ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bb2e5c00-661b-11dc-bd70-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 76, org 5, work 7, person 73
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 10. září 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 250.
4 article
Na rauní a odpal. liaty přilohami (Naněný Obsoř ve střodu a „Lterární Huidka v pátek) předplácí ses Praze v administraei na měsíe na čtvrt lsta . . . . . 6 K — s drojí čonáškou na měsíe na čtrt leta vě aisjt: 7 K 5ok na měsle . . . . . . 2 K 30b Poštou: na měste reli. . . . . 3ke s dvojí zásilkou re ná Po třicetileté válce s českou pravdou! Pozejtří tomu bude 30 let, co památným vlastním reskriptem ke sněmu království če- ského J. V. panující král a císař slavněa milerád uznal státní právo království českého, i slíbil korunovační přísahou je stvrditi. — Jak byla by zkvetla naše drahá trojjediná vlasť a s ní celá říše habsburská za těch prošlých třicet let, jaký rozvoj utěšený všech dosud spoutaných schopností a sil většiny národů rakouských bylo by mělo v zápětí uskutečnění samostatnosti, svěprávy a své- zákonnosti zemí koruny české! Na přiro- zené, dějinné své základy znovu postavená říše byla by ze spokojenosti a svo- body svých národů čerpala věru zcela jiné mravné, duševní 1 hmotné síly, presen- tovala by se světu zcela jinou mohutností, než jakou vládne dnes za všeobecné nespo- kojenosti, nedůvěry a rozhořčenosti národů svých siovanských a především šestimilliono- vého národa českého, odsouzeného zde ještě ve století 20. k neulevujícímu, nejtužšímu zápasu obrannému za svůj život, za svou vlasť a za své dobré právo. A který to zloduch zkazil tehda svým zuřícím vzdorem jako svým úkladem zákeř- ným osvobozůjící to dílo? Kdo se to rou- havě opřel moudrosti panovníkově, aby zmařil obnovení státu českého a šťastné obrození Rakouska poctivou svobodou založenou na rovnoprávnosti, samosprávě a svézákonnosti všech jeho národů a historických vlastí?
Praha Rakousko Lterární Huidek Naněný Obsoř
5 article
Nezáleží na osobnostech, ale záleží na myšlence, jíž tehdejší ti škůdcové, ne- přátelé a bořitelé vyrovnání koruny s náro- dem českým slou žili. My Čechovéj hned tehda jasně a bystře postihli a z příma poctivě vládnoucím kruhům vídeňským před ní výstrahu dávali. Rozevřete tehdejší ročníky neodvislých národních časopisů českých, čtěte řeči ná- rodních našich poslanců a řečníků lidových: a shledáte, jak upřímně a neomrzele bylo tehda i napotom po tak bolestném zranění nás Rakousko českými hlasy před svr- chovaným nebezpečím svým var- váno, jak jsme mu po třicet let neustále uváděli na paměť patrné konečné cíle zdejších německocentrali- stických hegemonů, které v nestře- žené chvíli všeněmecké střelecké slavnosti ve Vídni byl již v r. 1868 vyzradil Nestor německých ústaváků Ignác Kuranda. Než, kde pak, aby Rakousko kdy dbalo pravdy české a dostalo oči!
