ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c0b01be0-71f7-11dc-bc94-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 135, place 74, org 15, work 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
24. listopadu 1904.
4 masthead
Číslo 325.
5 article
ních referentů ve slezském zemském výboru, dra Pohla a zemřelého posl. Swiežyho. To není argu ment; stanovisko dra. Pohla nebylo všemi schvalo váno. Dr. Pohil však také prohlásil, že vládní opa tření všude obromilo. Mezi poslanci, kteří proti paral lelkám rozhodně vystoupili, nejsou jen radikálové nýbrž i velkostatkáři s hr. Larischem a kardinálem Koppem v čele. Parallelek nebylo třeba a slezská školní rada nebyla předem ani požádána za dobro- zdání. Ona přijala statut teprve po velkém nátlaku s hůry. Zemský president prohlásil 8 měsíců před vy- daným nařízením na sněmě, že vypsaný konkurs mě dobrý výsledek a není třeba nijakého opatření. Bud tehda president nemluvil pravdu, nebo ho vláda fa lešně informovala. Český kurs již existoval, ale čeští studenti jej boykotovali. (Odpor v pravo.) Sněm slezský dbal vždy (?) potřeb slovanského obyvatel- stva. Útrakvistická úprava škol bývá vždy počátkem národnostních svárů. Vládní prohlášení, že bude po- staráno, aby učitelské ústavy nebyly poslovanštěny. nemůže upokojiti. Také společná správa školy není ochranou proti tomuto nebezpečí. Němci chtějí učitele, již by vychovávali jejich mládež v národním duchu. Rečník líčí domnělé škody, jež mají v národním směru německá města, kde se zřídí neněmecké školy. při čemž je vyrušován výkřiky Čechův i Němeů.
Pohl doktor Pohil Larisch Kopp Němec Čechův Něme Buda
6 article
Slovanské parallelky jsou zbytečny také z příčin hospodářských a proto slezští Němci jsou rozhořčeni jejich zřízením. Každý stát musí míti orgán doroz- umění se a jim může býti v Rakousku pouze něm- čina. O ní se musí starati stát a dle toho zaříditi také ministerstvo vyučování. Slezští Němci musí žá- dati, by se slovanské parallelky z Opavy a Těšín odstranily, nemohouce dovoliti, aby jejich historická města byla takovým způsobem poslovanštěna. (Hlučná pochvala v levo.) Poslanec dr. Pelelenz odmítá nájezdy na Poláky- Přiznává, že pro školskou matici polskou sbíralo se mimo Rakousko. Což by neměli miti zahraniční Polác soucit se svými soukmenovci, již pro nouzi a chu- dobu nemohou si zřídili školu? Brojí proti něme ckému heslu o polském nebezpečí. Kde jsme svo- bodní — praví — jsme dobrými poddanými. Dokázali jsme ne jednou, že na blahu státu záleží nám více nežena prospěchu vlastní země. Ji uložili jsme nej- většloběti a hlasovali jsme i pracovali, aby Rakousko bylo velkým a mocným. Naproti řečem o rušení ně- mecké državy odkazuje na dějiny: nepodařilo se po- němčiti Halič. Čechy. Moravu a Slezsko. Zjednejme poměry, aby všechny národnosti mohly pracovati na svých kulturních úkolech a Rakousko stane se státem přítažným a Němci budou hráti v tomto šťastném
Němec doktor Pelelenz Polák Rakousko Opava Těšín Halič Čechy Morava Slezsko
7 article
Rakonsku nejkrásnější úlohu, ba dosáhnou také ně- mecké sprostředkovací řeči. Řečník odporuje tvrzení. že polská mládež ve Slezsku vychovává se v nená- visti k Němcům a na Albrechtovu poznámku prohla- šuje, že haličtí Rusové požívají mnohem větších práv než jiné menšiny ve smíšených zemích. Ha- ličský sněm v posledním sněmovním zasedání učinil Rusům nové ústupky a jeho přičiněním dosáhnou svého cíle spíše, než hledajíce pomoci na iíšské radě u stran, jež jsou zapřísáhlými nepřáteli Slovanstva Němci, požívající všech práv a stěžující si na pře- hmaty Slovanů, připomínají bajku o vlku a beránku.
Němec Rus Slezsko Slovan
8 article
Německým professorům, již šíří v Haliči německou kulturu a vědu, nědělají se žádné překážky. Přecházeje k politickým poměrům prohlašuje řečník za bezpodstatny pessimistické úsudky Němeů o budoucnosti Rakouska. Pokud bude dynastie v čele říše správa bude přísně spravedliva, finance spořá- dány a bude armáda, stát nebude blízký úpadku. Nenávist a pronásledování jiných národností nen nutným základem velikosti Němců v Rakousku. Každá rakouská vláda má chránili velké zájmy všech národností rakouských. Osud rakouska závisí na ně meckých stranách a prolo je vyzývá k spravedlnosti naproti ostatním národnostem, s nimiž jsou nuceni žíti. Potom stane se parlament dělným a bude konati svou práci ku prozpěchu celého státu. (Hlučná po- chvala v pravo; řečníkovi gratulují.) Posl Biankini líčí bídu v Dalmacii, jež rozmno žila se letošním suchem. Vláda hoví si proto přece ve své zločinné bezstarostnosti a nestará se o pomoc. Řečník uvažuje o jazykové otázce v Dalmacii a při- mlouvá se za její řešení kompromisem mezi Slovany a Vlachy. Handlova afléra je důkazem šllené politiky. již vláda ode dávna provozuje na jihu říše. Onou afférou je vinen předseda ministerstva, protože udělal dalmatským místodržitelem člověka, jenž zemi nezná Poukazuje na jednohlasné odsouzení místodržitele Handla dalmatským sněmem. Bylo na vládě, aby buď rozpustila sněm nebo odstranila místodržitele.
