3
masthead
13. listopadu 1901.
5
article
náhrady za všechny hmotné ztráty, a konečně
smlouva, zaručená Franeií i Ruskem.
jež by Burům poskytla bezprostřední
autonomii i všechna práva samospráv
pod vlajkou Afrikandrů, začež by Bu-
rové Witwaterrand a zlatá pole od
stoupili Anglii, což by pokládati se mělo za vá-
lečnou náhradu, se strany Burů poskytnutou.
Z Haagu, 12. listopadu. (C.-B.) Krüge
přijal včera v Hilversumu Walmoransa. V pří-
čině pobytu presidentova v jižní Francii neučinéno
dosud žádné rozhodnutí.
Z Preterle, 11. listopadu. (C.-B.) Lord Kit-
sbener telegrafuje: Od poslední zprávy různých od-
dělení bylo do dnes 68 Burů zabito, 105 raněnoa
104 zajati; 44 se jich vzdalo.
V západním Transvaalsku operuje lord Me-
thuen proti Delareyi a Kempfovi.
Na severovýchodu Oranžska shromážďují s
Burové opět pod Devetem. Britské oddíly vytáhly
proli nim a rozehnaly je na jih Oranžska. Toto je
nepřítele skoro na dobro prosto.
Generál French oznamuje z Kapska, že
Fouché a Wyburg skrývají se dosud na severo-
východu. Menší houfce maroderů pronásledují se
k západu.
Theron a Marits odtáhli jižně od našich
oddělení a postupují na Clamvilliam, Marits napadi
7. t. m. Tiquetberg, ale byl snadno odražen. Nepřá-
telské oddnly, jež byly ze středu vypuzeny, shro
mážďojí se u Kalvinie,
Kempf
Burová
Devet
French
Fouché
Wyburg
Tiquetberg
Kalvinie
Rusko
Anglie
Haag
Hilversum
Francie
Oranžsko
Kapsko
Kita
Afrikandr
6
article
Telefonické zprávy,Nár. Listů.“
Telefonické zprávy,Nár. Listů.“
Nové souručenství proti Čechům.
Z Vídně, 12. listopadu. Němci na le
vici budují nové souručenství, jehož účast
níky mají býti: německý velkostatek, něme
cká strana pokroková, německá strana lidová.
křesťanští sociálové a — Všeněmci. Buduj
souručenství to proti osvětovým požadavkům
všech národů neněmeckých, zvláště Čechů.
Kdyby šlo dle přání »Deutsche Ztg.« byli by
do něho pojati také němečtí klerikálové. Vy
jímaje Všeněmce, jsou strany ty ochotny
povoliti panu dru. Körbrovi di
sposiční fond, prohlásíli a za-
váže-li se co nejurčitěji, že od-
mítne a limine všechny kulturní.
školské a národní postuláty ve-
škerých národův neněmeckých.
Čecho
Němec
Körbr
Vídeň
Deutsche Ztg
7
article
Jsou ve spolku tom tedy, jehož účelem
jest zachovati Rakousko, jakým jest dnes,
s jeho nadprávím pro Němce a s jeho křiv-
dami pro všechny kmeny ostatní, také strany
německé, které nepočítají se do kategorie
stran zpátečnických, jakou jsou antisemité
jakou jest katolické centrum, nýbrž strany,
které se holedbají veřejně a pořáde svým
liberalismem, svým pokrokem, lidovýma
moderním smýšlením. Co však tyto strany
všechny vesměs bez rozdílu žádají jako cenu
za své hlasy pro disposiční fond, jest nejen
stagnace nýbrž čiročirá reakce! Nic jiného
nechtějí, leč aby stát na povel německé
minority zastavil veškeren pokrokový vývoj
a rostl, a tím také život všech národů neně
meckých a tak petrifikovati nynější stav
nynější državu a výsady Němců, nynější
ponížení a pokoření všech ostatních oby-
vatelů.
Toto bezpříkladné a nehorázné naléhání
Němců, které jest svědectvím, že jich zpup-
nost a zběsilost dosáhla paroxysmu, na ja-
kém byli po pádu hr. Taaffa a na počátku
ery koaliční, jest však zároveň důkazem, ž
Němci rakouští jsou nasyceni ne na dobu
dozírnou, ale na celé století. A protože jsou
nasyceni oni, ba přesyceni — nechť ostatní
jsou odsouzeni státem a jeho správou k po-
stu, hladu, lačnění.
Němec
Taaff
Rakousko
8
article
Takový jest liberalism německý, taková
jest spravedlnost německá! Taková jest
velkodušnost vítězů německých, před kterými
bylo kapitulováno předloni, v naději a v oče-
kávání, že se ukáží smírnými, pokoje milov-
nými.