Čechovéj Kuranda Rakousko Vídeň
6 article
Dalo se směrem zrovna opačným auerspergovskou persekucí národa našeho a chabrusem ku přímým volbám do centra- listického parlamentu vídeňského; hýčkalo své milé hegemony německé jako maďarské na úkor Slovanův od Sedanu jenom tím větší láskou, až dožilo se dne, kdy vítěz od Hradce Králové Bismark vjížděl jako trium- fator do pitomě jásající Vídně maje v kapse Andrássyovu smlouvu o spolku rakousko- německém na vzdor a obranu proti Rusku a Francii. Pro allianci tu měli býti získáni i Slované rakouští, zejmena my Češi: to bylo úkolem »fretovné« éry Taaffovy. Avšak zá- vistivý, nesnášelivý a zpupný duch německých hegemonů zle žárlil na každý ten drobeček skýtaný Staročechům za jich oddané služby politice trojspolkové: pro nevinná Stremay- rova nařízení jazyková strhl se týž korybant- ský hluk jako pro nařízení Badenova a Gautschova, a čím více mu terrorem jeho ustrašené vlády vídeňské od Taaffa až po Körbra povolovaly a hověly, tím více rostla,
Slovanův Andrássyův Slovan Čech Taaffův Badenův Gautschův Taaff Körbr Sedan Hradec Králové Vídeň Rusko Francie
7 article
bujela a prostopášila furie německých chau- vinův, až dospěla do — Aše. Ano, tam mohla minulé neděle moudrost rakouských státníkův sobě říci: Ipse feci! Tohle jsem si sama spískala, že mám dnes mezi Němci v Čechách na vybranou již jen mezi Pradovci nebo Schönererovci. Čím se ti dva němečtí sokové vlastně od sebe liší? Pouze a jedině tím, že jeden z nich (Prade) pracuje pro vše- německou myšlenku chytřejia potutelněji, druhý však (Schönerr s Wolfem) neomaleněji a nepokry- těji. Onen chce roztrhnout tisíciletou jed- notu království českého a zřídit na severu jeho novou samosprávnou uza vře- nou zemi německou — budoucí Šlesvig- Holštýn nebo Elsas Něm- cův: kdežto nedočkavý Schönerer baží. jak by co možná nejdříve vstrčil celou Cislajtanii od Krkonošů až po Terst v jícen své drahé všemat ky Germanie. Doufá toho docílit uzákoně- ním němčiny na jazyk statní, což jest přímo klassickým usvěd- čením těch Fürstenbergův, Bärn- reithrův a Chlumeckých, kteř o závod s Prušákem Schönere- rem usilují o povýšení němčiny na privilegovaný jazyk státn Rakouska. Teď je konečně samým Prusofilem Schö nererem prokázáno — pro koho všichn ti »umírněni« paladinové s tátní něm- činy zde pracovali a pracují »Pro krále pruského« — pospolitěa za jedno s vynálezcem hesla: »Los von Rom!« — Rozumí se, že budou se dnes proti tomu cnostně ohražovat jako proti zlovolne křivdě a pomluvě a že budou »toliko- pro německonacionální program Pradův: pro rozdélení Čech na oblast německou a smíšenou. Ale není-liž to čert jako ďábel, nepracuje-li stejně pro krále pruského liberecký parcelář jako a šský hltoun? A tu by »naše« šlechta k vůli vládě Körbrově mohla býti tak zaslepena. aby pomohla věci německých nacionálův?
Němec Wolf Fürstenbergův Bärn Prušák Schöner Aš Čechy Německo Terst Rakousko Los on Rom
8 article Útok na presidenta Mac Kinleye
Útok na presidenta Mac Kinleye Zraněný, ebo i Až po večer došlé zprá vy officiální tvrdí že stav Mac Kinleyův stále se lepší. Zprávy soukromé ujišťují však, že sdělení offieiální snad z ohledu na pacienta nebo z ohledu na bursu. na jejiž hausse jsou přálelé Mac Kinleyovi velmi interessováni, jsou zůmyslně do růžova zbarvena a že president ještě z nebezpečí nevyvázl. Roz- por tento rozřešiti mohou toliko zprávy dalšl. jichž dlužno tedy vyčkati. Lékaři shledali prý, že kule uvázla ve sva- lech zád. Razila si cestu směrem dolů, nepo- rouchala ale ani střev, ani prý ledvin. Střeva byla prý po otevření břicha, pokud to možno bylo, bedlivě ohledána a žádné zranění jich ne shledáno. Paní Mac Kinleyová přibyla už do Buffala. Při setkání jejím s manželem byli ovšem oba velmi pohnuti. Mac Kinley děl ale: »Musím býti stateční — bude to pro nás oba nejlépe.« Ostatně k Mac Kinleyovi, poněvadž každo rozčilení mohlo by se mu státi nebezpečným. připouští se jen málo osob. Po zranění svém zvolal prý Mac Kinley ještě též: »Bůh mu odpusť!« Jen choť Mac Kinleyova smi prý u něh denně — přes vlastní slabost svou — hodinu
