1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. IIsty
přnirlácí na
v Praze v zdmlnisirani
na měsíe . . . . .
pa čtval lta . . . . 6K —h
s dvají dos ěško
a nišr
něrtleha . . . . 7 K o0 k
ve salich 2 K 20
za něcie.
P'oštont
za neste
na čivrt keda
s drejí zisilkou
sa měs
l : . . k eo
Praha
5
title
Onešní číslo pra Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 23. listopadu. V
hod. večer. (Pův. telegr. zvl. zpravodaje »Nár.
Listů«.) Car nařídil, aby úřadníkům
všech odborů v Port Arturu čítán
byl, květnem tohoto roku počínaje,
každý měsíc služby za celý rok.
Balašev, zástupce Červeného kříže
v Port Arturu, ujišťuje v listu svém,
že Japonci, kteří znají místa, kde
kotví lodi nemocniční, střílejí na ně,
nerespektujíce nijak Červeného kříže.
Dopisovatel »Rusi« sděluje, že o
dvou dnů přichází mnoho obyvatelů
do tábora ruského, dávajíce se do
ochrany ruské. Sdělují, že celý kraj
mezi šikem nepřátelským a meri
opevněními byl zpustešen.
Ministr vejenství telegrafoval Ku-
ropatkinovi uznání carské za činnost
lékařského a zdravotního personálu
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via
na straně 4.
Artur
Japonec
Rus
Petrohrad
Ku
7
article
Ke krisi v Uhrách.
Ke krisi v Uhrách.
Všecek zájem politický soustřeďuje se stále
kolem událostí v Uhrách, čemuž napomáhá vy-
datně i zdrželivá rozprava rady říšské o zahajo-
vaci řeči dra. Körbra, jíž se dosud mimo Poláky
opatrně vyhýbají předáei velkých stran. Možno
tudíž říci, že jest dosud nejasno v obou politi-
ckých střediscích, jak v Pešti-Budině, tak ve
Vídni.
„Převrat“, způsobený lir. Tiszou, dle všech
známek soudě, nezpůsobil v Uhrách takový roz-
ruch, jaký opposiční skupiny očekávaly. Čty-
řicet bez mála let vlastního ústavního života
uherského, utvořeného vyrovnáním z r. 1867..
nemohlo minouti bez účinku na národ maďar-
ský. Srovnání stavu, v jakémž se nalezají Uhry
dnes se stavem do r. 1867, ukazuje takový
chromný rozdíl, takový rozvoj v Uhrách, že
změny nadešlé postihne i prostý občan. Tin
dá se především vysvětliti, že veřejné míněn
v Uhrách zůstává celkem v pravidelných kole-
jich. Časopisy vládní a protivládní přinášejí sice
osrědčení stoupenců svých stran, ale na tom
asi prozatím zůstane. Hlubší příčinu tohoto po-
měrného klidu dlužno hledati i v tom, že hlavní
cíle opravdových politiků, jak na straně vládní.
tak ve skupinách opposičních, jsou snahám ma-
darským příznivé. V Uhrách věří v upřímnos
vlastenectví v. Tiszy právě tak jako Košutova
Hrabě Tisza po své roční činnosti jakožto před-
seda ministerstva může se vykázati nejen do-
časným oklestěním jednacího řádu sněmovního
ale i značnými úspěchy v záležitostech vojen
ských, a další úspěchy oznámil ještě před „pře-
vratem“. Krom toho má vlastnosti a schopnosti
ryze maďarské, vládne břitkým slovem i energi
ckým činem, a to se líbi Maďarům, bez rozdílu
politickéno přesvědčení. Tisza ve svých pro-
jevech stejně vystoupil proti proudům staro-
rakouským, jako proti programu osobní unie.
Polák
Uher
Tisza
Košutův
Maďar
Uhry
Pešť
Vídeň
Tisza
Tina
8
article
Dovedl v Unrách vzbuditi přesvědčení, žev
rámci posavadního vyrovnáni lze ještě mnoho
dosíci, jak hospodářsky, tak politicky. Krom
toho objevil se v posledních létech v Uhrách
dosti silný, nový politický proud, nebezpečný
zvláště stoupencům naprosté rozluky; jest to
idea uherského imperialismu, myšlenka,
že za chaost., panujícího v této polovině sou
státí, Maďaři mohou nabýti konečné převahy
utvořiti jádro celé monarcnie.