Rádi viděli bychom věru vládu rakou-
skou, kdyby záležela ze samých nejvýstřed
nějších Němců, která by — nemluvě o tom
že by chtěla — mohla přistoupiti na šílený
tento program, která by se odvážila před
stoupiti před ostatní národy a jim říci: »Ne-
dám vám žádné ústavy vzdělavací, ba zavru
vám ještě ty, které máte, jako brněnskou
techniku českou, protože si to přeje německá
obstrukce, zpitá svými úspěchy, ale daně
platit, vojáky dodávat musíte. Všechen váš
kulturní vývoj ode dne, kdy se povolí dispo-
siční fond německými stranami, bude veskrz
ochromen, protože tomu chce a to velí men-
šina v zemích koruny české. Ale všechny
povinnosti ke státu, jenž odpírá vám, čeho
k životu potřebujete nezbytně, konati při tom
musíte přecel
Není pouhým zdáním, nýbrž trudnou
pravdou, že takovými pretensemi německý
národ zápasy v tomto státě nedohání teprve.
nýbrž dohnal již fakticky do krajnosti, že
neodbytně tlačí se do popředí všech politi-
ckých problémů rakonských otázka: zda
v mnohonárodním a různojazyčném státě, ve
kterém národové neněmečtí mají převahu,
ve kterém vyprostili se národové tito vlast-
ními silami z pout politické a kulturní pod
řízenosti, v nynějším stadiu, v nynějším věku
takový stav jest udržitelným?
Němec
9
article
Němci odpovídají: že musí býti udržen
třeba násilím. My však odpovídáme: Vývo
veškerých národů rakouských, v první řad
národů dosud odstrkovaných, musí se bráti
cestami přirozenými a vláda, která vykoná
vati chce poslání státu rakouského, musí tuto
cestu hledati, najíti, uvolniti a zabezpečit
pevně, odhodlaně a neohroženě proti všem
škůdeům.
K jakým pošetilostem a zvrácenosten
spějí Měmci, vidno z následujících fakt:
Němečtí posluchači a těž pro-
fessoři pociťují věči jinonárod
ním studujícím i vůdcům krajn
nesnášelivost. Ale jakmile s
tito řeknou: tož půjdeme odtu
jinam a založíme si doma sve
učeliště, volají Němci: Oho, to
my nedovolímel
Podle diktátu německého jest tedy si-
tunce taková: u Němců studovatí a předná-
šeti nesmí a vlastní ústavy zřizovati také
ne! Úděl, který by Němci rádi připravil
národům neněmeckým a jich příslušníkům,
jest politickou porobou, jest duševním
otroctvím.
Tentýž den však, kdy Němci se usnesli
položiti dru. Körbrovi podmínky, jichž dosah
a povahu jsme právě vyložili: žádnou tech-
niku a žádnou universitu, žádnou vysokou
školu pro Neněmce, podal p. dr. Schalk
dnes návrh — na zřízení německé medicin-
ské fakulty v Linci! Pro Němce tudíž
otevříti stavidla, by státní po-
moc tekla plným proudem, pro
Neněmce však je spustit, aby ne
dostali ani kapky.
Němec
Měmec
Körbr
doktor
Schalk
Linec
Neněmka
10
article
Nechce-li vláda pozbýti poslední špetky
vážnosti právě nyní, kdy německá hrabivost
dostupuje absurdnosti, nemůže se, jako vláda
rakouská, stotožňovati s německými stra-
nami; musí hledati naopak cesty k národům
neněmeckým, zvláště a zejmena k národu
českému. Nechce-li hledati však tyto cesty.
pak musíme, protože bez Čechů není parla-
mentu, protože bez českého ministra krajana
není kabinetu Körbrova, položiti s celou roz-
hodností a s celou opravdovostí otázku:
»Jeli pravda, že chce dr. Körber parla-
ment?« A na druhé straně položiti musíme
otázku další: »Kdo chce rozbiti říšskou
radu? Kdo chce přivésti katastrofu? Kdo
chce vydati v šanc systém konstituční a
parlamentní?«
Odpověď ke všem otázkám těm jest
jasna a snadna.
Arcibiskup žalobníkem.
Z Olomouce, 12. listopadu. (Zvl.
telgr. »N. L.«) Dnes odpoledne koná se před
zdejším okr. soudem přelíčení s redaktorem
»Práva Lidu« Ant. Němcem a býv. posl
říšským Schrammlem z Ústí pro urážku na
cti arcibiskupa dr. Kohna, jíž prý se dopu-
stili tím, že vinili jej na protestní protikleri-
kální schůzi zdejší z nekřesťanského jednání
a z nepřátelství k dělnictvu.
Čecho
doktor
Körber
Antonín
Němec
Kohn
Olomouc
11
article
Příští týden bude pak projednávána ob-
žaloba téhož arcibiskupa proti redaktoru
»Pozoru« pro zanedbání povinné péče, po
něvadž list ten napsal, že dr. Kohn dal du
chovním diecese své pořádati sbírky ve
prospěch pořádání německého sjezdu katoli
ckého.
