ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 c3bbc030-676d-11dc-99e5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 71, place 32, org 6, work 10
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k čislu 160. ze dne 12. června 1900.
3 title
Různé zprávy.
4 article
= Unesl prý madame Gyp. Z Toulonu s oznamuje: Vojín 8. pluku námořní pěchoty, 19letý Minerot, dostavil se na policii a udal, že zavraždil jakous pí. Angělu Devauxovu v Paříži a že se účastníl únosu hr. Martelovy, známé pod spisovatel- ským jmenem Gyp. Udal, že dne 18. října m. r. byl zatčen, poněvadž rozbil okno výkladce kinemato- grafu Lumiereova na boulevardu Bonne Nouvelle. Žatím, co byl ve vazbě, udala prý jej pí. Angela Devauxova, že jest členem lupičské tlupy Milovy. Byl však propuštěn pro nedostatek důkazů. Po té prý vlákal Anglu Devauxovu do lesíka Boulogne- ského, kdež ji usmrtil. Uřezal prý jí hlavu a nohy. jež ukryl v různých končinách Paříže. Co se týče únosu hr. Martelovy, udává Minerot, že ji v noc dne 11. května se svými spoluvinníky dopravil do oné tajemné villy, jež se nalezala blíže Saint Mau- rice a vysočinou Gravelleskou. Stalo se tak na vy- zvání jakéhos městského rady, jenž byl při posled- ních volbách opět zvolen a proti němuž madame Gyp agitovala. Dostal prý za to 500 fr. Minerot tvrdí, že se udává sám, poněvadž se obává, že by jeho spoluvinníci jej prozradili a udávaje se sám, chce tím získati nižší výměru trestu. Minerot jest od ledna vojákem. Dne 11. května byl na dovolené v Paříži. Již před tím byl se vyznal, že zavraždi manžele Poirrierovy v Neuilly sur Marne a udal svoje spoluvinníky. Ale soudním vyšetřováním vyšlo na jevo, že udání jeho jest nepravdivé. Zdá se, že mladý voják jest choromyslný a stížen manií vy- chloubat se zločiny, jež nespáchal.
Gyp Martelův Milův Poirrierův Toulon Paříž Bonn Angel Devauxov Boulogne Saint Mau Neuilly sur Marna Angěl Devauxovo
5 article
= Chléb ze žaludů. Z Říma se oznamuje Že hospodářské a zdravotní poměry italského lidu jsou tak nepříznivé, jako v málo které zemi, jest s dostatek známo. Že v tomto ohledu poměry na Sardinil jsou ještě horší, než v ostatní Italii, málo kdo by uvěřil. Nuzné poměry sardinského obyvatel- stva však vskutku předstihují veškeré představy, jak možno souditi z následujícího fakta, jež uvádí spolu- pracovník odborného listu lékařského. Udává, že chudší obyvatelstvo Sardinie — a zámožných lidí tam skoro vůbec není — požívá chléb, jebož složení a příprava již při pouhé myšlence na požívání po- dobné »potraviny« vzbuzuje skutečnou hrůzu. Hlavní součástkou tohoto chleba jsou žaludy, jimž bezpo- chyby, aby se zmírnila trpká jejich chuť, přidává se trochu hrnčířské hlíny. Žaludy se oloupají, namočí do vody a v nepolévaných hlíněných hrncích vaří celý den. Voda, v níž se žaludy vaří, obsahuje ja- kýsi druh hlíny, jejímž působením žaludy zčernají.
Žalud Řím Sardinie
6 article
Když jsou žaludy uvařeny, smísí se pečlivě s hrstí prosetého dubového popele a pak ještě na chvíli po- staví k ohni. Z těchto vařených žaludů připravuje se chléb tím, že těsto smíchá se dřevěnými mísidly, až tvoří hustou kaši. Na to se přebytečná vlhkost vypaří, těsto rozdělí se na placky, jež se pak na korkových deskách dále suší. Na konec se placky osm dní, v zimě také i čtrnácte dní, udí. Ovšem že ani v Sardinii nikdo se nemůže výhradně živiti ta- kovýmto chlebem, poněvadž jest velmi těžko ztravi- telný. Jsou to placky černavé barvy, mají zápach sušených švestek, jsou měkké a nasládlé chuti; roz- dílu mezi kůrkou a střídou není. Dle chemického rozboru sestává tento žaludový chléb z 0.3 proc. roz- pustné bílkoviny. 1.52 proc. dusíkatých látek, 39 proc. tuků, 81—83 proc. uhlovodíků a as 19 procen popele. Doporučovalo by se, aby italská vláda vy- stavila tento chléb na světové výstavě.
