3
masthead
2. února 1900.
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Nynější stav otázky skladišť obil
ních u nás.
Sděluje Čeněk Riedl, řídící účetní okresní hospoa
záložny v Čáslavi.
Zemský sněm v zasedání svém, v měsící dubnu
1899, k návrhu sněmovní komise pro opravu zákon
o okresních záložnách hospodářských usnesl se mime
jiné také na resoluci, jež týká se zřizování skladišt
obilních.
Okresní záložna hospodářská v Čáslaví chtějíe
obilní skladiště zříditi, pojala ustanovení o něm do
nového jednacího řádu a žádala ve smyslu resoluce
zemský výbor za jeho schválení.
Zemský výbor předložil dotýčné otázky znalcůn
ku posouzení, vyzvav je, aby se zejmena prohlásili,
mají-li za vhodné, aby zákonem bylo okresním bo-
spodářským záložnám dovoleno zakládati obilní skla-
diště s koupí a prodejem plodin hospodářských, ane
zda by záložnám těm mělo jen povoleno býti
zřizování obilních skladišť podporovati.
K této otázce podal jsem následující dobrozdání
Zakládání skladišť obilních okresními záložnam
hospodářskými považuji za nejlepší rozřešení otázky
skladišť obilních.
Záložny ty vznikly ze sýpek obilních, pročež by
se původnímu působení svému jen opět přiblížily
ovšem se změnou, nynějším polřebám přiměřenou.
Sloužily by zájmům rolnictva lépe než dosud
neboť skladišť obilních potřebuje rolnictvo více nai
ústavů úvěrních, poněvadž hypoleční banka i záložny
občanské a raiffeisenské spořitelny rolnictvu úvěru
poskytují.
Jest tedy o úvěr rolnictvu snad více než s dů
statek postaráno, kdežto odbyt výrobků jejich sou-
stavným zařízením opatřen není.
Hlavně by upraven býti měl odbyt plodin pol
ních, obilí a postupně i plodin a výrohků ostatních
Bývajíť ceny obili často poškozovány rolníky sa-
mými, kteří v nesnázích každou překupníkem poda-
nou cenou se spokojují.
Riedl
Čáslav
6
article
Tomuto zlu dá se předejíti skoupením těchtc
drobných partií, které pak v partiích vekých, poku
možno přímo konsumentům odprodány býti mohou
Aby však prodavatelé malých partií obdrželi
ceny slušné, musí koupi a prodej obilí obstarávati
orgán, jemuž na prospěchu stavu rolnického více, net
na zisku záleží a jenž dostatečnými prostředky vládne
a mimo to potřebné znalosti odborné snadno si opa-
třiti může a všestranné důvěry požívá.
Souborem těchto vlastností opatřeny jsou u nás
nejlépe okresní záložny hospodářské.
Ukoly ty měly by býti vlastně povinností jejich
vyhovělyť by tak národohospodářskému poslání svému
napomáhati ku zvelebení stavu rolnického — mnohem
lépe, když by potřeby stavu toho, na něž jednotlivei
nevystačí, opatřovaly.
Mohly by úkolu tomu napomáhati způsobem
trojím, totiž:
1. buď že by samy skladiště obilní zřídily a ob-
chody s obilím provozovaly, aneb
2. pouze skladiště zřídily a na obilí v něm
zvláštnímu družstvu, které by se o koupí a prode
slaralo, zálohy poskytovaly, aneb
3. družstvu, když by si skladiště samo opatřilo
zálohy poskytovaly.
Který způsob jest nejvýhodnější?
Se slanoviska lormálního byl by nejjednodušš
způsob třetí, nebyloť by zapotřebí, než aby se 8 13. zák
rozšířil ustanovením, že půjčky mohou poskytovány
býti také společenstvům, hospodářství napomáhajícím
a že mohou se dáti větší zápůjčky družstvu, než pro
jednotlivce je stanovena.
Záložna poskytla by tím vlastně úvěr obchodní
neuhražený a nemohla by peněz takto na úvěr da
ných sobě v případu vlastní potřeby vhodným způ
sobem znovu opatřiti.
7
article
Způsob ten na pohled nejjednodušší jest pro
záložnu nejnebezpečnější.
Zbavuje sice záložnu starosti o obchod s obilím
ponechává jí však hlavní nebezpečí z obchodu toho
plynoucí.
Mně zdá se býti povážlivou okolnost, že mravní
povinností záložny by bylo družstvu potřebné pod-
pory na stavhu skladiště a zařízení a úvěr obchodní
poskytovati a správa družstva nemusila by s pod-
porami a zálohami jí poskytnutými dobře hospo-
dařiti.
Vátší nebezpečí hrozí pak z toho důvodu, že
správa družstva neposkytuje dosti jistoty za řádné
vedení správy.
Úvahy tyto vyplývají z mé zkušenosti životní.
Z příčin téch pokládám pro záložnu za bezpečnější
způsob druhý, kde by jako majitelka skladiště měla
obilí, na něž zálohu poskytla, v mocí své. Způsob
ten jest však stožitý a ztěžuje disposice družstva
jako obchodníka.
Nákup a prodej obilí obsťarávalo by družstvo
ve skladišti záloženském. Rolníci dováželi by obil
do skladiště, kde by je družstvo na svůj účet kupo-
valo a na záložnu poukázku vyplacení tržní ceny
vydávalo.
V případě takovém měl by prodávající smluv
níky dva: družstvo a záložnu, která by koupeno
obilí vyplácela a v zástavu přejímala. Tím zdražují
se výlohy správní, leč by zástupce obou byl v jedné
osobě. Snad by to při přejímání obilí nevadilo
avšak při odprodeji by značné obtíže působiti mohlo
neboť se tu zájmy záložny jako věřitele a držitele
zástavy křižují se zájmy družstva jako obchodník
a dlužníka.
