ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 b1fc9620-7af1-11dc-bfda-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 16 celkem · entity: person 55, place 27, org 6, work 7
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 182, ze dne 5. července 1905.
3 title
Různé zprávy.
4 article
= Otázka zpropitného. Věhlasný učenec profes. lhering napsal kdysi v růžové náladě pojednánío zpropitném a promluvil o otázce této se stanoviska právnického, přimlouvaje se za to, aby zpropitné bylo zrušeno, ano jeví se dle právních pojmů a po- vahy naprosto dobrovolnou daní a přítěžkem. Avšak boj, Iheringem proti zpropitnému vyvolaný, ani v nej- menším neotřásl základy přežilé instituce. Zpropitné dává se a béře se tak, jako kdy před tím na celém světě. Jeden ze statistiků pařížských nelitoval práce a vypočítal v »Gil Blasu«, jaké výše dosahuje zpro- pitné ve Francii za dobu jediného roku. Bedlivý poč- tář zjistil, že suma tato dosahuje ročně bezmála výše půl milliardy franků, z čehož připadá na Paříž ročních 100 millionů franků. Zpropitné tudíž repre- sentuje částku jedné sedminy celébo rozpoétu fran- couzského. Dotyčný statistik poukazuje k okolnosti. mnoho-li kulturních účelů dalo by se za roční ob nos půl milliardy franků poříditi. Nicméně však zá- roveň poznamenává, že každá válka proti zpropit- nému jest právě tak beznadějnou, jako heroický bo zuboženého rytíře dona Quichota proti větrným mlý nům.
Ihering Gil Francie Paříž
5 article
= Historka o šňůře nepravých perel. Pokus ne- uvěřitelně smělého podvodu udál se před nedávnem ve známé dražební síni Christiově v Londýně, kdež neznámá ženština chtěla odnésti šňůru pravých pe- rel a místo ní vložiti do příslušné skříně bezcenný padělek. Má se za to, že zatčením ženštiny přišlo se na stopu celé bandě lupičů, kteří už toho druhu de- likty spáchali v Anglii a Paříži, nicméně však dosud s nevšedním uměním dovedli policii uniknouti. Jak známo, prodávají se v dražební síni Christiově pouze skvosty vynikající ceny, často i předměty, za něž vy- placeny byly statisíce sum. A dosud ještě ani jed- nou nebylo z místnosti nic odcizeno. Za okolnost tuto dlužno děkovati výtečnému systému policejního dozoru, kterýž v dražební síni vzpomenuté od jak- živa jest zaveden. Ve sbírce drahocenných skvostů.
Londýn Anglie Paříž
6 article
jež těchto dnů měly býti dražbou prodány, byloi několik šňůr s perlami, budících nevídanou krásou všeobecný úžas ženského světa. Pojednou objevila se v místnosti elegantní dáma a žádala za dovolení, aby si jednu z perlových šňůr směla prohlédnouti čemuž také neprodleně bylo vyhověno. Jeden z úřad- níků doprovodil dámu ke skříni, ve kteréž byl skvost uložen. Ve chvíli pak, když se úřadník na okamžik stranou ohlédl, zpozoroval také, že se elegantní dáma od skříně nápadně zrychlenými kroky počala vzdalovati. Úřadník, jak se zdálo, nechoval do té chvíle vážnějšího podezření proti odcházející ne- známé. Avšak z nenadání přiskočil k němu jiný úřadník a cosi mu zašeptal. Zvěstoval mu totiž, že viděl, kterak ona podezřelá dáma šňůru pravých perel ze skříně potají vzala a jiný bezcenný padělek tam vložila. Spěchající dáma byla zavolána nazpět, avšak sesílila proti sobě podezření, když se náhle dala na útěk . . . Byla dohoněna a přivedena na policii. Vypravuje se, že jest to cizinka, dle všeho asi Němka, o níž určitější podrobnosti dosud zjistiti se nedaly. Šňůra padělaných perel byla dle všeho zvláště vyrobena, aby šňůra pravých vylíčeným způsobem do- stala se v majetek zorganisované zlodějské bandy, kteráž si patrně s provedením podvodné krádeže dala velmi značnou práci. Cena padělku byla na policii zjištěna obnosem dvou šillingů, nelze však popříti, že imitace byla skvostně provedena, takže by ji i výtečný znale velmi těžko rozeznal. Pravé perly byly brzy na to v dražebně prodány za 1700 guinei.
