1
masthead
22. úpora 1901.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
spěch ústředního parlamentu; že nový vládní
návrh stanoví podil jednotlivých zemí na výnosu
přirážky na dobu do roku 1909 bez ohledu na
to, změníli se do té doby spotřeba kořalky
v různých zemích: vládní návrh bere z výnosu
přirážky celých 5 proc., jež přidá Štyrsku, Ko-
rutansku a Kráňsku, aby nahradil těmto zemím
dosavadní tam už zavedenou kořaleční přírážku.
A na tento dar musí dle vládního návrhu při-
spěli největší částkou právě Halič. Dle původ-
ního návrhu mělo se z veškerého výnosu kořa-
leční přirážky dostati Haliči 5.7 millionu korun.
t. j. 29.77 proc.; dle nynějšího návrhu bude
podíl Haliče vynášeti jen 5.4 millionu korun
čili 28.3 proc., tak že Halič zaplati ve prospěch
alpských zemi 275.000 korun, za něž byse
mohlo v Haliči zříditi sto nových národních
škol a tím poskytnouti tisícům dětí možnost,
aby se naučily aspoň číst a psát. Ale pan dr.
Körber se rozmyslil jinak a polské kolo musí
tedy — provozovat politiku volné ruky. Avšak
aspoň něktorá ta zvolná ruka« neodejde při tom
s prázdnem.
Z Lublaně, 19. února. (Výsledek
sčítání lidu.) Dle předběžného sečtení oby-
vatelstva v Kráňsku bylo 31. prosince v celém
vévodství 505.664 duší. Za celé desetiletí o
r. 1890 do 1900 jeví se přírostek pouze
6706 duší. Tak nepatrný přírostek vysvětluje
se smutnými hospodářskými poměry v zemi
stále se vzmáhajíeím stěhováním do Ameriky
do Porýnska. Město Lublaň má celkem
36.547 obyvatelů, z nichž je Slovinců 29.737.
Němců 5418 ostatek připadá na jiné ná
rodnosti.
doktor
Körber
Slovinec
Němec
Štyrsko
Halič
Lublaň
Amerika
Porýnsko
6
article
Ze Zádru, 18. února. (Zákaz Dan-
tova památníku.) Dalmatští Vlachové chtěli
po příkladu jiných rakouských irredentistů zří-
diti v Zádru památník Dantoví a sbírali za tím
účelem příspěvky. Dalmatské místodržitelstv
však sbírky zakázalo, poněvadž prý v zemi pa-
nuje bída. Při tom je ovšem každému známo.
že bída se tu stala pouhou záminkou, kdežto
vlastní důvod zákazu jest, že vláda nechce, aby
se zřidil v Zádru památník, jenž by nebyl úctou
velikého básníka, nýbrž pouhou irredentistickou
demonstrací. Ale rakouská vláda, ač zná tedy
poměry, panující mezi přímořskými Vlachy
přece si netroufá, pověděti přímo, co si o pá-
nech mysli a svádí vinu na bídu, o níž jinal
neví, neboť nečiní pranic, aby ji odpomohla.
dan
Vlach
Zádr
7
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Nová bulharská vražda, spáchana
na Srbovi.
Po přísném hlasu p. Zinovjeva proti Make-
donskému komitétu také ruský zástupce v Soji.
pan Bachmetěv, učinil podobný projev u bul-
harské vlády. Orgán Makedonského komitétu na
oba hlasy odpověděl, že mu nic není po mí-
nění jednotlivých diplomatův a že bude praco-
vati dál, jako dosud pracoval.
A pracuje.
Oznámili jsme již, že bulharští » komitové«
podnikti vražedný útok na professora srbského
gymnasia ve Skoplji, Stanka Ivanoviče, o čemž
docházejí následující podrobnosti.
Stanko Ivanovič pochází z Vasojevičů,
v Rusku vystudoval duchovní akademii, načež
stal se professorem srbského gymnasia v Skoplji.
Srba
Zinovjev
Bachmetěv
Stanko
Vasojevič
Rusko
Stancu Ivanovič
8
article
Makedouský komitét odsoudil jej k smrti jako
každého srbského buditele v Makedonii a Starém
Srbsku. »Výkonný odbor« losoval, kdo má býti
jeho vrahem — los padl na Andona Andonova
Aščijeva, ševcovského tovaryše ve Skoplji. Stanko
Ivanovič procházel se dne 12. t. m. se svou
ženou a s přáteli po nejživější ulici skopeljské,
na pravém břehu Vardaru, poblíž bulharské
sgencie. Z jedné bočné ulice vyskočil Andon
Aščijev a vrazil dlouhý dvojbřitý nůž do hrudi
Stauka Ivanoviče, načež dal se na útěk, ale
brzy byl chycen a zatčen. Zatčen i bulharský
pop Koča, jenž byl srozuměn s vrahem, a zdá
se, že i s Valjem Mandarovem, jenž dvě tomu
léla týmž způsobem zavraždil srbského učitele
Jevtu Frtuniče. Pop Stanko byl donesen domů.
Lékaři doufají, že mu život zachrání. Vůbee
bulharské altentáty na Srby v Turecku poslední
dobou tak se rozmnožily, že Srbové skopeljšt
viděli se nuceny hromadně se odebrati ke ko-
sovskému valijovi a na to žalovati, což učinil
dne 13. t. m. Srbský gen. konsul Kurtovič,
rozumi se, nepřihlíží lhostejně na zákeřné
vraždění Srbů, jichž bulharšti komitové v po-
sledních 2 letech zavraždili neměně než 50.
Ruský konsul ve Skoplji, p. Maškov, také koná
svou povinnost.