Klub konservativního velkostatku
Z Vídně, 12. listopadu. Klub konser
vativního velkostatku konal dnes odpoledne
poradu, ve které se usnesl hlasovati prot
pilnému návrhu posl. Romanczuka ve -pří
čině zemských voleb haličských ze stejných
důvodů, ze kterých hlasuje proti pilnosti
návrhu klub poslanců českých. Klub roz-
hodl se povoliti předlohu, kterou se
zvyšuje poplatek na jízdní lístky z osobní
dopravy. Pokud se týče stanoviska klubu
k položce »Disposiční fond«, uloženo bylo
zástupcům strany ve výboru rozpočtovém,
hr. Pálffymu a hr. Wolkensteinovi, hlasovati
proti disposičnímu fondu.
doktor
Kohn
Pálffy
Vídeň
12
article
Abrahamoviez a Vasilko.
Z Vídně, 12. listopadu. V řeči, kterou
dnes promluvil bývalý president poslanecké
sněmovny David Abrahamovicz za debatyo
haličských volbách, pravil o poslanci Miku-
láši Vasilkovi, že tento jest commis voyager
všude tam, kde jde o různice národní. Výrok
tento posl. Vasílka urazil a poslal proto
k posl. Abrahamoviczovi posl. Hořicu a dra.
Korola se žádostí za vysvětlení. Posl. David
Abrahamovicz prohlásil co nejurčitěji, že
slova jeho byla jen řečnickou frasí
a že jest dalek všelikého úmyslu posl. Miku-
láše Vasilka jakýmkoli způsobem urážeti
Oba svědkové potom odvětili, že tím prohlá-
šením jsou spokojeni.
Z německého tábora.
Z Vídně, 12. listopadu. Německá
strana pokroková usnesla se for-
málně hlasovati pro disposičn
fond.
Z Vídně, 12. listopadu. Svaz německé
strany lidové v dnešní schůzi zabýval se
pozváním všeněmeckých poslanců ke spo-
lečné poradě o otázce brněnské české tech-
niky a usnesl se na této resoluci: »Svaz ně
mecké strany lidové věnoval opělně potřeb-
nou pozornost otázce trvání české techniky
v Brně, jako vůbec všem ústupkům, učině-
ným Slovanům. Svaz oceňuje neobyčejnou
důležitost všech těchto otázek pro Němectvo
v Rakousku a otázky české techniky pro
Abrahamoviez
Vasilko
Abrahamovicz
Mika
Hořica
Korol
Posl
Vídeň
Brno
Rakousko
poslanecký sněmovna
svaz německý strana
13
article
Němce moravské zvláště a hodlal proto za-
ujati nejrozhodnější stanovisko proti této.
jakož i jiným položkám rozpočtu. Svaz ně-
mecké strany lidové podřizuje — jako vždy
— stanovisko strany zájmu německému.
chápe se také nyní rád této příležitosti, aby
se členy ostatních německých stran se do-
hodnul k dosažení konečného postupu v otáz-
kách národních. V tomto smyslu vítá svaz
německé strany lidové, jako vždycky, také
dnes jednomyslný postup německých poslanců.
k jakémuž jsme již několikráte, avšak po
hříchu marně, podali podnět. Členové ně-
mecké strany lidové účastní se, pokud ne-
budou jinými poradami zaměstnáni, schůze-
na níž bude jednáno o české technice v Brně
Posl. Albrechtovi uloženo, aby vyložil stano-
visko strany ve schůzi této a aby podalo
výsledku jejím zprávu. V debatě byla o otázce
té úplná jednomyslnost.«
Z Vídně, 12. listopadu. Německo-
pokroková strana zabývala se dnes
postavením k disposičnímu fondu.
Všichni členově vyslovili se v ten rozum, že
musí být od vlády stůj co stůj žádáno, by
nečinila žádných ústupků národních. Před-
sednictvu bylo uloženo, by vešlo ve styky
po té stránce s ostatními stranami něme
ckými a přistoupilo ke vládě.
Co se týká výzvy, učiněné Všeněmci ke
společné akei proti české tech-
nice v Brně, usneseno, že akci tu za-
hájí strany německého souručenství samy
a přiberou ostatní strany německé.
Pod bičem Schönererovců.
