženo, aby tento pokus na sněmu královstv
českého provedli a dodal: »Skulek tento bude
v lidu českém uvítán jako vysvobození z ža-
lostných a bezradných poměrů nynějších.e
Mladý vůdce staročeské strany ve své povzne-
sené obrazivosti vidí ji již v úkolu osvobodi-
telky, která přejímá z rukou »strany dosud ve-
doucí« vedení a staví ji jako reorganisaforku
v čelo takového seskupení stran českých, jež
v tomto rozsahu nepodařilo se na říšské radě
sjednotiti ani »Národnímu klubu«. Řeč pena
dra. Jeřábka nemá ovšem prozatím jiného prak-
tického významu, než jako výmluvný doklad
jeho rčení o vzrostlém sebevědomí jeho strany
vzrostlém ovšem poněkud přespříliš nepoměrně
Ale je také symptomem. Při živém, a jak
pevně donfáme neúmorném těle nárední strany
svobodomyslné, hle povstávají a již hlás
se dědicové vůdčího jejiho poslání v národě.
A právě z řady těeb, na jichž »známky živolae
zvykla si odpovídati ostatní politická veřejnos
známým citátem z Erbena: Ty mrtvý lež . .
doktor
Jeřábek
Erben
strana svoboda
18
article
Je v tom bezmérná dávka ironie, ale pro nej-
věrnější a nejstarší stoupence strany mlado-
české, pro svědky a spolutvárce rozkvětua
strmého v pravdě všenárodního rozmachu jejího
je v tom i — látka ku přemýslení, mluvl-li
dnes strana punktatorů o svém mesiášství
v »bezradnosti a zoufalství pod vlivem positivní
politiky«. Aspirace poslance dra. Jeřábka zůstanou
ovšem provždy těžkým snem přes všechnu vy
pínavost jeho strany i jejíbo tisku, který úsly
»Uníonu« v polemice proti nám vývody staro-
českého sjezdu nazývá vysoce — vážnými. Vači
mentorství »Uniofiu« nutno opakovati: Dnešní
povážhvě situace českého zastupitelstva říšského
prapůvodní příčinou je strana staročeská svým
strašným proviněním vyrovnacím, neboť situace,
utvořená hřišnou staročeskou koncesí uzavřeného
území Němcům, dosud podlamuje všechny české
snahy za nezkrácené rovné právo v celých Če-
chách. Kdyby národní strana svobodomyslná ne-
byla vykonala svůj osvobozovací čin ze zoufa-
lého postavení, do něhož vržena věc národa
Staročechy, dnes nebyla by jazyková nařízení
Stremayrova ničím víe než — vzpominkou
I dnes je záchrana možna, pouhým návratem
národní strany svobodomyslné k velkým činům
její minulostil
— Okresní soud v Karlových Varech fal
šuje veřejné listiny. Dr. Ferdinand Heller žá-
dal u okresního soudu v Karl. Varech za úřadní
Jeřábek
Němec
doktor
Heller
Karlová Vary
Vary
okresní soud
19
article
výpis z pozemkové knihy o realitě, patřící če-
ské straně. Okresní soud výtah, vlastně doplněk
jeho dne 27. dubna 1908 vyhotovil, ale če-
ské zápisy, které jsou v dotyčné
vložee pozemkové knihy zanese ny,
ve výtahu přeložil do němčiny. T
jest již vědomé falšování veřejné listiny, nebot
výpis z vložky pozemkové knihy musí býti věr-
ným jejím obrazem. Ve vložce té zapsáno
usnesení chebského krajskéhe
soudu z roku 1906, kterým soud ten nařídi
po rekursu dra. Ferd. Hellera, okresnímu soudv
v Karlových Varech, když tento byl českou
knihovní žádost dra. Hellera vyřídil německy,
aby ji vyřídil česky a česky do pozemkové knihy
zanesl. Tedy v roce 1906 ještě sama nynější
expositura pangermánského Volksratu v Chebu,
dříve c. k. krajský soud uznávala, že česká po-
dání se česky vyřizovati muusí. A dnes okresní
soud v Karlových Varech i toto tehdejší usnesení
překládá do němčiny. Proti tomuto falšování li-
stin zakročil dr. Heller nejostřejším způsobem.
— Čin německého poštovního c. k. zuřivce.
Německo - brodský případ označují německé
časopisy jako revoltu českých poštovních úřad-
níků proti platným předpisům. Čeho dopustil
se vlastně pošt. úřadník, konající noční službu
dne 23 t. m. na nádraží v Německém Brodě?
