ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 bd7f5c00-668b-11dc-b2f4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 45 celkem · entity: person 75, place 47, org 28, work 6
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
2. února 1900.
4 masthead
Císlo 32.
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Nynější stav otázky skladišť obil ních u nás. Sděluje Čeněk Riedl, řídící účetní okresní hospoa záložny v Čáslavi. Zemský sněm v zasedání svém, v měsící dubnu 1899, k návrhu sněmovní komise pro opravu zákon o okresních záložnách hospodářských usnesl se mime jiné také na resoluci, jež týká se zřizování skladišt obilních. Okresní záložna hospodářská v Čáslaví chtějíe obilní skladiště zříditi, pojala ustanovení o něm do nového jednacího řádu a žádala ve smyslu resoluce zemský výbor za jeho schválení. Zemský výbor předložil dotýčné otázky znalcůn ku posouzení, vyzvav je, aby se zejmena prohlásili, mají-li za vhodné, aby zákonem bylo okresním bo- spodářským záložnám dovoleno zakládati obilní skla- diště s koupí a prodejem plodin hospodářských, ane zda by záložnám těm mělo jen povoleno býti zřizování obilních skladišť podporovati. K této otázce podal jsem následující dobrozdání Zakládání skladišť obilních okresními záložnam hospodářskými považuji za nejlepší rozřešení otázky skladišť obilních. Záložny ty vznikly ze sýpek obilních, pročež by se původnímu působení svému jen opět přiblížily ovšem se změnou, nynějším polřebám přiměřenou. Sloužily by zájmům rolnictva lépe než dosud neboť skladišť obilních potřebuje rolnictvo více nai ústavů úvěrních, poněvadž hypoleční banka i záložny občanské a raiffeisenské spořitelny rolnictvu úvěru poskytují. Jest tedy o úvěr rolnictvu snad více než s dů statek postaráno, kdežto odbyt výrobků jejich sou- stavným zařízením opatřen není. Hlavně by upraven býti měl odbyt plodin pol ních, obilí a postupně i plodin a výrohků ostatních Bývajíť ceny obili často poškozovány rolníky sa- mými, kteří v nesnázích každou překupníkem poda- nou cenou se spokojují.
Riedl Čáslav
6 article
Tomuto zlu dá se předejíti skoupením těchtc drobných partií, které pak v partiích vekých, poku možno přímo konsumentům odprodány býti mohou Aby však prodavatelé malých partií obdrželi ceny slušné, musí koupi a prodej obilí obstarávati orgán, jemuž na prospěchu stavu rolnického více, net na zisku záleží a jenž dostatečnými prostředky vládne a mimo to potřebné znalosti odborné snadno si opa- třiti může a všestranné důvěry požívá. Souborem těchto vlastností opatřeny jsou u nás nejlépe okresní záložny hospodářské. Ukoly ty měly by býti vlastně povinností jejich vyhovělyť by tak národohospodářskému poslání svému napomáhati ku zvelebení stavu rolnického — mnohem lépe, když by potřeby stavu toho, na něž jednotlivei nevystačí, opatřovaly. Mohly by úkolu tomu napomáhati způsobem trojím, totiž: 1. buď že by samy skladiště obilní zřídily a ob- chody s obilím provozovaly, aneb 2. pouze skladiště zřídily a na obilí v něm zvláštnímu družstvu, které by se o koupí a prode slaralo, zálohy poskytovaly, aneb 3. družstvu, když by si skladiště samo opatřilo zálohy poskytovaly. Který způsob jest nejvýhodnější? Se slanoviska lormálního byl by nejjednodušš způsob třetí, nebyloť by zapotřebí, než aby se 8 13. zák rozšířil ustanovením, že půjčky mohou poskytovány býti také společenstvům, hospodářství napomáhajícím a že mohou se dáti větší zápůjčky družstvu, než pro jednotlivce je stanovena. Záložna poskytla by tím vlastně úvěr obchodní neuhražený a nemohla by peněz takto na úvěr da ných sobě v případu vlastní potřeby vhodným způ sobem znovu opatřiti.
7 article
Způsob ten na pohled nejjednodušší jest pro záložnu nejnebezpečnější. Zbavuje sice záložnu starosti o obchod s obilím ponechává jí však hlavní nebezpečí z obchodu toho plynoucí. Mně zdá se býti povážlivou okolnost, že mravní povinností záložny by bylo družstvu potřebné pod- pory na stavhu skladiště a zařízení a úvěr obchodní poskytovati a správa družstva nemusila by s pod- porami a zálohami jí poskytnutými dobře hospo- dařiti. Vátší nebezpečí hrozí pak z toho důvodu, že správa družstva neposkytuje dosti jistoty za řádné vedení správy. Úvahy tyto vyplývají z mé zkušenosti životní. Z příčin téch pokládám pro záložnu za bezpečnější způsob druhý, kde by jako majitelka skladiště měla obilí, na něž zálohu poskytla, v mocí své. Způsob ten jest však stožitý a ztěžuje disposice družstva jako obchodníka. Nákup a prodej obilí obsťarávalo by družstvo ve skladišti záloženském. Rolníci dováželi by obil do skladiště, kde by je družstvo na svůj účet kupo- valo a na záložnu poukázku vyplacení tržní ceny vydávalo. V případě takovém měl by prodávající smluv níky dva: družstvo a záložnu, která by koupeno obilí vyplácela a v zástavu přejímala. Tím zdražují se výlohy správní, leč by zástupce obou byl v jedné osobě. Snad by to při přejímání obilí nevadilo avšak při odprodeji by značné obtíže působiti mohlo neboť se tu zájmy záložny jako věřitele a držitele zástavy křižují se zájmy družstva jako obchodník a dlužníka.
