ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bb48c1d0-661b-11dc-aeae-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 66, place 49, org 6, work 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNK LISTY.
3 masthead
11. zář
4 masthead
Číslo 251.
5 article
Politické zprávy domácí. Polsko-český spor o Slezsko. Uvědomělí Češi slezští nemohli zůstati lho- stejnými k tomu, jak pan Frydel vypověděl jim za spojenství německého válku na život a na smrt. Ale nemohlí se spokojiti ani výsledkem důvěrné porady polské ve Fryštátě, kde sice veřejně prohlášeno, že je třeba česko- polské shody, ale Čechům nedáno ubezpečení, že příšte proti nim ve Slezsku nic nepřátelského podni- káno nebude ani jako příslušníkům českého ná- roda, ani jako příslušníkům historického státu českého a obhájcům jeho práv. Čechové nezůstali dlouho dlužní odpověd jak o tom svěděí následující jejich prohlášení jež všechen český národ potěšen uvílá:
Čech Frydel Čecho Slezsko Fryštát
6 article
Důvěrníci lidu českého knížectví těšínského shromáždění 8. září t. r. na důvěrné porad v Bohumíně nádraží, vidí se nuceny podati prot agitacím a protičeským štvanicím fak zv. pol ských radikálů, které schůzemi nedávno kona nými nabyly nejen rozhlasu, nýbrž i významu politického, toto osvědčení: S trpkými pocity sledovali jsme protičesk šivanice a agitace »Glosu ludu šlaskiego« zahá jené a některými novinami haličskými snad z ne- znalosti poměrů podporované, avšak nepřikládal jsme jim váhy, spoléhajíce na soudnost a loyál nost veřejnosti a předpokládajíce, že pohnutky a konečné cíle této akce budou pochopeny odmitnuty. Pozorujíce ale, že nejen naši národn a političii odpůrci, nýbrž i orgány vládní bez ostychu naddržují a pomáhají těmto snahám zejmena vidouce, že nedávné schůze v Zako paném a ve Fryštátě na konec oné frakce ko- nané jsou způsobilými v blud uvésti veřejnos a nesmějíce připustiti, aby mlčení naše bylo ne- správně vykládáno, vidíme se nuceny ozvatis varovně a obranně A tak protestujeme co nejrozhodněji prol oněm štvanicím, agitacím a proti snahám k po tlačení živlu českého nejen v jednotlivých obcích ale i v celém knížectví těšínském směřujícím jakož i proti dalším snahám dosavadnímu stano visku národní strany česko-polské odporujícím zároveň pak odmitáme urážky a pomluvy pro nám zejmena neslýchané nájezdy »Gilosem ludu álaskiego« na nás a národ český bez překážky činěné. Není pravda, že Polákům hrozí od Čechů národní nebezpečí, není pravda, že se strany české proti pobratimcům polským vůbec něeo nepřátelského bylo podniknuto, tím méně jes pravda, že dosud byť. jen jediná polská obec byla počeštěna, aneb že o to bylo usilováno
Polák Čecho Bohumín Fryštát
7 article
My pouze hráníme se, aby v jednetlivých obcleh proti vůli usedlého a domorodého obyvatelstv nebyla potlačena řeč a národnost česká, my pouze hájíme državu svou národní, po stalet trvající. Proto jest předstírání resoluce fryštátské jakpby povstáním průmyslu v okresích fryštát ském, bohuminském a těšinském počalo počesto vání, holým výmyslem, poněvadž dotyčn obce jsou od nepaméti českými. S rozhořčením pak odmítáme jako urážku nás a našeho lidu tvrzení, jako bychom mya lid náš bylí slepým nástrojem báňského úřad- nietva a české inlell gence. Naopak my domo rodí a usedlí důvěrnici z Doubravy, Lazů Orlové, Rychvaldu *) a jiných obcí obvodu prů myslového rozhodně prohlašujeme, že lid náš drží se řeči a národnosti české z vlastní vůle jako svého přirozeného, po rodičích zděděného statku. Proto protestujeme proti znásilňován živlu českého v těchto obcích, protestujeme proti tomu, že nejen německé a odrodileck kruhy, nýbrž i úřadní orgány proti živlu če skému vystupují, protestujeme proti stano- visku vlády, která zpolštění obcí našich prohlásila za požadavek zjednodušení správy politické. Zejmena protestujeme preti sčltání lidu všemi možnými próstředky na úkor národlnost české provedenému a rozhodně naproti tomuse * Pojato na žádosť dotyčných důvěrníko.