Němka
7 article
= Nedočkavý vězeň. V Curychu odsouzen byl před nedávnem pro krádež starší muž jménem Furrer do vězení na šest měsíců a měl býti dopraven do Dielsdorfu, aby v tamějším ústavu trest odpykal. Pro- tože vlak ještě nepřijel, zamkl četník, jenž Furrera do trestnice provázel, téhož do čekárny na nádraží. Furrerovi začala být, jak se zdá, dlouhá chvíle i ne- rozpakoval se dlouho a vylezl oknem ven, vyhoupl se na kolo, jež tu před chvílí státi nechal jeden z de- tektivů a dojel sám do trestnice. Tam vyprávěl, že si přichází odsedět šest měsíců a že svého průvod- čího opustil. Ředitel trestnice domníval se z počátku, že si z něho Furrer tropí dobrý den. Jakmile však telefonickým dotazem zvěděl, že se věe s pravdou srovnává, přijal vězně do své ochrany a vykázai mu v šedém domě neprodleně jednu ze zamřížovs- ných kobek. = Princezny, které by — zůstaly sedět. Jak píše jeden z anglických listů, mají za dnešních dob ev- ropské princezny, jež by se rády provdaly, velmi špatné vyhlídky. Většina jich musí zůstati svobodna, nebudou-li urozené dámy míti odvahy, aby s výší trůnu sestoupily a vcházely v manželství morgana- tická. Té doby jest neméně nežli 71 princezen v Ev- ropě, které by se rády vdávaly. Naproti tomu žije v Evropě celkem jen 47 princů. Poněvadž pak značný počet princezen jest protestantského vyznání, nemají dámy nejmodřejší krve pražádné naděje, že by se jednou staly příslušnicemi klášterů. Jest tudíž — dle vývodů anglického listu — situace evropských prin- cezen, pokud se sňatku jejich týká, velmi delikátní.
Curych Eva Evropa
8 article
= Škádlil slona. Při lidové slavnosti, pořádané v Jeně, škádlil dělník ve zvěřinci slona tím, že jej lehtal pštrosím perem do nosu. Pojednal roziítil se slon a dělníka uhodil chobotem tak prudce, že jej srazil k zemi a nešťastný člověk za hodinu na to v ne- mocnici zemřel. Děti zabity bleskem při sbědě. V Dietzu ne- daleko Štrasburku sjel blesk do hostinské místnosti, v níž právě obědvaly děti restauratérovy, čítající 5a 6 roků. Byly zabity. = Tragický osud vdovin. V Berlíně vrhla se v noci na včerejšek 51letá vdova po agentu pojišťovací společnosti Zimmermannovi, majíc v náručí svého šestiletého synka s okna ve třetím poschodí do dvora. Matka i hoch byli ihned mrtvi. Čin spáchala prý v šílenství. Zdá se však, že zoufalou ženu spíše k to- mu dohnala krutá bída. Zemřeli v Praze. Dne 26. června 1905: Pekárek Jan, krejčovský mistr, 51 rok, 656—I. Danda Antonín, obchodní sluha, 58 roků, 1034—II. Pašova Anna, dcera soustružníka, 6 dní, 1880—II. Čížová Františka, manželka c. k. strážníka, 26 roků, 335—III. Jungmann Antonín, pe- kařský mistr, 63 roky, 170—VIII. — U Milosrd- ných sester: Hrobská Anna, vdova po řezníku, 61 rok. Kindlová Anna, dělnice, 51 rok. — V židov- ské nemocnici: Sahulová Antonie, manželka krejčího, 45 roků. Stoulilová Marie, 30 roků. — V městském chorobinci: Sodoma Josef, hu- debník, 65 roků. — Ve všeobecné nemocnici:
I Danda Antonín Pašův Anna František Jungmann Sodoma Jena Štrasburk Berlín Praha Zimmermann Stoulilová Marie Pekárek Jan U Milosrd Sahulová Antonia
9 title
Barták Václav, syn klempíře, 8 roků. Fišez Václav.