8 article
To stávalo by se téměř pravidelně, když by družstvo jeden nebo více vagonů obilí dle zaslaného vzorku odprodalo. Obili musilo by příjemci dodáno a tímto přijato býti, než by vyplaceno bylo, ač-li by je týž ihned vyplatil. Bylo by tedy v zájmu druž- stva, aby obill to bylo ze skladiště vydáno a kupe odesláno. Ale bylo by povinností záložny nevydati obilí ze skladiště dříve, dokud by zástava ta bu vyplacena neb jinak uhražena nebyla. Z toho násteduje, že by jedna a táž osoba sou- časně jako zřízenec záložny i družstva na dlouhou dubu důvěry ohou korporací neudržela. Svolila-li by záložna k vydání obilí jí zastaveného bez úhrady předcházející, stala by se zápůjčka pouhým úvěrem obchodním. Ikdyž uváží se další možnost, že by totiž družstvo záložně tržní cenu obilí toho postou- pilo a za správnost a dobytnost její ručilo, nebyl by opatření to úhradou, nýbrž jen přeměnou práv- ního důvodu a osoby dlužníka.
9 article
Jiná oblíž vzníká, která korporace nésti by měla zodpovědnost za zásilku obilí, mezi vypravením té- hož ze skladiště a převzetím jeho se strany pří- jemce. K neshodám mohla by tu často podnět dáti 1 věha obilí, vyschnutím ubyla. Záložna vždy nesl by více méně i nebezpečí obchodu a proto považuji za mnohem přirozenější, aby když již nebězpeč obchodu nésti má, také aspoň prospěch mravní (na hmotný nepočítám) z nělio měla. V dřívějších úvabách svých pojednal jsem ob šírněji nejen o příčinách, proč okresní záložny ho spodářské lépe než kterákoliv jiná korporace obiln skladiště zřizovati a vydržovati mohou. Zároveň po- važuji za potřebné podotknouti, že pojednání m týče se výhradně případů nakupování a prodeje obi na pevný účet, poněvádž obstarávání prodeje na účel jednotlivých rolníků může snadněji opatřeno býti, ač by se sotva osvědčilo, jak tomu nasvědčuje zkušenost skladiště bílinského, které od způsobu toho již upustilo a všecko obilí na vlastní pevný účet přejímá a prodává.
10 article
Tím jest nový důkaz podán o správnosti mých názorů u věci lé, pročež dovoluji sobě tvrditi, že mají li rolnická skiadiště obilní prospivati, jest ne- vybnutelno, aby na pevný účet obilí kupovala přodávala Když by okresním záložnám hospodářským byl zákonem bráněno, obchody s obilím provozovati, mu- sily by zákon obcházeti zřízením družstva nákup- ního a prodejního, způsobem tím, že by skladišt Gehož stavba k poskytování zápůjček na hospodář ské plodiny jim bráněna býti nemůže, neboť mají- půjčky takové poskytovati, musí míti skladiště, kde by záslavu uložily) samy zřídily. Jest však otázka, bylo-li by to ale pro záložnu okresní bezpečhější, než když by se to přímo na účet záložny dálo. Já aspoň soudím, že nikoliv. Čle- nové správy obou korporací by se vyhnuli dohledu výboru okrásního a zemského v příčině této části činnosti své, přes to by ale používali peněz a úvěru záložny. A tu musím upozorniti na slav, který by tím nadešel. Formálnostem by se vyhovělo a do ne- přístojnosti by se třeba zabředlo. Členové ředitelstva záložny, jsouce i členy předslavenstva družstva, po- volovali by úvěr družstvu, v němž by činni byli, ve formě půjček na hosp. plodiny a nechali by za- stavené obilí zasílati kupcům a vypláceli by je, až kdy došly peníze za ně, takže by záložna mezitím měla neuhražený úvěr, členy ředitelstva vyčerpaný Tato vyhlídka jest úplně jasná, a proto v zájmu bezpečí o pořádek v okresních záložnách hospodář- ských musím rozhodně dáti přednost přímému, ole vřenému jednání, než obcházení zákona nastrče ním družstev. Při posuzování otázky, má-li býti okresním zá ložnám hospodářským vůbec dovoleno skladišt obilní zřizovati a obchod s obilím provozovati, má býti rozhodujícím výhradně jen účel, jehož se tím dosáhnouti má.
11 article
Účelem tím jest vyhověti polřeb rolnictva, aby výrobky své snáze lépe zpeněžití mohlo. Aby účele toho snadno a jistě dosaženo bylo. jest zapotřebí voliti vykonavatele takové, kteří jsou nejen způsobili, ale také přiměřenými prostředky vládnou, aniž by na cizi nejistou pomoc odkázán byli, tedy měli dostatečný a levný kapitál závodní. Jest pouze zapotřebí tuto jednoduchou a přiro- zenou otázku sobě předložiti a odpověď na ní jest sama sebou zřejmá. Letošním rokem jasně dokázáno jest, že ú věr ní poměry venkovských ústavů peněž ních jsou ustálenější, než ústavů středisek peněžních, a že jsou na banku rakousko uherském téměř nezávislé, což seznati možno jest z měsíčníel výkazů záloženských. Tak na příklad okresní záložna hospodářská v Čáslavi při soutěži 2 jiných peněžních ústavů místních a 4 venkovských měla vkladů půjček v lednu . . . . zl. 1,133.964.54 zl. 1,007.205.— v dubnu . . . . » 1,140.798.71 » 1,023.283.— v červenci. . . . . 1,106.041 82 » 1,036.674.— v říjnu . . . . . 1,098.308.38 1,049.545.— v prosinci . . . . » 1,207.692.12 » 1,026.259.— (bez úroků ku vkladům připsaných). a účtovala po celý rok jednotnou míru úroků (ze vkladů 4%, z půjček hyp. 41/2%, ze směn. 5 0 %). tedy daleko pod sazbu bankovní, tak že zvýšení míry úrokové pro ni pouze ten následek mělo, že uložené peněžní přebytky své lépe zúrokovala, nebo dostávala z nich úroky vyšší, než z půjček účastníkům i neúčastníkům poskytnutých. Takový stav jest jasným obrazem způsobilosti okresních záložen hospodářských ku provozování obchodů s obilím a výmluvným svědectvím o ne- obyčejně zdravých poměrech stavu jejich, s nimiž se poměry družstev z daleka srovnávali nemohou.