Rychvald Lazy Orlová
8 article
nezačali s nimi dělati pokusy proroci »vše obecného bratrství« i administráloři cizího pů- vodu, jimž hromadné ruské vesnice na Kavkaze zdály se nebezpečnými úspěchu separatistiekých snah místního obyvatelstva. Tverský dokazuje ve své brožuře o duchoborcích, že tito mohou se zachytiti v Kanadě jen tak, když zřeknou se komunistických zásad a stanou se obyčejnýmí americkými farmáři individualisty. Duchoborci prosili kanadskou vládu, aby jim vykázala pozemky pohromadě jako Indiánům, aby právo na půdu měla obec a nikoliv jedno- tlivci. Říkali: »Již pouhé rozdělení mezemi způ- sobovalo v našich osadách neznámé nám dosud nesváry k vůli pozemkům.« Kanadská vládaje odmítla. Prosili, aby nemusili zapisovali své sňatky do policejní knihy s taxou dvou dollarů, jelikož nemohou se podrobiti žádným lidským nařizenín co sňatků se týče. Byli zamítnuti. Prosili, aby nemusili oznamovati polici porody a úmrti. Byli zase odmrštěni. Při tom jejich příznivec Angličan Maude poslal jim moudrou radu, aby se podrobili ka- nadským zákonům, co týče pozemků a oznamo- vání sňatků, porodů a úmrtí. Odpověděli mu »Když byli jsme pronásledování na Kavkaze. ruská vláda často posílala k nám úřadníky, kteř začali s tím, že nás chválili a projevovali nám svůj soucit, potom však z toho usoudili, že jsme buřiči a vinníky před vládou. Něco takového vyčtli jsme také z vašeho dopisu.« Také angličti kvakeři je přemlouvali, aby se podrobili poža- davkům kanadské vlády. Na to odpověděli jim duchoborci, že chtějí žiti bez všelikého donuco- vání: »Není takové povinnosti pro křesťana, aby byl nucen říditi se požadavky úřadů a zákonů křesťan má říditi se pouze přikázáním božíma svým svědomím.«
Indián Angličan Maud Kavkaz Kanada
9 article
Komisař vládních pozemků v Kanadě jim oznámil, že kanadská vláda od nich žádá, aby každý dospělý muž zapsal na své jmeno svoj »home stead« (úděl). »Vláda úplně s tím sou- hlasí«, pravil komisař, »abyste žili ve vesnicích, ale vzdělávání půdy musí díti se po zákonu, na údělu každého jednotlivce.« Znamená to, že ne- budou moci míti ani společného majetku, ani společné půdy v Kanadě. Kromě toho komisat žádal, aby oznamovali úřadům své sňatky, po- rody a úmrtí, při čemž dokládal: »Až ztrávíte tři roky v Kanadě, budete sami moci státi se plnoprávnými občany a budete míti rovněž ta- ohražujeme, aby na základě těchto naprosto nesprávných dat učiněna byla nějaká opatření proti národnosti české. Protestujeme proti po- stupování školních úřadů, které žádosť o české školy neb nové třídy po léta novyřizují, za to jinojszyčné v dotyčných obcích obratem povo- lují jako Lazy, Dombrová, Mich álkovice, Vrbice atd. Protestujeme proti zneužívání nově budovaných kostelů katolických k cílům sgi tačním a vůbec proti celému systému správy. české národnosti na Těšlnsku nepřejnému. Litujeme s žalem těchto agitací a štvanie, poněvadž jsou na prospěch jedině germanisaci. oba kmeny slovanské ohrožující, zejmena ve všech městech polských vítězně postupující. Li- tujeme jich tím více my domorodí důvěrníci obvoda průmyslového, poněvadž vneseny byly z venku do klidných našich obcí přes to, ž jame vzhledem na příliv dělnictva haličského ochotně nabízeli se vyhověti důvodným po žadavkům kmene polského u vzájemném do rozumění a přes to, že jsme i v jiných směrech pamětlivi byli kmenové jednoty a vzájemnost.