Skupiny opposiční jsou sice četné, sjedno
ceny, mají vice než půldruhého sta poslanců
ale ideově jsou naprostou strakatinou, která do
Tiszova „převratu“ se nezmohla na společný
program. Nyní sice vydala opposice společnou
adresu ke králi a společný manifest k národu.
ale akty tyto jsou rázu pouze záporného, sku-
tečného východiska z nynější situace neobsahuj
a neposkytuji.
Jest zajímavo, že nejrozšířenější časopis
peštský, „Budap. Ilirlap“, stejně ostře odsuzuje
násilné osekání jednacího řádu Tiszou, jako jed-
nání původního hloučku obstrukčního, jejž ob-
viňuje, že mařením zákonodárné činnosti po ně-
kolika let vlastně více poškodil ústavu a vážnos
Maďar
Uhry
Tisza
9
article
parlamentu, než hr. Tisza; že počal se státním
převratem a Tisza že vstoupil za ním na tutéž
cestu. „Chovali se,“ tak píše, „jako lupiči chrá-
moví, kteří se vydali na svůj lup, třímajíce
v rukou kříž a monstranci, t. j. zneužívajíce nej-
světějšícn myšlenek maďarského národa, aby
zakryli svůj vlastní cíl.
Vůbee jest mluva listů maďarských v tomto
okamžiku dle našeho názoru dosti střízlivá
kritisující.
O nedělní schůzi voličstva peštského, svo
lané Tiszovci, vyvedeni byli z klamu nejen ti
kdož se osvědčovali pro opposici, ale i osoby
jež volaly „ať žije Rakouskol“
Obě zápasící strany, čteme na př. v témž
časopise, dopustily se velikých chyb a opome-
nutí. Většina se domnívala, že může beztrestně
porušiti sněmovní pravidla, menšina pak zápa-
sila rozděleně, a srazila se, až když byla ha-
nebně poražena. Většina náhle pozbyla trpěli-
vosti, menšina pak velmi dlouho zneužívala
svých práv, a když již bylo pozdě, teprve se
postavila na zákonné stanovisko. Opposice
podrobila se skutečným vůdcům, až když její
řadoví vojáci všecko zadali. V dalším boji může
spolehati na součinnost národa, jen když postavi
každého na příslušné místo, a když nezapomene,
že nad bojem musí se vznášeti myšlenky, jež
zasluhují toho, aby se pro ně provedl boj.
Ve vílězné vládní straně vyskytla se sku-
pina Andrássyovců, která nechce se hlásiti
vavříny a kořisť, ale před srážko
mlčela. Podobně někdejší předsed
strany lidové a jeho stoupenci opustili
řady opposice, až když padlo rozhodnutí. Národ
může od obou těchto skupin žádati vysvětlení
proč svá zvláštní stanoviska neprohlásily dříve
Sjednocená oposice může se státi vládě ne
bezpečnou, neshlukla-li se ze strachu, ale z od
hodlání neustoupiti, dokud nedosáhne nápravy.
Rakouskol
Tisza
10
article
Ale jak dlouho vydrží hr. Apponyi v jedné řadě
s Košutem? Košutovci sotva dopěli „Košutovu
píseň“, podepsali adresu ke králi, jejíž autor
byl hr. Apponyi; a přece význam oné pisně, ja
kožto revoluční, jest ustálený, v adrese pak
se skládá jediná naděje — v moudrost královu
Neméně zajímavo jest, co se vypravuje
o smýšlení v obchodních a průmyslových kru-
zích peštských, jimž prý jest lhostejno, kdo sed.
na křesle vládním, jen když udrží pořádek, aby
nebyly jejich konjunktury obchodní a průmy-
slové zhaceny.
Tento názor zdá se býti zvláště povážlivý
vždyť nevylučuje, že by pořádek takový moh
opatřiti i některý — generál. A jméno toho ge
nerála již se také v Uhrách proneslo a zní
Rudolf Lobkowicz.
Předseda ministerstva hr. Tisza trvá i v za-
hraničných listech na tom, on že hájí ústavu
uherskou, již ohrozila čásť spojené nyní oppo-
sice. Tato myšlenka proskakuje v Uhrách od te
doby, co obstrukce způsobila za Szella stav
„mimozákonný“ (e lex) a zvláště od onoho
okamžiku, co ústy vysokých vojenských hod-
nostů ozvalo se pro úpravu uherských armád-
ních požadavků dunivé napomenutí a před nim
chlopský rozkaz armádní.