Mac Mac Kinley Mac Kinleyův Mac Kinley Buffalo
10 article
prodleti. President jest prý velmi sanguinickýa stěží prý byl zdržen od toho, by mluvil s mi- nistry přibyvšími o záležitostech politických. Útočník. O úločníku Čolgašovi teprve nyní policie zjistila několik podrobnosti: Rodina jeho žije v Clevelandu a zúčastníla prý se též krvavých bouří za poslední stávky na pouliční dráze. Útočník sám byl koňařem v Detroitu. V Cleve- landu se narodil. Jest svoboden. Má dvě sestry a sedm bratří, otec jeho byl Polákem, z Ně- mecka přistěhovalým. Nevlastní matka prohla- šuje o Lvu Čolgašovi, že stal prý se anarchistou teprve, když před 3 měsíci opustil otcovský dům. Podle »Central News« prohlásil Čolgaš, že chtěl odstraněním presidenta zemi zbaviti trustu. Skutečně, jak již minule jsme podotkli, byl Mac Kinley pravým zosobněním bezohledného velkokapitalistického ruchu, v »trusty« a »ringy« milliony, ba milli- ardy v několika málo rukou soustředujícího. Byl proto v dělnictvu americkém vůbec málo obliben. Ostatně již v roku 1893, když kandi- doval podruhé na místo guvernéra v rodném státu Ohio, stal se předmělem atenltátu. Tehdy vrhl se na něj lodní strojník Petlerson a udeřil jej železným nástrojem do hlavy, ale rána neza- nechala vážných následkův. Přes to, že Mae Kinley do nedávna po- kládán býl za osobního poctivce, ano své doby obětoval i polovici jmění, aby zachránil přítele svého Forstra, tehdejšího guvernéra státu Ohio, poslední době kolovaly pověsti o jeho, třeba nepříměm, účastenství při nestoudnýeh podvodech bratra jeho Abnera Mae Kinleyea president byl proto předmětem ostrých kritik.
Polák Mac Kinley Mae Kinley Mae Kinleye Cleveland Detroit Cleve Ohio Central News
11 article
Španělský tisk, jak se z Madridu telegra- grafuje, odsuzuje ostře attentát, ale nieménů také Mac. Kinleyovu činnosť posuzuje co nej- ostřeji. Praví v podstatě, že Spojené s tá ty budou litovati někdy, že sledo- valy Mac Kinleyův imperáti sm jako snad prý jest nedaleka doba, kdy Spojeně státy uznají, že jeho presiden- ství bylo počátkem dukadence. Za to svobodní zednáři se Mac Kinleye zastávají, zvláště velmistr italský ch loží, Ernesto Nothan, zaslal jménem svobodných zednářů Ilalie americkému vyslanci vroucí soustrastnou depeši. Policie americká nyní prý zase objevíla spiknulí v Cincinnati. Čolgoš měl prý zabii Mac Kinleye již v táboře clevelandském, ale zdráhal se vzhledem na blizkost domova svého útok tam prověsti. V Cincinnati zatčeny 2a v Clevelandu 3 osoby. O případném nástupci Mac Kinleyově po- dali jsme již črt několik. Doplňujeme je tuto. Theodor Rossevelt počal politickou karriéru svou velmi záhy. Rychle prošel řadou důležitých míst a hned po válce americko-španělské zvolen byl 1898 guvernerem novoyorským a dvě leta na to za mistopředsedu republiky. Popularitu získal si zvláště ve zmíněné válce. Vystrojil zvláštní četu »rough riderů« (»ostrých jezdeů«), kteráž se zvláště při dobývání Santiaga na Kubě vy- znamenala. Rossevelt platí za energického, až i k násilnostem chýlicího se muže. Jako před- seda novoyorského policejního konsalátu vystu- poval enorgicky proti policejn korrupci. Sám jest velmi — i dle ameri- ckých pojmů — bohat a protož osobně o »trustů« a »ringů« neodvislejším.
Mac Kinleyův Mac Kinley Nothan Čolgoš Kinley Rossevelt Madrid Cincinnati Cleveland Kuba
12 article Následky attentátu?