Dombrová Mich Kanada Laza
10 article
Zodpovědnosť za následky musí na sebe vzít ti, kdo škodlivé tyto rozbroje činně neb trpně podporují, nechtějíce vidéti jich pohnutek a cíláv. V uvážení všech těch okolností prohl šujeme, že: 1. Proti těmto štvanicím a agitacím budeme nyní co nejrozhodněji vystupovati a 2. že své národnosti české v knížectvítě šínském v mezích odvěké državy na dále chceme a budeme hájiti, i žádáme veřejnost českou, aby nás v obraně, této seč síly podpo rovala. Naše poslance na sněmu zemském a český výkonný výbor slezský pak vyzýváme, aby vůč těmto žalostným jevům stanovisko zaujali přiměřená opatření učinili. Bude zejmena vzhledem k tomu, že slezská národní strana polská přes prohlášenou solidárnosť tyto ža- lostné jevy na pravou míru neuvedla, nýbrž svým mlčením jim nadržavala, třeba bedlivé uvážíti, zdali a za jakých podmínek má česko polská solidárnosť ve Slezsku dál trvati. Jsme sice pro bratrskou vzájemnosť a s lidárnosť, avšak jen tehda, když se nám za- bezpečí naše národní država a když, jak slrana česko-polská dosud v zásadé uznávala, ty spory hraničné pokládati se budou za záležitost místné, které od místních činitelů dle možnost v dorozumění mají býti rozhodnuty. Předsednietvu dnošní porady ukládáme, ab tulo resoluci povolaným činitelům sdělilo.
Předsednietvo Slezsko
11 article
Daleratincí a jeronymská kolej. Ne všichni Dalmatinci katolického vyznán zalíbili sí ve jmeně Chorvat. Mnozí mají národn vědomí srbské a dosud myslili, že se to dá dobř srovnati s katolictyím. Zřízení jeronymské koleje v Římně místo illyrského hospitálu zarazilo katolické Srby v Dal macii právě tak, jako uvedlo v nadšení Chor vaty. »Cpncu Prac« jim radí, aby zdvihli sil nou agitaci a všichni Srbi katolíci ze zemí v pa pežském breve vyjmenovaní aby poslali do Řim společnou nebo více aďres, kterými by protesto vali proti »neodpustitelnému ignorování srbského jim posvátného jmena. Zdá se tedy, že spor o jeronymskou kole ještě z daleka není dokončen.
Chorvat Srba Srb
12 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 10. září. Cesta královských manželů srb- ských do Ruska, Návštěva královských manželů srbských byla původně ustanovena na měsíc září, potom pak k vůli carovu zájezdu do Francie odročena na říjen. Není nic přirozenějšího než to, neboť i ko- růnované hlavy podléhají fysickému zákonu, že dvěma nelze současně býti na tomtéž místě. Caru kové právo hlasovací při vydávání zákonů, jako my sami.« Na tento dopis odpověděli ducho- borci nářkem zklamaných lidí: »Octli jsme se v takovém postavení, kdy každou hodinou mů- žeme býti zbaveni půdy i přistřeší a kdy každým okumžikem může býti na nás spácháno záko- nité násilí.« Tyto srážky s kanadskou vládou byly při- činou, že duchoborci obrátili se k lidem, bratrům všech zemí a národů s prosbou, aby jim pora- dili, kde jest taková země a společnost, kde mohli by býti trpění. Avšak lidé, bratří na tento nářek neodpověděli. Tverský tvrdí, že duchoborci nyní stále rokují mezi sebou, neměli-li by vrátiti se zpět na Rus, kde zaslíbenou zemí stala se nyní Sibíř Mandžursko. »Kavkazská vláda«, praví Tver ský, sučinila velikou chybu, donutivši je pod pisy se zavázati, že nikdy více se nevráti vypověděvši ty odvážlivce do Jakutské oblasti, kteří vrátili se domů z Kanady, kde životní podmínky byly pro ně nesnesitelnými. Odváž- livci tito byli zkušebním kamenem a kdyby ne- bylo osudu, jenž stihl je po jejich návratu duchoborci jíž dávno byli by začali vraceti zpět do vlasti.« Duchoborci jsou přesvědčeni, že vůdce je jich Petruša Verigin byl proti vystéhování se z Kavkazu a že dokonce zakázal své rodině vystěhovati se, že však jeho dopisy, týkající se této věci, byly jim zatajeny a nedošly v čas na ustanovené místo.