Z Vídně, 12. listopadu. Stalo se, jak
jsme očekávali. Německé strany, nalezající
se mimo všeněmeckou jednotu, daly svým
členům volnost, aby navštívili dnes večer
konanou poradu, svolanou všeněmeckým sva-
zem proti české technice brněnské. Toto
rozhodnutí stalo se na schůzi předsedů
klubu levice. Tam bylo praveno, že ně-
mečtí poslanci mají prostě podněty, dané
na poradě svolané Všeněmci, vziti na vědo
Němec
Posl
Albrecht
Brno
Vídeň
Schönererovec
14
article
most a nezúčastniti se hlasování. Zároveň
bylo vysloveno, že strany německého sou
ručenství již na počátku nynější kampaně
zaujaly k brněnské technice české stano-
visko zamítavé. Konference klubů vítá pod-
nět, daný v té věci s jiné strany německé.
Milerády jsou prý ochotny strany, spolčené
v německém souručenství, v odporu proti
české technice jíti společně se Všeněmci.
Porada, svolaná všeněmeckým
svazem, konala se večer o 8. ho-
dině ve výboru železničním, který
se nalezá zrovna naproti výboru rozpočto-
vému. Dostavilo se na 80 poslanců. Veškeř
Všeněmci se Schönererem v čele, který zářil
radostí, že na jeho povel přišlo tolik Němců,
velká vétšina německých lidovců, z německé
strany pokrokové Menger, Marchet, d'Elvert,
Götz, Primavesi a Klein.
Němec
Menger
Marchet
Götz
Primavesi
Klein
d ' Elvert
15
article
Poslanec Bareuther učinil následu
jící návrh:
»Němečtí svobodomyslní (1111!) poslane
zde shromáždění usnášejí se, aby osvědčil
německé souručenství a aby podle své po-
vinnosti učinili přítrž ustavičnému odněmčo
vání školství rakouského: všechny položky
rozpočtu, které týkají se české tech
niky brněnské, zřízené na základě nej
vyššího nařízení ze dne 19. září 1899, vy
loučiti z jednání a usnešen
o rozpočtu, dokud nebude říšské radě
stejně jako při universitách zajištěno zákono-
dárné právo také na ostatních školách vy-
sokých a dokud nebude schváleno zřízení
české techniky brněnské zákonem.«
Posl. Albert pravil: Dnešní schůz
splněna byla dávná tužba německých lidovců.
kteří si přejí, aby všechny německé zájmy
byly opatřovány za shody všech německých
stran. Posl. D'Elvert a Menger pro-
jevili souhlas s návrhem tímto. Mluvili ještě
Schalk a Wolf. Zástupcové jednotlivých stran
prohlásili, že podají ve svých klubech zprávu.
aby ony samy se usnesly. Až se to stane.
bude nová porada o této věci. Svolati ji má
dr. Beurle z německé strany lidové.
Bareuther
Posl
Albert
D Elvert
Menger
Schalk
Wolf
Beurle
16
article
Účastníci takové schůze s takovými ten-
dencemi a takovými návrhy opovažují se
ještě zváti se svobodomyslnými. S takovými
lidmi se má dělati vyrovnání na Moravěl
Technikové a vodní stavby.
Z Vídně, 12. listopadu. Deputace
vídeňských městskýchtechni ků
odebrala se dnes k ministerskému předse-
dovi se žádostí, aby při zřízení ředitelství
pro stavby vodních cest byl vzat první zře-
tel na techniky. V poslední době rozšiřo-
vány totiž různé zprávy mezi techniky, že
při obsazení hlavních míst na ředitelství tom
bude dána přednost právníkům. Ministerský
předseda dal deputantům příznivou od-
pověd.
Universitní otázka.
Z Vídně, 12. listopadu. Do sněmovny
dostavila se dnes deputace českých, slovin
ských, chorvatských a srbských posluchačů
na vysokých školách vídeňských a štyrsko
hradeckých. Odevzdala poslancům jihoslo
vanským pamětní spis za zřízení jihoslovan-
ské university a protest proti zřízení vlašské
university v Terstu, kterýžto však není na
mířen proti zřízení vlašské university vůbec.
ch. Z Iušpruku, 12. listopadu. Ně-
mecko-liberální studenti zdejší university
usnesli se na následující resoluci: »Německé
studentstvo vyslovuje se rozhodně proti
utrakvisování inšprucké university a pokládá
kromě toho celou otázku vyšších škol za
část rakouského problému jazykového. Žádá
proto německé poslance, aby pracovali
k úpravě otázky inšprucké university, kterou
by byla chráněna práva německého lidu
i vědě vyhověno. Až do ukončení úpravy
této olázky pokládá studentstvo za ne-
zbytné:
1. aby na příště žádný vlašský docen
nebyl připuštěn k habilitaci na universitě
inšprucké; 2. aby docenti na inšprucké uni-
versitě, přednášející výhradně vlašsky, ne-
spolupůsobili při zkouškách německých stu-
dujíeích; 3. aby zachován byl i na dále
německý jazyk jako úřadní jazyk uni
versity.