Heller
Karlová Vary
Cheb
německý Brod
okresní soud
20
article
Označil poštovní vaky, obsahujíeí listovní a pe-
něžní materiál, určené pro rychlíkovou vlakovou
poštu na místě německým » Wien Tetschen 23«,
českým nápisem »Vídeň Děčin 23« a to byl
onen hrozný zločin, ona revolta, jež pobouřila
německou žurnalistiku a měla míti též prý
v zápětí intervenci předsedy ministerstvau
ministra obchodu dra. Fiedlera. Co však učinil
naproti tomu oficiál Klein, který zmíněnou
vlakovou poštu provázel? Vykopal v pra-
vém slova smyslu a sluhou dal
vyházeti z vozu šest objemuý ch,
českým nápisem opatřených vaků
s potupnou poznámkou, že neroz-
umí, co jest to Vídeň a Děčtn. T
stalo se v ryze českém městě na půdě
království českého, kde čestina má býti rovno-
cenným a rovnoprávným jazykem zemskýma
státním! Sta a sta dopisů, jak českých taki
německých, nejen že utrpěla značné zpozdění,
ale i potupena byla podpadkem boty surového
německého c. k. zuřivce. A těmto lidem, jichž
do Čech z Vídně jezdí na tucty, svěřiti musí
české obecenstvo svoje nejdražší hmotné i du-
ševní statky. Oficiál Klein, ktorý jest již po
léta přidělen vlakovým poštám »Vídeň Děčin 23«,
»Vídeň Praha 21 a 22« a »Vídeň Libava 107«,
tedy na tratích více než ze dvou třetin
ryze českých, nerozpakuje se doznati ve-
řejně a před svědky, že nerozumí, co jest to
Vídeň a Děčín, ačkoli denně sta dopisů s po-
dobnou adresou má v ruce ! A pak se díví
české obecenstvo a obchodnictvo, že dostává
pozdě zásilky; zde má vysvětlení, jež mluvi
za celé knihy. Ale i kdyby nerozuměl, co zna-
menají slova »Vídeň Děčín«, pak mělo mu
býti číslo 23, jež jest úřadním označením
dotyčné ambulance, směrodatným, i v tomto
směru dopustil se týž úřadník neomluvitelného
služebního přestupku, neboť dle instrukce nemá
býti nahodilé chybné označení poštovních zá-
věrů přičinou k vyloučení těchto z dopravy.
Fiedler
Klein
Vídeň
Čechy
Děčín
Wien Tetschen 23
21
article
Jak pak nazvou Němci toto přímo na národ-
nostní běsnění hraničicí počínání oficiála Kleina,
jehož svévoli, díktovanou německým furorem,
zaviněno opozdéní sta a sta zásilek, když
užití pouhých dvou českých slůvek »Vídeň
Děčin« nazývají revoltou? Opakujeme znovua
znovu, co tvrdili jsme již bezpočtukráte: dokud
svěřeny budou zásilky v Čechách podané a do
Čech jdoucí vídeňským německým zuřiveům a
nebude provedeno úplné rozdělení vlakových
pošt, dotud opakovati se budou ony nejvýs
smutné zjevy, že denně na tucty dopisůa
zásilek, opatřených českou adresou a jdoucích do
českých míst (do německých ani nemluvě),
jsou chybně instřadovány, po připadě i vráceny
podavateli s potupnými poznámkami: wo Post,
unbekannt, existirt nicht ap.
— Rodinné zprávy. Slečna Julie Klenkova
z Vlastimilu a pan Ladislav Rott, spolumajitel
a prokurista fy. V. J. Rott v Praze, slaviti budou
sňatek manželský v pondělí dne 4. května o 41/2 hod.
odpol. ve farním chrámu sv. Petra.
— Úmrlí. V neděli dne 26. dubna t. r. zemřei
v Praze pan MUDr. Emil Kodrle, c. k. země-
panský lékař v Zábřehu, v 40. roce věku svěho. Te-
lesná schránka zesnulého bude dnes ve středuo
půl 3. hod. odpol. v kapli německého pathol ranutom.
Němec
Klein
Klenkův
Vlastimil
Rott
V J Rott
Petro
MUDr
Kodrle
Vídeň
Čechy
Praha
Zábřeh
22
article
Německá armáda.
Německá armáda.
