ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 bc83d8b0-6601-11dc-a4ef-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 29 celkem · entity: person 134, place 93, org 21, work 8
1 masthead
22. úpora 1901.
2 masthead
Císlo 63.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
spěch ústředního parlamentu; že nový vládní návrh stanoví podil jednotlivých zemí na výnosu přirážky na dobu do roku 1909 bez ohledu na to, změníli se do té doby spotřeba kořalky v různých zemích: vládní návrh bere z výnosu přirážky celých 5 proc., jež přidá Štyrsku, Ko- rutansku a Kráňsku, aby nahradil těmto zemím dosavadní tam už zavedenou kořaleční přírážku. A na tento dar musí dle vládního návrhu při- spěli největší částkou právě Halič. Dle původ- ního návrhu mělo se z veškerého výnosu kořa- leční přirážky dostati Haliči 5.7 millionu korun. t. j. 29.77 proc.; dle nynějšího návrhu bude podíl Haliče vynášeti jen 5.4 millionu korun čili 28.3 proc., tak že Halič zaplati ve prospěch alpských zemi 275.000 korun, za něž byse mohlo v Haliči zříditi sto nových národních škol a tím poskytnouti tisícům dětí možnost, aby se naučily aspoň číst a psát. Ale pan dr. Körber se rozmyslil jinak a polské kolo musí tedy — provozovat politiku volné ruky. Avšak aspoň něktorá ta zvolná ruka« neodejde při tom s prázdnem. Z Lublaně, 19. února. (Výsledek sčítání lidu.) Dle předběžného sečtení oby- vatelstva v Kráňsku bylo 31. prosince v celém vévodství 505.664 duší. Za celé desetiletí o r. 1890 do 1900 jeví se přírostek pouze 6706 duší. Tak nepatrný přírostek vysvětluje se smutnými hospodářskými poměry v zemi stále se vzmáhajíeím stěhováním do Ameriky do Porýnska. Město Lublaň má celkem 36.547 obyvatelů, z nichž je Slovinců 29.737. Němců 5418 ostatek připadá na jiné ná rodnosti.
doktor Körber Slovinec Němec Štyrsko Halič Lublaň Amerika Porýnsko
6 article
Ze Zádru, 18. února. (Zákaz Dan- tova památníku.) Dalmatští Vlachové chtěli po příkladu jiných rakouských irredentistů zří- diti v Zádru památník Dantoví a sbírali za tím účelem příspěvky. Dalmatské místodržitelstv však sbírky zakázalo, poněvadž prý v zemi pa- nuje bída. Při tom je ovšem každému známo. že bída se tu stala pouhou záminkou, kdežto vlastní důvod zákazu jest, že vláda nechce, aby se zřidil v Zádru památník, jenž by nebyl úctou velikého básníka, nýbrž pouhou irredentistickou demonstrací. Ale rakouská vláda, ač zná tedy poměry, panující mezi přímořskými Vlachy přece si netroufá, pověděti přímo, co si o pá- nech mysli a svádí vinu na bídu, o níž jinal neví, neboť nečiní pranic, aby ji odpomohla.
dan Vlach Zádr
7 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Nová bulharská vražda, spáchana na Srbovi. Po přísném hlasu p. Zinovjeva proti Make- donskému komitétu také ruský zástupce v Soji. pan Bachmetěv, učinil podobný projev u bul- harské vlády. Orgán Makedonského komitétu na oba hlasy odpověděl, že mu nic není po mí- nění jednotlivých diplomatův a že bude praco- vati dál, jako dosud pracoval. A pracuje. Oznámili jsme již, že bulharští » komitové« podnikti vražedný útok na professora srbského gymnasia ve Skoplji, Stanka Ivanoviče, o čemž docházejí následující podrobnosti. Stanko Ivanovič pochází z Vasojevičů, v Rusku vystudoval duchovní akademii, načež stal se professorem srbského gymnasia v Skoplji.
Srba Zinovjev Bachmetěv Stanko Vasojevič Rusko Stancu Ivanovič
8 article
Makedouský komitét odsoudil jej k smrti jako každého srbského buditele v Makedonii a Starém Srbsku. »Výkonný odbor« losoval, kdo má býti jeho vrahem — los padl na Andona Andonova Aščijeva, ševcovského tovaryše ve Skoplji. Stanko Ivanovič procházel se dne 12. t. m. se svou ženou a s přáteli po nejživější ulici skopeljské, na pravém břehu Vardaru, poblíž bulharské sgencie. Z jedné bočné ulice vyskočil Andon Aščijev a vrazil dlouhý dvojbřitý nůž do hrudi Stauka Ivanoviče, načež dal se na útěk, ale brzy byl chycen a zatčen. Zatčen i bulharský pop Koča, jenž byl srozuměn s vrahem, a zdá se, že i s Valjem Mandarovem, jenž dvě tomu léla týmž způsobem zavraždil srbského učitele Jevtu Frtuniče. Pop Stanko byl donesen domů. Lékaři doufají, že mu život zachrání. Vůbee bulharské altentáty na Srby v Turecku poslední dobou tak se rozmnožily, že Srbové skopeljšt viděli se nuceny hromadně se odebrati ke ko- sovskému valijovi a na to žalovati, což učinil dne 13. t. m. Srbský gen. konsul Kurtovič, rozumi se, nepřihlíží lhostejně na zákeřné vraždění Srbů, jichž bulharšti komitové v po- sledních 2 letech zavraždili neměně než 50. Ruský konsul ve Skoplji, p. Maškov, také koná svou povinnost.
