1
article
rech takových jako obecenstvo pražské. Ostatně se
může, kdo o věc se zajímá, přesvědčiti, že vozy
Křižíkovy denně důkladně se čistí. Především jiným
ale přehlíží ostrá kritika, jež ozvala se předev čírem.
jednu velice podstatnou věc. Domnívá se patrně, že
příčina nedostatku na Křižíkově dráze je hrabi-
vost podniku, z něhož majitel co nejvíce chce vy
tlouci. Nebývá zvykem odhalovati ve veřejných
listech obchodní tajemství, však tolik dovolíme si na
základě přesných číslic tvrditi, že tento nábled je
naprosto mylný. Majitel dráhy té byl by ochoten po-
stoupiti ji ihned bez jakéhokoli zisku, učinil by to
bez zdráhání již proto, poněvadž okolnosti, za jakých
se nyní vozba provozuje, stávají se nesnesitelnými.
— Nález uhlí. V Čechovicích u Bílska hledá s
uhlí vrtáním, které provedeno do hloubky 294 metrů.
Zjištěny byly 3 vrstvy uhlí 1.20, 1.14 a 0.60 m. silné.
Vrtati se bude ještě 70 metrů, protože se očekává, že
nalezne se záhy silná vrstva uhelná. Vrtání zahájeno
také u Bílska blíže železniční trati.
— Drobné místní zprávy. Šestiletá Marie Čer-
ných byla včera večer v domě č. 10 ve Vinohradské
ulici na Smíchově napadena psem a pokousána na
ruce. — Nemalý poplach povstal včere odpolednev
Poděbradově ulici v Karlíně, kde na ulici plameny
šlehaly a dým se vyvinoval. Za sběhu zvědavců byl
původ ohně i dýmu odstraněn. Chlapci zapálili totiž
hromadu slámy na ulici. — V Královské třídě v Kar-
líně před domem č. 11 včere večer motorový vůzč
29 srazil se s valníkem zasílatele R. Kirchenbergra
Čásť nákladu byla s vozu shozena.
Křižíkův
Čer
R Kirchenbergr
Čechovice
Bílsko
vinohradský ulice
Smíchov
Poděbradův ulice
Karlín
Kara
2
article
— Uměleckou výstavu ve Dvoře Králové n. L.
za záštity městské rady uspořádá „Vzdělávací sbor“
složený z delegátů studentstva, učitelstva, sokolstva
hasičstva. Otevřena bude od 18. do 28. září. Vstupné
50 h, dělnický a studentský lístek 20 h; spolkový
lístek při hromadné návštěvě předem ohlášené 10 hal
Rodinný lístek pro 3 osoby 1 K. Vstupenka perma-
nentní 2 K. Vystavují tito výtvarní umělci: Aleš, Bém-
Bílek, Böttinger, Braunerova, Dědina, Chittussi, Langer.
Loukota, Kafka, Kalvoda, Kaván, Kulhánek, Mucha.
Panuška, Radimský, Soukup, Sucharda, Šimon, Špa-
niel, Špillar Jar., Švabinský, Uprka. Vystaveno celkem
180 obrazů a plastik. Celková exposice Karla Langra
(55 obrazů)
— Ze strachu před zatčením. V Kocandě u Přiby-
slavic vyhrožoval 62letý výměnkář Josef Ronovský
své manželce a synu, že je zastřelí a vypálil v ku-
chyni ránu z revolveru. Když se o tom četnictvo do
vědělo, šlo věc zjistit. Ronovský zahlédnuv je, poži
značnější dávky otrušíku a záhy za velkých bolest
zemřel.
— Vážná nehoda potkala pana poslance Václav
Sehnala. Ochuravěv lehkým rheumatismem nohou,
léčil se nejprve v Praze, pak ale chtěl v léčení tom
po domácku pokračovati. Odjel k rodině do Velké Vsi
u Prahy a dal si minulý pondělek připraviti záparu
ze senných strusek a mateřídoušky, v jejichž parách
choré nohy hodlal napářeti. Nešťastnou náhodou
sklouzly obě nohy panu Sehnalovi do žhavé zápary
a strašným způsobem byly mu opařeny. Nyní jest
pan Sehnal naprosto mimo vše nebezpečí, odpyká
však domácí léčení nejméně ještě desetidenním do-
mácím vězením.