Čáslav
12 article
Mají-li okresní záložny hospodářské dostalečné množství cizích peněz na úroky 4%, jak těžký po- měr naproti tomu by měla hospodářská družstva. kdyby odkázána byla na úvěr jubilejního tondu. jenž od Zemské banky království českého při míře úrokové o 1/2% vyšší, než jest směnečná sazba banku rakousko-uherského poskytován býti má. Úvěr ten byl by jim někdy citelně drahým, čímž by ob chody jejich značně stiženy býti mohly. Kdyby však ani toho poměru nebylo, mají okresní záložny hospodářské své vlastní jmění kme- nové, jež die statistiky za rok 1897 zemským výbo- rem vydané obnáší úhrnem K 16.580.173.03 fondy reservní i jiné K 2.329.984.10, tedy vlast ního jmění úhrnem K 18,910.157.13, které télo doby přes 19 millionů korun obnáší, jichž zúroko- vání k tomuto účeli by snadno oželeti mohly, nebol by úroky ty pro účastníky ztraceny nebyly, poně- vadž by za ně měly náhradu ve vyšší ceně svého obilí. Proto také okr. záložna hosp. v Čáslavi k na- léhavému přání účastníků svých, přes veškeré dosa- vadní oblíže formální, obilní skladiště sama zřizuje neboť tato výhoda sama jediná vyváží všecky for- mální výhody družstev i výhodu hmotnou, že jim c. k. ministerstvo orby podporv uděl ovati přislibuje kdežto záložně té poskytnouti subvence a nezúroči- telné zálohy ku stavbě obilního skladiště odepřelo ač deputaci její byla dne 1. října 1898 tehdejšlm c. k. ministrem orby svob. p. Kastem výslovně při- slíbena, při čemž výše její byla úhrnem na 10.00 zl. odhadnuta, která po částkách splatna býti měla neboť jednalo se o zřízení prvního skladiště tohe druhu v českém území království českého.
Kast Čáslav
13 article
Při známé přízní ke všemu českému, nedivím s že centralistické ministerstvo orby odpírá podpory na stavbu skladišť obilních okresním záložnám hospo dářským, jako svérázným samosprávným korporacím zvlášté když národohospodářské otázky samostatně proti centralisujícím intencím řešiti se snaží, jak stalo se návrhem mým v žádosti okresní záložny hospo dářské v Čáslavi na zemský výbor království če- ského ze dne 22. listopadu 1898 č. 576, aby úkoly obsažené v 816. vládní osnovy zákona o povinných společenstvech zemědělských, převedeny byly do z kona o okresních záložnách hospodářských, čímž by pokud království českého se týče, nejlépe opatteny býti mohly. Nemohu však pochopiti, že kancelář jiné korpo race zemské téhož království, jejíž výhradní povin- ností jest hájiti zájmy zemědělství toho území, pr nějž byla zřízena, srovnati může s povinností svojí a se svojí znalostí poměrů této země a vyslovili se proti prospěchu rolnictva území toho, v příčině za- kládání skladišť obilních, která vlastně sama nejvíce doporučovala a k akci té hlavní podnět dala jen proto, že opatřeno býti má orgány autonomními, a jíti v nepříznivém výkladu svém ještě dále, než samo ministerstvo orby učinilo.
Čáslav
14 article
K tomu pokládám za případné poukázati ku sedmé zprávě o činnosti korporace té (zemědělske rady r. 1898), kdež na straně 13. uvedeny jsou ple- nem usnešené návrhy a) Zřizování obilních skladišť rolnických na prin cipu soukromých skladišť spočívajících, uznává se z velmi prospěšné. Vydávání varrantů na uložené obil neuznává se za vhodné. b) Zařizování skladišť budiž ponecháno hospo dářským družstvům a autonomním korporacím, při čemž jest spolupůsobení okresních hospodářských zá- ložen žádoucno. Aby těmto posledně jmenovaným ústavům se případné zřizování a spravování vlastních obilních skladišť umožnilo, budiž zákon ze dne 30 června 1896 č. 56 z. z. přiměřeně upraven. c) Zemský výbor žádá se, aby co možno nej dříve dohodnul se s vládou v příčině udílení podpok ku stavbě, jakož i nezúročitelných záloh k opatřen provozovacího kapitálu hospodářským spolkům, druž- stvům neb samosprávným korporacím, pokud působ nost jejich za celý zastupitelský okres neb několik sousedních okresů vztahovati se bude a účast veško- rého rolnictva připouští. d) C. k. ministerstvo železnic se žádá, aby zř zování skladišť v obvodu nádraží neb v sousedství jich co nejvydatněji podporovalo. Soudím, že stylisace těchto návrhů byla byve prospěch okresních záložen hospodá ských určitěji vyzněla, kdyby nebyla na dřívější sloh dotýčného návrhu navazovala.