8
article
To stávalo by se téměř pravidelně, když by
družstvo jeden nebo více vagonů obilí dle zaslaného
vzorku odprodalo. Obili musilo by příjemci dodáno
a tímto přijato býti, než by vyplaceno bylo, ač-li by
je týž ihned vyplatil. Bylo by tedy v zájmu druž-
stva, aby obill to bylo ze skladiště vydáno a kupe
odesláno. Ale bylo by povinností záložny nevydati
obilí ze skladiště dříve, dokud by zástava ta bu
vyplacena neb jinak uhražena nebyla.
Z toho násteduje, že by jedna a táž osoba sou-
časně jako zřízenec záložny i družstva na dlouhou
dubu důvěry ohou korporací neudržela. Svolila-li by
záložna k vydání obilí jí zastaveného bez úhrady
předcházející, stala by se zápůjčka pouhým úvěrem
obchodním. Ikdyž uváží se další možnost, že by
totiž družstvo záložně tržní cenu obilí toho postou-
pilo a za správnost a dobytnost její ručilo, nebyl
by opatření to úhradou, nýbrž jen přeměnou práv-
ního důvodu a osoby dlužníka.
9
article
Jiná oblíž vzníká, která korporace nésti by měla
zodpovědnost za zásilku obilí, mezi vypravením té-
hož ze skladiště a převzetím jeho se strany pří-
jemce. K neshodám mohla by tu často podnět dáti
1 věha obilí, vyschnutím ubyla. Záložna vždy nesl
by více méně i nebezpečí obchodu a proto považuji
za mnohem přirozenější, aby když již nebězpeč
obchodu nésti má, také aspoň prospěch mravní (na
hmotný nepočítám) z nělio měla.
V dřívějších úvabách svých pojednal jsem ob
šírněji nejen o příčinách, proč okresní záložny ho
spodářské lépe než kterákoliv jiná korporace obiln
skladiště zřizovati a vydržovati mohou. Zároveň po-
važuji za potřebné podotknouti, že pojednání m
týče se výhradně případů nakupování a prodeje obi
na pevný účet, poněvádž obstarávání prodeje na
účel jednotlivých rolníků může snadněji opatřeno
býti, ač by se sotva osvědčilo, jak tomu nasvědčuje
zkušenost skladiště bílinského, které od způsobu
toho již upustilo a všecko obilí na vlastní pevný
účet přejímá a prodává.
10
article
Tím jest nový důkaz podán o správnosti mých
názorů u věci lé, pročež dovoluji sobě tvrditi, že
mají li rolnická skiadiště obilní prospivati, jest ne-
vybnutelno, aby na pevný účet obilí kupovala
přodávala
Když by okresním záložnám hospodářským byl
zákonem bráněno, obchody s obilím provozovati, mu-
sily by zákon obcházeti zřízením družstva nákup-
ního a prodejního, způsobem tím, že by skladišt
Gehož stavba k poskytování zápůjček na hospodář
ské plodiny jim bráněna býti nemůže, neboť mají-
půjčky takové poskytovati, musí míti skladiště, kde
by záslavu uložily) samy zřídily.
Jest však otázka, bylo-li by to ale pro záložnu
okresní bezpečhější, než když by se to přímo na
účet záložny dálo. Já aspoň soudím, že nikoliv. Čle-
nové správy obou korporací by se vyhnuli dohledu
výboru okrásního a zemského v příčině této části
činnosti své, přes to by ale používali peněz a úvěru
záložny. A tu musím upozorniti na slav, který by
tím nadešel. Formálnostem by se vyhovělo a do ne-
přístojnosti by se třeba zabředlo. Členové ředitelstva
záložny, jsouce i členy předslavenstva družstva, po-
volovali by úvěr družstvu, v němž by činni byli,
ve formě půjček na hosp. plodiny a nechali by za-
stavené obilí zasílati kupcům a vypláceli by je, až
kdy došly peníze za ně, takže by záložna mezitím
měla neuhražený úvěr, členy ředitelstva vyčerpaný
Tato vyhlídka jest úplně jasná, a proto v zájmu
bezpečí o pořádek v okresních záložnách hospodář-
ských musím rozhodně dáti přednost přímému, ole
vřenému jednání, než obcházení zákona nastrče
ním družstev.
Při posuzování otázky, má-li býti okresním zá
ložnám hospodářským vůbec dovoleno skladišt
obilní zřizovati a obchod s obilím provozovati, má
býti rozhodujícím výhradně jen účel, jehož se tím
dosáhnouti má.
11
article
Účelem tím jest vyhověti polřeb
rolnictva, aby výrobky své snáze
lépe zpeněžití mohlo.
Aby účele toho snadno a jistě dosaženo bylo.
jest zapotřebí voliti vykonavatele takové, kteří jsou
nejen způsobili, ale také přiměřenými prostředky
vládnou, aniž by na cizi nejistou pomoc odkázán
byli, tedy měli dostatečný a levný kapitál závodní.
Jest pouze zapotřebí tuto jednoduchou a přiro-
zenou otázku sobě předložiti a odpověď na ní jest
sama sebou zřejmá.
Letošním rokem jasně dokázáno jest, že ú věr
ní poměry venkovských ústavů peněž
ních jsou ustálenější, než ústavů středisek
peněžních, a že jsou na banku rakousko uherském
téměř nezávislé, což seznati možno jest z měsíčníel
výkazů záloženských.