Barták Václav
10 article
kandidát učitelství, 18 roků. Fišmistr Václav, uzenář, 27 roků. Herzogová Josefa, žena dělaíka, 35 roků. Hyánek Miroslav, obcnodní učeň, 151/2 roku. Novotná Anna, služka, 27 roků. Vořech František, pýv. krejčí, 54 roky. Vančura Václav, sklepník, 26 roků. Zrcek František, býv. obuvník, 63 roky Dne 27. června 1905: Tichovská Marie, děl- nice, 18 roků, 775—I. Kornfeld Richard, syn továr- níka, 213% roku, 262—II. Moser Karel, c. k. vrchní poštov. officiál, 55 roků, 687—II. Sršňová Františka, manželka člena sboru Národ. divadla v. v., 65 roků, 421—II. Steiner Karel, soukromník, 52 roky, 1771—II. Olmrová Marie, choť vrátného, 60 roků, 406—VII. Fiedler Antonín, syn továr, mistra, 8 měs., 388—VIII. Mrakešova Božena, dcera jircháře, 11 roků, 433—VIII- — U Milosrdných sester: Čáha Josef, dělník; 76 roků. Pelikán Josef, krejčí, 32 roky. — Ve vše- obecné nemocnici: Kohoutová Anna; výměns kářka, 83 roky. Petr Jan, dělník, 28 roků. Razím Emanuel, žebrák, 81 rok. Šimková Anna, dělnice, 22 roky. Vojtěchová Anna, soukromnice, 66 roků. Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve středu 5. července. 232. hra v předpl. (4. čtvrtka.) Jan Žižka. Historická hra o pěti dějstvích. Napsal Alois Jirásek. Režisér Jar. Kvapil. Začátek o 7. hod. Konec o 101/ hod.
Václav Josef Hyánek Miroslav Novotná Anna František Vančura Zrcek I Kornfeld Richard Moser Karel Steiner Olmrová Marie Fiedler Antonín Mrakešův Božena Petr Jan Razím Vojtěchová Král Žižek Jirásek Kvapil Praha národní divadlo služka Tichovská Marie Čáha Josef Kohoutová Anno
11 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve středu 5. července. Začátek o 7. hod. Bujná krev. Vaudeville o 7 obrazech. Napsali L. Krenn a K. Lindau. Přeložil J. B. Kühní. Hudbu složil H. Schenk. Režisér B. Kovář.
L Krenn Kühní H Schenk Praha lidový divadlo
12 article Aréna na Smichově (hliže Palaskéh
Aréna na Smichově (hliže Palaskéh Ve středu 5. července. Začátek o 7. hod. Cyklus her ve prospéch spolku českých žurnalistů. Pohostinská hra p. K. Liera, režiséra městského di- vadla v Plzni. Večer VIII. Novinka. Salamandr. Fraška o 4 dějstvích. Napsal E, Hallenstein. Česky upravil Drtina. Režisér Karel Lier. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka v Praze, vedle Národního divadla a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. 14958
K Lier Fraško Drtina Lier Urbánek Plzeň Praha Smíchov národní divadlo
13 article Pištěkovo lidové divadlo vneradiest.
Pištěkovo lidové divadlo vneradiest. na Kra Ve středu 5. července. - Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Královna cirku a její dcera. Sensační hra o sedmi odděleních od Leona Gonzana. Přeložil A. K. Zejtra ve prospěch pí. M. Kremannové.
Gonzan A K M Kremannová Pištěkův lidový divadlo
14 article Krásná Lída.