Vše bude asi v Uhrách nyní na tom zále
žeti, jak daleko pokročí vystupování poslanců
ze řad Tiszovy většiny, a jak dlouho potrvá
„jednota spojené opposice“. Jisto jest, že ve vět-
šině jest mnoho živlů, kteréž budou ochotně
sloužiti každé vládě, jako to činily posud. Rov-
něž nemohou se naditi Košutovci, že hrab
Apponyi nebo Andrássy (jeden z mužů budoue-
nosti) nebo baron Banffy přistoupí na základya
zásady jejich programu
Ovšem nesmí se též přehlédnouti, že Ma-
daři se doposud po každé osvědčili jakožto vý-
toční taktikové v politických zápasech.
Košut
Košutův
Lobkowicz
Tisza
Apponyi
Andrássy
Banff
Uhry
spojený opposice
Ma
11
article
Také byl poměr Košutovců ke stran
vládní, zvláště co se týče vůdce jejich a opět
ného jeho smířlivého zakročení, když šlo o vo-
jenské požadavky, takový, že v dalším průběhu
nynější krise v Uhrách dočkáme se asi v tomto
ohledu ještě všelikého překvapení.
Prozatím lze tolik pokládati za jisté, že
z vnitřního zápasu Tiszovců a Košutovců
Uhrách vzejde jenom sesílení národní energie
maďarské — a ta prospěje, jak hr. Tiszovi, tak
případnému jeho nástupci, a to bude nový či
nitel při řešení otázky, jak dospěti v Uhrách
ku poměrům „pravidelným
Dokud však všeobecně se má za to, že sou-
státí stojí na prahu řešení důležitých otázek ob-
chodních styků zahraničných, reorganisace ar-
mády, zvláště pak dělostřelectva, dotud hrabo
Tisza bude asi pánem situace, protože program
jeho poskytuje Maďarům naděje na opravdové
úspěchy právě v těchte směrech.
Česká a německá lékařská fakulta
v rozpočtu státním na r. 1905.
Nemůže býti zřejmějšího důkazu o tal
zvaném „dvojím lokti“, kterým vláda měř
Čechům a Němeům, než jaký poskytuje ob-
jemná kniha, vídeňskou vládou každoročně vy-
dávaná, pod názvem: „Návrh finančního zákona
pro království a země, v říšské radě zastoupené.“
Kdo v knize té dovede čísti, přesvědčí se
v každém díle jejím, že „dvojí loket“ není frásí
nýbrž smutnou pro nás pravdou, která každo-
ročně znova vládou vídeňskou jest potvrzována
„Nejzkrácenější loket“ pro Čechy má vláda v
věcech školských. Toho důkaz poskytuje ob
zvláště porovnání rozpočtu pro r. 1905 na če-
skou a německou lékařskou fakultu v Praze.
Maďar
Čecho
Uhry
Praha
Košutovec Uhry
Tisza
německý lékařský fakulta
12
article
Aby zaslepila zrak těm, kteří pouze zběžno
přehlédnou rozpočet, nemohouce pro nedostatel
času a pro neznalost vlastních poměrů a okol
ností jednotlivostmi se zabývati, uveřejňuje
vláda v přehledu na počátku rozpočtu minister
stva vyučování (str. 2., 3., 20.—23.), vydání na
obě pražské university v jedné sumě, tedy ni-
koliv zvláště pro českou a zvláště pro německou
universitu. Detaily nutno hledati dále na
str. 56.—75.
Pisatel probral jednotlivé peložky lékařské
fakulty německé (str. 57.—59.) a české (str
65.—67.), pokud se řádných vydání týče a po-
ložky na str. 73.—75., pokud se tyto k mimo-
řádným vydáním obou lékařských fakult vzta-
hují a shledal, že vláda věnuje v r. 1905
na němeekou lékařskou [akultu.
která má sotva polovinu poslu-
chačů z počtu české lék. Iakulty,
64.711 K více ve vydání řádném a
o 84.865 korun více ve výdajích
mimořádných, fedy za rok více o sumu
149.576 korun.
Kdo zná námahu, s jakou čeští professoř
musí dobývati 500korunové neb 1000korunové
mimořádné dotace na ty nejnutnější vyučovae
prostředky, žasne nad sumou 150.000 korun
kterou méně navštěvovaná fakulta německá jes
v jediném roce obdařena.
Přistupme nyní k jednotlivostem, aby
„dvojí loket“ byl lépe patrným
Řádných professorů jest na obou fakultácl
stejný počet (16), avšak mimořádných, place-
ných, jest na německé fakultě 9, na české 7.