Verigine Praha Rusko Francie Rus Kanada Kavkaz
13 article
Duchoborci, usadivše se na Kavkaze, ozná mili, že nebudou nositi zbraně; pravili, že způsob života, jaký vede 130 millionů lidí, jest zločinný; pravili, že státní správa jest hříšnou. V cizině však mohli se přesvědčiti, že oni sami nejsou žádnými anděli a že svě podle nich točiti se nebude. Postavení jejich jes skutečně zoufalé a nezbývá jim nic jiného nežli prositi za odpuštění toho, který jedině může jim pomoci. Možná, že milostivý car nad nimi se slituje a řekne jim to, co řekl jeho praděd košovému zadunajských Záporožeů Osipu Pladkému, když vrátil se na Rus: »Buh vám odpustí, vlast vám odpustí a já také.« Zásady duchoborců, Tolstovců a všech jiných komunistů jsou pouhými utopiemi; dů- kazem toho jest jejich nezdar na všech stra nách. Jsouť právě lidé lidmi a žádnými anděli nelze v tutéž dobu býti ve Francii i v Petro hradě. Známá žurnalistika užila citlivosti a lehko věrnosti srbského obecenstva, aby v něm vzbu- dila pochybnosti, že vůbec k srbské návštěvě n ruském dvoře dojde a přibliží se splnění těch nadějí, které srbský národ klade v jizdu svých královských manželů k ruskému dvoru. Ministerský »JHe« činí o tom prohlá- šení, o němž už telegrafováno: Jak jsme již oznámili, docela selhaly nepřátelské in- triky, které v poslední době v cizině a částe- čně, bohužel, i v samém Srbsku dotýkaly se cesty načeho krále a královny do Ruska. Cesl krále Alexandra i královny Dragy ustanovena je nade vši pochybnost, zbývá jen ještě určiti den. Rozumí se samo sebou, že ten den bude možno určiti teprve po návratu carově a cařice z Francie do Ruska. Cesta královských manželů srbských do Ruska se uskuteční přese všecky lži protivníků Srbska.
Osip Pladký Petro Drag Kavkaz Rus Francie Srbsko Rusko
14 article
Prušácký mrav a knltura. »Gazeta Toruňská« vypravuje: Rolník Mi chalský v Pěčeni přestal posílati svou dcerku do školy, když dokončila 14. rok. Nadan dívka v německé škole do svého 14. roku ne- postoupila výš než, do II. třídy. Školní úřad naléhal, aby chodila do školy ještě 2 lčta, že se málo naučila. Když se otec zdráhal upo- slechnouti, příšel žandarm a děvče násilímdo školy odvlekl. Ve škole vzal je do parády pastor Nimz. Děvče ze strachu před jeho pěstm a potom že skutečně neumělo německy se vy jádřiti, neodpovídalo na jeho otázky. Pastor popadl takový vztek, že na děvče vzal hůl bil ji do rukou; potom hůl odhodil a děvč zpolíčkoval tak, až mu obě tváře zmodraly Mezi tím křičel: »Mate po německu mluvii tu není žádné Polsko (Polackei) tu je Německo Rodičů nemáte poslouchat, jen mne! Počkejte. brzo budete muset s rodiči po německu roz mlouvat a rodiče s vámi! Redaktor zmíněného listu zajel si do v Pěčeně, aby se osobně přesvěděnl, jak se to událo. Všecky matky jsou poboureny, neboťt nebyl jediný případ. Ejhle, slovanské dntě v německé škole — v německé mučírněl
Nimz Pastor Polsko Německo Pěčena
15 article
Německé obavy o polské sympatie V posledních nedělích v novinách něme ckých počaly se ukazovati články, přetřásajíe možnost, že bezohledné potírání polského živlu v Němefch bude míti za násleďek sblížení Po- láků s Rusy proti Němcům. Ti fidé ve své su- rovosti jsou tak naivní, že ještě mluví jen možnosti takového obratu a myslí, že po všem, co hakutísm vládní i společenský proti Polákům v Němeích podnikly, mohli by se ješt najiti Poláci, kteří by přus to vše nenávíděli Rusy a byli ochotni v prvých řadách německých vojsk táhnouti proti nim, kdyby došlo k válce Katolická »Germania«, orgán strany středu. napsala: Je vidno, že Poláci a Rusové se sbli žují. Jak v ruském, tak i v polském táboř ozývají se stále častějí a mocněji hlasy, při mlouvající se za ruskopolskou shodu Jak v ruských, ták polských listech četli jsm hlasy, vyzývající k příméři mezi dvěma nej většími národy slovanskými, aby svorně stanout mohly na obranu proti pangermanismu. Cha rakterné jest, že varšavský humoristický lis uveřejnil takovou illustraci: Pruský žoldák se šisákem na hlavě pln strachu a úzkosti pohltž k obloze, pokryté těžkými mraky. Z nejčerněj šího mraku ukazuje se obrovská pěsť s ná pisem »Slovanstvo«. Pod obrázkem bri nápis My Němci nebojíme se nikoho kromě boha.