Sardinie
7 article
= Podivínské cestování. Pařížský jeden list oznamuje: Z nejvzdálenějších zemí docházejí zprávy o podivínských cestujících, kteří všemožným způso- bem hledí se dostati na světovou výstavu, jen. ne po dráze nebo po lodi. Dříve, v době poštovních vozů, stěžoval si kde kdo na nepohodlné cestování, od té doby však, co zavedením železnic nalezen praktický a příjemný prostředek, uraziti v krátké době rychle značné vzdálenosti a cestující jest jen ob čas vydán v šanc oloupení nebo srážce vlaků, stává se, jak se zdá, vždy více modou, vymýšleti si obtížné, výstřední a unavující způsoby cestování a tak zlo- myslně poškozovati železniční společnosti. Krejčík Knobloch cestoval z Paříže do Vídně v bedně s ná- pisem: »Neklopit, sklo!« v níž seděl po 48 hodin schoulen. Z Vídně příjel také poručík Zubovič do Paříže koňmo a jakýs vídeňskc redaktor dojel na automobile za tři neděle do Paříže. Z Vídně rovněž přibyli roku 1889 pověstní tři cestující na trakaři, kteří se navzájem strkali. Ruský dragounský poručík Ašejev podnikl jízdu z Petrohradu do Paříže, projel za šest neděl koňmo celou střední Evropu a vrátiv se, byl carem vyznamenán. Rozumí se, že při tom nechybí ani Amerikáni. Jakýs Percy založil se, že pojede z Filadelfie do New Yorku a nazpět sedě na koni pozpátku a vskutku vyhrál takto 1000 dollarů.
Krejčík Knobloch Ašejev Amerikán Percy Paříž Vídeň Zubovič Petrohrad Evropa Filadelfie New York
8 article
Mezi Francouzi zasluhuje zmínky pastýř Donat z vřesovisk Landesských, jenž vykonal cestu do Moskvy na chůdách, ale mimo tyto cestující po suchu jsou také ještě podivní plavci. Kapitán Boy- ton ve svém nepromokavém plaveckém oděvu pře- ploval průplav la Manche, leže, maje na noze při- pevněnou plachtu. Právě průplav la Manche láká výstřední plavce. Často již byl přeplován v pouhém člunku, ba jakýs Taunegny de Wogan přeplul do- konce z Anglie do Francie v papírovém člunu, dost podobném člunkům, jež si zhotovují děti jako hračky. Ostatně jsou známi též odvážlivci, kteří vykonal cestu kolem světa v pouhém čiunu. = Srážka s vrakem. Z New Yorku se ozna- muje: Rychlý parník »New York« na plavbě ze Sout- hamptonu do New Yorku srazil se s vrakem a po- zbyl při tom jednoho ze svých šroubů. Večer dne 22. května za prudké západní bouře pocítěn pojednou prudký náraz, jímž se otřásla celá mohutná loďa hned na to shledáno, že jeden ze šroubových hřídelů je přeražen a šroub zmizel. Parník pokračoval pak v plavbě o jednom šroubu a přibyl do New Yorku opozděn o dva dny. Potápěči, ohledavší loď shledali. že také druhý šroub byl vrakem poškozen, mimo to byly na kýlu dlouhé rýhy. Vrak nalezal se patrně velmi hluboko ve vodě, neboť ačkoliv noc byla jasná. nebyl s lodi pozorován. Zemřelí v Praze- Dne 3. června 1900: Neumann Jindřich, ob- chodník, 37 roků, 1638—II. Cucova Marie, dcera knihaře, 31/2 měsíce. 466—III. Svobodová Anna, sou- kromnice, 66 roků, 915—I. Musil Alois, syn kamen- níka, 111/2 m., 986—I. — Ve všeobecné nemoc nici: Liška František, řeznický pomocník, 32 roky. Kinclova Marie, dělnice, 27 roků. Formanova Marie- dcera dělníka, 6 roků. Špačková Barbora, posluho vačka, 48 roku. Vodvářková Anna, manželka zed
