1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 182, ze dne 5. července 1905.
4
article
= Otázka zpropitného. Věhlasný učenec profes.
lhering napsal kdysi v růžové náladě pojednánío
zpropitném a promluvil o otázce této se stanoviska
právnického, přimlouvaje se za to, aby zpropitné
bylo zrušeno, ano jeví se dle právních pojmů a po-
vahy naprosto dobrovolnou daní a přítěžkem. Avšak
boj, Iheringem proti zpropitnému vyvolaný, ani v nej-
menším neotřásl základy přežilé instituce. Zpropitné
dává se a béře se tak, jako kdy před tím na celém
světě. Jeden ze statistiků pařížských nelitoval práce
a vypočítal v »Gil Blasu«, jaké výše dosahuje zpro-
pitné ve Francii za dobu jediného roku. Bedlivý poč-
tář zjistil, že suma tato dosahuje ročně bezmála
výše půl milliardy franků, z čehož připadá na Paříž
ročních 100 millionů franků. Zpropitné tudíž repre-
sentuje částku jedné sedminy celébo rozpoétu fran-
couzského. Dotyčný statistik poukazuje k okolnosti.
mnoho-li kulturních účelů dalo by se za roční ob
nos půl milliardy franků poříditi. Nicméně však zá-
roveň poznamenává, že každá válka proti zpropit-
nému jest právě tak beznadějnou, jako heroický bo
zuboženého rytíře dona Quichota proti větrným mlý
nům.
Ihering
Gil
Francie
Paříž
5
article
= Historka o šňůře nepravých perel. Pokus ne-
uvěřitelně smělého podvodu udál se před nedávnem
ve známé dražební síni Christiově v Londýně, kdež
neznámá ženština chtěla odnésti šňůru pravých pe-
rel a místo ní vložiti do příslušné skříně bezcenný
padělek. Má se za to, že zatčením ženštiny přišlo se
na stopu celé bandě lupičů, kteří už toho druhu de-
likty spáchali v Anglii a Paříži, nicméně však dosud
s nevšedním uměním dovedli policii uniknouti. Jak
známo, prodávají se v dražební síni Christiově pouze
skvosty vynikající ceny, často i předměty, za něž vy-
placeny byly statisíce sum. A dosud ještě ani jed-
nou nebylo z místnosti nic odcizeno. Za okolnost
tuto dlužno děkovati výtečnému systému policejního
dozoru, kterýž v dražební síni vzpomenuté od jak-
živa jest zaveden. Ve sbírce drahocenných skvostů.
Londýn
Anglie
Paříž
6
article
jež těchto dnů měly býti dražbou prodány, byloi
několik šňůr s perlami, budících nevídanou krásou
všeobecný úžas ženského světa. Pojednou objevila
se v místnosti elegantní dáma a žádala za dovolení,
aby si jednu z perlových šňůr směla prohlédnouti
čemuž také neprodleně bylo vyhověno. Jeden z úřad-
níků doprovodil dámu ke skříni, ve kteréž byl skvost
uložen. Ve chvíli pak, když se úřadník na okamžik
stranou ohlédl, zpozoroval také, že se elegantní dáma
od skříně nápadně zrychlenými kroky počala
vzdalovati. Úřadník, jak se zdálo, nechoval do té
chvíle vážnějšího podezření proti odcházející ne-
známé. Avšak z nenadání přiskočil k němu jiný
úřadník a cosi mu zašeptal. Zvěstoval mu totiž, že
viděl, kterak ona podezřelá dáma šňůru pravých
perel ze skříně potají vzala a jiný bezcenný padělek
tam vložila. Spěchající dáma byla zavolána nazpět,
avšak sesílila proti sobě podezření, když se náhle
dala na útěk . . . Byla dohoněna a přivedena na
policii. Vypravuje se, že jest to cizinka, dle všeho
asi Němka, o níž určitější podrobnosti dosud zjistiti
se nedaly. Šňůra padělaných perel byla dle všeho zvláště
vyrobena, aby šňůra pravých vylíčeným způsobem do-
stala se v majetek zorganisované zlodějské bandy, kteráž
si patrně s provedením podvodné krádeže dala velmi
značnou práci. Cena padělku byla na policii zjištěna
obnosem dvou šillingů, nelze však popříti, že imitace
byla skvostně provedena, takže by ji i výtečný znale
velmi těžko rozeznal. Pravé perly byly brzy na to
v dražebně prodány za 1700 guinei.