Rus Němec Polák
16 article
»Germania« vypočítává další příznaky,že poměry polskoruské se lepší píše dále: Společný hnus Rusův a Polákův k Němcům sbližuje čím dále tím více jedny s druhými. — Známý protiněmecký článel »M B« o nebezpečném vzrůstě a hospodářském rozvoji němectví v Rusku opakovaly s velkým uspokojením nejen » panslávské «, nýbrží i úřadní listy ruské. Časopisectvo polské nyní uveřejňuje nej ostřejší články proti pruské politice protipolské proti hakatismu, proti pangermanské propagandě atd. Před několika lety nepsal tak proti Němcům ještě žádný pols ký list v království. O úplném vyrovnání mezi Poláky a Rusy nelze ještě mluvit, aleže jistý modus vivendí se uskutečňuje a dojde k němu, to jest pouze otázkou času.
Rusův Polákův Němec Polák Rus Rusko M B
17 article
Katolicko lidový »Kölnische Volkszeitange obviňuje pruskou vládu, že přičiňuje se ne- přímo ke shodě polsko-ruské: »Známky, že po- litika vlády ruské v Polsku se obrací, množ se tou měrou, že možno již mluvit o jistém obratu. V posledním čase Němci Rusům zhnu- sili se tak, že Rusové pojalí myšlenku udělat. si z Poláků hradbu proti nim. Pro ten spo- lečný pochod proti němectví tím snáze bude Poláky získati, čím více budou v Němcích uti- skování. Obrat ten může se dokonnti z dneška na zejtřek. Historie podává nám více takových příkladů, že vítězové a přemožení podali s ruce proti druhému, společnému, oběma nebez- pečnějšímu nepříteli. Ti Rusové, kteří se nej horlivěji přimlouvají za smír s Poláky, jsou nej urputnějšími nepřáteli Němců. Vždycky vy stupuje u nich v popředí útisl slovanských národův od Němců a co den připravují obecenst vo na hrozící rozhodnou válku mez světem německým a slovanským. »Polští revolucionáři« v takových listech ru- ských ustoupili »polským bratřím«. Věru vý znamho je, že v čele takových listů ruskýeh stojí orgán knížete Uchto mského. Že Němci dopřejí času, aby se tento pro všechny Slovany potěšlivý, ano spasný obrat dokonal, vysvítá z toho, co píšou jiné orgány pangermánské. Tak »Tägliéhe Rundschau« vy- světluje lepší smýslení ruské vlády o Polácích snahou, aby pomocí Poláků zaslavila postup ně meckého průmyslu do Ruska. Více osleplé oko nevidí.
Němec Rus Polák Tägliéh Rundschau Polsko Rusko
18 article
Cesty earovy. S největším chvatem konají se přípravý k důstojnému uvítání ruského cara ve Francii Pod dozorem státních inženýrů a stavitelů zámel a park campiegnský budou přeměněny v pravý rá Z Paříže odjelo 25 kuchařů a as 90 osob slu- žebných, aby očekávali příchod carův, k jehož službám budou přiděleni. Osvětlení celého zámku bude elektrické. Přístup do budovy a do zahrad jest již dnes úplně zapovězen; vojenské hlídky jsou rozestaveny každých 50 kroků podél zdl. jež vroubí rozkošný park. Veškeré osoby, jež pracují v zámku, mají zvláštní vstupenky, kter jsou opatřeny podobiznou, tak že jest naprosto nemožno, aby se dal někdo někým jiným za- stupovati. V Paříži rovněž zimničně pracuje appará policejní. Až do dnes bylo vypovězeno 120 osob, o nichž se policie domnívá, že jsou ne- bezpečny veřejnému pořádku. V Campiěgni pak bude uspořádána zvláštní služba bezpečnostn a rozkazy bude přímo dávati pařížský prefek policejní. Mezi nacionalisty a ministerskými V nynějším francouzsko-tureckém sporu bylo často vysloveno jmeno velevyslance Con- stansa jako přištího přemiéra francouzského ku binetu. Státník ten, píší »Paris Nouvelles«. ukázal eklatantním způsobem své vynikající di- plomatické přednosti a dobyl si svým rázným jednáním obzvláště sympatií listů směru nacio- nalistického.
