ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 c1f6dbf0-66ef-11dc-bf90-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 11 celkem · entity: person 22, place 15, work 1, org 4
1 article
pro mladon divka ns saohém skvělejst. Prosby a slzy zamilované dívky byly marny. Bosporus, na jehož vodách již mnohý zamilovaný párek v noci na vratkém člunu míval tajna dostaveníčka, stal se tentokráte prostředkovatelem šťastného konce. U večer jubilejní slavnosti sultánovy dosáhla krásná Lejla od svého otce dovolení, aby v průvodu otrokyně směla se projížděti v bárce po Bosporu a dívati se na illu- minaci. Věrná otrokyně dovedla zpraviti milence své velitelky o tomto výletu, takže mohl následovati bárku v nevelké vzdálenosti. Na místě, kde byla zvláště zajímavá podívaná a kde se tlačily četné čluny, došlo ke srážce mezi bárkou, v níž dívka s- děla a poněkud větším člunem bejovým. Bárka s naklonila a dříve než otrokyně mohla Lejlu zadržet, spadla dívka do, vody. Ihned však skočil bej za ní vynořil se opět s drahocenným břemenem. Vzal za- chráněnou do svého člunu a dopravil ji k jejímu otci. Když druhého dne přišel poptat se na zdraví krásné Lejly, byl přijat s otevřenou náručí. Sňate štastného párku bude konán v nejbližších týdnech
Lejla Bospor krásný Lejla
2 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nesmírné mravní rozhořčení zmoc- nilo se lidí stojících nad, pod a vůbec mimo kompromiss mezi národní stranou svobodomysl- nou a Staročechy. Hnutí hrdosti a cti u těchto stran, stránek a stráneček je zrovna velkolepé a zvlášť vesele dojímá pobouření cti — pravá to bouře ve skleničce vody — v orgánu národně sociálním. Praskání kloubů zrovna slyšeti lze z lomení rukou národně sociálních nad »hlubo kým úpadkem politického života a politické cti«- jak prý nutno nazvati kompromis strany mlado české a staročeské k zemským volbám králov ství českého. O úpadku politické cti a politi- ckého života mluví strana, jejíž vůdcové v tom ohledu vlastně neustále leží na břiše a jimž se nepodařilo z této posice ani na kolena povstati To je už tak ten nejkompetentnější »obchodn soud« ku prohlašování konkursů politické ct Také přes tvář sociálně demokratickou kulí se slzy jako hrachy, podle ujištění orgánu této strany »prý ji jímá smutek« nad ztrátou ideálu.
3 article
Dovídámet se totiž poprvé z listu sociálně- demokratického, že národní strana svobodo- myslná jest a byla jeho ideálem pokrokové svobodomyslné — huržoasie. Nyní jest orgán socialistů ze svých »buržoasiatských« snů vylé- čen, neboť volá: »Jak šeredně jsme se zkla- mali!« Náhradou za toto zklamání oddáváse však list socialistický snům novým, velice divo- kým. Má vidění o budoucím sněmu českém pro svědomí socialisticko-adlerovské velice skli- čující. Vidí totiž všechny české strany v jedi- ném táboře státoprávním, čili jak se vyjadřuje odborně elegantně: »Chiméra státního práva je dovede všechny spojit v jednu zpátečnickou kaši.« Odtud tyto slzy! Také realisticko-lidové vzdechy ozývají se v tomto nehorázném nářku a orgán páně Massarykův vidí v kompromissu tomto abdikaci mladočeského vedení a dodává výslovně, že neříká »abdikaci mladočešství«, neboť prý doufá ještě, že všichni pokrokoví živlové ve straně mladočeské neodhodi své zásady svobodomyslné a demokratické — kterážto realistická naděje jest - pro národní svobodomyslnou stranu zajisté velice lichotivou.