Němka
7
article
= Nedočkavý vězeň. V Curychu odsouzen byl
před nedávnem pro krádež starší muž jménem Furrer
do vězení na šest měsíců a měl býti dopraven do
Dielsdorfu, aby v tamějším ústavu trest odpykal. Pro-
tože vlak ještě nepřijel, zamkl četník, jenž Furrera
do trestnice provázel, téhož do čekárny na nádraží.
Furrerovi začala být, jak se zdá, dlouhá chvíle i ne-
rozpakoval se dlouho a vylezl oknem ven, vyhoupl
se na kolo, jež tu před chvílí státi nechal jeden z de-
tektivů a dojel sám do trestnice. Tam vyprávěl, že
si přichází odsedět šest měsíců a že svého průvod-
čího opustil. Ředitel trestnice domníval se z počátku,
že si z něho Furrer tropí dobrý den. Jakmile však
telefonickým dotazem zvěděl, že se věe s pravdou
srovnává, přijal vězně do své ochrany a vykázai
mu v šedém domě neprodleně jednu ze zamřížovs-
ných kobek.
= Princezny, které by — zůstaly sedět. Jak píše
jeden z anglických listů, mají za dnešních dob ev-
ropské princezny, jež by se rády provdaly, velmi
špatné vyhlídky. Většina jich musí zůstati svobodna,
nebudou-li urozené dámy míti odvahy, aby s výší
trůnu sestoupily a vcházely v manželství morgana-
tická. Té doby jest neméně nežli 71 princezen v Ev-
ropě, které by se rády vdávaly. Naproti tomu žije
v Evropě celkem jen 47 princů. Poněvadž pak značný
počet princezen jest protestantského vyznání, nemají
dámy nejmodřejší krve pražádné naděje, že by se
jednou staly příslušnicemi klášterů. Jest tudíž — dle
vývodů anglického listu — situace evropských prin-
cezen, pokud se sňatku jejich týká, velmi delikátní.
Curych
Eva
Evropa
8
article
= Škádlil slona. Při lidové slavnosti, pořádané
v Jeně, škádlil dělník ve zvěřinci slona tím, že jej
lehtal pštrosím perem do nosu. Pojednal roziítil se
slon a dělníka uhodil chobotem tak prudce, že jej
srazil k zemi a nešťastný člověk za hodinu na to v ne-
mocnici zemřel.
Děti zabity bleskem při sbědě. V Dietzu ne-
daleko Štrasburku sjel blesk do hostinské místnosti,
v níž právě obědvaly děti restauratérovy, čítající 5a
6 roků. Byly zabity.
= Tragický osud vdovin. V Berlíně vrhla se
v noci na včerejšek 51letá vdova po agentu pojišťovací
společnosti Zimmermannovi, majíc v náručí svého
šestiletého synka s okna ve třetím poschodí do dvora.
Matka i hoch byli ihned mrtvi. Čin spáchala prý
v šílenství. Zdá se však, že zoufalou ženu spíše k to-
mu dohnala krutá bída.
Zemřeli v Praze.
Dne 26. června 1905: Pekárek Jan, krejčovský
mistr, 51 rok, 656—I. Danda Antonín, obchodní sluha,
58 roků, 1034—II. Pašova Anna, dcera soustružníka,
6 dní, 1880—II. Čížová Františka, manželka c. k.
strážníka, 26 roků, 335—III. Jungmann Antonín, pe-
kařský mistr, 63 roky, 170—VIII. — U Milosrd-
ných sester: Hrobská Anna, vdova po řezníku,
61 rok. Kindlová Anna, dělnice, 51 rok. — V židov-
ské nemocnici: Sahulová Antonie, manželka
krejčího, 45 roků. Stoulilová Marie, 30 roků. —
V městském chorobinci: Sodoma Josef, hu-
debník, 65 roků. — Ve všeobecné nemocnici:
I Danda
Antonín
Pašův
Anna
František
Jungmann
Sodoma
Jena
Štrasburk
Berlín
Praha
Zimmermann
Stoulilová Marie
Pekárek Jan
U Milosrd
Sahulová Antonia
9
title
Barták Václav, syn klempíře, 8 roků. Fišez Václav.