Stanko
Aščijev
Koča
Valj Mandarov
Frtunič
Srba
Kurtovič
Maškov
Makedonie
Srbsko
Vardar
Turecko
Andon Andonův Aščijevo
Stauk Ivanovič
9
article
Poláci pod pruským jhem.
Domovním prohlídkám u polských gymna-
sistů v Poznaňsku ještě není konce. V Gru-
dziadzi dva soudní úřadníci v průvodě policajtů
nenadále vrazili do bytu dvou gymnasistů, o nichž
bylo doneseno, že doma čítají polské knihy
uči se spolu svému materskému jazyku. Vůdce
komisse poručil jim, aby se postavil každý do
jiného kouta pokoje. Na to komisse předsevzal
nejprve prohlídku bytu a potom tělesnou pro-
hlídku podezřelých. Oba jinoši museli se svléci
do naha a komisse nejbedlivěji prohledala každý
žev jejich šatstva i prádla. Komisse zabavila
starou polskou minci, obraz Tadyáše Kosťušky.
dva kusy potištěného papíru, polského gratu-
lanta, 91 listův a dopisnic. Zabavené předměty
byly pak pedrobeny přísnému úřadnímu pro-
zkoumání a, když na nich neshledáno nic zá-
vadného, vráceny majitelům.
Ženské vzdělání ve Finsku.
Finská spisovatelka Alexandra Gripenbergova
podává data o stavu ženského vzdělání ve Finsku
v poslední době.
Roku 1897/8 navštěvovalo obecné školy
43.795 divek (naproti 50.246 chlapcům). Na
obecných školách vyučovala 1401 učitelka. Peda-
gouia navštévovala 471 žačka. R. 1900 studo-
valo 6 Finek na polytechnice, 398 studentek
bylo zapsáno na universitě, 14 jich podrobil
se s dobrým výsledkem státním zkouškám.
Lékárnickému povolání věnovalo se 40 Finek
Spisovatelka lituje, že její krajanky nevě
nují se dosud dostatečně studiu hospodářskému
Polák
Gripenbergův
Poznaňsko
Grus
Finsko
Tadyáš Kosťuška
Finek
10
article
Pronásledování polského žactva
Pruskem.
Vláda pruská pokračuje nyní ve vyšetřo
vání oproti žákům škol středních; v prvních
dnech tohoto měsíce obdrželi všichni žáci Poláe
vyzvání před soudce, kde celé dopoledne strávil
výslechy. Všechny polské knihy, které u žákův
nalezeny byly, propadly konfiskaci a nebudou již
vráceny. Je nyní jisto, že jeden žák z gymnasía
brodnického »vyzradil« před státním zástupcem.
že žáci učili se potaji literatuře polské i dějinám
národa i že to potvrdili dva klerikové ze semi-
náře katolického v Pelplině, v diecěsi chelmin-
ské. Žáka z gymnasia brodnického, z páté (řídy
Grochowského, který to »vyzradil«, státní zá
stupce odměnil doutníkem. Charakteristické jest
co řekl tento. Chce prý studovati theologii i má
býti knězem a že tentokráte věc vyzradil, obdrži
na jisto jako farář tučnou prebendu! A že ta-
ková spekulace je velmi případná, toho důka
zem jsou mnohé příklady v diecési chelminské
i warminské, kde biskupy jsou Němci, tak na
příklad zuřivý hakatista, kněz Deja, který jest
kaplanem v Toruni, obdržel současně místo ka-
techoty v gymnasiu toruňském i výnosnou faru
v Papově, kde vydržuje jako administrátora
nástupce svého kněze Poláka, člověka již slar
šího, ačkoli sám je mladíkem a velké důchody
z fary bere pro sebe. V diecésích těch stává se,
že kněz, osvědčený Polák, fary neobdrží i mus
se plahočit celý život jako kaplan neb admini-
strátor. Takové jednání nedovoli klerikům Polá-
kům studovati na universitách theologii, třeba
byli sebe více nadáni. Nedávno vrehnost církevn
v Pelplině odmítla žádost jednoho klerika, který
chtěl na vlastní útraty studovati theologii v Římě.
Grochovský
Němec
Deja
Polák
Prusko
Toruň
Papov
Řím
11
article
Jak se poměry mezi lidem a takovými zu-
řivými hakatisty duchovními vyvinou v budoue-
nosti, lze uhodnouti. V mnohých případech lid
kněží hakatistův neuznává jako svých duchov
ních pastýřů, i proti nim se bouří.
Všechno to nezláme odpor lidu polského,
vláda naopak zjedná sobě odpůrcův tím roz
hodnějších, a čtyři milliony Polákův, národně
uvědomělých, znamená ještě nemalou silu, kterou
Prušáci v daných okolnostech pocltí.
Mladší pokolení polské ještě větší má ne-
návist k Němcům, proto že již v útlém mláde
vštěpují mu ji — učitelé Němci. Každého roku
stávají se případy, že učitel Němec zahubí
mladého Poláka a potom obdrži ještě vyzname
nání jako německý »Kulfurträger«.
Ve vsi Pavlovicích, v obvodu hostýnském,
střelil asi 12letý kluk na učitele Němce. Čekal
na něj se svým mladším bratrem, ukryt v křovi
a když Němec přišel blíže, vypálil na něho
z klíče od stodoly, který byl nabit prachem
kaménky. Učitelovi se nic nestalo, a když
chlapci dali se na útěk, chytil mladšího z nich.