Aleš
Bém
Bílek
Böttinger
Braunerův
Dědina
Chittussi
Langer
Loukota
Kafka
Kalvoda
Kaván
Kulhánek
Mucha
Panuška
Radimský
Soukup
Suchard
Šimon
Špillar
Švabinský
Uprka
Ronovský
Sehnal
Dvůr Králové
Kocanda
Přib
Praha
3
article
— Dítko smrtelně se opařilo. Marie Hamplová,
bydlící v domě čp. 189 na Basilejském náměstí v Žiž-
kově, předvčírem prala a k tomu účelu na chodbě
u svého bytu postavila necky s vařicí vodou. Ne-
šťastnou náhodou přiblížila se k neckám 20 měsíců
stará dceruška montéra Františka Fleischmannova,
v sousedství bydlící, nahnula se přes okraj necel
a spadla do vařící vody. Než babička Alžběta Veselá
přikvapila a dítko z vody vytáhla, bylo nebožátke
na celém těle opařeno tak nebezpečně, že včera ze-
mřelo. Mrtvola byla odnesena do ústavu pro soudní
pitvu a trestní vyšetřování zavedeno proti těm, kteř
nedostatečnou opatrností zavinili předčasnou smr
— Zastřelil se. Obchodní příruči Ant. Schuster,
19 roků starý a v obchodě p. Jana Heidla v č. 248
v Klicperově ulici na Král. Vinohradech, včera po 11.
hodině v noci na záchodku v tomtéž domě usmrtil se
střelou z revolveru, kterou si vypálil do pravého
spánku. Jako příčina zoufalého činu udává se propu-
štění ze služby. Po lékařském ohledání byla mrtvola
sebevraha odvezena do pathologického ústavu.
— Panák na železniční trati. Včera před 5. hod.
odpolední supal z Prahy k Libni vlak č. 302 státní
dráhy, na nějž upoutána byla pozornost četných
chodců na říšské silnici tím, že lokomotiva
pronikavě pískala, až konečně vlak zastavil. Lidé
se sběhli k železniční trati nedaleko Daňkovy továrny,
kde ležel domnělý zoufalec, k jehož zachránění stroj-
vůdce vlak zastavil. Železniční zřízenci přikvapilia
odstranili domnělého zoufalce — byl to panák z ha-
drů vyrobený, jejž tam položil neznámý pachatel ze
zlomyslnosti. Po zachránění panáka vlak jel dále.
Hamplová
Fleischmannův
Veselá
Antonín
Schuster
Heidl
Daňkův
basilejský náměstí
Žiž
Klicperův ulice
na Královský
Praha
Libeň
4
article
Zavraždil ženu. K vraždě v Borači u Tišnova
se sděluje: Rolník Josef Hájek žil se svou manželkou
a tchyní J. Usedlou v neustálých svárech a často jim
wvyhrožoval, začež byl v srpnu t. r. četnictvem zatčen
a dodán k soudu. Dne 13. t. m. šla hostinská Fran-
tiška Turynská z Borače kolem stavení Hájkovaa
uslyšela uvnitř veliký křik, který pojednou ustal.
Okclnost tato byla jí velice nápadnou a jelikož pak
slyšela jen pláč děcka a chvílemi chrapot větší osoby
chtěla vejíti do stavení, ale nalezla dvéře do domu
uzamčeny. Nahlédla tudíž do světnice oknem a spa-
třila manželku Hájkovu ležeti na zemi. Byvši jata
zlým tušením, zavolala ihned svého synka Frant.
Turynského a nádenníka Fr. Vafku, kteří pracovali
opodál ve stodole, načež tito vlezli do světnice oknem
a nalezli Hájkovou v tratolišti krve v bezvědomí se
dvěma těžkými ranami na hlavě. Lékař pan dr. Bílý
přiložil těžce zraněné ženě obvaz, kdežto přispě-
chavší četníci jali se hledati Hájka, na němž dů-
vodně lpělo podezření, že ženu svou zavraždil, a našli
jej také po krátkém hledání ve stodole ukrytého pod
obilím. Hájek při svém výslechu doznal, že nebyl
opilý, nýbrž zcela střízliv, ba že věděl dobře, co dělá.
