1
article
erencích nějaké shody bude docíleno, že teprv
zahájeno bude jednání vyhlednutého příštího
ministerského předsedy uherského (aneb vy-
hlednutých kandidátů pro tuto hodnost) s uher-
skou opposicí, než se bude moci přikro-
čiti k hledání a získání ministrů odborových.
Věc může se tedy snadno do několika neděl
protáhnouti. O věcném výsledku vídeňskýcha
peštských porad nechce se tentokráte nikde ujati
žádná pochybnost, t. j. soudí nebo očekává se
obecně, že ve Vídni, jako vždycky, když Ma-
ďaři něčeho důrazně žádají, i tentokráte povolí
a že bude mír v uherské poslanecké sněmovně
zjednán více nebo méně dokonalou kapi-
tulací vídeňských činitelů dle toho, jak
opposice uherská v důvěrné shodě s li-
berální většinou za dobré uzná se
mírnit či nemírnit.
Velmi komické je podívání na německé ča-
sopisy předlitavské, na orgány našich zarputilých,
ale oproti Maďarům vždy jenom velkohubých
odpůrců. Německé orgány trnou totiž strachy,
že stará fikce o nezbytnosti jed-
notné t. j. německé řeči armádní
tentokráte zcela jistě vezme za
své a že pak tato fikce ani v před-
litavském Rakousku na dlouho
udržeti se nedá. Ale němečtí publicisté
vidouce už neodvratný konec tohoto starorakou-
ského bludu, vrhají se na další konsekvenci oče-
kávané kapitulace a rozebírají již otázku o zří-
zení samostatné uherské armády.
Maďar
Vídeň
Ma
2
article
Projevují obavy — kteréž ostatně nikterak
nejsou bezpodstatny — že budou tentokráte
provedeny aspoň přípravné práce pro
zřízení samostatné uherské armády a že předli-
tavské Rakousko tyto přípravy svými 66 pro-
centy zaplatí a pak, jako r. 1867, před hotovou
událost postaveno bude. Tak praví na příklad
» Grazer Tagesposte:
»Není lze dost často opakovat, že bychom
my v Rakousku k těmto věcem s největší lho-
stejností přihlížeti mohli, kdyby se na nás ne-
žádalo, abychom útraty na zřízene
uherské samostatnosti zaplatili.
Uherské vojsko, od eísařské armády docela ne-
závislé, kteréž by výhradně z uherských státních
prostředků se platilo, bylo by cílem, proti ně-
muž by národně smýšlející Němci poměrně málo
asi namítali. Uhersko dává 44 procent mužstva
do společné armády; chce-li tedy potom také 44
procenty peněz na obranu říše přispívat, místo
dosavadních jenom 34 procent, pak nečinili by-
chom žádných překážek, aby si svoji vlastní,
oddělenou armádu pořídili. Usilují-li však uheršt
státníci, aby císař při poradách na tuto okolnost
důrazně nebyl upozorňován, jest v tom veliká
nepoctivost.
Němec
Rakousko
Uhersko
3
article
Maďaři provedli by nejraději nyní, jako se
stalo r. 1867, vyrovnání s císařem na
vlastní pěsť, aniž by zástupcové rakouského
státu svůj hlas mohli položiti na váhu. Tehda
byl dualismus fakticky zaveden a teprve když
ujednané základní zákony v uherském parla-
mentu přijaty byly, byla na radu vzata též ra-
kouská říšská rada. Tehdejší německé většině
bylo pak řečeno, že musí ujednání s Uhry a
usnešení pešťského říšského sněmu schválit,
jinak že se nová vláda postará o zjednání říš-
ské rady se slovanskou větši nou.