Stanko Aščijev Koča Valj Mandarov Frtunič Srba Kurtovič Maškov Makedonie Srbsko Vardar Turecko Andon Andonův Aščijevo Stauk Ivanovič
9 article
Poláci pod pruským jhem. Domovním prohlídkám u polských gymna- sistů v Poznaňsku ještě není konce. V Gru- dziadzi dva soudní úřadníci v průvodě policajtů nenadále vrazili do bytu dvou gymnasistů, o nichž bylo doneseno, že doma čítají polské knihy uči se spolu svému materskému jazyku. Vůdce komisse poručil jim, aby se postavil každý do jiného kouta pokoje. Na to komisse předsevzal nejprve prohlídku bytu a potom tělesnou pro- hlídku podezřelých. Oba jinoši museli se svléci do naha a komisse nejbedlivěji prohledala každý žev jejich šatstva i prádla. Komisse zabavila starou polskou minci, obraz Tadyáše Kosťušky. dva kusy potištěného papíru, polského gratu- lanta, 91 listův a dopisnic. Zabavené předměty byly pak pedrobeny přísnému úřadnímu pro- zkoumání a, když na nich neshledáno nic zá- vadného, vráceny majitelům. Ženské vzdělání ve Finsku. Finská spisovatelka Alexandra Gripenbergova podává data o stavu ženského vzdělání ve Finsku v poslední době. Roku 1897/8 navštěvovalo obecné školy 43.795 divek (naproti 50.246 chlapcům). Na obecných školách vyučovala 1401 učitelka. Peda- gouia navštévovala 471 žačka. R. 1900 studo- valo 6 Finek na polytechnice, 398 studentek bylo zapsáno na universitě, 14 jich podrobil se s dobrým výsledkem státním zkouškám. Lékárnickému povolání věnovalo se 40 Finek Spisovatelka lituje, že její krajanky nevě nují se dosud dostatečně studiu hospodářskému
Polák Gripenbergův Poznaňsko Grus Finsko Tadyáš Kosťuška Finek
10 article
Pronásledování polského žactva Pruskem. Vláda pruská pokračuje nyní ve vyšetřo vání oproti žákům škol středních; v prvních dnech tohoto měsíce obdrželi všichni žáci Poláe vyzvání před soudce, kde celé dopoledne strávil výslechy. Všechny polské knihy, které u žákův nalezeny byly, propadly konfiskaci a nebudou již vráceny. Je nyní jisto, že jeden žák z gymnasía brodnického »vyzradil« před státním zástupcem. že žáci učili se potaji literatuře polské i dějinám národa i že to potvrdili dva klerikové ze semi- náře katolického v Pelplině, v diecěsi chelmin- ské. Žáka z gymnasia brodnického, z páté (řídy Grochowského, který to »vyzradil«, státní zá stupce odměnil doutníkem. Charakteristické jest co řekl tento. Chce prý studovati theologii i má býti knězem a že tentokráte věc vyzradil, obdrži na jisto jako farář tučnou prebendu! A že ta- ková spekulace je velmi případná, toho důka zem jsou mnohé příklady v diecési chelminské i warminské, kde biskupy jsou Němci, tak na příklad zuřivý hakatista, kněz Deja, který jest kaplanem v Toruni, obdržel současně místo ka- techoty v gymnasiu toruňském i výnosnou faru v Papově, kde vydržuje jako administrátora nástupce svého kněze Poláka, člověka již slar šího, ačkoli sám je mladíkem a velké důchody z fary bere pro sebe. V diecésích těch stává se, že kněz, osvědčený Polák, fary neobdrží i mus se plahočit celý život jako kaplan neb admini- strátor. Takové jednání nedovoli klerikům Polá- kům studovati na universitách theologii, třeba byli sebe více nadáni. Nedávno vrehnost církevn v Pelplině odmítla žádost jednoho klerika, který chtěl na vlastní útraty studovati theologii v Římě.
Grochovský Němec Deja Polák Prusko Toruň Papov Řím
11 article
Jak se poměry mezi lidem a takovými zu- řivými hakatisty duchovními vyvinou v budoue- nosti, lze uhodnouti. V mnohých případech lid kněží hakatistův neuznává jako svých duchov ních pastýřů, i proti nim se bouří. Všechno to nezláme odpor lidu polského, vláda naopak zjedná sobě odpůrcův tím roz hodnějších, a čtyři milliony Polákův, národně uvědomělých, znamená ještě nemalou silu, kterou Prušáci v daných okolnostech pocltí. Mladší pokolení polské ještě větší má ne- návist k Němcům, proto že již v útlém mláde vštěpují mu ji — učitelé Němci. Každého roku stávají se případy, že učitel Němec zahubí mladého Poláka a potom obdrži ještě vyzname nání jako německý »Kulfurträger«. Ve vsi Pavlovicích, v obvodu hostýnském, střelil asi 12letý kluk na učitele Němce. Čekal na něj se svým mladším bratrem, ukryt v křovi a když Němec přišel blíže, vypálil na něho z klíče od stodoly, který byl nabit prachem kaménky. Učitelovi se nic nestalo, a když chlapci dali se na útěk, chytil mladšího z nich. Zůstalo to při trestu školním, neboť vláda ne- chtěla, aby se o tom mnoho mluvilo, uvažujíe že kdyby se o tom dověděli učitelé Němci v Bra- niborsku nebo v Sasku, měla by ještě větš překážky v importování Němcův do Poznaňska. kterým kůže jich jest dražší než všechny »kul turní« úmysly vlády Veliké oblibě těší se nyní mezi Poláky pruský ministr vnitra Rheinbaben, a to proto- že četl v debatě o polské otázce v parlamente různé dopisy, posílané Polákům odbývajícím službu vojenskou, které pak polské listy mohly bez trestu otisknout. Mezi jinými četl ministr i dopis jednomu vojáku Poláku poslaný, aby se pilně učil vojenství, neb toho, čemu se nauči. bude prý moci použiti jednou proti Prušákům Tak četl sám pan ministr ! — —
Polákův Prušák Němec Polák Němcův Pavlovice Bra Sasko Poznaňsko
12 article
V Praze, 21. února.