Tak na příklad okresní záložna hospodářská
v Čáslavi při soutěži 2 jiných peněžních ústavů
místních a 4 venkovských měla
vkladů
půjček
v lednu . . . . zl. 1,133.964.54 zl. 1,007.205.—
v dubnu . . . . » 1,140.798.71 » 1,023.283.—
v červenci. . . . . 1,106.041 82 » 1,036.674.—
v říjnu . . . . . 1,098.308.38 1,049.545.—
v prosinci . . . . » 1,207.692.12 » 1,026.259.—
(bez úroků ku vkladům připsaných).
a účtovala po celý rok jednotnou míru úroků (ze
vkladů 4%, z půjček hyp. 41/2%, ze směn. 5 0 %).
tedy daleko pod sazbu bankovní, tak že zvýšení
míry úrokové pro ni pouze ten následek mělo, že
uložené peněžní přebytky své lépe zúrokovala, nebo
dostávala z nich úroky vyšší, než z půjček účastníkům
i neúčastníkům poskytnutých.
Takový stav jest jasným obrazem způsobilosti
okresních záložen hospodářských ku provozování
obchodů s obilím a výmluvným svědectvím o ne-
obyčejně zdravých poměrech stavu jejich, s nimiž
se poměry družstev z daleka srovnávali nemohou.
Čáslav
12
article
Mají-li okresní záložny hospodářské dostalečné
množství cizích peněz na úroky 4%, jak těžký po-
měr naproti tomu by měla hospodářská družstva.
kdyby odkázána byla na úvěr jubilejního tondu.
jenž od Zemské banky království českého při míře
úrokové o 1/2% vyšší, než jest směnečná sazba
banku rakousko-uherského poskytován býti má. Úvěr
ten byl by jim někdy citelně drahým, čímž by ob
chody jejich značně stiženy býti mohly.
Kdyby však ani toho poměru nebylo, mají
okresní záložny hospodářské své vlastní jmění kme-
nové, jež die statistiky za rok 1897 zemským výbo-
rem vydané obnáší úhrnem K 16.580.173.03
fondy reservní i jiné K 2.329.984.10, tedy vlast
ního jmění úhrnem K 18,910.157.13, které télo
doby přes 19 millionů korun obnáší, jichž zúroko-
vání k tomuto účeli by snadno oželeti mohly, nebol
by úroky ty pro účastníky ztraceny nebyly, poně-
vadž by za ně měly náhradu ve vyšší ceně svého
obilí.
Proto také okr. záložna hosp. v Čáslavi k na-
léhavému přání účastníků svých, přes veškeré dosa-
vadní oblíže formální, obilní skladiště sama zřizuje
neboť tato výhoda sama jediná vyváží všecky for-
mální výhody družstev i výhodu hmotnou, že jim
c. k. ministerstvo orby podporv uděl ovati přislibuje
kdežto záložně té poskytnouti subvence a nezúroči-
telné zálohy ku stavbě obilního skladiště odepřelo
ač deputaci její byla dne 1. října 1898 tehdejšlm
c. k. ministrem orby svob. p. Kastem výslovně při-
slíbena, při čemž výše její byla úhrnem na 10.00
zl. odhadnuta, která po částkách splatna býti měla
neboť jednalo se o zřízení prvního skladiště tohe
druhu v českém území království českého.
Kast
Čáslav
13
article
Při známé přízní ke všemu českému, nedivím s
že centralistické ministerstvo orby odpírá podpory na
stavbu skladišť obilních okresním záložnám hospo
dářským, jako svérázným samosprávným korporacím
zvlášté když národohospodářské otázky samostatně
proti centralisujícím intencím řešiti se snaží, jak stalo
se návrhem mým v žádosti okresní záložny hospo
dářské v Čáslavi na zemský výbor království če-
ského ze dne 22. listopadu 1898 č. 576, aby úkoly
obsažené v 816. vládní osnovy zákona o povinných
společenstvech zemědělských, převedeny byly do z
kona o okresních záložnách hospodářských, čímž by
pokud království českého se týče, nejlépe opatteny
býti mohly.
Nemohu však pochopiti, že kancelář jiné korpo
race zemské téhož království, jejíž výhradní povin-
ností jest hájiti zájmy zemědělství toho území, pr
nějž byla zřízena, srovnati může s povinností svojí
a se svojí znalostí poměrů této země a vyslovili se
proti prospěchu rolnictva území toho, v příčině za-
kládání skladišť obilních, která vlastně sama nejvíce
doporučovala a k akci té hlavní podnět dala jen
proto, že opatřeno býti má orgány autonomními, a jíti
v nepříznivém výkladu svém ještě dále, než samo
ministerstvo orby učinilo.
Čáslav
14
article
K tomu pokládám za případné poukázati ku
sedmé zprávě o činnosti korporace té (zemědělske
rady r. 1898), kdež na straně 13. uvedeny jsou ple-
nem usnešené návrhy
a) Zřizování obilních skladišť rolnických na prin
cipu soukromých skladišť spočívajících, uznává se z
velmi prospěšné. Vydávání varrantů na uložené obil
neuznává se za vhodné.
b) Zařizování skladišť budiž ponecháno hospo
dářským družstvům a autonomním korporacím, při
čemž jest spolupůsobení okresních hospodářských zá-
ložen žádoucno. Aby těmto posledně jmenovaným
ústavům se případné zřizování a spravování vlastních
obilních skladišť umožnilo, budiž zákon ze dne 30
června 1896 č. 56 z. z. přiměřeně upraven.
c) Zemský výbor žádá se, aby co možno nej
dříve dohodnul se s vládou v příčině udílení podpok
ku stavbě, jakož i nezúročitelných záloh k opatřen
provozovacího kapitálu hospodářským spolkům, druž-
stvům neb samosprávným korporacím, pokud působ
nost jejich za celý zastupitelský okres neb několik
sousedních okresů vztahovati se bude a účast veško-
rého rolnictva připouští.
d) C. k. ministerstvo železnic se žádá, aby zř
zování skladišť v obvodu nádraží neb v sousedství
jich co nejvydatněji podporovalo.