Zůstalo to při trestu školním, neboť vláda ne-
chtěla, aby se o tom mnoho mluvilo, uvažujíe
že kdyby se o tom dověděli učitelé Němci v Bra-
niborsku nebo v Sasku, měla by ještě větš
překážky v importování Němcův do Poznaňska.
kterým kůže jich jest dražší než všechny »kul
turní« úmysly vlády
Veliké oblibě těší se nyní mezi Poláky
pruský ministr vnitra Rheinbaben, a to proto-
že četl v debatě o polské otázce v parlamente
různé dopisy, posílané Polákům odbývajícím
službu vojenskou, které pak polské listy mohly
bez trestu otisknout. Mezi jinými četl ministr
i dopis jednomu vojáku Poláku poslaný, aby se
pilně učil vojenství, neb toho, čemu se nauči.
bude prý moci použiti jednou proti Prušákům
Tak četl sám pan ministr ! — —
Polákův
Prušák
Němec
Polák
Němcův
Pavlovice
Bra
Sasko
Poznaňsko
12
article
V Praze, 21. února.
Praha
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Krise. Nyní po masopustě obrací se
opět pozornost u větší míře k záležitostem veřej-
ným. Dnes mluví se již zase, patrně k vůli stří-
dání, o událostech v parlamentu a o vnitřní po-
litice naší. Dnes na př. koluje zpráva, že mini-
sterstvo Körbrovo nalezá se na odchodu a že
chystá se učiniti místo opět — svob. pánu Gaut-
schovi. Zaznamenáváme to jako pouhou pověst.
však bystrozrakému pozorovateli neušlo, že sku-
tečně něco je ve vzduchu, z čeho lze souditi, že
v pověstech těchto přece jen jakési jádro. Mimo to
se mluví o krisi v presidiu sněmovním. Hrabě
Vetter má prý již úřadu svého až po krk i chy-
stá se po třinedělním namahání odebrati se na
odpočinek. Tušili jsme to ihned. Pan hrab
Vetter je na cislajtánský parlament příliš měkký.
Tvrdým dovede býti jen naproti nám a právům
českého jazyka, ale to nestačí. Bylo by ostatně
obou — škoda. Pan Körber s panem hr. Vettrem
se doplňují.
— Naši přátelé ve Francii. Za pobyt
p. René Henrya v Praze bylo konstatován
v kroužku českých přátel mladého politika fran-
couzského potěšitelné faktum, že věc česká na-
lezá vždy více ohlasu v politických a novinář-
ských kruzích francouzských, jež s největším
zájmem stopují náš národní život i náš zápas
proti výbojnosti všeněmeckého hnutí, které stejně
hrozivě vystupuje proti Slovanům jako prol
Francii. Odtud též společnost našich zájmů, na-
dějí a obav s Francií a to vše nabývá stále
většího významu v tisku francouzském. Máme
dobré přátely mezi předními žurnalisty a poli-
tiky francouzskými, kteří pravidelně si všímají
českých věcí a uveřejňují o nich velmi sympatické
a instruktivní články. Jsou to zejmena p. Chéradame
v »Eelair«, p. Saissy v »Le Journa le.
p. Millevoye v »La Patrie«, pan Maurice
Kris
Körbrův
Gaut
Vetter
Tvrdá
Körber
Henrya
Slovan
Chéradam
Mauric
Francie
Praha
Le Patria
Le Journa
14
article
Spronek v »La Liberté«, p. Joudet v »L
Petit Journal«, p. Vernier v »La Libr
Parole«, p. Dareste v »Echo de Parise
atd. Vedle těchto přátelských listů má stejnou
a nemenší důležitost pro nás pařížský list
»Le Temps«, kterýžto světový denník v no-
vější době si ve svých telegrafických zprávách
a korrespondencích z Prahy a z Vídně velmí
pilně všímá našich věcí, ovšem ve smyslu nám
úplně přiznivém. Informace »Tempsu přiná-
šejí dosti úplný a věrný obraz českého života
politického a doufáme, že se zdokonalí tak, že
budou čtenáře francouzské seznamovat i s naším
životem kulturním. Význam »Tempsu« pro nás
je tím větší, že tento list má jednu z nejlépe
a nejúplněji zorganisovanou zahraniční infor-
mační stužbu a že ostatní francouzské listy.
které nemají telegrafických korrespondenci ze
zahraničních měst, tyto korrespondence a te-
legramy z »Tempsu« otiskují. To je ovšem nej-
lepší prostředek, jímž možno čeliti lžím ně
mecko-židovského tisku o nás v cizině šířeným
i vlivu depeší rakouské korrespondenční kan-
celáře, vždy proti nám tendenčně zabarve-
ných, která prostřednictvím francouzské vládní
kanceláře tiskové a »Agence Havas« dodává
francouzským listům takové zprávy, že nedávno
Chěraddame v rozhorleném článku je nazval lži-
vými a tendenčně protičeskými! V dnešním žur-
nalismu rozhodují rychlé telegrafieké zprávya
musíme být povděčni, že »Temps« paralysuje
nám nepříznivou činnost rakouského »Corr. Bur.«
a že podává francouzskému tisku rychlé a
správně informace o českých věcech. Dlouho
jsme toužili po tom, nyní konečně dosáhli jsme
podobného spravedlivého zpravodajství telegra-
fického do Francie a účinky toho se dostaví
v nedlouké době.