Francouz Landesský Wogan Cucův Marie Svobodová Anna I Musil Alois František Kinclův Formanův Špačková Moskva Manche Anglie Francie New York Sout Praha Neumann Jindřich Taunegna
9 article
níka, 22 roky. Kupsa Antonín, hajný, 25 roků. Alte rova Františka, služka, 25 roků. Pletichová Ludmila. manželka řemenáře, 57 roků, Klindera Václav, ná- denník, 23 roky Elšlägerová Antonie, manželka le- piče pokojů, 52 roky. Mišta Josef, obuvník, 18 roků. štaubová Kateřina, 67 roků. — U milosrdný ch Lester: Tábor Josef, vdovec, 59 roků. Plačková sKateřina, pradlena, 40 roků. Dne 4. června 1900. Dvorská Josefa, sou- kromnice, 88 roků, 215—III. Vondrák Jan, obchodní sluha, 27 roků, 395—III. Vosátka Prokop. pekář, 68 roků, 1360—II. Francova Marie, dcera truhlářského pomocníka, 7 roků, 28—I. Neumann Jan, soukrom- ník, 87 roků, 1116—II. Kinzl Matěj, býv. vodák, 64 roky, 1442—II. Havlíček Josef, hostinský, 51 rok, 586—I. Oukterová Marie, vdova, 81 rok, 427—II. Ca- chová Marie, nakládačka, 17 roků, 20—VI. — Ve- všeobecné nemocnici. Bednářová Kateřina, manželka šafáře, 56 roků. Zralá Josefa, dělnice, 48 roků. Husáková Marie, manželka dělníka. Dobrohlav František, lesník, 33 roky. Voltinger Josef, školák, 14 roků. Legart Alois, typograf, 49 roků. — U mi- losrdných bratří: Matěj František, dělník, 50 roků. — V josefovské nemocnici: Jínová Anna, posluhovačka, 64 roky. — U milosrdný ch sester: Veselá Kateřina, vdova po hokynáři, 85 kůorvá Schulzo Kateřina, posluhovačka, 75 roků.
Kupsa Antonín Alt František Pletichová Klinder Josef Kateřina Plačková sKateřin Vondrák Jan Vosátka Prokop Francův Marie Kinzl Havlíček Bednářová Husáková Dobrohlav Alois Matěj František Ca Elšlägerová Antonia Jínová Anno
10 article
Dne 5. června 1900: Drazský Eduard, syn dělníka, 17 dní, 88—IV. Veselá Anna, švadlena, 25 roků, 1547—II. Kovářova Antonie, dcera hokynáře, 18 roků, 124—VI. Taussig Isák Marek, sluha, 85 roků, 35—V. Zweibrück Robert, obchodník, 35 roků, 766—VII. Čáslavský Karel, komptoirista, 25 roků, 232—III.— Ve všeobecné nemocnici: Marie šlechtična z Joanelli, vdova po c. a k. nadporučíku. 64 roky. Mrskošová Františka, manželka obchodníka. Apeltauer Alois, zámečník, 37 roků. Šimonek Josef, rolník, 31 rok. Kricmanová Augusta, služka, 22 roky. Soukup Josef, vozka, 22 roky. — U milosrdných sester: Rod František, nádenník, 74 roky. Pánek Leopold, nádenník, 28 roků. Dne 6. června: Roubalová Hedvika, dcera žehlířky, 111/2 roku, 117—I. Nováková Anna, dcera kočího, 6 neděl, 681—II. Šafránková Otilie, vdova, 72 roky, 1016—I. Bartušek Jan, průvodčí vozu, 45 roků, 556—I. — Ve všeobecné nemoc- nici: Tieze Josef, stavební technik, 56 roků. Burget Karel, pekařský pomocník, 30 roků. Skutil Vítězslav, obchodní jednatel, 29 roků. Kurka Karel, zahradník, 37 roků. Voříšková Alžběta, manželka kováře, 52 r., Šebkova Eliška, služka, 21 rok. Šteinicova Kateřina, služka, 24 roky. — U milosrdných bratří: Stredl Josef, metař, 68 roků. — U milosrd- ných sester: Povolná Anna, manželka zedníka, 71 rok. — U Alžbětinek: Matoušková Anna, vdova po kominíku, 87 roků.