15 article
Případ ten nasvědčuje též, že se vůbec málo smyslu jeví pro základní myšlenku autonomie zem- ské, která jen růzností potřeb a zařízení jednotlivých zemí podmlněna jest, tak že různost ta nejlépe po- třebu její zřejmou činí, neboť čím více zvláštností jednotlivé země vykazují, tím více jest také důvod pro oprávněnost její. Důsledkem úvah uvedených předkladám svůj návrh: I. aby zemský výbor v zájmu stavu rolnického podporoval zřizování skladiáť obilních okresními zá- ložnami hospodářskými s koupí a prodejem plodin hospodářských, ovšem s uvážením dosahu obchodů, tou klerou záložnou prováděných a s vyzkoušením poměrů a slavu dolýčné záložny. Za měřítko obmezujicí budiž prozatímně usta noveno, aby účtovanou cenou skladiště a zakoupe ných zásob obilí na pevný účet záložny nebyla níkdy překročena výše vlastního jmění záložny totiž jmění kmenového, fondu reservního a přípa ných jiných fondů vlastních. Obmezení to pokládám za úplně přiměřené. II. aby okresním záložnám hospodářským bylo dovoleno poskytovati zápůjčky na hospodářské plo- diny nejen účastníkům a jednotlivým malostatkářům okresu, nýbrž i v okresu tom zřízeným společen- stvům, jež napomáhání polnímu hospodářství z
16 article
účel mají, jakož i pokud se týče záloh na plodiny hospodářské, také jeonollivým malostatkářům nej bližších okresů sousedních. III. aby k účelu tomu i z důvodů jinde uvede ných upraveny byly 88 13., 15., 16. a 17. zákona okresních záložnách hospodářských následovně § 13. Právo k zápůjčkám mají především účast níci hospodářské záložny okresní. Mimo to mohou také zápůjčky poskytovány býti i osobám jiným, nel společenstvům, polnímu hospodářství napomáhajícím pokud v obvodu okresní záložny hospodářské usa zeny jsou. Jodině zápůjčky na plodiny hospodářské aneb potřeby v § 16. uvedené, mohou poskytnuty neb opatřony býti i malostatkářům nejbližších okrest sousedních K § 15. přidáno hudiž toto ustanovení: »V čas potřeby může záložna reeskomptovati směnky v držení jejím se nalezající a po případě když by bylo zapolřebí peněz na splacení vklado vypovězených, může sobě potřebné peníze i výpůje kou opatřiti.« Jako § 16. budiž přijato toto ustanovení »Okresním záložnám bospodářským dovoluje s též, aby k účelu opatřování potřeb rolnictva provo zovati mohly následující úkoly a) zřizování skladišť rolnických, zásobáren pod. pro plodiny zemské a výrobky hospodářské neb potřebě hospodářské sloužicí; b) koupě i prodej obilí a jiných plodin hospo dářských c) obstarávání koupě neb prodeje plodin zem ských a potřeb hospodářských; d) sprostředkování půjček hypolečních od jlnýcl ústavů peněžních, hlavně Hypoteční neb Zemsk banky království českého; e) prostředkování a jednalelství pojištění požán ního, krupobitního a dobytčího, jakož i zaopatřen nemocenského, invalidního a pro stáří; ) prostředkování koupě a prodeje cenných pa pírů a výplatu kuponů.« Aby úkoly ty prováděny býti mohly, jest za potřebí ustanoviti v jednacím řádu předpisy po drobné.
Zemsk banka
17 article
Valná schůze delegátů českého od boru zemědělské rady pro králov ství české konala se včera ve čtvrtek dne 1. února. Schůzi neobyčejně četně navštívenou zahájil předseda Zemědělské rady pro království české kníže Ferdinand Lobkovic. Uvítal co nejvřeleji nově zvolené důvěrníky rolnictva v místech věnovaných klidné práci odborné, kde bez ohledu na názory olázkách jiných, zejmena politických, vílán je každý. kdo má jasný rozhled v otázkach agrárních a má vřelé srdce pro tužby hospodářského obyvatelstva Delegáti mají býti prostředníky mezi zeměděl skou radou a rolniclvem okresu, jejž zastupují. Úkol ten dojde platnosti v brzké již době, kdy bude na pp. delegálech, aby činně spolupůsobili při sbírání materiálu statistického pro nastávající jednání o ob- nově celních smluv. Ministerstvo orby obrátilo s totiž na Zemědělskou radu království českého v zá ležitosti sbírání materiálu. Sděliv, že se omluvili delegáti pan ředitel Jos Šimáček za zemský vinařský spolek a p. Hora rekapituloval dopis, jimž princ dr. Bedř. Schwarzen- berg přijímá mandát delegáta za okres mirovický skládaje mandát Ústřední hospodářské společnosti, Pan St. Kubr ponechává si mandá! okresu smíchovského a skládá mandát Vývozního spolku.