Hájková podlehla zranění svému ještě téhož dne od-
poledne o 2. hodině, aniž by vědomí nabyla, Hájel
byl dodán k okresnímu soudu do TTišnova.
dítka.
Hájek
Fran
Turynská
Hájkův
František
Turynský
Vafek
doktor
Bílá
Hájková
Hájet
Borač
Tišnov
Francie
TTišnov
5
article
— Cetník se utkal z cikány. Náchodský četník
Stejskal vracel se v těchto dnech z obchůzky a se-
tkav se v lesích u České Čermné s tlupou cikánů
z rodiny Růžičkovy, vyzval ji, by s ním šla do Ná-
choda. Cikáni vyzvání jeho nevyhověli, naopak po-
čali na něj útočiti a dorážeti klacky. Když jeden
z nich chtěl jej zaskočiti, bodl jej četník bodlem
ručnice do noby a cikán svalil se k zemi. Na dru-
hého cikána četník namířil ručnici, ale cikán uskočil
do lesa a prchl za ženskými. Zraněný cikán dopra-
ven byl k náchodskému soudu a druhého dne do
všeobecné okresní nemocnice.
— Zasypáni. Stavitel pan Jan Mišta provádělp.
Pilařovi v Čáslavi stavbu sklepa na místech, kde jest
vysoká hráz, kterou odkopávali 33letý dělník Jan
Hona a 54letý zedník Ant. Vetešník, Když zednický
polír Jos. Zadák, na nebezpečnou práci tuto dohlíže-
jící, seznal, že dělníkům hrozí nebezpečí sesutím
země, oznámil to staviteli, který další odkopávku za-
kázal. Dělníci však toho nedbali a Jan Hon dodal
»A co, mám umřít později, ať zemru hned.« Ale že
se svým druhem několikráte kopli, svalila se hlína
a oba zasypala. Jan Hon vytažen byl již mrtvýa
Ant. Vetešník těžce zraněný. Měl obě nohy nad ko-
leny přeražené a hrudník promáčknutý a zranění
svému také za několik hodin podlehl. Jan Hon byl
ženat a otcem pěti nezaopatřených, Vetešník otcem
tří dospělých dětí.
— Vystěhovalci. Dnes ráno jelo Prahou do Ame-
riky 15 osob z Krakova.
Cikán
Stejskal
Růžičkův
Mišta
Pilař
Hon
Antonín
Vetešník
Jos
Český Čermná
Ná
Čáslav
Praha
ame
Krakov
6
article
Pražská paroplavba. Jelikož voda ve Vltav
stoupla, jezdí parníky Pražské paroplavební společ
nosti až do Vraného a pojedou snad i dále.
= Princezna Louisa Koburská neustále jest vy
hledávána spolupracovníky pařížských listů i »revol
verových«, v přinášení novot a sensací přímo mezi
sebou na smrt závodících. V jednom z časopisů do-
čítáme se této episodky, za jejíž pravdivost ovšem
nikdo zodpovědnosti nepřijímá. List píše: »Když se
včera k večeru vrátila princezna z vyjížďky, dal se
ohlásiti spolupracovník kterýchsi, pařížských novin a
odůvodňoval svůj příchod tím, že s princeznou za
každou cenu musí míti rozmluvu. Protože bylo již
devět hodin, bylo příchozímu naznačeno, že princezna
žádných návštěv více nepřijímá. Spolupracovník listu
vzkázal princezně, nebude-li připuštěn, že přestoupí
do tábora jí nepřátelského a že bude psáti proti ní.