Massarykův národní strana svoboda
4 article
Tento nářek upřímných přátel národní strany svobodomyslné silně připomíná cvklus staro- světských litografit, kterýž dosud začasté vídán jest v našich myslivnách a představuje pohře myslivcův, různou zvěří uspořádaný. Zajíc, liška a vlk vedou při tom nářek nejzoufalejší. Pro národní stranu svobodomyslnou, kteráž dožila se vzácného požitku, že se může s okna dívali na panychidu, nejláskavějšími příznivci jejími uspořádanou, nejklassičtějším dojmem asi bude, že místem, kde se přijímají projevy soustrasti, jest redakce listu páně Massarvkova. »Orgán české strany lidové«, o níž český lid má jen zdání zcela vzdálené, uveřejňuje některé ukázky z těchto soustrastných přípisů, ovšem bez udání jmen. Některé prý došly i ze řad dosud (toto dosud jest významné) mladoče- ských. V listech těchto, jichž pisatelé žijív realistické imaginaci, praví se, že se realisté do- žili satisfakce, poněvadž prý nyní leží před nimi na hromadě — strana mladočeská. Pak prý nemá český humor pěstitelů ! Ostatně i jinde lze pozorovati jeho stopy. »Politik« příkladně slaví vzkříšení svých mrtvých lyrickou pasáží, počí- nající »Když se mrtví probudi...« Staročeský list jásá nad tím, že prý staročeská strana, již tolikrát mezi mrtvé počítaná, i hr. Badenem na hřbitov kladená, nyní ožila a že prý ti, kdo za ní nejhlasněji žalmy pěli, musí nyní doznati trpké zklamání a musí počítati se žívotní silou staročeské strany. Následují ještě další variace na toto thema, kteréž nehodláme dále sledovat vzhlédem k útlosti sotva vzklíčené květinky kompromisní a konečně i pro skutéčné vrelá
5 article
slova „Poliiiky«, jimiž kompromis vntá. y slíme však, že jest dlužno pohádku zrekapitulo- vati, aby se nezapomnělo na nejdůležitéjsí udá- lost z jejího obsahu. Pojednává-li »Politik« o své straně jako o mrtvých k životu vzkříšených. nesmí zapomínati na to, kdo to byl, jenž údy jejich zcelil a živou vodou pokropil. První oži- vující kapky ty padly na stranu staročeskou ze svatodušní řeči dra. Herolda. Teprve potom za- čali se »mrtví« hýbati. — Agrárnické nepravdy. Páni agrár- níci ve svém provolání počínají si tak, jakoby skutečně byli hotovi pro státní právo dát se upáliti. Samostatnost zemí koruny české v zemích těch dva šťastné rovnoprávné národy — jest prý jejich heslem. Při tom počínají si tak, jako by to byl jejich nejnovější vynález. Za dosažení cíle toho zatím pracuje všechen národ český od svého opětného probuzení, to všeobecné české evangelium, a nebylo třeba, aby je páni agrárníci znovu posvětili. K vůli tomu nebylo také třeba vnášeti v národ náš třídní boj, trhati rolníky od ostatní společnosti národní a v okamžiku nejpovážlivějším otravo- vati lid zbrklými, myšlence národní se příčícímí nápady pana Šťastného, který v životě svám prodělal celou škálu přesvědčení, počínaje o nejrudějšího Jakobína, až k pokornému noh- sledovi p. t. urozených pánů. Jaká to ostatně odvaha pánův agrárníkův, kteří svou duševní potencí, mravní podstatou svého chtění a hlubokým svým důmyslem — jak sami praví — chtějí vy- moci sami, na nikoho nespolehajíce, co nepodařilo se nejlepším hlavám našeho národa v půlstole- tém boji a za pomocí těch, o nichž jde legenda, že v Rakousku zmohou všechno. O, kdybychom
Herold Šťastný Rakousko všeobecný český evangelium
6 article