Lobkovic Šimáček Hora doktor Bedř Stanislav Kubr rada pro králov rada pro království český kníže rada království
18 article
Předseda kn. Ford. Lobkovic oznamuje pak status členů jmenovaných: z českého odboru je jím kn. Ferd. Lobkovic, zástupcem vlády Octavian bar. Weber z Ebenhofů, zástupcem zemského vý- boru Vojtěch he. Schönborn, odborníci vládou jmenovaní dr. Kar. ryt. Kořístka a V. A Schuster. statkář z Vojkovic, odborníci zem- ským výborem jmenovaní Jos. Srb, ředitel velko- statku ve Vraném a JUDr. Frant. Fiedler, profes- sor české techniky pražské. Na denním pořádku jsou volby 26 členů výboru jež zvolí veškeří pp. delegáti volení; jmenovaným volební právo nenáleží Po odevzdání hlasovacích lístků, jež dosti čast vyžadovalo, promluvil prof. dr. Fiedler o pří pravách kobnově celních a obchod nlch smluv s cizími státy, pokud na nich účast míti bude zemědělská rada, speciálně její pp delegáti. Rečník praví úvodem, že mezi záležitostmi. které mohou míti vliv na zdar zemědělství, jsou v přední řadě poměry celní. Důkaz toho podalo sou- sední Německo, jež Bismarkovou politikou chránil domáci zemědělstvo ochrannými cly. Při příprav nových obchodních smluv žádaji nyní němečtí agrár níci zvýšení tamních obilních cel. Také u nás mají se konati přípravy k obnov obchodních smluv a ko stanovení nového autonom- ního tarifu. Poradní sbor zemědělský obíral se taktéž toui záležitostí. Zřídil subkomitét, který uznal nutným aby na přípravu sbírán byl materiál, který by, se staven byv, dal obraz stavu zemědělského a jeho potřeb takový, by mohl býti při příslušných jedná ních dobrým pramenem poznání.
Ford Lobkovic Weber Ebenhof Vojtěch he Schönborn doktor Kara Kořístek Schuster Srb JUDr František Fiedler profesor Vojkovice Jos Vrané Německo Octavian bar
19 article
Poradní sbor vyzval vládu, by se o materiá tohoto druhu postarala. Na základě takovéhoto ná vrhu vláda akutečně materiál potřebný abírá; k vůl tomu vypracovala dolazníky. O těch radil se národo hospodářský odbor zemědělské rady království če ského; pro řízení dotazníků byli zvoleni referenti sice za český odbor prof. dr. Fiedler, za německý zvolen byl p. Urban. Vyplnění dotazníků mají obslarati pp. delegát zemědělské rady. Vyplniti dlužno dotazníky dva první má vylíčiti stav středního stavu rolnického Na jednom každém z pp. delegátů jest, aby zvolil dva selské statky, jichž majitelé sami pak vyplni dotazníky, jež jsou vlastně úplnými a podrobným popisy celého bospodářství, jeho poměrů výrobních a jich výsledků. Materlál takto nabytý bude pro pří pravu celních a obchodních smluv velecenný. Vyplňování do azníků bude ovšem pracné: po- mocníky při tom mají býti pp. delegáti zemědělské rady, kteří za tím účelem obdrží potřebné církuláře. Zemědělská rada doporučuje pp. delegátům, aby volili dva druhy stalků: jeden o výměře od 10 d 25 jiter, druhý od 25—- 50 jiter. Kdyby některý z pp. delegátů v této záležitost intervenovati nechtěl, může se obrátiti na ústředn sbor, jmenovati mu majitele typických statků, o jak jde, a ústřední sbor obrátí se na určené ma jitele, sám. Údaje, které v dolaznících budou sděleny, jsou přísně důvěrné, nikdo nepotřebuje se obávati vy- zrazení. Údaje musí zůstati tajemstvím. Uveřejnít je jest zakázáno.
profesor doktor Fiedler Urban hospodářský odbor zemědělský rada království
20 article
Úkolem dotazníku druhého je zjistiti obchod vý robků zemědělských v jednotlivých okresích. Tu jdo o to, by se poznalo, vyrobí-li se více obilí, nežli spotřeba ho vyžaduje, vyváží li se obilí atd. A opě jest na pp. delegátech zemědělské rady, aby je příslušným osobnostem daly vyplniti, což bude vy. žadovali bedlivé úvahy a taktu. Vláda si nepřeje by tento druhý dotazník vyplňovaly tytéž osobnosti jež vyplňovaly dotaznik první Není vyloučeno, aby kporadě o vyplnění dotazuíku druhého byl přibrán solidní obchodník. Vyplnění dotazníků má se díti se všemožnou svě- domitostí. Slane-li se tak, dosáhne se dobrých in- formací pro předběžné práce daného úkolu po- třebných. Otázky, o něž jde, na příklad o názor stačí-li domácí výroba na domácí spotřebu, koliki snad nestačí, jsou velmi důležity, ne-li k přímému důkazu, tedy aspoň jako vydatná pomůcka ke kalkulaci, která je nesmírně důležita pro každý návri v záležitostech celních. Čas na stanovení autonomního tarifu velice kvapí. Autonomní tarií je strážcem proti nátlaku ciziny, chránícím domácí výrobu. Vláda chce ma- teriál míti do května, aby jej do podzimu mohla zpracovati. Zemědělská rada jej musí dodati během dubna, je tedy třebo, aby pp. delegáti jej ve způ- sobě zodpověděných dotazníků dodali během března Řečník pak vyslovuje důraznou žádost, aby pp. delegáti oběžníky dodali do 15. března. Jde totiž o to, by zemědělská rada jako orgán, hájící zájmů země- dělských, nejen předala dále dotazníky, jež obdržela, nýbrž aby sama sestavila přehledný obraz o všech zemědělských odborech i zemědělském průmyslu,o vlivu, jaký měly dosavadní celní smlouvy na stav
21 article
zemědělský a dále návrhy, jak by měly zájmy země dělské býti při samostatném celním tarifu hájeny Co dotazníků samých se lýče, praví řečník, že každý, kdo by při jich vyplnění měl pochybnosti má volno, otázati se výboru, který buď sám odpov písemně nebo vyšle na místo kočovného učitele. Řečník pak opětně připomíná důležitost akce o kterou právě jde, důležitost, jež tím více vyniká ježto průmysl se povlovně připravuje na nastávajíc jednání o obchodních smlouvách, aby tu na váht položil požadavky své a je co nejdůrazněji hájil Také rolnictvo musí své požadavky co nejůsilov něji hájiti, a k tomu je třeba spoleblivého materiálu Proto je také třeba, aby se pp. delegáti co nejene gičtěji chopili úkolu, který na ně v záležitosti dotaz níků bude vložen. (Výborně! Hlučný potlesk.) Pan Fr. Šneider z okresu lounského soudí že dva oběžníky nepostačí, neboť v krajích, kde se pěstuje chmel, bere se hospodářství směrem trojím buď se pěstuje chmel téměř výlučně, buď stejně s obilním hospodářstvím nebo se seje obilí a sází řepa. Jinde dlužno počítati se lnářstvím. Dle toho je záhodno, dodati počet dotazníků. Také co do roz- sahu statků jsou tyto trojí: velkostatky, střední konečně rozdrobené statky. I na to třeba míti zření.