Následky attentátu? Budou nepochybně pro svobody veřejné neblahé. V amerických listech již se nyní ohla- šuje, že bude zostřen zákon přistě- hovalecký a že bude poža dov á no
13 article
od přistěhovalcův mimo jině úřadní osvědčení, že nejsou pode- zřelí z anarchismu. »New-York Herald« volá dokonce po tom, aby s útočníky na presi- denty republiky naložilo se podle válečnéh prával
NewYork Herald
14 article Buffalo.
Buffalo. Buffalo v poslední době konkurovalo silně s Pattersonem, jakožto středisko anarchistův. Známý anarchista Jan Most, kterýž jak v Ně- mecku tak i v Americe dlouhou dobu pro sve agitace strávil v káznici, učinil v New-Yorku s listem svým »Freiheit« fiasko a přesídlil již v r. 1898 do Buffala, kdež se »Freiheit« nyní vydává. Most sám ale popírá všeliké styky s Czolgoszem. Ostatně jakožto dojista vzrušujícího attentátu čtenáře zajímati bude jistě i několik podrobnosti o velkém tomto prů- myslovém městě.
Patterson Jan Most Buffalo Amerika NewYork Freiheit Most
15 article
Buffalo leží v new-yorském státu v Sev Americe na řece Buffalo, která 3 km. od svého ústi do jezera Erie sluje Niagara. Má velm přiznivou polohu a jeden z nejlepsích přístavů na jezerech sev.-amer., pročež právem se na- zývá »královnou jezerních měst«. Vede 10zsáhlý obchod s dobytkem, zvláště pak s obilím. Brit- ské upravení řek Niagary a sv. Vavřince, jakož i zřízení (r. 1825) Erijského průplavu 550 km. dlouhého a jiných tří menších kanálů, kter zjednaly mu spojení jednak s Hudsonem, jednak s řekou Ohio a tou i s Mississippi, učinily Buř- falo hlavním tržištěm sousedních jezer. Avšak město na významu tom utrpělo zeleznými drá- hami, povstavšími (od r. 1862) za příčinou vzmáhajících se odvětví průmyslových. Z těch nejdůležitější je železářství; jsou zde i rozsáhlé loděnice, přádelny a četné pily. Buffalo rychle vzrůstalo, měloť 1508 obyvatelů (1810), 8653 (1830), 42.261 (1850), 117.714 (1870) 155.137 (1880). Je rozděleno na pět okresův a spravováno starostou a sborem starších, jenž voli se každého roku. Ulice jsou rovné a široké (Main Street 3 km. dl.) a čtverhranná náměstí stiněna řadami stromů. Z veřejných budov vy- niká radnice, vystavěná nákladem 2 mill. doll., dále celnice, pošta, státní arsenál a věznice. Dobročinnosti slouží ústav pro choromyslné, hluchoněmé, slepé a patero nemocnic; nábožen- skému povznesení přes 100 kostelů, z nichž několik římsko-katolických; vzdělání pak různá učilišté, 6 knihoven (Young Men's Association o 41.000 sv.) a několik vědeckých společnosti. Buffalo bylo založeno od Hollanďanů (1801) spáleno od Angličanů (1813); původně nazy valo se Nový Amsterodam (do r. 1821).
Brita svatý . Vavřinec Angličan Seva Amerika Buffalo Erie Niagara Hudson Ohio Mississippi čtverhranný náměstí Hollanďan Nová Amsterodam Buffalo km 8653 42.261 117.714 Young Mena ' s Association
16 article
Z Buffala, 9. září. (C.-B.) Zaslaného sem Edisonem Röntgenova aparátu bude jen tehdy použito, jestliže v bezprostřední blízkosti rány objevily by se povážlivé příznaky. Všechny evropské vlády poslaly již své soustrastné pro jevy. Král anglický, portugalský, italský, krá- lovna-vladařka španělská a sultán poslali osobně soustrastné telegramy, císař rakouský prostřed- nictvím vyslanectva. Z Buffala, 9. září. (C.-B.) O nemoci Mae Kinleyově se sděluje dále: Ačkoli presidentz počátku několik hodin po attentátu byl bez bo- lesti, přece později mnoho trpěl a v polo bez- vědomý stav upadl, jakoby byl již v agonii Jakmile nabyl vědomí, počínal si klidně a ne- dával žádné bolesti na jevo. Vynikající lékař. jak se sděluje, včera po důkladném prohlédnui presidenta nenalezl žádného nepříznivého při znaku. Z Buffala, 8. září. (C.-B.) Dle zprávy vy- dané večer spal Mae Kinley klidné, celkem as 4 hodiny od 9. hod. dopolední. Všichni pří- tomní lékaři prohlásili stav jeho za uspo- kojivý.