L Petit
Paris
Temps
Havas
Le Libertý
Praha
Vídeň
Bura
Francie
Temps
Le Libr
Le Temps
15
article
— Drážďany a — Praha. Rozkvět
vzrůst měst říšskoněmeckých tvoří, jak známo,
podnět svrchované pýchy účastníků a podílníků
říše bázně a mravů a naši Všeněmci tuze rádi
ukazují do německých měst jako do sídla všeho
vezdejšího štěstí a nadobecného blahobytu, tak
tuze lákavého pro dosavadní vyděděnce . . . Naši
lidé po návratu z cest Německem oplývají za-
časté chválou úžasného rozvoje měst v říši,
podmíněného nesmírným pokrokem průmyslua
obchodu a na mysli tanou jim obrazy typu sídel
německého měšťáctva, měst, rozdělených na
zelenobilé město vil, činžovních kasáren a šedo-
černé město průmyslu. Nejraději srovnáváme
Drážďany s hlavním městem král. českého, neboo
Drážďany, sedící nad výpustí českých vod, při
bližným svým počtem obyvatelstva, ač čítají ast
o 30.000 duší více než Praha s předměstími.
i povahou společenského vrstvování a tudíž i pot-
minkami životními na snadě nabízí se nám za
měřitko srovnání našich poměrů s německo-
říšskými. Při tom ovšem nesmíme zapominati
na splavné Labe, a na to, že Drážďany jsou
hleděným sídlem královským, s největším úsillm
a řevnivostí ve vývoji svém podporovaným,
kdežto Praha všemi prostředky stlačuje se na
stupeň pouhého hlavního města provincie, na
němž by matičku naši němečtí protivníci její co
nejdříve a nejraději viděli. Avšak není všechno
zlato co se třpytí a kdo vrací se do Prahy
z cest svých s upomínkou na skvělý moderní
Drážďany
Praha
Německo
16
article
vývoj Drážďan, sotva tuší, že hlavní město sou-
sedního německého království těžce trpí sta-
vebním švindlem nejpovážlivějšího druhu, o němž
přednášel tyto dny v odborném shromážděn
v Drážďanech legační rada šl. Nostitz. Za jediný
rok 1900 bylo v Drážďanech nucenou soudní
dražbou prodáno neméně než 963 domů a na
536 uvalena sekvestrace, počet tento se za po-
sledních let více než zdesateronásobil. Statistika
taková svědčí o podnikavosti co nejlehkomysl-
nější, jejíž příčiny se z uvedené přednášky do-
vídáme. Ježto v stavební živnosti není v Sasku
žádného závazku aní průkazu způsobilosti, vy-
světluje se, že v celém království saském jes
naproti 630 zkoušeným stavitelům 2200 nezkou-
šených podnikatelů, z nichž jest mnoho žen, ne-
zletilých, nemajetných a ve všech jiných oborech
pohořelých. Mezi nezkoušenými »podnikateli«
jest značný počet tak zv. »slaměných mužů«,
takových lidí, již nesou za spekulanty svou kůži
na pospas trestním paragrafům, a šl. Nostita
uvádi zajímavý pěipad šumaře, který o nedělieh
hrával po vsích okoli drážďanského, na jehož
jmeno však současně stavéno ve městě 22 domů
za to placeno mu bylo 100 marek za jedno
stavební místo. Téměř ve všech případech stává
se, že vlastním slavebníkem jest věřitel, kterýž
sám se stavebními řemesly smlouvá a vůbec
všechna práva stavebníkova na staveništi vyko-
nává. Ve spekulaci pozemkové a stavební roze-
znává Nostitz přimo trestné, zločinné podvody
a nečestné sice, ale netrestné úskoky, k nimž
náleží zanášení větších hypoték než ve skuteč-
nosti, aby se zdvihla domnělá cena reality.
značné postupy mezi mužem a ženou atd. Také
podplácení úřadníků hraje tu velkou úlohu.
Nostitz
Drážďany
Sasko
17
article
Takto dochází k případům, kdy celé přidy ulic
dostávají se na buben. Největší ztrály při tom
trpí stavební živnosti, řemeslnici, podle výpočtu
obchodní komory drážďanské činí jejich ztráty
za posledních 5 let průměrně 200.000 marek.
Všechny tyto okolnosti a zvlášť stavby domů
pro obchod, nikoli však k obývání stavebníkem,
vedou k úžasně rychlé změně v majitelich.
V Berlíně příkladně polovina všech soukromých
domů, asi 52 proc., ve Vratislavi, v Hamburku
a v Mnichově na 60 proc. domů nachází se
v majetku nynějšího vlastníka teprve od 10 let.
čímž pochopitelně vzrůstají převodní dávkya
dluhy na těchto realitách váznoucí, vzrůstá
i činže nájemnická. Na berlinských realitách
vtěleno jest hypot. dluhů 313 millionů marek
V Drážďanech jsou všechny novostavby před-
městi zadluženy až po krk. Rozumi se, že
snadný a laciný úvěr v Německu kalamitu tuto
jenom podporuje, svádí k stavebním podnikům,
kvapně však mění se v lichvu a neuvěřitelné
vyděračství. Toť zajisté dosti ponurá illustrace
ku skvělé zevnější stránce rozkvětu německých
měst a zvlášť nám nejbližšího velkoměsta Drá-
žďan. Zdá se, že nám v Praze netřeba závídět.
Pravil-li drážďanský přednášeč, že sice vylíčil
stinné poměry stavební v Drážďanech tak jak
jsou, že ale jest v Drážďanech i zdravý ruch
stavební, můžeme jej považovati za výjimku.
U nás je tomu naopak, a případy stavebního
švindlu jsou u nás přece jen výjimkou poměrně
vzácnou.
— Spolek českých žurnalistů v Praze
má v neděli dne 24. února o 9. hod. dopol
»u Choděry« řádnou valnou hromadu s ob
vyklým programem.