Němec Posl Biankini Vlach Handlův Handl Halič Rakousko Dalmacie Slovan
9 article
Dr. Körber ví, že Handel urazil veškeré obyvatelstvo dalmatské, ale chce to »zatušovati«. Vláda vydala výnos, jenž pohoršil obyvatelstvo ještě víc. Jak dlouho bodlá otáleti s odstraněním Handla ze Zadru. kde je jako nuceným pobytem? Chce snad novým skandálům? Smutným poměrům v Dalmacii, ne- důstojným civilisované země, musí se udělati přítrž. Platnost zkoušek složených na záhřebské univer- sitě, je pro Chorvaty malým drobečkem, neboť chtějí úplnou reciprocitu záhřebské university. Oba výnosy jsou nedostatečné, proto že chorvatští studenti musejo odbývati rigorosa doposud německy a proto že ne- dbá se na filosofická studia. Odmitá výčitku, že záhřeb ská universita je méně cenná. Vyzývá vládu, aby na- stoupila cestu spravedlnosti ke všem národům, jinai dostaví se kalastrofa. (Pochvala.) Posl. dr. Michejda obraceje se proti vývodům ně- meckých řečníků, prohlašuje, že licha je výčitka, ž Poláci ruší národní mír ve Slezsku. Chrání pouze národní své zájmy. Vinnou slezskou nespokojenostíje nesnášelivost, bezohledné národní sobectví a nesmírná domýšlivost a panovačnost radikálních stran ně meckých.
doktor Körber Handel Handl Chorvat Posl Michejda Dalmacie Slezsko Zadr
10 article
Uvažuje o školských poměrech ve Slezsku praví. že tamější školství je zcela v německé moci, ač Če chové a Poláci jsou ve většině. Na výčitku, že polšt žáci vychovávají se v nenávisti k Rakousku, odpo- vídá, že Slované byli dosud prosti výčitky proti- dynastického smýšlení. Avšak k takové výčitce mají nejmenší právo, kdo zrovna 18. srpna demonstrovali proti vládnímu nařízení. (Demonstrační pochvala v pravo.) O poslovaňování Slezska utrakvisováním učitelského ústavu nelze mluviti. Vyvrací tvrzení, že většina slezského sněmu neuznala potřebu parallel- ních kursů, čla příslušné prohlášení Němců na sněmě. Říká-li se, že parallelky měly se zřídit aspoň v něsterém slovanském městě, odpovídá na to, že na př. Těšín nikdy nebyl a nebude německým mě- stem. Domnělé rozčilení v Těšíně nepozorovalo sea protestní schůze byly navštíveny velmi slabě. Polemisuje s Kaisrovými vývody. Ustavičným poukazům Nemců na jejich državu nerozumí. My- slí-li tím politickou moc, je tato výsledkem ne spravedlivého volebního řádu a proto nepoctiva.
Polák Slovan Němec Kaisrův Rakousko Slezsko Těšín
11 article
Kdyby neměla více platiti zásada, že všecky rakou- ské národnosti jsou stejně oprávněny a všecky kmeny mají stejné právo na ochranu a péči o svou národ- nost, kdyby právo a právní vědomí nic neplatily. bezpráví ustálilo se a úkolem vlády bylo chrániti pouze neoprávněnou državu jednoho národního kmene a ne blaho a zdar každého kmene: páni na levici by měli pravdu, avšak potom přestali jsme mluviti také my a neměli bychom s nimi více co mluviti. (Hlučná pochvala v pravo.) Platí-li však zákl. státní zákony a páni nepozbyli zcela právního vědomí. musí nám z celého srdce přáti práva, jehož se nám dostalo. Bylo by to jejich povinnosti. (Hlučná po chvala v pravo.) Rokování přerušuje se. Posl. Fresl v dotazu k předsedoví vyzývá vládu, by zakročila ve prospěch dělnictva ve Škodo- vých závodech. Posl. Walewski podal pilný návrh na usta- novení pariamentní komise, jež by prozkoumala nařknutí proti němu pronešena. Návrh byl dostatečně podporován. Konec schůze ve 3 hod. 45 min. odpol.; příšt bude z ejtra.
Posl Walewski Škodavýchod závod
12 article
Posl. Formánek, König a Hovorka podali na ministra vnitra tento dotaz Následkem četných živelních pohrom, zejmena velikého sucha v král. českém trpí obyvatelstvo jest ohrožováno ve svém byti nouzí, místy i hladem Podáno mnoho žádostí za pomoc u všech veřei- ných činitelů, zejmena státu, který uložil šetření povstalých škodách, by zjištěno bylo, kdy a kde třeba podpory poskytnouti. Za stejným účelem vyšetřuji škody zemědělská rada pro král. české, okresní i obec- ní zastupitelstva, hosp. spolky i družstva a i farní úřady, kterými zjištěno škod v král. českém přes 200 millionů korun. Vláda, shledavši, že obnos tal ohromný mohl býti přeceňován, nařídila další šetřen hejtmanstvím, a sice četnictvem. Čelnicivo, které musí sloužit všemu, jen ne hlavnímu účelu, bezpeč nosti majelku, který bude v době nynější velmi ohro- žován — šetří poměry poškozených velmi pochybnými důvěrníky a podává zprávy hejtmanství, že prý škody obyvatelstva nejsou tak veliké a že nebude podpory třeba. Vzhledem k tomu, že četnictvo nedovede posou- diti nedostatek a nouzi obyvatelstva, ač možno ka- ždému se o tom přesvědčiti, táží se podepsaní: Jsou V. Ex. jako zástupci vlády poměry ty známy a jsou-li, chce V. Ex. příčinili se, aby šetření škod vykonané zemědělskou radou a samosprávnými sbory bylo také, třebas i po vykonané revisi znalci, země- panskými úřady respektováno a na pochybné referáty četnictva okresním hejtmanstvím nebralo se zřetele?