měli jen sebe nepatrnější garancii, že pan Kub s panem Práškem ne státní právo — ale sluš- nou autonomii nám vymohou, my bychom je volili oběma rukama, ale vy, páni agrárníci, od- povězte poctivě na otázku: věříte vy s a m tomu, co ve svém provolání v - kládáte? Věříte tomu, že vám se podaří vymoci našemu národ státní právo? Jaká to fráse, že toužíte po samostatnosti a nezávislosti stavu selského ? Kdo pak stav váš ohrožuje? Snad ve sborech zá- konodárných ? Nemůže býti selštějšího sněmu, než je český. Pozorujte, mnoho-li je v něm rol- níkův a mnoho-li živnostníkův. A živnostnictvo je snad také činitelem v našem organismu ná- rodním. Kdo překáží vaší samostatnosti ? Snad se to děje tím, ze obchodníci, řemeslníci, úřad- níci, advokáti atd. rychleji zvedají ruce pro návrhy vaše, než vy sami. Jestli zemský výbor nevyjel ihned s batterií dělostřelectva a ne- vytáhl s ní do kraje táborského, aby nad Pa- dařovem střílela do mraků a přivodila dešt není to ještě nechuť k rolnictvu. Nechcete být pod vedením strany politické, nýbrž chcete
Prášek Kuba
7 article
tvořit stranu selskou a při tom jste tak naivní, či máte tolik odvahy, popírati, že vyvoláváte boje třídní. Snad ostatní stavy mají také právo býti »samostatnými, nezávislými« jako vy? Za- chovají-li se ale dle vašeho příkladu, kde zůstane národ a kde jeho interessy? Což neznáte svého proroka a neslyšeli jste jeho kázání? Na něm bu- dovati chcete národně-státoprávní selskou církev svou? Pochodite při tom pěkně vy a ještě hůre pochodi národ. Jste frasisté a několik z vás chtějí býti stůj co stůj poslanci abyste toho dosáhli, chopili jste se nejpošeti- lejšího válečného pokřiku: sedlák jen sedláka voliti musí. Sedmatřicet českých rolníků sedělo na sněmu zemském a mezi nimi i několik, kteři s vámi nejen sympatisují, nýbrž jdou. Těch se zeptejte, zdali čeští poslanci strany svobodo- myslné konali ku stavu selskému svou povinnost. Jestli se jim nepodařilo všechno, oni tím vinni nejsou. Tolik ale je jisto, že co ne- dovedli Herold, Janda, Engel, Pacák — p. Prášek s panem Zázvorkou sotva dovedou.
Herold Janda Engel Pacák Prášek Zázvorka strana svoboda
8 article
— Národ český nedá se zgermanisovat. Na heslo, vydané Schönererem, že třeba uchvátiti celé Čechy s Moravou a Slezskem a že teds hříchem bylo by rozdělením země resignovat na nynější slovanské kraje zemí českých, dokazují dnes liberálové o překot, že co hlásá pán na Rosenavě, je nesmysl, poněvadž poněmčit národ český dnes je nemožností. Toto doznání v nejrůznějších variantách a opa- třeno nejrůznějšími doklady opakuje se ve všech německých listech strany liberální a všickní němečti kandidáti, kteří dnes objíždějí své vo- lební okresy, ve svých řečech prohlašují, že germanisace nás Čechů je dílo, k němuž by celé Německo nestačilo, tím méně pak osm millionů na tucet stran a straniček rozbitých Němců rakouských. Třeba zapamatovati si to. Kdyby liberálové byli bývali si takto toho vědomi před třiceti ba ještě před dvaceti lety, jiný obraz bylo by nyní poskytovalo Rakousko. Jejich snaha ale po ničem jiném se nenesla než po germa- nisaci národa českého. Domnívali se, že jsme osudu svému definitivně propadli a jen bylu nich spor, kdy poslední jedinec z národa našeho zmizí v moři německém a kdy toto nad po- sledním z nás se zavře. To byl podklad jejich politiky, germanisace lidu českého byla jejich politickou hvězdou vůdčí a k vůli germanisaci spřátelili se i s centralisací, jež jim hospodářsky zrovna tak je na škodu, jako nám. Teď pojednou doznávají, že marné úsili nás národně ubit.