Plat professorů řádných i mimořádných čin
ročně na německé fakultě 165.033 korun, na
české fakultě 151.067 korun; rozdíl 13.966 K
stačil by pro jmenování dalších 3 mimořádných
professorů na české fakultě.
13
article
Sluhů jest na německé fakultě 14, na če-
ské 9; plat sluhů na německé fakultě obnáší
13.000 korun, na české 8000 korun. Starobních
přídavků má na německé fakultě 11 sluhů
(1717 korun), na české 7 sluhů (1133 korun)
Aktivní přídavek má 14 sluhů na německé fa
kultě (2700 korun), 9 slunů na české fakulte
(1500 korun). Slipendia demonstrátorů obnášej
na německé fakultě 7920 korun, na české fa-
kultě 7100 korun.
Pod titulem „příspěvky“, vykazuje vydán
na německé fakultě 43.840 korun, na české fa-
kultě 29.950 korun.
Remunerace assistentů činí na německéf
kultě 69.400 korun, na české fakultě 60.500 K
Dotace řádné na německé fakultě obnášej
za rok 213.010 kor., na české fakultě 194.110
kerun; rozdíl v neprospěch české fakulty čin
18.900 korun.
Pokud se demonstrátorů týče, má německá
anatomie 2 600 korun, česká 3 a 400 korun
Německá physiologie má 2 a 600 korun, česk
1 600 korun. Německý ústav histologický m
1 demonstrátora a 600 korun, český 2 a 200 K
Ústav pro lékařskou chemii německý má 1 de
monstrátora 600 korun, český 1 a 400 kor
Soudní lékařství německé má 1 demonstrátor
a 600 kor., české 1 a 400 kor. Klinika I. lé
kařská německá má 1 demonstrátora a 240 kor.
časká žádného, II. lékařská německá 2 a 240 K
česká žádného. Při německé chirurgické klinice
jsou 2 stipendia a 600 kor., při české žádné, př
německé gynaekologii 1 stipendium a 600 kor.
při české žádné.
Při německé fakultě je uvedena remunerne
za přednášky o srovn. anatomii 2000 kor., př
české scházi. Při německé fakultě remunerace
německý fakulta 11 sluha
český 7 sluha
český fakulta 194.110
14
article
za přednášky o topografické anatomii 2000 K
při české nic. Dále chybí při české fakultě tyt
položky, které při německé jsou uvedeny:z
přednášky o soudním lékařství 600 korun, o po
moci při úrazech 400 korun, za praktické evi
čení v hygieně 1200 korun. — Mechanik př
physiol. ústavě německém má služné 2800 K
při českém 2000 korun. Německá fakulta má
33 placených assistentů, česká pouze 32.
Při hygienickém ústavě německém je po
ložka 1400 korun pro chemika, která při české
fakultě chybí.
Při německé dětské nemocnici je sekund
lékař se 400 kor., při české fakultě položk
ta není.
Při německé fakultě jest uveden ústav pro
srovn. anat. a vývojezpyt s dotací 1230 kor.; př
české lékařské fakultě vůbec ústav takový není
Chirurgická klinika německá má dotae
1200 kor., česká 1000 kor.
Požadavky klinik německých činí úhrnen
140.000 kor., českých klinik 120.000 kor.
Jediná položka, která jest při české fakulte
větší než při německé jsou — daně, které stá-
za universitu z jejího jmění platí. Daně a dávky
při německé fakultě činí 2000 korun, při česko
fakultě 3400 korun.
český lékařský fakulta
15
article
Co se mimořádných položek týče, nech
je jednotlivě uváděti a stačí sděliti, že stá
mimořádně vydá v r. 1905 na německou lékař
skou fakultu 96.640 korun a na českou fakultr
11.775 korun.
Tato fakta musí vzbuditi úžas a bolestv
tom, kdo zná chudobu, která panuje v mnohýeh
ústavech české lékařské fakulty. Dokázané zkra-
cování této fakulty proti fakultě německé mus
vzbuditi vážný odpor ve sboru professorském.
jehož povinností jest, s větší energií zasaditise
o opatření většího počtu vhodnějších místnosti
pro ústavy, o náležité vypravení ústavů a opa-
třeni učebných pomůcek i pomocných sil učitel-
ských. Professorský sbor má právo požadovat.
rovné měřílko pro českou fakultu, jakého se
užívá pro německou. Dle spravedlnosti přísluší
více frekventované fakultě větší obnos na
všechna nutná vydám, větším počtem poslu-
chačů podmíněná. Vylíčená fakta dokazují však
úplný opak a česká lékařská fakulta musí se
chopiti obrany.