Posl Formánek König Hovorka
13 article
Z výborů parlamentních. Z Vídně, 23. listopadu. (C.-B.) Zdravotní výbor konal dnes schůzi, n níž měl býti podán referát o pracích odboru, zvole- ného pro opravu zákona o lékárnictví. Poně- vadž referent Piepes-Poratynski zemřel, bylo přeru- šeno jednání. Posl. Berger navrhl, aby z předlohy vládní vypustil se § 11. jednající o taxách koncesních o pojišťování starobním a aby z této části utvořen byl zvláštní zákon, protože není naděje, že by celá předloha projednána býti mohla. Návrh tento od- kázán byl subkomitétu do něhož vyslán nyní i posl. dr. Stoj a n.
Posl Berger Vídeň PiepePoratynski
14 article
Immunitní výbor po příslušných referátech o záležitostech posl. Herzoga, Fresla, Fijak a Breitera usnesl se navrhnouti sněmovně, aby žádostem za jich vydání vyhověla. Politické zprávy zahraničně. V Praze, 23. listopadu. Protirakouské projevy v Italii. Projevy irredentistické v Italii neustávají Předevčírem v Římě na Piezze Colonne zano- tovala hudba vojenská na žádost obecen- stva protihymnu Garibaldiovu. Zástupy volaly při tom: »Sláva Tridentu a Terstu!« Vysla- nectvo i konsulát rakouský neustále se střeží. Také z jiných měst italských oznamují se nově projevy. Katolický protestní tábor v Neapoli, na němž i kardinál Prisco byl zastoupen, vyzval všechny katolické studenty v Italii, aby vstoupili do jednoty Danteovy (na podporu italského školství v cizině). Římská »Stampa« prohlašuje, že vláda ital- ská neučinila ve Vídni sice officiální, ale za to přece aspoň důvěrné přálelské kroky na ochranu Italů v Rakousku. Körber mluvil prý pak po dojmem jejich. V »Corriere della Sera« popírá universitní professor inšprucký Galonte, že by Tyrolsku severně od Brixenu hrozilo poitalštění. Ovšem prý ale střízlivý a pilný Ital tridentský leckde přirozeně nastupuje na místo německého sedláka tyrolského, jenž, jak dí Galonte, jest liný a prodlužený alkoholik.
Herzog Fresl Fijak Breiter Sláva Trident Vyslo Prisco Danteův Stamp Italos Körber Ital Praha Řím Piezz Colonne Terst Neapol Vídeň Rakousko Tyrolsko Brixen Italia Corriere della Ser
15 article
Socialisté pro tajné fondy disposiční. Značná část francouzských socialistův, ve- dená dílem mírným Jaurěsem, dílem »rozhodným« Gerauli-Richardem, uchystala včera morálnějším živlům politického světa divné divadlo. Jen proto, aby zachránila Combesa, jenž dokonce ani dělnickým zájmům neslouží, odkládaje v té příčině všecky reformy obratně ad calendas graeea a kterýž má teď se stranou tou vlastně jen jedinou snahu společnou, odluku státu od církve — nic víc, již by ale také jiný m.-p. za dnešní situace provedl — odhlasovala mu nejen jako součásť celého rozpočtu, ač již i to jí na mezi- národním sjezdu v Amsterodamě ostře vytýkáno bylo, nýbrž i speciálně a výslovně i tajne fondy disposiční, pravou neřesť na moder- ním zřízení státním, kterýchž, jak známo, používá k podplácení žurnálův, k výchově vládních rep- tílů, k získávání špiclův atd. Revolucionář- ský socialista Gérault-Richard odůvodňoval hla- sování to dokonce tím, že Combes nepoužije fondů těch proti socialistům. Ne jen že Gérault žádné nemá pro to záruky, jelikož správa fondu jest tajná a nejen že neví, zdaž zejtra neb po- zejtří nebude již u vesla jiný muž nežli Combes, jemuž fondy jednou povolené k disposici zů- stanou, jest skutečně tato dnešní morálka jeho přímo velkolepá: použivání disposi čníh fondu jest mizerným prostředkem politickým, jak jindy pan Gérault sám hlásal, ale kdyžtě nebude ho používáno proti nám dí dnes, tož nebudiž takové neušlechtilosti a korupci dále překáženo, ba budiž sehválena i našimi hlasy! I sám vůdce jedné skupiny radikální
Richard Combesa Gérault vládní republika Gérault
16 article
Doumer prohlásil, že komise sama, skládající se u veliké většině z radikálů a socialistů, stejně protiklerikálních jako pan Gérault, škrtla aspoň 200.000 franků z tajných fondů těch a Doumer sám označil fondy ty nikoli jako prostředek bezpečnostní, nýbrž jako fond k placení a zjednávání všelikých přátelských službiček a na- zval tento úvěr přímo položkou korupěn — ale vše marno, značná část socialistů sl za Jaurěsem a »revolucionářem« Géraultem Richardem, jak ukázal telegraficky již sdělený výsledek hlasování. Pan Combes tedy, jehož celá politika, jak včera rovněž rad. Doumer děl, jest v tom, udržeti se za každou cenu v mini- sterském křesle, byl opět jednou zaehráněn, ale za to pochovány byly zásady francouzské socialistické strany. Ovšem družina socialistů, kupící se kol Milleranda a i někteří jiní pro fond disposiční aspoň nehlasovali, ano Dejenntem škrtnutí celého tohoto »budgetu korupce, ne- srovnatelného s pravým republikánským smý- šlením«, jak se jeden řečník vyjádřil, navrhli.