Soudím, že stylisace těchto návrhů byla byve
prospěch okresních záložen hospodá
ských určitěji vyzněla, kdyby nebyla na dřívější
sloh dotýčného návrhu navazovala.
15
article
Případ ten nasvědčuje též, že se vůbec málo
smyslu jeví pro základní myšlenku autonomie zem-
ské, která jen růzností potřeb a zařízení jednotlivých
zemí podmlněna jest, tak že různost ta nejlépe po-
třebu její zřejmou činí, neboť čím více zvláštností
jednotlivé země vykazují, tím více jest také důvod
pro oprávněnost její.
Důsledkem úvah uvedených předkladám svůj
návrh:
I. aby zemský výbor v zájmu stavu rolnického
podporoval zřizování skladiáť obilních okresními zá-
ložnami hospodářskými s koupí a prodejem plodin
hospodářských, ovšem s uvážením dosahu obchodů,
tou klerou záložnou prováděných a s vyzkoušením
poměrů a slavu dolýčné záložny.
Za měřítko obmezujicí budiž prozatímně usta
noveno, aby účtovanou cenou skladiště a zakoupe
ných zásob obilí na pevný účet záložny nebyla
níkdy překročena výše vlastního jmění záložny
totiž jmění kmenového, fondu reservního a přípa
ných jiných fondů vlastních.
Obmezení to pokládám za úplně přiměřené.
II. aby okresním záložnám hospodářským bylo
dovoleno poskytovati zápůjčky na hospodářské plo-
diny nejen účastníkům a jednotlivým malostatkářům
okresu, nýbrž i v okresu tom zřízeným společen-
stvům, jež napomáhání polnímu hospodářství z
16
article
účel mají, jakož i pokud se týče záloh na plodiny
hospodářské, také jeonollivým malostatkářům nej
bližších okresů sousedních.
III. aby k účelu tomu i z důvodů jinde uvede
ných upraveny byly 88 13., 15., 16. a 17. zákona
okresních záložnách hospodářských následovně
§ 13. Právo k zápůjčkám mají především účast
níci hospodářské záložny okresní. Mimo to mohou
také zápůjčky poskytovány býti i osobám jiným, nel
společenstvům, polnímu hospodářství napomáhajícím
pokud v obvodu okresní záložny hospodářské usa
zeny jsou. Jodině zápůjčky na plodiny hospodářské
aneb potřeby v § 16. uvedené, mohou poskytnuty
neb opatřony býti i malostatkářům nejbližších okrest
sousedních
K § 15. přidáno hudiž toto ustanovení:
»V čas potřeby může záložna reeskomptovati
směnky v držení jejím se nalezající a po případě
když by bylo zapolřebí peněz na splacení vklado
vypovězených, může sobě potřebné peníze i výpůje
kou opatřiti.«
Jako § 16. budiž přijato toto ustanovení
»Okresním záložnám bospodářským dovoluje s
též, aby k účelu opatřování potřeb rolnictva provo
zovati mohly následující úkoly
a) zřizování skladišť rolnických, zásobáren
pod. pro plodiny zemské a výrobky hospodářské
neb potřebě hospodářské sloužicí;
b) koupě i prodej obilí a jiných plodin hospo
dářských
c) obstarávání koupě neb prodeje plodin zem
ských a potřeb hospodářských;
d) sprostředkování půjček hypolečních od jlnýcl
ústavů peněžních, hlavně Hypoteční neb Zemsk
banky království českého;
e) prostředkování a jednalelství pojištění požán
ního, krupobitního a dobytčího, jakož i zaopatřen
nemocenského, invalidního a pro stáří;
) prostředkování koupě a prodeje cenných pa
pírů a výplatu kuponů.«
Aby úkoly ty prováděny býti mohly, jest za
potřebí ustanoviti v jednacím řádu předpisy po
drobné.
Zemsk banka
17
article
Valná schůze delegátů českého od
boru zemědělské rady pro králov
ství české
konala se včera ve čtvrtek dne 1. února.
Schůzi neobyčejně četně navštívenou zahájil
předseda Zemědělské rady pro království české kníže
Ferdinand Lobkovic. Uvítal co nejvřeleji nově
zvolené důvěrníky rolnictva v místech věnovaných
klidné práci odborné, kde bez ohledu na názory
olázkách jiných, zejmena politických, vílán je každý.
kdo má jasný rozhled v otázkach agrárních a má
vřelé srdce pro tužby hospodářského obyvatelstva
Delegáti mají býti prostředníky mezi zeměděl
skou radou a rolniclvem okresu, jejž zastupují. Úkol
ten dojde platnosti v brzké již době, kdy bude na
pp. delegálech, aby činně spolupůsobili při sbírání
materiálu statistického pro nastávající jednání o ob-
nově celních smluv. Ministerstvo orby obrátilo s
totiž na Zemědělskou radu království českého v zá
ležitosti sbírání materiálu.
Sděliv, že se omluvili delegáti pan ředitel Jos
Šimáček za zemský vinařský spolek a p. Hora
rekapituloval dopis, jimž princ dr. Bedř. Schwarzen-
berg přijímá mandát delegáta za okres mirovický
skládaje mandát Ústřední hospodářské společnosti,
Pan St. Kubr ponechává si mandá! okresu
smíchovského a skládá mandát Vývozního spolku.