Uvedených fakt dále nechť všimnou si po
slanci všech stran i ministr dr. Randa, aby
žádali na příslušných místech vysvětlení a brzk
napravení vylíčeného neudržitelného stavu.
Randa
český lékařský fakulta
český fakulta
ústav a op
16
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 23. listopadu
Slovanský den měla dnes poslanecká sně
movna. Také prudký, nejkrajnější nesnášelivost
proniknutý hovor místopředsedy, posl. prof
Kaisra, namířen byl výhradně proti Čechům
Polákům. Na stolci prvního místopředsedy, kde
sedí již na pátý rok, tento Němec pranie se ne-
změnil. Jest nesnášelivým, jakým byl za ně-
mecké obstrukce roku 1897. Jest nepolepšeným
a nepolepšitelným a jest ypem oněch Němců
kteří se nemohou vyléčiti z klamu a bludu, že
stát jest pouze pro ně a zanikne, přestane-li býti
německým. Pováží-li se, že tento člen strany
německo-lidové, náleži k její pravému, tak zv
vládnímu křídlu a že vyhlásil nejurput
nější boj proti všemu, co není ně-
mecké a že prorokoval konec a rozbiti Ra-
kouska, pak není daleko k úsudku, kam dospěly
věci a poměry pátý rok po kapitulaci před ně
meckým pychem a terrorem.
Dva Poláci mluvili. Prvý ředitel vyšš
reálky krakovské, dr. Petelenz a po něm dr
Michejda. Oba mluvili polemicky. Oba co nej
účelněji vyvrátili po stránce negativní námitky
Němců proti slovanským parallelkám ve Slez
sku a po stránce positivni dolíčili nesporn
právo Čechů a Poláků v této korunní zemi n
paedagogia samostatná zvláště a na vyučovae-
ústavy vůbec. Oba nalezli k obraně nároků svýcl
velmi vřelé akcenty. Oba snesli hojný statisti
cký materiál. Oba uvedli vážné a přesvědčive
argumenty a oba pak zaujali stanovisko skromn
humanity, opravdové kultury a prosté lidskosti
Dr. Michejda je znám jako pevný, ne
ohrožený a vytrvalý zastance slovanské většiny
ve Slezsku. Každá jeho řeč v parlamentu vídeň
ském pronesená, jest provanula hněvem, roz-
Kaiser
Čecho
Polák
Němec
doktor
Petelenz
Michejda
Vídeň
Slezsko
poslanecký sněmovna
17
article
V drobnéia prodeji
sanní čísle o solě . . . za 8b
. . . ns z
odpoledni
Ve filialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . Bh
Inserát
plali se hotové zapřel
Předplacení a inserty přijímá admín
strace v Maslanské ulici č.a
Tama nacházejí se též redaka
tiskárna a ezpodice „Národnich Listá-
Rukopisy se novracejl.
Národnich
Maslanský ulice
Tama
18
article
hořčením a nevoli. Jimi chvěje se také jeno
rmutný, mocný hlas a jeho výkonu oratorskému
dodávají rázu a půvabu. Hlučný potlesk ozval
se na vřech lavicích slovanských, když obrácen
k Němeům, pravil: „Vy nám vyčitáte, ž: do-
stáváme na školy, které by platit měl stát, a na
které také vy připlácet byste měli, peníza od
ruských a amerických soukmenovcův. Což nikdo
nevidí, že dostáváte vy peníze všeněmeckéz
Berlína, jakož i od spolku Gustava Alolís na
své účely církevní a národní? A užíváte jich jen
na odnárodnění děti našich!
Poslanec Petelenz dostal se dnes rá-
zem mezi přední řečníky polské delegace. Gra-
tulujeme ji k této akvisici. Jakkoli je mužem
evangelické mírnosti, jakkoli v loyalitě nahoru
a vůči Němcům jde dále, než je žádoucno, má
přece také táznosti dosti, zejmena, kde jde
projev solidarity s národy slovanskými, v pří-
čině jich opuštěných a potlačovaných menšin.
Poslanci čeští vzdali jeho výkladům, pěkně
pointovaným, hlučnou pochvalu. Mezi gratulanty
byl také ministr dr. Randa.