Gérault Richard Combes Millerand
17 article
Nebýti tohoto fragmentu a guesdistů, bylo by lze říci, že socialistická strana francouzská rychleji, nežli vyšinula se k vrcholi, sesmekne se po ploše šikmé, na kteréž se byla, díky svodům Combesovým, ocitla. Ovšem není věcí jiných živlů s osudem jejím hlavu si lámati. Jak ministerstvo ostatně za podporu socia- listických hlasů ve sněmovně dělnicivu samému odplácí, ukazuje dnešní depeše pařížská. Ministr námořnictva Pelletan propustil v arsenálu lorient- ském 6 dělníků, kteří zdráhali se ujmouti se práce za dřívějších podmínek. Rozhodnutí ministrovo způsobilo mezi dělníky arsenálů ve válečných přístavech Lorientu, Brestu a Toulonu veliké rozčilení. Dělníci arsenálu lorientského pořádali schůzi, v níž agitovali pro všeobecnou stávku. Oproti tomu věnuje ministerstvo celou ener- gii na obranu těch důstojníků, kteří ministru
Pelletan Lorient Brest Toulon
18 article
Andréovi prokazovali denunciantské služby proti vlastním soudruhům. Jeden jen příklad: Sám vojenský guvernér pařížský Laeroix navehl, aby dva tací důstojníci-denuncinnti byli postaven před soud disciplinární, tedy pro nečestnos svého jedání. Nový ministr vojenství Bertau to odepřel a spokojil se pouhým — přesaze- ním důstojníků. Zůstanou tedy zachování vojsku dva důstojníci, nečestné akce se dopustivší (jinak by se diseiplinárnímu soudu nevyhýbali, ano byl by jim samým vítán). Systém však, kterýž příjímá beztrestně, ano souhlasně mez své zbraně prostředky nejnižšího druhu, jakými jsou fondy úplatné a denunciace, zahubí se sám nezdravotou a neupřímností svou, třeba by jeho program byl nejpokrokovější. Kdo se sníží k prostředkům, vlastní povahu snižu- jícím, nemůže býti věru upřímně a opravdové oddán snaze po reformách ideálních: tomu mohou býti tyto jen záminkou a zástěrou pro jiné mety, pro jiné nižší a hmotnější cile, nežli jakýmž jest osvěta a pokrok skutečný. Roz- voj duševní může býti vybojován jen svobodou svědomí.
19 article
Anglická loď bembardována Angličany. »Lloyd Weckly News« oznamují velezají- mavou historku o osudu, kterýž stihl připluvsí právě do Londýna loď britskou »Granye«,a kterýž dokazuje zvláště též, jak nepochopitelné a snadno na moři možné jsou příhody, jakou byl případ hullský, pro nějž anglická veřejnost tolik hluku natropila. Při tom pro Angličany nelze uvésti za omluvu ani obavu před ne- přátelskými úklady, jakouž musilo se loďstv ruské především říditi. »Granye« plul ve středu odpoledne z Grangemouthu do Londýna. Když se oetl u ostrova Indohestu v zátoce forthské stal se náhle terčem šesti projektilů dělových; z nichž tři byly by se staly málem lodi ne- bezpečny. Jeden z nich minul jen o maličkost velký stožár a dopadl o 200 m. dále, druhý zasvištěl nad můstkem velitelským těsně nad hlavami důstojníkův, třetí zasáhl loď a rozbiv jeden přístroj lodní na palubě odrazil sea dopadl do moře. Projektily měly asi 4 palce v průměru. Část měděného obalu třetí střely zůstala na palubě. Hned po prvém výstřelu kapitán nařídil, aby signál náležitý byl nepřetržitě neznámému »odpůrci« dáván; střelba trvala ale ještě i pak půl minuty. Vzduch byl mlhavý. takže na míli daleko nebylo viděti, ale nebe samo bylo jasné a moře klidně. Loď nebylo viděti v nejbližším okolí, mlhy prostém, žádnou, ale kapitán soudí sám, že zvolila si loď jeho za terč válečná loď britská, jež se v zátoce — evičila ve střelbě.
Angličan Weckl Grany Londýn News
20 title
Likvidace svatováclavské záložny
22 article
Všera o 5. hod. odpolední konala se mimořádná valná hromada sv.-václavské záložny ve slavnostn síni domu, kdysi této záložně náležejícího. Účastenství bylo velmi nepatrné. Kdežto ještě na minulou řádnou valnou hromadu přišlo 253 členů, dostavilo se na včerejší schůzi 45 členů osobně a 2 dali se zastupo- vati plnomocenstvím. Jen tak, že se mohla schůze konat, neboť dle stanov je valná hromada způsobilá k usnášení, když je přílomno 40 členů. Slarosta zá- ložny, farář p. dr. Vondruška zahájil schůzi v pří- tomnosti notáře p. dra. Zahradníka a oznámil, že mimořádná valná hromada byla svolána způsonem, stanovami předepsaným. Potom zapisovatel p. dr. Jan Zavadil přečetl zápis o řádné valné hromadě sv.václavské záložny ze dne 25. února 1903. Tenkrák bylo sděleno, že schodek záložny obnáší 8,066. 335 K 3 hal. a konstatováno, že repartice po 300 K na každý členský podíl byla jednohlasně usnesena. Čtení zápisu, že probošt Karlach s polěšením konstatoval, že po usnesení repartice je opatřena rovnováha a že konkurs je odvrácen — bylo provázeno hlučnou ve- selostí a různými poznámkami. — Zápis byl bez de- baty schválen a k verifikaci zápisu o dnešní schůzi požádal starosta pány Rubeše, Matyáše a Slavíčka. Na to promluvil starosta záložny p. dr. Von- druška o nynější situaci záložny sv.-václavské Slyšeli jste, s jak velikým schodkem začali jsme čin- nost před 2 roky. Obnášel přes 8 millionů korun, ale on se ještě zvýšil tím, že na třech domech záložny ztratili jsme přes půl millionu korun, dále že jsme z aktiv vyloučili četné položky, které byly v knihách zapsány dvakráte (hypotekární půjčky postoupené), dále byly odepsány nedobytné pohledávky, takže mohu konstatovat, že schodek sv.-václavské záložny obnášel plných deset millionu korun. Passiva záložny obnášela přes 16 mill. kor.