Šneider Francie
22 article
Řečník poukazuje pak na akci chmelařů v Německu. kteří se zasazují o zvýšení cla ze 14 na 50 marek. Kdyby se toto zvětšení uskutečnilo, bylo by ohromnou ranou pro chmelaře české, kteří do Německa vyvá- žejí za 4—5 millionů zl. chmele. Konečně přecház řečník na provolání průmyslníků, kteří tvrdí, že naše země přestaly již býti agrárními a že jsou průmyslo- vými, což řečník popírá. (Souhlas.) Prof. dr. Fiedler vysvětluje některé jednotli vosti. Co se týče poměru zemědělstva k průmysl nictvu, vyslovuje svoje mínění, že poměr ten nemá býti nepřátelským, a že má se pokračovati tak, aby při jednání o nové obchodní smlouvy obojí zájmy se sloučily a byly obhájeny. Dokladem, že je t možno, je právě Německo.
profesor doktor Fiedler Německo
23 article
Říšský poslanec pan Haštálka mluví o vy- robních poměrech zemědělských v království českém obírá se otázkou, je-li zde výrobu větší než spotřeb či naopak; obilí na vývoz není. Požadavky průmyslu, jak vycházejí na jevo přípravami průmyslníků k ob- nově obchodních a celních smluv, znamenají výpově boje oproti zemědělstvu, jež tedy nemůže zaujati stanovisko souhlasné. Když loni stovply ceny obilí, chtěli průmyslníci a sociální demokraté, aby byla cl snížena. Proti tomu vystoupili čeští poslanci, taktéž zemědělská rada, vláda pak, ač klonila se k myšlence připouštětí do říše obilí beze cla, od tohoto svého úmyslu upustila. Stanoviskem zemědělstva musí býti. aby, nelze-li dosíci více, byla udržena aspoň ta obílní cla, jež máme nyní. Při obnově celních a ob- chodních smluv objeví se také moment politický. jako se ukázal při vyrovnání rakousko uherském. Aby poslanci jednání o obchodních a celních smlou- vách připustili, musí býti národu českému učiněno po právu. Řečník končí prohlášením, že zástupcové rolnictva musí bezohledně hájití jeho zájmy. (Vý- borně ! Potlesk.) Říšský i zemský poslanec pan Teklý praví, že je svrchovaný čas, aby se něco stalo na ochranu zemědělství. Průmysl již své určité stanovisko zaujal. Průmyslníci jsou ve výhodě: je jich méně, dohodnutí je tedy snažší, ovládají kapitál, jsou organisování mají po ruce znamenité pomůcky. Rolnictvo všeho toho nemá. Tím více musí hleděli, by si svůj male riál opatřilo a to věas.
Haštálka Teklý
24 article
Stanovisko českého rolnictva, ke stránce poli- tické nehledě, jest: stanoviti zásady k uhájení če- ského zemědělství. Zemědělství je v úpadku a k jeho zvelehě je potřebí vydatných prostředků. Rolnictvu působí největší obavy záměr průmyslníků: zabezpe čiti pro průmysl rakouský trh v zemích balkánských. což je možno jen tak, že se balkánským zemím po- volí vývoz dobytka a obilí k nám. Tím však by zemědělstvo utrpělo velikou ránu konkurencí i ne- bezpečím, že zkažen bude zdejší chov dobytka tím že budou k nám zavlečeny dobytčí nemoci, ani by se dobytku našemu uzavřely trhy německé, na něž je český chovatel dobytka odkázán. Aby se tomu předešlo, musila by se zvěrolékařská prohlídka bal- kánského dobytka co nejpřísněji upraviti Dále bude třeba změniti autonomní tarif a tak takto hájití zájmů zemědělských. Nynější je zasta- ralý. Na ovoce, zeleninu, kůže atd. bude musit býti uloženo elo. Řečník doporučuje na konec bedlivé včasné vyplnění dolazníků. (Výborně! Souhlas.) Pan Suhrada přimlouvá se rovněž za přesn vyřízení dotazniků. Dovozuje, že je zájmem rol nictva, by se snížila cla ze strojů, v cizině laciněj- ších nežli v Rakousku. Nelze připustiti, aby systém celní byl v oboru zemědělství liberálním, v oboru průmyslu ochranářským Pan Ryšánek, zástupce mlynářského spolku manifestuje solidaritu českého mlynářstva s českým rolnictvem, (Souhlas.) Pan Šašek žádá, aby se při obnově obchon ních a celních smluv nezapomínalo na ochranu če ského ovocnictví, na něž Německo uvaliti chc nové clo. Po poznámce pana Šneiďra, k níž dal před- seda kn. Ferd. Lobkovle vysvětlení o stanovys opírající, byla debata prohlášena za skončenou.