Choděra
Berlín
Vratislav
Hamburk
Mnichov
Drážďany
Německo
Praha
spolek český žurnalista
18
article
— Úmrtí. Po dlouhé, trapné nemoci zemřel
včera ve svém rodišti Liblicích u Byšie v mladistvém
věku 29 let pan Antonín Křivák, manipulační
úřadník výpravny »Národních Listů«. Byl to pra-
covník svědomitý a úkolů svých dbalý. Pobřeb koná
se v neděli na liblický hřbitov. — Pohřeb p. Jana
Douchy, úřadníka Okresní hospodářské záložny
ve Slaném, jehož úmrtí jsme včera oznámili, koná
se v sobotu dne 23. t. m. ve 3 hod odpol. z kaple
českého pathologického ústavu do rodinné hrobky
na hřbitov olšanský. — Ve středu zemřela v Nuslích
paní Anna Nedvědová rozená Veselíkova,
choť zámečníka, ve stáří 52 let. Pohřeb koná se dnes
odpoledne z domu smutku na hřbilov nuselsko pan-
krácký. — Ve středu zemřel p. Ad. Faufmann
jednalel z oboru obchodu s dobytkem. Pohřeb bude
dnes o 2 hod. z israel. lazebního dvora. — Včera
zemřel p. Jan Kalina, dvotni rada v. v., ve věku
72 let. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. z chrámu u sv.
Štěpana na hřbitov olšanský.
— Z Vídně, 21. února. (C.-B.) Kardinál kníže-
arcibiskup Skrbenský přibyl sem na své cestě do
Nervi. Prodlí zde několik dní, dříve než odcestuje
dále na jih.
— Z činnosti akademické mládeže. Spo-
lek mediků českých má dne 23. t. m. o7.
hod. več. řádnou členskou schůzi v místnostech spol-
kových s přednáškou p. dra. Lhotáka: O novějších
názorech o jemné skladbě nervové. Na programu
jsou dále referáty z klinik a časopisů, zprávy vý-
boru a komise dotazníkové a volné návrhy a dotazy.
— Král. česká společnost nauk (třída
math. přírodn.). Dnes dne 22. února o 5. hod. odpol
budou přednášeti: doc. dr. E. Votoček a dr.J
Šebor »o elektrolytické modifikaci methody Sand-
meyerovy a Gattermannovy (dokončení); doc. dr.
Křivák
Doucha
Nedvědová
Veselíkův
Ada
Faufmann
Kalina
Skrbenský
Lhoták
Král
docent
doktor
E Votoček
J Šebor
Liblice
Slaný
Olšanský
Nusle
Vídeň
Nervi
spo
Sanda
okresní hospodářský záložna
19
article
K. Studnička »Příspěvek ke srovnávací anatomi
nervu zrakového«. Třídní tajemník předloží prác
p. Jar. Weniga »Příspěvky k anatomii Planarií«
— Přednášky. Lidové přednůšky
české university. Dnes v pátek přednášeti
bude v sále svatováclavské záložny p. prof. dr
J. L. Sýkora »O pravosti, neporušenosti, věro-
hodností i příslušné vážnosti knih novozákonních
vůbec, evangelií pak zvláště« (2. přednáška). Začátek
o půl 8. hod. večer. Zápisné do jednoho kursu šesti-
hodinového obnáší 1 K (pro dělnictvo, jež se vy-
káže legitimacemi, 50 hal.) Zápis koná se v míst-
nostech přednášky hodinu před jejím začetím. Za
šatnu se neplatí. — »O Slezsku se z ře-
telem ke školství« přednášeti bude dne
23. t. m. o 7. hodině večer na týdenní schůzi Mo-
ravsko slezské besedy »u Mahu ika« v Křemencové
ulici p. Fr. Bělehrádek, správce Ústřední Matice
školské. O Slezsku počíná se už více mluviti a proto
doufáme, že přednáška p. Bělehrádka, který již ně
kolikrát o našem školství přednášel a jehož vývody
všude s velikou pozorností vyslechnuty byly, přivábí
značný počet posluchačů, tím více, když právě
počíná se agitovati pro školství na Moravě a v
Slezsku.
— Dary. Místo věnce na rakev zemřelého pana
Jana Douchy, úřadníka Okresní hospodářské zá-
ložny ve Slaném, věnuje ředitelstvo její 20 korun
úřadnictvo 10 korun Ústřední matici školské.
K Studnička
Wenig
Planarie
profesor
Sýkora
ika
Bělehrádek
Doucha
Morava
Slezsko
Slaný
okresní hospodářský zá
20
article
— Pro svornost a mír sociální Akce ne-
obyčejně ideální byla zahájena na podnět francouz-
ského učence a publicisty Paul Webra, který roze-
slal po vynikajících osobnostech vyzvání, aby zabá
jila se jakási liga či společnost, která by měla z
účel mezi mládeži studující šířiti a pěstiti cit po
kroku, míru, spravedlností a bratrství, a vychovávat
ji v nejvyšší morálce demokratické a republikánské
Zejmena Francie, rozháraná prudkými zápasy vnitř
ními, rozdvojená ve dva nesmiřitelné tábory od
osudné »aféry«, pociťuje potřebu podobné výchovy
mladé intelligence, aby se v ní vzbudil smysl pre
svornost, pro mír a snášelivost. Program nové
associace, jež se zove »Union řédérale des univer
sités«, je pozoruhodný. Obsahuje tyto hlavní od-
stavce: 1. Umírniti zášti, panující mezi boháčí
dělníky. 2. Šířiti v mládeži i v lidu vychování umě
lecké a literární organisováním populárních před
nášek a recitací professory fakult a umělci divadel.