Technik
Vídeň
Terst
Iušpruk
17
article
Přednášky na universitě budou zahájeny
bezpochyby ve čtvrtek. Němečtí student
nebudou již proti doc. Menestrinovi demon-
strovati, bude-li senát zmíněné požadavky
podporovatí a vystoupí-li rozhodně proti even-
tuálním demonstracím vlašských studentů.
K. Ze Lvova, 12. listopadu. Zdejší
akademická mládež usnesla se o resoluci,
v níž žádá se o zřízení druhé stolice pro
polštinu a polskou literaturu na zdejší uni-
versitě. Zároveň projevena účasť studentům
v Poznaňsku odsouzeným.
Deputace.
Z Vídně, 12. listopadu. Do sněmovny
poslanecké dostavila se deputace z řízencu
státních telefonů. Posl. Hořica
představil ji předsedům klubů pravice. Jme-
nem klubu českého slíbil posl. Pacák, že
oprávněné požadavky její jest klub ochoten
energicky podporovati.
Vyznamenání.
Z Vídně, 12. listopadu. Generálnímu
inspektoru u rakouských železnic Gustavu
Gerstlovi udělen byl řád železné koruny
II. tř. a vrchnímu inspektorovi Karlu W er-
nerovi rád železné koruny III. tř.
Nepokoje v Uhrách.
ch. Z Pešti, 12. listopadu. Z Rešice
sděluje se sem, že došlo tam k nepokojům
dělnickým, při nichž užilo četnictvo zbraně.
Několik osob bylo těžce zra-
něno. Četnictvu tamnímu poslány posily
K obecním volbám v Prusku.
n. Z Berlína, 12. listopadu. Při vče-
rejších volbách do obecního zastupitelstva
v berlínském předměstí Schönebergu dobyli
socialisté čtyř mandátův.
Menestrin
Posl
Hořica
Pacák
Gerstl
Lvov
Poznaňsko
Vídeň
Uhry
Pešť
Rešice
Prusko
Berlín
obecní zastupitelstvo
18
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Porady rakousko-nherské.
Z Vídně, 12. listopadu. (C.-B.) Uher
ský finanční ministr Lukacs přibyl sen
dnes odpoledne z Pešti.
Velvezírát turecký.
Z Cařihradu, 12. listopadu. (C.-B
Úřad velvezíra nebyl dosud obsazen.
Konflikt francouzsko-turecký.
Z Cařihradu, 12. listopadu. (Č.-B.
Otázka odškodného francouzského státního
příslušníka Vareala, koncesionáře podniku
k vysušení bažin v Ada Bazaru, není pojata
do ústupkův učiněných Francii, poněvadz
Porta a Vareale se dohodli dříve, než po-
měr mezi Tureckem a Francií byl zkalen.
Nábřežní společnost byla definitivně dosa-
zena ve svá práva. Co se týče ujednání uči-
něného mezi Portou a společností o prodeji
nábřeží tureckou vládou během roku, ne-
bylo toto ujednání předmětem sporu. Poža-
davek Lorandův v obnosu 344.445 tureckých
liber bude zaplacen měsíčními splátkami po
21.000 liber, počínaje dubnem příštího roku,
požadavek Tubinův v obnosu 160.000 tu-
reckých liber rovněž měsíčními splátkami
po 10.000 liber a to poukázkami na celní
příjmy.
Z Paříže, 12. listopadu. (C.-B.) V mi-
nisterské radě podával ministr Delcassé ob-
jasnění o posledním období franko-tureckého
konfliktu i potvrdil, že sultán všecky poža-
davky francouzské republiky ve příčině zá-
konného uznání francouzských ústavů v Tu-
recku přijal a že diplomatické styky mezi
Francií a Tureckem byly opět obnoveny.
er. Z Paříže, 12. listopadu. Příčina,
proč loďstvo francouzské ustoupilo od Mity-
lene, jest zde veřejným tajemstvím, ale
listy z vlastenecké diskretnosti nepojedná-
vají již o ní. Constans stůně od dvou dnů
chřipkou. Odjezd jeho do Cařihradu ohla-
šuje se pro konec tohoto týdne, ale nikdo
nevěří, že by Constans zůstal dlouho ještě
kollegou Zinověva.
Uher
Lukacs
Constans
Zinověv
Vídeň
Pešť
Cařihrad
Francie
Turecko
Paříž
Mito
19
article
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 12. listopadu. (C.-B.) Sně-
movna poslanecká pokračovala v rokování
o předloze o námořnictvu obchodním. Posl.
Castelin navrhl, aby udělování prémií
pro lodi, v cizině vystavené, jež zrušeno bylo
včerejším přijetím návrhu Mahyova, bylo
opět do zákona připuštěno s podmínkou, že
rejdaři neb správní radové dotyčných spo-
lečností jsou Francouzi. Zpravodaj i ministr
Millerand žádají za připuštění debaty
o návrhu tom, někteří řečníci opírají se ale
tomu, poněvadž má se tím docíliti usnešení
odporujícího včerejšímu rozhodnutí sněmov-
nímu. Posl. Castelin hájí návrhu svého.