Suhrada Ryšánek Šašek Šneiďr Rakousko Německo
25 article
Závěrečné slovo měl referent p. prol. dr. Fiedler jenž králce reagoval na některé výroky, pronesen v debatě, vysvětluje ještě dodatečně některé vý. roky své. Zatím bylo skončeno skrutinium, a předsedajíc kníže Ferd. Lobkovic sdělil výsledek voleb odevzdány byly 133 hlasovací lístky, nadpoloviční většínou pak zvoleni jsou do výboru českého odbor zemědělské rady pp. Fr. Dosťá! 85 hlasy, dr. Jos Gruss 84, Jos. Hyrá 133, Heřman Jand a 9 Jan Jaroš 133, Jan Kazimour 130, Frant König 94, Jos. Kovářík 102, St. Kubr 121, Al. P. Kry! 86, Emerich Macenaner 87, Jan Markalous 133, Jindř. Maštálka 133, F Niklfeld 133, Fr. Pánek 89, C. M. Papou- šek 133, Jan Převa 129, Karel Prášek 120 Jan Rataj 120, dr. Bedř. kn. Schwarzen ber 133, dr. Pr. Sitenský 133, Rud. Šetka 120 Ant. Štěpánek 132, Fr. Chaloupka 94, St. Maver 76, J. Subrada 76 hlasy. Mimo tyto pány obdržel nadpoloviční počet hlasů, totiž 74, pan Jindř. Paďour, jehož zvolení však odpadá, poně- vadž je nadpočetné. Tak vysvětlil věc předsedajíeí kn. Ferd. z Lobkovíc na základě 8 35. zákon o zemědělské radě. Požádav nově zvolené členy vý- boru i ty, kteří mají právo zasedati ve výboru ben volby, aby se sešli ke schůzi ustavující, prohlásil předsedající kn. Ferd. Lobkovic shromáždění delegátů za skončené. Bezprostředně po něm konala se ustavujíc schůze výboru zemědělské rady. ve které za před- sedu českého odboru zvolen byl opětně dosavadní předseda, zem. i říšský poslanec p. Heřman Jand z Budehostic, jeho náměstkem opětně dosavadní místopředseda p. Fr. Niklřeld, zemský poslane statkář z Příbyslavi. Do ústředního sboru vyslán pp. St. Kubr, J. Maštálka a kn. dr. Bedřich Schwarzenberg.
doktor Fiedler Ferd Lobkovic František Dosťá Gruss Jos Heřman Jand Jaroš Kazimour König Kovářík Macenaner Markalous Jindřichův Pánek Přev Prášek Rataj Bedř Šetek Štěpánek Chaloupek J Subrad Paďour J Maštálek Schwarzenberg Hyrat Jos St . Kubr 121 Maštálek Niklfeld Sitenský Francie St . Maver 76 Budehostice St . Kubr český odbor zemědělský rada page výbor zemědělský rada Ant zákon o zemědělský rada
26 article
Plodinová bursa. Následkem dnešního svátku konala se bursa už včera, ale za návštěvy praslabé Miynáří se vůbec nedostavili a nelze tudíž o něja kém obchodu téměř ani mluviti. Skrovné závěry byly učiněny na základě cen úterních. Z c. k. rak. státní dráhy. Na místní dráz Jindřichův Hradec — Nová Bystřice byla dnešním dnem veškerá doprava opětné zabájena. Podobně přijímají se zásilky k uložení do c. k. skladišt jakož i skladišť Lloydů v Terstu, opět bez před- chozího dorozumění se správou skladišť těchto. Zvýšení ceny cinkového plechu. Spojen válcovny rak.-uher. zvýšily cenu cinkového plechu opětně a sice počínaje dnem 31. ledna o 4 koruny na 100 kg. Dnešní cena pro Prahu jest K 74.— pr. 100 kg z Mor. Ostravy při hotovém placení bez srážky- Sostnácté slosování 4proc. komunálních dlužních úpisů a dosáté melioračních úpinů Zemské banky král. čoského konalo se dne 1. února 1900. Vylosované úpisy vypláceti se budou dnem 1. května 1900 počínajíc s úroky až do dne splatnosti nezaplacenými u pokladny Zemské banky a c. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro obchoda průmysl ve Vídni. Úrokování slosovaných dlužních únisů pomíjí dnem, kdy ku placení dospěly. Vylo sované dlužní úpisy už od dnešního dne se eskom
Lloyd Jindřichův Hradec Nová Bystřice Terst Praha Ostrava Vídeň zemský banka král kg
27 article
ptují a za nové úpisy se vyměňují při pokladne Zemské banky. Poštovní poukázky. Od 1. února t. r. lze poukázati telegrafickou poštovní poukázkou do Anglie do 250 K za obvyklých poštovních sazeb a poplatek telegrafní. Trh na dobytek v Dobříši. Ježto slintavk a kulhavka v obvodu města Dobříše úřadně za vy- mizelou prohlášena byla, bude se trh na dobytek konati dne 7. února 1900. »Hrvatski Trgovace, časopis pro záležitost obchodní vychází jakožto orgán chorvatského »Mer- kuru« v Zahřebě 1. a 15. měsíčně. Roční předplatné 8 korun. Insolvenoe. Továrna pa koberce Jan Junga spol ve Vídni jest insolventní. Passiva obnásejí 200.000 K. Záznam stříbra a jiných kovů. Londýn- ský záznam stříbra ze dne 31. ledna činil 27. 68 penny za stand. unci; při současném kursu fou- dýnsbé devisy K 242 20 obnáší tudíž cena 1. kg ryzího stříbra K 97.13. Měď 715/4 za hotové a 707/2 na 3 měsíce, cín 130—, olovo španělské 167/2, auglické 161/4, zinek 223/s liber šterl. a za tunu.