Röntgenův Buffalo
17 title
Telegramy.
18 title
Rossevelt.
19 article
V drobněm prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . . . . ns z Ve úilialkách na venkově- ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inseráty platí se hatově napřed. Předplaconí a inrerty přljímá sdminl- stzace v Mariasské ulici č. B. Tam nscházalí se též redakce. tiskárns a ezpedice „Národnich Listů“. Bukopisy se nevracejí. 10h
Mariasský ulice
20 article
Z Buffala, 9. září. Všichni členové vlády až na státního ministra Haye a na tajemník námořnictva Longa sem přibyli. Bylo jednáno o tom, má-li náměstek presidentův Rossevelt cho- rého presidenta zastupovati. Bylo ujednáno, že nestane-li se něco neočekávaného aneb neod- kladné řízení pro zahraniční zápletky, k zastu- pování tomuto dojíti nemusí. u. Z Buffala, 9. září. Matka Čolgašov byla rozená Němka. Útočník byl do 11 let vy- ehováván německy a chodil do katolické školy. Chová se lhostejně ke všemu. Jen chvílemi se táže, je-li president ještě živ. Anarchistické své smýšlení odvozuje z nesnází a svízelů, kterév životě zažil. Pravi, že jen tak se stal anarchistou. Sourozenci jeho praví, že býval vždy přepjatý.
Hay Long Němka Buffalo
21 article
Matka jeho umřela, otec jeho se po druhé ožěnil. Poštovní parník, jenž včera odplul do Evropy, odváží mnoho různých fotografií útoč- níka do Evropy pro různé policejní úřady. Z Londýna, 9. září. (C.-B.) »Morningpost« sděluje z Buffala ze včerejška: Mezi 9. a 12. hodinou oznámil dr. Rixey, tělesní lékař presi- denta Mac Kinleye, choti presidentově, že jest po krisi. n. Z Frankfurtu n. M., 9. září. Dle zpráv z Buffala mají tam obavy, že president dnešní noci nepřečká. Trpí mnoho a dostává mnoho opia, také příznaky brightické nemoci, jež se objevují, mluví proti tomu, že se uzdraví. w. Z Londýna, 9. září. »Morning- postu« oznamují z Buffala, že dle sdělení tělesného lékaře dra. Rixeye krise ve stavu presidentově minula. Všecky další zprávy tvrdí, že nastalo všeobecné zlepšování ve stavu presi- dentově. Jedna koule, jak známo, byla ihned vyňata, druhý projektil nebyl dosud nalezen, ale nedošlo také k žádné komplikaci. Tempera- tura kolísá mezi 39—40 stupni. Spánek jest klidný. President jest živen tekutou potravoua sil mu neubývá. Novoyorský specialista dr. Mae Busney neshledal při své návštěvě žádných znepokojujících příznaků. Pět lékařů a pět ošetřovatelek pečuje o presidenta dnem i nocl.