V souborné publikaci o moderním Něme-
cku, klerou vydala nedávno redakce pařížské rovue
„La vie contempotuine“,*) vyšla z péra německéh
generála v. Pelet-Narbonno politicko-psycholo-
gícká stude o německé armádě, o hlavních prvcích
a činitelích její síly. Studie, jak je samozřejmo u au-
tora, který jest aktivním důstojníkem, psána je se
stanoviska čístě militaristického a nose pečet ryze no-
meckého vojenského ducha, který silnou armádu po-
važuje za největší mravní i materiální oporu silného
moderního státu. Pro nazírám vedoucích kruhů po-
litických i vojenských na úkoly armnády a ná dnešní
její situaci při rozpinavosti moderního Německa je
studie Pelel-Narbonnova velmi charakteristickou.
Německo
PeletNarbonnův
23
article
Zdafnost armůdy měří se její početností a či-
nitoli intellektuálními i mravními, předhevším dlsci-
plinou. Německo má okrouhle 62 miliony obyvatelo
a roční přírostek činí více nez 800.000 duší. Na ka-
ždou připadá průměrně 42 delí. Poslední třída, po-
volaná r. 1906 k vojenské službě, čítala 511.000
mužů a 220.000 bylo odvedeno, počítaje v to i kon-
tingent námornictva. Dále bylo 55.500 dobrovolníko.
coz činí celkem 275.500 mužů. Do zálohy, jež má
doplňovati armádu ve válce, zařaděno 84.500 muzů
čo domcbrany 116.500 mužů, z nichž mnozí jsou
schopni k aktivní sluzbě. Dle rozpočtu r. 1908 číta
německá armáda 25.103 důsťojníky, 591.735 muzn.
k tomu 265 důstojníků a 23.809 muzů osadního v j-
ska, celkem tedy v míru 25.368 důstojníků, 615. 544
mužů, 110.485 koní a 3152 děl a potahem. U př-
choty trvá služební doha dva réky, vyjímaje jedno-
roční dobrovolníky, z nichž se doplňuje sbor zálož-
ních důstojníků, u kavalerie a jízdního dělostřele-
ctva tři roky. Výzbroj jest dobrá a výcvik zname-
nitý. Vrchní velení ve válce jest výhradně v rukou
císaře, v míru mají tři královstvi německá jistá pri-
vilegia a také, stejně jako Prusko; ministra války.
ale císař má právo inspekce všech oddilo.
Německo
Prusko
24
article
*) L „Nár. Listy“ ze dne 19, t. m.
Existence jodiného chéfa, jenž není zodpověd
ným parlamentu, jest již v miru velkou výhodou pro
německou armádu a ve válce vynikne talo výhoda
ještě více. Osoba císařova působí na vojina většín
morálnim vlivem a má větší vážnost než generál
jenž může býti parlamentní většinou každdou chvi
odstraněn. Nucená vojenská služba trvá v Prusku
dále než sto let, kdežlo v oslatních státech byla za
vedena teprve po roco 1806. Prusko jest hrdo, ž
podrobile všechno své obyvatelsivo vojenskké výchově
mnohem dříve, než ostalní národové a to mělo vel-
nni příznivý účinek na vývoj vojenského duchav
národě. Pruští králové byli vždy prvními vojáky
armádě a konali všechny povinnosti důstojníka, prole
také požívají aůstojníci v Prusku a v celém Něme-
cku velké vážnosti. K tomu ovšem přispívá, že dů-
stojníci náleží k nejvyšším třídžám společnosti, co
jeví účinek i na disciplinu, poněvadž je to povznás
v očích mužstva. Důstojník zaujímá vůbec ve stát
první místo. Kromě toho mají důstojníci němečuí do
ležité privilerium: o každím jmenování důstojník
hlasují napřed důstojníci jeho pluku a v záloze do
stojníci téhož obvodu torritoriálního. Je-li výslodel-
hlasování jednomyslně nogalivní, nedojde k jmeno
vání a netřeba ani udati dúvody. Tím jest zajištěn
hemogenita důstojnických sborů
Prusko
25
article
Vojenské schopnosti mají zvláštní důležitost pre
národ jenž chce zachovati nedotčenou svoji národní
velikost. Kromě lásky k vlasti a stutečnosti vůč
smrti vyžaduje se také inleligence a tělesná otuži
lost. U všech vzdělaných národů snaží se nyní so
cialisté a pacifisté zničiti lásku k vlasti a odsuzuj
válku. Pacifistě jsou v Němocku veliteli bez vojsk
ale socialismus nabyl takového významu v polt-