Jung Anglie Dobříš Vídeň Londýn Hrvatski Trgovace
28 article Trhy poněžnt
Trhy poněžnt Bursn. V Praze, 1. února. (Pův. zpr. »N. L.e) Dnes došlo opětně k závěrkám akcií České za- jišťovací banky a sice za 108.50 a 109.— Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky . . - České banky Union . . . . České společnosti pro průmysl cukerní . . . Strojírny Daňkovy České eskomptní banky Oficiální záznamy jsou
Daňkův Praha živnostenský banka Český banka Union Český eskomptní banka
29 article
Ústí n. L. r. 1898 Půjčka m. »» Č. Budějovie 1893 » » Plzně r. 1886 . . „ » Teplice r. 1887 » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banký Zemská b. král. čes. zákl, úpisy » kom. dl. úp „, , » mel. úpis ,, » » želez. úpis Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha .. dto. Em. 1871 » 1872 dto. Místní dráha N. Brod - HIumopole Duchc. Podm. dráha Em. 1869 , 1871 dto. dlo. 1874 Česká montanní Em. 1896 Rak. severo-západní dráha lit. B. dto. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . .. Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní hanka . Úvěrní banka v Kolíně . .. Živnostenská banka pro Čechy Moravu seckoepcá ráha . Buštěhradská dráha . (lit. Al » » . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev. západní dráha dto. (lit. B Pražsko duchcovská dráha Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jiho sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na výráb. uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . . . Podolská cementárna . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišt. bank První česká spol. pro raf. cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražská železářská společnost » stroje spol. (dř. Ruston akc. spol. řetěz. lávky První českomorav. tov. na stroje
Čecho Al Ferdinandův Daněk Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Kolín Morava Vltava Č . Budějovice Modřany Český průmyslový . banka úvěrní banka HIumopola Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka živnostenský banka Český akciový . pivo první český společenský pražský železářský společnost Ruston akciový . společenský
30 article
(Závěrečné Z Vídně, 1. února. kursy.) Dnešní kursy jsou částečně dle sta- rých a částečně dle nových usancí uvedeny. Renty: Únorová renta 99.85, společna renta květnová 99.75, společná renta stříbrná 99.55, rakouská zlatá renta 99.15, rakouská korunová renta 98.95, uherská zlatá renta 99.05, uherská korunová renta 94.45. Losy: Státní z r. 1854 160.—, z r 1860 po zl. 500.— 139.—, z roku 1860 po zl. 100.— 158.—, z roku 1864 200.50, losy tisské 140.50, losy úvěrníhov ústavu 395.50. vídeňské losy komunální 389.75, turecké losy 126 — Akcie bank: Banka anglo-rakouská 124.25, vídeňská bank. jednota 136.75, rak. ústav pro úvěr pozemkový 242.50, rak. úvěrní ústav 235.—, uherská úvěrní banka 1881/8, bank pro země rakouské 117.75, vídeňská Unionka 155.50, česká banka Union 132.—, Živnosten- ská banka 132.25.
Vídeň uherský úvěrní banka Unionka 155.50 český banka Union 132 Bank anglickýrakouský 124.25
31 article
Akcie dopravních podníků: Dráha ústecko teplická 316.—, česká severní dráha —.—, buštéhradská lit. A. —.—, buště- hradská lit. B. 304.— (—), dunajská paro- plavební společnost 71.90, dráha duchcovsko- podmokelská —.—, severní dráha císaře Ferdinanda 28730, dráha štyrsko-hradecko- köflašská 131.— (—), dráha Ivovsko-černovická 139.50, rakouský Lloyd 77.— (—), společnost rakouských místních dráh —.—, rakouská se- verozápadní dráha 119.—, dráha polabská 124.50, dráha pražsko - duchcovská 93. 75, společnost státní dráhy rakousko-uherské 133.50, lombardy 25.—, dráha pardubická 93.50, silniční dráha lit. A. 141.—, silniční dráh lit. B. 136.— Akcie průmyslových podniků: Alpská montanní společnost 272.—, severočeská uhlár- společn. —.— (—), pražská želez. společnost 602.— (—), rým.-muráňská společnost 324 25, turecká tabáková režie 138.50, rakouská továrna na zbroj 185.— (—.—), západočeská uhlář- ská společnost —.—, vídeňská stavební společnost —.—, peštská společnost pro půj- čování vagonů 282.— (—), mostecká uhlářská společnost 389 50 (—.—). Devise: Německá místa 118.10, směnk na Londýn 242. 22, sménky na Paříž 96.20, směnky na Curych 95.50. Valuty: Dvacetifranky 19.23, papírové marky 11810, papírové rubie 255.— (—.—)
Ferdinand 28730 Lloyd 77 Londýn Paříž Curych 71.90 státní dráha 272