Praha
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Krise. Nyní po masopustě obrací se opět pozornost u větší míře k záležitostem veřej- ným. Dnes mluví se již zase, patrně k vůli stří- dání, o událostech v parlamentu a o vnitřní po- litice naší. Dnes na př. koluje zpráva, že mini- sterstvo Körbrovo nalezá se na odchodu a že chystá se učiniti místo opět — svob. pánu Gaut- schovi. Zaznamenáváme to jako pouhou pověst. však bystrozrakému pozorovateli neušlo, že sku- tečně něco je ve vzduchu, z čeho lze souditi, že v pověstech těchto přece jen jakési jádro. Mimo to se mluví o krisi v presidiu sněmovním. Hrabě Vetter má prý již úřadu svého až po krk i chy- stá se po třinedělním namahání odebrati se na odpočinek. Tušili jsme to ihned. Pan hrab Vetter je na cislajtánský parlament příliš měkký. Tvrdým dovede býti jen naproti nám a právům českého jazyka, ale to nestačí. Bylo by ostatně obou — škoda. Pan Körber s panem hr. Vettrem se doplňují. — Naši přátelé ve Francii. Za pobyt p. René Henrya v Praze bylo konstatován v kroužku českých přátel mladého politika fran- couzského potěšitelné faktum, že věc česká na- lezá vždy více ohlasu v politických a novinář- ských kruzích francouzských, jež s největším zájmem stopují náš národní život i náš zápas proti výbojnosti všeněmeckého hnutí, které stejně hrozivě vystupuje proti Slovanům jako prol Francii. Odtud též společnost našich zájmů, na- dějí a obav s Francií a to vše nabývá stále většího významu v tisku francouzském. Máme dobré přátely mezi předními žurnalisty a poli- tiky francouzskými, kteří pravidelně si všímají českých věcí a uveřejňují o nich velmi sympatické a instruktivní články. Jsou to zejmena p. Chéradame v »Eelair«, p. Saissy v »Le Journa le. p. Millevoye v »La Patrie«, pan Maurice
Kris Körbrův Gaut Vetter Tvrdá Körber Henrya Slovan Chéradam Mauric Francie Praha Le Patria Le Journa
14 article
Spronek v »La Liberté«, p. Joudet v »L Petit Journal«, p. Vernier v »La Libr Parole«, p. Dareste v »Echo de Parise atd. Vedle těchto přátelských listů má stejnou a nemenší důležitost pro nás pařížský list »Le Temps«, kterýžto světový denník v no- vější době si ve svých telegrafických zprávách a korrespondencích z Prahy a z Vídně velmí pilně všímá našich věcí, ovšem ve smyslu nám úplně přiznivém. Informace »Tempsu přiná- šejí dosti úplný a věrný obraz českého života politického a doufáme, že se zdokonalí tak, že budou čtenáře francouzské seznamovat i s naším životem kulturním. Význam »Tempsu« pro nás je tím větší, že tento list má jednu z nejlépe a nejúplněji zorganisovanou zahraniční infor- mační stužbu a že ostatní francouzské listy. které nemají telegrafických korrespondenci ze zahraničních měst, tyto korrespondence a te- legramy z »Tempsu« otiskují. To je ovšem nej- lepší prostředek, jímž možno čeliti lžím ně mecko-židovského tisku o nás v cizině šířeným i vlivu depeší rakouské korrespondenční kan- celáře, vždy proti nám tendenčně zabarve- ných, která prostřednictvím francouzské vládní kanceláře tiskové a »Agence Havas« dodává francouzským listům takové zprávy, že nedávno Chěraddame v rozhorleném článku je nazval lži- vými a tendenčně protičeskými! V dnešním žur- nalismu rozhodují rychlé telegrafieké zprávya musíme být povděčni, že »Temps« paralysuje nám nepříznivou činnost rakouského »Corr. Bur.« a že podává francouzskému tisku rychlé a správně informace o českých věcech. Dlouho jsme toužili po tom, nyní konečně dosáhli jsme podobného spravedlivého zpravodajství telegra- fického do Francie a účinky toho se dostaví v nedlouké době.