Krásná Lída. 15942
Lída
15 article
»Vrátíme se pro něj,« řekl, maje zrak upřený na koně a nohou stoje na pochroumané brzdě. Blížili jsme se suché strouze a nebylo kam se uhnouti. Protější břeh strouhy byl zatarasen skálou. Nespadneme-li dříve do předu, odrazíme se prostě vzad. Řídil koně přímo přes strouhu a právě na samém okraji trhl jimi s překvapující zručnosti v pravo po ztvrdlém bahně. Letěli s námi po dně strouhy až k prameništi a dále houštím třesoucích se osyk, Lehké stromky se ohýbaly pod naší tíží a bušily do vozu, jak letěl přes ně. Avšak jejich větve se zapletly koňům pod nohy a zastavili jsme bez úrazu pod klen- bou listí. Pohlédl jsem na důvěryhodného muže a neurčitě jsem se usmál. Pozoroval mne chvíli. »Tuším,« řekl, »že pocity vaše se nesou tak napolo mezi povzdechy: »Slituj se Hospodine!« a »Díky bohu !« »Tak jest,« děl jsem, když slezal s vozu. »Nic se nezlámalo,« pravil, prohlédnuv vše pátravě. A odlevil si pravým virginijským dodatkem. »Tiše, pá- nové!« mumlal jemně, patře na mne svým vážným zrakem. »Jednu chvíli bych se byl málem polekal. Ty, Bucku,« pokračoval, »někdo by tě zbil, až bys nevěděl, jsi-li kůn nebo železniční neštěstí. Já bych ti to taky udělal, ale tebe by to nevyléčilo.« Řekl jsem mu nyní, že dle mého mínění zachránil nám oběma život. Ale jemu se protivila slova přímé chvály. Zabručel v odpověď a vyváděl koně z houští. »Buck«, vy- kládal mi, »je dobrý kůň a Muggins rovněž. Obyčejně se chová dobře a proto mi je také poslal soudce naproti. Ale tihle pony mají své zlé dny. Takový den nepřichází často; ale jak to takového koníka chytne, musí si vy- hoditi z kopýtka. Buck se teď bude chovati třeba dva
Bucek Buck
16 article
Byl bych rád věděl, uvidím-li jej ještě někdy a Steva neho jiného z ostatních. A tuto svou zvědavost jsem vy- jádřil hlasitě. »To nelze říci v této zemi,« děl Virgiňan. »Lidé lehce přicházejí a lehce odcházejí. V usedlých místech, jako tam dole ve Státech, má i nejchudší člověk většinou svůj domov. Třeba by to byl sud na pídi země, ten brach bude tuto píď navštěvovati a když ho budete potře- bovati, naleznete jej tam. Ale tady venku v pelyňku lad- ním může být něčím domovem také i pouhá houně jeho sedla, A zvíte snad, že s tím odtáhl do Texasu.« »Vy jste sám několikráte táhl,« podotkl jsem. Avšak tato slova mu zavřela ústa. »Podíval jsem se po kraji,« řekl a opět jsme mlčeli. Osmělím se vám však sděliti, že si vyšel »podívati se po kraji« ve svém čtrnáctém roce a že nyní ve čtyřiadvaceti letech viděl již Arkansas, Texas, Nové Mexico, Arizonu, Kalifornii, Oregon, Idaho, Montanu a Wyoming. Všady se staral sám o sebe a předržel to; dosud ani se neprobudila v jeho silném srdci nějaká touha po vlastním domově, Dovolte také, abych vám pověděl, že byl jeden z tisíců, kteří takto žijí a se prohánějí, avšak (jak sami seznáte) byl i z ti- síce jediný. Medicine Bow nezůstal věčně na dohledu. Když jsem si opět naň vzpomněl a ohlédl se, nebylo tam nic, než cesta, po níž jsme přišli; ležela zde jako stopa po lodi přes obrovsky vzdouvající se povrch země. Pohltila nás nesmírná samota. Před západem slunce zahlédli jsme malou chatrč; zde jsme ztrávili prvou noc. Žili zde dva mladíci, opatrujíce svůj dobytek. Měli rádi zvířata. U stáje „Virgtňnn.
Steve Virgiňan Texas Arkansas Nová Mexiko Arizona Kalifornie Oregon Idaho Montana Wyoming Bow