požívajících státní podpory. 3. Posilniti cit rodinný
Organisovati v Paříži a větších městech koncerty
divadelní představení bezplatně, jež by poskytly
neděli ušlechtilou zábavu rodinám chudých. 4. Za-
říditi podpůrné spolky pomocí záruk státu pro děl-
níky. 5. Rozšíření občanských a hlasovacích práv
na vdovy a matky rodin, jež se znovu neprovdaly-
6. Zápověď žebroty a zřízení národních dílen pro
mrzáky, schopné práce. S myšlenkou Paul Webr
projevili souhlas přečetní literáti, učenci, politikov
a umělci. Někteří připojili velmi vřelé ocenění pro-
gramu. Tak zejmena Jules Lemraitre, Georges Duruy
Weber
Webr
Jules Lemraitre
Duruy
Francie
Paříž
recitace profesor fakulta
21
article
Paul Adam, Smith-Prudhomme, který schvaluje heslo
»Dobro národem pro národ« i moudře demokratickou
inspiraci programu. Někteří též pronesli kritiku vůč
programu »Unie universit« a někteří odmítli přistou
piti k akci, jako romanciér a dramatický autor Pave
Hervieu, jimž program se zdá příliš všeobecným.
dále Maurice Barrés, který je skeptický, vůdce roy
alistů hr. de Mun, který je zase příliš věřící a ne-
připouští žádné dílo na mravní povznesení lidu mim
nauky křesťanské. Zajímavě odpověděl mladý hu-
dební skladatel Gustov Charpentier: »Nesouhlasím
s vaším programem, poněvadž věřím v účinnos
revolucí dobře připravených.«
— Ve prospéch samostatného sirotčince
učitelského dává se zejtra v sobotu o 3. hodině
odpol. ve Švandově divadle na Smíchově původní
hra pro děti od Elišky Krásnohorské »Medvěd
víla«. Lísíky k stání po 5 a 10 kr., sedadla po 20
30 kr., křesla po 50 kr., lože po 2 zl. dostati možno
v čítárně uč. jednoty »Komenský« (na Jungmannov
náměstí u Františkánů) a u knihkupců pp. Fr. A.
Urbánka vedle Nár. divadla, Kotka a Kapra na Smí-
chově a u divadelní pokladny Švandova divadla.
— Z berního úřadu pražského. Za příčinou
myti a čistění místností berního úřadu I. a II. král
hlav. města Prahy v radnici a tržnicí nebudou se
sobotu dne 23. února u nich peníze ani přijímati
ani vydávati.
Paul Adam
Mauric Barrés
Mun
Gustov Charpentier
Krásnohorská
Komenský
František
A Urbánek
Kotek
Kapr
Smíchov
Jungmannov náměstí
Praha
SmithPrudhomme
Unia univerzita
Švandův divadlo
národní . divadlo
22
article
— Exekuční exhumace mrtvoly za pří-
činou jejího spáleni. Tento dosud zajisté vzácný
soudní výkon proveden v Badenu u Vídně. V lednu
1900 zemřela v Badenu paní Julie Wendlová, člen
společnosti pro spalování mrtvol »Die Flamme« v
Vídni a ustanovila ve své závěti, že má býti mrtvola
její spálena. Dcery zesnulé nedbaly toho a mrtvolu
daly pohfbíti, ale syn její dr. Josef Wendl podal ža-
lobu ke krajskému soudu ve vídeňském Novém Městě
na splnění poslední vůle. Soud stížnosti vyhověl a
odsoudil pozůstalé k exhumaci mrtvoly a dopravení
její prostřednictvím spolku »Flamme« do nejbližšího
crematoria, a sice za následků exekuce. K exekuci
skutečně došlo, avšak okresní hejtmanství k exhu-
maci z ohledů zdravotních nesvolilo a místodržitel
ství rekurs zamítlo. Byl proto podán rekurs k mini-
sterstvu, které vyžádalo si dobré zdání zemské zdra
votní rady a ministeria kultu a rekursu pak vyho
vělo a exekuci petvrdilo. Dne 19. února t. r. byl
mrtvola vykopána, vozem do Vídně dovezena a odtud
dovozem dopravena prostřednictvím spolku »Flamme
do Gothy ke spálení. Jest to tedy opětně krok ku
předu v otázce spalování mrtvol v době, kdy v Praze.
doktor
Wendl
Baden u Vídeň
Vídeň
Nový město
Gotha
Praha
Baden paní Julie Wendlová
23
article
Štyrském Hradci a Ústí n. L. jeví se vážná snaha po
vystavení krematorií. Aspoň bylo tím dokázáno, že
musí se respektovati přání zemřelého, když v po
slední své vůli určil, že přeje si býti spálen.
— Změny držebností. Pan Rudolf ryt. Hošek
šl. z Müblheimu, chef firmy Bratří Hoškové, koupi
od p. JUDra. Riltra z Emingrů dům č. 1118 —II
s pozemkem a zahradou č. kat. 1295/2, 628 a 1372
v Mariánské ul. za 306.000 kor.
— Vzrůst osad na Ostravsku. Ke dříve
již uvedeným zprávám o výsledku sčítání lidu na
Ostravsku dodáváme: V Polské Ostravě napo-
čteno nyní 18.761 obyvatelů, roku 1890 13.176.
v Orlové 6663 oproti 3435 před 10 roky. V Karvine
14.328 (7746). Lazích 5778 (2171). Michálkovicích
6188 (2899). Petřvaldě 5945 (3994), Radvanicích 4880
(2337), Pudlově 2334 (700), Šunichlu 5000 (2146)
Malých Kunčicích u Moravské Ostravy 3380 (1161)
Rozmnožilo se tedy obyvatelstvo v těchto osadách
za posledních 10 let o 100 až 270 procent. Největší
však vzrůst vykazuje Lhotka u Moravské Ostravy
která při sčítání v roce 1890 neměla ani 1000 oby
vatelů a nyní napočteno jich tam 7500.