doktor Vondruška Zahradník Zavadil Tenkrák Karlach Rubeš Matyáš svatý
23 article
Poněvadž znalci soudní připočítali v nejnovější bilanci také úroky za dva roky v obnosu 200.000 korun, nutno také nám počítati úroky z celých 16 mill. K, které by dosáhly výše 900.000 K, takže právem možno po- čítati, že by passiva činila 17 mill. K. Úsilovnou prací podařilo se nám scnodek snížit tak, že všecka passiva obnášejí pouze půltřetího millionu korun. Představte si, že to vyžadovalo ohromné práce. Pracovali jsme v zájmu vkladatelů i členů, neboť v případě konkursu vkladatelé byli by nedostali ani 25% a členstvo bylo by zničeno. Když jsme se tedy bránili konkursu, učinili jsme to ve prospěch vkladatelů, aby dostali více a i ve prospěch členů, aby před katastrofou byli zachráněni. Kdyby se byly repartice za všechny podíly složily, jak se očekávalo, mohli jsme vás pozvati k valné hromadě a říci vám: dnes se definitivně roze- jdeme! Mnoho členů dosud nezaplatilo repartice. Kdo je zapsán v matrice, ať se neklame, že nebude musi platit. Nestači pouhé popírání členství, když všechny doklady o jeho členství jsou po ruce. Kdyby dne členové zaplatili, věrte, že by to trápení všech členů bylo u konce. Jsou to opravdová muka pro členy.
24 article
Mnozí za ty dva roky sestárli více, než jiní za dese let. Také na vkladatele nutno se obrátit. Když uváží. že by v řízením konkursním nedostali daleko tak značnou kvotu, mohli by nám jít také vstříc. Při té příležitosti musím vzpomenouti také toho, že se kně- žím činí výtka, že ze svých vkladů neslevili. Ale to není pravda. Všichni kněží slevili 50%, na opětné vyzvání slevili dalších 25%, ano i dalších slev po- skytli. Konstatuji obětavost duchovenstva, které jde vstříc, aby sanace byla provedena. Konstatuji dále, ž volili jsme všechny možné cesty, abychom záložnu zachránili. Snížili jsme schodek bez přispění fondů a bez úroků ze státního vkladu. Dnes nevidíme pro členstvo i vkladatele prospěšnějšího kroku, než když vám navrhneme klidnou likvidaci za účelem rozejití se společenstva. Pracovali jsme s láskou a ochotou k vám a buďte ujištěni, že byli bychom pro vás životy obětovali, kdybychom vás z tohoto soužení vy- koupili. Přimlouvám se, aby valná hromada usnesla se na zavedení klidné likvidace. (Souhlas.) K dolazu jednoho člena, co znamená likvidace vysvětluje předseda, že záložna zrealisuje své jmění. sestaví pak rozvahu a schodek rozvrhne se na člen- stvo. Na členstvo bude se počítat asi 1/2 mill. korun.
25 article
Další výklad podával člen výboru p. dr. Jan Za- vadil. Pravil, že záložně hrozí buď konkurs nebo konkursní likvidace a to je situace nebezpečná, po- něvadž v případě konkursu odpadnou veškeré slevy i fondy. V klidné likvidaci nemůže se postupovati ihned proti členům, nýbrž teprve tehdy, až je zjištěn jejich uhražovací nárok. Počet členů záložny se tenčí a nebylo by to spravedlivé, aby jen někteři byli po- vinni platit. Proto se staráme, aby nám členové ne- utekli a tomu zabráníme usnesením likvidace. P. Dlouhý-Pokorný vzpomenuí toho, že četní členové v roce 1902 dali výpověď a za ty že mají nyní ostatní trpět. Bylo by záhodno, aby se uve- řejnila jména těch členů, kterí dosud repartice ne- složili.