ckém zivotě německém, že by moll ve válce seslabit
vojenskou aktivitu. Vůdcové strany prohlásili sice na
proli frapcouzskkým hervéistům, že v případě, kdy-
by Německo bylo napadeno, byli by ochotní je hájiti
ale vzhledem k dřivějším prohlášením a chování s
socinlistických listů nelze se ubrániti podezření, že
toto tvrzení vůdců strany bylo díktováno politickým
oporlunismem vůči massám voličstva, iež liz se
nak nedaly zlákati. Jest mnoho socialistů jen náhiod-
ných a se zřetelem na ty se zachovává jistá umírně-
nost, ale pravi socialisté by se nepohoršili, kdyby
byly prohlášeny hervěistické zásady. Socialistě pro
hlásili, že se zůčastní pouze obranné války, totia
kdyby nepřítel překročil hranice. Tím prohlašují, ze
půjlou do armády jen z podmínkami a nedbají pra-
vidla, že nejlepší parádou jest předejíui ráně. Cho
vání se socialistů ve válce jest tody nejistě, ale př
manevrech a kontrolních shromážděních jsou plí-
pady odporu velmi řídké, zdá se, jako by uniform
zapuzovala protimilitaristické smýšlení. Nutno všal
doznati, že člověk silně nasáklý socialismem nen
dobrým vojákem.
Německo
26
article
Vřelá láska k vlasti jesí skoro u celého národa
německého naprosto nepochybnou. Třeba zi jen při-
pomenouti její rozmach po hrozné pohromě r. 1806
Rovněž zajímavo jest, že Prusko mohlo r. 1866 po
číti válku s Rakouskem proti vůli většiny poslane-
cké sněmovny, kdež převládala strana pokroková
Jakmile se však stalo rozhodnutí pro válku, seřadi
se všichni kolem praporu. Vysvětluje se to z valné
části historickým vývojem Pruska a zvláštnímí posta-
vením jaké rod Hohenzollerů vůči obyvatelstv
raujímá. I nejoposičnější strana lne v srdci k rodia
svých panovníků a tento cit lze nalézli i v řadách
socialis tů.
Slatečnost starých Germanů jest známa, ve
středověku byli němečtí lancknechti hledhini a ve
všech moderních válkách se Němci dobře bili. Postu
civilisace působí však i v Německu změkčujícím účín-
kem a to mohlo by míli za následek oslabení vojen-
ského ducha. Německo nevedlo již dlouho velkou
válku, ale ve válce koloniální v Jižní Africe se ně-
mecké vojsko osvědčilo znamenitě. Arci to byli vý-
hradně dobrovolníci, tedy elila vojska. Rovněž in
teligence hraje v moderní válce velkou úlohu. Uzná-
vá ze snal všeobecně, že ve směru intellektuálnín
náleželo Německo vždy a náleží posud k prvním ze
mím na světě. Výchova školská i na škole obecné
jest rozhodně prostředkem k probuzení této inteli
zence, V tom směru kráčí Německu v čele všech ní
Prusek
German
Němec
Prusko
Rakousko
Německo
jižní Afrika
cký sněmovna
27
article
rodů. V kontingentu pruském, zařaděném v r. 1906
bylo na př. jen 0.03 analfabetů (ve Francii 4.3
v néklerých provinciích pak nebyl ani jediný anal
fabet.
Vojenská hodnota armády závisí konečně na je-
jím stupni discipliny. Pro německou arnnádu jest do-
brým znamením, že vnějši formy subordinace nebý
vají skoro nikdy přestoupeny a že případy porušen
discipliny, zvláště případy tězké jsou tak řídk
Borpečně lze soudili na stupeh discipliny u armády
dle toho, jak se chová na ústupu po porážce. Alep
katastrofé r. 1806, po Jeně, ani jediný hlas se ne-
ozval proti důstojníkům, ani jediný výkřik „Na
zrádce!“ Ústup po bilvě u Frontenesu r. 1868, j-
diná porážka pruská od té doby, vykonal se v nej-
lepším pořádku přes to, že vrchní velení ztratil
úplně hlavu. Stejně bylo také u Coulmiersu, po jed-
ném vážném nezdaru německém r. 1870. Konečn
sluší připomenouti, že v revolučníchi lelech 1848 a
1849 nebyla armáda pruská ani na okamžik otře
sena ve své věrnosti, naopak stala se oporou pořád
ku v ostatních státech němockých. Z toho všeho lze
souditi, že i vbudoucí válce německá armáda spl
naděje, jež do ní národ skládá.