Rixey Mac Kinley doktor Mae Evropa Londýn Buffalo Frankfurt můj Morning
22 article
Náměstek presidenta Rossevelt sděluje náčel- nikům republikánské strany officiálně, že dle dobrozdání lékařů presidentovi Mac Kinleyovi žádné nebezpečí již nehrozi a že díky silné tělesné konstrukci své asi brzo se uzdraví. Jen stěží zdržují jej lékaři, aby s ministry, kloři přijeli do Buffala, nehovořil. Také choti presi- dentově daří se lépe, denně pobývá přes hodinu u svého manžele. R. Z Paříže, 9. září. Z Buffal a s sděluje: Proti bývalému německému důstojníku Alfonsu Stuzovi vysloveno vážné po- dezření, že jest útočníkovým spoluvinníkem aže jej při spáchaném útoku podporoval. Z Buffala, 9. září. (C.-B.) V 6 hod. ráno vydána o zdravotním stavu presidenta Mac Kinleye tato z práva: President měl poněkud nepokojnou noc, ale spal proto dosti dobře. Všeobecný stav je beze změny. Tepů 120, teplota 101, dechů 28. Z Buffala, 9. září v 8 hod. ráno. (Reuter. Zdravotní zpráva, vydána o 6. hod. ranní, v jistém smyslu sklamala a jejím zjevným účelem bylo, seslabiti převládající optimismus. Avšak lékaři stále ještě říkají, že lze míti naději v pozdravení presidenta. Poukazují k tomu, že doposud nezjevil se ani jediný znepokojivý přiznak. Připouštějí arci, že z takové, rány mohou vzniknouti vážné komplikace, avšak do- posud se jimi neobírají. Z Berlína, 9. září. (C.-B.) »Nordd. allg. Ztg.« oznamuje: CIsař Vilém telégrafoval presidentu Mac Kinleyovi: Hluboce za- rmoucen zprávou o mrzkém útoku na váš život, vyslovujeme vám já i všecek německý národ soucit se zármutkem vaším i celé vaší země Bůh rač vás jisté a záhy pozdraviti l«
Rossevelt Mac Stuz Nordd Vilém Mac Kinley Buffalo Paříž Buffal Berlín Reuter Tep 120
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ve službách přírodovědy. Ke spisu dra. Antonína Friče »Cesty po Evropě a Americe. « 2) Jest třeba se trochu vmysliti v situaci če- ského studenta před padesáti neb čtyřiceti léty a sledovati vývoj duchovního a vědeckého života u nás, bychom spravedlivě ocenili snůšku cesto- pisných zpráv, jež Nestor našich přírodozpyteů a věrný strážce pokladů musejních ve svérázné knize nám zde podává. Již jako dvacetiletý jinoch opouští Frič dráhu právníka otcem mu ustanovenou, zaměňuje zákoník za pušku a hajdy do Banátu, bohatého vodním ptactvem na studie ornithologická. Té doby (1852) kvetla u nás nejkrásněji reakce. Českého střediska vědy ne- bylo; ani společku českého, Slyšeli jsme v po slední schůzi musejní historickou vzpomínku jak museum české, jediné zbylé nevinné sdru- žení mužů vlasteneckých, bylo předmětem stálé pozornosti a nepřízně policie, zvlášť pověstného Päumanna. Urozený předseda sám denuncoval společnost u policie, že nedrží se přesně stanov. Vše tehdy u nás živořilo a musejní sbírky zvlášt. Mladý Frič však tehdy s chutí a láskou přilnuv k vědám přírodním, ničeho se nelekal. Stalse kustodem sbírek zoologických, pojal i plán smělý- nemaje ani prostředků ani podpory zaručené vydati skvostné dílo o evropském ptaetu v barvo- tisku. A po půl stoleti neopustil jej tento opti mismus v dobách krušných i příznivých, sílený ovšem zdarem, časem i uznáním za vytrvalou úsilovnou práci. Poznal záhy též rozdil, stu duje-li kdo přírodu z knih a cizích zkušeností sneb obrací-li se přímo ko zřídlu nikdy nevy sýchajícímu vlastního pozorování a sbírání. A toto své přesvědčení hleděl vždy vštípiti všem adep tám vědy přírodní. Po letech šedesátých, kdy volnější ruch ) Srovn. Hlídku literární »Nár. Listů« č. 14z dne 2. srpna t. r.