Princezna odvětila ke vzkazu tomu, aby se dotyčný
pán laskavě vzdálil a do tábora s ní znepřáteleného
směle přestoupil.«
= Mezinárodní sjezd stenografů gabelsbergerských
usnesl se na resoluci, v níž se vyslovuje přání, aby
byly zřízeny na všech vysokých školách lektoráty pro
těsnopis, jakož i státní ústavy pro těsnopis dle vzorů
královských stenografických ústavů v Drážďanech av
Mnichově. Potom následovalo několik přednášeko
otázkách svazových.
Louisa
Vltava
Vrané
Drážďany
Mnichov
7
article
= Vojíni pokousáni vzteklým psem. Několik vo-
jínů dopravy, vracející se loydovým parníkem „Rhein“
do Bremerhavenu, po vystřídání brigády východoasij-
ské, bylo, jak se korr. kanceláři oznamuje, pokou-
sáno vzteklým čínským psem, když před nastoupením
cesty k domovu podniklo výlet do Tsingtau. Jakkoliv
na způsobené rány použito bylo Pasteurova sera,
přece jen tři z vojínů onemocněli vzteklinou. Jeden
z nich se vyléčil, druhý zemřel, když loď kotvila
v Singapore a byl tam pohřben. Třetí vrhl se v ne-
střeženém okamžiku s paluby do moře. Totéž učinil
nejbližšího večera jeden z vojenských vězňů. Zá-
chranná akce zůstala v obou případech bezvýslednou.
= Bankovní siuha m útěku se 235.000 korunami.
Pasteurův
Bremerhaven
8
article
Jak se také dnes z Vídně oznamuje, není dosud o zpro-
nevěřilém sluhovi Ústřední banky německých spoři-
telen Jennerovi pražádných stop. Vnitřní město i celé
jeho okolí hustě obsazeno je policejními detektivy.
pasoucími po osobnosti uprchlíkově. Ze Štyrského
Hradce došla do Vídně soukromá zpráva, že tam na
zámeckém vrchu spatřen byl neznámý muž, na něhož
se hodí popis osoby Jennerovy. Nicméně však za-
hájené v tom směru pátrání selhalo. U vídeňské policie
ohlásilo se zatím několik lidí, kteří udali, že Jennera
viděli po době, kdy zpráva o obrovské zpronevěře
peněz se objevila v novinách. Ale veškeré toto vy-
pravování bylo planým. Mimo jiné přihlásil se n
policii holič, jenž tvrdil, že si Jenner u něho dal
ostříhati vlasy a že se dal úplně oholit. Policie dala
na to v závodě holičově sebrati ostříhaný vlas a vous
domnělého Jennera, ale prokázalo se, že uprchlík měl
vous i vlas barvy bledé. Jenner jakoby se světa byl
zmizel a nikdo nemá ani nejmenšího tušení, alespoň
kterým směrem z Vídně prchl. Včera odpoledne udržo-
vala se houževnatá pověsť, že prý dle nejnovějších
policejních recherchí prchl Jenner přes Hamburk do
Ameriky. Zdá se však, že zatím také tato pověst zů-
stane pověstí.
Jenner
Jennerův
Vídeň
Štyrský Hradec
Hamburk
Amerika
9
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Nenechaví.
(Před poroto n.)
10
article
k výslechu se dostavil. Dle toho dojde ke konci ličení
11
article
teprve v pondělí.
12
article
7e soudu sborového.
13
article
Dnešní líčení zahájeno bylo výslechem hostin-
ského z Bystřice u Benešova, Jana Málka, jehož
svědectví způsobilo v afféře obžalovaného Schustra
pozoruhodný obrat. Málek udal totiž, že Schuste
v noci s 15. na 16. března t. r. v jeho hostinci přeno
coval a sice že k němu přijel o 1/210. hodině večera
ráno že po snídaní odešel. Tato výpověď je proto
důležitou, že zmíněné noci provedena byla právě
krádež u zlatníka Schindlera v Jihlavě. Toto alibi
Schustrovo Málek — jak pravil — konstatuje proto
že má data příslušná zapsána ve své příruční knize.
jakož i z té příčiny, že téže noci dlel v jeho hostinei
obchodní cestující Drahoš, který mu po svém výsle-
chu u vyšetřujícího soudce dopsal o určitou infor-
maci, kterého dne byl u něho na noclehu.