doktor Jan P Dlouhý
26 article
Předseda p. dr. Vondruška odpovídal, že klamný je názor, jakoby povinností placení byli zb- veni ti členové, kteří dali v roce 1902 výpověď. i dle zákona ještě dva roky jsou v ručení a proto jsme svolali tuto valnou hromadu ještě v listopadu, apy neunikli ze závazku a z rukojemství. Ostatně je malý počet těch, kteří v roce 1902 dali výpověd. Pan P. Slavík doporučoval, aby členstvo zá- ložny bylo k placení repartice donuceno a aby uveřej něna byla jména těch advokátů, kteří hnali záložnu do konkursu. Předseda p. dr. Vondruška doporučuje mír- nější poslup a sice, aby advokáti byli požádáni, aby věc záložny nehnali do krajnosti a nezvětšovali scho- dek. Dále doporučuje, aby valná hromada projevila přání, aby všechny kruhy sanační se spojily v jeden celek a trpící členstvo aby vybavily z trápení. Pocho- puje rozhořčení proti advokátům ale omlouvá je tím, že mnohdy strana advokála nutí ke krajním prostřed- kům. Jistý člen navrhoval, aby se podnikly opětné kro- ky u vysokého kleru ve prospěch sanace. Pan P. Dlouhý-Pokorný vzpomíná toho, že za dávných dob biskupové prodávali kostelní poklady. když byla nouze, neboť bylo psáno, že majetek církve je majetek chudých. Stát má všechny cílkevní po- klady sepsány do posledního kalicha a všechny ty záznamy jsou pro případ mobilisace. Myslím, když jsou poklady určeny pro mobilisaci, že se jich může použit také pro sanaci! (Hlučný souhlas.) Když je to majetek chudých, nechť se čásť těch pokladů prodá a z výtěžku ať se zaplatí repartice za chudé členy sv.-václavské záložny.
doktor Vondruška P Slavík P Dlouhý Pokorná
27 article
Starosta p. dr. Vondruška odpovídá, že Bude hledět návrhy ty uplatnit. Pan Svatoň promluvil na adresu těch členů. kteří nejsou přítomni, a žádá je, aby pochopili ne- bezpečnost situace a skládali repartici. Dále žádá zá- ložnu „Důvěru“, aby výdatněji hleděla pomáhati, rov- něž i Zemskou banku; na vkladatele záložny sv.-vá clavské appelluje, aby slevili a právní zástupce všech stran žádá, aby šli záložně vstříc a nedělali v ničem překážky. Když se nikdo již o slovo nehlásil, dal předseda p. dr. Vondruška hlasovati o návrhu výboru „Valná hromada usnáší se na zavedení řádné likvi- dace za účelem rozchodu společenstva. Návrh tento byl jednohlasně přijat; což opačnou zkouškou hlasování zjištěno, Schůze potom skončena O rozchodu společenstva sv.-václavské záložny mluví také společenská smlouva, kde čte se pod čl. 13. „O rozchodu společenstva platí ustanovení zák.z dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. Nebylo-li třeba sáhnouti na základní jmění, anebo, nebylo-li zcela vyčerpáno. rozhodne poslední valná schůze o tom, k jakému účelu se na základě této smlouvy jmění společenstva vy- naložiti má; kdyby takového usnesení nebylo, přísluší arcibiskupovi pražskému ve srozumění s biskupy če- skými právo jmění společenstva určiti k účelům po- dobným, jež sledovala záložna. Jestliže záložna př svém rozchodu bude mít nemovitosti, přináleží arci- biskupovi pražskému právo, koupiti je za cenu, kterou záložna za ně dala, k účelu, jemuž valná hromada neb On sám zbývající jmění společenstva věnuje, pokud to nepřckáží úplnému splnění povinností zá- ložny.“
doktor Vondruška Svatoň svatý
28 article Denni zprávy.
Denni zprávy. »Bohemia« se spouští. Proti našemu včerejšímu článku o poměrech v Inšpruku, ve Vídni a v Praze v oboru školském, a našemu zvolání z důsledků vídeňských a inšpruckýcha Pryč s německými školami z Prahy, z Karlína, Smíchova, Vinohradů a Žižkova, nesmí-li býti ve Vídni ani jediná česká škola a boří-li Němci Inšpruku školy zemské menšiny — napsala »Bohe- mia« včera večer článek, který zasluhuje především v jedné věci opravu. List synů Bohumila Háze tvrdí totiž, že stavíme pražské němectví do jedné řady s vlašstvím v Inšpruku a češstvím ve Vídni. Ani ve snu nám nepřipadlo prokázati tuto čest pražskému t. zv. němectví (» Dojčtum«) zejmena bychom si nikdy nedovolili klásti vý- znam pražských Němců na roveň významu vl- deňských Čechů a to nejenom proto, že vídeň- ských Čechů jest půl millionu a pražských
Němec Inšpruka Háze Čecho Vídeň Praha Karlín Smíchov Žižkov Bohemia
29 article
Němeů i se židy 17.000. Vzhledem k tomu, že národnost česká ve Vídni zůstávala zachována národu českému teprve až potom, kdy Vídeň pozbyla schopnosti požírati a assimilovati český přírostek svého obyvatelstva z Čech a Moravy, jest »urdeutsch« německé obyvatelstvo Vídně z nesmírné své části národní smíšeninou, kon- glomerátem německé a české krve. Vídeň mu- sila se Čechy po staletí zasytiti, než zůstala se strnulým požerákem státi před zachova- ným půlmillionem, který jest ve své etnogra- fické čistoté národně mnohem ryzejší než ostatní míšenina, ve Vídni »usedlá«. Že česká půl- millionová menšina vídeňská, stále vzrůstajíeí má jinou budouenost, než každým sčítáním po deselitisících schnoucí pražská halůzka německá, je asi nepopíratelno. Nehledě ani k tomu, že pražské »němectví« ani němectvím není, nebot kromě státních gažistů není v Praze takřka čistokrevného Němce. Jakou souvislost má toto němectvo se »slavnými tradicemi dějin českých a pražských«, je známo. Pokládá si je za ta- kovou čest, že když list náš počal před časem uveřejňovati seznam předáků a úhlavních před- stavitelů »produktivního« hospodářského něme- ckého občanstva v Praze, vymohli si konfiskaci.