Frič Hlídek Evropa Amerika Banát
24 article
nastal ve všem pospolitém životě, a první hlasy po české universitě se ozývaly, bylo o učně věd přírodních špatně postaráno. V přeplněných sálech (aspoň pokud trval zápis) tlačili se me- dikové, farmaceuti a filosofové; professoři ně- mečtí (byli mezi nimi i vynikající a humanní lidě) nemohli ani poznati blíže svých po sluchačů, a národní třenice samy již zamezovaly důvěrný styk osobní, u věd přírodních tak ne vyhnutelný. A tehdy ujal se Frič snaživého hloučku adeptů věd přírodních, vznikla »škola Fričovae a pracováno v malé »rasovně«, přízemním domku musea. A po celou dobu svého učitelování na technice a universitě ujímal se slovem i činem mladých sil, jež věnovati se chtěly práci ba- datelské. S větším i menším zdarem a vdě kem; vždy jest více povolaných nežli vy- volených. Dnes ovšem studují se vůbec vědy pří rodní jinak. Již učitelé na středních školách poznali, jak názor a zkušenost vlastní tříb ducha a v úzkém rámci své působnosti vedou mládež k samostatnému pozorování. Vysoké školy mají své laboratoře, jsou cestovní sti- pendia, zoologické stanice, eestování se zlev- ňuje. Tím větší cenu má však pro toho, kdo chce poznati, jak pracně dříve zkušenosti se sbíraly, a zvlášť jak sbírky našeho musea dnes tak nádherné a instruktivní vznikaly a se šířily. cestopis Fričův, kdež upřímně a věcně podává jaksi účet ze svých cest, podnikaných vždy z určitým cílem. Neměnil proto též v souborném vydání - čeho na původním znění, ač ovšem od té doby v místech jím navštivených vždy mnohose změnilo Hned v prvních statích žaluje i na naši domáci censuru: v »Živě« utrpěly články moje namnoze bezohledným škrtáním Jakuba Malého, jenž všechna vzletnější místa nemi- losrdně potlačoval Cesta do Chorvatska, Dalmacie a na Černou Horu (1856) ličí první dojmy moře
Frič Fričův Malý Chorvatsko Dalmacie Černá Hora
25 article
žaluje na nedostatek praktických poznámek pro sběratele v literatuře cestopisné. Nezbývá nežl se ztrátami učiti se a hledati vždy nové methody. jak konservovati a upravovati věci nasbírané pro sbírky. První cesta do Londýna (1860) nese již ráz museologický, hledají se styky s učene cizími a zavádí se výměna se zkamenělinami českými, jež prosluly zatím pracemi Barrando- vými. Mají-li v Mnichově jako pýchu musen sve jurské ichthiosaury a pterodactylusy, honosíse museum české svými trilobity. Zde poznává autor těž Kufrovo umělé rozmnožování ryb, jež později s tak značným zdarem zaváděl v zem české. Všude provádějí jej muka Tantalova, když vidí, co za peníze, jichž se nedostává, pro mu- seum zakoupiti by se mohlo, neb živé v zoolo- gické zahradě umístiti. Mnohdy koketuje svou exklusivností, vší mati si jen účelu cesty: »mnohý si pomysli že ti přírodozpytcové jsou podivini, když se mu přiznám, že mne na sochách v zahradě Versaillské nejvíce bavili — pávouci, kteří n podstavkách seděli.« Později Thorwaldseno přece nemohl odolut. Též všechny theorie, jež té doby rozvířily svět přirodovědecký, nechává stranou. V Oxfordu jest přítomen schůzi sekce přírodovědecké v universitním musen: »na mnoze řečnílo s o nové theorii Darviňově, která nalézala zde příznivců i odpůrců.« Cestou poznává úsluž nost a laskavost učenců jako jsou prof. Salter, slavný Owen a jiní. Ve velikém obchodu J. C. Jammracha (viz dále na str. 276) a jinde nakupuje pro museum přírodniny, nejdůležitější mladou gorillu, tehd vzáenou novinku. »Hlavu maje plnou plánů, končí stať tuto, a jsa nasycen zkušenostmi na mnohá léta, čekal jsem netrpělivě na dovezení beden. Není však peněz na skříně, drahocenné kůže musím nechat povalovat, není peněz na vycpání; konečně za odměnu za své namahání
Tantalův profesor Salter Owen Jammrach Londýn Mnichov Oxford
26 article