Francie Paříž Con Paris Nouvelle
19 article
Několik zajímavých podrobností k této za ležitosti přináší pařižský »Cris de Paris«, jenž vypravuje »Nacionalisté skutečně vyjednávali s panem Constansem, který čítá veliký počet osobních politických přátel ve straně vládní, aby se tím neho oním způsobem postaral o nějakou krisi. která by k pádu přívedla nenávidéný kabine páně Waldeck-Roussennův. Pan Constamns si vy- žádal několik dní na rozmyšlenou a vyjednávaí v tom čase s různými vynikajícími vládními poslanci, kteřiž však k jeho největsímu údivu mu budlo přímo odřekli anebo ho od podebné akce zrazovali. Ovšem toto jednání pěně Con- stansevo, který až posud patřil straně radikáln a ke svým přátelům čital p. Clémenceaua, Ferrya, p. Waldecka atd. atd., učinilo ne právě milý dojem ve straně ministerské.« Carova schůzka s VIlémem II. Car odplal dnes odpoledne z Kodaně ke schůzce s Všlémem II. Schůzka má se odbýt na moři. Osobnosti, k čestné službě u cara přidělené, mají zejíra již v 7 hod. ráno být poholově. Vilém II. vypluje caru vstříe na »Hohenzolleru«. Na to bude přehlídka lodstva před carem a v 8 hod. hostina, Odplouti míní car až v pátek. Do Gdanska prý Mikuláš nevstoupí a loď jeho nevypluje prý ani nal rejdu gdanskou. Učiněna opatření přísná, aby k lodi té nepřibližily se žádné lodi soukromé ani lodi se žurnalisty. Přes to podiv budí, že na trati berlínské v Schneidemühle, as 2 hod. o Gdanska, stojí připraven ruský dvorní vlak, osazený konduktéry vojáky a sluhy. Vznikla z toho pověst, že car vrátí se po souši do Dánska. V Gdansku jsou však dekorace vesměs v černo-bílo-rudých barvách; ruských barev tam nevidět. Jen »Moskevská obchodní banka« vy- věsila ruské prapory. Setrností k hostu, za nímž Vilém II. sám vyjíždí, nelze okolnost tu právě nazvati. O politickém významu schůzky télo uvažujeme na místě jiném.
Constans Constamns Clémenceau Ferrya Waldeck Carův Vilém II Mikuláš Cris jít Paris Waldeck Kodaň Dánsko obchodní banka
20 article Volební ruch.
Volební ruch. Ku přímým volbám v obcích venkov ských. Politické úřady jednak úřadními listy jednak svoláním starostů k úřadnímu řízení po učují občanstvo o nové inatiluci přímých vole do sněmu. Obecním starostům se ulsládá, aby ihned sepsali ve svých obeích seznamy voličů pro volbu poslance a sice na základě seznamů voličských dle posledních voleb obecních tim způsobem, že zanesou se do seznamu všechny osoby bez rozdilu pohlaví, které mají právo voliti zastupitelstvo obecní. Vyhotovené takto se znamy mají býti v obeích ihned vyloženy k ve řejnému nahlédnutí po dobu 14 dní. V tětc lhůtě Ize také podati proti sestavení seznamů u pp. obecních starostů námitky. Z Král. Vinohradů. Seznamy voličů pro volbu poslance do sněmu zemského král. če ského jsou na radnici v II. patře v si č. 11 k veřejnému nahlédnutí vyloženy. Námitky proti těmto seznamům podati lze u městského úřadu v nepřekročitelně 14denní lhůtě rekla mační, ode dne 11. záři t. r. běžící dnem 24. září t. r. končící. Z Benešova. Důvěrníci strany svobodo myslné a zástupci obcí počtem 24 z okresu benešovského usnesli se jednohlasně na kandida tuře dosavadního poslance p. Karla Lou ly statkáře v Dnespekách, do sněmu království če ského a upustili od každého dalšího svolávání voličských schůzí veřejných z důvodu, že jim jeho působení jak na věřejnosti, tak i v okresu dobře známo jest.