Čecho Němec Čechy Morava Slezsko Německo Rakousko
9 article
Škoda ale, že z poznání toho nevyvozují další dedukce, nýbrž že snad ze strachu před Vše- němci na tom, co se s poznáním tím nesrovnává, neústupně trvají. Však také vláda měla by to- muto nejnovějšímu doznání německému věno- vati pozornost. Jde tu o věc velmi vážňou. Je přece známo, že tradiční politika, vídeňská je dnes tatáž, jaká byla již za doby Marie Terezie, a sice politika německo-centralistická, která jinak by rovněž nemohla ani skončiti, než zničením národa našeho. Centralisace a němectvl jsou zrovna tak dnes ideály páně Körbrovy,u jako to byly ideály Metternichovy a lidí před ním. Němci sami prohlašují dnes, že marné volání po poněmčení národa českého — nuže, neni již čas, aby k názoru tomu dospěla i Víden? Tolik národně psvchologických vědomosti, snad mají tam, co stačí ku poznání, že mari né všechno namahání domoci se ko- nečného smíru mezi Vídní a náro- dem českým, dokud nebude defini- tivně dán výhost tradicionálni politice, téže politice, jež z ruši la českou dvorní kancelář a jejímž konečným cílem byla národa na- šeho smrt. — Německý vpád do české Litovle. Zatím co pod popelem uměle udržuje se žár. moravských smiřovaček, aby v daný čas úsluž- nýma českýma rukama mohl býti vhozen na českou střechu na Moravě — pod heslem smíru. mezi oběma národnostmi, provozují moravští nacionálové své germanisační a provokační ře- meslo dále. Na programu jest nyní pořádáni mstivých vpádů německých do měst, v nichž nadvládný živel německé menšiny odkázán byl do svých mezí a za takový objekt vyhlédnuta byla ryze česká Litovel, kteráž před nedávnem hodila německá pouta své obecní správy
Marie Terezia Körbrův Metternichův Němec Vídeň Litovel Morava Škoda
10 article
Němcům a židům litovelským pod nohy. Od té doby krní a vrčí germánská zpupnost v koutě. Němectvu na Moravě dán takovým způsobem, jímž české obyvatelstvo města nej- přirozenější cestou pomohlo české povaze města k platnosti českou representací obecní, podnět k neustálému kňourání nad potlačeností litovelských Němců. Litovli nemá býti přáno klidu ke konsolidování poměrů a k tomu, aby navyklo si tamní Němectvo nenapravitelné zméně. Naopak nadějím a troufanlivé opovázli- vosti jich má býti dodáno oprávnění, velikým vpádem Němců severomoravských do. Litovle k německo-nacionální slavnosti, k níž zvlástě olomoučtí Němci chystají se na odemstění pádu při posledních říšských volbách a hospo- dářské protivy, kterouž Olomúčanům ustrojila Haná. Slavnost, určená na zítřek, má se ko- nati ve velkém slohu, podle bombastického pro- hlášení »Tagesbotova« »k německým druhům severní Moravy« a za účel její udává se » pod- nícení a povzbuzení pracovitým mužům men- šiny litovelské, aby s va t á, otecká práva na této půdě hájili«. Tedy provokace v nejkrásnějším slova smyslu. Jak »podnícení« to vypadati bude, jest známo ze vzorů olomouckých a brněnských. Litovelské české obyvatelstvo čeká dle všeho dne 22. září soudný den, při tom neobejde se bez výstupů, s nimiž pořadatelé a osnovatelé slavnosti zřejmě dráždí. Německému furoru, který se hodlá v Litovli vybouřit, může se dostati ochlazení, následkem něhož už nikdy nezatouží po »podněcování« v české Litovli.
Němec Morava Litovel Haná