Lobkovic
Šimáček
Hora
doktor
Bedř
Stanislav
Kubr
rada pro králov
rada pro království český kníže
rada království
18
article
Předseda kn. Ford. Lobkovic oznamuje pak
status členů jmenovaných: z českého odboru je jím
kn. Ferd. Lobkovic, zástupcem vlády Octavian
bar. Weber z Ebenhofů, zástupcem zemského vý-
boru Vojtěch he. Schönborn, odborníci vládou
jmenovaní dr. Kar. ryt. Kořístka a V. A
Schuster. statkář z Vojkovic, odborníci zem-
ským výborem jmenovaní Jos. Srb, ředitel velko-
statku ve Vraném a JUDr. Frant. Fiedler, profes-
sor české techniky pražské.
Na denním pořádku jsou volby 26 členů výboru
jež zvolí veškeří pp. delegáti volení; jmenovaným
volební právo nenáleží
Po odevzdání hlasovacích lístků, jež dosti čast
vyžadovalo, promluvil prof. dr. Fiedler o pří
pravách kobnově celních a obchod
nlch smluv s cizími státy, pokud na nich
účast míti bude zemědělská rada, speciálně její pp
delegáti.
Rečník praví úvodem, že mezi záležitostmi.
které mohou míti vliv na zdar zemědělství, jsou
v přední řadě poměry celní. Důkaz toho podalo sou-
sední Německo, jež Bismarkovou politikou chránil
domáci zemědělstvo ochrannými cly. Při příprav
nových obchodních smluv žádaji nyní němečtí agrár
níci zvýšení tamních obilních cel.
Také u nás mají se konati přípravy k obnov
obchodních smluv a ko stanovení nového autonom-
ního tarifu.
Poradní sbor zemědělský obíral se taktéž toui
záležitostí. Zřídil subkomitét, který uznal nutným
aby na přípravu sbírán byl materiál, který by, se
staven byv, dal obraz stavu zemědělského a jeho
potřeb takový, by mohl býti při příslušných jedná
ních dobrým pramenem poznání.
Ford
Lobkovic
Weber
Ebenhof
Vojtěch he
Schönborn
doktor
Kara
Kořístek
Schuster
Srb
JUDr
František
Fiedler
profesor
Vojkovice
Jos
Vrané
Německo
Octavian bar
19
article
Poradní sbor vyzval vládu, by se o materiá
tohoto druhu postarala. Na základě takovéhoto ná
vrhu vláda akutečně materiál potřebný abírá; k vůl
tomu vypracovala dolazníky. O těch radil se národo
hospodářský odbor zemědělské rady království če
ského; pro řízení dotazníků byli zvoleni referenti
sice za český odbor prof. dr. Fiedler, za německý
zvolen byl p. Urban.
Vyplnění dotazníků mají obslarati pp. delegát
zemědělské rady. Vyplniti dlužno dotazníky dva
první má vylíčiti stav středního stavu rolnického
Na jednom každém z pp. delegátů jest, aby zvolil
dva selské statky, jichž majitelé sami pak vyplni
dotazníky, jež jsou vlastně úplnými a podrobným
popisy celého bospodářství, jeho poměrů výrobních
a jich výsledků. Materlál takto nabytý bude pro pří
pravu celních a obchodních smluv velecenný.
Vyplňování do azníků bude ovšem pracné: po-
mocníky při tom mají býti pp. delegáti zemědělské
rady, kteří za tím účelem obdrží potřebné církuláře.
Zemědělská rada doporučuje pp. delegátům, aby
volili dva druhy stalků: jeden o výměře od 10 d
25 jiter, druhý od 25—- 50 jiter.
Kdyby některý z pp. delegátů v této záležitost
intervenovati nechtěl, může se obrátiti na ústředn
sbor, jmenovati mu majitele typických statků, o jak
jde, a ústřední sbor obrátí se na určené ma
jitele, sám.
Údaje, které v dolaznících budou sděleny, jsou
přísně důvěrné, nikdo nepotřebuje se obávati vy-
zrazení. Údaje musí zůstati tajemstvím. Uveřejnít
je jest zakázáno.
profesor
doktor
Fiedler
Urban
hospodářský odbor zemědělský rada království
20
article
Úkolem dotazníku druhého je zjistiti obchod vý
robků zemědělských v jednotlivých okresích. Tu jdo
o to, by se poznalo, vyrobí-li se více obilí, nežli
spotřeba ho vyžaduje, vyváží li se obilí atd. A opě
jest na pp. delegátech zemědělské rady, aby je
příslušným osobnostem daly vyplniti, což bude vy.
žadovali bedlivé úvahy a taktu. Vláda si nepřeje
by tento druhý dotazník vyplňovaly tytéž osobnosti
jež vyplňovaly dotaznik první Není vyloučeno, aby
kporadě o vyplnění dotazuíku druhého byl přibrán
solidní obchodník.
Vyplnění dotazníků má se díti se všemožnou svě-
domitostí. Slane-li se tak, dosáhne se dobrých in-
formací pro předběžné práce daného úkolu po-
třebných. Otázky, o něž jde, na příklad o názor
stačí-li domácí výroba na domácí spotřebu, koliki
snad nestačí, jsou velmi důležity, ne-li k přímému
důkazu, tedy aspoň jako vydatná pomůcka ke
kalkulaci, která je nesmírně důležita pro každý návri
v záležitostech celních.
Čas na stanovení autonomního tarifu velice
kvapí. Autonomní tarií je strážcem proti nátlaku
ciziny, chránícím domácí výrobu. Vláda chce ma-
teriál míti do května, aby jej do podzimu mohla
zpracovati. Zemědělská rada jej musí dodati během
dubna, je tedy třebo, aby pp. delegáti jej ve způ-
sobě zodpověděných dotazníků dodali během března
Řečník pak vyslovuje důraznou žádost, aby pp.
delegáti oběžníky dodali do 15. března. Jde totiž o
to, by zemědělská rada jako orgán, hájící zájmů země-
dělských, nejen předala dále dotazníky, jež obdržela,
nýbrž aby sama sestavila přehledný obraz o všech
zemědělských odborech i zemědělském průmyslu,o
vlivu, jaký měly dosavadní celní smlouvy na stav
21
article
zemědělský a dále návrhy, jak by měly zájmy země
dělské býti při samostatném celním tarifu hájeny
Co dotazníků samých se lýče, praví řečník, že
každý, kdo by při jich vyplnění měl pochybnosti
má volno, otázati se výboru, který buď sám odpov
písemně nebo vyšle na místo kočovného učitele.