Millerand podporuje jej. Konečně by!
návrh ten 272 hlasy proti 255 přijat.
Nepokoje ve Španělsku.
Z Madridu, 11. listopadu. (C. - B.)
V Tribesu došlo za voleb k vážným nepo-
kojům. Strany házely po sobě kamením
střílely po sobě. Volby musily býti zasta-
veny.
Z Barcelony, 12. listopadu. (C.-B.)
Manifestanti pokusili se vniknouti do míst
ností katalonské ligy, aby napadli katalon-
ského poslance Roberta. Policie je rozptýlila.
při čemž někteří z nich byli raněni a ně
kolik jich zatčeno.
Posl
Castelin
Francouz
Millerand
Robert
Paříž
Španělsko
Madrid
Barcelona
20
article
Z belgické sněmovny.
Z Brusselu, 12. listopadu. (C. - B.)
Sněmovna poslanecká zvolila na místě do
savadního předsedy de Sadeleira, jenž se
hodnosti té vzdal, místopředsedu Schol-
laerta 65 hlasy pravice za předsedu. Le-
vice odevzdala 44 prázdných listků.
Námořní sdružení.
Z Berlína, 12. listopadu. (C.-B.) Večer
přijede do sídelního paláce kníže mo
nacký a přednese německému císaři svů
projekt na námořní sdružení.
Německé vyslanectvo v Londýně.
Z Berlína, 12. listopadu. (C. -B.
Vilém II. přijal 30. m. m. podanou žádost
německého vyslance v Londýně hr. Hatz-
feldta- Wildelnburga za sproštění
z úřadu a za přeložení na odpočinek. V do-
tyčném listu císařově projevuje se hr. Hatz-
feldtovi dík za jeho výtečné služby, kteréž
za 44leté činnosti své v různých úřadech
jako st. tajemník a vyslanec v Madridě,
Cařihradě a Londýně vykonal a propůjčuje
se mu řád pruské koruny.
Spor kolumbijsko-venezuelský.
Z Nového Yorku, 12. listop. (C. - B.)
»New-York Herald« sděluje z Bogoty: Ko-
lumbie přijala zdejším čilským
vyslancem nabídnuté prostřed-
kování. President venezuelský Castro od-
pověděl na tutéž nabídku, že přijímá ji s pod-
mínkou, že Kolumbie poskytne dostatečnou
záruku a že nezapomene na odpověď Castrovu
panamerickému sjezdu v Mexiku, v níž se
žádalo zadostučinění za vpád do Venezuely
a za náhradu škod způsobených. Předseda
kolumbijský Marraguin odpověděl na zpro-
středkovací návrhy panamerického sjezdu, že
Kolumbie přeje si přátelského vyřízení svých
stížností, jež namířeny jsou jedině proti vládě
Castrově. Kolumbie má 1600 vojáků svých.
teprve nedávno ozbrojených, na stráži na po-
mezí venezuelském.
Sadeleira
Vilém
Castro
Castrův
Marraguin
Brusel
Berlín
Londýn
Madrid
Cařihrad
Nový York
Bogota
Kolumbie
Mexiko
Venezuela
ko
NewYork Herald
21
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
n. Z Plzně, 12. listopadu. (Telefonogram
»Nár. Listů«.) Správní výbor měšťanskéh
pivovaru usnesl se, že bude vypláceti pravo-
várečníkům o 1000 K více, tedy 11.600 K.
Podilníků měšťanského pivovaru je celkem 250
bude tedy vyplaceno z letošního zisku 2,900.000
K. Vedle vyplaceného zisku má závod velké re-
servy. Jeden várečný podil, nehledě na cenu
domu, cení se na 200.000 K, tedy celkový zá-
vod na 72,000.000 K.
x. Z Vídně, 12. listopadu. (Tlgrm. »Nár
Listů.«) Dnes pokračováno v poradách cukro-
varů a rafineril oobnově ka
telu. Shody opětně nedosaženo. V po
radách pokračeváno bude koncem tohoto měsíce
Kartel cukrovarní vyprší 1. listopadu r. 1902
st. Z Pešti, 12. listopadu. (Zvl. telegr
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000-
Ceny beze změny. Platila: pšenice tisská
79 kg K 8.85, 78.5 kg K 8.60, zlutá 66.5 k
K 8.45, solnocká 78.5 kg K 8.80, stolno běle
[hradská 78 kg K 8.7214. 76 kg K58.521, tolen-
ská 78 kg K 8.7215, horňácká 80 kg K 8.80,
79 kg K 8.70, pešťská 78.5 kg K 8.65, 78 k
K 8.55, 77 kg K 8.40, tur.-bečská 77.7 kg K
8.70, sv. Tomášská 75.6 kg K 8..60, sivačská
75 kg K 8.65, elö-salašská 76 kg K 8. 60.
bečkerecká 76.6 kg K 8.55, skladní 76 kg
K 8.351% na čtvrt léta; žito K 6.95—7 10,
deb recínská K 6.50; kukuřice (více o 5 bo
5.50, nová K 4.65, na pros. K 4.80.