Petelenz
Němec
Randa
Berlín
spolek Gustavo Alolís
19
article
Dalmatský Chorvat B: ankini měl krátký
a — dlužno to uznati i vzhledem na poslane-
ckou immunitu — ostrý plaidoyer pro naprostou
rovnocennost a reciprocitu chorvatské university
a rovnoprávnost jazyka chorvatského s vlaš-
ským ve vniterním úřadování a proti snahám
vládním do zemé, ve které není Němců, vpašovnt
byrokratickou němčinu. Bylo zajímavo, poslech-
nout, kterak tento zajímavý radikál proklamoval
spojenectví s Vlachy nejen v této věci, ale také
v zápasech o neněmecké university a ještě za-
jimavější byla pochvala, kterou mu vzdali Vla-
chové, když pravil, ža mají právo na svou uni-
versitu. Ve střed své obžaloby položil však po-
slanec ten známou afféru místodržitele Handla,
o které pojednával beze vší animosity, protestuje
ovšem rozhodně proti vysílání nejvyšších admi-
nistrativních úřadníků z Vídně do země, jejiž
peměry jsou jim neznámy a jejíhož jazyka ne-
jsou mocni, a kde jsou tedy cizinci. Ale do-
mnival-li se posl. Biankini, že jest Dalmacie
v té příčině výjimkou, jest, žel, mr. omylu. Do
Prahy, do Brna, do Opavy a jinam děje se
stejně, jako do Zadru. Jakoby nejsevernějšía
nejjižnější korunní země byly provinciemi vy-
bojovanými a pokořenými. Že bar. Handel se
svými praktikanty neuměl mluviti jejich jazy-
kem, nýbrž mluvil s nimi jazyken. cizím, jazy-
kem úřadním, jazykem německým, celému jeho
konfliktu přidalo trpkosti. Pro taková inponde-
rabilia, pro takové city a oprávněnou citlivost
nemají ve Vídni porozumění.
Chorvat
Němec
Vlach
Handl
Vídeň
Dalmacie
Praha
Brno
Opava
20
article
Z Vídně, 23. listopadu. C. B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 15
hodině.
Došlé spisy čtou se do slova. Jsou mez
nimi dotazy posl. Fresla a sp. o námezdních
služebních poměrech zřízenců a sluhů všech kategorií
na státních dráhách v Čechách a o poměrech na pří-
bramském nádraží a trati příbramsko-zdické; —
Staňka a sp. po konfiskační praxi v Jindř. Hradci,
zvláště pak po zabavení článků, jednajících o známém
rozhodnutí říšského soudu stran českých škol ve
Vídni: — Fresla a sp. po zlepšení poměrů vězeň-
ských; — Kittla a sp. po rychlíkové dopravě na
státních dráhách z Vídně do Prahy a z Duchcova do
Plzně: — Hofera a sp. po nesankcionování dolno-
rakouského školského zákona, že se má na všech
tamních školách vyučovati jen německy; — Bergra
a sp. po zřizování národních škol: — Albrecht
a sp. popoměru okres. hejtmana v Poličce k něme
ckým učitelům a okr. inspektoru pro německé školy
v Poličce; — Pernerstorfera a sp. po bar-
barské přísnosti generála Freunda na vojenském
zeměpisném ústavu: — Fresla a sp. po stáve
slévačů ve Škodových závodech v Plzni; — For-
mánka a sp. po opatřeních proti cikánům v severa-
východních Cechách; -. Dyka a sp. po berních
exekucích v okresích klatovském a kralovickém ; —
Biankina a sp. po dalmatském místodržiteli bar
Handlovi.
Vetter
Fresl
Staněk
Hofer
Bergr
Albrecht
Freund
Cikán
Dyk
Handl
Vídeň
Čechy
Jindřichův
Hradec
Praha
Duchcov
Plzeň
východní Cecha
21
article
Člení trvalo tři čtvrti hodiny, načež rokovalo s
dále o vládním prohlášení.
Posl. Kaiser mluvil o velikém znepokojení Němeů
ve všech rakouských zemích, zejmena Slezsku, nej-
novějším vládním opatřením. Nezasluhovali, aby za
parlamentních prázdnin byli na několika místech p-
škozeni. Demonstrace a protesty proti slezským paral-
lelkám jsou vysvětlitelny, neboť jich zřízení nenl
prvním krokem proti slezským Němcům.