Barták
Václav
10
article
kandidát učitelství, 18 roků. Fišmistr Václav, uzenář,
27 roků. Herzogová Josefa, žena dělaíka, 35 roků.
Hyánek Miroslav, obcnodní učeň, 151/2 roku. Novotná
Anna, služka, 27 roků. Vořech František, pýv. krejčí,
54 roky. Vančura Václav, sklepník, 26 roků. Zrcek
František, býv. obuvník, 63 roky
Dne 27. června 1905: Tichovská Marie, děl-
nice, 18 roků, 775—I. Kornfeld Richard, syn továr-
níka, 213% roku, 262—II. Moser Karel, c. k. vrchní
poštov. officiál, 55 roků, 687—II. Sršňová Františka,
manželka člena sboru Národ. divadla v. v., 65 roků,
421—II. Steiner Karel, soukromník, 52 roky, 1771—II.
Olmrová Marie, choť vrátného, 60 roků, 406—VII.
Fiedler Antonín, syn továr, mistra, 8 měs., 388—VIII.
Mrakešova Božena, dcera jircháře, 11 roků, 433—VIII-
— U Milosrdných sester: Čáha Josef, dělník;
76 roků. Pelikán Josef, krejčí, 32 roky. — Ve vše-
obecné nemocnici: Kohoutová Anna; výměns
kářka, 83 roky. Petr Jan, dělník, 28 roků. Razím
Emanuel, žebrák, 81 rok. Šimková Anna, dělnice,
22 roky. Vojtěchová Anna, soukromnice, 66 roků.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 5. července.
232. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Jan Žižka.
Historická hra o pěti dějstvích. Napsal Alois
Jirásek. Režisér Jar. Kvapil.
Začátek o 7. hod.
Konec o 101/ hod.
Václav
Josef
Hyánek
Miroslav
Novotná
Anna
František
Vančura
Zrcek
I Kornfeld
Richard
Moser
Karel
Steiner
Olmrová
Marie
Fiedler
Antonín
Mrakešův
Božena
Petr Jan
Razím
Vojtěchová
Král
Žižek
Jirásek
Kvapil
Praha
národní divadlo
služka
Tichovská Marie
Čáha Josef
Kohoutová Anno
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu 5. července.
Začátek o 7. hod.
Bujná krev.
Vaudeville o 7 obrazech. Napsali L. Krenn a K.
Lindau. Přeložil J. B. Kühní. Hudbu složil H.
Schenk. Režisér B. Kovář.
L Krenn
Kühní
H Schenk
Praha
lidový divadlo
12
article
Aréna na Smichově (hliže Palaskéh
Aréna na Smichově (hliže Palaskéh
Ve středu 5. července.
Začátek o 7. hod.
Cyklus her ve prospéch spolku českých žurnalistů.
Pohostinská hra p. K. Liera, režiséra městského di-
vadla v Plzni.
Večer VIII. Novinka.
Salamandr.
Fraška o 4 dějstvích. Napsal E, Hallenstein. Česky
upravil Drtina. Režisér Karel Lier.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
v Praze, vedle Národního divadla a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
14958
K Lier
Fraško
Drtina
Lier
Urbánek
Plzeň
Praha
Smíchov
národní divadlo
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vneradiest.
Pištěkovo lidové divadlo vneradiest.
na Kra
Ve středu 5. července. -
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Královna cirku a její dcera.
Sensační hra o sedmi odděleních od Leona Gonzana.
Přeložil A. K.
Zejtra ve prospěch pí. M. Kremannové.
Gonzan
A K
M Kremannová
Pištěkův lidový divadlo
14
article
Krásná Lída.
Krásná Lída.