Zrovna tak chtějí si nyní Maďaři ujednati s cí-
sařem maďarskou velící řeč, aniž by Rakousko
na věc bylo tázáno; zdali západní polovina říše
útraty takovéhoto nového vyrovnání platit chce,
na to nemá býti ani tázána.«
»Grazer Tagespost« a ostatní německé ča-
sopisy, jež takto nyní uvažují a si stěžují, ne-
cíti patrně, jak hroznou obžalobu vznášejí samy
na sebe a svoji stranu, neboť Němci sami způ-
sobili a zavinili, nač nyní žalují, z hamižné
nevraživosti na slovanskou většinu této poloviny
říše, oni sami vydali Rakousko Maďarům, jenom
aby zde nemohlo býti po právu učiněno Slova-
nům a zejmena nám Čechům. A oni dali by
zase v šanc všechny politické i hmotné zájmy
Rakouska pro kus národní nadvlády, kdyby
sami opět mohli rozhodovat.
Maďar
Němec
Čecho
Uhry
Rakousko
Grazer Tagespost
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dle úmluvy mezi vydavateli
všech pražských denních časopisů
s typografickým personálem v so-
botu dne 15. srpna 1903 v tiskár-
nách pracovati se nebude. Nevyjde
tudíž v neděli dne 16. srpna 1903
žádné číslo „Národních Listů“.-
Příští číslo vyjde v poudělí dne
17. srpna 1903 v obvyklou hodinu
polední.
— Národnostní rozdělení Čech stalo se zase
nejoblíbenější látkou disputu veřejného mínění
německého po nivách uzavřeného území. Kdesi
cosi zazvonilo o nových přípravách ke smiřo-
vačkám a v tom momentu kde jaký německý
kelovrátek spustil nejomrzelejší politickou odr-
hovačku o rozdělení Čech. Rabulistika německá
sešroubovala si i z českého požadavku utvoření
nové komory obchodní z českých okresů libe-
reckého obvodu nepřímý důvod pro rozdělení
Čech i dí, že, je-li rozdělení obvodu obchodní
komory liberecké Čechům vhod, že jim nemůže
býti proti mysli rozdělení jednotného království
českého, čili, jak se vyjadřuje „Leit. Ztg.“: „Ne-
škodí-li národnostní rozdělení obchodní komory
jednotě království českého, kterak by mělo ná-
rodnostní ohraničení mnohem menších soudních
okresů znamenati roztržení země?“ Německý
list snad ani nepozoruje, že českému lvu dopo-
ručuje utětí jeho ohonu po kouscích, což prý
boleti nebude, když se strachuje rány, kterou
by se to stalo najednou. Rozkošný je humor, který
navidí, že z hranic těchto soudních okresů, při-
lehlých k jazykovému pomezí po takovém pro-
vedeném omezení jich bude najednou národ-
nostní rozdělení Čech, nehledě ani k tomu, že
administrativní rozdělení Čech podle
národnosti jest něco zcela jiného, než utvoření
obvodu nové české obchodní komory, kterou
doufáme, ani nejnaivnější německý šriftlajtr ne-
bude považovati za politický aneb soudní úřad.
Čecho
Rozkošná
Čechy
5
article
K důvodům německým pro rozdělení Čech při-
byl nejnověji také stesk na to, že ministerstvo
železnic nedovoluje výhradně německé nápisy
staniční a úřadní na dráhách v uzavřeném území,
tak že prý v praněmeckém „Egerlandu“ musí býti
nápisy oboujazyčné. Německá hlava je těžce
chápavá i marně bude se jí vykládati, že staniční
nápisy jsou pro cestující obecenstvo a nikoli
k vůli německonacionálním článkům a šovinisti-
ckým autosuggescím, jakkoli nelze upříti, že na
převelíké většině stanic v Čechách jest dvoj-
jazyčný nápis vlastně těžkým hříchem proti duchu
svatému a sice pro směšnou německou sprzně-
linu, která se k pračeskému jménu místa přidává.
V jednom takovém českém místě a sice ve Stan-
kovech, jichž keltickogermánský název zní „Stan-
kau“, nechtěli nic více, než aby při novém ná-
těru staniční budovy byla dána českému názvu
přednost před německým, jak by se to vzhledem
k ryze českému místu i okolí vlastně mělo rozuměti
samo sebou, ale Češi byli odmítnuti, poněvadž
kdesi v horách byla objevena německá fabrika.