Francie
Jena
analfabet
28
article
Hudba.
Hudba.
Bolinmil Benoní jubflanlem. V nejlepším rez
květu mužně síly — pořád výborný Don Juan (n
divadle arci), zajímavý Romeo i lstivý Jago — slaví
pan Benoni dne 5. května č tvrt století sv
trvalé, nepřerušené a znamenité činnosti pěvecké
u opery Národního divadla! Dvacet pět let je už vel-
mí slušnou řádkou v životě a dokonce v životě umě-
ce, exponovaného v tolika a tolika stech večerech
rolich nejobtížnějších. Ale na panu Benoním není
znamenati ani stopy únavy! Vzpřímen, se širokou
hrudí a jiskrou v oku jde dnes po čtvrt století právě
tak, jako když se chystal k prvému křtu na jevišt
hlaz jeho, pevně ovládaný, nesetřen zní kovově do
vyzlacených prostor Národního, uchvacuje posluchač
lahodou i mohutností, jakou jímal od počátku; ac
hry se týče — v celé zalerii postav operních zůstáva
Juan
Benon
Benoní
národní divadlo
29
article
nedostižným. Za tak řídkých, lichotivých okolností
věru radoslno přát jubiláru, klerého přes všechen
zevní, mužný dojem dlužno přoce jenom řadit k za-
sloužilé starší a elitní gardě z opery českého dí-
vadla, spočítají-li se lela jeho umělecké činnosti.
Absolvent výborné školy Lukesovy, přišel pan Be-
noni k Národnímu ještě v době, kdy místr Lev se
Stropnickým dělili se o vavríny. Mladý pěvec spo-
kojil se pro několik prvních let menšími úložkami,
ale po odchodu Lva i Stropnického na ráz vyník
v vděděných partiích. Talentován, zcela mimořádně
hlasem obdařen, zjevem pro jeviště stvořen, rosu
každým večerem a rolí, tvoře celý cyktus postav
operních. Bezpočtukrát jeho krásný baryton i hra
zaujaly cízí ředitele; velmi vábné nabídky lákaly
ho do ciziny. Benoni však zůstal plných dvacet pět
let věrným scéně naší a tím zasloužil nesporně i po
té stránce uznání a vděčnosti. V titulní partii opery
„Hans Heilinz“ vystoupí příštího úterka, v den 25.
výročí svého engažování. Obecenstvo dozajista u přl-
ležitosti té osvědčí mu svoje sympatie a uznáníl
+ Koncert klavírního virtuosa Josefa Jandy,
ve čtvrtek dne 23. dubna v hotelu »Ceutral« v Praze,
přivábil hojný počet posluchačstva, které s patrným
zájmem sledovalo výkony snaživého umělce. Z
každým číslem rozléhal se bouřlivý potlesk. Koncer-
tista nastoupí nyní dulší cestu uměleckou.
+ Z Pažíže, 28. dubna. (Zvl. tel. »N. L.«) Pe-
vecké družstvo moravských učitelů u přítomnosi
četných umělců u Rodina dosáhlo dnes skvělého
úspěchu. Pěvecký zájezd přijat okázale.
Lukesův
Stropnický
Benon
Heilinz
Janda
Rodin
Praha
30
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Maryša bratří Mrštiků v Raimundově divadle
va Vídni. Byla nám dodána tato zpráva: Včera,
zavítal do Národního divadla, meškaja právě
v Praze, ředital divadla »na Vídeňce« p. Karezag
s tajemníkem p. Steiningram. Při té příleži-
tosti jednáno bylo o provozování dramatu bratři
Mrštíků »Maryša« na scéně vídeňského divadla
Raimondova, které pod jednou správou jest spojeno
s divadlem na Vídeňce. V zásadě byla o tom již
učiněna dohoda s autory hry a řed. Karczag in-
formoval se zvláště o výpravě. Jednal s ředitelem
Schmoranzem, s nímž ke shlédnutí dekoračníhe
Maryša
Mrštiků
Karezag
Mrštík
Raimondův
Schmoranz
Praha
Vídeňka
Raimundův divadlo
v Vídeň
národní divadlo
ředital divadlo
vídeňský divadlo