Řečník pak opětně připomíná důležitost akce
o kterou právě jde, důležitost, jež tím více vyniká
ježto průmysl se povlovně připravuje na nastávajíc
jednání o obchodních smlouvách, aby tu na váht
položil požadavky své a je co nejdůrazněji hájil
Také rolnictvo musí své požadavky co nejůsilov
něji hájiti, a k tomu je třeba spoleblivého materiálu
Proto je také třeba, aby se pp. delegáti co nejene
gičtěji chopili úkolu, který na ně v záležitosti dotaz
níků bude vložen. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Pan Fr. Šneider z okresu lounského soudí
že dva oběžníky nepostačí, neboť v krajích, kde se
pěstuje chmel, bere se hospodářství směrem trojím
buď se pěstuje chmel téměř výlučně, buď stejně
s obilním hospodářstvím nebo se seje obilí a sází
řepa. Jinde dlužno počítati se lnářstvím. Dle toho
je záhodno, dodati počet dotazníků. Také co do roz-
sahu statků jsou tyto trojí: velkostatky, střední
konečně rozdrobené statky. I na to třeba míti zření.
Šneider
Francie
22
article
Řečník poukazuje pak na akci chmelařů v Německu.
kteří se zasazují o zvýšení cla ze 14 na 50 marek.
Kdyby se toto zvětšení uskutečnilo, bylo by ohromnou
ranou pro chmelaře české, kteří do Německa vyvá-
žejí za 4—5 millionů zl. chmele. Konečně přecház
řečník na provolání průmyslníků, kteří tvrdí, že naše
země přestaly již býti agrárními a že jsou průmyslo-
vými, což řečník popírá. (Souhlas.)
Prof. dr. Fiedler vysvětluje některé jednotli
vosti. Co se týče poměru zemědělstva k průmysl
nictvu, vyslovuje svoje mínění, že poměr ten nemá
býti nepřátelským, a že má se pokračovati tak, aby
při jednání o nové obchodní smlouvy obojí zájmy
se sloučily a byly obhájeny. Dokladem, že je t
možno, je právě Německo.
profesor
doktor
Fiedler
Německo
23
article
Říšský poslanec pan Haštálka mluví o vy-
robních poměrech zemědělských v království českém
obírá se otázkou, je-li zde výrobu větší než spotřeb
či naopak; obilí na vývoz není. Požadavky průmyslu,
jak vycházejí na jevo přípravami průmyslníků k ob-
nově obchodních a celních smluv, znamenají výpově
boje oproti zemědělstvu, jež tedy nemůže zaujati
stanovisko souhlasné. Když loni stovply ceny obilí,
chtěli průmyslníci a sociální demokraté, aby byla cl
snížena. Proti tomu vystoupili čeští poslanci, taktéž
zemědělská rada, vláda pak, ač klonila se k myšlence
připouštětí do říše obilí beze cla, od tohoto svého
úmyslu upustila. Stanoviskem zemědělstva musí býti.
aby, nelze-li dosíci více, byla udržena aspoň ta
obílní cla, jež máme nyní. Při obnově celních a ob-
chodních smluv objeví se také moment politický.
jako se ukázal při vyrovnání rakousko uherském.
Aby poslanci jednání o obchodních a celních smlou-
vách připustili, musí býti národu českému učiněno
po právu. Řečník končí prohlášením, že zástupcové
rolnictva musí bezohledně hájití jeho zájmy. (Vý-
borně ! Potlesk.)
Říšský i zemský poslanec pan Teklý praví,
že je svrchovaný čas, aby se něco stalo na ochranu
zemědělství. Průmysl již své určité stanovisko zaujal.
Průmyslníci jsou ve výhodě: je jich méně, dohodnutí
je tedy snažší, ovládají kapitál, jsou organisování
mají po ruce znamenité pomůcky. Rolnictvo všeho
toho nemá. Tím více musí hleděli, by si svůj male
riál opatřilo a to věas.
Haštálka
Teklý
24
article
Stanovisko českého rolnictva, ke stránce poli-
tické nehledě, jest: stanoviti zásady k uhájení če-
ského zemědělství. Zemědělství je v úpadku a k jeho
zvelehě je potřebí vydatných prostředků. Rolnictvu
působí největší obavy záměr průmyslníků: zabezpe
čiti pro průmysl rakouský trh v zemích balkánských.
což je možno jen tak, že se balkánským zemím po-
volí vývoz dobytka a obilí k nám. Tím však by
zemědělstvo utrpělo velikou ránu konkurencí i ne-
bezpečím, že zkažen bude zdejší chov dobytka tím
že budou k nám zavlečeny dobytčí nemoci, ani by
se dobytku našemu uzavřely trhy německé, na něž
je český chovatel dobytka odkázán. Aby se tomu
předešlo, musila by se zvěrolékařská prohlídka bal-
kánského dobytka co nejpřísněji upraviti
Dále bude třeba změniti autonomní tarif a tak
takto hájití zájmů zemědělských. Nynější je zasta-
ralý. Na ovoce, zeleninu, kůže atd. bude musit býti
uloženo elo. Řečník doporučuje na konec bedlivé
včasné vyplnění dolazníků. (Výborně! Souhlas.)