Čecho Němec Vídeň Čechy Morava Praha
30 article
Jestli prý která, tedy prý tato pražská německá država má nárok na uznání a ochranu, píše »Bohemia«. Miní-li tím německé školy obecné i měšťanské v Praze a předměstích, ze 40 proc. (sčítáním doznaných) navštěvované če- skými dětmi, jest tato država největší hanbou poměrů ve státě panujících a také není. upřímně řečeno, žádnou etí české Prahy, která jest nucena (?) tomuto zbídačelému svému ně- mecivu nejen vydržovati zbytečné školy, nýbrz i dodávati do nich tolik českých děti, kolik nutno, aby školy obstály, zatím co Vídeň nemá pro svých 20.000 českých dětí ani jediné třídy — Hnutí panceltické. Stále větší pozornos budí hnutí celtické. J. G. Prud'homme věnoval panceltismu zajímavou studii v »Revue Bleue«. Hnutí celtické zabírá tři milliony obyvatel v Bre- taňsku a Velké Britanii. Podle Sébillota bylo roku 1896 Celtů: 1,340.000 v Bretania a 2,589.000 v Anglii. Panceltismus má vzdá- lený původ, neboť sahá do dávnověké minulosti. kdy ostatní moderní národy byly v stavu ještě počátečním, do XI. století. Nynější hnutí celti- cké má ráz mírumilovný, literární a je velmi daleko od panceltismu Griffitha of Cynau, jenž pomocí irského loďstva zahnal usurpatora země waleské. Po vílězství svolal Griffith sjezd »Eisteddfod«, kde írští bardové mělí přední místo. Moderní sjezdy celtické konají se na upomínku této předzimé slavnosti. Dlouhose udržoval celtický jazyk v Anglii a nyní obno- vuje se, nastává znovuzrození celtické, podobné znovuzrození českému, jak to napsala v »Lu- míru« ušlechtilá anglická spisovatelka hraběnka of Cromartie, nadšená přítelkyně celtického hnutí i věci Irčanů a národů potlačených. Nynější panceltismus vznikl z alliance, uzavřené roku
Prud Sébillota Griffith Cynau Eisteddfod of Cromartie Irčan Miní Praha Vídeň Bre Velká Británie Anglie Bohemia předměstí český dítě
31 article
1837 Breloňci a Gally a o 30 let později na panbretoňském sjezdu v Saint- Briencu. V Irsku vzmáhá se též velice hnutí eeltické, rovněž v Skotsku a Walesku. Roku 1901 konal s v Dublíně sjezd panceltický za účastenství zá- stupců Celtů bretoňských, irských, skotských, waleských a j. Vynikajícími pracovníky sjezdu byli: lord Castletown, markýz d' Estourbeillon, Moore, hrabě Plunkett, arcidruid waleský aj. Podobný sjezd konán byl roku 1904 v Carnar- vonu za malebných slavností národních, při nichž bylo bardy předneseno mnoho písni a ro- mancí gallských. Kongres měl různé sekce: moderní řeči, kostýmů a folkloru, hudby a filo- logie atd. Manifestace panceltické neohrožují nijak mír Anglie ani Francie, mají ráz platoni- cký a jsou ovládány především citem úcty k starým památkám a jazykům. — Val. Prinsep. Jeden z nejznámějších anglických maliřů Mr. Valentin Cameron Prisep R. A. zemřel v Londýně. Pan Prinsep uveřejnil v umělecké revui »Magazine of art« článek, v němž velmi zábavně líčil dojmy své loňské návštěvy v Čechách a projevoval sympatie če- skému životu národnímu i kulturnímu. Ztrácíme v něm dobrého přítele anglického. Val. Prinsep byl zajímavý muž všestranné činnosti. Zemfel náhle u věku 65 let. Vyníkl jako malíř, novel- lista, dramatický spisovatel, kritik a estetik.
Castletown Estourbeillon Moor Plunkett Mister Cameron Prisep Prinsep SaintBrienc Irsko Skotsko Carnar Anglie Francie Val Londýn Čechy magazín of art
32 article
Velcí mistři prerafaelistické skupiny byli jeho učiteli i přáteli. Žil v intimnosti Wattsa, Burne- Jonesa, Whistlisa, Leightona, Morsisa, o nichž uměl tak zajímavě vyprávěti. Watts zavedl Prin- sepa na dráhu uměleckou. Rossetli a Burne- Jones měli velký vliv na jeho mládí. S Whisterem byl dlouhá léta dobrým přítelem. Val. Prinsep patřil mezi klidné a distingované malíře akade- mického stylu. Byl též professorem na královské akademii umění v Londýně a vydal své před- nášky o umění ve dvou krásných knihách. Z jeho maleb, hlavně historického rázu jsou nejznámější »Bianca Capella«, »Leonora di Man- tua«, »Císař Theofilus« a některé genry z Italie. R. 1876 podnikl cestu do Indie, kde namaloval velký, officiální obraz »Prohlášení královny Vik- torie za císařovnu indickou«. Jako spisovatel vydal Prinsep: »Cisařská Indie, z denníku uměl- cova« a povídku »Virginii«, různá pojednánl umělecká a divadelní hry »Bratranec Dick« »M. le Duc«. — Městským radám v pražských před- městích. V měsících listopadu a prosinci pro- jednává se v pražských předměstích obecní roz- počet. Nás zajímá v rozpočtu položka, jež vě- nována je školství. Povíme, proč. Němci ne- ustále hlásají do světa, že jsou u nás utisko- vání. Jak toto »utiskování« ve skutečnosti vy- padá, vysvítá nejlépe z položek, jež pražská předměsti: Král. Vinohrady, Žižkov, Karlín Smíchov věnují na školství české a německé. Bohužel, nemůžeme si učiniti o tom jasného obrazu, protože v rozpočtu na školství české a německé jsou položky prostě konstatovány.