L Petit Paris Temps Havas Le Libertý Praha Vídeň Bura Francie Temps Le Libr Le Temps
15 article
— Drážďany a — Praha. Rozkvět vzrůst měst říšskoněmeckých tvoří, jak známo, podnět svrchované pýchy účastníků a podílníků říše bázně a mravů a naši Všeněmci tuze rádi ukazují do německých měst jako do sídla všeho vezdejšího štěstí a nadobecného blahobytu, tak tuze lákavého pro dosavadní vyděděnce . . . Naši lidé po návratu z cest Německem oplývají za- časté chválou úžasného rozvoje měst v říši, podmíněného nesmírným pokrokem průmyslua obchodu a na mysli tanou jim obrazy typu sídel německého měšťáctva, měst, rozdělených na zelenobilé město vil, činžovních kasáren a šedo- černé město průmyslu. Nejraději srovnáváme Drážďany s hlavním městem král. českého, neboo Drážďany, sedící nad výpustí českých vod, při bližným svým počtem obyvatelstva, ač čítají ast o 30.000 duší více než Praha s předměstími. i povahou společenského vrstvování a tudíž i pot- minkami životními na snadě nabízí se nám za měřitko srovnání našich poměrů s německo- říšskými. Při tom ovšem nesmíme zapominati na splavné Labe, a na to, že Drážďany jsou hleděným sídlem královským, s největším úsillm a řevnivostí ve vývoji svém podporovaným, kdežto Praha všemi prostředky stlačuje se na stupeň pouhého hlavního města provincie, na němž by matičku naši němečtí protivníci její co nejdříve a nejraději viděli. Avšak není všechno zlato co se třpytí a kdo vrací se do Prahy z cest svých s upomínkou na skvělý moderní
Drážďany Praha Německo
16 article
vývoj Drážďan, sotva tuší, že hlavní město sou- sedního německého království těžce trpí sta- vebním švindlem nejpovážlivějšího druhu, o němž přednášel tyto dny v odborném shromážděn v Drážďanech legační rada šl. Nostitz. Za jediný rok 1900 bylo v Drážďanech nucenou soudní dražbou prodáno neméně než 963 domů a na 536 uvalena sekvestrace, počet tento se za po- sledních let více než zdesateronásobil. Statistika taková svědčí o podnikavosti co nejlehkomysl- nější, jejíž příčiny se z uvedené přednášky do- vídáme. Ježto v stavební živnosti není v Sasku žádného závazku aní průkazu způsobilosti, vy- světluje se, že v celém království saském jes naproti 630 zkoušeným stavitelům 2200 nezkou- šených podnikatelů, z nichž jest mnoho žen, ne- zletilých, nemajetných a ve všech jiných oborech pohořelých. Mezi nezkoušenými »podnikateli« jest značný počet tak zv. »slaměných mužů«, takových lidí, již nesou za spekulanty svou kůži na pospas trestním paragrafům, a šl. Nostita uvádi zajímavý pěipad šumaře, který o nedělieh hrával po vsích okoli drážďanského, na jehož jmeno však současně stavéno ve městě 22 domů za to placeno mu bylo 100 marek za jedno stavební místo. Téměř ve všech případech stává se, že vlastním slavebníkem jest věřitel, kterýž sám se stavebními řemesly smlouvá a vůbec všechna práva stavebníkova na staveništi vyko- nává. Ve spekulaci pozemkové a stavební roze- znává Nostitz přimo trestné, zločinné podvody a nečestné sice, ale netrestné úskoky, k nimž náleží zanášení větších hypoték než ve skuteč- nosti, aby se zdvihla domnělá cena reality. značné postupy mezi mužem a ženou atd. Také podplácení úřadníků hraje tu velkou úlohu.
Nostitz Drážďany Sasko
17 article
Takto dochází k případům, kdy celé přidy ulic dostávají se na buben. Největší ztrály při tom trpí stavební živnosti, řemeslnici, podle výpočtu obchodní komory drážďanské činí jejich ztráty za posledních 5 let průměrně 200.000 marek. Všechny tyto okolnosti a zvlášť stavby domů pro obchod, nikoli však k obývání stavebníkem, vedou k úžasně rychlé změně v majitelich. V Berlíně příkladně polovina všech soukromých domů, asi 52 proc., ve Vratislavi, v Hamburku a v Mnichově na 60 proc. domů nachází se v majetku nynějšího vlastníka teprve od 10 let. čímž pochopitelně vzrůstají převodní dávkya dluhy na těchto realitách váznoucí, vzrůstá i činže nájemnická. Na berlinských realitách vtěleno jest hypot. dluhů 313 millionů marek V Drážďanech jsou všechny novostavby před- městi zadluženy až po krk. Rozumi se, že snadný a laciný úvěr v Německu kalamitu tuto jenom podporuje, svádí k stavebním podnikům, kvapně však mění se v lichvu a neuvěřitelné vyděračství. Toť zajisté dosti ponurá illustrace ku skvělé zevnější stránce rozkvětu německých měst a zvlášť nám nejbližšího velkoměsta Drá- žďan. Zdá se, že nám v Praze netřeba závídět. Pravil-li drážďanský přednášeč, že sice vylíčil stinné poměry stavební v Drážďanech tak jak jsou, že ale jest v Drážďanech i zdravý ruch stavební, můžeme jej považovati za výjimku. U nás je tomu naopak, a případy stavebního švindlu jsou u nás přece jen výjimkou poměrně vzácnou. — Spolek českých žurnalistů v Praze má v neděli dne 24. února o 9. hod. dopol »u Choděry« řádnou valnou hromadu s ob vyklým programem.