15942
Lída
15
article
»Vrátíme se pro něj,« řekl, maje zrak upřený na
koně a nohou stoje na pochroumané brzdě. Blížili jsme se
suché strouze a nebylo kam se uhnouti. Protější břeh
strouhy byl zatarasen skálou. Nespadneme-li dříve do
předu, odrazíme se prostě vzad. Řídil koně přímo přes
strouhu a právě na samém okraji trhl jimi s překvapující
zručnosti v pravo po ztvrdlém bahně. Letěli s námi po
dně strouhy až k prameništi a dále houštím třesoucích se
osyk, Lehké stromky se ohýbaly pod naší tíží a bušily do
vozu, jak letěl přes ně. Avšak jejich větve se zapletly
koňům pod nohy a zastavili jsme bez úrazu pod klen-
bou listí.
Pohlédl jsem na důvěryhodného muže a neurčitě
jsem se usmál. Pozoroval mne chvíli.
»Tuším,« řekl, »že pocity vaše se nesou tak napolo
mezi povzdechy: »Slituj se Hospodine!« a »Díky bohu !«
»Tak jest,« děl jsem, když slezal s vozu.
»Nic se nezlámalo,« pravil, prohlédnuv vše pátravě.
A odlevil si pravým virginijským dodatkem. »Tiše, pá-
nové!« mumlal jemně, patře na mne svým vážným zrakem.
»Jednu chvíli bych se byl málem polekal. Ty, Bucku,«
pokračoval, »někdo by tě zbil, až bys nevěděl, jsi-li kůn
nebo železniční neštěstí. Já bych ti to taky udělal, ale
tebe by to nevyléčilo.«
Řekl jsem mu nyní, že dle mého mínění zachránil
nám oběma život. Ale jemu se protivila slova přímé chvály.
Zabručel v odpověď a vyváděl koně z houští. »Buck«, vy-
kládal mi, »je dobrý kůň a Muggins rovněž. Obyčejně se
chová dobře a proto mi je také poslal soudce naproti.
Ale tihle pony mají své zlé dny. Takový den nepřichází
často; ale jak to takového koníka chytne, musí si vy-
hoditi z kopýtka. Buck se teď bude chovati třeba dva
Bucek
Buck
16
article
Byl bych rád věděl, uvidím-li jej ještě někdy a Steva
neho jiného z ostatních. A tuto svou zvědavost jsem vy-
jádřil hlasitě.
»To nelze říci v této zemi,« děl Virgiňan. »Lidé
lehce přicházejí a lehce odcházejí. V usedlých místech,
jako tam dole ve Státech, má i nejchudší člověk většinou
svůj domov. Třeba by to byl sud na pídi země, ten
brach bude tuto píď navštěvovati a když ho budete potře-
bovati, naleznete jej tam. Ale tady venku v pelyňku lad-
ním může být něčím domovem také i pouhá houně jeho
sedla, A zvíte snad, že s tím odtáhl do Texasu.«
»Vy jste sám několikráte táhl,« podotkl jsem.
Avšak tato slova mu zavřela ústa. »Podíval jsem
se po kraji,« řekl a opět jsme mlčeli. Osmělím se vám
však sděliti, že si vyšel »podívati se po kraji« ve svém
čtrnáctém roce a že nyní ve čtyřiadvaceti letech viděl již
Arkansas, Texas, Nové Mexico, Arizonu, Kalifornii, Oregon,
Idaho, Montanu a Wyoming. Všady se staral sám o sebe
a předržel to; dosud ani se neprobudila v jeho silném
srdci nějaká touha po vlastním domově, Dovolte také,
abych vám pověděl, že byl jeden z tisíců, kteří takto
žijí a se prohánějí, avšak (jak sami seznáte) byl i z ti-
síce jediný.
Medicine Bow nezůstal věčně na dohledu. Když
jsem si opět naň vzpomněl a ohlédl se, nebylo tam nic,
než cesta, po níž jsme přišli; ležela zde jako stopa po
lodi přes obrovsky vzdouvající se povrch země. Pohltila
nás nesmírná samota. Před západem slunce zahlédli jsme
malou chatrč; zde jsme ztrávili prvou noc. Žili zde dva
mladíci, opatrujíce svůj dobytek. Měli rádi zvířata. U stáje
„Virgtňnn.
Steve
Virgiňan
Texas
Arkansas
Nová Mexiko
Arizona
Kalifornie
Oregon
Idaho
Montana
Wyoming
Bow