Poněvadž Drahoš dlí té doby ve Vídni, učinii
předseda p. vrch. r. Novotný po návrhu obhájce p.
dra. Rašína telefonicky opatření, by i tento svědek
Nevítaný výslede« stížnosti. Cestou delegační po-
věřen byl první senát pražského trestního soudu pro-
jednáním pozoruhodné aféry, která byla by jinak ná-
ležel do kompetence krajského soudu kutnohorskéno,
jehož jméno v ní také často se vyskytuje. Senátu
zmíněnému, jemuž předsedal vrch. r. p. Nagy, před-
vedeni byli dva trestníci kutnohorské věznice, by zod-
povídali se ze zločinu utrhání na cti, jakož i pře-
stupků urážky na cti dle §§ 209., 487., 88., 91, a čl.
Málek
Schustr
Schuste
Schindler
Schustrův Málek
Drahoš
Novotná
Bystřice u Benešov
Jihlava
Vídeň
Naga
14
article
V. zákona ze dne 17. prosince 1862, kterých dopu-
stili se — dle žaloby — obsahem stížností, podaných
generální prokuratuře a jiných vyšších instancí do
domnělého bezpráví, jež prý jim odsouzením bylo
způsobeno. 39letý Alois Švejk a 37letý bratr jeho
Jan byli 10. června lonského roku odsouzeni a sice
Aloir nr dvě léta do těžkého žaláře pro zločiny pod-
vodu r přečin zaviněného úpadku a Jan Švejk na
patnáct měsíců pro spoluvinu na zločinném podvodu
a v domnění, že stala se jim křivda, domáhali se
obnovy trestního řízení, které však nebylo jim po-
voleno. Odsouzení bratři nespokojili se tím, nýbrž
dovolávali se ochrany ještě jinými prostředky. Tak
podali dne 16. března vrchnímu zemskému soudu
žádost v tomže směru a vytýkali tam krajskému
soudu v Kutné Hoře, že je jim nejvýš nepříznivý,
že se všemi možnými i nemožnými prostředky při-
činil, aby byli násilně odsouzeni na základě domně-
nek a suggerování, že jim stěžovalo domáhání se
spravedlivého požadavku a že tento soud pro zjevné
strannictví a nepřátelské chování se k nim nehodí
se ke spravedlivému projednání rozepře.“ Žádostí po-
dobného obsahu vytasili se Švejkové také 9. dubna
t. r. při visitaci trestnice kutnohorské, uvádějíce v ní,
že krajský soud „vydal proti nim násilné a proti-
zákonné nařízení, že členové soudu chovají k nim
Švejk
Jan
Kutná hoře
15
article
osobní nepřízeň a zášť, čímž prý se potvrzuje zjevné
strannictví z osobních choutek, aby prý dovršena byla
hanba i potupa obžalovaných,“ dále tvrdili, že „celé
jednání soudu vynasnažilo se připraviti je o charakter
a že u hlavního líčení byli zlehčováni a sesměšňo-
váni“ a konečně dovozovali, že „soud nadužívá své
úřadní moci způsobem protizákonným, že nepříznivé
chování soudu dosahuje svého vrcholu, any se šma-
hem veškeré žádosti jejich zamítají, že soud ten páše
násilnosti a jedná macešsky a krutě, nelidsky a bez-
ohledně, ano přímo tyransky a že jsou soudem zná-
silněni.“ Bratří Švejkové konečně zaslali 2. dubna
generální prokuratuře vídeňské oznámení, v němž opa-
kují zmíněná již obvinění a rozšiřují je také na okresní
soud čáslavský, jemuž vytýkají nesprávnosti a poru-
šování zákona a uvádějí, že v okresu čáslavskéma
kutnohorském jednání soudů těch vzbuzuje všeobec-
nou nedůvěru. V podání tom Švejkové obviňují ještě
přednostu okresního soudu v Čáslavi, r. z. s. p. Kollera,
že nesprávným a protizákonným způsobem dal vy-
konati jich zatčení, o soudním adjunktu p. Schánělovi