Choděra Berlín Vratislav Hamburk Mnichov Drážďany Německo Praha spolek český žurnalista
18 article
— Úmrtí. Po dlouhé, trapné nemoci zemřel včera ve svém rodišti Liblicích u Byšie v mladistvém věku 29 let pan Antonín Křivák, manipulační úřadník výpravny »Národních Listů«. Byl to pra- covník svědomitý a úkolů svých dbalý. Pobřeb koná se v neděli na liblický hřbitov. — Pohřeb p. Jana Douchy, úřadníka Okresní hospodářské záložny ve Slaném, jehož úmrtí jsme včera oznámili, koná se v sobotu dne 23. t. m. ve 3 hod odpol. z kaple českého pathologického ústavu do rodinné hrobky na hřbitov olšanský. — Ve středu zemřela v Nuslích paní Anna Nedvědová rozená Veselíkova, choť zámečníka, ve stáří 52 let. Pohřeb koná se dnes odpoledne z domu smutku na hřbilov nuselsko pan- krácký. — Ve středu zemřel p. Ad. Faufmann jednalel z oboru obchodu s dobytkem. Pohřeb bude dnes o 2 hod. z israel. lazebního dvora. — Včera zemřel p. Jan Kalina, dvotni rada v. v., ve věku 72 let. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. z chrámu u sv. Štěpana na hřbitov olšanský. — Z Vídně, 21. února. (C.-B.) Kardinál kníže- arcibiskup Skrbenský přibyl sem na své cestě do Nervi. Prodlí zde několik dní, dříve než odcestuje dále na jih. — Z činnosti akademické mládeže. Spo- lek mediků českých má dne 23. t. m. o7. hod. več. řádnou členskou schůzi v místnostech spol- kových s přednáškou p. dra. Lhotáka: O novějších názorech o jemné skladbě nervové. Na programu jsou dále referáty z klinik a časopisů, zprávy vý- boru a komise dotazníkové a volné návrhy a dotazy. — Král. česká společnost nauk (třída math. přírodn.). Dnes dne 22. února o 5. hod. odpol budou přednášeti: doc. dr. E. Votoček a dr.J Šebor »o elektrolytické modifikaci methody Sand- meyerovy a Gattermannovy (dokončení); doc. dr.
Křivák Doucha Nedvědová Veselíkův Ada Faufmann Kalina Skrbenský Lhoták Král docent doktor E Votoček J Šebor Liblice Slaný Olšanský Nusle Vídeň Nervi spo Sanda okresní hospodářský záložna
19 article
K. Studnička »Příspěvek ke srovnávací anatomi nervu zrakového«. Třídní tajemník předloží prác p. Jar. Weniga »Příspěvky k anatomii Planarií« — Přednášky. Lidové přednůšky české university. Dnes v pátek přednášeti bude v sále svatováclavské záložny p. prof. dr J. L. Sýkora »O pravosti, neporušenosti, věro- hodností i příslušné vážnosti knih novozákonních vůbec, evangelií pak zvláště« (2. přednáška). Začátek o půl 8. hod. večer. Zápisné do jednoho kursu šesti- hodinového obnáší 1 K (pro dělnictvo, jež se vy- káže legitimacemi, 50 hal.) Zápis koná se v míst- nostech přednášky hodinu před jejím začetím. Za šatnu se neplatí. — »O Slezsku se z ře- telem ke školství« přednášeti bude dne 23. t. m. o 7. hodině večer na týdenní schůzi Mo- ravsko slezské besedy »u Mahu ika« v Křemencové ulici p. Fr. Bělehrádek, správce Ústřední Matice školské. O Slezsku počíná se už více mluviti a proto doufáme, že přednáška p. Bělehrádka, který již ně kolikrát o našem školství přednášel a jehož vývody všude s velikou pozorností vyslechnuty byly, přivábí značný počet posluchačů, tím více, když právě počíná se agitovati pro školství na Moravě a v Slezsku. — Dary. Místo věnce na rakev zemřelého pana Jana Douchy, úřadníka Okresní hospodářské zá- ložny ve Slaném, věnuje ředitelstvo její 20 korun úřadnictvo 10 korun Ústřední matici školské.