Rudolf
Hošek
Kunčik
mariánský ulice
Ostravsko
Ostrava
Orlová
Karvine 14.328
Lazy
Michálkovice
Petřvald
Radvanice
moravský Ostrava 3380
Lhotka
Štyrský Hradec
Emingr dům
Šunichla 5000
24
article
— Boj o faráře. Zmínili jsme se o boji, kter
sveden byl mezi českou menšinou obecního zastupí
telstva v Příboze u Mor. Ostravy a většinou něme
ckou při volbě prvého faráře v městě tomto. Dr
schůze zastupitelstva svolané za účelem volby byly
pro nezúčastnění se jedné nebo druhé strany ne-
schopny platně o kandidátu rozhodnouti a nutno
bylo tudíž dne 18 t. m. přikročiti k volbě třetí. Ně-
mecká většina měla jediného kandidáta, německého
kněze, kterého chtěla prosaditi. Poněvadž však kato-
lické obyvatelstvo jest z většiny české a kandidát
Němců, P. Paliza, zná jen špatně česky, nebyl by
asi býval potvrzen. Tím stalo se, že byli i němečtí
členové zastupitelstva nuceni voliti si některéhoz
českých žadatelů. Hlasovali pro kandidáta Čecha,
který působil delší dobu v německé osadě, P. Židka
Kandidát české menšíny následkem toho podlehl.
Mor
Němec
P Paliza
Čecho
P Židek
Příboha
Ostrava
25
article
Nehody a úrazy. Školák Frant. Eichler,
14 roků starý, včera odpoledne při opouštění klu-
ziště na Vltavě sklouzl a pádem zlomil pravou ruku.
Na záchranné stanici byla mu poskytnuta první
pomoc. načež dopraven do nemocnice. — V arci-
vévodském lese u Staré Boleslavi při porážení stromu
byl 44letý dělník Frant. Janda zasažen padajícím
stromem a utrpěl přeražení pravé ruky. Zraněný při-
vezen k léčení do pražské všeobecné nemocnice.
— Tamtéž dopraven byl 45letý zámečník Ladislav
Löfíler, jemuž v dílně továrny firmy Havelka a Měsz
vlétla železná pilina do pravého oka a způsobila
mu tak značné zranění, že mu oko musilo být
vyňato.
— Náhlé úmrtí. Nemanželský synek pradlen
Františky Urbanové, 14 dnů starý Antonín, včera
v domě č. p. 18—V. náhle zemřel. Za účelem zjištění
příčiny smrti byla mrtvola dítka odnesena do patho-
logického ústavu.
— Záhadný ohoň. V noci na den 10. t. m.
vyhořel domek A. Smutného v Hořicích. Při vyšetřo-
vání příčiny ohně, byli manželé Ant. a Františka
Smutných zatčení a dodání do vazby okres. soudu
v Huřicích, jelikož se shledalo, že domek i nábytek
byly vysoko pojištěny a den před požárem všechny
cennější věci byly z něho odstraněny.
— V soudní dražebně bude se konati ve-
řejná dražba v pátek dne 22. února od půl 9. ho-
dině dopoledne. Dražiti se bude: několik obnošených
obleků, 3 soudky malaga po 25 litrech, soudek slad-
kého vína asi 73 litry, siříbrný řetízek, náramek
stříbrný a granálový, zlaté damské hodinky remon-
toirky, stříbrný pozlacený náramek atd.
František
Eichler
Janda
Löfíler
Urban
Antonín
A Smutný
Vltava
Stará Boleslav
Hořice
všeobecný nemocnice
26
article
— Z Dejvic. (Pův. dopis.) Dne 16. února po-
řádána byla u nás oblíbená taneční zábava VII
»Sousedská«, z níž čistý výnos 196 K 22 h. ode-
vzdán byl zdejší správě školy u Brusky na zakou-
pení školních potřeb pro chudé žactvo. Jest to dosu
největší obnos, který byl docílen při pořádání »Sou-
sedských«. Komitét děkuje všem dárcům a přizniv-
cům co nejuctivěji a doufá, že i v budoucích lelech
svoji součinnost mu neodeprou. Za komitět: Josef
Janda, učitel, Fr. Renner, obecní tajemník.
— Z Chrudimi. (Přednášky.) K uctění památky
dra. A. Smetany pořádají se dne 23. února t. r.o
půl 8. hod. večer v Chrudimi v sále Musea a v ne-
děli dne 24. t. m. o 3. hodině odpol. v Heřmanově
Městci slavnostní schůze, na nichž: »O životě a vý-
znamu dra. A. Smetany« promluví red. p. F. J.
Hruška z Hořic. — Politický klub národně sociální
v Chrudimi pořádá v neděli 24. února o 10. hodině
dopol. veřejnou schůzi lidu, na které »O všeobecném
tajném hlasovacím právu« promluví red. p. F. J.