obdržel jsem od výboru napomenutí, abych při lišnou horlivosti nepřiváděl musejní kasu v ne- snáze« »Rád bych byl měl o své cestě řadu před nášek v museu, ale posud sevřena jest činnos přírodovědecké sekce zápovědí policejní — ne dovolující sdílnost ani ve věcech přísně vě- deckých.« Druhou cestu do Londýna (1862) vykonal autor za světovou výstavou, jakožto delegát města Prahy. Také zde hledí na věci očim přírodozpytce, podává však mimo to zprávu o učebných prostředelch jednotlivých států na výstavě zastoupených. Ze styků s různými autoritami zoplogie geologie nejpůvabněji jest líčena návštěva u pro- fessora Carpentera, jenž proslul svými pracem o foraminjferách. Návrat z této cesty spadá již do volnějšíh ruchu u nás. Tehdy uspořáda! Frič s Vojtou Náprstkem na Střeleckém ostrově výstavu učebných prostředků, nástrojů pro domácnos užitečných a pod., z výstavy londýnské přive- žených. Zároveň tam konaly se i přednášky o vystavených předmětech, jež se setkaly s ne- obyčejným úspěchem a vzbudily tehdy blaho- dárný ruch ve mnohém směru. Cesta do Kodaně (1869) vykonána v roz- maru růžovém po boku choti, pro práce autora vřele zanicené. Berlinské akvarium, tehdy Brehmem zařízené, vzbuzuje vzdech, brzo-li se v Praze dočkáme podobného ústavu, který b byl malou náhradou za těžce pohřešovanou za hradu zoologickou ?l Město Štětín v museu pomořanském má štědrého dárce v obou vynikajících Dohrnech. otci a synu. »My- Čechové nejsme tak šťastni abychom mohli v zemi udržeti všeho, čehos vážíme: právě odváží peštské museum draho- cennou sbírku nerostů a zkamenělin z Biliny. založenou knižetem Lobkovicem, v 500 bednách.« Ztráta nenahraditelná. V Kodani poznává proslulého zoologa Jape tusa Steenstrupa, zajímavé Kjöckenmöddingy
Carpenter Frič Vojta Náprstek Brehm Čecho Lobkovic Londýn Praha Kodaň Štětín Bilin Jap
27 article
cetaceum atd., zvláště ale malý, ale duševně veliký a vznešený národ, jenž v mnohém slou- žiti nám může za vzor. Mezitím započal Frič vydávání obsáhlého díla o zvířeně plynových lupků a permských vápenců. Objevení celé řady ještérů v plynovém lupku v Čechách, zcela podobných ještěrům v Anglii nalezeným, roznítila v něm touhu po Anglii a vydal se na cestu do Škotska (1877). Účel hlavní byl, studovati v britském museu labyrinthodonty a faunu kamenouhelnou, cestou naskytuje se však hojně příležitosti zaznamenati pokroky v učebných pomůckách, zoologických zahradách atd. Srdečně byl přijat prof. Miallem, prvním znalcem zkamenělých Labyrinthodontů. »Jaký to rozdíl«, pravi, »proti škrobené nadutostia neupřimnému tajemnůstkářství, s jakým našinee setkává se u učenců skoly severoněmecké«! V Glasgowě ve schůzi přírodozpytců přednáší o zvířené plynových lupků z okolí Nyřana Kounové v řeči anglické, jež setkala se u od- borníků s velikým interessem.
Frič profesor Miall Nyřan Koun Čechy Anglie Skotsko Glasgow
28 article
Nejkrásnějším požitkem bylo mu pozvání k výletu na privátní lodi kupce Stuarta, kdež vedením stařičkého pana Robertsona v zátoce »Wemyssbay« loveno v moři vlečnou síí. Novější cesty uvádějí nás do Švýear (1899) a do Alp, kdež všude všímáno si geologických zvláštností; pak vřaděna sem cesta studijní rybářská v r. 1896 s ličením biologickéa rybářsko-pokusné stanice na jezeře Müggelském a jezeře Ploenském, jakož i biologického ústavu na Helgolandu, cesta plna popudů k pracím o povznesení rybářství u nás. Libeznou Rivieru navštívil dvakráte a se- znáváme mnohé ústavy pro zkoumání, stanice a tržiště ryb. Z obojí cesty přivezeny krásné praeparáty pro sbírky našeho musea. Značnou pružnost ducha objevil však náš autor tím, že odhodlal se ve svém věku se zá- palem mladistvým pro ukončení studií svých zvláště o stonožkách z uhlí nýřanského k cestě po Spojených státech amerických, kamž již delší
Stuart Robertson Alpy Helgoland spojený stát americký Libezný Riviera