Král Karel Lou Benešov
21 article
Z Chrudimi. Městská rada v Chru dimi trvá po usnesení svém na opětné kandida- tuře pana JUDra. Karla Pippichha, advokát v Chrudimi, dosavadního zástupce města n sněmě král. českého. Z Plánice. Důvěrníci národní strany svo- bodomyslné v okresu plánickém usnesli se na schůzi v Plánici konané navrhnouti za kandidáta poslanectví na sněmě království českého dos vadního zástupce okresů klatovského a pláni ckěho pana Jos. K ovářika, rolníka v Čiháni Z Čes. Budějovic. Při dnešní schůzi dů věrníků národní strany svobodomyslné venkov ských obcí volební skupiny Čes. Budějovice Hlaboká, Trhové Sviny, Lišov a Týn nad Vlt. konané za předsednictví p. Fr. Malika, starosty z Borovan, bylo jednomyslně usneseno, by kan- dřdován byl do sněmu král. českého za národn stranu svobodomyslnou pan Vojta Holan ský, hostinský, maj. nemovitostí u říšský po slanec v Č. Budějovicích. Z Horažďovic. Důvěrníci národní strany svobodomyslně volebního okresu horažďovického a sušického schválili ve společné schůzi své dne 8. září konaně jednohlasně kandidaturup Petra Novška, rolníka v Buděticích, do sněmu království českého, Z Pardubic. Do telefonické zprávy o jedno- myslném schválení kandidatury zemského posla nectví professora vysokých škol technických pana J. V. Hrázského vloudil se, patrně př slechnutím stenografa, omyl. V Pardubicích shro máždili se městští, nikoliv zemští důvěrníci; pan MUDr. Václav Bauer je místopřed- sedou politického klubu v Holicích, nikoliv v Chlumci nad Cidl.
JUDr Pippichh Jos Malik Vojta Holan Petro Novška Hrázský MUDr Bauer Chrudim Plánice Sviny Lišov Týn nad Vltava Č . Budějovice Horažďovice Budětice Pardubice Chlumec nad Cidlina Če . Budějovice
22 article Denní zprävy.
Denní zprävy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi- delná středová příloha „Naučný Obzor“. Z výkonného výboru národní strany svobodomyslné. K pozvání volebního vy- boru národní strany svobodomyslné sešli se včera četní poslanci strany z Prahy i mimo- pražští za příčinou rozhovoru o jejich sou- čínnosti při volbách. Schůzi předsedal posl. dr. Václ. Škarda. Po obšírně debatě učiněna byla taktická usnesení vesměs důvěrné povahy.
doktor Václ Praha národní strana
23 article
— Diktát Schönererův. Odpůrce roz- tržení království českého, z té přlčiny, aby Ně- mecko nemusilo je polykati na dvakrát, nýbrž mohlo tak učiniti najednou, vydal onchdy v Chebu generální rozkaz, klerýmž nařizuje všem Něm- cům vůbec a všem německým politickým stra- nám zvlášť, aby předovším jiným zasadili se o zákonné prohlášení němčiny za státní jazyk ve všech zemích, jež přináležely druhdy k něme- ckému bundu. Máme za to, že německé strany a Němci to zcela upřímně chtěli od počátku že nebylo zapotřebí teprve nějakého zvláštního sehönererovského popudu k tomu. Kdyby n nich bylo sešlo, dávno již byla státní němčina proklamována, na štěsti jsou tu také jiní ještě, jimž ani všeněmecké chtění, ani páně Schöne- rerův rozkaz do té míry neimponuje, aby klidně položili hlavu na špalek a dali si ji ku většl slávě a velikosti Německa ntnouti. Prohlášení němčiny za jazyk státní jest tužba, která všechny německé strany spojuje. Prohlášení němčin za jazyk státní pokládá ale národ český z attentát na svou národní oxistenci, proti němuž vzepře se celou silou a mohutností svou a ne- povolí v boji proti germánskému násilnictv ani tehdy, kdybly nucen byl sá- hnouti ku zbraním, kterých dosu v obraně práv národniich nebylo užito. Nešlehá-li plamen národního boje j- stým lídem ani té doby ještě dost vysoko, nechť učiní pokus uzákoniti diktát ušlechtiléh rytíře světelského, a světu bude poskytnuta při- ležitost, aby zvěděl, jak dovede v zou- Zalství vržený národ hájiti svou exislenci.