Pan Suhrada přimlouvá se rovněž za přesn
vyřízení dotazniků. Dovozuje, že je zájmem rol
nictva, by se snížila cla ze strojů, v cizině laciněj-
ších nežli v Rakousku. Nelze připustiti, aby systém
celní byl v oboru zemědělství liberálním, v oboru
průmyslu ochranářským
Pan Ryšánek, zástupce mlynářského spolku
manifestuje solidaritu českého mlynářstva s českým
rolnictvem, (Souhlas.)
Pan Šašek žádá, aby se při obnově obchon
ních a celních smluv nezapomínalo na ochranu če
ského ovocnictví, na něž Německo uvaliti chc
nové clo.
Po poznámce pana Šneiďra, k níž dal před-
seda kn. Ferd. Lobkovle vysvětlení o stanovys
opírající, byla debata prohlášena za skončenou.
Suhrada
Ryšánek
Šašek
Šneiďr
Rakousko
Německo
25
article
Závěrečné slovo měl referent p. prol. dr. Fiedler
jenž králce reagoval na některé výroky, pronesen
v debatě, vysvětluje ještě dodatečně některé vý.
roky své.
Zatím bylo skončeno skrutinium, a předsedajíc
kníže Ferd. Lobkovic sdělil výsledek voleb
odevzdány byly 133 hlasovací lístky, nadpoloviční
většínou pak zvoleni jsou do výboru českého odbor
zemědělské rady pp. Fr. Dosťá! 85 hlasy, dr. Jos
Gruss 84, Jos. Hyrá 133, Heřman Jand a 9
Jan Jaroš 133, Jan Kazimour 130, Frant
König 94, Jos. Kovářík 102, St. Kubr 121,
Al. P. Kry! 86, Emerich Macenaner 87, Jan
Markalous 133, Jindř. Maštálka 133, F
Niklfeld 133, Fr. Pánek 89, C. M. Papou-
šek 133, Jan Převa 129, Karel Prášek 120
Jan Rataj 120, dr. Bedř. kn. Schwarzen ber
133, dr. Pr. Sitenský 133, Rud. Šetka 120
Ant. Štěpánek 132, Fr. Chaloupka 94, St.
Maver 76, J. Subrada 76 hlasy. Mimo tyto
pány obdržel nadpoloviční počet hlasů, totiž 74, pan
Jindř. Paďour, jehož zvolení však odpadá, poně-
vadž je nadpočetné. Tak vysvětlil věc předsedajíeí
kn. Ferd. z Lobkovíc na základě 8 35. zákon
o zemědělské radě. Požádav nově zvolené členy vý-
boru i ty, kteří mají právo zasedati ve výboru ben
volby, aby se sešli ke schůzi ustavující, prohlásil
předsedající kn. Ferd. Lobkovic shromáždění
delegátů za skončené.
Bezprostředně po něm konala se ustavujíc
schůze výboru zemědělské rady. ve které za před-
sedu českého odboru zvolen byl opětně dosavadní
předseda, zem. i říšský poslanec p. Heřman Jand
z Budehostic, jeho náměstkem opětně dosavadní
místopředseda p. Fr. Niklřeld, zemský poslane
statkář z Příbyslavi. Do ústředního sboru vyslán
pp. St. Kubr, J. Maštálka a kn. dr. Bedřich
Schwarzenberg.
doktor
Fiedler
Ferd
Lobkovic
František
Dosťá
Gruss
Jos
Heřman Jand
Jaroš
Kazimour
König
Kovářík
Macenaner
Markalous
Jindřichův
Pánek
Přev
Prášek
Rataj
Bedř
Šetek
Štěpánek
Chaloupek
J Subrad
Paďour
J Maštálek
Schwarzenberg
Hyrat
Jos
St . Kubr 121
Maštálek
Niklfeld
Sitenský
Francie
St . Maver 76
Budehostice
St . Kubr
český odbor zemědělský rada page
výbor zemědělský rada
Ant
zákon o zemědělský rada
26
article
Plodinová bursa. Následkem dnešního svátku
konala se bursa už včera, ale za návštěvy praslabé
Miynáří se vůbec nedostavili a nelze tudíž o něja
kém obchodu téměř ani mluviti. Skrovné závěry byly
učiněny na základě cen úterních.
Z c. k. rak. státní dráhy. Na místní dráz
Jindřichův Hradec — Nová Bystřice byla dnešním
dnem veškerá doprava opětné zabájena. Podobně
přijímají se zásilky k uložení do c. k. skladišt
jakož i skladišť Lloydů v Terstu, opět bez před-
chozího dorozumění se správou skladišť těchto.
Zvýšení ceny cinkového plechu. Spojen
válcovny rak.-uher. zvýšily cenu cinkového plechu
opětně a sice počínaje dnem 31. ledna o 4 koruny
na 100 kg. Dnešní cena pro Prahu jest K 74.— pr.
100 kg z Mor. Ostravy při hotovém placení bez
srážky-
Sostnácté slosování 4proc. komunálních
dlužních úpisů a dosáté melioračních úpinů
Zemské banky král. čoského konalo se dne
1. února 1900. Vylosované úpisy vypláceti se budou
dnem 1. května 1900 počínajíc s úroky až do dne
splatnosti nezaplacenými u pokladny Zemské banky
a c. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro obchoda
průmysl ve Vídni. Úrokování slosovaných dlužních
únisů pomíjí dnem, kdy ku placení dospěly. Vylo
sované dlužní úpisy už od dnešního dne se eskom
Lloyd
Jindřichův Hradec
Nová Bystřice
Terst
Praha
Ostrava
Vídeň
zemský banka král
kg
27
article
ptují a za nové úpisy se vyměňují při pokladne
Zemské banky.
Poštovní poukázky. Od 1. února t. r. lze
poukázati telegrafickou poštovní poukázkou do Anglie
do 250 K za obvyklých poštovních sazeb a poplatek
telegrafní.