pak tvrdili, že „násilným vynucením, s použitím
Švejk
Koller
Scháněl
Čáslav
16
article
hrozeb a zneužitím krucifixu a rozžatých svící vy-
máhal doznání, následkem kteréžto nespravedlnosti
se prý pokračovalo v nespravedlnosti v Kutné Hoře
a stalo se při násilném a protizákonném jednání ne-
spravedlivé odsouzení.“ — Veškerá podání byla vzata
na vědomí a mělr v zápětí nejzevrubnější šetření ve
smyslu stěžovateli naznačeném, leč výsledek, jeho dal
plnou satisfakci nařčeným soudním funkcionářům,
kteří — jak se výslechem celé řady svědků zjistilo —
počínali sobě naprosto korrektně a nestranně. Kdo
pohořel, byl bratři Švejkové, kteří nejen že nevydo-
byli sobě žádané obnovy řízení, nýbrž pohnáni byli
k zodpovědnosti za obsah svých hanopisů. Po delším
líčení, za něhož oba obžalovaní trvali na pravdivosti
svých údajů, prohlásil soud rozsudek, jímž odsouzen
byl Alois Švejk ve smyslu žaloby — vyjma passus,
týkající se okr. soudce p. Kollera — do těžkého ža-
láře na dva měsíce. Bratr jehc Jan, který na podáních
neměl přímé účasti (psal a expedoval je Alois) byl
osvobozen. Do Prahy dopraveni byli oba bratři
v trestaneckých šatech a v průvodu dvou ozbrojených
dozorců z věznice kutnohorské, kam byli hned po
líčení zase eskortováni k odpykání původního trestu.
Žalobu vedl nám. st. z. p. Haller, obžalované hájil
p. dr. Baxa.
Švejk
Koller
Jan
Alois
Haller
doktor
Baxa
Kutná hoře
Praha
17
article
Theatralia.
Theatralia.
+ Srbské drama na českém jevišti. Na pořadu
her Národního divadla čteme „Pustinu“ srbského
spisovatele Branislava Nušiče. První srbské drama
na jevišti Národního divadla! My Srbové se těšíme
nemálo tomu sbližovacímu kroku. Nušič má vynikající
jméno v naší spisbě, je jaksi zástupcem moderního
ducha v naší dramaturgii. České obecenstvo a česká
kritika snad neshledá v „Pustině“ mnoho „moderno-
sti“. To však nevadí. Třeba slovu rozuměti tak, ža
drama vůči našim srbským poměrům je moderní. Sou-
časný společenský život náš nebyl v dramatické pro-
dukci naší do Nušiče vůbec vážně představen. Nušič
podnikl jaksi první krok, uvedl dnešní život, srbský
život, bělehradskou společnost, na jeviště a tím už při-
nesl novotu.
Už v mladých létech — jako posluchač Veliké
školy bělehradské — dobyl Nušič uznání svému péru.
Psal verše, povídky, dramata a etnografické črty ze
srbské Macedonie. Hned první divadelní práce jeho
docházely obliby. Obsah byl už společenský. Velikých
sociálních problémů tu ještě není, ale je tu jasný,
vřelý názor na srbského člověka, venkovskou srbskou
společnost. Hlubší otázky vyskytují se až v posledních
dramatech autora. Počav psáti jako srbský konsul
v Macedonii, pokračoval tím horlivěji jako povolaný
ředitel královského divadla v Bělehradě a srbského
Národního divadla (t. zv. novosadského). Mezi po-
slednějšími pracemi nejlepšími se jeví aktovka „Kníže
Ivo Semberský“ i dramata „Tak musilo býť“ a „Pu-
stina“
„Kníže Ivo“ je obrázek z dějin srbských, umě-
lecky dokonalý, jistě z nejcennějších kousků slovan-
ské dramaturgie. Na chorvatském zemském divadle
v Záhřebě dávár byl s velikým úspěchem. Jsem pře-
Branislav Nušič
Srba
Nušič
Iva
Makedonie
Bělehrad
Záhřeb
národní divadlo
Český obecenstvo
královský divadlo
Pu