Leighton Morsiso Watts Prin Jones Capello Man Dick Němec Král Val Londýn Indie Virginie Žižkov BurneJones Whistliso královský akademie uměný městský rada Karlín Smíchov Italia královna Vik
33 article
Chceme-li vědět, jak to »utiskování« Němeů v pražských předměstích vypadá, je nutno, by sděleno bylo s českou veřejnosti, kolik děti če- ských a německých bylo v letošním škol ním roku 1904—05 zapsáno, dále jaký je ny- nější stav obyvatelstva v jednotlivých předmě- stích dle národností, t. j. kolik je Čechů, kolik Němců. Z těchto dat vyvineme další a ukážeme, jak vypadá to »utiskování« ve světle pravdy. Král. hl. město Praha oznámilo již v denních listech výsledek letošního zápisu do škol če- ských a německých. Doufejme, že učiní tak pražská předměstí. — Český národní dům v Těšíně. Češ v Těšíně pokoušeli se uvésti záležitost zřízení českého spolkového domu v Těšíně do proud, konečně nastoupili správnou cestu, která se po- sud všude osvědčila. Zřídili družstvo na zá- kladě čisté obchodně-peněžním a není pochyby, že touto cestou nejdříve dojdou k cíli. Česká veřejnost jistě bude v tomto snažení těšínské Čechy podporovati. Čechové těšínští nebudou zřizovati luxusní representační dům, nýbrž ta- kový jen, který vzhledem na další vývoj jich jest nutným. Bude třeba též zříditi českou školu, ovšem zase ve vlastním domě. Již nyní, v třetím roce trvání, český jazykový kurs, udr- žovaný péčí a nákladem Matice Osvěly Lidové v Těšíně, navštěvuje přes 60 dětí. Rodiče žá- dají celou školu českou, tomu ale nelze na ten čas vyhověti, leč s přispěním veškeré české veřejnosti. Do jaké výše peněžní potřeba Čechů těšínských vzroste, bude s naší veřejností brzy sděleno družstvem českého národního domu v Téšíně. Pokládáme za svoji povinnost dopo- ručiti snahy a podniky Čechů těšínských oběta- vosti našich vlasteneckých kruhů.
Čecho Němec Král Praha Těšín Čechy Český národní dům v Těšín český národní dom
34 article
— Osobní. Academy of Natural Sciences ve Filadefii zvolila p. prof. dra. F. Vejdovského. v ocenění jeho děl vědeckých, svým členem. — Nově zvolení starostové okresních zastupitelstev libocho- vického rolník Antonín Žák v Libochovicích benešovského rolník Karel Loula v Dnespe- kách byli od císaře potvrzeni. — Promoce. Pan Vladimír Jeřábek z Uh. Hradiště byl dne 22. listopadu o půl 12. hod. dopo- lední na vysokém učení pražském veřejně prohlášen za doktora práv. — Rodinné zprávy. Slečna Milada Ry bova. dcera našeho kollegy pana posl, dra. Viléma Ryby, slaviti bude dnes manželský sňatek s panem Janem Dědečkem, učitelem na Smíchově, o 11. hod. do- polední v basilice sv. Václava na Smíchově. — Úmrtí. Rodinu zemského poslance a býv. ná- městka starostova, pana inž. Eust. Neuberta, stihla bolestná rána. Matka pana inženýra, která před ně- kolika dny do Prahy návštévou zavítala, aby v ro- dinném kruhu se potěšila, roznemohla se a po čtyř- denní nemoci zesnula. Pro svou milou a bodrou po- vahu známa byla zvěčnělá paní -- vdova po ma- jiteli realit a někdejším dlouholetém okresním sta- rostovi v Ledči nad Sáz. — v šírém tamějším okol a požívala všeobecné vážnosti. Česť její památce Tělesná schránka zvěčnělé paní bude dnes převe- zena do Ledče a zejtra o 9. hod. dopol. na tamějším břbitově pochována. — V Jilovém zemřel dne 17 t. m. ve věku 64 let pan Jan Faukner, majite realit, býv. člen městské rady a výboru Občanské záložny. Pohřben byl v sobotu dne 19. t. m. o 3. bo- dině odpol. na místním hřbitově.
profesor doktor F Vejdovský Žák Loula Jeřábek Milada Ryba Dědeček svatý . Václav Ing Neubert Faukner Libochovice Dnespe Uh . Hradiště Smíchov Praha Ledeč nad Sázava Ledeč výbor občanský záložna Academa of natural Sciences benešovský rolník
35 article
— Jubileum. V sobotu dne 26. listopadu t. slaviti budou inženýři vzájemně pojišťovací banky »Slavie« v Praze pp. Richard Kusýn, Jaroslav Matouš a František Bien jubileum své 25leté záslužné činnosti likvidatorské. Jubilanti těší se vše- obecné oblibě a plnému zdraví, takže budou moci ještě dlouhá léta vespolek zdárně působiti na pro- spěch banky »Slavie«, — Ruský ministr vyučováni a sokolství. Píše s nám z Kyjeva: V tomto měsíci zavítal do Kyjeva ministr vyučování Glazov společně s knížetem Goli- cynem a členy »učeného komitétu« petrohradského ministerstva. Přímo z nádraží ministr odjel s dru- žinou do prvého gymnasia a navštívil jeho třídy vyučování. Přišel i do tělocvičny na hodinu bratra Frant. Brabce, dřívějšího cvičitele »Sokola« vino- bradského. Právě cvičila pátá třída. Ministr pravil: »Tak ukažte něco hezkého!« Žáci cvičili společa
Kusýn Jaroslav Matouš František biena František Brabec Žák Praha Kyjev Slavia Sokol