Hruška
Betonový most pod Lanšperkem
u Ústí nad Orllcí. Přinesli jsme několik dat
o novém dosud největším betonovém mostě v Če-
chách, který počátkem listopadu 1900 úplně pro-
veden a po vykonané zkoušce obtěžkávací officiálně
byl vozbě odevzdán. Průběh obtěžkávací zkoušky,
vykonané za přítomnosti p. V. Červenky, c. k.
vrchního inženýra v Litomyšli, p. Caivasa, c. k. ko-
misaře v Lanškrouně, p. Dostála, starosty okres-
ního výboru, jakož i členů okresního výboru, pod-
nikatele L. Uhlíře z Velimi a stavbyvedoucího
inženýra, byl nadmíru příznivý a naprostou sta-
bilnost mostu dokazující. Ani pod obtížením stejno-
měrně po celé ploše jízdní dráhy rozděleném, ani
pod vozem o váze 6000 kg nejevily mostní oblouky
patrnou a měřitelnou deformaci — důkaz to, že pi-
líře mostní jsou naprosto stabilné a pevné
Janda
Renner
A Smetan
F J Hruška
Hruška
V Červenka
Dostál
L Uhlíř
Dejvice
Francie
Chrudim
Heřmanův Městec
Hořice
Lanšperk
Ústí nad Orllc
Litomyšl
Lanškroun
Velim
okresní výbor
kg
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Batterie se shroutila. Z Gibraltaru telegra-
fují »Korr. kane.«: Sřícením se zdiva, na němž stála
jižní batterie, byli zabiti čtyři muži a sedm osob
raněno, mezi nimi anglický inženýr, jenž na práce
doh lížel.
= Ohromný požár. Z Brusselu telegrafují
»Korr. kanc.«: Ohromný požár zničil minulé noci
v Antverpské ulici v předměstí Molenbesku několik
budov. Jeden hasič byl zabit, jeden smrtelně ranén.
Škoda obnáší 2 mill. franků.
Korr
Gibraltar
Brusel
antverpský
28
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne
pořádá se v Národním divadle pěvecký koncert,
v němž účinkují pí. Maturová, prof. Jiránek, p. Bu-
rian a damský sbor Národního divadla. Pí. Maturová
zapěje písně od Dvořáka, Čajkovského a Nedbala;
pan Burian písně od Franze, Macana a Novolného,
damský sbor dva dvojzpěvy Bendla z posledních
prací mistrových. Pan prof. Jiránek zahraje na klavír
skladby Novákovy, Jiránkovy a Sukovy. Zpěvy do-
provází klavírem sbormistr p. Picka. Mitno to hrát
se bude Moličrův »Lakomece s p. Mošnou v roli
titulní. Některé role jsou nově obsazeny; sl. Gré-
grova, sleč. Hilbertova, pan Focht a pan Innemanu
brají v »Lakomci« poprvé. Dnešní představení při-
padá 4. čtvrtce předplatitelů. Na zejtřek jest určen
Kolárův »Pražský žid«, jehož předvčerejší před-
stavení bylo přečetně navštíveno. Lze vůbec konsta-
tovati, že právě v těchto dnech těší se činohra Ná-
rodního divadla značné návštěvě, ačkoli repertoir její
je dosud omezován nutností, aby se hrály vzhledem
k novému technickému personálu jen díla scenicky
jednodušší, z kteréžto příčiny jest i činohra ve zkou-
škách na jevišti co nejvíce zkracována
+ Z kanceláře smichovského divadla.
K mnohostranně projeveným žádostem pp. předpla-
titelů páteční serie opakuje se dnes naposled Švá-
bova masopustní akademie s novým programem.
Předprodej listků ve známých knihkupectvích.
Maturová
profesor
Jiránek
Dvořák
Čajkovský
Nedbal
Burian
Franze
Macan
Novolný
Bendl
Novákův
Jiránkův
Sukův
Picek
Moličrův
Lakomec
Mošna
Hilbertův
Focht
Inneman
Kolárův
národní divadlo
národní divadlo pěvecký koncert
Ná
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Důvěrná schůze Společnosti Národ-
ního divadla. O schůzi této, včera již ozná-
mené, zasílá se nám tato officiální zpráva
»Společnost Národního dívadla
konala ve středu dne 20. t. m. důvěrnou schůzi,
svolanou správním výborem následkem události
posledních dní, v ředitelských místnostech diva-
delních. Schůze zúčastnilo se 30 členů, tedy
dvě třetiny všeho členstva. Místopředseda dr.
Lad. Klumpar podal shromáždění obsáhlý,
hodinu trvajíci referát o vzniku a postupu neshod
se sborovými tělesy divadelními a vylíčil prů-
běh všeho vyjednávání, vytknuv také, že čle-
nové orkestru neohlásíli vůbec nijakých mate-
riálních požadavků před samovolným rozvázáním
úmluv. Konstatováno zároveň, že členstvu bylo
třikráte možno, vrátiti se do svazku divadla,
a že ještě po úplném rozvázán
úmluv projevila divadelní správa vůli, vy-
jednávati jednotlivě se všemi vystouplými členy.
Stávkující tělesa poukazovala sice v poslední
době ve svých projevech, že jim šlo o zlepšení
materiálních poměrův, a odmítala výtku, že jim
běží jen o některé osobnosti. Že to byla lichá
výmluva, zřejmo z podání, jež bylo jimi uči-
néno k zemskému výboru, a v němž je výslovně
psáno
»Ke konci dovolujeme si podotknouti, že
odstranění svrchu jmenovaný ch
o sob (sc. pp. Kovařovice a Wiesnera) k la-
deme jako pryní kardinální pod-
mínku další umělecké činnosti a rozkvětu
Národního divadla, a jsme odhodláni
v připadu, že slavný zemský výbor by vy-
hověti naší žádosti neuznal, nebo nemohl,
solidární moci svépomoci od-
chod téchto původců zla na nich
samotných vynutiti.«
Jakkoli byla pronesena ve schůzi refe-
rentem domněnka, že mnozí členové podepsa-
ných sborů tohoto podání neznají, vzbudila
přece vyhrůžka svrchu uveden
doktor
Lada
Klumpar
Kovařovic
Wiesner
národní divadlo