Čech
Čechy
Egerland
6
article
To v Aši pomohl si správce dopravy tamní místní
dráhy velice resolutně. Když mu z Plzně po-
slali dvojjazyčnou tabulku na úřadovnu, poslal
ji sl. ředitelství zpět s notnou důtkou a sl. ředi-
telství nechalo si i důtku i tabulku. Konečně za-
sluhuje zmínky nejnovější nabídka německá za
účelem dosažení národnostního rozdělení. Do-
stane-li se prý Němcům, tak vykládá litoměřický
makléř Funke, národnostního rozdělení, vlastního
úřadnického statusu pro „Deutschböhmen“, ně-
meckých nápisů na všech státních budovách v ně-
meckém jazykovém území, dají s sebou „allen-
fals“ mluviti o zřízení české university v čistě
českém městě moravském anebo jihočeském. Po-
vídali, že mu hráli. S českou universitou má se
to jako s českou řečí úřadní; obé jest jenom dů-
sledkem vývoje sil neodolatelně působícícha
musí býti dáno českému národu jednou zdar-
ma. Platiti za samozřejmosti cenou života če-
ského národa, a tím národnostní rozdělení ve
skutečnosti jest, bylo by největším politickým
samobijstvím, jaké si lze představiti.
Němec
Funke
Aš
Plzeň
7
article
— Slet Sokolstva v Čes. Budějovicích jest
skvělým svým výsledkem úplně zaručen, účasten-
ství Sokolů našich je co nejhojnější i počítá s ti-
síci tam, kde současný turnfest se sty. Místní tisk
národní přináší projevy nejkrásnějšího nadšení
českého obyvatelstva, kteréž se strojí ke slavnosti
klidného projevu své síly a imposantního dokladu
účastenství celého národa na jeho osudu. A proto
jest směšno, pracuje-li se s německé strany proti
sletu žalobnými výhrůžkami, námitkami obav
před výtržnostmi proti Němcům a p. O sletu bu-
dějovickém nebude žádných výtržností, kromě
vytržení nadšené české mysle a pozdvižení če-
ského ducha k výšínám národní ideje. Josef Ta-
sehek nevzdal se ještě agitací pro zákaz sletua
zakročeno u samého ministerského předsedy, a
sice přípisem, v němž p. Taschek prohlašuje, že
za pořádek neručí, jako by někdo očekával jeho
záruk pořádku. Tolik dosáhl, že bude míti budě-
jovická posádka ve dnech sletu pohotovost. Tato
okolnost však účastníků sjezdu se nikterak netýká,
kouzlo mužné discipliny sokolské, jak známo,
ovládá vždycky všechno, sebe imposantnější
množství lidstva o jeho slavnostech. Za to „turn-
fest“ skončí blamáží, kterou snaží se slavnostní
výbor německý zažehnati úpěnlivými dopisy do
„sesterských“ měst a obcí německých a agitace
pro obeslání turnfestu dostatečným počtem tur-
nerů, tak aby je bylo v Budějovicích aspoň vidět,
jde tak daleko, že se účastníkům nabízí uhražení
nákladu a vůbec všech útrat z měšce obecního.
Na obec kaplickou byl, jak zjištěno, takový do-
pis, vyzývající všechny tamní Němce do Budě-
jovic, útraty že se jim zaplatí, zaslán.
Němec
Josef
Čes . Budějovice
Budějovice
Buda
8
article
— Úmrti. V Pelhřimově zemřel dne 11. srpna
pan MUDr. Václav Stejskal, městský lékař, řídící
lékař nemocnice v. v., čestný měšťan král. města
Pelhřimova atd., v 83. roce věku svého.
— Zpupná německá firma. Zvláštní národní zpup-
ností vyznačuje se „Harlander Baumwollspinnereič
Zwirnfabrik in Wien“. Zdejší jistý továrník potřebuje
pro výrobu svoji větší množství nití, objednal je u
jmenované firmy česky. Firma zakázku sice vyřídila,
ale poslala účet německý, kterýž arci byl odmítnut.