Trh na dobytek v Dobříši. Ježto slintavk
a kulhavka v obvodu města Dobříše úřadně za vy-
mizelou prohlášena byla, bude se trh na dobytek
konati dne 7. února 1900.
»Hrvatski Trgovace, časopis pro záležitost
obchodní vychází jakožto orgán chorvatského »Mer-
kuru« v Zahřebě 1. a 15. měsíčně. Roční předplatné
8 korun.
Insolvenoe. Továrna pa koberce Jan Junga
spol ve Vídni jest insolventní. Passiva obnásejí
200.000 K.
Záznam stříbra a jiných kovů. Londýn-
ský záznam stříbra ze dne 31. ledna činil 27. 68
penny za stand. unci; při současném kursu fou-
dýnsbé devisy K 242 20 obnáší tudíž cena 1. kg
ryzího stříbra K 97.13. Měď 715/4 za hotové a 707/2
na 3 měsíce, cín 130—, olovo španělské 167/2, auglické
161/4, zinek 223/s liber šterl. a za tunu.
Jung
Anglie
Dobříš
Vídeň
Londýn
Hrvatski Trgovace
28
article
Trhy poněžnt
Trhy poněžnt
Bursn.
V Praze, 1. února. (Pův. zpr. »N. L.e)
Dnes došlo opětně k závěrkám akcií České za-
jišťovací banky a sice za 108.50 a 109.—
Dále podáváno za akcie:
Živnostenské banky . . -
České banky Union . . . .
České společnosti pro průmysl
cukerní . . .
Strojírny Daňkovy
České eskomptní banky
Oficiální záznamy jsou
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka Union
Český eskomptní banka
29
article
Ústí n. L. r. 1898
Půjčka m.
»» Č. Budějovie 1893
» » Plzně r. 1886 . .
„ » Teplice r. 1887
» Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banký
Zemská b. král. čes. zákl, úpisy
» kom. dl. úp
„, , » mel. úpis
,, » » želez. úpis
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha ..
dto. Em. 1871
» 1872
dto.
Místní dráha N. Brod - HIumopole
Duchc. Podm. dráha Em. 1869
, 1871
dto.
dlo.
1874
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha
lit. B.
dto.
dto. Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . ..
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní hanka .
Úvěrní banka v Kolíně . ..
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu
seckoepcá ráha .
Buštěhradská dráha . (lit. Al
» » . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev. západní dráha
dto.
(lit. B
Pražsko duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na výráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišt. bank
První česká spol. pro raf. cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
» stroje spol. (dř. Ruston
akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Čecho
Al
Ferdinandův
Daněk
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Kolín
Morava
Vltava
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
HIumopola Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
hospodářský . úvěrní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
pražský železářský společnost
Ruston akciový . společenský
30
article
(Závěrečné
Z Vídně, 1. února.
kursy.) Dnešní kursy jsou částečně dle sta-
rých a částečně dle nových usancí uvedeny.
Renty: Únorová renta 99.85, společna
renta květnová 99.75, společná renta stříbrná
99.55, rakouská zlatá renta 99.15, rakouská
korunová renta 98.95, uherská zlatá renta 99.05,
uherská korunová renta 94.45.
Losy: Státní z r. 1854 160.—, z r
1860 po zl. 500.— 139.—, z roku 1860 po
zl. 100.— 158.—, z roku 1864 200.50, losy
tisské 140.50, losy úvěrníhov ústavu 395.50.
vídeňské losy komunální 389.75, turecké losy
126 —
Akcie bank: Banka anglo-rakouská 124.25,
vídeňská bank. jednota 136.75, rak. ústav pro
úvěr pozemkový 242.50, rak. úvěrní ústav
235.—, uherská úvěrní banka 1881/8, bank
pro země rakouské 117.75, vídeňská Unionka
155.50, česká banka Union 132.—, Živnosten-
ská banka 132.25.
Vídeň
uherský úvěrní banka
Unionka 155.50
český banka Union 132
Bank anglickýrakouský 124.25
31
article
Akcie dopravních podníků: Dráha
ústecko teplická 316.—, česká severní dráha
—.—, buštéhradská lit. A. —.—, buště-
hradská lit. B. 304.— (—), dunajská paro-
plavební společnost 71.90, dráha duchcovsko-
podmokelská —.—, severní dráha císaře
Ferdinanda 28730, dráha štyrsko-hradecko-
köflašská 131.— (—), dráha Ivovsko-černovická
139.50, rakouský Lloyd 77.— (—), společnost
rakouských místních dráh —.—, rakouská se-
verozápadní dráha 119.—, dráha polabská
124.50, dráha pražsko - duchcovská 93. 75,
společnost státní dráhy rakousko-uherské 133.50,
lombardy 25.—, dráha pardubická 93.50,
silniční dráha lit. A. 141.—, silniční dráh
lit. B. 136.—
Akcie průmyslových podniků: Alpská
montanní společnost 272.—, severočeská uhlár-
společn. —.— (—), pražská želez. společnost
602.— (—), rým.-muráňská společnost 324 25,
turecká tabáková režie 138.50, rakouská továrna
na zbroj 185.— (—.—), západočeská uhlář-
ská společnost —.—, vídeňská stavební
společnost —.—, peštská společnost pro půj-
čování vagonů 282.— (—), mostecká uhlářská
společnost 389 50 (—.—).
Devise: Německá místa 118.10, směnk
na Londýn 242. 22, sménky na Paříž 96.20,
směnky na Curych 95.50.
Valuty: Dvacetifranky 19.23, papírové
marky 11810, papírové rubie 255.— (—.—)
Ferdinand 28730
Lloyd 77
Londýn
Paříž
Curych
71.90
státní dráha
272