Termínový obehod byl z po-
čátku pevný, potom ochablý.
K večeru znamenala pšenice na duben
1902 K 8.69, na říjen 1902 K 8.10, žito na
duben K 7.38; oves na duben K 7.49; ku-
kuřice na květen K 5.56; řepka na srpen
K 11.90.
K Podilník
Platil
Plzeň
Vídeň
Pešť
kg
22
article
Sádlo smluveno po K 55.—; jiné zbož
Sádlo smluveno po K 55.—; jiné zbož
bez odbytu a změny.
Počasí pěkné.
Ze Subotiště, 12. listopadu. (C.-B.) T -
várník strojů Karel Mayer, chef firmy
Mayer a syn, zastřelil se odpoledne ve své
kanceláři pro finanční nesnáze.
Z Berlína, 12. listopadu. (C.-B.) Spol-
ková rada schválila dnes návrh
výborový vpříčině osnovy zákona
o celním tarifu, jakož i celní tarit
— Jednání o celním tarifu ve výboru
spolkové rady vykazovalo prý různé zájímavé
podrobnosti. Státní tajemník pro finance Thiel-
mann a ministr obchodu Möller pronesli prý
námitky proti jednotlivým položkám, není ale
známo, zdaž cla obilní byla pozměněna. Říš-
skému sněmu německému bude prý předloha
ještě koncem t. m. podána.
Z Nového Yorku, 12. listopadu. Smýšlení
napjaté. Pšenice na prosinec 781/2, pšenice
na březen —.—, kukuřice na prosinee
661/2, oukr muscovados 3.25, bavlna 714/10.
— Na peněžní burse závěročné smýšlení
slabě.
Sádlo
Mayer
Möller
Subotiště
Berlín
Nový York
spolkový rada
Thielmann
23
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z trhů obilních. Počasí bylo většinou zamra-
čené, později se však vyjasnilo, ale temperstura
silně klesla. V noci byly lehké mrazíky. Stav vody
klesl. Podzimní osení je všude uspokojívé. Na trzích
zahraničních zahostilo se opět smýšlení pevné a
také obchod se valně zlepšil, k čemuž arci zvláště
přispělo dostavivší se chladné počasí. Také v Americe
následkem slabších dovozů kursy stouply. V Anglii
bylo smýšlení rovněž pevné, poptávka byla čilejší a
ceny stouply. Na trzích francouzských ustoupilo mdlé
smýšlení stýdnu předcházejícího též smýšlení pev-
nému a pšenice i mouka o 1/2 franku podražily.
V Německu musili konsumenti povoliti ceny až
o 4 marky vyšší. Na všech ostatních trzích na pev-
nině bylo smýšlení pevnější a ceny stoupaly. V Pešti
byl odbyt normální sice, ale také tam bylo smýšlení
po celý týden pevné a vyjímaje jedině oves všechny
druhy zboží podražily. Trh s pšenicí byl zahájen
smýšlením pevným, jež dodrželo až do konce.
Koupěchtivost nebyla sice zvláště velká, ale ani
nabídka nebyla přílišná, proto bylo vyšším požadav-
kům mlýnů vyhověno. Denní obraty byly ostatně
jen skrovné a obnášely celkem asi 190.000 q. při
čemž ceny o 20 h podražily. Od delší doby objevila
se opět cena 9 korun. Ka konci týdne se smýšlení
uklidnilo a ze zisku docíleného přišlo 5 h na zmar.
Amerika
Anglie
Německo
Pešť
24
article
Týdenní dovoz obnášel 197.000 q a vyvezeno bylo
930 q. Žito bylo po celý týden pevné. Nabídka byla
sice dosti dobrá, ale pro místní spotřebu byla lepší
poplávka a ceny o 10 h stouply. Dle jakosti bylo
placeno (za 50 kg) K 6.90—7.10. Ke konci týdna
však i zde se smýšlení uklidnilo a ceny o 5 h zla
ciněly. Po ječmeni byla poplávka rovněž lepšía
podražil o 10 h. Dle jakosti znamenal K 5.90 —6.35
na dodání z Pešti. Ke konci týdne poptávka klesla
a smýšlení ochablo. Oves byl jen slabě nabízen, ale
také poptávka byla skrovná. Smýšlení bylo přes to
pevné a ceny zůstaly téměř nezměněny. Ke konci
týdne bylo smýšlení klidnější. Obraty obnášely asi
4000 q a placen byl z Pešti dle barvy a čistoty
K 7.05—7.50. Cizího zboží, rumunského a srbského,
bylo prodáno několik vagonů za K 6.85— 6.95.