Na to došel od pražského zástupce firmy tento přípis:
„V příloze posílám vám zase účet nazpět. Firma naše
nevyhotovuje naprosto žádných českých účtů a v pří-
padu, že si fakturu nepodržíte, trváme na vrácení
zboží. F. V. Hlavatsch, Prag, Schalengasse 1.“ A tohle
dá si líbiti příslovečná česká trpělivost? Je možno si
pomysliti, že si od této arrogantní, národně naduté
firmy dají vyhotovovat účty naši čeští obchodníci?
Ptáme se: Což pak bychom nedovedli vyrobiti také
takové nitě? Továrník, který nám doklad této něme-
cké zpupnosti poslal k nahlédnutí, žádá naše odbor-
níky, aby si neobtěžovali sděliti mu, jak by se výroba;
náležející dosud této přivillegované firmě, dala zříditi
u nás, neboť neváhal prý by sehnati na vymanění se
z tohoto područí potřebný kapitál, který na nízký úrok
v záložnách našich uložen jsa, svoji passivností jenom
zase nese užitek podnikavým Němcům.
MUDr
Stejskal
F V Hlavatsch
Praga
Němec
Pelhřimov
Schalengass
Harlander Baumwollspinnereič Zwirnfabrik in Wien
9
article
— Výsledek volby do komise pro výdělkovou
daň na Smíchově. Ve III. tř. berní spol. zvoleni pp.
Frant. Valta, kupec, za člena komise a Eustach
Adler, kupec, za jeho zástupce 60 hlasy. Ve třídě
IV. zvoleni 572 hlasy za členy komise pp. B. Bo-
hata, obuvník a Jos. März, obchodník, za jich
zástupce pp. Karel Jeřábek, kamenník a Jos. S ko-
pový, krejčí.
— O všeobecné dani výdělkové v Praze, VIII.
(Libni). Zastoupené korporace: Řemeslnicko-živno-
stenská beseda, společenstva různých živností a
společ. obuvníků konaly dne 10. t. m. poradu o do-
plňovací volbě do berní komise pro daň výdělkovou,
v níž navrženi tito kandidáti: za třídu III. jako vo-
lební komisař pan Alois Vavrouš, stavitel, jako zá-
stupce pan Ant. Hrabák, obchodník, za třídu IV. jako
volební komisaři pp. Václav Šebek, sedlář a Vocetka
Karel, mistr tesařský, jako zástupci pp. Pospíšil
Václav, cukrář a Hynek Siedek, zámečník. Jmeno-
vané zastoupené korporace žádají pp. voliče, aby po
obdržení hlasovacích lístků tyto vyplnili a je pak
v zájmu celku laskavě odevzdali zástupcům, kteří
lístky budou přijímati a to: pp. Václavu Šebkovi,
sedláři, Karlu Svobodovi, kominníkovi, Vojt. Držkovi,
obuvníkovi a Václavu Pospíšilovi, cukráři. Hlasovací
listy budou společně odevzdány.
František
Valta
Eustach Adler
B hata
März
Jeřábek
Vavrouš
Antonín
Hrabák
Šebek
Vocetka
Pospíšil
Siedek
Svoboda
Smíchov
Jos
Libeň
Držk
všeobecný daň výdělkový v Praga
VIII
10
article
— Ke sjezdu českých textilníků, který se konal
dne 9. srpna v Hořicích, došly omluvné telegramy
od těchto pánů: zem. a říš. poslance dra. F. Slámy,
c. k. místodrž. rady Steinfelda, členů výboru: Ant.