Němec Schön Cheb Německo
24 article
Jsouli Němei zajedino ve vůli prohlašovati v ze- mích českých němčinu za jazyk státní, jsme my Čechové všickní a do jednoh připravení bránit se attentá tu tomu do poslední krůpěje krve. Však je tu ještě třetí činitel — vláda. Také ta má povinnost prohlásiti se v tomto zápas principiálně různých směrů, pro který z nich chce se rozhodnouti. Také vláda doznati musí barvu: buď pro státní řeč německou, či proti ní. Pokládalo se dosud za zvlášť chytrou pol- tiku jednati tak, aby v této věci nebyla nucen vláda přiznati barvu. Jaký byl ale toho ná- aledek. Že za blahovolně passivity vládní my- šlenka vyzrála v německém táboře ku hrozré určitosti. Dnes již prohlášení vlády oddáliti s nedá, neboť nevynutíme-li je my na vládě, vy- nutí je Němei. A o kom nemůže býti pochyb- nosti, jak třeba nám se postaviti vůči vládě, jež uěiní prohlášení pro státní německou řeč.
Čecho
25 article
Tu povaliti a sice jakým koli prostředkem musí býti prvním a nejdůležitějším úkolem zástupcův našeho lidu4 Vláda páně Körbrova, vláda věčného mhýbání se a stálého vykrucování, neodpoví al prostě a určitě. Řekne snad něco, co dle jejího domnění bude libiti se nám a řekne opět něco, co libiti se bude Němcům. Odpověď takovou odmítneme. Otázka, o niž jde, je prilis jasnáa jednoduchá, než aby dala se zavléci syllogismy opět do temna. Jasno musí býti v této věci mezi námi. Že vláda srdeem svým se kloní k našim odpůrcům, je známo nám, uvidíme, bude-li míti dosti odvahy doznati to. — Skvostná polemika. Mezi Všeněmci na jedné a ostatními německými stranami na straně druhě k prudké došlo střelbě. Je za- jímavo stát opodál a sledovat zdvořilosti, jimi se páni zasypávají. Tak na příklad nasbírali jsme v »Trautenauer Wochenblattu« následující snůsku zdvořilostních »perliček«: »Hrubá, mi- zerná lež vypočítaná na ignoranty je, odvážídi Všeněmci chlubiti se tvrzením, že oni jsou pů- vodci Badenovské obstrukce, oni že ji vyhráli. Obstrukce proti Badenovi byla zatím poprvě usnesena dne 27. května 1897 německou stranou pokrokovou. Tato strana ostatní Némce s sebou strhla. Kde ale vězel tehdy Schönerer? Vyžebral si tříneděl ní dovolenou a prehl.« Dále píše »Trant.
Körbrův Němec Baden Trautenauer Wochenblatta
26 article
Wochenbl.«: »List Wolfův namlouvá lehko- věrným, že jen němeču radikálové pracují ne- zištně na půdě národa německého, zatím je al známo, že Wolí s měšcem žebravým putuje po celých Čechách a že tak mnohý redaktůrek vše- německý, který druhdy pobíhal po městě v tenkém kabátku, dnes se tlačí do měkkého kožichu jejž si byl koupil u žida Rothbergra — — — »Nemylí a za uchem navlhli« druhové Schöne- rerovi dovozují v »Ostdeutsche Rundschau« z dne 2. t. m proč nesmějí Němci přistoupiti n rozdělení Čech. Z té příčiny prý, že jak po sledním sčítáním bylo zjištěno, rozmnožujís Čechové v této zemi za deset let pouze o 7 kdežto Němci o 98. Z toho prý patrno, že Němci v provineii české nemohou býti rdouseni ve volném vzduchu. Tento větší německý při- rostek je výsledkem poctivé účelné práce v ce- lých nedílných Čechách a proto jen tak dále K tomu dodává »Trautenauer Wochenblatt«a »Zvědavci by snad rádi zvěděli, kterou účelnou práci má geniální radikál na mysli, zda prác národní, kterouž konati nechává prokrokářůn aneb práci dle theorie Schenkovy. Nepatří-lid blázince, kdo za pomoci porodních bab chc zachrániti nerozdělené Čechy pro Němce ?« — Kvitujeme, ale není tomu dávno, co i pokro- kářské listy z těch 21 difference — v pravde jsou to jen dvě desetiny procenta — vyvozovaly důsledky a těšily se na dobu, kdy bude v této zemi Němců víc než Čechů. Co znamená při 4 millionech 8000 lidí za deset let? V jeďiném vojště nám zkonfiskováno způsobem, jímž se v Rakousku za pomoci »řeči obcovací« zjišťuje národnost, aspoň 20.000 lidíl
Wolfův Wolit Rothbergr Schön Němec Čecho Schenkův Čechy Rakousko lidíl