Antonia Taussig Isák Marek V Zweibrück Robert Karel Marie Apeltauer Josef Soukup František Pánek Leopold I Nováková Anna Šafránková Otilie I Bartušek Jan Burget Skutil Kurek zahradník Šebkův Eliška Joanelli Drazský Eduard Mrskošová František Šteinicov Kateřina Kricmanová August Roubalová Hedvika Voříšková Alžběta Stredl Josef U Alžbětinka Matoušková Anno
11 title
SVlažovače
12 article
Girrigateury) pro dámy nejlepší hy giena a ochrana. 1693 Plechové compl. za zl. 1.50 Emailové compl. za zl. 2.50. jakož i veškeré jiné druhy nabízí Centrální droguerie Fr. Vítek a sp. Praze, Vodičkova ul., proti Jámě. a Václavské nám., 14, proti „Politice“ Poštou diskretně. Pozor na firnu. — 496 —
Vítek Praha Vodičkův ulice Václavský já emailový compl
13 article
O hodinu později, kdy již bylo po obědě, vrátily se do salonu. Rosa psala u stolu a v pokoji nebylo ani zvuku kromě skřípání pera, padání proužků tiskových a dutý hlas zvonu ze St. Clement's Danesu, který vyzváněl k večerním obřadům. Glory seděla u stolku u okna, hlavu v dlaních, a dívala se do zahrady. Z mrtvé tíže svého srdce opakovala si stále: »Mohla bych to učiniti? Mohla bych se vzdáti toho jediného, jejž miluji pro jeho blaho, odstrčiti sebe stranou a mysliti pouze na něho?« A tu jemné pokrytectví plížilo se po ní a ona si myslila: »Ano, mohla bych, mohla bych!« a v horečném ner- vosním rozčílení počala psáti dopis : »Vítr fouká kde se mu zachce a tak je to s vůlí ženy. Nemohu jíti s vámi do ciziny, můj drahý, protože nemohu si dovoliti zlomiti váš život, neboť by to bylo, bylo; bylo, vy víte, že by bylo! Jsou sta, tisíce mužů dosti dobrých pro zámořské missie, ale jest pouze jediný muž na světě pro vaše dílo v Londýně. To jest jedna z věcí, jež jsou skryty moudrým, zjevují se dětem a bláznům. Bylo by to bezpráví ode mne, kdybych vás odvedla z vašeho velkého působiště. Nesmím to učiniti. Byla by to přiliš velká zodpovědnost. Mé svědomí bylo asi mrtvo a pohřbeno, když jsem radila k takovéto možnosti! Díky bohu, vstalo z mrtvých a není ještě pozdě.« Avšak když byl dopis zalepen, zapečetěn a odeslán na poštu, myslila si: »Jsem jistě šílená a v mém šílenství není ani methody. Co chci — spojiti se s jeho životem v Londýně?« A potom vzpomenula, co psala, a připadalo jí, že musila psáti — ona smyšlená žena, ona žeha, do níž se den ode dne vpravovala. ni olen
Stanislav Danes Londýn Clement ' s
14 article
kem, nevěda kam. Jsem ochoten jíti, kam bůh chce, na život neb na smrt.« »Ale vaše dílo v Londýně — vaše veliké, veliké dílo —« »Bůh na ně dohlédne, Glory. On se může obejíti bez každého z nás. Nikdo z nás neobejde se bez něho. Slunce zapadne bez cizí pomoci, jak víte,« a bledá tvář snažila se usmáti se. »Ale Jene, můj milý, zlatý Jene, to není to, co jste očekával, co jste myslil a o čem jste snil a na čem jste stavěl své naděje.« »Ne,« děl; »ale vás je mi líto, velmi líto. Po- mýšlel jsem na velkou karriéru pro vás, Glory. Ne dílo osvobození pouze — to mohou učiniti jiní. Je mnoho dobrých žen na světě — skoro všechny ženy jsou dobré, ale málo je velkých — a pro spásu Anglie, co Anglie potřebuje, je velká žena... Co mne se týče — bůh ví nejlépe! On má svůj vlastní způsob, jak nás odvykati marnivosti a osidlům dábelským. Vy jste byla pouhým nástrojem v jeho rukou, mé dítě, ani sama nevědouc, co činíte. Snad má dílo prostřednictví našeho někde — da- leko odtud — v některé cizokrajné missionářské sta- nici — kdož to může říci?« Pocit podobný hrůze zarazil v ní dech a dívala se na něho s uslzenýma očima. »Konečně jsem rád, že se to stalo,« pravil. »Po- může mi to zvítěziti nad sebou, odložiti své já navždy za sebe, ukázati světu, tím, že opustím Londýn, žes sebou jsem naprosto nikdy nepočítal a že nemyslím na níc, než na své dílo.« Klsrtrn
Londýn Anglie