K Studnička Wenig Planarie profesor Sýkora ika Bělehrádek Doucha Morava Slezsko Slaný okresní hospodářský zá
20 article
— Pro svornost a mír sociální Akce ne- obyčejně ideální byla zahájena na podnět francouz- ského učence a publicisty Paul Webra, který roze- slal po vynikajících osobnostech vyzvání, aby zabá jila se jakási liga či společnost, která by měla z účel mezi mládeži studující šířiti a pěstiti cit po kroku, míru, spravedlností a bratrství, a vychovávat ji v nejvyšší morálce demokratické a republikánské Zejmena Francie, rozháraná prudkými zápasy vnitř ními, rozdvojená ve dva nesmiřitelné tábory od osudné »aféry«, pociťuje potřebu podobné výchovy mladé intelligence, aby se v ní vzbudil smysl pre svornost, pro mír a snášelivost. Program nové associace, jež se zove »Union řédérale des univer sités«, je pozoruhodný. Obsahuje tyto hlavní od- stavce: 1. Umírniti zášti, panující mezi boháčí dělníky. 2. Šířiti v mládeži i v lidu vychování umě lecké a literární organisováním populárních před nášek a recitací professory fakult a umělci divadel. požívajících státní podpory. 3. Posilniti cit rodinný Organisovati v Paříži a větších městech koncerty divadelní představení bezplatně, jež by poskytly neděli ušlechtilou zábavu rodinám chudých. 4. Za- říditi podpůrné spolky pomocí záruk státu pro děl- níky. 5. Rozšíření občanských a hlasovacích práv na vdovy a matky rodin, jež se znovu neprovdaly- 6. Zápověď žebroty a zřízení národních dílen pro mrzáky, schopné práce. S myšlenkou Paul Webr projevili souhlas přečetní literáti, učenci, politikov a umělci. Někteří připojili velmi vřelé ocenění pro- gramu. Tak zejmena Jules Lemraitre, Georges Duruy
Weber Webr Jules Lemraitre Duruy Francie Paříž recitace profesor fakulta
21 article
Paul Adam, Smith-Prudhomme, který schvaluje heslo »Dobro národem pro národ« i moudře demokratickou inspiraci programu. Někteří též pronesli kritiku vůč programu »Unie universit« a někteří odmítli přistou piti k akci, jako romanciér a dramatický autor Pave Hervieu, jimž program se zdá příliš všeobecným. dále Maurice Barrés, který je skeptický, vůdce roy alistů hr. de Mun, který je zase příliš věřící a ne- připouští žádné dílo na mravní povznesení lidu mim nauky křesťanské. Zajímavě odpověděl mladý hu- dební skladatel Gustov Charpentier: »Nesouhlasím s vaším programem, poněvadž věřím v účinnos revolucí dobře připravených.« — Ve prospéch samostatného sirotčince učitelského dává se zejtra v sobotu o 3. hodině odpol. ve Švandově divadle na Smíchově původní hra pro děti od Elišky Krásnohorské »Medvěd víla«. Lísíky k stání po 5 a 10 kr., sedadla po 20 30 kr., křesla po 50 kr., lože po 2 zl. dostati možno v čítárně uč. jednoty »Komenský« (na Jungmannov náměstí u Františkánů) a u knihkupců pp. Fr. A. Urbánka vedle Nár. divadla, Kotka a Kapra na Smí- chově a u divadelní pokladny Švandova divadla. — Z berního úřadu pražského. Za příčinou myti a čistění místností berního úřadu I. a II. král hlav. města Prahy v radnici a tržnicí nebudou se sobotu dne 23. února u nich peníze ani přijímati ani vydávati.
Paul Adam Mauric Barrés Mun Gustov Charpentier Krásnohorská Komenský František A Urbánek Kotek Kapr Smíchov Jungmannov náměstí Praha SmithPrudhomme Unia univerzita Švandův divadlo národní . divadlo
22 article
— Exekuční exhumace mrtvoly za pří- činou jejího spáleni. Tento dosud zajisté vzácný soudní výkon proveden v Badenu u Vídně. V lednu 1900 zemřela v Badenu paní Julie Wendlová, člen společnosti pro spalování mrtvol »Die Flamme« v Vídni a ustanovila ve své závěti, že má býti mrtvola její spálena. Dcery zesnulé nedbaly toho a mrtvolu daly pohfbíti, ale syn její dr. Josef Wendl podal ža- lobu ke krajskému soudu ve vídeňském Novém Městě na splnění poslední vůle. Soud stížnosti vyhověl a odsoudil pozůstalé k exhumaci mrtvoly a dopravení její prostřednictvím spolku »Flamme« do nejbližšího crematoria, a sice za následků exekuce. K exekuci skutečně došlo, avšak okresní hejtmanství k exhu- maci z ohledů zdravotních nesvolilo a místodržitel ství rekurs zamítlo. Byl proto podán rekurs k mini- sterstvu, které vyžádalo si dobré zdání zemské zdra votní rady a ministeria kultu a rekursu pak vyho vělo a exekuci petvrdilo. Dne 19. února t. r. byl mrtvola vykopána, vozem do Vídně dovezena a odtud dovozem dopravena prostřednictvím spolku »Flamme do Gothy ke spálení. Jest to tedy opětně krok ku předu v otázce spalování mrtvol v době, kdy v Praze.
doktor Wendl Baden u Vídeň Vídeň Nový město Gotha Praha Baden paní Julie Wendlová
23 article
Štyrském Hradci a Ústí n. L. jeví se vážná snaha po vystavení krematorií. Aspoň bylo tím dokázáno, že musí se respektovati přání zemřelého, když v po slední své vůli určil, že přeje si býti spálen. — Změny držebností. Pan Rudolf ryt. Hošek šl. z Müblheimu, chef firmy Bratří Hoškové, koupi od p. JUDra. Riltra z Emingrů dům č. 1118 —II s pozemkem a zahradou č. kat. 1295/2, 628 a 1372 v Mariánské ul. za 306.000 kor. — Vzrůst osad na Ostravsku. Ke dříve již uvedeným zprávám o výsledku sčítání lidu na Ostravsku dodáváme: V Polské Ostravě napo- čteno nyní 18.761 obyvatelů, roku 1890 13.176. v Orlové 6663 oproti 3435 před 10 roky. V Karvine 14.328 (7746). Lazích 5778 (2171). Michálkovicích 6188 (2899). Petřvaldě 5945 (3994), Radvanicích 4880 (2337), Pudlově 2334 (700), Šunichlu 5000 (2146) Malých Kunčicích u Moravské Ostravy 3380 (1161) Rozmnožilo se tedy obyvatelstvo v těchto osadách za posledních 10 let o 100 až 270 procent. Největší však vzrůst vykazuje Lhotka u Moravské Ostravy která při sčítání v roce 1890 neměla ani 1000 oby vatelů a nyní napočteno jich tam 7500.