Kukuřice stará podražila o 10 h a šla i za tuto
cenu dobře na odbyt. Placena byla z Pešti K 5.50.
Kukuřice nová, po níž rovněž poptávka vzrostla
podražila o 25 h. Placena byla na listopad K 4.50,
na prosinec až K 4.65. Řepka byla bez obchodu.
Na srpen 1902 znamenala K 11.80—11.90. Za lníně
placeno bylo K 15—16. Konopí bylo mdlé a docílilo
na dodání z Pešti K 9..25—10.—. Za proso uherské
placeno bylo K 4..40—4.50, za valašské K 4.50.
Vikev byla pevná a znamenala až K 7.75 parity
peštské.
Kontingentování daně akciových společ-
ností. Poslední akce o zmenšení zdaňovacího bře-
mene, uvaleného na akciové společnosti a zbraňují-
cího jich rozkvětu, vyvolaly řadu návrhů na odpomoc.
Řepka
Pešť
kg
K 4
25
article
Jedním z nejzajímavějších jest návrh na kontingento-
vání daně akciových společností. Návrh představuje
si provedení kontingenlace této tím způsobem, aby
byl poslední pětiletý průměr (při respektování změn
konjunkturních) základním obnosem, na nějž by stát
za všech okolností měl nárok a aby základ tento byl
ročně o 1.2 proc. zvyšován. Plus výnosu by se stranám
vracelo. Dálo-li by se tak poměrně nebo stejným
dílem, se zvláštním ohledem na slabší, bylo by
otázkou, které nyní dosud řešiti netřeba. Snad bylo
by však záhodno ve spojení s touto otázkou uvažo-
vati o případné partícipaci zemí na tomto výnosném
plus. Stísněný stav zemských financí myšlenku tuto
zrovna vnucuje.
Zrušeni termínového obohodu bursovního
s obilím. Známé prohlášení, kterým se vláda po-
stavila téměř bez výhrady na stanovisko obilních
velkofirem vídeňských, vyvolalo v zemědělských
kruzích patrný rozruch. Pochopitelně. Zrušení termí-
nových obchodů jest starým požadavkem rolnictva,
které se snaží dosíci značnějšího vlivu na úpravu
cen obilních a kterému právě bursovní obchod ter-
mínový stojí v tomto směru nejvíce v cestě. Štyrské
spolky hospodářské počínají již hromadnými peti-
cemi zahrnovati parlament. A po štyrských země-
dělcích dostaví se i rolnictvo ostatních zemí. Konee
konců dožije se pak pan Körber důrazné parlamentní
opposice zemědělců, kterou se mu pomocí tak hýčka-
ného velkokapitálu vídeňského stěží asi podaří odo-
lati. Prohlášení vládní jest novým kamenem úrazu
pro nepolitického a takě nehospodářského p. Körbra
Körber
26
article
Odvolané offertní řízení. Přinesli jsme ve
včerejším čísle zprávu o tom, že ministerstvem války
odvoláno bylo offerlní řízení o dodávkách pro stavbu
technické vojenské akademie v Mödlingu. Nyní jsou
známy i důvody tohoto překvapujícího činu. Dodávky
— odhadované na 4 mill. K — zadány totiž do-
datečně dvěma firmám, které se sice offertního řízení
zůčastnily, které však neučinily pro stát nejvýhod-
nějších nabídek. Jedna z uvedených firem jestv
Mödlingu, druhá — jak se samo sebou rozumí —
ve Vídni. Uvedený případ jest svého druhu, co se
týče státních dodávek, jediný. Jak patrno, chce i stát
nastoupiti cesty místního vlastenectví a podříditi se
podmínkám velikého vídeňského kapitálu. Jeho dů-
vody jsou krátky: staví se v Dolních Rakousích,
ergo mají býti příslušné dodávky zadány, jen firmám
dolnorakouským (rozuměj vídeňským). Že ate státní
centralism všemi silami staví a hromadí ústavya
úřady ve Vídni, že se ve Vídní podnikají luxusní a
nádherné stavby z peněz získaných na úkor potřeb
ostatních zemí, v prvé řadě zemí českých, to ovšem
vídeňskému průmyslu jest věcí vedlejší a vládám
také. Doufáme, že nespravedlivé jednání ministerstva
války a jeho nadržování vídsňským podnikatelům ne-
projde bez odezvy z kruhů parlamentních a to tím
spíše, že mezí bezdůvodně odmitnutými lepšímia
pro stát levnějšími offertami byla i nabídka pražské
renomované firmy.
Mödling
Vídeň
Dolní Rakousy
jestv Mödling