Bednáře, Ant. Beránka, Rob. F. Křenka a Vil. Zlat-
níka, dále od dra. Jos. Grubra, dra. Václ. Schustra,
c. k. insp. Aug. Braulíka, c. k. prof. Jar. Fraňka, Vá-
clava Holeyšovského ze Slavětína, Jana Hakla a
— II. krajinský sjezd akademiků v Rakovníce
»Krakovec«, spolek akademiků zapadních Čech po -
řádá II. krajinský sjezd ke dním 14., 15. a 16. srpna
1903 za spolupůsobení sil uměleckých. V pátek
14. srpna. V hotelu pana Jerie umělecká aka-
demie za laskavého spoluúčinkování: pí. A. Bez-
děkové-Kuklové, pí. Kratochvílové, sl. Evy a Karly
Čermákových, sl. Marianny Hellerovy pp.: A. Wer-
nera, prof. huby, Omáčky J., ředitele kůru. Program
akademie obsahuje tři oddělení čísel kon-
certních, pěveckých a recitačních, na konec pak
divadelní představení, při němž po Smetanově slav-
nostní ouvertuře provedena bude komedie »Rusá
Madonna« od Quidona Vyskočila. Začátek přesně
o půl 8. hod. — V sobotu 15. srpna. Ráno: Uví-
tání hostí. O půl 10. hod. dopol.: Studentská
schůze v sále hotelu p. Jerie. Řečníci: red. A.
Heinrich: »O kulturním životě ve studentstvu«. Dr.
F Sláma
Antonín
Bednář
Beránek
Rob
Křenek
Václ
Schustr
Aug
Franěk
Hakl
Jerie
Kukla
Kratochvíl
Eva
Čermákův
Hellerův
A Wer
profesor
Smetanův
Quidon Vyskočil
Heinrich
Hořice
Slavětín
Rakovník
Krakovec
rada Steinfeld
spolek akademik zapadne Čechy
rusý Madonna
11
article
E. Chalupný: »O sociální otázce studentstva«. V 1
hod. odpol.: společný oběd v hotelu pí. Schnei-
drové (couvert 2 K). Odpoledne od půl 3. hod. pro-
menádní koncert »Na Losích« při hudbě ša-
motové továrny. Večer v hotelu pí. Schneidrové
divadelní představení o 8. hod.: »Směry
života«, Činohra o 3 jednáních od F. X. Svobody.
— V neděli 16 srpna. Ráno o 8. hod.: Pohrobní
vzpomínka za zemřelé rodáky (na hřbitově). Pro-
mluví kol. K. Hůlka. O 9. hodině: Přednáška univ.
prof. dra. Čády: »Jak doplníti vzdělání středoškol-
ské«. Odpoledne: zahradní slavnost li-
dová. (V hájku a v místnostech »Na střelnici«),
při níž mimo jiné sehrány budou veselohry: »Pro-
daná Jáska« od Jana Nerudy a »Námluvye
od P. Čechova, posléz pak »Finale coronat
operam«, operetta od K. Kovařovice. Při zábavě
budou provedeny koncertní skladby orchestrální, pě-
vecké sbory, solové zpěvy atd. V zahradním pavil-
loně loutková představení pro dítky. — Kavárna,
čertova sluje, tombola, pošta, boj konfety a serpen-
tinami, lovení na sucho, projíždka na koníku, atd.
atd. Večer v hájku i v zahradě osvětlení o 9. hod.
Ohňostroj. Za nepříznivého počasí: věneček o 3. hod.
večerní v sále hotelu P. Jerie. Slavnost v tom pří-
padě se odkládá.
— Ze svatováclavské záložny. Výbor záložny
usnesl se, aby byla opatřena důkladná billance vy-
kradeného závodu.
— Týdenní výkaz o Hakažlivých nemocech. Ve
32. týdnu t. r. od 2. do 8. srpna byl městskému fysi-
kátu v Praze oznámen 31 případ nakažlivých nemocí.
Tyfu střevního byly 2 případy (v Holešovicích a v Lib-
E Chalupná
Schneidr
Svoboda
K Hůlka
profesor
doktor
Čáda
Neruda
P Čechův
K Kovařovic
P Jerie
Hakažlivý
Los
Praha
Holešovice
Libra