Rudolf Hošek Kunčik mariánský ulice Ostravsko Ostrava Orlová Karvine 14.328 Lazy Michálkovice Petřvald Radvanice moravský Ostrava 3380 Lhotka Štyrský Hradec Emingr dům Šunichla 5000
24 article
— Boj o faráře. Zmínili jsme se o boji, kter sveden byl mezi českou menšinou obecního zastupí telstva v Příboze u Mor. Ostravy a většinou něme ckou při volbě prvého faráře v městě tomto. Dr schůze zastupitelstva svolané za účelem volby byly pro nezúčastnění se jedné nebo druhé strany ne- schopny platně o kandidátu rozhodnouti a nutno bylo tudíž dne 18 t. m. přikročiti k volbě třetí. Ně- mecká většina měla jediného kandidáta, německého kněze, kterého chtěla prosaditi. Poněvadž však kato- lické obyvatelstvo jest z většiny české a kandidát Němců, P. Paliza, zná jen špatně česky, nebyl by asi býval potvrzen. Tím stalo se, že byli i němečtí členové zastupitelstva nuceni voliti si některéhoz českých žadatelů. Hlasovali pro kandidáta Čecha, který působil delší dobu v německé osadě, P. Židka Kandidát české menšíny následkem toho podlehl.
Mor Němec P Paliza Čecho P Židek Příboha Ostrava
25 article
Nehody a úrazy. Školák Frant. Eichler, 14 roků starý, včera odpoledne při opouštění klu- ziště na Vltavě sklouzl a pádem zlomil pravou ruku. Na záchranné stanici byla mu poskytnuta první pomoc. načež dopraven do nemocnice. — V arci- vévodském lese u Staré Boleslavi při porážení stromu byl 44letý dělník Frant. Janda zasažen padajícím stromem a utrpěl přeražení pravé ruky. Zraněný při- vezen k léčení do pražské všeobecné nemocnice. — Tamtéž dopraven byl 45letý zámečník Ladislav Löfíler, jemuž v dílně továrny firmy Havelka a Měsz vlétla železná pilina do pravého oka a způsobila mu tak značné zranění, že mu oko musilo být vyňato. — Náhlé úmrtí. Nemanželský synek pradlen Františky Urbanové, 14 dnů starý Antonín, včera v domě č. p. 18—V. náhle zemřel. Za účelem zjištění příčiny smrti byla mrtvola dítka odnesena do patho- logického ústavu. — Záhadný ohoň. V noci na den 10. t. m. vyhořel domek A. Smutného v Hořicích. Při vyšetřo- vání příčiny ohně, byli manželé Ant. a Františka Smutných zatčení a dodání do vazby okres. soudu v Huřicích, jelikož se shledalo, že domek i nábytek byly vysoko pojištěny a den před požárem všechny cennější věci byly z něho odstraněny. — V soudní dražebně bude se konati ve- řejná dražba v pátek dne 22. února od půl 9. ho- dině dopoledne. Dražiti se bude: několik obnošených obleků, 3 soudky malaga po 25 litrech, soudek slad- kého vína asi 73 litry, siříbrný řetízek, náramek stříbrný a granálový, zlaté damské hodinky remon- toirky, stříbrný pozlacený náramek atd.
František Eichler Janda Löfíler Urban Antonín A Smutný Vltava Stará Boleslav Hořice všeobecný nemocnice
26 article
— Z Dejvic. (Pův. dopis.) Dne 16. února po- řádána byla u nás oblíbená taneční zábava VII »Sousedská«, z níž čistý výnos 196 K 22 h. ode- vzdán byl zdejší správě školy u Brusky na zakou- pení školních potřeb pro chudé žactvo. Jest to dosu největší obnos, který byl docílen při pořádání »Sou- sedských«. Komitét děkuje všem dárcům a přizniv- cům co nejuctivěji a doufá, že i v budoucích lelech svoji součinnost mu neodeprou. Za komitět: Josef Janda, učitel, Fr. Renner, obecní tajemník. — Z Chrudimi. (Přednášky.) K uctění památky dra. A. Smetany pořádají se dne 23. února t. r.o půl 8. hod. večer v Chrudimi v sále Musea a v ne- děli dne 24. t. m. o 3. hodině odpol. v Heřmanově Městci slavnostní schůze, na nichž: »O životě a vý- znamu dra. A. Smetany« promluví red. p. F. J. Hruška z Hořic. — Politický klub národně sociální v Chrudimi pořádá v neděli 24. února o 10. hodině dopol. veřejnou schůzi lidu, na které »O všeobecném tajném hlasovacím právu« promluví red. p. F. J. Hruška Betonový most pod Lanšperkem u Ústí nad Orllcí. Přinesli jsme několik dat o novém dosud největším betonovém mostě v Če- chách, který počátkem listopadu 1900 úplně pro- veden a po vykonané zkoušce obtěžkávací officiálně byl vozbě odevzdán. Průběh obtěžkávací zkoušky, vykonané za přítomnosti p. V. Červenky, c. k. vrchního inženýra v Litomyšli, p. Caivasa, c. k. ko- misaře v Lanškrouně, p. Dostála, starosty okres- ního výboru, jakož i členů okresního výboru, pod- nikatele L. Uhlíře z Velimi a stavbyvedoucího inženýra, byl nadmíru příznivý a naprostou sta- bilnost mostu dokazující. Ani pod obtížením stejno- měrně po celé ploše jízdní dráhy rozděleném, ani pod vozem o váze 6000 kg nejevily mostní oblouky patrnou a měřitelnou deformaci — důkaz to, že pi- líře mostní jsou naprosto stabilné a pevné
Janda Renner A Smetan F J Hruška Hruška V Červenka Dostál L Uhlíř Dejvice Francie Chrudim Heřmanův Městec Hořice Lanšperk Ústí nad Orllc Litomyšl Lanškroun Velim okresní výbor kg
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Batterie se shroutila. Z Gibraltaru telegra- fují »Korr. kane.«: Sřícením se zdiva, na němž stála jižní batterie, byli zabiti čtyři muži a sedm osob raněno, mezi nimi anglický inženýr, jenž na práce doh lížel. = Ohromný požár. Z Brusselu telegrafují »Korr. kanc.«: Ohromný požár zničil minulé noci v Antverpské ulici v předměstí Molenbesku několik budov. Jeden hasič byl zabit, jeden smrtelně ranén. Škoda obnáší 2 mill. franků.