Kritisuje postátnění českého gymnasia v Opavě
a podotýká, že při postátňování ústavu toho nebyl
nijak závazno, že se nejen professoři, nýbrž i žáci
jeho s nimi zůčastnili demonstrací, ba násilností.
(Souhlas v levo. Posl. Václav Hrubý volá: Zcel
nesprávně!) Mluví o událostech v Kateřinkách
brojí proti postátnění polského gymnasia v Těšíně,
jehož úspěch shledala prý vyučovací správa nedo-
statečným. (Posl. Michejda odporuje.) Veškerá
politika rakouská popuzuje obyvatetstvo k demon-
stracím. Ministr vyučování dovolával se úmluv škol-
Posl
Kaiser
Němec
Hrubá
Michejda
Slezsko
Opava
Kateřinka
Těšín
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Jihoslovanské výšivky.
Zábřebská vzpomínka.
Vykonala jsem s naším národním vyšíváním
dvě cesty do ciziny: jednu před několika roky
do Paříže, druhou předloňské zimy do Petro-
hradu. Obě mne utvrdily v přesvědčení o správ
nosti snah za obrozením, lidového vyšívání se
nesoucích. Ze světové metropole nad Sekvanou
i z mohutného stoličného města slovanského
nad Něvou vrátila jsem se posilněna ve svém
nazírání.,
Tam stejně, jak zde, klidily naše výšivky
obdiv znalců i širokého obecenstva; v Paříži,
kde též nové práce, na základě lidových motivů
provedené, byly vystaveny, obzvláště jsemsi
cenila chvály pana Vachona, tehdy, myslím, se-
kretáře spolku Union des arts décoratifs.
Vzpomínala jsem těch úspěchů v cizině
dosaženýc. kolikráte, když jsem v posledních
létech pozorovala, jak všeliké secessní nesmysly,
ledabyle provedené, snad zvláštní, ale bůh ví,
že ne hezké, vytlačovaly naší solidnou, rázo-
vitou, vzorem i provedením tolik rozmanitou ná-
rodní práci ze záliby těch, kdož za každou cenu
honí se z modou. — Vzpomínala jsem těch
všelikých, z hadříčků slálaných krajin, muž-
ských vest a damských čelenek, z provázků
perli upletených, tak asi na 3 kg těžkých, jež
nám do Prahy poslány z Vídně, jako vzornéa
snad vzorové práce, následování hodné a vzpo-
mínala jsem jich znova zase, když jsem leto
v květnu se zastavila v Záhřebě, abych po tam
ním odborném školství dívěím se poohlédla.
Bylo mi zároveň předmětem zajímavého pozoro
vání srovnávati je se školstvím ruským, nedávno
v Petrohradě poznaným.
Zábřebská
Vachon
Paříž
Praha
Vídeň
Záhřeb
Petrohrad
Petrahrad
spolek Union desátník
kg
23
article
Výsledky těch odborných studii nespadaj
v okruh zájmu širokého obecenstva. Zachycuji-
tu nějakou vzpomínku, činím tak, že král. zem-
ská odborná škola ženská v Záhřebě (Kralj. zem-
stručna škola v Zagrebu) zasluhuje plně našich
sympatii, právě pro to, co koná v zájmu pěstěn
domorodého lidového umění textilního.
Škola areiť osahuje i jiné obory, má od-
dělení, kde se vyučuje šití prádla, konfeke
šatů, hotovení klobouků a vše způsobem vskutku
vzorným. Překvapila mne zručnost žakyň. A v-
douc běloučké a čisté šití, přesně a vkusně vy-
vedené živůtky, nad obvyklý průměr školníeh
výsledků vynikající, poklonila jsem se přičinění
učitelek a záviděla jim tak trochu velké pro-
cento obratných a práci s láskou konajících ža-
kyň. Talent pro ruční práce je napořád ještě
na jiu slovanském domácí. Máme i v naší měst-
ské průmyslové škole pražské příležitost stopo-
vať jej na Bulharkách, jež rok za rokem hojněj
u nás k budoucímu povolání učitelskému ve
vlasti se připravují.
Však vrátím se ke škole, která se mi, pře
krátký pobyt v Záhřebě, stala tak sympatickou
Je umístěna v krásné budově a všecko její za-
řízení svědčí, jak o ni je dbáno. Mívá co rok
kolem 400 žakyň. Asi dvacítičlenný sbor učitel-
ský (též učitelka Češka) má tuhou práci, ale je
na škole znát, že pracuje s láskou a porozumě-
ním. Vynikající vlastností především ředitelky
školy, slč. Klotildy Cvetišičovy, poznala jsem
ze všeho, co mi výsledky školy pověděly, z milé
kázně školní, z ducha, na škole panujícího
paedagogických zásad. Jak škola působí v zájmu
studia, zachování a užiti lidového, textilního
umění, možno ostatně sledovati i ve školním
museu chorvatském.