Korr Gibraltar Brusel antverpský
28 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dne pořádá se v Národním divadle pěvecký koncert, v němž účinkují pí. Maturová, prof. Jiránek, p. Bu- rian a damský sbor Národního divadla. Pí. Maturová zapěje písně od Dvořáka, Čajkovského a Nedbala; pan Burian písně od Franze, Macana a Novolného, damský sbor dva dvojzpěvy Bendla z posledních prací mistrových. Pan prof. Jiránek zahraje na klavír skladby Novákovy, Jiránkovy a Sukovy. Zpěvy do- provází klavírem sbormistr p. Picka. Mitno to hrát se bude Moličrův »Lakomece s p. Mošnou v roli titulní. Některé role jsou nově obsazeny; sl. Gré- grova, sleč. Hilbertova, pan Focht a pan Innemanu brají v »Lakomci« poprvé. Dnešní představení při- padá 4. čtvrtce předplatitelů. Na zejtřek jest určen Kolárův »Pražský žid«, jehož předvčerejší před- stavení bylo přečetně navštíveno. Lze vůbec konsta- tovati, že právě v těchto dnech těší se činohra Ná- rodního divadla značné návštěvě, ačkoli repertoir její je dosud omezován nutností, aby se hrály vzhledem k novému technickému personálu jen díla scenicky jednodušší, z kteréžto příčiny jest i činohra ve zkou- škách na jevišti co nejvíce zkracována + Z kanceláře smichovského divadla. K mnohostranně projeveným žádostem pp. předpla- titelů páteční serie opakuje se dnes naposled Švá- bova masopustní akademie s novým programem. Předprodej listků ve známých knihkupectvích.
Maturová profesor Jiránek Dvořák Čajkovský Nedbal Burian Franze Macan Novolný Bendl Novákův Jiránkův Sukův Picek Moličrův Lakomec Mošna Hilbertův Focht Inneman Kolárův národní divadlo národní divadlo pěvecký koncert Ná
29 article Hudba.
Hudba. + Důvěrná schůze Společnosti Národ- ního divadla. O schůzi této, včera již ozná- mené, zasílá se nám tato officiální zpráva »Společnost Národního dívadla konala ve středu dne 20. t. m. důvěrnou schůzi, svolanou správním výborem následkem události posledních dní, v ředitelských místnostech diva- delních. Schůze zúčastnilo se 30 členů, tedy dvě třetiny všeho členstva. Místopředseda dr. Lad. Klumpar podal shromáždění obsáhlý, hodinu trvajíci referát o vzniku a postupu neshod se sborovými tělesy divadelními a vylíčil prů- běh všeho vyjednávání, vytknuv také, že čle- nové orkestru neohlásíli vůbec nijakých mate- riálních požadavků před samovolným rozvázáním úmluv. Konstatováno zároveň, že členstvu bylo třikráte možno, vrátiti se do svazku divadla, a že ještě po úplném rozvázán úmluv projevila divadelní správa vůli, vy- jednávati jednotlivě se všemi vystouplými členy. Stávkující tělesa poukazovala sice v poslední době ve svých projevech, že jim šlo o zlepšení materiálních poměrův, a odmítala výtku, že jim běží jen o některé osobnosti. Že to byla lichá výmluva, zřejmo z podání, jež bylo jimi uči- néno k zemskému výboru, a v němž je výslovně psáno »Ke konci dovolujeme si podotknouti, že odstranění svrchu jmenovaný ch o sob (sc. pp. Kovařovice a Wiesnera) k la- deme jako pryní kardinální pod- mínku další umělecké činnosti a rozkvětu Národního divadla, a jsme odhodláni v připadu, že slavný zemský výbor by vy- hověti naší žádosti neuznal, nebo nemohl, solidární moci svépomoci od- chod téchto původců zla na nich samotných vynutiti.« Jakkoli byla pronesena ve schůzi refe- rentem domněnka, že mnozí členové podepsa- ných sborů tohoto podání neznají, vzbudila přece vyhrůžka svrchu uveden
doktor Lada Klumpar Kovařovic Wiesner národní divadlo