Kralj
Češka
Cvetišičův
Záhřeb
Zagreb
24
article
Ve škole nevyšívá se arciť výlučně v rázu
národním — tak jako u nás — volí se pro
jemné, bílé vyšívání též vzory barokové a mo-
derní. Vyšívání malebnému, aplikaci, práci zla
tem slouží za podklad běžné motivy, odjinud
známé, Však lidových vzorů chorvatských je
užito všude, kde volená technika, materiála
účel připouštěly. A vzorů jest všude — což
ještě více platí — s opravdovým porozuměním
užito. Vedle výšivek pěstuje škola i umělé tkaní,
u selského lidu chorvatského zdomácnělé. Z pře-
bohaté sludnice motivů kobercových, tu rázo-
vitě domácích, onde pod vlivem orientálních
tradie vzniklých, lze tu čerpati. Škola pěstuje
jak starou domácí techniku, při níž harmonick
lad barev na jednoduchém geometrickém vzoru
je hlavním elementem působivosti, tak i t. zv
smyrenský způsob tkaní.
Viděla jsem žakyně při práci i holové práce
zvlášť skvělý výrobek, koberec, vynikající de
sinem i provedením, který byl pracován pro po-
slední světovou výstavu v Paříži a po ní zem
skou vládou darován školskému museu.
Paříž
25
article
Školní museum („Hrv. školski muzej“) je
druhým polem působnosti výborné ředitelky.
Lituji, že jsem zajímavé té instituce, zalo
žené r. 1901, nemohla věnovat studium podrob
nější, ale co jsem viděla, mne utvrdilo v pře
svědčení, že to zas jednou ústav, který si z ci
ziny vybral přiklad jen potud, pokudse
vskutku pro domácí potřeby hodí a ze svého
přidal, co pro místní poměry je vhodného. Mí
ním tu především národopisný materiál, sebraný
jako vzory ku pracem školním. Přičiněním slč
Cvetišičovy a družiny chorvatských učitelek
učitelů je oddíl ručních prací výborně a bohatě
opatřen. Nalezly tu místo různé práce, ve ško-
lách provedené, mezi nimi vzorné věru ukázky
prací ze zemské, odborné školy dívčí v Záhřebé
z nichž rozsánlý obor prací, zde pěstovaných,je
zřejmý.
Výborně jsou zastoupeny lidové kroje, ně-
které ve starých originálech. Tak z Privlak ve
Privlak
26
article
Slavonií, z Bukevje, z okolí Vinkoveí, z Ko-
navlje. Jiné v kopiích, provedených školami a
jimi museu darované. Chorvatsko, Slavonie i
Dalmacie jsou tu representovány. Výběrem
i uspořádáním této části musea patrny jsou
pečlivé ruce a vzácné porozumění i zápal
pro věc.
Odnesla jsem si ze své zastávky v Záhřebě
milé dojmy. Kolikrát za pobytu v Chorvatsku
se mi událo vidět malebné zjevy žen v původ-
ním, vlastním kroji! Kolikrát jsem se kochala
pohledem na ušlechtile vkusnou úpravu bělost-
ného, výšivkami zdobeného šatu chudých žen,
zboží na trh nesoucích, s malebně otočenou
„čevranou“, pružné postavy ve vyšívaném
„oplečaku!“ Teskně při tom jsem pomýšlel
na dobu, až také zde zmizí národní kroj a s ním
zdravý, živý, umělecký cit lidu! Návštěva škol-
ního musea a zemské odborné školy vštípily mi
přesvědčení, že běžný pokrok, neb co pokrokem
se nazývá, nebude mít u této větve našich jiho-
slovanských pobratimů smutný následek, že by
zanikla tvořivost umění výzdobného v duchu
lidovém. Škola ve svém poslání tu zachycuje,
pěstí a udržuje, co je ještě živého a ztrácející
se nenechá zmizet, stavíc je vzorem do ruly
živoucím dědičkám národní umělosti.
Jos. Vaetrová
Slavonie
Bukevj
Vinkoveum
ko
Chorvatsko
Dalmacie
Záhřeb